Beze změny platí:
Monopol výbušných látek (zákon
ze dne 15. července 1919, č. 414 Sb.) zůstává
v platnosti beze změny.
V monopolních předpisech uvedených v tomto
oddílu se provádějí tyto změny:
Předpisy o solném monopolu se mění
a doplňují takto:
§ 7, odst. 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č.
326 Sb. zní:
"Licenční poplatek pří dovozu
z celní ciziny činí při kuchyňské
soli
1. kamenné... 120 Kčs,
2. vařené a mořské... 160 Kčs,
3. přepychové... 200 Kčs
za 100 kg váhy, která je základem vyclení.
Za sůl kamennou se považuje sůl získaná
hornicky (též rozemletá), za sůl vařenou
sůl získaná ze solných jezer, pramenů,
solanek a pod. a za sůl přepychovou jemná
a velmi čistá sůl kuchyňská,
jakýmkoliv způsobem získaná, která
se dováží v sáčcích, kartonech,
plechovkách, lahvích a v podobném malém
balení o váze nejvýše 5 kg, zpravidla
pod různými názvy a s rozmanitým označením."
Ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky o opatření
v řízení vyživovacího hospodářství
ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb. zůstávají
nedotčena.
Předpisy o monopolu tabákovém platí
s touto změnou:
§ 1 zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 74 Sb.
zní:
"Při dovozu tabáku a tabákových
výrobků z celní ciziny jest zapraviti kromě
cla licenční poplatek, který se stanoví
za doutníky, cigarety a jiné tabákové
výrobky a suroviny, částkou 1.200 Kčs
za 1 kg váhy, která jest základem vyclení."
Monopol umělých sladidel (zákon ze dne 21.
prosince 1937, č. 270 Sb. s prováděcím
nařízením) zůstává v
platnosti s tímto doplňkem:
Ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky o opatření
v řízení vyživovacího hospodářství
ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb. zůstávají
nedotčena.
Nově se zavádí:
(1) Lihem, který jest podle čl. VI, § 5 zákona
ze dne 7. června 1932, č. 86 Sb., pod závěrou,
hospodaří na účet státu československý
monopol lihový.
(2) Vrchní vedení československého
monopolu lihového vykonává ministerstvo financí
v dohadě s ministerstvem výživy a za účasti
správního sboru.
(3) Správu československého monopol u lihového
provádí ústřední ředitelství
československého monopolu lihového se sídlem
v Praze. Ústřednímu ředitelství
podléhají prodejny československého
monopolu lihového, provádějící
podle jeho pokynů obchodní činnosti monopolní.
(4) Ve své činnosti řídí se
československý monopol lihový obchodními
zásadami. Veškeré osobní a věcné
výdaje spojené s prováděním
hospodaření lihem kryje československý
monopol lihový ze svých příjmů.
Jeho přebytky, se odvádějí do státní
pokladny.
(5) V čele ústředního ředitelství
československého monopolu lihového stojí
ústřední ředitel, kterého jmenuje
vláda k návrhu ministra financí v dohodě
s ministrem výživy a pověřencem financí.
Ústřední ředitel zastupuje úřad
na venek při všech jeho právních jednáních
se soudy i úřady. Ústřednímu
ředitelství jest přidělen potřebný
počet zaměstnanců, kteří jsou
ve věcech služebních podřízeni
ministerstvu financí.
(6) Proti rozhodnutím nebo opatřením československého
monopolu lihového, pokud nespadají v jeho činnost
obchodní, přísluší tomu, proti
němuž svědčí, právo odvolání
k ministerstvu financí, které rozhoduje v dohodě
s ministerstvem výživy, na Slovensku pověřenectvu
financí, které rozhoduje v dohodě s pověřenectvem
výživy a zásobovaní. Odvolání,
jež nemá účinku odkládacího,
jest podati do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí
nebo opatření u ústředního
ředitelství československého monopolu
lihového.
(7) Bližší předpisy o organizaci československého
monopolu lihového a jeho jednací řad vydá
ministr financí v dohodě s ministrem výživy
a pověřencem financí.
(1) Na československý monopol lihový přenášejí
se veškerá práva, vyhrazená čl.
VI zák. č. 86/1932, Sb. vládě, ministru
nebo ministerstvu financí. Československému
monopolu lihovému vyhrazuje se dále též
výlučné právo dovozu i vývozu
lihu, jakož i výlučné právo vyráběti
líh ze surovin, z nichž líh nebyl na území
Československé republiky po živnostensku vyráběn
roku 1938 nebo dříve. Výkonem práv
zmíněných v předcházející
větě může československý
monopol lihový pověřiti i osoby třetí
a upravovati pak vhodným způsobem výrobu,
dodávku, cenu nebo upotřebení lihu, bera
při tom zřetel též na nabyté
právo neb o na pokrok při výrobě a
zužitkování lihu sulfitového.
(2) Československý monopol lihový jest oprávněn
určovati, vzhledem k situaci výrobní a odbytové,
v jakém množství, k jakým účelům
a komu má býti líh dodáván.
Přísluší mu též právo
kontrolovati s hlediska ochrany státních příjmů
pohyb lihovarských surovin, výrobu, čištění,
uskladňování, vyskladňování
i zpracování lihu a obchod s ním, jakož
i obchod s lihovými výrobky, zvláště
s lihovinami a octem a to buď vlastními orgány
nebo orgány finanční správy pověřenými
správou nepřímých daní.
(3) Zřizování, rekonstrukce a jakékoliv
vlastnické převody lihovarských podniků,
t. j. lihovarů, rafinerií lihu, deshydračních
stanic a svobodných (monopolních) skladišť
lihu dále jen lihovarské podniky - nebo změny
v osobách jejich podnikatelů jsou přípustny
po slyšení československého monopolu
lihového.
(4) Vlastníci případně podnikatelé
lihovarských podniků jsou povinni vyhověti
bez odkladu všem příkazům daným
československým monopolem lihovým v mezích
jeho oprávnění.
Ve výrobním období 1945/1946, t. j. v době
od 1. října 1945 do 30. září
1946 zůstávají v lihovarech v platnosti výrobní
oprávnění stanovená pro období
1944/1945, pokud československý monopol lihový
nepovolí úchylky.
(1) Monopolní dani z lihu podléhá:
1. veškerý líh vyrobený v konsumních
lihovarech, který nebyl řádně odevzdán
československému monopolu lihovému, ač
mu odevzdán býti měl, anebo který
byl z jeho disposic neprávem odňat, na přípustné
výrobní, dopravní i skladní výtraty
jest při tom bráti zřetel;
2. veškerý líh vyrobený v produkčních
lihovarech;
3. veškerý líh a lihové výrobky,
dovezené z celní ciziny jinak než československým
monopolem lihovým.
(2) Sazba monopolní daně z lihu rovná se:
1. u lihu vůbec a u výrobků, na něž
československý monopol lihový dodává
líh za plnou cenu, výši rozdílu mezi
průměrem přejímacích cen lihu
melasového a bramborového, za něž československý
monopol lihový přejímá líh
od výrobců, a plnou cenou prodejní;
2. u výrobků, na něž československý
monopol lihový dodává líh za snížené
ceny, výši rozdílu mezi průměrem
přejímacích cen lihu melasového a
bramborového, za které československý
monopol lihový přejímá líh
od výrobců, a příslušnou sníženou
prodejní cenou.
(3) Číselnou výši monopolní daně
z lihu vyhlašuje ministr financí v dohodě s
pověřencem financí ve Sbírce zákonů
a nařízení.
(4) Ministr financí v dohodě s pověřencem
financí se zmocňuje, aby sazbu monopolní
daně z produkčního lihu snížil
nejvýše však o 15%.
(5) Bylo-li v produkčním lihovaru vyrobeno podle
úředního zjištění množství
alkoholu větší o více než 20% nežli
bylo k výrobě ohlášeno a zdaněno,
stíhá se tato odchylka jako těžký
důchodkový přestupek, a mimo to může
býti požadován úrok ve výši
stanovené ministrem financí v dohodě s pověřencem
financí, a to z té částky monopolní
daně, která připadá na zjištěný
rozdíl a na dobu od splatnosti daně až do dne,
kdy byla daň zaplacena. Při opakování
může se přijímání dalších
opovědí poplatné výroby lihu činit
závislým na složení přiměřené
jistoty.
