Uváží-li se, že osnovaný zákon se bude vztahovat přibližně na 6.000 zaměstnanců a že z nadlepšení by mělo být vyloučeno přibližně jen 160 zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, z nichž značný díl připadá na kategorie sociálně nejslabší, vynikne neodůvodněnost zmíněné výluky nejen po stránce rozpočtové, ale zejména též sociální.

Nutno proto trvati na tom, aby všichni zaměstnanci justiční správy byli účastni osnovaného nadlepšení. Navrhuji proto Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby návrh poslanců Národní fronty na přiznání zvláštních služebních přídavků soudcům z povolání a ostatním zaměstnancům justiční služby i s pozměňovacím návrhem přijalo. (Potlesk.)

Podpredseda Cvinček: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je p. posl. Klimek. Udeľujem mu slovo.

Zpravodaj posl. Klimek: Paní a pánové!

Předložený iniciativní návrh, podepsaný poslanci Národní fronty a zástupci Ústřední rady odborů, navrhuje částečné provisorní zlepšení příjmů zaměstnanců justiční služby. Tato osnova je jistě řádně odůvodněna. Podle § 100 ústavní listiny byla soudcům odňata veškerá možnost vedlejšího honorovaného zaměstnání. Z toho důvodu se jim dostalo zvláštního přídavku do penese započitatelného. Za protektorátu jim bylo toto zlepšení zákonně odňato. Stav justiční správy je v dnešní době, jak zde bylo mnohokrát právem zdůrazněno, velmi desolátní. Počet nejenom soudců, ale i zaměstnanců soudních je velmi nebezpečně malý. Dorostu právě z důvodů existenčních není téměř vůbec. Soudní agenda následkem toho, že v pohraničí je nutno obsaditi soudy a následkem opatření vyplynulých z revolučních poměrů neobyčejně vzrostla a soudy neobyčejně zatěžuje. Proto tato osnova, i když pamatuje na prozatímní úpravu platů, je jistě spravedlivě odůvodněna.

Při rozpočtové debatě i při jiných příležitostech bylo zde téměř všemi řečníky Národní fronty konstatováno, že má-li naše justice plnit opravdu své veliké poslání v národě a ve státě, má-li být zabezpečen chod justiční, má-li být zabezpečen dále také dorost pro justiční službu, je nanejvýš nutné, aby hmotné požadavky zaměstnanců justiční služby byly řádně upraveny. Dokud nelze přikročit k řešení definitivnímu, chce tato navrhovaná osnova vypomoci prozatímně tak, že se má dostat soudcům a soudním úředníkům měsíčního přídavku 700 Kčs, úředníkům dalšího stupně 500 Kčs a zaměstnancům 400 Kčs. Je to výpomoc jenom prozatímní. Je to spíš, řekl bych, jakási forma uznání nežli spravedlivé řešení, ale je to snad aspoň první krok k tomu, aby justiční služba byla opravdu zabezpečena.

S hlediska rozpočtu tato osnova rozpočet nikterak nezatěžuje, protože, jak jsem již uvedl, vyžaduje nákladu asi 40 mil. Kčs. který je dostatečně kryt v řádném rozpočtu ministerstva spravedlnosti, kde se počítá s téměř normálním obsazením soudů, což ve skutečnosti není. Proto je tato částka plně kryta běžným rozpočtem.

Mám proto čest jménem rozpočtového výboru navrhnouti plenu sněmovnímu, aby tuto osnovu i s pozměňovacím návrhem přijalo. (Potlesk.)

Podpredseda Cvinček: Ke slovu sa prihlásil pán minister spravodlivosti dr Drtina. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr dr Drtina (uvítán potleskem): Slavná sněmovno!

Vyžádal jsem si slovo, abych řekl jen několik málo poznámek k právě projednávanému iniciativnímu návrhu na vydání zákona o zvláštních služebních přídavcích pro soudce a soudní zaměstnance. Vyžádal jsem si slovo proto, že jde o osnovu zákona, která řeší otázky, jež jsou eminentně důležitými otázkami resortu, který spravuji.

Nemusím snad říkat, že iniciativu všech čtyř politických stran Národní fronty v této věci vítám, protože je ještě v dobré paměti celá diskuse sněmovní, která se rozpředla po mém výkladu o některých naléhavých otázkách justiční správy. Je patrno, ze tato debata byla ve sněmovně proslovena nikoli nadarmo nejen proto, že po ní byla otázka soudcovské nezávislosti jako jedna ze stěžejních otázek justičních problémů a soudů vůbec postavena v naší veřejnosti mimo jakoukoli diskusi, ale i proto, že ukázala, že také celá sněmovna je si vědoma toho, jak je nutno co nejdříve řešit rozhodným způsobem základní problémy justiční správy, před nimiž se octla po osvobození.

Paní a pánové poslanci, pamatujete se, že jsem neváhal označiti ve svém exposé obtíže, před něž byla justiční správa postavena, přímo slovy, že se celé naše soudnictví ocitá v krisi, v jaké nikdy nebylo. Příčinou toho je především nedostatečný počet soudců a ostatního soudního personálu, zejména také nedostatečný počet členů sboru vězeňské stráže. Tento problém je nutno řešit, má-li se justiční správa dostat co nejdříve z této krise a má-li splnit úkoly, které jsou mimořádným způsoben a mimořádnými zvláštními úkoly na ni dnes kladeny. Je patrno, že celá sněmovna si tuto těžkou situaci justiční správy dobře uvědomila, a já jako resortní ministr za to vyslovuji celé sněmovně dík.

Jestliže se členové jednotlivých klubů, kteří podali iniciativní návrh na příplatky soudcům a ostatnímu soudcovskému personálu, rozhodli pro řešení tímto zvláštním soudcovským příplatkem, znamená to, že si dobře uvědomují, že zaměstnanectvo justiční správy má zvláštní kvalifikaci, a to nejen soudcové, nýbrž i úředníci kancelářští a zřízenci, protože musejí skládat zvláštní zkoušky, na př. v oboru agendy pozemkových knih nebo exekucí a jiných disciplín soudních, což znamená, že právě zaměstnanectvo justiční správy je zvlášť vítáno a žádáno v soukromých podnicích a také v kancelářích svobodných povolání, zejména u advokátů a notářů, kteří je mohou lépe honorovat, nežli to může činiti stát. - Iniciativní návrh na řešení dnešní soudcovské krise nám usnadňuje možnost překonat ty nejtěžší obtíže, do nichž jsme se po osvobození dostali, a doufám, že spolu s pozměňovacím návrhem, jak zde byl pány zpravodaji doporučen, splní svůj úkol i pokud jde o správné zhodnocení práce všeho soudního zaměstnanectva za války i nyní, zejména při budování nové československé justice po válce, a že justiční správě také pomůže dospět skutečně co nejdříve na takovou úroveň, aby to činilo čest opravdu demokratické a lidové náplni naší nové osvobozené republiky.

Děkuji všem, kteří se o tuto osnovu zasloužili, a doporučuji jako resortní ministr sněmovně, aby ji přijala. Až tato osnova bude - jak předpokládám - jednomyslně sněmovnou přijata, budeme si moci říci všichni společně: dobrá věc se podařila. (Potlesk.)

Podpredseda Cvinček: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená. Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor sociálne-politický, p. posl. Tichotovi.

Zpravodaj posl. Tichota: vzdávám se slova.

Podpredseda Cvinček: Pán zpravodajca sa vzdáva slova. Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor rozpočtový, p. posl. Klimkovi.

Zpravodaj posl. Klimek: Vzdávám se slova.

Podpredseda Cvinček: Pán zpravodajca sa vzdáva slova. Pristúpime teda k hlasovaniu. Bol podaný pozmeňovací návrh posl. dr Pátkovej, dr Bunžu, dr Dolanského, dr Johna a druhov.

Žiadam o jeho prečítanie.

Zástupce tajemníka PNS dr Záděra (čte): Podepsaní navrhují, aby osnova zákona o zvláštních služebních přídavcích soudců a soudních zaměstnanců, tisk č. 355, byla doplněna, resp. pozměněna takto:

1. Aby v nadpise na místě slov "soudců a soudních zaměstnanců" byla uvedena slova "soudců z povolání a ostatních justičních zaměstnanců",

2. aby v § 1, odst. 1 na místě slov "úředníkům uvedeným v § 53 plat. zákona, čís. 103/ 26 Sb." byla uvedena slova "konceptním úředníkům justiční správy, kteří mají podle § 4 zákona o organisaci soudů ze dne 27. listopadu 1896, číslo 217 ř. z., způsobilost k úřadu soudcovskému a jsou ustanoveni u některého soudu anebo justičního úřadu".

Podpredseda Cvinček: Páni zpravodajcovia návrh odporúčajú.

Pretože bol podaný práve prečítaný pozmeňovací návrh, mienim dať hlasovať takto:

Najprv o osnove zákona v úprave pozmeňovacieho návrhu posl. dr Pátkovej, dr Bunžu, dr Dolanského, dr Johna a druhov.

