Od daně jsou osvobozeny:

1. stát co do poštovní a telekomunikační služby a podniky dopravní co do povinných výkonů pro tuto státní službu;

2. dráhy (§ 1 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách) co do výkonů, záležejících v přepravě na nich, a plavební podniky co do výkonů na mezinárodních vodních cestách;

3. jednatelé co do jednatelských výkonů, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs;

4. spisovatelé, vědečtí pracovníci a umělci co do dodávek a výkonů, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs. Koho jest považovati za spisovatele, vědeckého pracovníka a umělce, ustanoví nařízení;

5. národní správci co do výkonů, záležejících v národní správě podniku nebo jiné majetkové podstaty, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs.

(1) Celým svým jměním ručí:

1. nabyvatel podniku nebo závodu, nabytého v celku úplatně nebo neúplatně, za daň, kterou jsou jeho předchůdci povinni platiti za daňové období, v němž došlo ku převodu podniku nebo závodu, jakož i za bezprostředně předcházející daňové období;

2. osobně ručící společníci za daň, kterou jest společnost povinna platiti za dobu, po kterou byli jejími společníky;

3. osoby odpovědné za správu osob právnických, za daň, kterou jest právnická osoba povinna platiti za dobu, po kterou byly odpovědny za její správu. Ručení toto není však možno uplatniti po uplynutí pěti let ode dne, kdy osoba, odpovědná za správu právnické osoby, byla propuštěna z odpovědnosti za dobu, které se ručení týká;

4. účastníci příležitostných sdružení za daň, kterou jest příležitostné sdružení povinno platiti za dobu, po kterou se ho zúčastnili;

5. osoba, pověřená vedením tuzemské provozovny tuzemského podnikatele, jenž má bydliště nebo sídlo v cizině (§ 5, odst. 2, č. 2), za daň, kterou jest takový podnikatel povinen platiti za dobu, po kterou dotyčná osoba byla pověřena vedením jeho tuzemské provozovny;

6. cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3) za daň, kterou jest podle § 5, odst. 1, č. 3 povinen platiti ten, kdo pro něho uzavíral nebo zprostředkoval nebo splňoval zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v tuzemsku, nebo kdo jeho jménem a na jeho účet uzavíral v tuzemsku dodávky předmětů, jsoucích v cizině;

7. ten, pro koho provedl dodávku nebo výkon na předcházející objednávku cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3), za daň, kterou jest cizozemský podnikatel povinen platiti z dodávky nebo výkonu pro něho;

8. ten, z jehož podnětu se koná mimosoudní dražba, za daň z dodávek z této dražby, není-li sám subjektem daně;

9. ten, komu byla postoupena pohledávka ze zdanitelné dodávky nebo zdanitelného výkonu, za daň, kterou jest povinen platiti z této dodávky nebo výkonu tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2), jenž provedl zmíněnou dodávku nebo výkon. Ručení toto lze však uplatniti jen do výše daně, která připadá na hodnotu pohledávky uhrazenou tomu, komu pohledávka byla postoupena;

10. ten, kdo spravuje neodevzdanou pozůstalost (na Slovensku nerozdělenou pozůstalost), za daň, kterou jest neodevzdaná pozůstalost povinna platiti za dobu, po kterou ji spravoval nebo byl oprávněn spravovati;

11. národní správce za daň, kterou jest podnikatel podniku jím spravovaného povinen platiti za dobu, po kterou národní správce byl odpověden za národní správu podniku.

(2) Nepatří-li předměty, sloužící provozu podniku, podnikateli, nýbrž některému z jeho rodinných příslušníků, nebo osobě podstatně na podniku súčastněné, ručí vlastník předmětů těmito předměty za daň z dodávek a výkonů, provedených podnikatelem při provozu podniku. Kdo je rodinným příslušníkem podnikatele a kdo je osobou podstatně na podniku súčastněnou, určí vláda nařízením. Vloží-li tichý společník do podniku svůj vklad v penězích, ručí obdobně do výše svého vkladu.

(3) Ručení se vztahuje na daň a její příslušenství (5% zvýšení daně podle § 20, odst. 6, poplatek z prodlení a náhradu nákladů upomínacích a exekučních), kterou poplatník nezaplatil, ačkoliv byl upomenut. Daní za dobu, která jest podle odstavce 1, č. 1 až 5, č. 10 a č. 11 rozhodna pro rozsah ručení, se rozumí daň, na kterou v rozhodné době vznikl státu nárok (§ 11). Postihuje-li osobní ručení více osob, ručí všechny společně a nerozdílně.

(4) Fysické i právnické osoby (na Slovensku též komposesoráty a urbariáty) včetně neodevzdané:pozůstalosti (na Slovensku nerozdělené pozůstalosti) ručí za nezaplacené peněžité pokuty a útraty trestního řízení, které byly jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům uloženy pro přestupky daňové (§ 25), spáchané při vykonávání povinností z tohoto zastupitelského poměru vyplývajících. Z ručení jsou vyňaty fysické osoby, které nejsou svéprávné, pokud jde o jejich zákonné nebo úředně zřízené zástupce, a fysické osoby, jež prokáží, že jejich zmocněnec, při jehož volbě užily povinné péče, jednal bez jejich zmocnění.

(5) Zánikem daňového dluhu zaniká též ručební povinnost.

(6) Ručení za daň z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) se řídí ustanoveními o ručení za celní pohledávku.

(1) Daňovým základem je úplata za zdanitelnou dodávku nebo za zdanitelný výkon. Úplatou jest vše, co nabyvatel vynaloží, aby nabyl dodávky nebo výkonu. K úplatě tedy náležejí též výlohy za zabalení a obal, části nabývací ceny připadající na daně, poplatky nebo dávky, pokud nejsou průběžnými položkami (odstavec 3), a byla-li kupní cena posečkána, úroky započítané do kupní ceny. Úplatou nebo její součástí jest také to, co poskytne podnikateli za dodávku nebo výkon někdo jiný než nabyvatel. Povolí-li se z úplaty srážka, jest daňovým základem úplata skutečně placená. Při dovozu se vyměřuje daň z úplaty, a kde té není, z obecné ceny dováženého zboží; k úplatě nebo k ceně se připočítají clo, výlohy dopravní k hranici, jakož i daně (kromě daně z obratu) a dávky, vybírané z dováženého zboží. Co jest rozuměti cenou obecnou podle tohoto zákona, ustanoví nařízení.

(2) Z daňového základu lze vyloučiti výlohy zasílací a pojišťovací, které dodavatel nebo, kdo výkon provádí, prokázaně hradil osobám třetím za příjemce dodávky nebo výkonu anebo které platí příjemce dodávky nebo výkonu a které mu dodavatel nebo, kdo výkon provádí, z úplaty odpočítá. Zasilatelé a majitelé skladišť mohou z úplaty za svůj výkon vyloučiti clo, daně a dávky, které státu zaplatili při celním projednání, účtují-li je komitentovi zvlášť. Výlohy za obal lze vyloučiti jen tehdy, vezme-li dodavatel zpět obal za cenu již předem ujednanou a úplata se zmenší o cenu obalu. Konečně lze z daňového základu vyloučiti část, která z něho připadá na přirážku ve prospěch státu, vybíranou s daní z piva, daní z vína, moštu a ovocných šťáv, daní z cigaretového papíru nebo dávkou ze šumivého vína.

(3) K úplatě nenáležejí částky, které podnikatel přijímá a vydává jménem a na účet osoby jiné (průběžné položky).

(4) Provede-li podnikatel výkon jak v tuzemsku tak v cizině za jednotnou úplatu, nepodléhá dani jen ta část úplaty, o níž prokáže, že připadá na činnost v cizině.

(5) Záleží-li úplata ve věci (na př. při směně) nebo ve výkonu, jest daňovým základem obecná cena přijaté věci nebo přijatého výkonu. Při vlastní spotřebě jest daňovým základem obecná cena předmětu vzatého z podniku. Cena obecná jest rozhodna také pro vyměření paušalované daně (§ 19, odst. 8) v případech, kdy výrobce dodává předměty za nižší úplatu, než jest jejich obecná cena ve velkém, takovému podnikateli, který u něho ony předměty výhradně nebo převážně nakupuje a je v nezměněném stavu dále dodává; co se tu rozumí nezměněným stavem, ustanoví nařízení. Nebyla-li při dovozu úplata nebo cena dováženého předmětu udána nebo prokázána nebo byla-li udána i prokázána, zdá-li se však celnímu úřadu nízkou, jest rozhodna pro vyměření daně cena obecná, zjištěná odhadem (§ 17, odst. 8).

(6) Je-li úplata smluvena nebo cena udána v měně cizí nebo v obchodních mincích, přepočítá se na tuzemskou měnu způsobem, který se stanoví nařízením.

(1) Dan činí 3% o úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, nebo ceny tam, kde není úplaty (§ 9). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě květin, dále při dodávkách výrobků mlýnských, pekařských, sýrů a jiných mléčných výrobků, sušené čekanky a řepy, pak při dodávkách jedlých rostlinných tuků, umělých jedlých tuků, masa a masných výrobků kromě ryb cizího původu a zvěřiny činí daň 1% úplaty nebo ceny. Podrobnější ustanovení o tom, co se rozumí těmito předměty, vydá vláda nařízením. Stejné sazby daňové platí i pro vlastní spotřebu a pro dovoz.

(2) Podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen (odstavec 3), dále podnikatelé, kteří mají jednu nebo více prodejen s jednotnými cenami (odstavec 4), jsou povinni platiti přirážku k 3%ní pravidelné dani z obratu z těch dodávek a výkonů, které byly provedeny (splněny) prodejnami, pokud se týče prodejnou nebo prodejnami s jednotnými cenami. Tato přirážka činí 2% daňového základu (§ 9); tvoří s 3%ní pravidelnou daní z obratu jednotný celek (t. j: daň z obratu o sazbě 5%).

(3) Prodejnou podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky nebo výkony výhradně nebo převážně spotřebitelům; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku, nebo, jde-li o výkon, ten, kdo nabývá výkonu k jinému účelu než pro svůj podnik. Za prodejnu se nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny a jiné provozovny, jež uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Za prodejnu se též nepovažují staveniště, provozovny obírající se službami pro motorová vozidla (auto-service), stanice pro dodávání svítiplynu pro motorová vozidla, jakož i zúčtovací a inkasní místa elektrických podniků, plynáren a tepláren, benzinová čerpadla a čerpadla na plynový olej. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba, nebo opravy zboží jakožto činnost vedlejší.

(4) Prodejnou s jednotnými cenami podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) výhradně nebo převážně spotřebitelům dodávky předmětů, jež podle obchodních zvyklostí k sobě nepatří, a to výhradně nebo převážně v jedné nebo v několika pevných cenových stupnicích; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku.

(5) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují:

1. na podnikatele, u nichž celkový obrat v posledním předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 1,000.000 Kčs. Nařízení ustanoví, co se rozumí celkovým obratem;

2. na výdělková a hospodářská společenstva (družstva), nehledíc na výši celkového obratu.

(6) Ministr financí po dohodě s ministry průmyslu a vnitřního obchodu nebo ministrem zemědělství nebo ministrem výživy, na Slovensku pověřenec financí po dohodě s pověřencem průmyslu a obchodu nebo pověřencem zemědělství a pozemkové reformy nebo pověřencem výživy a zásobování, může v případech hodných zvláštního zřetele poskytnouti osvobození od přirážky podle odstavce 2 nebo její snížení.

(7) V nařízeních o paušalování daně (§ 19, odst. 8) může býti stanoveno, že podnikatelé, uvedení v odstavci 2, jsou povinni platiti přirážku k paušalované dani z obratu, která nahrazuje výhradně nebo převážně 3%ní pravidelnou daň z obratu, a to až do výše 20% paušalované daně.

(8) V případech, kdy podléhá dani dovoz (§ 1, odst. 1, č. 3), může býti místo percentuální sazby vybírána přiměřená pevná sazba podle kusu, míry nebo váhy; příslušnou sazbu ustanoví vláda nařízením. Rovněž může vláda nařízením stanoviti pro dovoz některých předmětů zvýšenou sazbu proto, aby se daňové zatížení zboží dováženého rovnalo daňovému zatížení zboží v tuzemsku vyrobeného. Dále může vláda nařízením stanoviti pro dovoz nebo dodávky zboží z určitého státu vyšší daňovou sazbu než sazbu uvedenou v odstavci 1, jde-li o případy, kdy zmíněný stát zatěžuje dovoz nebo dodávky tuzemského zboží vyššími sazbami než zboží vlastního původu.

(9) Část úplaty, připadající na obal a zabalení, podléhá téže daňové sazbě jako dodávaný nebo dovážený předmět.

(10) Dodávají-li se za jednotnou úplatu předměty, jejichž dodávky podléhají různým daňovým sazbám, jest pro vyměření daně z jednotné úplaty rozhodna sazba z nich nejvyšší. Ministr financí, na Slovensku pověřenec financí, může po dohodě s příslušnou ústřední zájmovou organisací pro obor, v němž je užívání jednotných úplat za takové dodávky obvyklým, určiti poměr, kterým jest rozčleňovati jednotné úplaty podle příslušných daňových sazeb.

(1) Daňová povinnost vzniká zpravidla provedením dodávky, nebo výkonu. Nárok státu na daň lze však uplatniti zásadně v době placení, i když placení se děje ještě před provedením dodávky, nebo výkonu. Výjimky z těchto ustanovení jsou obsaženy v dalších odstavcích. Placením se rozumí každé plnění, tudíž nejen placení hotovými penězi, ale i dobropisem, směnkou, šekem, převzetím dluhu, postupem pohledávky a pod.

(2) Daňová povinnost vzniká a nárok státu na daň lze uplatniti:

a) při vlastní spotřebě (§ 1, odst. 1, č. 2) v době; kdy předmět byl vzat z podniku;

b) při dodávkách z dražeb v době příklepu;

c) bylo-li poplatníku povoleno, aby místo přijatých úplat v daňovém období zdaňoval ceny účtované (§ 17, odst. 7), v době, kdy byl vydán účet, byla-li však úplata za dodávku nebo výkon zcela nebo částečně zaplacena před tím, v době zaplacení;

d) při dodávkách a výkonech, jež uzavřeli nebo provedli cizozemští podnikatelé (§ 5, odst. 3), v době, kdy byla dodávka uzavřena nebo výkon proveden;

e) při dodávkách, jež zprostředkovaly, splnily nebo uzavřely osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3, v době, kdy byla dodávka zprostředkována, splněna nebo uzavřena;

f) při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) v době, kdy vzniká povinnost platiti celní pohledávku (§ 85 celního zákona).

