Překlad ad 545/10.

Interpelace

senátora O. Krommera

na pana ministra vnitra a pana ministra školství a národní osvěty

stran zpolitisování školní slavnosti.

Časopis "Zeit" ze dne 9. června 1937 sděluje: "V neděli, dne 6. června 1937, pořádala ústřední rada rodičovská v Krnově společně se správami škol školní slavnost. Když se slavnostní průvod dětí ubíral Lichtensteinským náměstím, vpadla a bez dovolení vmísila se do průvodu četa hudců mládeže sociálnědemokratické strany "Rote Falken" a pochodovala nerušeně s sebou k místu slavnosti, odkudž pak nenápadně zase zmizela. Nenalezl se ku podivu nikdo, kdo by byl odstranil mládež rudé strany z průvodu, který sestával vesměs z dětí školou povinných. Ani státní policie neshledala závady na účasti uniformované mládeže strany - samí jinoši, škole dávno odrostlí na dětské slavnosti. Program slavnostního průvodu, který byl jistě státní policii předložen, neobsahoval žádného poukazu k tomu, že se skupiny politických stran v stejnokroji zúčastní průvodu. Všechny návrhy toho druhu, kterých nebyl nedostatek, byly již při přípravách k této slavnosti předsedou ústřední rady rodičovské rozhodně zamítnuty."

Interpelanti táží se pánů ministrů:

1. Jsou páni ministři ochotni dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jaká konkretní opatření učinili páni ministři s podnětu této interpelace?

V Praze dne 30. července 1937.

Krommer,
Krczal, Werner, dr Brass, Schmidt, Keil, Frank, Garlik, Fritsch, Tschakert, Maixner.

Překlad ad 545/11.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra školství a národní osvěty

stran nesprávných tvrzení v jeho přednášce, předčítané na pařížském sjezdu pedagogů.

Pan ministr školství dr Franke uváděl ve své přednášce, zaslané pařížskému sjezdu pedagogů která tam byla předčítána, mezí jiným také toto.

"Československá republika respektuje jako demokratický stát plně zásady Komenského, že se každému dítěti v prvopočáteční škole má dostati vyučování v jeho jazyku."

Pan ministr školství se mýlí, domnívá-li se, že příslušná odpovědná místa dbají těchto zásad Nelze také míti za to, že pan ministr školství neví o skutečnosti, že mnohé děti německé národnosti jsou nuceny navštěvovati české školy.

Stavíme proti vývodům pana ministra školství jim odporující skutečnosti a cifry z VIII. volebního kraje:

V okresu Stříbro je 9 českých menšinových škol se 175 dětmi, z toho je 124 německé, 45 české národnosti, 4 děti ze smíšených manželství a 2 polské děti. V procentech vyjádřeno znamená to: 71 % německých, 25,5 % českých, 2,3 % ze smíšených manželství a 1,2 % polských dětí. Rozděleno podle obcí vypadá věc takto:

Černošín 33 dětí, z toho 1 české, 32 německých, Těchlovice 14 dětí, z toho 14 německých, Kostelec 12 dětí, z toho 2 české, 2 polské, 8 německých, Rochlov 30 dětí, z toho 15 českých, 15 německých, Ošelín 5 dětí, z toho 4 ze smíšených manželství, 1 německé, Svojšín 18 dětí, z toho 7 německých, 11 českých, Kladruby 16 dětí, z toho 4 české, 22 německých, Sytno 14 dětí, z toho 4 české, 10 německých, Úlice 23 dětí, z toho 8 českých, 15 německých.

V okresu Planá činí počet dětí v českých školách 107, z toho je 35 české a 72 německé národnosti. Podle toho je 70 % všech dětí německé národnosti.

V jednotlivých obcích:

Brod 15 dětí, z toho 5 českých 10 německých, Drmoul 14 dětí, z toho 14 německých, Planá 60 dětí, z toho 22 českých, 38 německých, Chodová Planá 18 dětí, z toho 8 českých, 10 německých.

V okresu Hartmanice činí počet žáků v českých školách 93 dětí, z toho je 16 české, 72 německé národnosti a 5 dětí ze smíšených manželství. To odpovídá poměru 77 % německých dětí.

Rozděleno podle obcí:

Hartmanice 35 dětí, z toho 10 českých, 25 německých, Zhůří 8 dětí, z toho 8 německých, Annín 12 dětí, z toho 12 německých, Zejbiš 38 dětí, z toho 6 českých, 27 německých a 5 ze smíšených manželství.

V okresu Hostouň činí počet žáků v českých menšinových školách 145 dětí, z toho je 44 české a 101 německé národnosti.. To je v poměru 70 % německých dětí.

Rozděleno podle jednotlivých obcí:

Starý Hamr 8 dětí, z toho 8 německých, Srby 19 dětí, z toho 2 české, 17 německých, Hostouň 51 dětí, z toho 31 českých, 20 německých, Bělá nad Radbuzou 43 dětí, z toho 9 českých, 34 německých, Eisendorf 36 dětí, z toho 2 české, 34 německých.

V okresu Stod činí počet dětí v českých školách 185 dětí, z toho je 88 české a 97 německé národnosti. To je v poměru 50 % německých dětí.

Podle jednotlivých obcí:

Hradec 63 dětí, z toho 22 českých, 41 německých, Záluží, Nový 43 dětí, z toho 13 českých, 30 německých, Blatnice 63 dětí, z toho 43 českých, 20 německých, Úherce 16 dětí, z toho 10 českých, 6 německých.

V okresu Horšovský Týn činí počet dětí v českých školách 60, z toho je 19 české a 29 německé národnosti, 12 dětí ze smíšených manželství. To je v poměru 48 % německých dětí.

Rozděleno podle jednotlivých obcí:

Mířkov 26 dětí, z toho 4 české, 18 německých a 4 ze smíšených manželství, Búkovec 8 dětí, z toho 1 české, 4 německé a 5 ze smíšených manželství, Třebnice 10 dětí, z toho 10 českých, Čečovice 16 dětí, z toho 4 české, 7 německých a 5 ze smíšených manželství.

Interpelanti konstatují, že se při školení německých dětí do českých obecných škol nikterak neděje dobrovolně, nýbrž namnoze sliby a vykonáváním nátlaku na rodiče těchto dětí. Rodiče dětí jsou z části státní úředníci nebo zaměstnanci ve státníci podnicích, ale také zaměstnanci u soukromých českých zaměstnavatelů, kteří se musí obávati ztráty svého místa, pak-li své děti pošlou do německých škol. Interpelanti uvádějí jen následující dva příklady z poslední doby:

V Těšově, okres Lázně Kynžvart, agituje pro českou menšinovou školu, která se má zříditi, Karel Stingl, bydlící v Těšově č. 15, tímto způsobem: Slibuje v celém okolí Těšova rodičům, budou-li své děti posílati do české školy, že děti vedle bezplatné dopravy autobusem do školy dostanou zdarma stravu, šaty a obuv.

Ve Starém Hamru, okres Hostouň, lákal český učitel Vrabec německé děti pro českou školu ve Starém Hamru tím, že rodičům sliboval místa cestářů anebo práci při stavbě silnice Meclov-Poběžovice.

Interpelanti táží se pana ministra:

1. Jak lze vysvětliti rozpor mezi jeho vývody v přípise pařížskému sjezdu pedagogů a vytýkanými skutečnostmi?

2.Je pan ministr ochoten postarati se ve svém oboru o to, aby vytýkané skutečnosti o přiškolování německých dětí do českých škol byly co nejrychleji odstraněny a aby všichni jemu podřízení správcové a učitelé na českých školách, kteří napomáhají tomuto stavu, jenž neodvratně má za následek odnárodňování, podle § 134 ústavní listiny zakázané, byli disciplinární cestou přiměřeně potrestáni?

3. Jaká konkretní opatřeni učinil pan ministr na odstranění vytýkaných nepřístojností?

V Praze dne 18. srpna 1937.

Frank, Keil, Enhuber, Krczal, W. Müller, dr Brass, Liehm, Garlik, inž. Weller, Patzak, Schmidt.

545/11 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur

wegen unrichtiger Behauptungen in seinem auf dem Pariser Pädagogenkongreß verlesenen Vortrag.

Herr Schulminister Dr. Franke hat in seinem an den Pariser Pädagogenkongreß gesandten Vortrag, der dort zur Verlesung kam, u. a. auch folgendes ausgeführt:

"Die čechoslovakische Republik respektiert als demokratischer Staat vollauf die Grundsätze Komenský, daß jedes Kind in der Elementarschule in seiner Sprache Unterricht genießen soll".

Der Herr Schulminister irrt, wenn er meint, daß diese Grundsätze von den, zuständigen verantwortlichen Stellen beachtet werden. Auch kann nicht angenommen werden, daß der Herr Schulminister keine Kenntnis von der Tatsache habe, daß viele Kinder deutscher Volkszugehörigkeit gezwungen sind, čechische Schulen zu besuchen.

Wir stellen den Ausführungen des Herrn Schulministers widersprechende Tatsachen und Zahlen aus dem Wahlkreise VIII. gegenüber:

Im Bezirke Mies befinden sich 9 čechische Minderheitsschulen mit 175 Kindern, davon sind 124 deutscher, 45 čechischer Volkszugehörigkeit, 4 Kinder aus gemischten Ehen und 2 polnische Kinder. In Prozenten ausgedrückt bedeutet das: 71 % deutsche, 25,5% čechische, 2,3 % aus gemischten Ehen und 1,2 % polnische Kinder. Nach Orten aufgeteilt sieht dies folgendermaßen aus:

Tschernoschin 33 Kinder, davon 1 čechisches, 32 deutsche, Techlowitz 14 Kinder, davon 14 deutsche, Kostelzen 12 Kinder, 2 čechische, 2 polnische, 8 deutsche, Rochlowa 30 Kinder, davon 15 čechische, 15 deutsche, Oschelin 5 Kinder, davon 4 aus gemischten Ehen, 1 deutsches, Schweissing 18 Kinder, davon 7 deutsche, 11 čechische, Kladrau 26 Kinder, davon 4 čechische, 22 deutsche, Sittna 14 Kinder, davon 4 čechische, 10 deutsche, UIlitz 23 Kinder, davon 8 čechische, 15 deutsche, Im Bezirke Plan beträgt die Kinderzahl in čechischen Schulen 107, davon sind 35 čechischer und 72 deutscher Nationalität. Demnach sind 70 % aller Kinder deutscher Volkszugehörigkeit.

In den einzelnen Orten:

Bruck 15 Kinder, davon 5 čechische, 10 deutsche, Dürrmaul 14 Kinder, davon 14 deutsche, Plan 60 Kinder; davon 22 čechische, 38 deutsche, KuttenpIan 18 Kinder, davon 8 čechische, 10 deutsche.

Im Bezirke Hartmanitz beträgt die Schülerzahl in čechischen Schulen 93 Kinder, davon sind 16 čechischer, 72 deutscher Volkszugehörigkeit und 5 Kinder aus gemischten Ehen. Das entspricht einem Verhältnisse von 77 % deutschen Kindern.

Nach den Orten, aufgeteilt:

Hartmanitz 35 Kinder, davon 10 čechische, 25 deutsche, bleu-HeidI 8 Kinder, davon 8 deutsche, Annathal 12 Kinder, davon 12 deutsche, Seewiesen 38 Kinder, davon 6 čechische, 27 deutsche und 5 aus gemischten, Ehen.

Im Bezirke Hostau beträgt die Schülerzahl in čechischen Minderheitsschulen 145 Kinder, davon sind 44 čechischer und 101 deutscher Nationalität. Das sind im Verhältnisse 70 % deutsche Kinder.

Nach den einzelnen Orten aufgeteilt:

Althütten 8 Kinder, davon 8 deutsche, Sirb 19 Kinder, davon 2 čechische, 17 deutsche, Hostau 51 Kinder, davon 31 čechische, 20 deutsche, Weißensulz 43 Kinder, davon 9 čechische, 34 deutsche, Eisendorf 36 Kinder, davon 2 čechische, 34 deutsche.

Im Bezirke Staab beträgt die Kinderzahl in čechischen Schulen 185 Kinder davon sind 88 čechischer und 97 deutscher Volkszugehörigkeit.. Das sind im Verhältnisse 50 % deutscher Kinder.

Nach den einzelnen Orten:

Hradzen 63 Kinder, davon 22 čechische, 41 deutsche, Salluschen Novy 43 Kinder, davon 13 čechische, 30 deutsch, Blatnitz 63 Kinder, davon 43 če­ chische, 20 deutsche, Auherzen 16 Kinder, davon 10 čechische, 6 deutsche.

Im Bezirke Bischofteinitz beträgt die Kinderzahl in čechischen.Schulen 60, davon sind 19 če­ chischer und 29 deutscher Nationalität, 12 Kinder aus gemischten Ehen. Das sind im Verhältnisse 48 % deutscher Kinder.

Nach den einzelnen Orten aufgeteilt: Mirschikau 26 Kinder, davon 4 čechische, 18 deutsche und 4 aus gemischten Ehen, Mogolzen 8 Kinder, davon 1 Mchisches, 4 deutsche und 5 aus gemischten Ehen, Trebnitz 10 Kinder, davon 10 čechische, Zetschowitz 16 Kinder, davon 4 čechische, 7 deutsche und 5 aus gemischten Ehen.

Die Interpellanten stellen fest, daß die Einschulung der deutschen Kinder in die čechischen Volksschulen keineswegs freiwillig, sondern vielfach durch Versprechungen und Ausübung eines Druckes auf die Eltern dieser Kinder geschieht. Die Eltern der Kinder sind zum Teil Staatsbeamte, oder in staatlichen Unternehmungen Angestellte, aber auch bei privaten čechischen Arbeitgebern Beschäftigte, die den Verlust ihrer Stellung zu befürchten haben, falls sie ihre Kinder in die deutschen Schulen schicken. Hiefür nennen die Interpellanten nur folgende zwei Beispiele aus der jüngsten Zeit:

In Teschau, Bezirk Bad Königswarth, wirbt für die zu errichtende čechische Minderheitsschule der in Teschau Nr. 15 wohnhafte Karl Stingl auf folgende Weise: Er verspricht in der ganzen Umgebung Teschaus den Eltern, falls sie ihre Kinder in die čechische Schule schicken, daß die Kinder außer kostenloser Beförderung mittels Autobus in die Schule, unentgeltlich Kost, Kleider und Schuhe erhalten.

In Althütten, Bezirk Hostau, hat der čechische Lehrer Vrabec für die čechische Schule in Althütten deutsche Kinder dadurch geworben, daß er den Eltern Stellen als Straßenwärter oder Arbeit beim Straßenbau Metzling - Ronsperg versprach.

Die Interpellanten richten an den Herrn Minister nachstehende Fragen:

1. Wie ist der Widerspruch zwischen, seinen Ausführungen in dem Schreiben an den Pariser Pädagogenkonkreß und den gerügten Tatsachen zu erklären?

2. Ist der Herr Minister bereit, in seinem Ressort dafür Sorge zu tragen, daß die gerügten Tatsachen über die Einschulung deutscher Kinder in die čechischen Schulen raschest abgestellt und daß alle ihm unterstehenden Leiter und Lehrer an čechischen Schulen, welche diesem Zustand, der unweigerlich die gemäß § 134 der Verfassungsurkunde verbotene Entnationalisierung zur Folge hat, Vorschub leisten, im Disziplinarwege entsprechend bestraft werden?

3. Welche konkreten Verfügungen hat der Herr Minister zur Abstellung der gerägten Mißstände getroffen?

Prag, am 18. August 1937.

Frank,
Keil, Enhuber, Krczal, W. Müller, Dr. Brass, Liehm, Garlik, Ing. Weller, Patzak, Schmidt.

Překlad ad 545/12.

Interpelace

senátora O. Krommera

na pana ministra vnitra a pana ministra národní obrany

stran zabrání tkalcovské školy v Horním Benešově pro vojenskou stráž.

Dne 19. června bylo společenstvo tkalců v Horním Benešově obecním úřadem vyrozuměno, že podle přípisu okresního úřadu v Bruntále byla tkalcovská škola (majetek společenstva tkalců) na základě zákona o přechodném ubytováni zabrána pro vojenskou stráž.

Společenstvo tkalců pronajalo školní budovu okresnímu osvětovému sboru v Opavě, který v ní zřídil selskou vysokou školu (lidovou vysokou školu Hanse Kudlicha). Hořejší patro školy bylo zabráno ve prospěch české opatrovny a české menšinové školy, dolejší místnosti zůstaly nadále lidové vysoké škole.

Po dobu prázdnin přenechány byly tyto místnosti nemocným a slabým dětem jako prázdninový domov. Pro dobu prázdnin 1937 provedeny byly přípravné práce pro přijetí 210 takovýchto dítek, které se měly 5. července 1931 dostaviti do Horního Benešova. Zabráním budovy pro vojenskou stráž znemožněn byl dětem pobyt na zotavenou.

Vzhledem k tomu, že pro umístění vojenské stráže jsou tu jiné budovy (dvě tovární budovy, kde se nepracuje, prázdné byty), že zde tedy nebylo nutného důvodu bráti prázdninový domov dětem, jež potřebují zotavení, táží se podepsaní:

1. Je pánům ministrům vylíčený případ znám?

2. Jsou páni ministři ochotni zaříditi, aby zabrání tkalcovské školy v Horním Benešově bylo neodkladně zrušeno?

V Praze dne 23. července 1937.

Krommer,
Fritsch, Garlik, Werner, Maixner, Krczal, Schrammel, Stellwag, Patzak, inž. Weller, Schmidt, Tschakert.

545/12 (původní znění).

Interpellation

des Senators Otto Krommer

an den Herrn Minister des Innern

und den Herrn Varteidigungsminister

in Angelegenheit der Beschlagnahme der Webschule in Bennisch für eine Militärwache.

Am 19. Juni 1937 wurde die Webergenossenschaft in Bennisch durch das Gemeindeamt verständigt, daß laut Zuschrift der Bezirksbehörde Freudenthal die Wehschule (Eigentum der Webergenossenschaft) auf Grund des Gesetzes über vorübergehende Einquartierung für eine Militärwache beschlagnahmt wurde.

Die Webergenossenschaft hat das Schulgebäude an den Bezirksbildungsausschuß in Troppau vermietet, welcher in diesem die Bauern-HochschuIe (Hans-KudIich-Volkshochschule) einrichtete. Das obere Stockwerk der Schule wurde zu Gunsten des čechischen Kindergartens und einer čechischen Minderheitsschule beschlagnahmt, die unteren Räumlichkeiten verblieben weiterhin der Volkshochschule.

Während der Ferienzeit wurden diese Räume kranken und schwachen Kindern als Ferienheim überlassen. Für die Ferienzeit 1937 waren die Vorarbeiten für die Aufnahme von 210 solchen Kindern getroffen, die am 5. Juli 1937 in Bennisch eintreffen sollten. Durch die Beschlagnahme des Gebäudes für eine Militärwache wurde diesen Kindern der Erholungsaufenthalt unmöglich gemacht.

Mit Rücksicht darauf, daß für die Unterbringung der Militärwache andere Gebäude zur Verfügung stehen (2 stillgelegte Fabriksgebäude, leere Wohnungen), also kein zwingender Grund bestand, den erholungsbedürftigen Kindern das Ferienheim wegzunehmen, fragen die

Unterzeichneten an:

1. Ist den Herren. Ministern der geschilderte Sachverhalt bekannt?

2. Sind die Herren Minister bereit, zu veranlassen, daß die Beschlagnahme der Webschule in Bennisch unverzüglich aufgehoben wird?

Prag, am 23. Juli 1937.

Krommer,
Fritsch, Garlik, Werner, Maixner, Krczal, Schrammel, Stellwag, Patzak, Ing. Weller, Schmidt, Tschakert.

545/13.

Interpelace

senátora J. Jurana

ministru sociální péče

ve věci Ústřední sociální pojišťovny v Praze, pro soustavné odpírání invalidního důchodu pojištěnci Josefu Nováčkovi z Rosic u Brna.

Pojištěnec Josef Nováček, nar. dne 26. března 1883, soustružník kovů, bytem v Rosicích u Brna, čís. legit. 2,627.157, trpí již od roku 1923 revmatickou chorobou, která vyvrcholila v r. 1932, kdy od 15. ledna 1932 do 27. února 1933 byl nemocen.

Po vyčerpání nemocenské podpory byl vybaven a navržen pro invalidní důchod, který mu byl dne 24. března 1933 vyměřen ve výši 137 Kč měsíčně.

Tento důchod pobíral do 19. dubna 1934, načež mu byl zastaven. Proti tomuto zastavení podal žalobu na Ústřední sociální pojišťovnu. U pojišťovacího soudu v Brně byl mu důchod přiznán. Ústřední sociální pojišťovna podala odvolání proti rozsudku. Taktéž Josef Nováček se obrátil na vrchní pojišťovací soud, který mu důchod invalidní přiznal se zpětnou platností. Tento důchod pobíral až do 27. února 1936, načež mu byl opět zastaven.

Dne 12. října 1936 byl povolán do práce firmou Storek v Brně jako soustružník kovů, kteroužto práci byl nucen po 12. nedělích opět opustiti. Hlásil se nemocným a byl léčen do 19. února 1937, a po zlepšení z léčení propuštěn a navržen pro invalidní důchod s více jak 5procentní neschopností. Důvěrný lékař pojišťovny toto procento nepřiznal a proto byl Nováček se svým nárokem zamítnut. Odvolal se opět k pojišťovacímu soudu, který výměrem č. Cp I. 200/37-5 žalobě vyhověl a důchod Nováčkovi přiznal. Nyní proti tomuto rozsudku podala opět Ústřední sociální pojišťovna námitky pro nezákonnost. Proti tomuto odvolání bylo podáno ve stanovené lhůtě odvolací sdělení. Z uvedeného je zřejmo, že se jedná o pojištěnče skutečného invalidy práce, kterému je odpírán důchod přes několik přiznaných rozhodnutí pojišťovacího soudu, a nyní hrozí zase nebezpečí, že vrchní pojišťovací soud námitkám Ústřední sociální pojišťovny vyhoví a Josefu Nováčkovi přes jeho pracovní neschopnost nebude invalidní důchod přiznán.

Podepsaní se táží:

Jest takový tvrdý postup Ústřední sociální pojišťovny proti pojištěncům panu ministru znám?

Co hodlá pan ministr pódniknouti, aby se se strany Ústřední sociální pojišťovny takovým zamítavým způsobem vůči pojištěncům nepostupovalo?

V Praze dne 6. září 1937.

Juran,
Kreibich, Popovič, Wenderlich, Fidlík, Steiner, dr Vacek, Pfeiferová, Mikulíček, Králka, Svoboda, Dresl.

Překlad ad 545/14.

Interpelácia

senátorov Steinera, Fidlíka, Nedvěda a Kreibicha

ministrovi národnej obrany

o delníkoch zamestnaných pri budovaní pohraničnej obrannej čiary.

Bezpečnosti a nezávislosti republiky Československej hrozí vážné nebézpečenstvo so strany fašistických štátov. Preto považujeme za nezbytne potrebné, aby pohraničná obranná čiara bola čo najdokonalejšie vybudovaná. Obranné stavby, ktoré sa teraz pozdľž hraníc prevádzajú, slúžia tedy obrane republiky. Neslúžia však obrane štátu opatrenia, ktoré sú činené vo spojitosti s týmito stavbami. Pri týchto prácach na Slovensku sa totiž maďarskí delníci vôbec nezamestnávajú, čo sa odôvodňuje nesprávne tým, že maďarskí delníci nie sú spolahliví. Takéto generálne biľagovanie mad'arského delníctva je nespravedlivé, bezprávné a práve s hľadiska obrany republiky hodné odsúdenia, keďže maďarské delníctvo, menovite delníctvo somknuté v odborových organizáciách a v pokrokových, demokratických, kulturných a športových organizáciách v nespočetných prípadoch dokázalo, že je odhodlané s prinášaním obetí chrániť démokratickú republiku proti fašistickému barbarstvu. Takýto postup je v protive s prejavom, ktorý učinil niekoľkokrát pán prezident republiky dr Beneš a podľa ktorého príslušníci národných menšín v republike Československej nesmú sa cítiť druhoradými občanmi. Okrem toho podobné apatrenia sú dobré iba k tomu, aby maďarské delníctvo vháňaly pod vliv reakčných kruhov iredentistiekých a takto podkopávaly úspešnú obranu republiky.

Tento zjav doznáva jasného výrazu zvlášte pri obranných stavbách u Komárna. Z tejto obce s maďarským obyvateľstvom, ktoré prevyšuje 80 %,nie je ani jediný maďarský delník zamestnaný pri budovaní obrannej čiary. Okresný náčelník v Komárne vyslovil sa pred zástupcami delníckych odborových organizäcii, že na vyšší pakyn nemôžu býť zamestnaní delníci maďarskí, keďže sú vraj nespoľahliví. Toto prehlásenie okresného náčelníka vyvolalo samozrejrne medzi delníctvom oprávnené rozhorčenie. Veď nezamestnanosť v tejto obci ani teraz, v dobe všeobecného rozmachu, nepoklesla. Súkromné stavby sa tzž od rokov neprevádzajú. Stá odborne vzdelaných robotníkov nemôžu sa uchytiť ani v iných obciach, lebo hovoria len po maďarsky, kdežto dnes už takmer v každom podniku požaduje sa znalosť štátneho jazyka. V Komárne je vyše 1000 nezamestnaných a na výstavbu obrannej čiary dovážajú sa tu delníci z iných krajov.

Tisíce maďarských nezamestnaných z Komárna a ostatných pohraničných obcí požadujú svoje právo na prácu a život. Uznávame, že pri budovaní obrannej čiary sú nutné určité bezpečnostné opatrenia, tieto však žiadnym pádom nesmú sa vyjadrovať v tom, aby maďarské delníctvo, považované generálne za nespoľahlivé, bolo z práce vylúčené.

Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra:

1. Či máte vedomosť, pane minister, o opatreniach, podľa ktorých maďarskí delníci, ako vôbec nespoľahliví, nie sú zamestnaní pri prácach budovania obrannej čiary?

2. Či hodláte uložiť príslušným činiteľom, ktorí vedú tie obranné práce, aby pri týchto obranných prácach zamestnávali v prvom rade a v príslušnom počte miestnych nezamestnaných maďarských delníkov, členov delníckych odborových organizácií a demokratických organizácií kultúrnych a športových?

V Prahe dňa 30. júna 1937.

Steiner, Fidlík, Nedvěd, Kreibich, Popovič, Svoboda, Pfeiferová, Malík, Wenderlich, Juran, Králka.

545/14 (původní znění).

