Dne 2. května 1938 šla manželka Josefa Köhlera se svými třemi školou povinnými dětmi do Nahořečic, aby je tam přihlásila do německé školy. Na poli tázal se Václav Zajíček Josefa Köhlera, kam jeho manželka jde s dětmi. Josef Köhler mu prohlásil, že vede děti přihlásit do školy. Na to prohlásil Václav Zajíček, že Josef Köhler má svoje děti posílati do české školy v Lubenci. Nato byl Josef Köhler zavolán s pole domů a Václav Zajíček se ho tázal, jak si může dovoliti posílat své děti do německé školy. Josef Köhler odpověděl, že děti zůstanou až do konce školního roku v německé škole. Na to odpověděl Václav Zajíček Josefu Köhlerovi, že může ihned přestat pracovati.
Předseda místní školní rady německé školy v Nahořečicích, Alois Mayert, rozmlouval s Václavem Zajíčkem o tomto případu a prohlásil, že děti Josefa Köhlera, ježto od počátku školního roku navštěvovaly německou školu ve Žluticích, musí podle zákona až do konce školního roku navštěvovati dále německou školu a že teprve při nové přihlášce pro školní rok 1938/39 je rodičům volno posílati děti do české školy. Václav Zajíček prohlásil na to, že jeho dělníci musí své děti posílati do české školy.
Interpelanti táží se tudíž pánů ministrů:
1. Je pan ministr školství ochoten dát případ vyšetřiti?
2. Jaká opatření učinil pan ministr školství, aby přestal stav, jenž je kulturnímu státu na výsměch, že německé dítky přes ústavou zaručený nárok na německou výchovu nuceny jsou do českých škol?
3. Je pan ministr spravedlnosti ochoten postarati se o to, aby trestní řízení, zahájené proti Václavu Zajíčkovi u okresního soudu ve Žlutících, bylo řádně provedeno?
V Praze dne 14. května 1938.
Schösser,
Reil, Bartl, Maixner, dr Brass, Ing. Weller, Liehm, Keil, dr Hilgextreiner, Krczal, Tschakert,
Schmidt.
706/5 (původní znění).
Interpellation
des Senators Karl Schösser
an die Herren Schul- und Justiznainister
wegen der auf den Josef Köhler, Kutscher in Liebkowitz Nr. 1, Bezirk Luditz, ausgeübten Nötigung, seine Kinder in die tschechische Schule zu schicken.
Mit den Druchen Nr.1080/II, 1280 und 1299/XV wurden der Gesamtregierung bzw. den Herren Ministern schon. eine Reihe von Fällen mitgeteilt, in denen auf Eltern ein gesetzwidriger Zwang ausgeübt wurde, ihre deutschen Kinder in die tsechische Schule zu schicken. Die Interpellanten sehen sich nun genötigt, den Herren Ministern einen weiteren Fall gesetzwidriger und strafwürdiger Nötigung, desitsche Kinder trotz ihres verfassungsmäßig gewährleisteten Anspruches auf deutsche Erziehung in tsechische Schulen zu schicken, zu berichten:
Josef Köhler, Kutscher in Liebkowitz Nr. 1, Bezirk Luditz, trat am 1. Mai 1938 bei Wenzel Zajíček, Gutsbesitzer in Liebkowitz Nr. 1, in den Dienst. Bei der Aufnahme erklärte ihm Wenzel Zajíček, daß er unter der Bedingung aufgenommen werde, seine Kinder sofort in die tsechische Schule nach Lubenz zu schicken.
Josef Köhler erklärte, daß er seine Kinder bis jetzt in die deutsche Schule geschickt habe und diese bis zum Schulschluß weiterhin in die deutsche Schule schicken werde, daß er aber im Schuljahr 1938/39 seine Kinder in die tsechische Schule nach Lubenz schieken werde, wenn es sein müsse.
Am 2. Mai 1938 ging die Ehegattin des Josef Köhler mit semen drei sehulpflichtigen Kindern nach Nahořetitz, um sic daselbst an der deutschen Schule anzumelden. Auf dem Felde fragte Wenzel Zajíček den Josef Köhler, wohin die Frau mit den Kindern gehe. Josef Köhler erkärte ihm, daß sie die Kinder zur Anmeldung in die Schule führe. Hierauf erklärte Wenzel Zajíček, daß Josef Köhler seine Kinder in die tsechische Schule nach Lubenz zu schicken habe. Hierauf wurde Josef Köhler vom Felde heimgeholt und von Wenzel Zajíček gefragt, wieso er sich erlauben könne, seine Kinder in die deutsche Schule zu schicken. Josef Köhler erwiderte, daß die Kinder bis zum Schulschluß in der deutschen Schule bleiben. Darauf gab Wenzel Zajíček dem Josef Köhler zur Antwort, daß er sofort mit der Arbeit aufhören könne.
Der Vorsitzende des Ortsschulrates der deutschen Schule in Nahořetitz, Alois Mayert, kat mit Wenzel Zajíček über den Fall Rücksprache gepflogen und ihm erklärt, daß die Kinder des Josef Köhler, da sie seit Schulanfang die deutsche Schule in Luditz besuchten, nach dem Gesetz bis zum Schulschluß die deutsche Schule weiter besuchen müßten und erst bei der Neuanmeldung für das Schuljahr 1938/39 stehe es den Eltern frei, die Kinder in die tsechische Schule zu schicken. Wenzel Zajíček erklärte darauf, daß seine Arbeiter ihre Kinder in die tsechische Schule schicken müssen.
Die Interpellanten fragen daher die Herren Minister:
1. Ist der Herr Schuhninister bereit, den Fall untersuchen zu lassen?
2. Welche Vorkehrungen kat der Herr Schulminister getroffen, daß der einem Kulturstaate hohnsprechende Zustand, daß deutsche Kinder trotz ihres verfassungsmäßig garantierten Anspruches auf deutsche Erziehung in tsechische Schulen genötigt werden, aufhört?
3. Ist der Herr Justizmiaxister bereit, dafür Sorge zu tragen, daß das gegen. Wenzel Zajíček beim Bezirksgerichte in Luditz eingeleitete Strafverfahren ordentliehfortgesetzt wird?
Prag, am 14. Mai 1938.
Schösser,
Reil, Bartl, Maixner, Dr. Brass, Ing. Weller, Liehm, Keil, Dr. Hilgenreiner, Krczal, Tschakert, Schmidt.
Překlad ad 706/6.
Interpelace
senátora H. Liehma
na pana ministra vnitra
stran obsazení státního policejního úřadu ve Žluticích.
Koncem dubna 1938 dostavila se do Žlutic tříčlenná komise zemského úřadu, která žádala od městského úřadu umístění státní policie. Již v nejbližší době má přijíti 15 mužů státní policie do Žlutic, pro něž je zapotřebí 6 - 7 kanceláří, služebního bytu pro správce, jedné garáže a jednoho vězení. Městská rada sdělila komisi, že v přítomné době není pro tento účel žádná vhodná budova volná. Nato byl prohlédnut soukromý dům a objekt patřící školní obci.
Interpelanti táží se pana ministra:
Je pan ministr ochoten prohlásiti, že státní policejní úřad ve Žluticích bude podle složení obyvatelstva v okresu Žlutickém obsazen Němci?
V Praze dne 14. května 1938.
Liehm,
Werner, Pfrogner, Schösser, Scharnagl, W. Müller; Enhuber, Schrammel, Bartl, Tschakert, Krommer, Schmidt.
706/6 (původní znění).
Interpellation
des Senators Hugo Liehm
an den Her Minister des Innern
wegen Besetzung der Staatspolizeibehörde in Luditz.
Ende April 1938 erschien in Luditz ene dreigliedrige Kommission der Landesliehörde, die vom Stadtamte die Unterbringung der Staatspolizei verlangte. Bereits in allernächster Zeit sollen 15 Mann Staatspolizei nach Luditz kommen, wofür 6 bis 7 Kanzleien, eine Dienstwohnung für den Leiter, eine Garage und ein Gefängnis benötigt werden. Der Stadtrat bedeutete der Kommission, daß augenblicklich kein passendes Gebäude für diesen Zweck frei sei. Es wurde hierauf ein Privathaus und ein der Schulgemeinde gehörendes Objekt besichtigt.
Die Interpellariten stellen an den Herrn Minister die Anfrage:
Ist der Herr Minister bereit, zu erklären, daß die Staatspolizeibehörde in Luditz entsprechend
der Zusammensetzung der Bevölkerung im Bezirke Luditz mit Deutschen besetzt wird?
Prag, am 14. Mai 1938.
Liehm,
Werner, Pfrogner, Schösser, Scharnagl, W. Müller, Enhuber, Schrammel, Bartl, Tschakert, Krommer, Schmidt.
Překlad ad 706/7.
Interpelace
senátora R. Tschakerta
na pana, ministra veřejných prací
o stranickém zadávání práce při regulacích potoků.
Při otvírání nabídek pro regulaci potoka v Boleticích nad Labem dne 4. března 1938 podala firma Albín Köhler a spol. v Ústí n. L. částkou 103.050 Kč nejnižší nabídku. Podle podmínek o státních dodávkách a dosavadní praxe byla by se musela tato práce přiděliti jmenované firmě. K velikému překvapení byla však tato stavební práce zadána nikoli firmě s nejnižší nabídkou, nýbrž na třetím místě stojící společnosti A. Hán a F. Günzel, stavitelé v Boleticích. Nabídka firmy A. Hán a F. Günzel zněla na 117.153 Kč, je tedy o 14.103 Kč vyšší nežli nabídka firmy Albín Köhler a spo1. v Ústí n. L. Firma Albín Köhler a spol. je jednou z nejstarších stavebních firem v severních Čechách a známa jako přísně solidní a schopná. Firma A. Hán a F. Günzel je společnost pro tuto stavební práci založená.
Nehledě k tomu, že nebylo vyhověno pokynům ministerstva zacházeti šetrně s daňovými penězi, je poskytnutí přednosti v tomto případě zřejmé.
Podepsaní táží se tudíž:
1. Je pan ministr ochoten dát tuto věc vyšetřiti a sděliti, proč se v tomto případě stala úchylka od všeobecné praxe při zadávání?
2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby ustanovení zadávacího řádu také v tomto případě byla zachována?
V Praze dne 16. května 1938.
Tschakert,
Enhuber, Reil, Schrammel, Garlik, Krczal, Stellwag, Schmidt, Bock, Ing. Weller, Werner.
706/7 (původní znění).
Interpellation
des Senators Robert Tschakert
an den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten
wegen parteüscher Arbeitvergabe bei Bachregulierunen.
Bei der am 4. März 1938 erfolgten Eröffnung der Anbote zur Regulierung des Steinbaches in Politz a. d. Elbe hot die Firma Albin Köhler u. Co. in Aussig mit dern Betrage von 103.050 Kč das niedrigste Anbot gestellt. Entsprechend den staatlichen Vergabebedingungen und der bisherigen Praxis hätte der genannten Firma diese Arbeit zugeteilt werden müssen. Überraschenderweise wurde aber diese Bauarbeit nicht der Firma mit dem niedrigsten Anbote, sondern der an dritter Stell stehenden Vereinigung A. Hán und F. Günzel, Baumeister in Politz, übertragen. Das Anbot der Firma A. Hán u. F. Günzel lautete auf 117.153 Kč, ist also um 14.013 Kč höher als das der Firma Albin Köhler u. Co. in Aussig. Die Firma Albin Köhler u. Co. ist eine der ältesten Baufirmen Nordböhmens und als streng soud und leistungsfähig bekannt. Die Firma A. Hán und F. Günzel ist eine für diese Bauarbeit zusammengestellte Vereinigung.
