Předseda Josef David.

Místopředsedové Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé Skaunic, Litera.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; ministři Hála, dr Nejedlý, dr

Pietor, dr Šrobár; státní tajemník Lichner.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

263 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Předseda Josef David zahájil schůzi ve 14 hod. 55 min.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda na dnešní schůzi posl. dr Horákové; na tento týden pro nemoc posl. Langrovi; na včerejší schůzi posl. dr. Řehulkovi, dr Bunžovi, Kostelkovi, Hořínkovi.

Těsnopisecká zpráva o 12. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Vládní návrh zákona o výchovném a zaopatřovacích platech u dětí veřejných zaměstnanců, které studují na vysokých školách (tisk 36),

Vládní návrh zákona o úpravě některých právních poměrů vojenských gážistů z povolání (tisk 37).

výborům soc.-politickému a rozpočtovému vládní návrh zákona tisk 36,

výborům ústavně-právnímu a brannému vládní návrh zákona tisk 37.

Předseda (zvoní): Přistoupíme nejprve k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 27) o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 38).

Zpravodajem je pan posl. dr. Maiwald. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Maiwald: Vážené Národní shromáždění! Byl jsem pověřen rozpočtovým výborem, abych doporučil ke schválení osnovu zákona o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům a poživatelům státních odpočivných platů. Tato osnova tvoří součást celého souboru opatření, nutných k vyřešení praktických důsledků, které vyplývají z rozhodnutí vlády, provést stabilisaci cen a důchodů na úrovni, odpovídající přibližně trojnásobku předválečných. Pod zorným úhlem této základní linie naší hospodářské politiky jsou náklady na přídavky veřejným zaměstnancům sociálně nutnou protipoložkou celkových výhod, kterému našemu hospodářství přinese obecné zvýšení hospodářských čísel.

Jestliže rozpočtový výbor doporučuje přijetí této osnovy, činí tak u vědomí, že jde o opatření okamžité, odůvodněné situací po zvýšení cen. Vidí velké klady v pohotovosti, s níž vláda přikročila k řešení tak složitého problému, jako je současná regulace všech cen, mezd a platů. Na projednávané osnově je třeba oceniti zejména to, že se při řešení tolika složitých problémů hospodářských a sociálních tentokráte nezapomnělo na veřejné zaměstnance.

Všichni máme zájem o to, aby naše veřejná správa fungovala bezvadně, aby byla výkonná a nestranná a aby všemi silami obětavě pracovala k řešení mimořádných úkolů, které na ni klade současná doba. Má-li býti náležitě zabezpečen řádný chod veřejné správy, je zapotřebí, aby byly pro to vytvořeny příznivé podmínky také přiměřeným hmotným zabezpečením veřejných zaměstnanců. Přídavky, zaváděné osnovou, jsou krokem v tomto směru. Platí o nich při nejmenším lidové pořekadlo, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Pohlédneme-li zpět do minulosti, kdy veřejní zaměstnanci čekávali velmi dlouho na řešení svých existenčních otázek, pak si uvědomíme pravou cenu porozumění vlády pro potřebu rychlého řešení jejich existenčních otázek.

Hodnotu tohoto opatření vlády vyzvedá zejména okolnost, že vláda neváhala řešit tuto otázku v okamžiku, kdy poměry státní pokladny vlivem mimořáných okolností, daných následky války a poválečnými poměry, nejsou nejrůžovější. Nesmíme při posuzování navrhovaných přídavků uvažovat pouze o tom, kolik se dává, musíme při tom pamatovat také na to, kdo dává. Ani ten, kdo dnes v tomto případě dává, a ovšem ani ten, kdo dostává - t. j. veřejní zaměstnanci a všichni ostatní, o nichž tu dnes budeme jednat - nikdo ze zúčastněných není dnes na tom nejlépe. Za této situace je pochopitelně zapotřebí velkého vzájemného porozumění a ohledů k nejnaléhavějším potřebám všech zúčastněných.

Toto hledisko vedlo zřejmě vládu při stanovení jednotného zvláštního přídavku pro všechny kategorie veřejných zaměstnanců. Přídavky mají vyvážit zdražení nákladů na nejnutnější životní potřeby, měřené dnešními nízkými příděly.

Rozpočtový výbor, aby upozornil na nouzový ráz tohoto řešení, se usnesl na resoluci vybízející vládu, aby v nejbližší době předložila návrh na novou úpravu platů veřejných zaměstnanců, odpovídající dnešní cenové hladině, a v rámci této úpravy aby vláda sjednotila také platový systém v českých zemích a na Slovensku. Současně vybízí rozpočtový výbor v resoluci vládu, aby v nejbližší době předložila také návrh zákona na úpravu státních odpočivných a zaopatřovacích platů.

Dámy a pánové! Nebyly by správně vykládány úmysly rozpočtového výboru, kdyby jeho resoluce byly bagatelisovány jako prázdné gesto do řad veřejných zaměstnanců nebo kdyby byly považovány za lehkomyslný požadavek, kladený bez zřetele k současnému stavu našeho hospodářství. Požadavek, aby byly v nejbližší době provedeny přípravy nutné pro novou úpravu platů veřejných zaměstnanců, při které by bylo dosaženo dokonalého vyrovnání s dnešními cenovými poměry, vyvěrá především z přesvědčení, že by nebylo správné soustřeďovati tíhu nesnází této doby jednostranně na jednu skupinu obyvatelstva. Rozpočtový výbor stojí proto na stanovisku, že veřejná služba má být i v dobách méně příznivých po zásluze hodnocena jako produktivní přínos k celkové národní produkci a jako takový odměňována. Tíhu nepříznivých poměrů nutno rozdělovat stejnoměrně na všechny složky společnosti a v rámci tohoto všeobecného rozvržení, ve formě daní, ponesou jistě i veřejní zaměstnanci díl, který na ně připadne.

Dovoluji si připomenouti, že v jedné z prvých schůzí tohoto shromáždění bylo zdůrazněno, že pracující lid dovede dobře honorovat užitečnou práci kvalifikovaných odborníků. V nové úpravě platů bude možno náležitě zhodnotiti kvalifikaci a výkonnost také u veřejných zaměstnanců a tak zabezpečit pro úkoly veřejné služby součinnost odborníků schopných, pracovitých a s neporušeným smyslem pro odpovědnost za správné splnění úkolů jim svěřovaných.

Laciná služba na odpovědných místech přicházívá draho podnikům a nemůže se ovšem vyplácet ani veřejné správě. Jsem přesvědčen, že veřejní zaměstnanci přijmou s plným pochopením tento postup při řešení jejich hmotného zabezpečení a jistě rádi také svou prací prokáží, že dobře fungující veřejná správa, nezatížená byrokratickou liknavostí, má velkou hodnotu pro stát a je velkým bohatstvím zejména v době, která ukládá veřejné správě mnoho mimořádných úkolů.

Prosím proto jménem rozpočtového výboru, aby slavné Národní shromáždění přijalo osnovu zákona v navrhovaném znění a připojilo se k resolucím rozpočtového výboru, kterými se vláda vybízí, aby předložila návrh na novou úpravu platů veřejných zaměstnanců a návrh zákona na úpravu jejich platů odpočivných a zaopatřovacích. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Přihlášeni jsou tito řečnící na straně "pro": pp. posl. Sedlák a Tichota.

Prosím pana posl. Sedláka, aby se ujal slova.

Posl. Sedlák: Slavná sněmovno! Dovolte mi, abych při příležitosti projednávání předloženého vládního návrhu o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných platů přičinil několik poznámek. Především bych zásadně zdůraznil, že výše stanoveného přídavku zdaleka neodpovídá potřebě a že tu je finanční únosností státní pokladny uloženo veřejnému zaměstnanectvu nové značné břemeno.

Veřejní zaměstnanci a zaměstnanci státní přinášeli již za prvé republiky svou obětavou a nenáročnou prací, honorovanou platy sotva stačícími k nejnutnější výživě a ošacení jejich rodin, největší oběti na oltář své vlasti. Zvláště v pohraničí konali tuto svou službu v pohnutých dobách r. 1938 až do poslední chvíle, poslouchajíce rozkazu vlády a vytrvávajíce na svých místech často s nasazením vlastního života a za ohrožení osobní bezpečnosti svých rodin. Mnozí z nich opouštěli pohraničí teprve v hodině dvanácté, kdy již německé vojsko vstupovalo na území republiky, a opouštěli svá služební působiště, ostřelováni rozvášněnými ordnery, nemohouce a nesmějíce se brániti, ukáznění až do poslední chvíle. I v těchto pro ně nejtěžších okamžicích, kdy se zaťatými zuby musili snášet insultace hitlerovské luzy, kdy byli ohrožováni přímo sami, jejich manželky a děti na životech, dovedli zapřít sebe a poslechnout rozkazů vlády republiky, která jim ať v skutečném či domnělém zájmu národa nařizovala, aby zachovali klid a rozvahu, aby neopláceli stejné stejným, aby se dokonce zdrželi nejpřirozenějšího práva napadeného, t. j. brániti se proti násilí.

Tak zv. druhá republika se veřejným zaměstnancům odměnila nařízením, které na dva roky zarazilo všechny postupy a povyšování a zavedlo další úsporná opatření, která ovšem šla na účet životní úrovně těchto zaměstnanců. Znovu zaťali zaměstnanci zuby, znovu se podrobili bez povyku, beze stávek, bez pasivní resistence a jiných prostředků, které jsou k disposici každému vykořisťovanému. Mlčky a odevzdaně přinesli další podporu finanční rovnováze okleštěné republiky, pomáhajíce tak nésti svému národu těžký úděl, který mu přichystala slabošská politika tehdejších vedoucích západoevropských státníků. A opět poslouchali svou vládu, opět proti svému lepšímu přesvědčení šli a snášeli provokace nacistických náhončích, aby nebylo domněle zvýšeno nebezpečí, v němž byl národ, zbavený přirozené ochrany svých horských hranic.

Do tohoto prostředí měl jít pan posl. Hora sbírat poznatky o naší národní bezpečnosti. Byl by býval zjistil, že stav národní bezpečnosti - která se ozbrojenými orgány postavila proti demonstrujícímu dělníku, žijícímu v bídě a o hladu, a naproti tomu chránila Konráda Henleina na jeho cestách po republice, kdy bořil stát - byl daleko žalostnější nežli dnešní stav zrodu. Byl by pak pravděpodobně nedával z důvodů stranické agitace zbraně do rukou domácí, ale zejména i zahraniční reakce.

Všecky oběti přinesené státním a veřejným zaměstnanectvem byly marné. V nenasytné chamtivosti vztáhl nacismus své drápy i po zbytku státního území a podrobil si celý národ. A opět to byli zaměstnanci státní a veřejní všech odvětví, od zaměstnanců správy bezpečnostní a politické přes učitelstvo až k zaměstnancům pošt a železnic, kteří první pocítili tlak nacistické můry. V jejich resortech bylo nejdříve zaváděno německé úřadování. Oni byli pod přímým dohledem oberlandrátů, reichsauftragsverwaltungů, gestapa, kripa, SD a jiných okupačních úřadů a zařízení, oni to byli, kteří byli nuceni vykonávati úkoly nejodiosnější. Tyto úkoly je stavěly v nepříznivé světlo v očích neinformované české veřejnosti, na druhé straně pak jim přinášely osobní nebezpečí uvržení do koncentračních táborů a nacistických mučíren, protože se snažili ve své zdrcující většině vykonávat je tak, aby pokud možno žádný Čech neutrpěl škodu. Jak svízelná byla jejich situace, když musili vykonávat příkazy okupačních úřadů alespoň na oko a při tom dbát toho, aby škoda pro Čechy a prospěch pro Němce byly co nejmenší, nedocení nikdo, kdo v té době nebyl nucen okupantům sloužit. Pravda, vyskytly se i tady živly, které sloužily okupantům ochotně, ale tyto stvůry byly již z veřejné služby odstraněny a očekávají svůj zasloužený trest.

Konečně přišla chvíle svobody, po více než šest let toužebně očekávaná. A opět to byli veřejní zaměstnanci, kteří se s vervou a nadšením podjali budovatelské práce na stavbě nové, lepší a spravedlivější republiky. Neptajíce se po odměnách, po zlepšení materielních podmínek, po platu za práci přes čas, které konali nejvíce, věnovali a věnují se naší republice s plnou svou energií, pracovní schopností a často i obětí zdraví. Obětavě nastupují na přikázaná jim služební místa, jdou do pohraničí, organisují neurovnané a neutěšené poměry, často bez nejnutnějších pomůcek, odcházejíce z klidného českého prostředí a z krásných českých měst do prostředí zamořeného dosud ne zcela zkrocenými nacistickými živly, do prostředí nepřátelského a mnohdy i nebezpečného jako přední hlídky, zabezpečujíce a urovnávajíce cestu hlavnímu voji kolonisátorů našeho pohraničí.

Za všecku tuto práci, obětavost, námahu, statečnost a odvahu nedostává se jim ani odměn hmotných, ba mnohdy ani uznání slovního. Zbytečně často byli kolaboranti hledáni jen v těchto řadách, ač tady nejvíce nositelů svatováclavské orlice nalézti nelze.

Zatím co v soukromých službách se odměny zvyšují, zatím co kolonisátorům, zemědělcům či živnostníkům se dostane přídělu půdy a živností takřka zdarma, zatím co národním správcům různých podniků se dostává slušných odměn za jejich činnost, ať již ve formě peněžité nebo v možnosti levné koupě domku a pod., nebylo až dosud na státní zaměstnance všeobecně, na tyto pionýry mezi veřejnými zaměstnanci v pohraničí, pamatováno ničím. A oni se dosud ani neozvali, nemajíce času pro samou práci starati se o sebe a o své výhody.

Avšak nejen to. Jejich postavení se namnoze dokonce zhoršilo tím, že většina míst v pohraničí je ve skupině míst činovného C a D. Zaměstnanci, kteří poslušni příkazu nadřízených úřadů opustili větší města se všemi jejich kulturními, bytovými i zdravotními výhodami, aby sloužili národu na pohraničních výspách, jsou za svou poslušnost a obětavost trestáni tím, že jejich příjmy jsou menší než byly. Je nám známo, že se tak děje podle platového zákona č. 103/26 Sb.; pociťujeme toto čistě matematické měřítko jako krajně nespravedlivé. Tento platový zákon musí dojíti v době co nejkratší novelisace. Nezodborníme a nezlepšíme státní administrativu, nebudeme-li lépe platit. Světem prochází vlna socialismu a i vláda naší republiky se k ní hrdě hlásí. Nutno tedy naplniti stěžejní socialistickou zásadu, že za stejnou práci patří stejná odměna.

Již před rokem 1938 nebyly v naší republice ojedinělé případy, kdy státní úředník, zejména nejlépe kvalifikovaný úředník konceptní, resignoval na své místo ve státní službě a našel si uplatnění ve službách soukromých. Podobný přestup znamenal vždy podstatné zlepšení finanční situace přestupujícího, na druhé straně pak velmi často, zejména v případě úředníků finanční správy, vážné poškození státních zájmů, poněvadž přestupující zaměstnanec využíval nabytých zkušeností a vědomostí ze státní služby velmi úspěšně při hájení zájmů soukromých proti státu.

Otázce platů konceptních úředníků musí býti věnována vůbec zvláštní pozornost, uvážíme-li skutečnost, že vysoké školy byly šest let zavřeny a že ze soukromých podniků docházejí konceptním úředníkům ve státních službách v dnešní době vysoké a lákavé nabídky. Měly by se proto platově zhodnotiti akademické tituly. Týká se to hlavně právníků, jimž stát uznává pouze státní zkoušky na vysoké škole a nikoli též rigorosa, ačkoli právě úředníci s doktorátem nacházejí v soukromých službách nejlepší uplatnění. Dále pak automatický postup alespoň do 4. platové stupnice, aby se tím vyrovnaly křiklavě se jevící případy konceptních úředníků, kteří byli jmenování před samou okupací do vyšší platové stupnice, nebo kteří byli jmenováni vlivem politických protekcí. Všeobecně bude se musit úprava zabývati také otázkou zavádění výkonnostních přídavků, nárokem na honorování práce přes čas a všeobecnou úpravou platů, odpovídající drahotním poměrům.

Činovné pro veřejně zaměstnance bylo by třeba upraviti stejně pro všechna místa a rovněž mzdové oblasti jednotně pro celou republiku, jako pro celou republiku platí vázané hospodářství a úřední ceny životních potřeb. Pro hraničáře buď zaveden zvláštní přídavek, jenž by nahradil zvýšené výdaje, vznikající v pohraničí.

Samozřejmé je také provedení jmenování a povýšení všech veřejných zaměstnanců, kteří vinou okupace nedosáhli těch stupnic a hodností, jež jim jinak již náležely, a odstranění všech křivd spáchaných za minulých režimů.

Pro novou osvobozenou Československou republiku, pro její rozkvět a zabezpečení budou pak všichni jistě konati svou odpovědnou práci rádi a budou ji konati s většími výsledky. Je toho zapotřebí, ježto nadcházející veliké úkoly státní budou vyžadovat více loyální spolupráce celého státního a veřejného aparátu i jeho hlubokého zodbornění.

Československá sociální demokracie bude zájmy státních a veřejných zaměstnanců plně podporovat. Hlasuje také pro vládní návrh o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům. (Potlesk.)