Jsou zde ještě hlubší příčiny
naší hospodářské desorganisace.
Chybí zde celkový hospodářský
plán. Potřebujeme plán, který by byl
znám celé veřejnosti, nejen podnikatelům,
ale všem, kteří jsou závislí
na hospodářském plánování
a podnikání v našem státě. Podal
jsem sám na vládu interpelaci, tisk čís.
111. Vláda odpověděla, že pracuje na
generelním hospodářském plánu
pro celou oblast naší republiky a že k tomuto
účelu je zřízen Státní
úřad statistický, Hospodářská
rada, nejvyšší úřad cenový,
jakož i státní úřad plánovací.
Vím, že podrobný hospodářský
plán nelze vypracovati v krátkém termínu,
ale předpokládám, že by zde měl
býti sdělen aspoň rámcový plán,
aby každý věděl, jakým směrem
se bude ubírat naše celkové plánování
a hospodářství v příštích
letech. Přispělo by to velmi značně
k uklidnění a ke zvýšení našeho
podnikání. Nutno urychliti rovněž provedení
reorganisace všech hospodářských svazů
a obchodních a živnostenských komor. Nutno
decentralisovati a demokratisovati celou naši hospodářskou
činnost. Nutno všude již jedenkrát opustit
vůdcovský jmenovací systém a ve všech
institucích dávati do čela funkcionáře
řádně demokratickou cestou volené
členstvem.
Je bezpodmínečně nutné věnovati
zvláštní pozornost celé naší
výrobě. Výroba musí býti rentabilní
a nesmí vykazovati více hodin neproduktivních
než produktivních. To musí platit i o všech
zestátněných podnicích. Nutno pracovati
tak, aby cena právě u výroby byla co nejnižší.
Musíme se dostati rychle na zahraniční trhy,
než nás druzí předejdou. Již i
poražené Německo zvedá v mnohých
průmyslových odvětvích hlavu. Máme
svrchovaný čas, aby náš zahraniční
obchod byl podpořen vývozem dobrých a levných
výrobků, abychom mohli z ciziny dovésti ty
suroviny a polotovary, kterých nutně pro plnou zaměstnanost
našich závodů potřebujeme, i kdybychom
se při tom musili uskrovnit na domácím trhu.
Byli jsme svědky toho, že i zde v této budově muselo býti mluveno o tom, že naše veletrhy, jako přední průkopník, nám musí býti zachovány. Byla to posl. Zeminová a posl. Přeučil, kteří volali, že naše veletrhy jako největší průkopník našeho zahraničního obchodu, které nám přinášejí miliardové přínosy, musí býti konány a veletržní palác zachován.
Slavná sněmovno, paní a pánové! Zase jsme svědky toho, že naše veletrhy, které by měly být zahájeny 8. září, asi zahájeny nebudou, neboť úřady, které jsou v budově veletrhů, nebudou vystěhovány. Byl zde termín do konce června, tento termín musil býti již prodlužován do konce července, a ještě jsou velké pochybnosti, zda-li tyto úřady veletržní palác do konce července opustí. Dnes jsem informován, že i ty dřevěné budovy pro tyto úřady nemohou býti postaveny, protože vysoké školy, za kterými se mají stavěti, nedávají souhlas, aby tam jako provisorium byly postaveny.
Volám k slavné sněmovně, aby si uvědomila, že náš podzimní veletrh v r. 1946 musí položiti základ k veškerému našemu hospodářskému životu ne jen na roky, ale na desetiletí. Myslím, že již to je skvrna, že musíme volati s řečnické tribuny parlamentu ve věcech, které jsou pro každého samozřejmé. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)
Doufám, že všichni úřední činitelé, vláda i parlament, se přičiní, aby naše veletrhy byly konány dříve než veletrhy druhých evropských států, ať lipský, vídeňský, budapeštský nebo jiný. V tabulkách veletrhů nesmíme se dostat letos na poslední místo, neboť bychom v příštích letech dostali také vždy místo poslední. Musíme za každých okolností podzimní veletrhy konat včas, neboť oddálení by způsobilo, že bychom přišli o celý předvánoční trh. (Potlesk.)