(3) Záleží-li úplata ve směnce nebo šeku, vzniká daňová povinnost provedením dodávky nebo výkonu a nárok státu na daň lze uplatniti v době, kdy dodavatel nebo, kdo výkon provedl, obdrží hodnotu směnky nebo šeku uhrazenou, i když se tak stane před jejich splatností.

(4) Povolí-li tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) zaplacení úplaty ve splátkách a vyhradí-li si zároveň vlastnictví k prodané věci až do úplného zaplacení úplaty, vzniká daňová povinnost odevzdáním věci nabyvateli a nárok státu na daň z jednotlivých splátek lze uplatniti v době jejich placení.

(5) Postoupí-li tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) pohledávku za zdanitelnou dodávku nebo zdanitelný výkon jím provedený, lze v době, kdy pohledávka byla postoupena, uplatniti nárok státu na daň, která připadá na neuhrazenou ještě pohledávku nebo její část. Totéž platí obdobně pro převody pohledávek, k nimž dojde při národní správě podniku, při správě konkursní podstaty; při správě neodevzdané pozůstalosti (na Slovensku nerozdělené pozůstalosti) nebo odevzdáním (na Slovensku rozdělením) pozůstalosti dědicům.

(6) Ustanovení odstavců 3, 4 a 5 se nevztahují na podnikatele, kterému povoleno zdaňovati účtované ceny (§ 17, odst. 7).

(1) Podnikatel není oprávněn daň z obratu zcela nebo částečně zvlášť účtovati nebo jinak zcela nebo částečně odděleně vedle úplaty požadovati.

(2) Z ustanovení odstavce 1 jsou přípustny tyto výjimky:

a) Podnikatel může daň z obratu, kterou jest povinen platiti z dodávky nebo výkonu, zvlášť účtovati nebo jinak odděleně vedle úplaty požadovati, řídí-li se úplata sazbami, které byly zákonem, vládním nařízením, opatřením nejvyššího úřadu cenového nebo opatřeními pověřence výživy a zásobování stanoveny výslovně bez daně z obratu.

b) Podnikatel jest oprávněn zvlášť účtovati daň nebo daňový rozdíl, jde-li o případy uvedené v § 36, odst. 12, č. 2 a odst. 14.

c) Podnikatel jest povinen zvlášť účtovati paušál, ukládá-li mu tuto povinnost nařízení o paušalování daně (§ 19, odst. 8).

(3) V případech, uvedených v § 5, odst. 1, č. 7, druhé větě a v § 5 odst. 1, č. 8, druhé větě jest ten, kdo jest povinen platiti daň, oprávněn ji sraziti z úplaty.

(4) Nařízením nebo vyhláškou o paušalování daně může býti stanoveno, že osoby povinné platiti paušál jsou oprávněny žádati náhradu zaplaceného paušálu od osob, které provádějí dodávky nebo výkony, z nichž jest daň z obratu kryta paušálem.

Daň z obratu nemůže býti podrobena přirážkám samosprávných svazků.

(1) Tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) jest povinen ohlásiti vznik podniku, závodu a stálé provozovny, jakož i převod, zastavení, zrušení nebo přesídlení podniku, závodu nebo stálé provozovny berní správě, v jejímž obvodu podnik, závod nebo stálá provozovna jsou (v případě přesídlení jak berní správě, z jejíhož obvodu podnik, závod nebo stálá provozovna přesídlí, tak i berní správě, do jejíhož obvodu přesídlí).

(2) Řídí-li se příslušnost úřadu k vyměření daně bydlištěm podnikatele, je tento povinen ohlásiti vznik bydliště, a to berní správě, v jejímž obvodu má bydliště; změnu bydliště je povinen takový podnikatel ohlásiti jak berní správě, v jejímž obvodu měl poslední bydliště, tak i berní správě, v jejímž obvodu má nové bydliště. V ohláškách podle odstavce 1 je povinen podnikatel uvésti též své bydliště.

(3) Lhůta pro ohlášení podle odstavců 1 a 2 činí 15 dnů. Počíná dnem po vzniku, zániku nebo přesídlení podniku, závodu nebo stálé provozovny, po případě po vzniku nebo změně bydliště.

(4) Cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3) jest povinen ohlásiti svou činnost každé berní správě, v jejímž obvodu zamýšlí činnost provozovati, a to ještě před jejím započetím; cizozemský podnikatel, který provádí v tuzemsku výkony pomocnými silami, jest povinen jmenovati v ohlášce zmocněnce, který má trvalé bydliště nebo sídlo v tuzemsku. Také ten, pro koho cizozemský podnikatel provádí dodávku nebo výkon na předcházející objednávku, jest povinen to ohlásiti berní správě, v jejímž obvodu bude cizozemský podnikatel tuto činnost provozovati, a to ještě před jejím započetím.

(5) Rovněž osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3, jsou povinny ohlásiti svou činnost pro cizozemského podnikatele berní správě, v jejímž obvodu budou tuto činnost provozovati, a to ještě před jejím započetím.

(1) Tento zákon rozeznává:

a) daňový základ (§ 9), t. j. základ daně, která připadá na jednotlivou dodávku, jednotlivý výkon nebo jednotlivý případ vlastní spotřeby nebo dovozu;

b) splátkový základ (odstavec 2), t. j. základ daně za splátkové období (§ 20, odst. 1 a. 2);

c) vyměřovací základ (odstavec 3), t. j. základ daně za daňové období (odstavec 4).

(2) Splátkovým základem je souhrn daňových základů (§ 9) zdanitelných dodávek, výkonů a vlastní spotřeby, u nichž nárok státu na daň (§ 11) vznikl v splátkovém období (§ 20, odst. 1 a 2), po odečtení srážkových položek. Splátkovým základem je tudíž souhrn úplat, které podnikatel přijal ve splátkovém období za zdanitelné dodávky a výkony (hrubá tržba), po připočtení souhrnu obecných cen v případech § 9, odst. 5 a po odečtení srážkových položek. V případech § 5, odst. 1, č. 7 a 8 nastupuje na místo přijaté úplaty úplata zaplacená cizozemskému podnikateli. Srážkovými položkami se tu i nadále rozumějí úplaty (obecné ceny) za dodávky, výkony a vlastní spotřebu od daně osvobozené (§§ 4 a 7) nebo kryté paušálem (§ 19, odst. 8), částky vylučitelné z daňového základu (§ 9, odst. 2), vrácené úplaty (§ 18) a u poplatníka, kterému bylo povoleno zdaňovati účtované ceny, částky odečitatelné podle § 17, odst. 7. Má-li podnikatel dva nebo více podniků, závodů nebo provozoven, sečtou se splátkové základy všech podniků, závodů nebo provozoven. Jde-li však o podnikatele, který provozuje podnikatelskou činnost na celém státním území, sečtou se zvlášť splátkové základy podniků, závodů nebo provozoven, jsoucích v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí), a zvlášť splátkové základy podniků, závodů nebo provozoven, jsoucích na Slovensku.

(3) Vyměřovacím základem je souhrn splátkových základů (odstavec 2) za daňové období (odstavec 4).

(4) Daňovým obdobím je kalendářní rok. Jestliže podnikatel, který zahájil nebo trvale a úplně zastavil podnikatelskou činnost v kalendářním roce, přijal úplaty jen v části kalendářního roku, jest daňovým obdobím tato část kalendářního roku. Při dodávkách a výkonech, prováděných cizozemskými podnikateli (§ 5, odst. 3), jest daňovým obdobím kalendářní měsíc nebo kratší doba, netrvala-li jejich činnost v tuzemsku celý kalendářní měsíc.

(5) Při dovozu se vyměřuje a platí daň z obratu v každém jednotlivém případě jako součást celní pohledávky.

(1) Finanční orgány jsou oprávněny vstupovati v pracovních hodinách k provádění daňové kontroly do provozoven a obchodních místností podnikatelových a nahlížeti do záznamů, jejichž povinné vedení, formu a obsah může stanoviti vláda nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8) nebo jiným nařízením, a do jeho obchodních dopisů, knih, záznamů nebo jiných obchodních zápisů a listin, týkajících se podniku. Podnikatel jest povinen veškeré tyto doklady uschovávati po dobu šesti let a předložiti je finančním orgánům nebo úřadům kdykoliv k nahlédnutí; tato doba se počítá od konce kalendářního roku, v němž byl učiněn poslední zápis do knih a záznamů nebo v němž obchodní listiny nebo podklady zápisů vznikly.

(2) Za provozovnu se pokládá také pouhý tuzemský sklad zboží, z něhož se v tuzemsku dodávky splňují, nehledíc na to, náleží-li sklad ten osobám tuzemským či cizím.

(3) Podnikatelé nebo jejich zástupci jsou také povinni podávati finančním orgánům všechna vysvětlení, jichž jest třeba k vyměření daně a k provedení tohoto zákona.

(4) Revisní služba finanční správy se vztahuje v mezích ustanovení pro ni platných také na kontrolu daně z obratu.

(5) Podnikatelé, kteří vedou nebo jsou povinni vésti obchodní knihy, jsou povinni vydati svým odběratelům v každém případě řádný účet, přesahuje-li úplata 2.000 Kčs. V účtě nutno uvésti den provedení dodávky nebo výkonu, jméno (firmu) i adresu nabyvatele a druh i cenu zboží. Účet nutno zapsati do obchodních knih nebo záznamů, anebo nutno uschovati průpis nebo opis účtu.

(1) Poplatník jest povinen do 14. února každého roku podati příslušné berní správě za minulý rok daňové přiznání, obsahující údaje potřebné pro zjištění vyměřovacího základu za daňové období (§ 15, odst. a 4), rozčleněné podle jednotlivých splátkových období (§ 20, odst. 1). Vzorec přiznání vydá ministerstvo financí. Poplatník jest povinen přesně a určitě vyplniti veškeré rubriky přiznání, připojiti předepsané doklady a podepsati přiznání, prohlašuje zároveň, že veškeré údaje učinil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

(2) Dojde-li v daňovém období k trvalému a úplnému zastavení podnikatelské činnosti, jest dosavadní podnikatel povinen podati daňové přiznání do 30 dnů po trvalém a úplném zastavení podnikatelské činnosti. U úplat později přijatých má zmíněný podnikatel nadále postavení poplatníka daně.

(3) Převede-li se podnik úplatně nebo neúplatně jako celek a nepodal-li dřívější majitel přiznání, musí je podati nabyvatel po uplynutí daňového období také za dobu do převzetí podniku.

(4) Cizozemští podnikatelé (§ 5, odst. 3) jsou povinni podati daňové přiznání každé berní správě, v jejímž obvodu činnost provozovali, do 3 dnů po uplynutí každého kalendářního měsíce, a netrvala-li jejich činnost celý kalendářní měsíc, do 3 dnů po jejím ukončení. Jsou dále povinni připojiti k daňovému přiznání výkaz úplat za dodávky a výkony, které provedli na předcházející objednávku.

(5) Lhůty svrchu uvedené mohou býti příslušným úřadem prodlouženy.

(6) Nepodá-li poplatník daňové přiznání ve lhůtě stanovené v odstavcích 1 až 5, zvýší se celková daň o 5%.

(7) Poplatníku může býti povoleno, aby místo úplat, přijatých v daňovém období, zdaňoval ceny za dodávky a výkony účtované, nehledíc na to, byly-li zaplaceny či ne; prokáže-li však poplatník, jemuž byl tento způsob zdaňování povolen, že dodávka (výkon), na niž vydal účet, byla zrušena, takže nedošlo k jejímu provedení, má nárok, aby mu cena za tuto dodávku (výkon) účtovaná byla odečtena od základu za splátkové období, v němž byla dodávka (výkon) zrušena. Obdobný nárok má u slev a srážek, které poskytl svým odběratelům, a u účtovaných částek, které se prokázaně staly nedobytnými. Povolení toto může se dáti jen tehdy, když poplatník vede řádné obchodní knihy a vydává o všech dodávkách a výkonech účty. Povolení může býti omezeno na jeden z více podniků téhož podnikatele. Podmínky přechodu od jednoho způsobu zdaňování k druhému určuje nařízení. Je-li povoleno zdaňování účtovaných cen, nastupují v jednotlivých ustanoveních o dani z obratu na místo přijatých úplat účtované ceny.

(8) Vyměřuje-li se daň při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), jest poplatník (§ 5, odst. 1, č.) povinen v prohlášce celnímu úřadu udati a průvodními listinami prokázati úplatu nebo cenu dováženého předmětu a jiné k vyměření daně potřebné údaje (§ 9, odst. 1, šestá věta); povinnosti té nemá, vyměřuje-li se daň při dovozu pevnou sazbou (§ 10, odst. 8). Úplatu jest poplatník povinen prokázati účtem a jeho opis odevzdati celnímu úřadu; je-li úplata v účtě udána, v cizí měně nebo v obchodních mincích, jest poplatník povinen ji prohlásiti též v tuzemské měně. Není-li úplaty, jest poplatník povinen prohlásiti a vhodným způsobem prokázati cenu dováženého předmětu. Neudal-li nebo neprokázal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu nebo zdá-li se udaná a prokázaná úplata nebo cena celnímu úřadu nízkou, stanoví úřad (po případě po slyšení znalce) cenu částkou, kterou uzná za přiměřenou. Neudal-li nebo neprokázal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu, jest povinen hraditi výlohy znaleckého odhadu vždy; jinak jen tehdy, byla-li daň pravoplatně vyměřena z ceny vyšší, než byla úplata nebo cena poplatníkem udaná a prokázaná. Cenou podle tohoto odstavce rozumí se cena obecná (§ 9, odst. 1).

(1) Vrátí-li se úplata, dani podrobená, zcela nebo zčásti v daňovém období, na př. proto, že obchod byl dodatečně zrušen nebo že byla povolena sleva, může býti tato částka v daňovém přiznání odečtena. To se může státi i tehdy, vrátí li se úplata teprve v pozdějším daňovém období.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, jde-li o poplatníka, kterému bylo povoleno zdaňovati účtované ceny (§ 17, odst. 7).

(1) Nepodá-li poplatník přiznání ve lhůtě zákonem stanovené nebo v prodloužené lhůtě (§ 17, odst. 1 až 5), může berní správa stanoviti vyměřovací základ (§ 15, odst. 3) odhadem bez další účasti poplatníkovy podle pomůcek, jež má po ruce. V tomto případě pozbývá poplatník práva odporovati vyměřovacímu základu takto stanovenému, uváděti nové okolnosti a nabízeti o nich důkazy.

(2) Podá-li poplatník včas přiznání, má-li však berní správa přiznání to z jakýchkoliv důvodů za nesprávné nebo neúplné, jest povinna tyto důvody jemu oznámiti a vyzvati ho, aby v přiměřené, nejméně 15 denní lhůtě podal vysvětlení a své údaje prokázal nebo své přiznání doplnil. V příslušné výzvě musí býti poplatník upozorněn, že, nevyhoví-li bez náležité omluvy vyzvání v stanovené lhůtě, bude daň vyměřena bez jeho další účasti podle pomůcek, které má berní správa po ruce.

(3) Nevyhoví-li poplatník vůbec nebo nevyhoví-li včas výzvě uvedené v odstavci 2, může berní správa stanoviti vyměřovací základ odhadem bez jeho další účasti podle pomůcek, jež má po ruce, při čemž odhad se musí pohybovati v mezích vytýkacího řízení. V tomto případě pozbývá poplatník práva odporovati vyměřovacímu základu takto stanovenému, uváděti nové okolnosti a nabízeti o nich důkazy.

(4) Rovněž lze stanoviti vyměřovací základ odhadem tehdy, když poplatník podal daňové přiznání včas a podal též včas na úřední výzvu žádané vysvětlení, avšak berní správa podle konaných šetření neuzná vysvětlení to za dostatečné; odhad se musí v tomto případě pohybovati v mezích provedeného vytýkacího řízení. Odhad berní správy je nepřípustný, nabídne-li poplatník v odpovědi na výzvu důkaz řádnými obchodními nebo hospodářskými knihami a nemá-li berní správa závažných důvodů odchýliti se od těchto knih.

(5) Stanoví-li se vyměřovací základ odhadem, jest berní správa oprávněna rozvrhnouti jej stejnoměrně na jednotlivá splátková období (§ 20, odst. 1).

(6 ) Srážkové položky (§ 15, odst. 2, čtvrtá věta) jest uplatniti ve včas podaném daňovém přiznání (§ 17, odst. 1); nestalo-li se tak, nemusí býti k nim přihlíženo. Srážkové položky, uplatněné ve včas podaném daňovém přiznání, jest poplatník povinen na výzvu prokázati co do oprávněnosti i výše způsobem stanoveným v nařízení. Neučiní-li tak ve stanovené, nejméně 15 denní lhůtě, jest berní správa oprávněna k nim nepřihlížeti; na tento následek musí býti poplatník ve výzvě upozorněn.

(7) Bylo-li by přesné zjištění vyměřovacího základu spojeno se zvláštními obtížemi, může berní správa vyměřovací základ nebo jeho část stanoviti dohodou. Ministerstvo financí, na Slovensku pověřenectvo financí, se zmocňuje, aby vyhlásilo úlevy při podávání přiznání pro drobné podnikatele, kteří nezaměstnávají pomocné síly, a stanovilo směrnice platné pro odhad vyměřovacího základu v jednotlivých odvětvích živnostenského podnikání.

(8) Vláda může k návrhu ministra financí, učiněnému po dohodě s pověřencem financí, nařízením ustanoviti odchylný způsob (paušalování), jak zdaniti dodávky, výkony a vlastní spotřebu nebo dovoz, bude-li toho žádati prospěch státu nebo poplatnictva. Tento odchylný způsob zdanění může se týkati jak dodávek (vlastní spotřeby) a dovozu zboží jednoho nebo více druhů, tak dodávek (vlastní spotřeby) nebo výkonů, prováděných určitými skupinami podnikatelů. K tomu cíli vyslechne ministr financí příslušnou ústřední zájmovou organisaci v zemích České a Moravskoslezské, pověřenec financí příslušnou ústřední zájmovou organisaci na Slovensku. Tak na příklad může vláda nařízením u stanoviti, že místo daně, která se má platiti při tuzemských dodávkách nebo při dovozu zboží, stanoví se paušál, který jest náhradou za pravidelnou daň z veškerých tuzemských dodávek nebo z dovozu a který jest povinen platiti každý tuzemský výrobce zboží nebo při dovozu poplatník celní pohledávky (§ 8, odst. 2 celního zákona). Nařízením může býti také stanoveno, že paušálu podléhají i převody zboží a výkony mezi tuzemskými závody (§ 6, odst. 4) téhož podniku nebo mezi právně nesamostatnými tuzemskými podniky téhož majetníka. Nařízení též ustanoví, z jakého základu se paušál platí a jakou percentuální nebo pevnou sazbou, kdo má paušál platiti, kdy, kde a jakým způsobem, které úřady jsou příslušny k vyměření a vymáhání paušalované daně a k rozhodování o daňové povinnosti a odvoláních. Nařízením může býti stanoveno povinné zvláštní účtování paušálu. Nařízení dále ustanoví, které dodávky nebo výkony jsou paušálem kryty a jakým způsobem se mají zdaniti zásoby zboží, které jsou v době, kdy nařízení o paušalování nabylo účinnosti, u osob, jež nejsou povinny platiti paušál. Vybírá-li se paušalovaná daň zároveň s některou daní nepřímou nebo s jinou veřejnou daní nebo dávkou, může býti nařízením ustanoveno, že paušalovanou daň jest vybírati a platiti zároveň s daní nepřímou nebo s jinou veřejnou daní nebo dávkou podle ustanovení, platných pro tuto daň nebo dávku. K paušalování daň z obratu u drobných zemědělců v zemích České a Moravskoslezské je příslušným ministr financí, který je může stanoviti po dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení. K paušalování daně z obratu u drobných zemědělců na Slovensku je příslušným pověřenec financí, který je může stanoviti po dohodě s pověřencem zemědělství a pozemkové reformy a po dohodě s ministrem financí vyhláškou ve Sbírce nařízení Slovenské národní rady. Pojem drobného zemědělce ustanoví nařízení.