Abgesehen davon, daß den Weisungen des Ministeriums, mit Steuergeldern sparsam umzugehen, nicht entsprochen wurde, ist eine Bevorrechtung in diesem Falle offensichtlich.
Die Unterfertigten stehen doher die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, diese Angelegenheit untersuchen zu lassen und mitzuteilen, warum in diesem Falle von der allgemeinen Praxis in der Vergabe abgewichen wurde?
2. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlassen, daß die Bestimmungen der Vergabeordnung such in diesem Falle eingehalten werden?
Prag, am 16. Mai 1938.
Tschakert,
Enhuber, Reil, Schrammel, Garlik, Krczal, Stellwag, Schmidt, Bock, Ing. Weller, Werner.
Překlad ad 706/8.
Interpelácia
senátora Füssyho
ministrom vnútra a spravedlnosti
o prejavoch obecného starostu v Zemianskej Olči, hanobiacich národ.
Dňa 1. mája, o sviatku práce, bol i obci Zemianská Olča (okres Komárno) prečítaný spoločný prejav před stranami československými, jako sa to stalo i v mých obciach a mestách. Prejav Národnej rady československej prečítal obecný starosta Imrich Bakoš a pridal k nemu i svoje slová. V tamto prídavku použil obecný starosta Bakoš takých výrazov, ktorými sa nielen vážne hanobia národnosti, ale ktoré tiež v plnej miere vyčerpávajú skutkovú podstatu trestnéha činu podľa § 14 zákona na ochranu republiky. Starosta Bakoš užil opätovne týchto výrazav: ". . . nepracujte tomu smradľavému židovi a tomu smradľavému Maďarovi za hodinovú mzdu 1.44 Kč a ten, kto platí menej, nech ide do Maďarska. Dávajme si dobrý pozor, aby sme nezachytili za silnejší konec palice . . ."
V protokole, ktorý mám pri ruke, je dosvedčený ten prejav podpismi 37 občanov obce Zemianska Olča, ktorí citovaný prejav počuli.
Tážem sa pánov ministrov vnútra a spravedlnosti:
Či hodláte zaviesť proti Imrichovi Bakošovi, starastavi v Zemianskej Olči pro jeho prejav, prehlásený dňa 1. mája 1938, disciplinárně, poťažne trestné pokračovanie pro podozrenie z prečinu proti § 14 zákona na ochranu republiky?
Ako zamýšľate postarať sa o to, aby nabudúce nemohla úradná osoba, obecný starosta použiť výrokov hanobiacich národ?
V Prahe dňa 3. mája 1938.
Füssy,
dr Turchányi, Liehm, Fritsch, Keil, dr Szilassy,
dr Pajor, Hokhy, dr Brass, Krczal, Stellwag.
Opis nekolkovaného originálu - Protokol. Napísaný v Zemianskej Olči dňa 1. mája 1938.
Dňa 1. mája 1935 oslavavalo robotníctvo v Zemianskej Olči sviatok práce a pri tejto príležitosti prečítal obecný starosta Imrich Bakoš spoločný prejav. Po prečítaní prejavu prohlásil, že robotníkom, ktorí nie sú ženci, náleží podla ujednania hodinová mzda 1.44 Kč a potom pokračoval takto: "Za mzdu pod 1.44 Kč tedy nepracujte ani jednému smradľavému židovi a smradľavému Maďaravi. Kto chce platiť menej, nech ide do Maďarska. Dávajme si dobrý pozor, aby sme nezachytili za silnejší konec palice . . ." My tam prítomní všetko to sme z blízka počuli a sme ochotní potvrdiť to i prísahou u ktoréhokoľvek úradu. V Zemianskej Olči dňa 1. mája 1938. Jozef Györy v. r., Imrich Varga st. v. r., Imrich Szoboszlay v. r., Vincent Fábik v, r., Andrej Ferenczi v. r., Andrej Bognár v. r., Ján Fekete v. r., Ludvik Kur v. r., Dino Földes v. r., Pavel Kiss v. r., Imrich Vargha ml. v, r., Andrej Fábik v. r., Ladislav Kur v. r., Dino Vargha v. r., Michal Bajcey v. r., Karol Sánta v. r., Fraňo Sánta v. r., Ludvik Bölcskeji v. r., Vincent Laky v. r., Andrej Patkó v. r.
706/8 (původní znění).
Interpelláció
a belügyi és igazsagügyi miniszter urakhoz
a nemesalcsai községi biró nemzetgyalázó kijelentései tárgyában.
Beadják Füssy Kálmán és társai.
Május elsején, a munka ünnepén Nemesócsa községben (Komáromi járás) is közös nyilatkozatot olvastak fel a csehszlovák pártok előtt, miként az más községekben és városokban is megtörtént. A csehszlovák nemzeti tanács nyilatkozatát Bakos Imre községi biró olvasta fel s azt saját szavaival is megtoldotta. E toldásban Bakos községi biró oly kifejezéseket használt, amelyek nemcsak súlyosan gyalázzák a nemzetiségeket, hanem a köztársaság oltalmáról szóló törvény 14. paragrafusában meghatározott bűncselekmény tényálladékát is teljes mértékben kimerítik. Bakos községi biró ismételten is élt e kifejezéssel: " . . . ne dolgozzatok annak a büdös zsidónak és annak a büdös magyarnak 1.40 Kc órabérért, aki ezen alul fizet, az menjen Magyarországra. Jól vigyázzunk magunkra, hogy a botnak ne a vastagabb végét akarjuk fogni.."
A birtokomban levő jegyzőkönyvben harminchét nemesócsai községi polgár aláirásával tanusítja, hogy az idézett kijelentést hallotta.
Kérdem a belügyi és igazságügyi miniszter urakat:
Hajlandók-e Bakoš Imre nemesolcsai községi biró ellen az 1938. május elsején tartott beszéde miatt fegyelmi, illetve bűnvádi eljárást indítani a köztársaság oltamáról szóló törvény 14. §-ába ütköző vétség gyanuja miatt?
Miképen akarnak gondoskodni arról, hogy a jövőben hivatalos személy, községi biró ilyen nemzetgyalázó kijelentésekkel ne élhessen?
Prága, 1938 május 3.
Füssy,
Dr. Turchányi, Liehm, Fritsch, Keil, Dr. Szilassy, Dr. Pajor, Hokky, Dr. Brass, Krczal, Stellwag.
Másolat a bélyegtelen eredetiről. - Jegyzőkönyv. Felvétetett Nemesócsán 1938. évi májushó 1.-én. 1938. évi május hó 1.-én Nemesócsán a munka ünnepét ülte a munkásság, mely alkalommal egy közös nyilatkozatot olvasott fel Bakoš Imre községi biró. A nyilatkozat felolvasása után kijelentette, hogy megállapodás szerint a nem arató munkásoknak 1 korona 40 fillér órabér jár, majd így folytatta: "Egy korona 40 filléren órabéren alul tehát ne dolgozzatok egy büdös zsidónak és egy büdös magyarnak se. Aki ezen alul akar fizetni, az menjen Magyarországba. Jól vigyázzunk magunkra, hogy a botnak ne a vastagabb végét fogjuk meg." Mind ezeket ott lévén közelről hallottuk és bármely hatóság előtt hajlandók vagyunk eskü alatt is bizonyítani. Kelt Nemesócsán 1938 május hó 1.-én. Győry József s. k., id. Varga Imre s. k., Szoboszlay Imre s. k., Fábik Vincze s. k., Ferenczi András s. k., Bognár András s. k., Fekete János s. k., Kur Lajos s. k., Földes Dénes s. k., Kiss Pál s. k., ifj. Vargha Imre s. k., Fábik András s. k., Kur László s. k., Vargha Dénes s. k., Bajcsy Mihály s. k., Sánta Károly s. k., Sánta Ferencz s. k" Bölcskeji Lajos s. k., Laky Vince s. k., Patkó András s. k.