Beze změny platí:

Monopol výbušných látek (zákon ze dne 15. července 1919, č. 414 Sb.) zůstává v platnosti beze změny.

V monopolních předpisech uvedených v tomto oddílu se provádějí tyto změny:

Předpisy o solném monopolu se mění a doplňují takto:

§ 7, odst. 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 326 Sb. zní:

"Licenční poplatek pří dovozu z celní ciziny činí při kuchyňské soli

1. kamenné... 120 Kčs,

2. vařené a mořské... 160 Kčs,

3. přepychové... 200 Kčs

za 100 kg váhy, která je základem vyclení. Za sůl kamennou se považuje sůl získaná hornicky (též rozemletá), za sůl vařenou sůl získaná ze solných jezer, pramenů, solanek a pod. a za sůl přepychovou jemná a velmi čistá sůl kuchyňská, jakýmkoliv způsobem získaná, která se dováží v sáčcích, kartonech, plechovkách, lahvích a v podobném malém balení o váze nejvýše 5 kg, zpravidla pod různými názvy a s rozmanitým označením."

Ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky o opatření v řízení vyživovacího hospodářství ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb. zůstávají nedotčena.

Předpisy o monopolu tabákovém platí s touto změnou:

§ 1 zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 74 Sb. zní:

"Při dovozu tabáku a tabákových výrobků z celní ciziny jest zapraviti kromě cla licenční poplatek, který se stanoví za doutníky, cigarety a jiné tabákové výrobky a suroviny, částkou 1.200 Kčs za 1 kg váhy, která jest základem vyclení."

Monopol umělých sladidel (zákon ze dne 21. prosince 1937, č. 270 Sb. s prováděcím nařízením) zůstává v platnosti s tímto doplňkem:

Ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky o opatření v řízení vyživovacího hospodářství ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb. zůstávají nedotčena.

Nově se zavádí:

(1) Lihem, který jest podle čl. VI, § 5 zákona ze dne 7. června 1932, č. 86 Sb., pod závěrou, hospodaří na účet státu československý monopol lihový.

(2) Vrchní vedení československého monopolu lihového vykonává ministerstvo financí v dohadě s ministerstvem výživy a za účasti správního sboru.

(3) Správu československého monopol u lihového provádí ústřední ředitelství československého monopolu lihového se sídlem v Praze. Ústřednímu ředitelství podléhají prodejny československého monopolu lihového, provádějící podle jeho pokynů obchodní činnosti monopolní.

(4) Ve své činnosti řídí se československý monopol lihový obchodními zásadami. Veškeré osobní a věcné výdaje spojené s prováděním hospodaření lihem kryje československý monopol lihový ze svých příjmů. Jeho přebytky, se odvádějí do státní pokladny.

(5) V čele ústředního ředitelství československého monopolu lihového stojí ústřední ředitel, kterého jmenuje vláda k návrhu ministra financí v dohodě s ministrem výživy a pověřencem financí. Ústřední ředitel zastupuje úřad na venek při všech jeho právních jednáních se soudy i úřady. Ústřednímu ředitelství jest přidělen potřebný počet zaměstnanců, kteří jsou ve věcech služebních podřízeni ministerstvu financí.

(6) Proti rozhodnutím nebo opatřením československého monopolu lihového, pokud nespadají v jeho činnost obchodní, přísluší tomu, proti němuž svědčí, právo odvolání k ministerstvu financí, které rozhoduje v dohodě s ministerstvem výživy, na Slovensku pověřenectvu financí, které rozhoduje v dohodě s pověřenectvem výživy a zásobovaní. Odvolání, jež nemá účinku odkládacího, jest podati do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí nebo opatření u ústředního ředitelství československého monopolu lihového.

(7) Bližší předpisy o organizaci československého monopolu lihového a jeho jednací řad vydá ministr financí v dohodě s ministrem výživy a pověřencem financí.

(1) Na československý monopol lihový přenášejí se veškerá práva, vyhrazená čl. VI zák. č. 86/1932, Sb. vládě, ministru nebo ministerstvu financí. Československému monopolu lihovému vyhrazuje se dále též výlučné právo dovozu i vývozu lihu, jakož i výlučné právo vyráběti líh ze surovin, z nichž líh nebyl na území Československé republiky po živnostensku vyráběn roku 1938 nebo dříve. Výkonem práv zmíněných v předcházející větě může československý monopol lihový pověřiti i osoby třetí a upravovati pak vhodným způsobem výrobu, dodávku, cenu nebo upotřebení lihu, bera při tom zřetel též na nabyté právo neb o na pokrok při výrobě a zužitkování lihu sulfitového.

(2) Československý monopol lihový jest oprávněn určovati, vzhledem k situaci výrobní a odbytové, v jakém množství, k jakým účelům a komu má býti líh dodáván. Přísluší mu též právo kontrolovati s hlediska ochrany státních příjmů pohyb lihovarských surovin, výrobu, čištění, uskladňování, vyskladňování i zpracování lihu a obchod s ním, jakož i obchod s lihovými výrobky, zvláště s lihovinami a octem a to buď vlastními orgány nebo orgány finanční správy pověřenými správou nepřímých daní.

(3) Zřizování, rekonstrukce a jakékoliv vlastnické převody lihovarských podniků, t. j. lihovarů, rafinerií lihu, deshydračních stanic a svobodných (monopolních) skladišť lihu dále jen lihovarské podniky - nebo změny v osobách jejich podnikatelů jsou přípustny po slyšení československého monopolu lihového.

(4) Vlastníci případně podnikatelé lihovarských podniků jsou povinni vyhověti bez odkladu všem příkazům daným československým monopolem lihovým v mezích jeho oprávnění.

Ve výrobním období 1945/1946, t. j. v době od 1. října 1945 do 30. září 1946 zůstávají v lihovarech v platnosti výrobní oprávnění stanovená pro období 1944/1945, pokud československý monopol lihový nepovolí úchylky.

(1) Monopolní dani z lihu podléhá:

1. veškerý líh vyrobený v konsumních lihovarech, který nebyl řádně odevzdán československému monopolu lihovému, ač mu odevzdán býti měl, anebo který byl z jeho disposic neprávem odňat, na přípustné výrobní, dopravní i skladní výtraty jest při tom bráti zřetel;

2. veškerý líh vyrobený v produkčních lihovarech;

3. veškerý líh a lihové výrobky, dovezené z celní ciziny jinak než československým monopolem lihovým.

(2) Sazba monopolní daně z lihu rovná se:

1. u lihu vůbec a u výrobků, na něž československý monopol lihový dodává líh za plnou cenu, výši rozdílu mezi průměrem přejímacích cen lihu melasového a bramborového, za něž československý monopol lihový přejímá líh od výrobců, a plnou cenou prodejní;

2. u výrobků, na něž československý monopol lihový dodává líh za snížené ceny, výši rozdílu mezi průměrem přejímacích cen lihu melasového a bramborového, za které československý monopol lihový přejímá líh od výrobců, a příslušnou sníženou prodejní cenou.

(3) Číselnou výši monopolní daně z lihu vyhlašuje ministr financí v dohodě s pověřencem financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

(4) Ministr financí v dohodě s pověřencem financí se zmocňuje, aby sazbu monopolní daně z produkčního lihu snížil nejvýše však o 15%.

(5) Bylo-li v produkčním lihovaru vyrobeno podle úředního zjištění množství alkoholu větší o více než 20% nežli bylo k výrobě ohlášeno a zdaněno, stíhá se tato odchylka jako těžký důchodkový přestupek, a mimo to může býti požadován úrok ve výši stanovené ministrem financí v dohodě s pověřencem financí, a to z té částky monopolní daně, která připadá na zjištěný rozdíl a na dobu od splatnosti daně až do dne, kdy byla daň zaplacena. Při opakování může se přijímání dalších opovědí poplatné výroby lihu činit závislým na složení přiměřené jistoty.

(6) Ministr financí v dohodě s pověřencem financí může zatížiti monopolní daní z lihu také líh, který v lihovinách nahrazuje ten líh, z něhož by jinak byla monopolní daň podle odstavce 1, č. 2 nebo 3 zaplacena, anebo nahrazuje líh československým monopolem lihovým k účelům pitným řádně uvolněný.

(1) Ani konsumní ani produkční daň z lihu včetně zemské přirážky, zprošťovací dávky, dávky z lisovaného droždí, ani kontrolní poplatek z daněprostého lihu s výjimkou lihu motorového se nevybírají, avšak ustanovení zákona o dani z lihu ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z. příp. zák. čl. XX/1899 a zák. čl. XXVIII/1908,se všemi pozdějšími změnami a doplňky, pokud jednají o zajištění, platbě, vymáhání, stíhání a o trestání trestných činů v oboru těchto daní, zůstávají v platnosti s výhradou změn dále uvedených i nadále a platí obdobně o zajištění, platbě, vymáhání, stíhání a o trestání trestných činů monopolní daně z lihu; při tom platí předpisy o konsumní dani pro monopolní daň z konsumního lihu a předpisy o produkční dani z lihu obdobně pro monopolní daň z produkčního lihu. Bližší předpisy o monopolní dani podle § 100, odst. 6 vydá ministerstvo financí v dohodě s pověřenectvem financí.

(2) Předpis zákona o dani z lihu a jeho prováděcího nařízení o odběru a použití lihu od daně osvobozeného platí obdobně pro odběr a použití lihu prodaného československým monopolem lihovým za sníženou prodejní cenu.

(3) § 23 zák. č. 95/1888 ř. z. a § 21 zák. čl. XXVIII/1908 se doplňují takto:

"Podnikatel jest povinen prokázati výpisem z firemního rejstříku nebo ověřeným výpisem z pozemkové knihy, kdo je vlastníkem podniku, a potvrzením příslušného místního národního výboru národní spolehlivost svoji, případně správce nebo dílovedoucího podniku.

Finanční úřady mohou odmítnouti osobu podnikatele případně správce nebo dílovedoucího lihovarského podniku, jimž bylo dokázáno vědomé nebo zaviněné zkrácení daně nebo dávek z lihu:"

(4) § 31, odst. I zák. č. 95/1888 ř. z. a § 30 zák. čl. XX/1899 ve znění čl. II zák. č. 687/1920 Sb. se mění případně doplňují takto:

"K látkám, které mohou býti v produkčních lihovarech zpracovány, patří též topinambury, pokud se nezpracují pařením, nýbrž studenou, enzymatickou cestou."

(5) § 58, o dst. 1 a 2 zák. č. 95/1888 ř. z. a § 56, odst. 1 a 2 zák. čl. XXVIII/1908 se mění a budou zníti:

"Poplatný úkon lihovaření buď ohlášen písemně nejdéle do 24 hodin před započetím výroby místně příslušnému dozorčímu úřadu. Jde-li o lihovar produkční, buď současně s ohláškou předložena stvrzenka o zaplacení monopolní daně z lihu. Ohláška se podává na úředních tiskopisech ve dvojím vyhotovení. Podepíše ji podnikatel nebo správce lihovaru. Dozorem pověřený úřad nepřijme ohlášky psané nezřetelně, v níž bylo něco měněno, škrtáno nebo vymazováno."

(6) Zákon ze dne 7. června 1932, č. 85 Sb. o povinném míšení lihu s pohonnými látkami, s vládním nařízením ze dne 22. července 1932, č. 127 Sb., se až do dne, který určí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministrem, výživy a pověřencem financí, neprovádějí.

(1) Státní a jiné veřejné úřady nebo orgány jsou povinny v mezích své pravomoci spolupracovati při provádění tohoto zákona, jmenovitě oznámiti bezodkladně každé přestoupení předpisů o československém monopolu lihovém nejbližšímu finančnímu úřadu spravujícímu nepřímé daně (okresní finanční ředitelství, orgány technické finanční služby, důchodkové kontrolní úřady).

(2) Dopravní podniky jsou povinny připustiti, aby orgány československého monopolu lihového nebo finanční orgány spravující ne přímé daně nahlížely do zápisů o přepravě zboží a pořizovaly si z nich potřebné výpisy, a dávati jim žádané vysvětlivky.

(1) Při československém monopolu lihovém se zřizuje poradní sbor, který se skládá ze zástupců: ministerstva financí, pověřenectva financí, ministerstva výživy, pověřenectva výživy a zásobování, ministerstva zemědělství, pověřenectva polního hospodářství a pozemkové reformy, ministerstva vnitřního obchodu, ministerstva národní obrany, ministerstva dopravy, pověřenectva dopravy a veřejných prací, ministerstva průmyslu, pověřenectva průmyslu a obchodu, ministerstva zahraničního obchodu,

dále ze zástupců zemědělských lihovarů, lihovarů, průmyslových, rafinerií lihu a drožďáren,

ze zástupců produkčních lihovarů,

ze zástupců dodavatelů lihovarských surovin, ze zástupců lihovarských zaměstnanců,

ze zástupců průmyslových spotřebitelů lihu, ze zástupců obchodu a živností líh zpracujících,

ze zástupců posledních spotřebitelů lihu, ze zástupců motorového provozu a

ze zástupce rafinerií minerálních olejů.

(2) Ministr financí v dohodě s ministrem výživy a pověřencem financí stanoví počet zástupců v jednotlivých oborech v odst. 1 uvedených a může podle potřeby rozšířiti počet zastoupených oborů.

(3) Zástupce ministerstev (pověřenectev) a jejich náhradníky jmenuje příslušný ministr (pověřenec); veškeré další členy a jejich náhradníky jmenuje ministr financí v dohodě s ministrem výživy a pověřencem financí po slyšení příslušných ministerstev (pověřenectev) a organizací zastupujících hospodářské obory uvedené v odstavci 1. Jmenování členů a jejich zástupců se děje na dobu neurčitou; člena nebo zástupce lze kdykoliv odvolati a nahraditi jiným.

(4) Poradní sbor bude svoláván podle potřeby předsedou, kterého jmenuje ministr financí v dohodě s ministrem výživy a pověřencem financí; členové případně jejich náhradníci mají nárok na přiměřené odškodné.

(5) Poradnímu sboru přísluší podávati československému monopolu lihovému dobrá zdání ve všech důležitějších otázkách týkajících se lihového hospodaření, případně podávati v těchto věcech iniciativní návrhy. Předseda má právo přizvati do schůzí poradního sboru potřebné znalce.

(6) Členové poradního sboru i jejich náhradníci složí do rukou předsedy slib, že budou zastávati svou funkci vždy tak, aby byl hájen co nejlépe zájem národního celku a že zachovají úřední tajemství o věcech, jež budou předsedou označeny za důvěrné. Poradní sbor může své schůze i usnesení konati buď v plenu nebo utvořiti odborné podvýbory stálé nebo pro jednotlivé otázky.

(7) Schůzí poradního sboru zúčastní se československý monopol lihový potřebným počtem zástupců. Bližší podrobnosti o organizaci, o působnosti a o jednacím řádu poradního sboru budou vydány ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem výživy a pověřenectvem financí.

(8) Kancelář po radního sboru bude obstarávati československý monopol lihový.

(1) Peněžité pokuty stanovené v čl. VII, §§ 1 a 2 zák. č. 86/1932 Sb. a pokuty stanovené vůbec na jednoduché důchodkové přestupky tohoto monopolu se zvyšují na dvojnásobek.

Nelze-li monopolní daň, podle níž jest pokutu vyměřiti, ani zjistiti ani odhadnouti, stanoví se pokuta až do 1,000.000.- Kčs podle okolností případu.

(3) Je-li pokuta nedobytná, nastoupí místo ní náhradní trest vězení (uzamčení) od jednoho dne do jednoho roku. Náhradní trest vězení (uzamčení) se stanoví jeden den za 100.- Kčs až 300.- Kčs padle míry provinění a podle výdělečných majetkových a jinakých osobních poměrů viníkových.

(4) Úřady a soudy rozhodující o trestných činech důchodkových hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

(5) Trestné činy uvedené v § 100, odst. 5, stíhají a trestají se podle předpisů, které platí pro stíhání a trestání trestných činů důchodkových spáchaných proti ustanovení o monopolní dani z produkčního lihu.

(6) Při odsouzení podnikatelé případně správce nebo dílavedoucího lihovaru pro monopolní zkrácení může býti vyslovena též ztráta nároku na výrobní oprávnění.

(7) Veškeré látky i výrobky, jichž bylo nebo mělo býti použito při jednání, zakládajícím skutkovou podstatu těžkého důchodkového přestupku, propadají bez náhrady ve prospěch státu.

Ustanovení článku XI, § 51 o věcné příslušnosti finančních úřadů, § 52 o opravných prostředcích a § 53 o součinnosti úřadů a veřejných orgánů platí obdobně také pro daň z cukru, z droždí, z kyseliny octové, z minerálních olejů, z piva, pro dávku ze šumivého vína, daň z umělých jedlých tuků, z uhlí, ze zapalovadel a z elektrických zdrojů záření.

Pokud jde o příslušnost v trestních věcech důchodkových, může učiniti ministr financí v dohodě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení opatření odchylná od dosavadní úpravy.

(1) Nebyly-li splatné daňové částky včas a v plné výši zaplaceny, jsou vykonatelny a budou vymáhány i s příslušenstvím řízením donucovacím.

(2) Přirážka pro zmeškání (poplatek z prodlení) podle ustanovení o přirážce pro zmeškání platných pro přímé daně vybírá se obdobně podle § 7, odst. 2 také u těch ne přímých dani, u nichž není o tom v tomto zákoně výslovného ustanovení.

(1) Platnosti pozbývají všechny předpisy, které se příčí ustanovením tohoto zákona.

(2) Předpisy o dani z masa (zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb., ve znění zákonů ze dne 2, července 1936, č. 199 Sb. a ze dne 8. července 1942, č: 141 Slov. zák. s jejich prováděcími nařízeními) na Slovensku prozatím zůstávají v platnosti se změnami sazeb, jak jsou uvedeny v příloze tvořící podstatnou část tohoto zákon.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s pověřencem financí učinil správní opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, které by mohly vzniknouti prováděním tohoto zákona.

(1) Věci, které se týkají nepřímých daní a státních finančních monopolů a které nebyly do dne, kdy tento zákon nabývá účinnosti, právoplatně vyřízeny, budou projednány podle právních předpisů, platných před tímto dnem, úřady a orgány věcně a místně k tomu příslušnými podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení o válečných a samosprávných přirážkách, které byly dosud na Slovensku vybírány s nepřímými daněmi v tomto zákoně uvedenými, jsou použivatelná až do účinnosti tohoto zákona.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s pověřencem financí upravil a ve státním jazyce vyhlásil ve Sbírce zákonů a nařízení závazné znění zákonných ustanovení o nepřímých daních, státních finančních monopolech a o trestním právu důchodkovém, jak vyplývá z pozdějších jejich změn a doplňků a z tohoto zákona.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. března 1946 a platí na celém území Československé republiky s těmito výjimkami:

1. ustanovení o dani z masa nabudou účinnosti na Slovensku dnem, který stanoví ministr financí v dohadě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení;

2. ustanovení o dani z uhlí nabudou účinnosti na celém území státu dnem 1. července 1946. Dosavadní předpisy, platné pro tuto daň se do toho dne neprovádějí a daň se nevybírá.

Tento zákon provede ministr financí spolu se zúčastněnými ministry.

(1) Daň z masa činí 1.50 Kčs za 1 kg.

(2) Zapravuje-li se daň ze živých zvířat, sráží se u koní polovina, u hovězího a skopového dobytka jedna třetina, u telat a hříbat (do 85 kg živé váhy) jedna pětina a u vepřového dobytka jedna desetina.

(3) Zapravuje-li se daň ze zabitých telat a hříbat do 70 kg mrtvé váhy a ze zabitého skopového dobytka, vesměs v kůži, sráží se jedna desetina.

(4) Z masa připraveného a z masných výrobků činí daň o polovinu více, t. j. 2.25 Kčs za 1 kg.

Daň z masa činí:

1. u dobytka hovězího (býci, voli, krávy, mladý dobytek) z kusu

do 180 kg živé váhy... 187.50 Kčs,

z kusu do 400 kg živé váhy... 375.- Kčs,

z kusu přes 400 kg živé váhy... 750.- Kčs;

2. u koní:

z kusu do 400 kg živé váhy.... 187.50 Kčs,

z kusu přes 400 kg živé váhy... 375.- Kčs;

3. u telat a hříbat:

u kusu do 85 kg živé váhy neb do 70 kg mrtvé váhy... 90,- Kčs;

4. u dobytka skopového a to

a) ovcí, beranů a skopců z kusu... 45.- Kčs,

b) jehňat do 10 kg živé váhy neb 8 kg mrtvé váhy... 15.- Kčs;

5. u dobytka vepřového:

a) do 10 kg živé váhy neb 8 kg mrtvé váhy... 15.- Kčs,

b) do 20 kg živé váhy neb 18 kg mrtvé váhy... 22.50 Kčs,

c) do 80 kg živé váhy neb 70 kg mrtvé váhy... 90.- Kčs,

d) do 150 kg živé váhy neb 130 kg mrtvé váhy... 180.- Kčs,

e) přes 150 kg živé váhy neb 130 kg mrtvé váhy... 270.- Kčs:

Poražení drobného hospodářského zvířectva pro vlastní spotřebu nepodléhají této dani; daň se platí paušálem 30% katastrálního výtěžku obhospodařované polnohospodářské půdy.

Rozpočtový výbór Prozatímního Národního shromážděná vítá ujištění ministerstva financí v důvodové zprávě k osnově zákona o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů, že předmětná osnova zákona jest jen pouhým provisoriem k překlenutí údobí potřebného k úplné reorganizaci oboru nepřímých daní od základu a ve všech směrech. Rozpočtový výbor Prozatímního Národního shromáždění vyslovuje naléhavé přání, aby k této reorganizaci bylo přikročeno neprodleně a aby při ní bylo dbáno moderních metod zdaňovací techniky. Při tom by bylo uvážiti, zdali šťávy z ovoce a jedlých bobulí tuzemské výroby, pokud neobsahují alkohol a obsahují alespoň 60% plně zdaněného řepového cukru nemají býti od daně osvobozeny. Rovněž považuje za účelné zvážiti, zda by neměly býti pro futura rozšířeny nepřímé daně také na zbytné kosmetické předměty, jako pudry, tyčinky atd.