Úterý 5. března 1946

Říká se dnes, že pro naše krásné oči nikdo od nás nebude kupovat věci, které se cizině zdají drahé. Ale právě zvýšením kvality výrobků a jejich umělecké hodnoty musíme tyto námitky vyvrátit, neboť jinak bychom musili snížit výrobní náklady, což by mělo za následek utahování opasku a snížení životní úrovně. Absolventům umělecko-průmyslové školy naskytuje se tu ohromné pole působnosti, takže není obav, že by vychovávala umělce-proletáře. Ostatně statistiky o činnosti absolventů školy, které mi byly dány k nahlédnutí, ukazují, že ve veliké většině se uplatňují ve svých oborech jako podnikatelé, vedoucí síly v uměleckoprůmyslových podnicích, samostatně tvořící umělci a profesoři odborných i uměleckých škol.

Tu se dotýkám úmyslně otázky studentů, kteří na umělecko-průmyslové škole studují a neváhám říci, že jejím nejasným postavením v organisaci školské bylo jim trpce křivděno, neboť přicházeli na školu ve věku vysokoškoláků, zralých k svému povolání, přicházeli i posluchači s vysokoškolským předvzděláním, a škola jim nemohla poskytnouti to postavení ve společnosti a veřejném životě, které jim plným právem náleželo. Povýšení uměleckoprůmyslové školy na školu vysokou znamená tedy spravedlivé zhodnocení důležité lidské práce, znamená připoutat lidi k produktivní práci, vychovat v nich kultivované dělníky ducha i rukou. (Potlesk.)

Architektura na umělecko-průmyslové škole je předmětem, který zasahuje do všech oborů umělecko-průmyslových na škole pěstovaných. Architektura vytváří hmotný prostor, pro který ostatní obory umělecko-průmyslové pracují. Nelze ji odmysliti z rámce školního vzdělávání, neboť je jeho součástí nejzákladnější. Architektura není jen teoretickým předmětem, nýbrž živým uměním, které musí ihned reagovati na všechny požadavky života. Tuto skutečnost umělecko-průmyslová škola pochopila již ve svých začátcích, a proto pracovala vždy v nejužším styku s architekturou a profesoři architektury na oné škole udávali její směr, určovali její úlohu a těsně spolupracovali s ostatními obory na škole pěstovanými. Umělecko-průmyslová škola ví, že architektura je tehdy živá, když pracuje s ostatními obory výtvarné práce. Umělecko-průmyslová škola má v programu zaříditi obecně přístupné kursy jednotlivých oborů, v nichž by již veřejně činní pracovníci a řemeslníci doplňovali své vzdělání tak, jak to doba žádá, získali poznatky o nových pracovních postupech a byli informováni o světovém dění ve svých oborech. I tuto práci škola již v minulosti vykonávala a dospěla v tom směru k vynikajícím výsledkům.

Jest na místě zdůrazniti, aby se šlo ze školních škamen ven do lidu, aby zde byl přímý kontakt mezi uměním a lidem. Široké vrstvy lidové musí býti vychovávány k uměleckému cítění. Je nutno, aby ze světa zmizel nesrozumitelný a povrchní t. zv. "umělecký průmysl" a byl nahrazen hlubší a odpovědnější činností, věnovanou lidskému prostředí v celé jeho rozlehlosti.

Zřízení vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze je historickým dílem, jehož dosah si dnes ještě plně neuvědomujeme. Doufáme proto, že vysoká umělecko-průmyslová škola v Praze splní v nejvyšší míře všecka očekávání již v nejbližší budoucnosti a k jejímu úsilí přeji plného zdaru. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji, p. posl. Čivrnému.

Zpravodaj posl. Čivrný: Vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jednacího řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona. o zřízení "Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze" (tisk 192).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Čivrný: Nejsou.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přerušuj i projednávání pořadu.

*

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní schůzi posl. Přibylová, Zápotocký, dr Beharka, inž. Blaho.

Posl. Cíglerovi, který předložil lékařské vysvědčení, udělilo na návrh místopředsedy Petra PNS hlasováním zdravotní dovolenou na 1 měsíc.

Změna ve výboru.

Klub poslanců čs. soc. demokracie vyslal do výboru iniciativního posl. dr Hájka za posl. Vaverku.

Tisky rozdané

za schůze:

Vládní návrhy:

Vládní návrh zákona o stavební obnově (tisk 210),

vládní návrh zákona o přídělu stavebních hmot (tisk 213),

vládní návrh zákona o použití fondů podle § 2 vládního nařízení ze dne 16. listopadu 1939, č. 7 Sb. z roku 1940, o přechodných opatřeních u daně důchodové, všeobecné a zvláštní daně výdělkové (tisk 211),

vládny návrh zákona o mimoriadnych opatreniach v obore ochranných známok (tlač 218),

vládny návrh zákona o zvýšení táx, stanovených zákonom o ochrane známok (tlač 219),

vládny návrh zákona o mimoriadnych opatreniach v obore ochranných vzorkov (tlač 220).

Přikázáno výborům.

Výboru technicko-dopravnímu vládní návrhy tisky 210 a 213, výboru rozpočtovému vládní návrh tisk 211, výborům obchodu a ústavně-právnímu vládní návrhy tisky 218, 219 a 220.

*

Místopředseda Petr oznámil usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala ve středu dne 6. března 1946 o 11. hod.

s pořadem:

Nevyřízený 5. odstavec pořadu 36. schůze.

(Konec schůze v 19 hod. 4 min.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP