Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 637.

1. sen. Enhubera na p. ministr.a financí stran omylného překladu německého vydání zákona č. 251 Sb.. z. a n. ze dne 21. prosince 1937 o dani z umělých jedlých tuků

2. sen. Franka na p. ministra pošt stran dvojjazyčných nápisů na základě mezinárodně zaručených zásad rovnosti

3. sen. Tschakerta na p. ministra pošt stran neodůvodněného propuštění poštovního posla Arnošta Johna v Martiněvsi z jeho služby u poštovního úřadu v Podmoklech

4. sen. Svobody ministru vnitra a surovém a protizákonném nakládání s vyšetřovanými občany velitelem četnické stanice v Radimi, strážmistrem Čihákem

6. sen. Nedvěda ministrům vnitra a spravedlnosti,ve věci protiprávní censurní prakse

Překlad 637/1.

Text čl. II, odst. (1) shora uvedeného zákona zní doslova:

"Wer am Tage des Wirksamkeitsbeginnes dieses Gesetzes außerhalb einer Produktionsunternehmung Vorräte an den im § 1, Abs. 1, Z. 1 und 2 des Ges. S. d. G. u. V. Nr. 180/1936 angeführten künstlichen Speisefetten in einer Menge von mehr als 50 kg besitzt, ist zur Bezahlung einer Nachtragssteuer verpflichtet."

Tento text znamená přímo past pro důvěřivého laika, který nemůže beze všeho srovnáním přezkoumávati text zákona 180/36, v předchozím odstavci citovaný. Mezivýrobce (pekař, cukrář, drogista atd.) musí výraz "einer Produktionsunternehmung" vykládati tak, že dodatečnou daní postižen není.

Ostatně se připomíná, že se již v zákoně 180/36 užívá téhož znění "einer Produktionsunternehmung".

Jde tu patrně o chybu úředního překladu, neboť v původním textu v jazyku státním - ovšem po zákonu směrodatném - praví se "mimo výrobní podnik", kteréžto české místo by se mělo v německém textu přeložiti s určitým členem "außerhalb des Produktionsunternehmens". Pak se vztahuje toto místo jasně na příslušnou továrnu, která vyrábí margarin, a pak teprve bylo by toto místo skutečně srozumitelné.

Následky se již dostavují; úřady důchodkové kontroly ukládají již meziproducentům citelné tresty pro nepřihlášení takovýchto zásob.

Z případů, o kterých jsem mezitím zvěděl, budiž zde uveden následující konkretní příklad:

Orgánové důchodkové kontroly v Karlových Varech kontrolovali dne 17. ledna 1938 u pekařského mistra Karla Schöneckera v Karlových Varech, Pražská ulice, dům "Svatá Anna" jeho zásoby umělého másla a tuků, které tu byly domněle dne 1. ledna 1938 a jež dnem 1. ledna 1938 odhadli na 76 kg margarinu. Poněvadž důchodkový kontrolní úřad v Karlových Varech sám uznával, že o nějakém zavinění nelze mluviti, přiměl pekařského mistra Schöneckera k dodatečnému zaplacení daně v dvojnásobné výši, tedy místo 90 Kč 180 Kč. Okresní finanční ředitelství v Chebu zvýšilo trest o další obnos 270 Kč, splatný do 3 dnů.

Podobně má se případ pekařského mistra Josefa Krolopa v Bělé, okres Děčín, kde důchodkový kontrolní úřad v Děčíně vedle trestu v trojnásobné výměře daně ve výši 388,80 Kč pohrozil také pokutou 1000 Kč.

Interpelanti žádají pana ministra financí v zájmu zachování úcty k platným zákonům a pojmu "spravedlnosti" v lidu,

1. aby zařídil, by úvodem uvedené znění zákona 251/37 bylo opraveno,

2. aby mezitím uložené tresty byly zrušeny a pokuty vráceny, a

3. aby pro dodatečné ohlášení zásob z 1. ledna t. r. u mezivýrobců ve smyslu prováděcího nařízení 252/37 Sb. z. a n., § 1, stanovena byla k zamezení dalších trestů nová lhůta.

V Praze dne 10. února 1938.

Der Text des Art. II, Abs. 1, des oben angeführten Gesetzes lautet wörtlich:

"Weram Tage des Wirksamkeitsbeginnes dieses Gesetzes erhalb einer Produktionsunternehmung Vörrate an den im § 1, Abs. 1, Z. 1 und 2 des Ges. S. d, G. u. V. Nr. 180/1936 angeführten künstlichen Speisefetten in einer Menge von mehr als 50 kg besitzt, ist zur Bezahlung einer Nachtragssteuer verpflichtet"

Dieser Text stellt für den gutgläubigen Laien, der nicht ohne weiters in der Lage ist, den im vorste

henden Artikel angezogenen Text des Ges. 180/36 vergleichsweise nachzuprüfen, geradezu eine Falle dar. Der Zwischenproduzent (Bäcker, Zuckerbäcker, Drogist usw.) muß den Ausdruck "einer Produktionsunternehmung" so auslegen, daß er Von der Nachtragssteuer nicht betroffen wird.

Übrigens sei bemerkt, daß schon im Gesetz 180/36 dieselbe Fassung "einer Produktionsunternehmung" gebraucht wird.

Es liegt hier offenkundig ein amtlicher über setzungsfehler vor, denn in dem - allerdings gesetzlich maßgebenden - Urtexte in der Staatssprache heißt es "mimo výrobní podnik", welche čechische Stelle im deutschen Texte mit. dem bestimmten Artikel zu übersetzen wäre "Außerhalb des Produktionsunternehmens". Dann bezieht sich diese Stelle klar auf die betreffende, Margarine erzeugende Fabrik und dann erst wird diese Stelle tatsächlich verständlich.

Die Folgen stellen sich bereits ein; es werden bereits von den Gefällskontrollämtern empfindliche Strafen wegen Nichtanmeldung solcher Vorräte gegen Zwischenproduzenten verhängt.

Von den mir indes bekanntgewordenen Fällen sei hier ein nachstehendes konkretes Beispiel angeführt:

Organe des Gefällskontrollamtes Karlsbad kontrollierten am 17. Jänner 1938 den Bäckermeister Karl Schönecker in Karlbad, Pragergasse, Haus "St. Anna", auf seine mit 1. Jänner 1938 vorhanden gewesenen mutmaßlichen Kunst-Butter- und Schmalzbestände, welche sie mit 1. I. 1938 mit 75 kg Margarine annahmen. Da das Gefällskontrollamt Karlsbad selbst einsah, daß hier von einem Verschulden nicht gesprochen werden kann, veranlaßte es den Bäckermeister Schönecker zur Nachtragszahlung der Steuer in der doppelten Höhe, also statt Kč 90,- Kč 180,-. Die Finanzbezirksdirektion Eger erhöhte die Strafe um einen weiteren Betrag von Kč 270,-, zahlbar binnen 3 Tagen.

Ahnlich liegt der Fall des Bäckermeisters Josef Krolop in Biela, Bezirk Tetschen, wo das Gefällskontrollamt Tetschen außer einer Straße im dreifachen Ausmaße der Steuer in der Höhe von Kč 388.80 auch einen Strafbetrag von Kč 1000,- androhte.

Die Interpellanten ersuchen den Herrn Finanzminister im Interesse der Wahrung des Ansehens der bestehenden Gesetze und des Begriffes "Gerechtigkeit" im Volke:

1. veranlassen zu wollen, daß die eingangs angeführte Fassung des Gesetzes 251/37 berichtigt werde,

2. daß die index verhängten Strafen aufgehoben und rückvergütet werden und

3. daß für die nachträglichen Anmeldungen der mit 1. Jänner 1. J. bei den Zwischen-Produzenten vorhandenen vorräte im Sinne der Durchführungsverordnung 252/37 S. d. G. u. V., § 1, eine neuerliche Frist zur Vermeidung weiterer Strafen festgesetzt werde.

Prag, am 10. Feber 1938.

Ve své interpelaci č. 483/5 upozornil jsem na to, že se množí případy, že státní úřady označovány jsou v německém území jen jednojazyčně, a poukázal jsem k tomu, že tato praxe je v rozporu s mezinárodně zaručenou zásadou rovnosti, tedy s právními přísliby československého mírového delegáta dr. Beneše z r. 1919, se smlouvami o ochraně menšin, se zaručeným prohlášením Společnosti národů, se zásadou rovnosti v ústavě a se slovy presidenta o "rovných mezi rovnými" a že v této praxi spočívá úmyslné ubližování sudetským Němcům.

Poukázal jsem pak v dotazu na pana ministra pošt podle § 67 jednacího řádu senátu na opětovné porušení těchto předpisů jednojazyčným označením poštovního úřadu v Železné Rudě jednojazyčně českým nápisem.

Pan ministr pošt omezil se v odpovědi na tento můj dotaz na poukaz k tornu, že pošta je státním podnikem, na který se výjimečná ustanovení § 2 jazykového zákona nevztahují, a že budova vedle jednojazyčně českého nápisu opatřena byla ještě obvyklou úřední tabulí. Pan ministr pošt poukázal dále k tomu, že domněnku, že by při označení tohoto poštovního úřadu bylo šlo o zaujatost proti národnostní menšině, odmítnouti dlužno proto, poněvadž takováto tendence při liberální praxi, kterou poštovní správa dobrovolně zachovává při označování poštovních úřadů v sudetskoněmeckém území, není možnou.

Tato odpověď po mém soudu nedostačuje a neodstraňuje oprávněné stížností obyvatelstva. Skutečnost, že německé označeni jest obsaženo na úřední tabuli, nemůže býti omluvou pro to, že zdaleka viditelný nápis poštovního úřadu jest jen jednojazyčně český, což je zjevno již z fotografie poštovního úřadu v Železné Rudě, která byla panu ministru pošt již zaslána.

Prohlašuji tudíž znovu, že jest úmyslem shora uvedeného označení poštovního: úřadu v Železné Rudě ublížiti obyvatelstvu Železné Rudy, z 90% německému, a že odpověď pana ministra na můj dotaz nikterak nestačí tuto domněnku rozptýliti.

Jednojazyčně české označení poštovního úřadu v Železné Rudě odporuje nejen shora uvedeným zásadám, nýbrž také příslibům 18. února.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra pošt:

1. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby vytýkaný nápis na poštovním a telegrafním úřadě v Železné Rudě byl buď stejně velikým německým označením doplněn aneb odstraněn?

2. Je pan ministr ochoten dát disciplinární cestou potrestati orgány, kteří nařídili jednojazyčně české označení?

3. Je pan ministr ochoten sděliti, jaká opatření učinil, aby se podobné případy více neopětovaly?

V Praze dne 4. února 1938.

In meiner Interpellation Nr. 483/5 habe ich darauf aufmerksam gemacht, daß sich die Fälle häufen, daß staatliche Ämter im deutschen Gebiet nurmehr einsprachig bezeiehnet werden, und darauf hingewiesen, daß diese Praxis im Gegensatz und Widerspruch mit dem international garantierten Gleichheitsprinzip, also mit den Rechtsverheißungen des čechoslovakischen Friedensdelegierten Dr. Beneš aus dem Jahre 1919, mit den Minderheitenschutzverträgen, mit der garantierten Erklärung, des Völkerbundes, mit dem Gleichheitsgrundsatze der Verfassung und mit den Präsidentenworten von den "Gleichen unter Gleichen" steht und daß in dieser Praxis eine absichtliche Kränkung des Sudetendeutschtums liegt.

Ich habe nun in einer Anfrage nach §.67 der Geschäftsordung, des Senates an den Herrn Postminister auf die neuerliche Verletzung dieser Vorschriften durch die einsprachige Bezeichnung des Postamtes in Eisenstein mit einer einsprachig čechischen Aufschrift hingewiesen.

Der Herr Postminister hat sich in der Beantwortung dieser meiner Anfrage auf den Hinweis beschänkt, daß die Post eine staatliche Unternehmung ist, auf welche sich die Ausnahmsbestimmungen des § 2 des Sprachengesetzes nicht beziehen, und daß das Gebäude außer,einer einsprachig čechischen Aufschrift noch mit dem üblichen Amtschild versehen wurde. Der Herr Postminister hat weiters darauf hingewiesen, daß die Vermutung, daß es sich bei der Bezeichnung dieses Postamtes um eine Vorengenommenheit gegen die nationale Minderheit gehandelt hätte, deshalb zurückzuweisen sei, weil eine derartige Tendenz bei der liberalen Praxis; welche die Postverwaltung bei der Rezeichnung der Postämter im sudetendeutschen Gebiet freiwillig einhält, nicht möglich ist.

Diese Antwort ist meines Erachtens ungenügend beseitigt die berechtigten Beschwerden der Bevölkerung nicht. Die Tatsache, daß die deutsche Bezeichnung auf, der Amtstafel enthalten sei, kann keine Entschuldigung dafür sein, daß die weithin sichtbare Aufschrift des Postamtes nur einsprachig čechisch angebracht wurde, was sich schon aus der dem Herrn Postminister bereits übersandten Fhotographie des Postamtes Eisenstein ergibt.

Ich erkläre daher nochmals, daß durch die oben angeführte Bezeichnung des Postamtes in Eisenstein beabsichtigt ist, die zu 90% deutsche Bevölkerung von Eisenstein zu kränken und daß die Antwort des Herrn Ministers auf meine Anfrage keineswegs hinreicht, um diese. Vermutung zu zerstreuen.

Die ensprachig-čechichsche Bezeichnung des Post amtes in Eisenslein widerspricht nicht nur den oben angeführten Grundsätzen., sondern insbesondere auch den Versprechungen des 18. Febers.

Die Interpellanten stellen daher an den Herrn Postminister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit zu veranlassen, daß die gerügte Aufschrift beim Post- und Telegraphenamte in Eisenstein entweder mit einer gleichgroßen deutschen Bezeichnung ergänzt, oder entfernt wird?

2. Ist der Herr Minister bereit, die Organe, welche die einsprachig-čechische Bezeichnung angeordnet haben, im Disziplinarwege bestrafen zu lassen?

3. Ist der Herr Minister bereit zu erklären, welche Anordnungen er getroffen hat, damit sich ähnliche Vorfälle, nicht mehr wiederholen?

Prag, am.4. Feber 1938.

Dekretem poštovního ředitelství ze dne 15. prosince 1936 bylo Arnoštu Johnovi z Martiněvsi, zaměstnanému do té doby u poštovního úřadu v Podmoklech, sděleno, že má dnem 15. ledna 1937 výpověď. Výpověď byla odůvodněna tím, že John je přespočetný a že neovládá státního jazyka. Toto odůvodnění však nikterak není případné, ježto místo, které John zastával, nebylo nikterak přespočetné a John mimo to sám žádal, aby byl přeložen do české krajiny, aby se mohl dokonale naučiti státnímu jazyku. Proti této výpovědi podal John do 14 dnů rekurs na ministerstvo pošt, který však dodnes není vyřízen. Od 20. ledna 1937 jest John propuštěn a nedostává žádného platu. Že toto odůvodnění není závažné, vysvítá zcela jasně z řízení a ze způsobu vyšetřování, jež proti Johnovi bylo zavedeno. Dne 15. ledna 1937 byl totiž Arnošt John u poštovního úřadu v Podmoklech vyslýchán komisařem dr. Langrem z Prahy, při čemž mu bylo vytýkáno, že se u státní hranice díval na olympický běh s pochodní a při tom zpíval píseň Horst-Wesselovu. Také prý zvedl ruku k německému pozdravu. John připustil, že tak jako mnoho jiných obyvatelů pohraničních, mezi nimi také české národnosti, skutečně se díval u státní hranice na běh s pochodní, popřel však rozhodně, že by byl zpíval Horst-Wesselovu píseň a zvedl ruku k německému pozdravu. Mimo to se mu vytýkalo, že je členem sudetskoněmecké strany a že jeho legitimace strany má členské číslo 142.303. Dále mu komisař vytýkal, že jeho rodiče dvakrát v r. 1935 a 1936 při obžínkové děkovné slavnosti sudetskoněmecké strany vyvěsili na domě prapory. Že právě tyto skutečnosti a nikoli snad důvody v dekretu uvedené vedly k propuštění Johnovu, vysvítá z toho jasně.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten shora vytýkaný stav věci dát vyšetřiti?

2. Má pan ministr také za to, že shora uvedená obvinění (účastenství při předávání pochodně na státní hranici, vyvěšení praporů při obžínkové děkovné slavnosti sudetskoněmecké strany, členství u sudetskoněmecké strany) znamenají dostatečný důvod pro propuštění poštovního posla?

3. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby pro budoucnost zabránil takovémuto bezdůvodnému propouštění?

V Praze dne 15. ledna 1938.

Mit Dekret der Postdirektion vom 15. XII. 1936 wurde dem beim Postamte in Bodenbach bis dahin tätigen Ernst John aus Merzdorf mitgeteilt, daß er mit 15. I. 1937 gekündigt sei. Die Kündigung war damit begründet, daß John überzählig sei und die Staatssprache nicht beherrsche. Diese Begründizng trifft jedoch keineswegs zu, da der von John eingenommene Posten keineswegs überzählich, war und John außerdem selbst ersucht hatte, ins čechische Gebiet versetzt zu werden, um die Staatssprache vollkommen zu erlernen. Gegen diese Kündigung brachte John binnen 14 Tagen den Rekurs an das Postministerium ein, welcher jedoch bis heute nicht erledigt ist. Seit 20. I. 1937 ist John entlassen und erhält keine Entlohnung. Daß diese Begründung nicht stiehhältig ist, geht ganz klar aus dem Verfahren und aus der Art der Unter- suchung hervor, die gegen John eingeleitet wurde. Am 15. I. 1937 wurde nämlich Ernst John beim Postamte in Bodenbach durch Dr. Langer, Kommissär aus Prag, einvernommen, wobei ihm vorgehalten wurde, daß er sich bei der Staatsgrenze den olympischen Fackellauf angesehen habe und hiebei das Horst-Wessel-Lied mitgesungen habe. Auch soll er die Hand zum deutschen Gruß erhoben haben. John gab zu, daß er so wie viele andere Bewohner des Grenzgebietes, darunter auch čechischer Nationalität, sich tatsächlich den Fackellauf bei der Staatsgrenze angesehen habe, bestritt jedoch enhschieden, das Horst-Wessel-Lied gesungen und die Hand zum deutschen Gruße erhoben zu haben. Außerdem hielt man ihm vor, er sei Mitglied der SdP. und seine Parteilegitimation trage die Mitgliedsnummer 142.303. Weiters hielt ihm der Kommissär vor, daß seine Eltern zweimal im Jahre 1935 und 1936 anläßlich des Erntedankfestes der SdP. das Haus beflaggt hätten. Daß eben diese Tatsachen und nicht etwa die im Dekret angeführten Gründe zur Entlassung des John geführt haben, geht daraus klar hervor. Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfragen: