Předseda Josef David.

Místopředsedové: Tymeš, Petr, Hodinová - Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé: Smejkal, Klokoč.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády Gottwald, dr Stránský, Široký, Ursíny; ministři dr Drtina, Kopecký, Majer, Masaryk, Nosek, dr Pietor dr Procházka, arm. gen. Svoboda, dr Šrobár; státní tajemník dr Clementis.

210 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výborů ústavně - právního a osidlovacího (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 324) o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti.

2. Zpráva výborů ústavně - právního a osidlovacího (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 325) o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti.

3. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 346), ktorým sa predkladá Dočasnému Národnému shromaždeniu republiky Československej Dohoda medzi Československom a Maďarskom o výmene obyvateľstva a Dodatok k Dohode medzi Československou republikou a Maďarskou republikou o výmene obyvateľstva, podpísané v Budapešti dňa 27. februára 1946 (tisk 356).

4. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 315), jímž se mění zákon ze dne 14. července 1927, č. 115 Sb., o úpravě zeměměřičského studia na vysokých školách technických.

5. Zpráva výborů sociálně - politického a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Sovy, Vandrovce, dr Pátkové, dr Dolanského, dr Pešky a dr Bunži (tisk 355) na vydání zákona o zvláštních služebních přídavcích soudců a soudních zaměstnanců.

6. Zpráva výborů technicko - dopravního, ústavně - právního, rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 210) o stavební obnově.

7. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35. jedn. řádu) o návrhu poslanců Štětky, dr Brežného, Fuska, Strechaje, Firta, Lindauera (tisk 358) na vydání zákona o daňových úlevách a osvobození od daně domovní na opravy domů, prováděné z důvodů poškození válečnými událostmi.

Předseda (zvoní): Zahajuji 48. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Paní a pánové! (Shromáždění povstává.)

Vzpomeňme všichni s úctou a láskou památky muže, který před rokem zemřel, muže, jehož jméno je zapsáno v zlaté knize dějin lidstva a v hloubi srdce všeho československého lidu, presidenta Spojených států severoamerických Franklina Delano Roosevelta. Vzpomeňme osobnosti, která svým významem přesáhla hranice velestátu, jehož hlavou byla zvolena čtyřikrát po sobě, osobnosti, která svým mocným mravním přesvědčením dospěla k poznání, že i vzdálený zaatlantický svět musí se postaviti na obranu lidství proti tyranii fašismu a nacismu, osobnosti, která dokázala spojiti svůj světadíl s osudem všeho světa ostatního a získala si úctu všech dobrých lidí. F. D. Roosevelt vzdoroval trýznivé chorobě, nedbal svého osobního pohodlí a žil zapálen myšlenkou na dobro světa. Tak jako se kdysi jeho veliký předchůdce Abraham Lincoln postavil za mravní požadavek lidstva, bránícího svobodu svědomí, demokratický princip pokroku, tak president Roosevelt docílil toho, že se gigantický aparát průmyslu ve Spojených státech zapjal do součinnosti s přepadenou Evropou.

Uvěřil v pravdu nejen svých anglosaských soukmenovců evropských, ale i v mocnou sílu ducha slovanského, v obrovitou zemi zabírající půl Evropy a půl Asie, zemi, která po dvacet let vypínala všechny své síly, aby se probojovala ze zatemnělého času samoděržaví k tvůrčí lidské důstojnosti. President Roosevelt si byl vědom významu Svazu sovětských socialistických republik a chápal jako málokterý ze světových politiků nutnost zapojení Sovětů do mezinárodní politiky mírové. věděl, že cesta k míru vede příkrou cestou odporu proti brzdám pokroku lidstva. Věděl, že je třeba spojiti všechny síly k jedinému ideálnímu východisku. Svět obdivoval tohoto tělesné chorého muže, když několikrát za tuto válku vážil daleké cesty, aby se přímo osobně setkal a o významných plánech dohovořil se svým velikým spojencem a přítelem, maršálem J. V. Stalinem. Rooseveltova veliká energie pramenila z nezvratného přesvědčení, že myšlence pokroku je nutno obětovati všechny síly, že princip světové demokracie je princip nejvýše mravný a důsažný pro vývoj celého světa na budoucí staletí.

Československo má mnoho důvodů, aby na presidenta Roosevelta vzpomínalo jen s oddanou úctou a vděčností. Tento státník se postavil za práva našeho státu a našeho Iidu již před Mnichovem, který odsoudil a také nikdy neuznal. Dovedl tímto svým zásahem zdůraznit, že největší světová demokracie hledí k malé, ale duchovné pevné demokracii ve středu Evropy - k Československu - s plnou sympatii. Roosevelt dobře věděl, co znamenalo za prvé světové války wilsonovo uznání požadavku sebeurčení evropských národů. Trval na tomto principu a otevřeně se postavil za náš spravedlivý a svatý zápas.

Na památný telegram presidenta dr E. Beneše, zaslaný mu 16. března 1939 - tedy hned druhý den po okupaci - v němž president dr E. Beneš protestoval proti okupaci českých zemi, odpověděl president Roosevelt dne 27. března a zdůraznil, že sledoval okupaci s hlubokou účastí a velikou bolestí. Na konci svého vřelého dopisu pravil: "Ač vládě Spojených států je známo, že země Česká a Moravská byly obsazeny německými vojenskými silami a jsou nyní pod faktickou správou německých úřadů, neuznala tuto situaci jako právní stav. Nemusím dodávat, že cítím hlubokou sympatii s trpícím československým národem v neblahých okolnostech, v nichž se pouze dočasně ocitli.

V květnu roku 1939 dává se presidentem Benešem informovati o poměrech v Evropě, zaujímá nekompromisní stanovisko k nacismu a ujišťuje presidenta dr E. Beneše, že věc našeho lidu a státu je záležitostí, kterou nelze vzíti s programu světové politiky.

A u příležitosti uznání československé vlády Spojenými státy americkými dne 30. července 1941 čteme s pohnutím výrazná Rooseveltova slova: "věc československého národa byla vždy blízká srdci amerického lidu. Nezapomínáme na jeho zápas o nezávislost a vzpomínáme s hrdostí, jak se vláda a lid Spojených států v předešlé generaci zplna srdce zúčastnili úsilí onoho velikého státníka Tomáše G. Masaryka a jeho spolupracovníků a mezi nimi vás, pane presidente dr E. Beneši, na založení demokratické republiky ve střední Evropě, aby byly zajištěny svobody a dána možnost svobodného politického uplatnění československého lidu.

Od toho dne byl zvláště dobrý poměr mezi našimi oběma demokraciemi. Máme neomezenou důvěru v životnost vašeho československého lidu jako národa a dychtivě hledíme vstříc velikému dni, kdy demokratické instituce znovu pokvetou ve vaši krásné zemi."

President Roosevelt, velký bojovník demokratické myšlenky na tomto světě, muž horoucí víry ve všelidskou spravedlnost, nezahlédl bohužel již dne vítězství věci, za kterou tak mocně a oddaně s láskou bojoval. Umíral v čase, kdy pod drtivými údery spojeneckých vojsk se řítila v trosky obludná nadstavba babylonské věže německého nacismu. Toho dne, 12. dubna 1945, nebylo na světě člověka, který by nebyl pomyslil na odchod Rooseveltův s přesvědčením, že tento muž si zasloužil, aby spatřil zaslíbené vítězství myšlenky, za kterou tolik bojoval.

Vzpomínáme jménem všeho československého lidu Franklina Delano Roosevelta, velkého presidenta Spojených států severoamerických, při prvém výročí jeho smrti s vědomím, že pocta, kterou vzdáváme jeho památce, je upřímným výrazem našeho přesvědčení o velikých zásluhách jeho nejen o vítězství svobodomilovného lidstva, ale také o zásadní vítězství naší drahé věci československé. Památka Franklina Delano Roosevelta zůstane trvale zapsána v dějinách naší republiky a v srdcích našeho lidu. (Dlouho trvající potlesk. - Shromáždění usedá.)

Přerušuji schůzi na 10 minut.

(Schůze přerušena v 10 hod. 30 min. - opět zahájena v 10 hod. 47 min.)

Podpredseda Cvinček (zvoní): Zahajujem prerušenú schôdzu.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní schůzi posl. Mráz, Gottier a Šling.

