Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV. volební období.
7. zasedání.
Odpovědi:
1. ministrů vnitra a spravedlnosti na interpelaci sen. Javornického o neslýchaném postupu členů zákonodárných sborů strany sudetskoněmecké (předseda Konrád Henlein) proti bezpečnostním orgánům státním, jak je prokázáno v konkretních případech v Karlových Varech, Teplicích a jinde (tisk 557/1)
2. ministra školství a národní osvěty na interpelace sen. Pázmána ve věci stavby nové budovy pro státní učitelský ústav v Lučenci (tisk 586/5) a ve věci stavby nové budovy pro státní reálné gymnasium s maďarskými pobočkami v Lučenci (tisk 586/6)
3. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dra Matouška, Kvasničky ve věci překročení kompetence německého odboru zemské školní rady v rozhodnutí o zřízení celoroční expositury německé obecné školy v Jaroníně, okres česko-krumlovský (tisk 629/2)
4. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Nedvěda ve věci libovolné zákonnými předpisy neodůvodněné censury (tisk 629/3)
5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Nedvěda ve věci protiprávní censurní prakse (tisk 637/5)
6. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Franka stran nedostatečného povyšování německých soudců (tisk 459/l)
7. ministra veřejných prací na interpelaci sen. dra Tischera o tom, že se na letišti v Karlových Varech nezaměstnávají dělníci německé národnosti (tisk 545/4)
687/1.
Odpověď
ministrů vnitra a
spravedlnosti
na interpelaci senátora Otakara Javornického
o neslýchaném postupu
členů zákonodárných sborů strany sudetskoněmecké (předseda Konrád Henlein) proti
bezpečnostním orgánům státním, jak je prokázáno v konkretních případech v
Karlových Varech,
Teplicích a jinde (tisk 557/1).
Na poslance dr Bedřicha Köllnera bylo učiněno trestní oznámení a poslanecká sněmovna byla příslušnými soudními orgány požádána o souhlas k trestnímu stíhání. O požádání tom nebylo dosud rozhodnuto.
V Praze dne 3. března 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
687/2.
Odpověď
ministra školství a
národní osvěty
na interpelace senátora
Antonína Pázmána
ve věci stavby nové budovy
pro státníučitelský ústav v Lučenci (tisk 586/5) a
ve věci stavby nové budovy
pro státní reálné gymnasium s maďarskými
pobočkami v Lučenci (tisk 586/6).
Je mi známa povaha umístění státního československého učitelského ústavu v Lučenci i státního československého reálného gymnasia s maďarskými pobočkami tamtéž.
Přípravné práce k uskutečnění novostavby pro posléze jmenovaný ústav pokročily již do té míry, že ministerstvo veřejných prací zmocnilo zemský úřad v Bratislavě, aby s urychlením vypsal veřejnou soutěž na provedení novostavby tohoto ústavu.
Ani pro státní československý učitelský ústav v Lučenci nepouštím se zřetele potřebu novostavby, aby k ní mohlo býti přikročeno, jakmile to dovolí postup opatřování staveb pro ostatní naléhavé případy.
V Praze dne 23. března 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
687/3.
Odpověď
ministra školství a
národní osvěty
na interpelaci senátorů dra
J. Matouška,
J. Kvasničky
ve věci překročení
kompetence německého odboru zemské školní rady v rozhodnutí
o zřízení celoroční
expositury německé obecné školy v Jaroníně, okres česko-
krumlovský (tisk 629/2).
Ve věci zřízení expositury brložské německé školy obecné v Jaroníně byla dána kompetence německého odboru zemské školní rady v Praze předpisem § 43, odst. 3 zákona č.17/1873 ve znění zákona č. 46/1890 č. z. z., podle něhož jsou přikázány německému odboru zemské školní rady všechny školy a ústavy s německým vyučovacím jazykem v zemi České bez zřetele k tomu, kterému okresnímu školnímu výboru je ta která škola podřízena.
Nejde tedy v interpelovaném případě o nekompetentní usnesení německého odboru zemské školní rady.
V Praze dne 24. března 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
687/4.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora
Nedvěda
ve věci libovolné zákonnými předpisy neodůvodněné censury (tisk 629/3).
Zabavení čís. 5 časopisu "Obrana" z 15. prosince 1937, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, pro místa v interpelaci uvedená, bylo krajským soudem trestním v Praze, jako soudem tiskovým, přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky proti zabavení podány nebyly.
Zodpovědění interpelace převzal jsem sám, ježto tiskovou přehlídku uvedeného časopisu provádí úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti.
V Praze dne 24. března 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
687/5.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora
Nedvěda
ve věci protiprávní
censurní praxe
(tisk 637/5).
Zabavení čís. 2 časopisu "Obrana" z 20. ledna 1938, pro statě v interpelaci uvedené, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo krajským soudem trestním v Praze, jako soudem tiskovým, přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky proti zabavení podány nebyly.
Zodpovědění interpelace převzal jsem sám, jelikož tiskovou přehlídku uvedeného časopisu provádí úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti.
V Praze dne 24. března 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
687/6 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora L.
Franka
stran nedostatečného povyšování německých soudců (tisk 459/1).
Výsledky povyšování soudců neposkytují úplný obraz o skutečných poměrech s hlediska národnostního, neboť povýšení předpokládá podle předpisů ústavy a zákonů, že soudce především sám o propůjčení místa, které se obsazuje, žádá a splňuje též podmínky pro povýšení rozhodné, totiž kromě odborné kvalifikace (§ 19 plat. zák, a §§ 14-20 služ. progm.) zvláštní způsobilost pro žádané místo, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost (§ 17, odst. 2 pl. zák.).
S touto výhradou a poněvadž mám za to, že pánům interpelantům tanou na mysli především poměry v obvodech vrchních soudů v Praze a v Brně, sděluji, že v zemi České a Moravskoslezské bylo v roce 1936 a 1937 jmenováno:
1. Soudci druhé skupiny v zemi české 110 Čechů a 16 Němců, v zemi Moravskoslezské 47 Čechů a 11 Němců. K tomu dlužno zdůrazniti, že soudci druhé skupiny (t. zv. soudci pro obvod) jsou jmenováni ihned, jakmile soudcovský čekatel po dovršení zákonem předepsané tříleté přípravné služby vykoná s úspěchem soudcovskou zkoušku. Poměr soudců druhé skupiny Čechů a Němců je tu dán jedině tím, jak brzy po dovršení stanovené přípravné služby čekatel té které národnosti vykonal s prospěchem soudcovskou zkoušku. K tomu uvádím, že v letech 1936 a 1937 bylo přijato v obvodech pražského a brněnského vrchního soudu 327 soudcovských čekatelů, z toho 243 Čechů (73.8%) a 84 Němců (25.6%).
2. Okresními soudci, po př. přednosty okresních soudů v VII. stupnici funkčního služného: v zemi České 155 Čechů a 26 Němců, v zemi Moravskoslezské 97 Čechů a 23 Němců. K tomu však poznamenávám, že z počtu 683 k 1. lednu 1938 obsazených míst okresních soudců v zemi České bylo 454 míst zaplněno soudci české národnosti (66.4%), 229 míst soudci národnosti německé (33.5%), 2 místa byla obsazena soudci jiné národnosti. V zemi Moravskoslezské z počtu 347 obsazených míst okresních soudců bylo v téže době zaplněno 257 míst soudci české národnosti (71.10% ), 86 míst soudci národnosti německé (24.7% ) a 4 místa soudci jiné národnosti.
3. Soudními rady v VI. stupnici funkčního služného v zemi české 73 Čechů a 28 Němců, v zemi Moravskoslezské 28 Čechů a 12 Němců. Dne 1. ledna 1938 bylo z počtu 418 soudních radů v zemi České 297 (= 71%) soudců české národnosti a 121 (= 29%) soudců národnosti německé. V zemi Moravskoslezské bylo z počtu 206 soud. radů 144 (=69.9%) soudců národnosti české, 58 (=28.2%) soudců národnosti německé a 4 místa soudců jiné národnosti.
4. Vrchními soudními rady v V. stupnici funkčního služného v zemi České 22 Čechů a 4 Němci, v zemi Moravskoslezské 7 Čechů a 2 Němci. K tomu poznamenávám, že v soutěži na obsazení míst vrchních soudních radů u vrchního soudu v Praze, podalo si žádost 50 uchazečů, z nichž bylo 43 Čechů a 7 Němců. Ze 7 žadatelů německé národnosti byli 4 jmenováni, další uchazeč německé národnosti žádost odvolal, ostatní dva žadatelé německé národnosti byli služebním pořadím daleko mladší. Z toho vysvítá, že z českých žadatelů bylo jmenováno 51.16%, z německých žadatelů však 57.l%. O místa vrchních soudních radů v Brně ucházeli se v roce 1936 tři žadatelé německé národnosti, z nichž dva byli služebním pořadím mladší a neměli vůbec prakse u krajského soudu. Třetí z nich byl jmenován v první polovici r. 1937. O 6 míst vrchních soudních radů, která byla v obvodu brněnském obsazena v roce 1937, ucházeli se dva soudci národnosti německé, jimž též bylo vyhověno.
5. V obvodu vrchního soudu v Brně bylo v r. 1936 obsazováno jen jedno místo vicepresidenta krajského soudu, a to v Brně, které bylo propůjčeno uchazeči národnosti německé; v r. 1937 nebyla v obvodu tohoto vrchního soudu uprázdněna žádná místa vicepresidentů. V obvodu vrchního soudu v Praze v r. 1936 k obsazování míst vicepresidentů krajských soudů nedošlo. V r. 1937 bylo obsazeno jedno takové místo, a to v Hradci Král., uchazečem národnosti české, poněvadž jediný německý uchazeč o ně byl z obvodu jiného vrchního soudu a nebyl příslušnými osobními senáty navrhován.
6. V r. 1936 a 1937 byli
jmenováni presidenty krajského soudu v Písku, Plzni, Jičíně, v Ml. Boleslavi, Hradci
Králové, Klatovech, Liberci, Č. Budějovicích, v Chrudimi a u krajského soudu
trestního v Praze soudcové české národnosti a u krajského soudu v Mostě soudce
německé národnosti. V zemi Moravskoslezské byl v těchto dvou letech jmenován
president u krajského soudu v Jihlavě národnosti české. K tomu poznamenávám: O
místa presidentů krajských soudů v Písku, v Jičíně, v Klatovech a v Chrudimi,
neucházel se žádný soudce německé národnosti. O místa presidenta u krajského
soudu v Jihlavě ucházel se jen jeden uchazeč národnosti německé, ten však ještě
před obsazením místa byl dán k vlastní žádosti do trvalé výslužby. O místa
presidenta krajského soudu v Plzní, v Hradci Král. a u krajského
7. Státními zástupci v zemi České 13 Čechů a 1. Němec, v zemi Moravskoslezské 8 Čechů a 2 Němci.
8. Prokurátory v zemi České 2 Češi a žádný Němec, v zemi Moravskoslezské 3 Češi a žádný Němec.
9. Náměstky vrchního prokurátora v zemi České 1 Čech a v zemi Moravskoslezské 1 Čech.
9a. Obsazeno bylo místo třetího vicepresidenta vrchního soudu v Praze, kde ze tří vicepresidentů jest 1 Němec.
9b. Místo presidenta vrchního soudu v Praze bylo obsazeno Čechem. Mezi uchazeči byl 1 Němec služebním pořadím nejmladší, který ostatně před rozhodováním zažádal o pensionování.
10. Rady nejvyššího soudu 16 Čechů a 3 Němci.
11. Senátními presidenty nejvyššího soudu 5 Čechů a 2 Němci.
12. Náměstky generálního prokurátora 2 Češi a 1 Němec.
Postup při povyšování soudců vzhledem k jejich nepřesaditelnosti je - jak bylo již na počátku uvedeno - vázán na jejich žádost. Nežádají-li soudcové od nižších soudů k soudům vyšší instance, u kterých jsou systemisována místa ve vyšších stupnicích funkčního služného, nemohou býti z moci úřední k nim jmenováni.
Z tohoto stavu věci a ze skutečnosti, že je v celku z 1853 k 1. září 1937 obsazených soudcovských míst v zemi České a Moravskoslezské 1313 míst obsazeno soudci české (70%) a 530 míst soudci německé národnosti (29%), a že na Slovensku a na Podkarpatské Rusi z 628 obsazených míst je 54 německých soudců (8.5%), jest zřejmé, že justiční správě nemůže býti činěna výtka, že by nedbala ústavou zaručené rovnoprávnosti při povyšování soudců.
V Praze dne 28. března 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.