Keď nebude prijatá, budeme hlasovať o osnove zákona podľa zprávy výborovej.

Sú nejaké námietky? (Neboly.)

Nie sú.

Budeme hlasovať.

Kto súhlasí s osnovou, ktorá má 2 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu, v úprave návrhu posl. dr Pátkovej, dr Bunžu, dr Dolanského, dr Johna a druhov, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona v úprave návrhu poslancov dr Pátkovej, dr Bunžu, dr Dolanského, dr Johna a druhov v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 5. Druhé čítanie osnovy zákona o zvláštnych služobných prídavkoch sudcov z povolania a ostatných justičných zamestnancov (tlač 359).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Tichota: Nejsou.

Zpravodaj posl. Klimek: Není jich.

Podpredseda Cvinček: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ak ju Dočasné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený 5. odstavec poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu tretieho odst. poriadku, ktorým je:

3. Zpráva výborov zahraničného a rozpočtového o vládnom návrhu (tlač 346), ktorým sa predkladá Dočasnému Národnému shromaždeniu republiky Československej Dohoda medzi Československom a Maďarskom o výmene obyvateľstva a Dodatok k Dohode medzi Československou republikou a Maďarskou republikou o výmene obyvateľstva, podpísané v Budapešti dňa 27. februára 1945 (tlač 356).

Zpravodajcom za výbor zahraničný je pán posl. dr Hodža. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. dr Hodža: Slávna snemovňa, dámy a pánovia!

Zahraničný výbor prejednal vo svojej schôdzi dňa 10. t. m. vládny návrh usnesenia, ktorým má byť schválená Dohoda medzi Československom a Maďarskom o výmene obyvateľstva a Dodatok k tejto dohode, podpísané v Budapešti dňa 27. februára 1946. Táto dohoda je jedným z činov, ktorým sa uskutočňuje politika vytvorenia skutočne národného štátu Čechov a Slovákov a plní sa program prvej československej vlády, podpísaný v Košiciach, ktorý najmä v tomto bode bol prijatý s nadšeným súhlasom československého ľudu.

Víťazstvo spojencov v tejto vojne poskytlo nám vskutku historickú príležitosť, aby sme Československú republiku zbavili národnostných menšín a dali jej pevný základ národný, ktorý je prvým predpokladom jej vnútornej pevnosti.

Dohoda uzavretá s Maďarskom dáva nám možnosť presídliť z Maďarska všetkých Slovákov i Čechov, ktorí sa dobrovoľne prihlásia, a odsunúť z republiky ten istý počet bývalých československých občanov maďarskej národnosti, bez toho, žeby Maďarsko malo na výber vplyv. Je zrejmé, že takýmto spôsobom nemožno ani zďaleka riešiť celý problém maďarskej menšiny u nás. S našej strany preto musíme považovať túto Dohodu v prvom rade len za prostriedok, ktorým nám bolo umožnené zachrániť Slovákov i Čechov od hroziacej národnej smrti, na ktorú boli už v minulosti odsúdení a ktorá by ich v blízkej budúcnosti istotne stihla.

Pri jednaniach bolo zdôraznené, že sa obe vlády vynasnažia vyriešiť celý problém ďalšími dohodami.

Presídlením získa republika dobrých, pracovitých, štátu i národu oddaných občanov, ktorí vrátia nášmu južnému pohraničiu, na ktorom budú väčšinou osadení, národný ráz a tak napomôžu politike vlády vytvoriť skutočne národný štát Čechov a Slovákov.

Na rozdiel od spôsobu riešenia problému nemeckej menšiny, ktorý bol stanovený postupimskou konferenciou na základe princípu kolektívnej zodpovednosti celého národa, zakladá sa vysídlenie Maďarovna výmene obyvateľstva podľa Dohody medzi oboma štátmi.

Hlavné zásady Dohody sú tieto:

Všetky osoby národnosti slovenskej a českej, ktoré majú stále bydlisko na území Maďarska a ktoré prejavily úmysel sa prisťahovať na územie Československa spôsobom v Dohode bližšie stanoveným, budú tam presťahované a maďarská vláda nebude im v tom prekážať. V počte rovnajúcom sa počtu osôb slovenskej a českej národnosti, presťahovaných z územia Maďarska na územie Československa, budú presťahované na územie Maďarska osoby maďarskej národnosti, ktoré majú stále bydlisko na území Československa a stratily československé štátne občianstvo podľa príslušného dekrétu prezidenta republiky.