Slavná sněmovno, ke konci svého projevu bych chtěl říci, že i když se smiřujeme s daní z obratu ve formě, jak dnes má být uzákoněna, počítáme naprosto určitě, že je to provisorní a že k paušalisaci u prvovýroby dojde, jak už jsem dříve uvedl, nejpozději do jednoho roku.
Potřebujeme dnes úsilí
celého národa, všech hospodářských
činitelů a tedy i živnostníků
a obchodníků, kteří vždy prokázali,
že jsou elementem živým, věrným
a pracovitým, který dává státu
a národnímu hospodářství velmi
značné přínosy. Proto je na nás,
abychom ve shodě a v skutečné jednotě
pracovali k obnově našeho hospodářství.
Není proto třeba, aby jedna složka útočila
proti druhé, aby družstva útočila na
obchod a obchod na družstva. Musíme shodně
ruku v ruce jít po jedné koleji. Počítáme
s tím, že jako lidé, kteří si
uvědomují závažnost dnešní
doby, závažnost našeho hospodářství
a těžkosti doby, půjdeme v díle obnovy
hospodářské tak, abychom si právě
v zahraničí udrželi dobrý zvuk našeho
průmyslu, vývozu, výroby a obchodu. Pevně
věřím, že tato naše jednota bude
skutečně pevná a že napříště
budou k veškerým jednáním přizváni
i soukromí podnikatelé, i živnostníci
a obchodníci, a že zde bude jen jeden směr,
a to směr k obnově čs. hospodářství,
které má vždy prospívat konsumentu a
které má být vždy naším
zdravým a jediným podkladem blahobytu, který
občanům připravujeme. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Dalším řečníkem
je p. posl. Zmrhal. Dávám mu slovo.
Posl. Zmrhal: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Neměl jsem původně úmysl ujmout se
slova, a to z toho důvodu, aby projednávaná
předloha o dani z obratu nebyla zdržována,
avšak vývody některých řečníků
vyžadují, abych učinil některé
připomínky.
Především bych chtěl odpovědět
předešlému řečníku, který
zde mluvil o útočení jedné složky
proti druhé. Chtěl bych konstatovat, že to
nebyla družstva, která rozvířila otázky,
jež vyvrcholily při projednávání
daně z obratu, nýbrž že to byli jiní
činitelé. Družstva se od naší národní
revoluce zdržovala všeho, co by mohlo zavdat podnět
k výtkám, že chtějí zneužívat
svého postavení, své ohromné důvěry,
kterou získala u milionů jak zemědělských
výrobců, spotřebitelů, tak i v kruzích
živnostenských, pokud jsou v družstvech organisováni.
Jestliže chtějí páni hledat původ,
kdo začal rozeštvávat jednu složku proti
druhé, ať si vezmou Lidovou demokracii z 29. července,
ve které sekční šéf ministerstva
pro vnitřní obchod první zvedl válečnou
sekeru proti družstvům a několik dní
na to tyto argumenty opakoval sám pan ministr vnitřního
obchodu. Nechť si pánové prohlédnou
časopisy jednotlivých politických stran od
té doby a pak ať teprve apelují, aby se neštvalo.
Tuto výzvu musejí obrátit do vlastních
řad a ne na adresu družstev. (Potlesk.)
Bylo zde řečeno, že zisky velkoobchodníků
jsou poměrně nižší než před
válkou. Tomu může uvěřit jen
ten, kdo není zasvěcen. My jsme měli příležitost
v zásobovacím výboru při zprávě
Svazu pro brambory konstatovat, že podíl na spotřebitelské
ceně u brambor činil pro zemědělce
letos v lednu proti loňskému lednu o 8 % méně,
zatím co u velkoobchodu činil o 6 % více
a u výkupce o 11/2 % více,
neboli podíl zemědělce na zemědělské
plodině byl snížen, a to získali velkoobchodníci.
Konstatuji s tohoto místa, že jak výkupci brambor,
tak velkoobchodníci s nimi - uvedu příklad
- mají proti předválečné době
nepoměrně, řekl bych, několikanásobně
větší cenové rozpětí.
Mluví-li někdo o přednostním zásobování
družstev, promiňte mi, pak o tom není informován,
nebo chce s této tribuny namluvit veřejnosti, že
tomu tak skutečně je. Naopak, téměř
všechny předměty denní spotřeby
jsou přidělovány velkorozdělovačům,
kteří jsou skoro vesměs obchodníky,
a už tím je také řečeno, že
oni jistě družstva nijak neprotežují.
Někteří páni poslanci projevovali
lítost nad tím, že články této
předlohy, pojednávající o t. zv. zvýhodněném
zdaňování družstev, znamenají
pro stát určitou újmu. Naproti tomu bylo
projednávání předlohy zbytečně
protahováno a oddalováno. Docela dobře mohla
býti uzákoněna před 15. únorem.
Ztráty za těchto 14 dní jsou větší
než to, co družstva, jak se páni kolegové
domnívají, získají.
Chci konstatovat, že odstavce, kterým chtějí
tito páni oponovat, byly v rozpočtovém výboru
projednány v tomto pořadí: Při §
4, čís. 15a) až c), kde se mluví o osvobození
od daně z obratu u pěstitelských a jiných
zemědělských sdružení a družstev,
po př. u živnostenského podnikání
do výše 200.000 Kčs, hlasovaly pro tento odstavec
téměř dvě třetiny poslanců
přítomných v rozpočtovém výboru.
K usnesení došlo zejména s ohledem na nutnost
osídlení a k podpoře těch, kteří
v pohraničí na sebe přejímají
vůči národu a státu těžkou
povinnost.
I § 4, odst.2, písm. e), podle něhož může
vláda osvobodit od daně nebo snížit
daň pro dodávky, které provádějí
svazy družstev pro přičleněná
družstva a tato družstva pro svazy, vyžadují-li
toho hospodářské poměry a situace
- byl v tomto znění schválen rozpočtovým
výborem jednomyslně. Musí proto dnes vyvolat
veliký podiv, že dodatečně po hlasování,
které vyznělo jednomyslným usnesením,
titíž páni, kteří před
několika dny hlasovali pro tento odstavec, mu nyní
v plenu sněmovny oponují. U § 10, odst. 5,
čís. 2, který jedná o t. zv. filiálkové
dani z obratu, došlo skutečně k bojovnému
hlasování, ale i tento odstavec byl většinou
schválen tak jak byl uveden v osnově.
K tomu si dovoluji podotknouti: Nelze přirovnávat
výdejny spotřebních a zemědělských
družstev k filiálkám továrním
nebo velkoobchodů. V těchto případech
skutečně jde o filiálky, které dostávají
zboží od svých centrál buď za výrobní
nebo za velkoobchodní ceny. U družstva nejde o samostatné
filiálky vůbec, nýbrž o pouhé
výdejny pro členy. Ale i naše největší
spotřební družstvo Bratrství v Praze,
čítající přes 100.000 členů
a zásobující přes 300.000 osob, je
zařazeno do skupiny maloobchod a musí nakupovat
při stejném cenovém rozpětí
jako každý malý obchodník. To všechno
ví pan kol. Fusek, který je předsedou
hospodářské skupiny maloobchod, i pan kol.
Křepela., ale přesto prosazují vyšší
zdanění družstev. Bylo by krajně nespravedlivé
a neodpovědné, aby družstva, hospodářské
organisace nejchudších vrstev, byla postižena
vyšším zdaněním. Pánové
mluví o spravedlnosti, a tu nezbývá než
říci s básníkem: Slyším
slova, ale schází víra. Tím spíš,
když mám zprávu o tom, jak někteří
páni poslanci a jejich kolegové mluví na
schůzích živnostníků, jejichž
hlavním účelem snad je získávat
živnostníky jako voliče, o čemž
si dovolím učinit ještě další
zmínku. Podotýkám, že jde v tomto případě
i o skladištní družstva, mlékařská
družstva, neboť i mnohá tato družstva mají
více než tři filiálky. V odstavci, podle
kterého může vláda osvoboditi svaz,
resp. družstva od daně nebo ji snížit,
nejde tolik o spotřební družstva. V tomto případě
jde hlavně o zemědělská družstva
a jejich obchodní centrály. Poněvadž
cenové rozpětí stanovené pro družstva
a jejich obchodní ústředny je velmi nepatrné
- na př. u umělých hnojiv, obilí -
mohlo by každé další zatížení
na tato družstva skutečně těžce
dolehnout. Vzhledem k tomu, že tento odstavec byl v rozpočtovém
výboru jednomyslně schválen a nyní
se proti němu oponuje, považujeme to za neupřímnost
a za útok na zemědělská družstva,
resp. útok na několik set tisíc jejich členů.
Pánové si netroufali před Mnichovem bojovati
proti stejnému ustanovení, poněvadž
by jim to byla agrární reakce nedovolila. Vždyť
ustanovení předlohy týkající
se družstev nemění nic na stavu, jaký
byl před Mnichovem u daně z obratu. Žádný
živnostník tímto ustanovením není
a nebyl postižen. Naopak se ukázalo, že kdyby
měla býti předloha změněna
ve smyslu přání p. posl. Fuska a spol.,
byla by to těžká křivda, které
by se Prozatímní Národní shromáždění
dopustilo na více než půl druhém milionu
členů družstev. Pánové stále
házejí družstevní podnikání
do jednoho pytle se soukromým podnikáním,
a přece je zde veliký rozdíl. Družstva
mají nejen hospodářský účel,
který již sám o sobě zasluhuje podpory
- družstva pomáhají a podporují své
členy v jejich hospodářství, společným
nákupem a prodejem dosažené úspory přicházejí
k dobru všem členům a neplynou do kapsy jednotlivce,
ušetřených peněz se nepoužije k
vykořisťování lidské práce,
ani tu není nebezpečí spekulace nebo šmelinaření
- velký význam však mají družstva
také po stránce výchovy k hospodárnosti,
organisovanosti a hospodářské disciplině.
Naše kampeličky, které osvobodily zemědělce
od peněžní lichvy, vykonaly za 40-50 let na
venkově dosud nedoceněnou velikou práci.
Vychovaly nám miliony lidi ke spořivosti a měly
blahodárný vliv na selské hospodářství.
Družstva vychovala desetitisíce čestných,
svědomitých činovníků, kteří
dnes zastávají veřejné, i ty nejdůležitější
funkce ve státě. Mluví-li se o plynulém
zásobování obilím a zemědělskými
plodinami, nutno největší zásluhu o
to přičísti zemědělským
družstvům a samým zemědělcům,
kteří plnili svou povinnost i při nízkých
cenách, nepředkládali každý den
směnky košického programu, jak se s tím
agituje na některých schůzích živnostníků.
Družstva poskytla svým členům desetimilionové
podpory. Pražské Bratrství jen v r. 1945 poskytlo
přes 3 mil. podpor jak svým členům,
tak i zaměstnancům, kteří byli vybombardováni,
nebo rodinám těch, kteří úpěli
v koncentračních táborech. Že naše
družstva vychovávala lidi k uvědomělosti,
k boji za svobodu, o tom nejlépe svědčí
fakt, že ku př. ve spotřebních družstvech
nebyl zjištěn ani jeden kolaborant a že členstvo
i činovníci a zaměstnanci přinesli
těžké oběti v boji za svobodu. Z jediného
Bratrství úpělo v koncentračních
táborech přes 400 zaměstnanců, z nichž
100, ne-li více, bylo nacistickými zvrhlíky
popraveno nebo umučeno.
