Rozpočtový výbor projednal podrobně vládní návrh zákona o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů ve dvou svých schůzích ve dnech 13. a 14. února 1946 a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo se změnami a doplňky, jak jsou obsaženy v připojeném znění.

Ve vládním návrhu byly provedeny tyto věcné změny a doplňky:

1. V § 1, odst. 1, čís. 1 bylo za slovem "nezpůsobilého" doplněno: "..., jehož pojem bude vymezen vládním nařízením."

Doplnění bylo provedeno proto, aby definice syrupu k lidskému požívání nezpůsobilého odpovídala dnešnímu stavu technického pokroku ve výrobě cukru.

2. V § 12 (vyskladňovací oprávnění) byl změněn navržený poměr kyseliny kvasné ke kyselině chemické z 85:15 na 80:20 a v důsledku toho byl upraven i poměr váhový, t. j. zvýšen ze 13.50 kg na 19.12 kg na každých 100 hektolitrových stupňů lihu, uvolněného k výrobě octa.

Změna byla provedena po podrobné debatě a po náležitém zvážení hospodářského stavu továren na suchou destilaci dřeva.

3. V § 28 snížena dolní hranice sazby daně z uhlí ze 7% na 5%.

Provedené snížení bylo uznáno za potřebné vzhledem na mimořádné provozní poměry některých dolů, těžících za zvlášť nepříznivých provozních podmínek.

4. V § 29, bylo novelisované znění § 3, odst. 2 zák. č. 1/1924 Sb. upraveno takto:

"(2) Jde-li o použití uhlí pro vlastní spotřebu nebo pro jiný odbyt než na prodej, může ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, na Slovensku pověřenec financí v dohodě s pověřencem, do jehož působnosti patří báňská administrativa, stanoviti jako základ pro výpočet daně i jinou než úředně stanovenou cenu uhlí."

Změna byla potřebná z toho důvodu, aby bylo jasně stanoveno; ve kterých případech má býti vzhledem k ustanovení §, 28, odst. 2 a § 29, odst. 1 vzata za základ pro výpočet daně i jiná než úředně stanovená cena uhlí.

5. V § 35 byly sazby daně pra zapalovače vyjádřeny místo slovy číslicemi:

6. V § 38, odst. 3 byla snížena sazba daně z elektrických zdrojů záření u elektronových lamp z 30 Kčs na 20 Kčs za kus a to z důvodů úměrného daňového zatížení v porovnání s daňovým zatížením a obchodními cenami u ostatních zdrojů záření.

7. V § 41, odst. 5 byla poskytnuta výhoda paušalování daně z masa též pro zemědělské dělníky sezónně zaměstnané, takže nebude již třeba stanoviti to teprve vládním nařízením, jak bylo zamýšleno.

8. § 61, odst. 1, písm. a) obdržel toto nové znění:

"a) v případě § 58, č. 1 u všech nápojů, nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nápoj z výrobny vyskladněn. Nabyla-li však daň u nápojů z hroznů zaplacena již dříve, platí se ve třech stejných splátkách vždy k 1. lednu, k 1. květnu a k 1. září následujících po dni, v němž byla výroba moštu ukončena.

Prokáže-li výrobce vína, že mu zůstalo v den poslední splátky, t. j. ke dni 1. září na. skladě neprodané víno, pocházející z bezprostředně předcházející sklizně, povolí mu okresní finanční ředitelství k jeho žádosti, aby dotyčné víno zdanil až při vyskladnění z výrobny, nejpozději však do konce běžného roku. Odkladem placení daně nesmí býti řádné zaplacení daně ohroženo."

Rozpočtový výbor přišel po podrobné debatě o námitkách výrobců vína k závěru; že je třeba proti vládnímu návrhu ulehčiti vinařům snadnější plnění daňové povinnosti poskytnutím výhodnějších platebních lhůt.

Současně byla škrtnuta z důvodů administrativní jednotnosti poslední věta § 61, odst. 2.

9. V § 63, odst. 1, písm. b) a odst. 2 zvýšeno množství vína od daně osvobozeného,pro spotřebu ve vlastní domácnosti ze 200 litrů na 300 litrů, čímž poskytnuta výrobcům další výhoda proti znění vládního návrhu.

10. V § 97 byl, druhý odstavec upraven takto:

"(2) Vrchní vedení československého monopolu lihového vykonává ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem výživy a za účasti správního sboru."

Podobně byly upraveny § 97, odst. 5. a 7, § 101, odst. 6, § 103, odst. 2, 3, 4 a 7.

Po podrobné debatě rozpočtový výbor uznal jednomyslně z důvodů ústavně právních, jakož i z důvodů správného, praktického a zodpovědného hospodářského vedení nového státního podniku, t. j. československého lihového monopolu, že jeho vedení má býti svěřeno jedinému resortu a to poněvadž jde o typicky státní finanční monopol, ministerstvu financí, které však je vázáno dohodovati se se druhým zúčastněným ministerstvem.

11. § 110 doplněn druhým odstavcem tohoto znění:

Ustanovení o válečných a samo správných přirážkách, které byly dosud na Slovensku vybírány s nepřímými daněmi v tomto zákoně uvedenými, jsou použivatelná do účinnosti tohoto zákona."

"Tím se tato ustanovení konvalidují.

12. V § 112 byl stanoven počátek účinnosti tohoto zákona na 1. března 1946 na místě navrženého 1. ledna 1946 a to z důvodů zásadních, obdobně jako u vládního návrhu zákona o dani z obratu.

Po formální a textové stránce byly upraveny tyto paragrafy:

§ 1, odst. 4, § 5, § 7, odst.1 a S, § 10, § 12; § 18, odst. 2, § 19, odst. 3, § 24, odst. 4, § 28, odst. 2, čl. IX, § § 34-37, § 43, odst. 2, § 44, odst: 1, čís. 4, odst. 2, čís. 3, § 45, § 51, odst. 1, čís. 2, § 60, písm. a) a b), § 64, odst. 3, § 74, odst. 4, § 77, odst. 1, § 79, odst. 3, § 84, odst. 3, § 85, odst. 3; § 90, § 95, § 97, odst. 2, 5; 6 a 7, § 100; odst. 2, čís. 1, odst. 3; 4, 5 a 6, § 101, odst: 1, 2, 3, 4, 5 a 6, § 103, odst. 1, 2; 3, 4 a 7, § 106, § 109, § 110, § 111; § 112, čís.1.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Právní předpisy platné v oboru nepřímých daní a monopolů dne 29. září 1938 se upravují takto:

V daňových předpisech uvedených v tomto oddílu se provádějí tyto změny:

Předpisy o dani z cukru (zákon ze dne 20. července 1888, č. 97 ř. z., a zák. čl. XVIII z r. 1899, jakož i zákon ze dne 26. června 1926, č. 98 Sb., se všemi změnami a doplňky) se mění takto:

§ 1 zákona č. 98/1926 Sb. zní:

"(1) Cukr, získaný na území republiky Československé ze surovin nebo ze zbytků dřívější cukerní výroby, nebo sem dovezený z celní ciziny podléhá spotřební dani, a to:

1. řepový cukr a všechen cukr stejného chemického složení (sacharosa) v každém stupni čistoty - s výjimkou syrupu k lidskému požívání nezpůsobilého, jehož pojem bude vymezen vládním nařízením..... 500.- Kčs;

2. cukr jiného druhu - s výjimkou dextrinů - rovněž v každém stupni čistoty 84.- Kčs za každých 100 kg čisté váhy.

(2) Cukrem řepovým padle odst. 1, č. 1 se rozumí každé sladidlo, získané zpracováním řepy nebo zpracováním produktů, po případě zbytků dřívějšího zpracování řepy, pokud jest způsobilé k lidskému požívání, ať již samo osobě nebo smíšeno s jinými látkami, anebo pokud se z něho vyrábějí výrobky k lidskému požívání způsobilé.

(3) Cukrem podle odst. 1, č. 2 se rozumí všechny druhy cukrů, které jsou způsobilé, aby jich bylo užita jako sladidla místo cukru řepového.

(4) Ministr financí, na Slovensku po dohodě s pověřencem financí, se zmocňuje, aby od daně osvobodil syrupy získané z řepy v domácnostech jednoduchým způsobem, použije-li se jich výhradně jen ke spotřebě v těchto domácnostech."

§ 16 zákona č. 97/1888 ř. z. a § 16 zák. čl. XVIII/1899 a s nimi souvisící ustanovení §§ 15, 17 a 18 těchto zákonů týkající se ohrožení výrobny se zrušují.

§§ 26 zákonů uvedených v § 2 a s nimi souvisící ustanovení §§ 27 týchž zákonů týkající se úřední uzavírací známky se zrušují.

§§ 28 zákonů cit. v § 2 znějí:

"Každý, kdo přepravuje nebo uschovává cukerní výrobky v množství nápadně převyšujícím jeho spotřebu, musí věrohodně prokázati bud jejich zdanění (proclení) nebo pramen, odkud je odebral."

§§ 33 zákonů cit. v § 2 se doplňují dalším odstavcem tohoto znění:

"Dále je povinen podnikatel cukrovaru nebo osoba jím určená vésti ještě záznam o výrobě cukru, z něhož buďtež patrna zejména tato data: váha zpracované řepy, množství cukru dopraveného do podniku z jiných výroben, množství cukru vydaného k dalšímu zpracování, množství hotového vyrobeného cukru uskladněného ve skladišti a množství odpadků obsahujících cukr (melasy a pod.) a to odděleně padle toho, pocházejí-li z řepy nebo z cukru dopraveného do podniku z jiných výroben. Vedle čisté váhy nutno vždy uvésti také průměrnou polarizaci. Vzor záznamu a způsob jeho vedení určí ministerstvo financí po dohodě s pověřenectvem financí."

§§ 37 zákonů cit. v § 2 o ohlášení vyskladnění cukru se doplňují dalším ustanovením tohoto znění:

"V cukrovarech bez stálého úředního dozoru, z nichž má býti vyskladněn cukr podle § 42; odst. 1, písm. b), zašle podnikatel vyplněné ohlášení o vyskladnění poštou doporučeně dozorčímu úřadu místa určení zásilky. Druhý stejnopis ohlášení provází zásilku na místo určení. Vyskladnění se pak děje zásadně bez úředního projednání, dozorčímu úřadu však zůstává vyhrazeno kdykoliv je kontrolovati."

§§ 40 a 41 zákonů cit. v § 2 o placení daně a o jejím uvěřování se ruší a nahrazují tímto zněním:

"(1) Podnikatel je povinen zaplatiti spotřební daň najednou z celého množství cukru, které v jednom kalendářním měsíci bylo vyskladněno do valného oběhu, a to nejpozději do posledního všedního dne příštího kalendářního měsíce, pokud nestanoví ministr financí po dohodě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení jiný platební den v rámci této lhůty. Za účelem zdanění uzavře podnikatel neb jeho zástupce prodejní rejstřík, vypočítá při padající daň v měsíčním účtě daně z cukru vedeném podle úředního vzoru a poukáže vypočtenou částku šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny na účet příslušného okresního finančního ředitelství. Na rubu vplatního lístku vyznačí, o jakou daň jde, za jaké množství cukru a za který kalendářní měsíc se daň platí.

(2) Nebyla-li daň zaplacena v plné výši a ve lhůtě v předchozím odstavci uvedené, jest zaplatiti z úhrnného daňového dluhu bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení přirážku pro zmeškání (poplatek z prodlení) obdobně podle ustanovení o přirážce pro zmeškání platných pro přímé daně.

(3) Je-li placení daně s příslušenstvím podle odstavce 1 ohroženo, může okresní finanční ředitelství písemným příkazem s uvedením důvodů, pro něž pokládá placení daně za ohrožené, uložiti podnikateli, aby bud složil dostatečnou jistotu nebo aby platil daň z každé zásilky cukru před jejím uskladněním do volného oběhu. Nesloží-li dostatečnou jistotu ve lhůtě k tomu účelu zároveň stanovené, může mu okresní finanční ředitelství zakázati další vyskladňování cukerních výrobků, a to až do doby, kdy jistotu složí. O druhu a rozsahu jistoty rozhoduje okresní finanční ředitelství."

Daň z cukru, dováženého z celní ciziny tvoří součást celní pohledávky a platí o ní příslušná ustanovení celního zákona (zák. č. 114/1927 Sb.).

Předpisy o dani z droždí (zákon ze dne 15. července 1932, č. 123 Sb.) se mění takto:

§ 1 zákona č. 123/1932 Sb. zní:

"Droždí, získané na území republiky Československé nebo sem dovezené z celní ciziny, podléhá spotřební dani z droždí v sazbě 15 Kčs za každý kg čisté (vlastní) váhy."

§ 4, odst. 3 zákona č. 123/1932 Sb. zní:

"(3) Záznamy uzavírá podnikatel nebo jeho zástupce koncem každého kalendářního měsíce. Daň na vyklizené droždí připadající musí podnikatel po srážce 1/2 procenta podle odstavce 4 zaplatiti bez další úřední výzvy, nejpozději do posledního všedního dne příštího kalendářního měsíce, pokud nestanoví ministr financí po dohodě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení jiný platební den v rámci této lhůty, a to šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny na účet příslušného okresního finančního ředitelství. Na rubu složenky nutno poznamenati, že jde o platbu daně z droždí, za jaké množství, za který měsíc a rok. Uzavřené záznamy předloží podnikatel, vyznačiv v záznamu b) data vykonané daňové platby, úřadu pověřenému přímým dozorem nad podnikem nejpozději do druhého dne kalendářního měsíce následujícího po dni platby. O zajištění daně a o jejím požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru."

Předpisy o dani z kyseliny octové (zákon ze dne 12. února 1936, č. 41 Sb.) se mění takto:

§ 1, odst. 3 zákona č. 41/1936 Sb. zní:

"(3) Daň činí za 1 kg vody prosté kyseliny octové:

a) vyklizené z výrobiště v mezích vyskladňovacího oprávnění (§ 2)...... 18.= Kčs,

b) vyklizené z výrobiště nad vyskladňovací oprávnění... 60.- Kčs."

§ 1, odst. 5, 6, 7 a 8 se zrušují a odstavec 9 se označuje jakožto odstavec 5.

§ 2, odst. 1 zákona č. 41/1936 Sb. zní:

"(1) Líh budiž uvolňován ze závěry k výrobě octa v takovém rozsahu, aby odbyt konsumního octa, obsahujícího kyselinu octovou, získanou kvašením lihu anebo kyselinu octovou, získanou suchou destilací dřeva z produktů této destilace, nebo jinou chemickou cestou (chemická kyselina octová), byl kryt a 80% kyselinou vyrobenou z lihu uvolněného k výrobě octa a z 20% chemickou kyselinou octovou. Podle celkového množství lihu uvolněného ze závěry k výrobě octa v tom kterém výrobním období, t. j. v době ad 1. října jednoho roku do 30. září roku následujícího, stanoví ministerstvo financí po dohodě s pověřenectvem financí, a to vždy před začátkem každého výrobního období úhrnné množství chemické kyseliny octové, jež smí býti v bezprostředně následujícím výrobním období vyklizeno z výrobiště této kyseliny na zdanění nižší sazbou daně; při stanovení tom jest postupovati tak, aby na každých 100 hektolitrových stupňů lihu uvolněného v dotčeném výrobním období ze závěry k výrobě octa připadlo 19,12 kg chemické kyseliny octové, při čemž nutno přihlížeti také k ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu. Stanovené úhrnné množství kyseliny octové rozdělí ministerstvo financí po dohadě s pověřenectvem financí každoročně na jednotlivá výrobiště této kyseliny, přihlížejíc při tom také k dohodě výrobců chemické kyseliny octové, pokud k ní dojde do 1. srpna toho kterého roku."

§ 3, odst. 2 zákona č. 41/1936 Sb. zní:

"U kyseliny vyrobené v tuzemsku vzniká daňová povinnost její výrobou, o placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru."

Předpisy o dani z minerálních olejů (zákon ze dne 26. května 1882, č. 55 ř. z. a zák. čl: XVIII z roku 1882, zákon ze dne 6. května 1931, č. 77 Sb. a zákon ze dne 12. dubna 1935, č. 78 Sb.) se mění takto:

Článek I, § 1 zákona č. 78/1935 Sb. zní: "Minerálních olejů je, získané na území republiky Československé nebo sem dovezené z celní ciziny, podléhají spotřební dani z minerálních olejů, a to:

a) minerální oleje, jichž hutnota nedosahuje 810⁰ jakož i t. zv. tekutý pohonný plyn... 300.- Kčs,

b) minerální oleje o hutnotě 810⁰ nebo vyšší a o viskositě do 3⁰ E při 20⁰ C... 100.- Kčs,

c) minerální oleje o hutnotě 810⁰ nebo vyšší a o viskositě nad 3⁰ E při 20⁰ C.... 130.- Kčs za každých 100 kg čisté (vlastní) váhy; hutnotou se rozumí údaj hustoměru při 15⁰ C."

§§ 24 a 25 zákona č. 55/1882 ř. z. a §§ 23 a 24 zák. čl. XVIII/1882 se ruší a nahrazují tímto zněním:

"O placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru."

§ 4 zákona č. 77/1931 Sb. a čl. VI zákona č. 78/1935 Sb. se ruší.

Předpisy o dani z piva (zákon ze dne 27. listopadu 1930, č. 168 Sb., se všemi změnami a doplňky) se mění takto:

§ 1, odst. 2 zákona č. 168/1930 Sb. zní:

"(2) Daň z jednoho litru piva činí:

1. u piva výčepního... 1.16 Kčs;

2. u ležáku... 1.44 Kčs;

3. u piva speciálního... 1.84 Kčs.

Zároveň s daní se platí přirážka k této dani ve prospěch státu, která činí... 0.80 Kčs,

u piva z Měšťanského pivovaru v Plzni... 1.- Kčs na 1 litr piva."

(1) Snížení daně přípustné podle čl. I vládního nařízení ze dne 22. března 1935, č. 49 Sb. se neposkytuje.

(2) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s pověřencem financí, s ministrem výživy a pověřencem výživy a zásobování poskytoval malým pivovarům, s výstavem do 10.000 hl piva ročně, pokud jest jejich existence národohospodářsky odůvodněna, za léta 1946, 1947 a 1948 podporu až do 10% zaplacené daně z piva. Úhrn těchto podpor nesmí přesáhnouti ročně částku 12,000.000 Kčs.

§ 2 zákona č. 168/1930 Sb. se doplňuje dalšími odstavci tohoto znění:

"(3) Daň nutno zaplatiti:

v případě odstavce 1, č. 1 najednou za celé množství piva, které v jednom kalendářním měsíci bylo vyskladněno do volného oběhu, a to nejpozději do posledního všedního dne příštího kalendářního měsíce, pokud nestanoví ministr financí v dohodě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení jiný platební den v rámci této lhůty;

v případě odstavce 1; č. 2 před použitím k vlastní spotřebě;

v případě odstavce 1, č. 3 při vzniku platební povinnosti.

(4) O placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru."

§ 9 zákona č. 168/1930 Sb. se doplňuje takto:

"(4) V pivovarech musí býti hotové i nehotové pivo uloženo v nádobách úředně přeměřených."

Předpisy o dávce ze šumivého vína (zákon ze dne 17. prosince 1926, č. 233 Sb.) se mění takto:

§ 1 zákona č. 233/1926 Sb. zní:

"(1) Ze šumivého vína všech druhů, zejména vyrobeného kvašením v lahvích (sektu) nebo impregnováním kyselinou uhličitou, platí se dávka... 40.- Kčs za jeden litr šumivého vína.

(2) Zároveň s dávkou se vybírá přirážka ve prospěch státu... 50.- Kčs za jeden litr šumivého vína."

§ 4 zákona č. 233/1926 Sb. zní:

"O placení dávky a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru."

§ 5 zákona č. 233/1926 S b. zní:

"Víno podléhající dávce podle tohoto zákona propadá bez ohledu na to, komu náleží a zda bylo zavedeno důchodkové trestní řízení proti určité osobě, je-li uloženo ve výrobně jinde než v místnostech k tomu ohlášených podle § 8 nebo, je-li uloženo mimo výrobnu, nebyl-li podán průkaz o řádném zdanění neb o řádném odběru."

K § 8 zákona č, 233/1926 Sb. se připojí tyto další odstavce:

"(2) Výrobce šumivého vína jest povinen vydati každému odběrateli stvrzenku o zdanění.

(3) Odběratel šumivého vína z výrobny jest povinen požadovati od výrobce, aby mu vydal stvrzenku podle předchozího odstavce; neobdrží-li ji, jest povinen ohlásiti to neprodleně důchodkovému kontrolnímu úřadu.

(4) Ministerstvo financí v dohodě s pověřenectvem financí se zmocňuje, aby vydal o bližší předpisy o ohlašování podniků, o ohlašování výroby jakož i o daňových záznamech a stvrzenkách."

§ 11 zákona č. 233/1926 Sb. zní:

"Těžkého důchodkového přestupku se dopouští, kdo jakýmkoliv způsobem zkrátí nebo zatají dávku ze šumivého vína, a trestá se pokutou ve výši čtyř až osminásobku zkrácené nebo zatajené dávky."

Předpisy o dani z umělých jedlých tuků (zákon ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb., se všemi změnami a doplňky) se mění takto:

§ 1, odst. 2 zákona č. 180/1936 Sb. zní takto:

"(2) Daň činí za 1 kg čisté (vlastní) váhy:

a) z umělých jedlých tuků, uvedených v odstavci 1, č. 1... 9.- Kčs,

b) z umělých jedlých tuků, uvedených v odstavci 1, č. 2 a 3... 6.- Kčs."

§ 1, odst. 3 se zrušuje a odstavec 4 se označuje jakožto odstavec 3 a odstavec 5 jakožto odstavec 4.

§ 3 zákona č. 180/1936 Sb. pokud se týká způsobu placení daně se mění takto:

"O placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru."

Předpisy o dani z uhlí (zákon ze dne 21: prosince 1923, č. 1 Sb. z r. 1924 se všemi změnami a doplňky) se mění takto:

§ 2, odst. 1 a 2 zákona č. 1/1924 Sb. zní takto:

"(1) Daň z uhlí těženého v tuzemsku činí, 10% z úřední ceny na dole.

(2) Pro doly, které pracují za nepříznivých přirozených, dopravních a odbytových poměrů a jsou s národohospodářského hlediska důležité, může ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, na Slovensku pověřenec financí v dohodě s pověřencem; do jehož působnosti patří bánská administrativa, na odůvodněnou žádost, přihlížeje k prodejní a kalorické hodnotě uhlí, daň do odvolání snížiti, a to až na 5% z úřední ceny."

§ 3 zákona č. 1/1924 Sb. zní:

"(1) Úřední cenou, ze které se daň platí, rozumí se cena uhlí stanovená pro důl a příslušný druh uhlí. Není-li úřední cena stanovena, bude se daň platiti z ceny, kterou určí finanční úřad II. stolice v dohodě s bánským revírním úřadem. Tato cena bude stanovena podle cen uhlí z dolů, které pracují v obdobných poměrech a mají uhlí stejné hodnoty.

(2) Jde li o použití uhlí pro vlastní spotřebu nebo pro jiný odbyt než na prodej, může ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, na Slovensku pověřenec financí v dohodě s pověřencem, do jehož působnosti patří bánská administrativa, stanoviti jako základ pro výpočet daně i jinou než úředně stanovenou cenu uhlí."