Infierpelláció

Benyujták: Steiner Gábor, Fidlík István, Nedvěd, Kreibich szenátor és társai

a nemzetvédelmi miniszter urhoz

a határmenti védelmi vonal épitésénél alkalmazandó munkások ügyében.

A Csehszlavák köztársaság biztonságát és függetlenségét a fasiszta államok részéről komoly veszély fenyegeti. Ezért feltétlenül szükségesnek tartjuk a határmenti védelmi vonal minél eredményesebb kiépítését. Azon védelmi épitkezések tehát, amelyek jelenleg a határmentén folynak, a köztársaság védelmét szolgálják. Nem a köztársaság védelmét szolgálják azonban azok az intézkedések, amelyek ezen épitkezésekkel kapcsolatban történnek. Ugyanis Szlovenszkón ezen munkálatoknál magyar munkásokat egyáltalában nem alkalmaznak, még pedig azzal a helytelen indokolással, hogy a magyar munkások nem megbizhatók. A magyar munkásság ilyen általános megbélyegzése igazságtalan, jogtalan és épen a köztársaság védelme szempontjából elitélendő. Mert a magyar munkásság és elsősorban a munkás szakszervezetekben, a haladó és demokratikus kultur és sportszervezetekben elhelyezkedett munkásság számtalan esetben bizonyitotta, hogy a demokratikus köztársaságot a fasiszta barbársággal szemben áldozatkészen hajlandó megvédeni. Az ilyen eljárás ellentétben van Benes köztársasági elnök ur többizben tett kijelentéseivel, amely szerint a Csehszlovák köztársaságban nem szabad, hogy a nemzeti kisebbségek másodrendű polgároknak éreznék magukat, Azonkivül az ilyen intézkedések alkalmasak arra, hogy a. magyar munkásságot a reakciós, irredenta körök befolyása alá kergessék és agy a köztársaság eredményes védelmét aláássák.

És ez a jelenség különösen a komáromi védelmi épitkezéseknél jut világosan kifejezésre. Ezen több mint 80 % magyar lakósságu községben egyetlen magyar munkást sem alkalmaztak a védelmi vonal épitésénél. A komáromi járási főnök kijelentette a munkás szakszervezetek képviselői elött, hogy felsőbb utasitásra nem alkalmazhatnak magyar munkásokat, mert azok megbizhatatlanok. A járási főnök ezen kijelentése a munkásság között érthetően jogos felháborodást váltott ki. Hiszen ebben a községben a munkanélküliség még most az általános fellendülés idején sem csökent. Magánépítkezés a községben évek óta nincs. A szakképzett munkások százai más községekben sem helyezkedhetnek el, mert csak magyarul beszélnek és ma már majdnem minden vállalatnál az államnyelv tudását követelik meg. Komáromban több mint ezer munkanélküli van és a védelmi vonal épitéséhez más vidékről hoznak munkásokat.

A komáromi és a többi határmenta közégek magyar munkanélküli ezrei a munkához, az élethez való jogot követelik. Elismerjük, hogy a védelmi vonal épitésénél bizonyos óvintézkedések szükségesek, de ennek semmiesetre sem szabad abban kifejezésre jutni, hogy a magyar munkásságot általában megbizhatatlannak tartva, megfosszák a munkától.

Ezek alapján a következő kérdéseket intézzük a miniszter urhoz:

1. Van-e tudomása a miniszter urnak olyan intézkedésről, amely szerint a védelmi vonal épitésénél magyar munkásokat, mint általában megbizhatatlanokat nem alkalmaznak?

2. Hajlandó-e utasitani a védelmi munkálatokat vezető illetékeseket, hagy a védelmi épitkezé­ seknél elsősorban helybeli munkanélkülieket, a munkás szakszervezetékhez, a demokratikus kultur és sportszervezetekhez tartozó magyar munkásokat megfelelő számban alkalmazzanak?

Prága, 1937. junius 30.

Steiner,
Fidlík, Nedvěd, Kreibich, Popovič, Svoboda, Pfeiferová, Malík, Wenderlich, Juran, Králka.