Klub poslanců čs. soc. demokracie spolu s posl. Šabršulou oznamují, že podepsaný vstoupil jako hospitant do klubu čs. soc. demokracie. (Č. P 3340.)

Zprávy:

výborů soc. - politického a rozpočtového o návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Sovy, vandrovce, dr Pátkové, dr Dolanského, dr Pešky a dr Bunži (tisk 355) na vydání zákona o zvláštních služebních přídavcích soudců a soudních zaměstnanců (tisk 359),

výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 315) , jímž se měni zákon ze dne 14. července 1927, č. 115 Sb. o úpravě zeměměřičského studia na vysokých školách technických (tisk 360),

výboru technicko - dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 235), kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb. o zabírání budov nebo jejich části pro účely veřejné (tisk 361),

výborů technicko - dopravního, ústavněprávního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 210) o stavební obnově (tisk 363),

výborů osidlovacího a ústavně - právního o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 325) o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti (tisk 364),

výborů osidlovacího a ústavně - právního o vládním návrhu zákona (tisk 324) o přiznání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti (tisk 365),

výboru rozpočtového o návrhu poslanců Štětky, dr Brežného, Fuska, Strechaje, Firta a Lindauera - (tisk 358) na vydání zákona o daňových úlevách a osvobození od daně domovní na opravy domů, prováděné z důvodů poškození válečnými událostmi (tisk 366).

Vládní návrh zákona o doplněni a změně dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb. o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců (tisk 347).

Těsnopisecké zprávy o 29. a 30. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

ústavně - právnímu a brannému vládní návrh tisk 347.

posl. Matrku min. zemedelstva vo veci výpomoci Slovensku, dohodnutej medzi ministerstvom zemedelstva a poverenictvom pre pôdohospodárstvo a pozemkovú reformu (D 25).

Podpredseda Cvinček (zvoní): Pristúpime k prejednávaniu nevybavených odstavcov včerajšej schôdze, ktorými sú:

1. Zpráva výborov ústavne - právneho a osídlovacieho (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu zákona (tlač 324) o priznávaní hospodárskych a právnych úľav krajanom vracajúcim sa do vlasti (tlač 365).

2. Zpráva výborov ústavne - právneho a osidlovacieho (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 325) o udelení štátneho občianstva krajanom vracajúcim sa do vlasti (tlač 364).

Dávam slovo zpravodajcovi výboru osidlovacieho k 2. odstavci poriadku, p. posl. Machátovi.

Zpravod. posl. Machát: Vážená sněmovno!

Osidlovací výbor se ve své schůzi dne 10. dubna t. r. usnesl jednomyslně na přijetí vládního návrhu ústavního zákona, tisk 325, o udělení státního občanství krajanům, vracejícím se nyní do vlasti. Předloha tohoto zákona byla podrobně prodebatována. Bylo vysloveno přání, aby naše úřady vyřizovaly žádosti těch našich krajanů, kteří se vrátili anebo vracejí na podkladě československé úřední přesidlovací akce, ihned a aby žádosti ostatních zahraničních Slováků a Čechů, kteří se vrátili do vlasti na svou vlastní pěst, byly vyřizovány urychleně, aby mezi těmito žadateli nebyly živly nežádoucí. Osidlovací výbor doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo osnovu ústavně - právního výboru beze změny.

K tomuto zákonu o udělení státního občanství krajanům, kteří se vracejí z ciziny do vlasti, dovolte mi několik připomínek a žádost panu ministru vnitra a k jeho úřadu.

Tímto zákonem se konečné dostane československého státního občanství opět těm, kteří i po léta zachovali v cizině svou mateřskou řeč svou národnost. Tento ústavní zákon pamatuje však jen na ty naše krajany, kteří se nyní vracejí do vlasti. Ale máme tu dosti našich Čechů a Slováků, kteří se sem vrátili již dříve, zejména z Rakouska a z Vídně. Stalo se tak za Dolfussova puče, kdy z politických důvodů musili z Rakouska prchnout, poněvadž tehdy byli socialisté krutě pronásledováni. A potom jsou u nás také ti, kdož odešli anebo prchli za obsazení Rakouska nacisty.