(6) Ministr financí v dohodě s pověřencem
financí může zatížiti monopolní
daní z lihu také líh, který v lihovinách
nahrazuje ten líh, z něhož by jinak byla monopolní
daň podle odstavce 1, č. 2 nebo 3 zaplacena, anebo
nahrazuje líh československým monopolem lihovým
k účelům pitným řádně
uvolněný.
(1) Ani konsumní ani produkční daň
z lihu včetně zemské přirážky,
zprošťovací dávky, dávky z lisovaného
droždí, ani kontrolní poplatek z daněprostého
lihu s výjimkou lihu motorového se nevybírají,
avšak ustanovení zákona o dani z lihu ze dne
20. června 1888, č. 95 ř. z. příp.
zák. čl. XX/1899 a zák. čl. XXVIII/1908,se
všemi pozdějšími změnami a doplňky,
pokud jednají o zajištění, platbě,
vymáhání, stíhání a
o trestání trestných činů v
oboru těchto daní, zůstávají
v platnosti s výhradou změn dále uvedených
i nadále a platí obdobně o zajištění,
platbě, vymáhání, stíhání
a o trestání trestných činů
monopolní daně z lihu; při tom platí
předpisy o konsumní dani pro monopolní daň
z konsumního lihu a předpisy o produkční
dani z lihu obdobně pro monopolní daň z produkčního
lihu. Bližší předpisy o monopolní
dani podle § 100, odst. 6 vydá ministerstvo financí
v dohodě s pověřenectvem financí.
(2) Předpis zákona o dani z lihu a jeho prováděcího
nařízení o odběru a použití
lihu od daně osvobozeného platí obdobně
pro odběr a použití lihu prodaného československým
monopolem lihovým za sníženou prodejní
cenu.
(3) § 23 zák. č. 95/1888 ř. z. a §
21 zák. čl. XXVIII/1908 se doplňují
takto:
"Podnikatel jest povinen prokázati výpisem
z firemního rejstříku nebo ověřeným
výpisem z pozemkové knihy, kdo je vlastníkem
podniku, a potvrzením příslušného
místního národního výboru národní
spolehlivost svoji, případně správce
nebo dílovedoucího podniku.
Finanční úřady mohou odmítnouti
osobu podnikatele případně správce
nebo dílovedoucího lihovarského podniku,
jimž bylo dokázáno vědomé nebo
zaviněné zkrácení daně nebo
dávek z lihu:"
(4) § 31, odst. I zák. č. 95/1888 ř.
z. a § 30 zák. čl. XX/1899 ve znění
čl. II zák. č. 687/1920 Sb. se mění
případně doplňují takto:
"K látkám, které mohou býti v
produkčních lihovarech zpracovány, patří
též topinambury, pokud se nezpracují pařením,
nýbrž studenou, enzymatickou cestou."
(5) § 58, o dst. 1 a 2 zák. č. 95/1888 ř.
z. a § 56, odst. 1 a 2 zák. čl. XXVIII/1908
se mění a budou zníti:
"Poplatný úkon lihovaření buď
ohlášen písemně nejdéle do 24
hodin před započetím výroby místně
příslušnému dozorčímu
úřadu. Jde-li o lihovar produkční,
buď současně s ohláškou předložena
stvrzenka o zaplacení monopolní daně z lihu.
Ohláška se podává na úředních
tiskopisech ve dvojím vyhotovení. Podepíše
ji podnikatel nebo správce lihovaru. Dozorem pověřený
úřad nepřijme ohlášky psané
nezřetelně, v níž bylo něco měněno,
škrtáno nebo vymazováno."
(6) Zákon ze dne 7. června 1932, č. 85 Sb.
o povinném míšení lihu s pohonnými
látkami, s vládním nařízením
ze dne 22. července 1932, č. 127 Sb., se až
do dne, který určí vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení
ministr financí v dohodě s ministrem, výživy
a pověřencem financí, neprovádějí.
(1) Státní a jiné veřejné úřady
nebo orgány jsou povinny v mezích své pravomoci
spolupracovati při provádění tohoto
zákona, jmenovitě oznámiti bezodkladně
každé přestoupení předpisů
o československém monopolu lihovém nejbližšímu
finančnímu úřadu spravujícímu
nepřímé daně (okresní finanční
ředitelství, orgány technické finanční
služby, důchodkové kontrolní úřady).
(2) Dopravní podniky jsou povinny připustiti, aby
orgány československého monopolu lihového
nebo finanční orgány spravující
ne přímé daně nahlížely
do zápisů o přepravě zboží
a pořizovaly si z nich potřebné výpisy,
a dávati jim žádané vysvětlivky.
(1) Při československém monopolu lihovém se zřizuje poradní sbor, který se skládá ze zástupců: ministerstva financí, pověřenectva financí, ministerstva výživy, pověřenectva výživy a zásobování, ministerstva zemědělství, pověřenectva polního hospodářství a pozemkové reformy, ministerstva vnitřního obchodu, ministerstva národní obrany, ministerstva dopravy, pověřenectva dopravy a veřejných prací, ministerstva průmyslu, pověřenectva průmyslu a obchodu, ministerstva zahraničního obchodu,
dále ze zástupců zemědělských lihovarů, lihovarů, průmyslových, rafinerií lihu a drožďáren,
ze zástupců produkčních lihovarů,
ze zástupců dodavatelů lihovarských surovin, ze zástupců lihovarských zaměstnanců,
ze zástupců průmyslových spotřebitelů lihu, ze zástupců obchodu a živností líh zpracujících,
ze zástupců posledních spotřebitelů lihu, ze zástupců motorového provozu a
ze zástupce rafinerií minerálních
olejů.
(2) Ministr financí v dohodě s ministrem výživy
a pověřencem financí stanoví počet
zástupců v jednotlivých oborech v odst. 1
uvedených a může podle potřeby rozšířiti
počet zastoupených oborů.
(3) Zástupce ministerstev (pověřenectev)
a jejich náhradníky jmenuje příslušný
ministr (pověřenec); veškeré další
členy a jejich náhradníky jmenuje ministr
financí v dohodě s ministrem výživy
a pověřencem financí po slyšení
příslušných ministerstev (pověřenectev)
a organizací zastupujících hospodářské
obory uvedené v odstavci 1. Jmenování členů
a jejich zástupců se děje na dobu neurčitou;
člena nebo zástupce lze kdykoliv odvolati a nahraditi
jiným.
(4) Poradní sbor bude svoláván podle potřeby
předsedou, kterého jmenuje ministr financí
v dohodě s ministrem výživy a pověřencem
financí; členové případně
jejich náhradníci mají nárok na přiměřené
odškodné.
(5) Poradnímu sboru přísluší
podávati československému monopolu lihovému
dobrá zdání ve všech důležitějších
otázkách týkajících se lihového
hospodaření, případně podávati
v těchto věcech iniciativní návrhy.
Předseda má právo přizvati do schůzí
poradního sboru potřebné znalce.
(6) Členové poradního sboru i jejich náhradníci
složí do rukou předsedy slib, že budou
zastávati svou funkci vždy tak, aby byl hájen
co nejlépe zájem národního celku a
že zachovají úřední tajemství
o věcech, jež budou předsedou označeny
za důvěrné. Poradní sbor může
své schůze i usnesení konati buď v plenu
nebo utvořiti odborné podvýbory stálé
nebo pro jednotlivé otázky.
(7) Schůzí poradního sboru zúčastní
se československý monopol lihový potřebným
počtem zástupců. Bližší
podrobnosti o organizaci, o působnosti a o jednacím
řádu poradního sboru budou vydány
ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem výživy
a pověřenectvem financí.
(8) Kancelář po radního sboru bude obstarávati
československý monopol lihový.
(1) Peněžité pokuty stanovené v čl.
VII, §§ 1 a 2 zák. č. 86/1932 Sb. a pokuty
stanovené vůbec na jednoduché důchodkové
přestupky tohoto monopolu se zvyšují na dvojnásobek.
Nelze-li monopolní daň, podle níž jest
pokutu vyměřiti, ani zjistiti ani odhadnouti, stanoví
se pokuta až do 1,000.000.- Kčs podle okolností
případu.
(3) Je-li pokuta nedobytná, nastoupí místo
ní náhradní trest vězení (uzamčení)
od jednoho dne do jednoho roku. Náhradní trest vězení
(uzamčení) se stanoví jeden den za 100.-
Kčs až 300.- Kčs padle míry provinění
a podle výdělečných majetkových
a jinakých osobních poměrů viníkových.
(4) Úřady a soudy rozhodující o trestných
činech důchodkových hodnotí provedené
důkazy podle volného uvážení.
(5) Trestné činy uvedené v § 100, odst.
5, stíhají a trestají se podle předpisů,
které platí pro stíhání a trestání
trestných činů důchodkových
spáchaných proti ustanovení o monopolní
dani z produkčního lihu.
(6) Při odsouzení podnikatelé případně
správce nebo dílavedoucího lihovaru pro monopolní
zkrácení může býti vyslovena
též ztráta nároku na výrobní
oprávnění.
(7) Veškeré látky i výrobky, jichž
bylo nebo mělo býti použito při jednání,
zakládajícím skutkovou podstatu těžkého
důchodkového přestupku, propadají
bez náhrady ve prospěch státu.
Ustanovení článku XI, § 51 o věcné
příslušnosti finančních úřadů,
§ 52 o opravných prostředcích a §
53 o součinnosti úřadů a veřejných
orgánů platí obdobně také pro
daň z cukru, z droždí, z kyseliny octové,
z minerálních olejů, z piva, pro dávku
ze šumivého vína, daň z umělých
jedlých tuků, z uhlí, ze zapalovadel a z
elektrických zdrojů záření.
Pokud jde o příslušnost v trestních
věcech důchodkových, může učiniti
ministr financí v dohodě s pověřencem
financí vyhláškou ve Sbírce zákonů
a nařízení opatření odchylná
od dosavadní úpravy.
(1) Nebyly-li splatné daňové částky
včas a v plné výši zaplaceny, jsou vykonatelny
a budou vymáhány i s příslušenstvím
řízením donucovacím.
(2) Přirážka pro zmeškání
(poplatek z prodlení) podle ustanovení o přirážce
pro zmeškání platných pro přímé
daně vybírá se obdobně podle §
7, odst. 2 také u těch ne přímých
dani, u nichž není o tom v tomto zákoně
výslovného ustanovení.
(1) Platnosti pozbývají všechny předpisy,
které se příčí ustanovením
tohoto zákona.
(2) Předpisy o dani z masa (zákon ze dne 14. dubna
1920, č. 262 Sb., ve znění zákonů
ze dne 2, července 1936, č. 199 Sb. a ze dne 8.
července 1942, č: 141 Slov. zák. s jejich
prováděcími nařízeními)
na Slovensku prozatím zůstávají v
platnosti se změnami sazeb, jak jsou uvedeny v příloze
tvořící podstatnou část tohoto
zákon.
Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě
s pověřencem financí učinil správní
opatření k zamezení nesrovnalostí
a tvrdostí, které by mohly vzniknouti prováděním
tohoto zákona.
(1) Věci, které se týkají nepřímých
daní a státních finančních
monopolů a které nebyly do dne, kdy tento zákon
nabývá účinnosti, právoplatně
vyřízeny, budou projednány podle právních
předpisů, platných před tímto
dnem, úřady a orgány věcně
a místně k tomu příslušnými
podle tohoto zákona.
(2) Ustanovení o válečných a samosprávných
přirážkách, které byly dosud
na Slovensku vybírány s nepřímými
daněmi v tomto zákoně uvedenými, jsou
použivatelná až do účinnosti tohoto
zákona.
Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě
s pověřencem financí upravil a ve státním
jazyce vyhlásil ve Sbírce zákonů a
nařízení závazné znění
zákonných ustanovení o nepřímých
daních, státních finančních
monopolech a o trestním právu důchodkovém,
jak vyplývá z pozdějších jejich
změn a doplňků a z tohoto zákona.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. března 1946 a platí na celém území
Československé republiky s těmito výjimkami:
1. ustanovení o dani z masa nabudou účinnosti
na Slovensku dnem, který stanoví ministr financí
v dohadě s pověřencem financí vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení;
2. ustanovení o dani z uhlí nabudou účinnosti
na celém území státu dnem 1. července
1946. Dosavadní předpisy, platné pro tuto
daň se do toho dne neprovádějí a daň
se nevybírá.
Tento zákon provede ministr financí spolu se zúčastněnými
ministry.
(1) Daň z masa činí 1.50 Kčs za 1
kg.
(2) Zapravuje-li se daň ze živých zvířat,
sráží se u koní polovina, u hovězího
a skopového dobytka jedna třetina, u telat a hříbat
(do 85 kg živé váhy) jedna pětina a
u vepřového dobytka jedna desetina.
(3) Zapravuje-li se daň ze zabitých telat a hříbat
do 70 kg mrtvé váhy a ze zabitého skopového
dobytka, vesměs v kůži, sráží
se jedna desetina.
(4) Z masa připraveného a z masných výrobků
činí daň o polovinu více, t. j. 2.25
Kčs za 1 kg.
Daň z masa činí:
1. u dobytka hovězího (býci, voli, krávy,
mladý dobytek) z kusu
do 180 kg živé váhy... 187.50 Kčs,
z kusu do 400 kg živé váhy... 375.- Kčs,
z kusu přes 400 kg živé váhy... 750.-
Kčs;
2. u koní:
z kusu do 400 kg živé váhy.... 187.50 Kčs,
z kusu přes 400 kg živé váhy... 375.-
Kčs;
3. u telat a hříbat:
u kusu do 85 kg živé váhy neb do 70 kg mrtvé
váhy... 90,- Kčs;
4. u dobytka skopového a to
a) ovcí, beranů a skopců z kusu... 45.- Kčs,
b) jehňat do 10 kg živé váhy neb 8 kg
mrtvé váhy... 15.- Kčs;
5. u dobytka vepřového:
a) do 10 kg živé váhy neb 8 kg mrtvé
váhy... 15.- Kčs,
b) do 20 kg živé váhy neb 18 kg mrtvé
váhy... 22.50 Kčs,
c) do 80 kg živé váhy neb 70 kg mrtvé
váhy... 90.- Kčs,
d) do 150 kg živé váhy neb 130 kg mrtvé
váhy... 180.- Kčs,
e) přes 150 kg živé váhy neb 130 kg
mrtvé váhy... 270.- Kčs:
Poražení drobného hospodářského
zvířectva pro vlastní spotřebu nepodléhají
této dani; daň se platí paušálem
30% katastrálního výtěžku obhospodařované
polnohospodářské půdy.
Rozpočtový výbór Prozatímního
Národního shromážděná
vítá ujištění ministerstva financí
v důvodové zprávě k osnově
zákona o nové úpravě československého
práva v oboru nepřímých daní
a státních finančních monopolů,
že předmětná osnova zákona jest
jen pouhým provisoriem k překlenutí údobí
potřebného k úplné reorganizaci oboru
nepřímých daní od základu a
ve všech směrech. Rozpočtový výbor
Prozatímního Národního shromáždění
vyslovuje naléhavé přání, aby
k této reorganizaci bylo přikročeno neprodleně
a aby při ní bylo dbáno moderních
metod zdaňovací techniky. Při tom by bylo
uvážiti, zdali šťávy z ovoce a jedlých
bobulí tuzemské výroby, pokud neobsahují
alkohol a obsahují alespoň 60% plně zdaněného
řepového cukru nemají býti od daně
osvobozeny. Rovněž považuje za účelné
zvážiti, zda by neměly býti pro futura
rozšířeny nepřímé daně
také na zbytné kosmetické předměty,
jako pudry, tyčinky atd.