(1) Tuzemští podnikatelé (§ 5, odst. 2) jsou povinni platiti daň ještě před jejím vyměřením bez úřední výzvy ve čtvrtletních splátkách, splatných dvacátého dne po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí, a to ze splátkového základu (§ 15, odst. 2) za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Toto ustanovení platí obdobně pro poplatníky, uvedené v § 5, odst. 1, č. 4 a 5, v § 5, odst. 1, č. 7, druhé větě a v § 5, odst. 1, č. 8, druhé větě.

(2) Cizozemští podnikatelé (§ 5, odst. 3) jsou povinni platiti daň ze splátkového základu za každé daňové období (§ 15, odst. 4); tato daň jest splatna třetího dne po uplynutí dotyčného daňového období.

(3) 5%ní zvýšení daně podle § 17, odst. 6 jest splatno třicátého dne po doručení platebního rozkazu. Rovněž dodatek k dani již vyměřené jest splatný třicátého dne po doručení platebního rozkazu na tento dodatek.

(4) Platby na daň z obratu s příslušenstvím se účtují podle ustanovení platných pro účtování plateb na přímé dané s přirážkami a příslušenstvím.

(5) Daň se platí, nestanoví-li nařízení o paušalování daně (§ 19, odst. 8) jinak, příslušnému bernímu úřadu, který ji také účtuje. Účtování daně mohou však prováděti berní správy, stanoví-li to ministr financí po dohodě s nejvyšším účetním kontrolním úřadem a s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.

(6) Nebyla-li daňová splátka nebo daň do dne splatnosti zcela zaplacena, může býti exekučně vymáhána ještě před vyměřením, a to ve výši, která připadá na splátkový základ, anebo, nelze-li tento základ za součinnosti poplatníkovy zjistit, ve výši, která odpovídá příslušné části posledního předpisu daně, známého poplatníkovi v době zavedení exekučního vymáhání, a u podnikatele, který nově do daňové povinnosti vstoupil, ve výši, kterou přiměřeně stanoví berní správa. Obdobně platí při řízení vyrovnávacím a konkursním. Přesahuje-li poplatníkův předpis daně z obratu za daňové období 2.000 Kčs, zvýší se částka včas nezaplacené daňové splátky nebo daně o 5%.

(7) Daňový dlužník, kterému bylo za daňové období předepsáno na dani z obratu s příslušenstvím v berní obci dohromady více než 2.000 Kčs, nebo pouze 2.000 Kčs či méně, avšak jehož dluh na dani z obratu a na předepsaném příslušenství přesahoval v berní obci na počátku daňového období částku 2.000 Kčs, je povinen platiti z dlužných částek poplatek z prodlení. Tento poplatek se mu předepíše z úhrnného jeho dluhu na dani z obratu a na předepsaném příslušenství, který byl na účtě poplatníkově zjištěn vždy ke dnům 31. ledna, 30. dubna, 31, července, 31. října každého kalendářního roku. Připadnou-li tyto dny na neděli nebo státem uznaný svátek nebo den památný, jest pro zjištění dluhu rozhodným příští den všední. Roční úhrn sazby poplatku z prodlení jest stejný jako roční úhrn sazby poplatku z prodlení, stanovené vládou pro přímé daně, a připadá z něho na jednotlivé čtvrtletí jedna čtvrtina. Předpis poplatku z prodlení sdělí úřad dlužníkovi zvláštním výměrem. Poplatek jest splatný třicátého dne po doručení výměru. Nárok státu na poplatek zaniká, nebyl-li výměr o předpisu poplatku doručen dlužníkovi do tří roků po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok státu na poplatek. Jinak platí o poplatku z prodlení obdobně příslušná ustanovení o přímých daních.

(8) K žádosti poplatníkově může býti splatná daň zcela nebo z části posečkána; na povinnosti platiti poplatek z prodlení se tím nic nemění.

(9) Místně příslušná berní správa rozhodne o daňové povinnosti, vyměří daň a vydá poplatníkovi platební rozkaz. Nařízení ustanoví, podle čeho se řídí místní příslušnost berních správ a berních úřadů.

(10) Při vyměřování daně zaokrouhlují se splátkové základy na celých sto korun dolů.

(11) Způsob, jakým se vyměřuje a platí daň z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), řídí se ustanoveními o cle.