(1) Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo šest měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší pohřebné v této výši:

Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu. Tyto se zapraví tomu, kdo obstaral pohřeb. Zůstane-li zbytek, mají na něj nárok postupně manžel, děti, otec, matka a sourozenci, jestliže s pojištěncem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li takových oprávněných, zůstane zbytek pojišťovně.

(2) Pohřebné činí při úmrtí provisionisty nejvýše čtrnáctiletého 1.000.- Kčs a při úmrtí staršího provisionisty 1.500.- Kčs.

(1) Rodinným příslušnicím pojištěncovým se poskytne pomoč při porodu podle § 3, odst. 1, písm. a).

(2) Manželkám pojištěnců se poskytne mimo to:

a) jednorázový příspěvek [§ 3, odst. 1, písm. b)] ve výši 200 Kčs; neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 150 Kčs;

b) podpora v šestinedělí ve výši 10 Kčs denně po dobu čtyř týdnů před porodem a šesti týdnů po porodu;

c) příspěvek za kojení ve výši 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

(3) Nedožije-li se pojištěnec pojistného případu, poskytnou se manželce dávky podle odstavců 1 a 2 také tehdy, nastala-li pojištěncova smrt v době 300 dnů před pojistným případem.

(4) Ustanovení § 3, odst. 3 a 4 platí obdobně.

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy nebo provisionistovy nejvýše dvouletý, pří sluší pojištěnci nebo provisionistovi, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500.-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000.a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300.-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500.-.

Zákon ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb., o pojištění u báňských bratrských pokladen, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:

1. § 16a), odst. 2 zní:

(2) Výbavné se určí podle třídy, v níž byla pojištěnka v nemocenském pojištění zařaděna v době uzavření sňatku nebo naposled před touto dobou, a činí:

2. § 17a), odst. 1 zní:

(1) Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba (§ 18), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v nemocenském pojištění v době úmrtí, a činí:

Vládní nařízení z dne 9, července 1941, č. 365 Sb., o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, se mění a doplňuje takto:

1. 9, odst. 1 zní:

(1) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd

2. § 18, odst. 2 zní:

(2) Pojištěnci, který je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší od 43. dne této neschopnosti po dobu jejího trvání, nejdéle, však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

3. § 21, odst. 1, pístu. b) zní:

b) peněžitá dávka v této výši:

4. § 22, odst. 1 a 2 zní:

(1) Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým, kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši

Pozůstalými ve smyslu tohoto odstavce jsou: manžel, děti, rodiče, děd a bába a sourozenci zemřelého.

(2) Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy (§ 32) nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500.-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1000.- a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300.-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500.-.

5. § 72 zní:

Prostředky potřebné k úhradě pojistných dávek a správních nákladů a k utvoření fondů potřebných k provádění tohoto nařízení se opatří pojistným a příspěvkem důchodců.

6. § 73 se mění takto:

a) Odstavec 1 zní:

(1) Měsíční pojistné činí 6% středního měsíčního služného.

b) Odstavec 2, věta prvá zní:

(2) Pojišťovna může pojistné stanovené v předchozím odstavci podle potřeby měniti.

7. V § 86 se zrušují odstavce 1 a 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se stávají odstavci 1 a 2.

Nariadenie s mocou zákona zo dňa 13. marca 1941, č. 55 Sl. z., o organizácii sociálneho poistenia súkromných zamestnancov vo vyšších službách a o ich nemocenskom poistení, se mění a doplňuje takto:

1. § 12, odst. 1 zní:

(I) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd:

2. § 22 se mění takto:

a) Odstavec 4 zní:

(4) Denní nemocenské činí:

b) Příplatek k nemocenskému se neposkytuje.

3. § 23, odst. 1, písm. b) zní:

b) peněžitá dávka v této výši:

§ 24, odst. 1 a 3 zní:

(1) Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým (odstavec 2), kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši:

(3) Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500.-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000.-. a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300.-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500.-.

5. § 27, odst. 3, písm. b) zní:

b) Na peněžitou dávku v této výši:

6. § 36, odst. 2 zní:

(2) Měsíční pojistné v nemocenském pojištění činí 6 % středního měsíčního služného.

Zákon ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění předpisu jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:

1. § 4, odst. 1 zní:

(1) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svých ročních služebních požitků takto do tříd služného:

2. § 21, odst. 1 zní:

(1) Důchod invalidní se skládá ze základní částky a z částek zvyšovacích. Základní částka jest 3.600 Kčs ročně. Zvyšovací částka činí za každý příspěvkový měsíc získaný:

3. § 63 zní:

Měsíční pojistné činí:

4. § 125, odst. 4 zní: "Ohlášky změn služebních požitků nemusí nositel pojištění vyříditi výměrem."

5. § 177 a), odst. 2 až 4 zákona ve znění platném na Slovensku se ruší.

V zemích České a Moravskoslezské se rozšiřuje použivatelnost předpisů z doby nesvobody, jichž se tento zákon dovolává, na celé jejich území s účinností od 5. května 194.

Ministr ochrany práce a sociální péče může učiniti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.

Ustanovení přechodná,, závěrečná a prováděcí.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti 1. prosince 1945.

(2) Předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, pozbývají platnosti (použivatelnosti).

(3) Ustanovení čl. I až III se vztahuji s účinností od 1. prosince 1945 i na pojistné případy nemocenského pojištění z doby před tímto dnem, pokud 1. prosince 1945 ještě trvá nárok na opakující se peněžité dávky. Pokud by měly býti tyto peněžité dávky vyměřeny podle třídy 1 až 8, vyměřují se podle třídy nejblíže vyšší; totéž platí v pojistných případech nastavších po 30. listopadu 1945, v nichž základem pro vyměření opakující se peněžité dávky by měl býti výdělek (služební požitky) z doby před 1. prosincem 1945.

(4) Zaměstnavatelé jsou povinni znovu přihlásiti zaměstnance podléhající pojistné povinnosti podle předchozích článků do patnácti dnů po vyhlášení tohoto zákona za účelem zařadění do tříd.

(5) Tento zákon provede ministr ochrany práce a sociální péče.

Rozpočtový výbor se připojuje ke zprávě výboru sociálněpolitického a navrhuje, aby vládní návrh zákona o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění byl přijat ve znění usneseném sociálněpolitickým výborem.