Pan kol. Fusek ve své řeči nám
předvedl kalkulaci výrobních cen másla.
Není mým úkolem, abych zde prováděl
důkaz, že ti, kteří pana posl. Fuska
informovali, se dopustili nesvědomomité mystifikace.
Na to odpovědí povolanější činitelé.
Divím se jen, proč při anketě, která
se konala nedávno při kalkulování
cen másla u nejvyššího cenového
úřadu, ačkoliv tam byli zavoláni také
zástupci organisace obchodníků, tato kalkulace
tam předložena nebyla, ale presentuje se až nyní
ve sněmovně. Mám obavu, že po objevu
pana posl. Fuska se nahrnou Tukosvazu tisíce přihlášek
různých spekulantů o povolení mlékáren.
Dále zde bylo tvrzeno, že výrobní cena
másla činí 31 Kčs, to znamená,
že mlékárny - to jest družstevní
mlékárny zemědělské - vydělávají
na 1 kg másla 57 Kčs a tedy pracují s lichvářskými
cenami a zisky. Z historie víme, že mnoho neodborníků
učinilo dalekosáhlé objevy. Tento objev pana
kol. Fuska se stane slavným jen proto, že bude
pro každého odstrašujícím příkladem.
Předpokládám, že pan kol. Fusek
sám kalkulace nedělal, nýbrž že
se stal obětí mystifikace lidí, kteří
mu tuto kalkulaci dodali. Jinak bych musil prohlásiti,
že je to útok na zemědělské družstevní
mlékárny a na statisíce jejich členů,
kteří berou neoprávněné zisky
z příliš vysokých cen. Já mám
také kalkulaci z několika mlékáren,
a kdybych vzal nejvýhodnější mlékárnu,
mohla by se cena másla snížiti snad asi o 5
%. Ať porovná kol. Fusek sám, co zde
včera přednesl a co tvrdím já o výrobní
ceně másla, a doufám, že příště
bude při přijímání takovýchto
informací opatrnější.
Pan kol. Fusek vzdal čest družstevníkům
za skvělý dar, který družstva odevzdala
panu presidentovi. Vyzval při tom zástupce družstev,
aby se vzdali výhod, o kterých my ovšem nevíme.
Jestliže pan posl. Fusek považuje náš
dar za skvělý čin, který vyjadřuje
bezvýhradný positivní poměr družstevníků
ke státu, co bránilo obchodníkům,
aby učinili totéž? Při podílu
na celkovém obchodním obratu soukromého obchodu
a družstev byla by to částka několikanásobná.
K opakovanému tvrzení pana kol. Fuska, že
není žádného rozdílu mezi podnikáním
soukromým a družstevním - při čemž
pan kol. Fusek používal velmi přátelských
slov - chci j enom konstatovat: Nedivíme se tomu, neboť
pan posl. Fusek se teprve nedávno přiženil
do družstevní rodiny, jak se o tom ještě
zmíním. (Veselost.)
Žel, že nemůžeme souditi pouze podle slov
pana kolegy. Máme v ruce protokol o schůzi živnostníků
a obchodníků, svolané lidovou stranou na
den 17. února do Národního domu na Smíchově.
Ani referát v Lidové demokracii o této schůzi
neodpovídá zdaleka tomu, o čem mluvil pan
náměstek předsedy Ústředního
svazu československého řemesla Sedláček
a člen zemského národního výboru
Pexa, a mohl bych vám zde vyjmout některé
ukázky: "Výhody družstev jsou nemravné."
"Bude nutno přivésti k platnosti spravedlnost."
"Co tomu říkáte, že vláda
při prodělkovém průmyslu může
ještě poskytovat dary?" "Nechtěl
jsem věřit, že družstva budou žádati
podpory." A pan kol. Fusek zde včera musel
konstatovat, že družstva odevzdala na daru republice
panu presidentovi 84 mil. Kčs, jeho kolega však na
schůzi mluví, že družstva žádají
o podporu. "Věřím, že se nenajde
v parlamentě jeden poslanec, který by nechal tento
zákon 24 hodin v platnosti. Zákon musí odpovídat
smýšlení obyvatelstva a bude revokován."
"Družstva musí pracovat a ne vymáhat výhody."
"Copak strýček z Ameriky nám bude pořád
dovážet?" "V každém zákoně
jsou skryty výhody pro družstva." "Vláda
je sestavena s hledisek politických a ne hospodářských."
"V demokratických zemích se opírají
vlády o druhou komoru, kde je zastoupení hospodářské.
U nás máme hospodářskou radu, kde
jsou hospodářští ministři, ÚRO,
družstva, Jednotný svaz českých zemědělců.
Hledal jsem v hospodářské radě jediného
odborníka, ale nenašel jsem ho." Patrně
naši páni ministři nerozumějí
své věci. "Vázané nebo volné
kandidátní listiny." "Socialistické
strany se bojí o své vůdce." "Komunisty
čeká katastrofa." Poslední volby však
ukázaly, jaká to bude katastrofa a pro koho to bude
katastrofa! (Potlesk poslanců stran komunistických.)
A končil významným "Na shledanou
u Philippi." Patrně asi neví, co se u Philippi
stalo, jinak by to tento pán neřekl. Pan Pexa mezi
jiným říkal: "Zestátnění
je břemeno, které jsme na sebe uvalili." Při
zestátnění jsme učinili určité
výhrady, jaké měl také pan president."
"Při zestátňování se svezlo
i družstevnictví." "Postátnění
příliš zaměstnává vládu
a všechny", ovšem nejenom postátnění,
nýbrž také ještě i jiné
věci. "První den při jednání
o dani z obratu byly proti nám tři strany. Druhý
den se jedna přidala k nám a poměr je 13:11."
"Platit daň nebudou, ale v cenách ji přijímají."
- (Výkřiky: Zloději!) - "V
jednom družstvu zlevnili salám o 10-15 Kčs.
To se to slevuje. My si to dovolit nemůžeme! Je to
první rána dýkou do našich zad, ačkoliv
víme, že obchodníci nevyrábějí
uzeniny. Ale je tu ještě zákon o nekalé
soutěži ...." a pod. tónem.
Porovnejte tón řeči pana posl. Fuska
a tón těchto řečí a pochopíte,
že je oprávněno, co jsem řekl: "Slyším
slova, ale schází víra."
Nemohu nechat bez poznámky, že jediným světlým
bodem z této schůze možno nazvati poklonu,
kterou pan Pexa učinil známé dámě,
která všechny gordické uzle dnešních
problémů nerozetíná mečem jako
Alexandr Veliký, ale jednoduchým způsobem:
pletacími dráty na svetry. Nuže, bylo by na
čase, aby si poslanci a živnostenští zástupci
lidové strany připomněli písmo svaté:
"Říkejte ano ano, ne ne."
A nyní několik slov k otázce distribuce.
Mnou uvedené hlavní fakty v posledním vystoupení
dne 15. ledna nebyly dosud nikým vyvráceny. Tvrdil
jsem, že při posledním stanovení cen
velkoobchod získal na účet maloobchodu, který
byl cenovým rozpětím, jak se říká,
přitlačen ke zdi. Tvrdil jsem, že máme
distribuční systém překrven, a to
zejména u velkoobchodu. Uvedl jsem několik druhů
zboží, při kterých snížením
velkoobchodního cenového rozpětí nebo
zjednodušením distribuce bylo by možno ceny snížiti.
Pan kol. Fusek na schůzi v Lucerně se snažil
vyvrátiti moji statistiku. Nuže, já beru za
základ statistiku a čísla pana kol. Fuska
a dokazuji, že v textilním oboru připadá
v Anglii na maloobchod čtyřikrát tolik obyvatel
jako u nás a v textilním velkoobchodu devětkrát
tolik. V samotném Brně za dobu války zvýšil
se počet velkoobchodů s textilem o 50 firem.