Předseda Josef David.
Místopředsedové: Gottier, Tymeš,
Petr, Hodinova-Spurná, Cvinček.
Zapisovatelé: Štětka, dr Ducháček.
Členové vlády: Předseda vlády
Fierlinger; náměstkové předsedy
vlády: Klement Gottwald, dr Stránský,
Široký, dr Šrámek, Ursíny;
ministři: dr Drtina, Ďuriš,
arm. gen. Hasal, Kopecký, Majer, Masaryk,
dr Nejedlý, Nosek, dr Pietor, dr Procházka,
dr Ripka, dr Šoltész, dr Šrobár;
státní tajemníci: dr Clementis,
gen. dr Ferjenčík, Lichner.
Předseda Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr Friedmann.
247 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar,
jeho zástupce dr Záděra.
Předseda Josef David zahájil schůzi
v 15 hod. 45 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá
jednati.
Klub komunistické strany Slovenska vyslal do výboru
kulturního posl. Jeleňa za posl. Klokoče,
posl. inž. Gondu za posl. Hroboňovou;
do výboru technicko-dopravního posl.
inž. Gondu za posl. Strechaje;
do výboru zahraničního posl. Novomeského
za posl. Jilemnického;
do výboru obchodu posl. Mazúr a za
posl. Jeleňa;
do výboru zásobovacího posl. dr Rohaľa-Iľkiva
za posl. Hrušovskou;
do výboru průmyslu posl. Trojana za
posl. Olivu, posl. inž. Gondu za posl. Valachoviče,
posl. Kušika za posl. Čápa;
do výboru zdravotnického posl. Hrušovskou
za posl. dr Rohaľa-Iľkiva, posl. Ušiaka
za posl. dr Falťana;
do výboru osidlovacího posl. Babeje
za posl. Klokoče;
do výboru ústavně-právního
posl. Gerlichovou-Petruskovou za posl. Nepomuckého;
do výboru iniciativního posl. Štětku
za posl. Václava Davida;
do výboru imunitního posl. Machačovou-Dostálovou
za posl. Škrlantovou.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil
předseda posl. Adamovi na dobu 7 dnů, pro
dnešní schůzi posl. dr Lettrichovi,
Kulichovi a Šlingovi.
Interpelace tisk 1 vládní návrh tisk
4 - přikázán výborům ústavně-právnímu
a zahraničnímu.
Vládní návrh tisk 5 - přikázán
výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému.
Předseda: Přistoupíme k projednávání
1. odstavce pořadu schůze, jímž je:
1. Rozprava o prohlášení pana předsedy
vlády, učiněném v 5. schůzi
Prozatímního Národního shromáždění
dne 9. listopadu 1945.
Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení
předsednictva tak, aby pro celou rozpravu činila
pro 6 klubů stran Národní fronty 90 minut
na každý klub a na klub ukrajinských poslanců
30 minut.
Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu?
(Nebyly.)
Není jich.
Řečnická lhůta je tedy podle tohoto
návrhu stanovena.
Než udělím slovo prvému řečníkovi,
žádám paní a pány poslance, aby
pokud možno přesně dodržovali ustanovení
jednacího řádu.
Zvláště žádám, aby vždy
byla dodržována sněmovnou stanovená
řečnická lhůta.
Řečníci nechť se hlásí
buď ústně u předsedy v plenu sněmovny
nebo písemně.
Pro přihlašování nechť vždy
současně sdělí, zda se hlásí
na stranu "pro" či "proti".
Upozorňuji dále na odstavec 3 §u 45, podle
kterého mohu jinému členu téhož
klubu, mluvil-li již některý jeho klubovní
kolega, uděliti slovo teprve tehdy, až promluví
přihlášení řečníci
těch klubů, jejichž člen dosud k věci
nemluvil.
Podle odstavce 4 téhož paragrafu mohou si sice řečníci
po oznámení toho předsedovi klubu vyměniti
místa, žádám však, aby řečnické
přihlášky daly se po řádné
rozvaze, aby pořad řečníků
nemusil býti stále měněn a aby zbytečně
nemusily býti měněny učiněné
disposice.
Sněmovní kancelář upozorní
včas každého řečníka,
kdy přijde na řadu. Přesto prosím
přihlášené poslance, aby si svoje pořadí
sami střežili a aby se zbytečně nevzdalovali
ze zasedací síně a jejího nejbližšího
okolí v době, kdy jim má být uděleno
slovo.
Přihlášeni jsou řečníci:
na straně "pro" pp. posl. dr Chytil,
Vilím, Slánský, Petr,
Sajal, Kaďůrek, Evžen Erban
a inž. Kafka.
Uděluji slovo prvnímu řečníku,
p. posl. dr Chytilovi.
Posl. dr Chytil: Slavné Národní shromáždění!
Z vládního projevu pana ministerského
předsedy bereme především na vědomost
jeho ujištění, že vláda považuje
za svoji povinnost užíti celé své autority
a energie k tomu, aby se vrátila tradiční
úcta našeho lidu k platným zákonům.
Vyzvedám-li z projevu pana ministerského předsedy
na první místo tento jeho příslib,
který znamená, že vláda chce energicky
potlačovat každé porušování
právního řádu neboť co může
býti větším projevem neúcty k
právu než jeho porušování - pak
je to proto, že bez dodržování práva
není společenský život a rozvoj lidské
pospolitosti možný a také obnova hospodářského
života není možná bez právní
jistoty, jejíž dosažení musí být
naším prvním úkolem.
Musím zde však konstatovat, že vpravdě
nejde ani tolik o to, aby se vrátila tradiční
úcta našeho lidu k platným zákonům,
protože mám za to, že lid neztratil vcelku této
úcty, že to není lid, totiž občané,
kteří porušovali a porušují platné
právo. Lid volá právě po právu,
aby nebylo porušováno veřejnými orgány.
Nezastírejme si tuto pravdu, nechceme-li být pokáráni
historií ze slepoty, že to jsou zejména veřejní
orgánové, kteří porušují
právní řád a proti nimž jsou
stesky. S tím musí býti konec. Každá
poválečná doba přinesla podobný
problém.
Podíváme-li se blíže na celý
tento problém, vyjadřovaný voláním
po větší právní bezpečnosti
a úctě k zákonům, musíme říci,
že byl vyvolán hlavně tím, že si
mnoho nových samosprávných orgánů,
avšak také orgánů některých
odvětví státní správy neuvědomuje
svoji kompetenci. Zapomínají, že nemohou jakožto
orgány činiti nic, co jim není svěřeno
jako jejich pravomoc, a že činí-li cokoli mimo
svoji kompetenci, jsou porušovateli právního
řádu. Veřejný orgán však
má býti jeho úzkostlivým strážcem.
Vláda zde nemá jistě lehkou úlohu,
protože nejde pouze o otázku, jak donutiti veřejné
orgány k tomu, aby nepřekročovaly svoji kompetenci,
a zejména, jak je donutiti k tomu, aby se nepovažovaly
za exponenty dílčích zájmů,
nýbrž za časté také o to, aby
tuto kompetenci důkladněji vůbec znaly. Nedodržovati
právní řád znamená nakonec
tolik, jako políčkovati vlastní stát.
Ostatně musíme si my, Prozatímní Národní
shromáždění, jakožto zákonodárci
a tudíž nejvyšší, i vládě
nadřazený orgán veřejného života
uvědomiti, že je také vlastně a především
naší starostí pečovati o úctu
k zákonům a o dodržování právního
řádu, k jehož tvorbě jsme povoláni.
Z toho plyne, že kdyby se opakovaly případy
porušování práva, budeme musit zasáhnout
speciálním zřetelným a účinným
zákonem.
O právní bezpečnost a o úctu k právnímu
řádu se však musíme starat také
v jiném směru, totiž péčí
o vysokou úroveň nově vydávaných
právních norem. Čím je právní
norma méně dokonalá, tím méně
budí úcty a zakládá právní
bezpečnosti. Musíme pak bohužel, konstatovat
ohledně mnohých nově vydaných právních
norem, že zanechávají řadou nejasností,
nepřesností a zbytečnou rámcovitostí
občany na pochybách o jejich povinnostech a právech.
Je v zájmu právní jistoty, aby tyto nedostatky
spolu s jinými Národní shromáždění
napravilo. Byli jsme státem vysoké právní
úrovně v zákonodárství a musíme
se k ní vrátit. (Potlesk.) Musíme
si uvědomit, že právní řád
je podstatou státu a že zákony, které
jsou základními normami právního řádu,
musíme vytvářet bez chvatu a spěchu,
aby byly dílem po všech stránkách vyzrálým
a dokonalým. (Potlesk.) Pravidlem pro příští
tvorbu právního řádu musí také
býti, že nesmíme posunovat kompetenci ve prospěch
správních orgánů (Potlesk.)
ve věcech, které by měly zůstati vyhrazeny
soudům. (Potlesk.) Není duchu českého
národa nic vzdálenějšího než
policejní stát. (Potlesk.)
Do nového života v osvobozeném státě
jsme přišli s požadavkem co možno nejširší
samosprávy především zemí, avšak
i ostatních svazků územní a věcné
samosprávy, přišli jsme však do nového
života v osvobozeném státě s požadavkem
vytvoření silného a života - schopného
státu. A tu po mém soudu musíme míti
na paměti nejen to, že se tedy stát nemůže
a nesmí zmocňovat na úkor samosprávy
kompetence, kterou jest rozumně svěřiti samosprávě
a kterou tato bude po právu pro sebe vždy požadovat,
nýbrž si musíme také uvědomovat,
že požadavek silného a životaschopného
státu klade opět požadavkům samosprávy
meze, kterých nelze překročit, nemá-li
trpět stát. Je zdravé a je v linii vývoje,
zdůrazňujeme-li samosprávu, musíme
však při tom zdůrazňovat také
stát. Nakonec musíme všichni především
cítit, a to na každém kroku, že žijeme
v Československé republice, ovládané
společnými zákony ve všech důležitých
úsecích společenského života,
a že teprve pak jsme také ještě účastníky
toho kterého samosprávného tělesa.
(Potlesk.) Proto plně souhlasíme s vládou,
vytyčuje-li požadavek, aby v otázkách
celostátního zákonodárství
rozhodovalo pouze Národní shromáždění
(Potlesk.), a pokud jde o celostátní správu,
vláda, což znamená, aby si dílčí
samosprávné orgány jasně a přesně
uvědomovaly svoji kompetenci i podřízenost
celostátnímu zákonodárství
(Potlesk.) a aby upravovaly jen ty otázky, které
jsou jim vyhrazeny, aby nevydávaly norem a nepodnikaly
správních aktů, které jsou vyhrazeny
pouze celostátnímu zákonodárci nebo
vládě.
Vyzvedl-li pan ministerský předseda tento požadavek
vlády, plyne z toho, že si některé samosprávné
orgány osobují zákonodárnou moc anebo
vládní moc příslušející
státu. V tom je nebezpečí pro vývoj
státu, a musíme tedy zdůrazňovat a
pozvedat ideu státní. Vždyť nejsme v Rakousko-Uhersku,
jde o náš těžce vybojovaný, krví
tolika Čechů a Slováků posvěcený
stát, Československou republiku. Samospráva
nesmí spatřovat ve svém vlastním státě
nepřítele a konkurenta, zvláště
když je to týž stát, který ji chce
vymezit pokud možno nejširší kompetenci.
To by byla nebezpečná psychologie.
Nejgrandiosnější dílo, které
vláda počala budovat, je znárodnění
dolů a některých průmyslových
podniků. Toto dílo se musí podařit,
řekl pan president republiky. Záleží
na tom nikoliv pouze mnoho, nýbrž všechno. Musíme
si uvědomit se vší střízlivostí,
že podnikáme toto dílo v době obecné
poválečné nouze. Takovémuto dílu
svědčí lépe doba blahobytu nežli
doba nedostatku, protože daleko dříve vyniknou
rozdíly proti předchozímu stavu. Učinili
jsme však tento dějinný krok a musíme
všichni ze všech svých sil dbáti jeho
zdaru, protože jedině tak položíme základy
šťastnější budoucnosti národa.
To především vyžaduje, aby se při
řízení průmyslu dbalo odbornosti.
Nikdy se u nás nemluvilo tolik o dvou věcech, o
svobodě a o odbornosti. Odbornost a odborníci jsou
denním thematem ve všech úsecích veřejného
života. V mnohých oborech se však zdá,
že nejsme tomuto volání právi a že
se ke škodě věci odstranilo často pod
zcela malichernými záminkami mnoho životní
zkušenosti a odbornosti, které nelze nahraditi mladým
elánem. Máme řadu odborných institucí,
v nichž rozhodují odborníci, kteří
se jimi stali teprve včera, kteří se sice
odborníky státi mohou, avšak nejsou jimi. Tak
tomu nesmí býti v průmyslu, a ostatně
myslím, že ani nebude. Vysoce inteligentní
český dělník by to sotva připustil.
Dále je třeba, aby znárodněný
průmysl zůstal vzdálen politiky, aby nebyl
zpolitisován. Máme v tomto ohledu smutné
zkušenosti. Veliká část výroby
a obchod zůstávají však nadále
a natrvalo v soukromých rukou českých podnikatelů,
které chce vláda všemi prostředky podporovat.
Český podnikatel vykonal mnoho. Tisíce podniků
vyrostlo dík organisační dovednosti těchto
pracovníků, a je nutno to konstatovati. Postavili
jsme se podle košického programu za znárodnění
průmyslu, jehož rozvoj je klíčem k našemu
vzestupu. Druhý klíč je ve vzestupu činnosti
podnikatelské. Stavíme se v témže zájmu
se vší rozhodností za soukromé podnikatele.
(Potlesk.) Tisíce našich českých
podnikatelů, obchodníků, rolníků,
řemeslníků, středních a malých
továrníků tvoří velmi významnou
složku našeho národního života, která
přispívá význačnou měrou
k tvorbě národního blahobytu. Nesmí
se v našem národě cítiti zastrčení,
méněcenní proto, že jsou podnikateli,
neboť konají veliké a záslužné
dílo pro blahobyt národa.
Proto vítáme ujištění vlády,
že je míní všemi prostředky podporovat.
Nesmíme zapomínati, že český
inteligentní a pracovitý dělník a
český inteligentní a pracovitý podnikatel
jsou tvůrci všeho toho, co máme, a že
jsou naším největším kapitálem.
Na přírodní bohatství nejsme bohatí,
jsme bohatí inteligencí a pracovitostí svého
lidu - také podnikatelů. (Potlesk.) Svěřte
hanáckému sedlákovi Halič a bude z
Haliče také Haná. A neměl bych věru
důvěry v úspěch znárodnění
průmyslu, kdyby nešlo o československé
ruce a mozky, které v něm budou pracovat.