Celkem obdržel Vladislav Milostný 75 měřic půdy a nikoli jen 60 měřic, jak se uvádí v interpelaci.

Nové pozemky Milostnému přidělené nejsou také vzdálenější než byly jeho pozemky starého stavu, neboť jejich průměrná vzdálenost je o 140 metrů menší.

Zemská komise pro agrární operace dala náhradní pozemky Vladislava Milostného přezkoumati svým hospodářským znalcem, jemuž Milostný při místním ohledáni dne 30. listopadu 1936 udal, že se cítí býti poškozen pouze větším přídělem lehčích půd v trati "Trávní polodíly", pak přídělem příliš těžké půdy v trati "Polodíly", kde je pozemek také rozdělen starou zmolou. Konečně udal Milostný, že v trati "Za choboty" u lesa obdržel příliš velkou výměru, že tam škodí zvěř a setbu vyleží sníh.

Hospodářský znalec podal k tomuto prohlášení posudek, že přidělení náhradných pozemků Vladislavu Milostnému bylo provedeno správně zřetelem k výměře pozemků s půdou hlinitou i těžší i s půdou lehčí a písčitou, jakož i vzhledem k jeho pozemkům starého stavu i k celkové výměře jeho hospodářské usedlosti. Podle znalcova posudku není Milostný scelováním poškozen.

Ostatně je Vladislavu Milostnému volno, aby po vyložení scelovacího plánu k veřejnému nahlédnutí podal proti plánu námitky a domáhal se změny scelovacího plánu, pokud přídělem náhradných pozemků se cítí býti hospodářsky poškozen. Námitky ty budou podrobně vyšetřeny a bude pak o nich podle platných předpisů pořadem instanci rozhodnuto.

3. Tvrdí-li se v interpelaci, že Vladislavu Milostnému byl odebrán pozemek jemu již přidělený, podotýká se, že při vysvětlování návrhu na nové rozdělení půdy byla v rozdělovacím návrhu provedena změna v tam směru, že byl Milostnému náhradný pozemek v trati "U kříže" zvětšen a že mu byl za to odebrán menší pozemek v trati "Pod horama", když Milostný sám prohlásil, že tento malý pozemek o 2 měřicích se pro většího rolníka nehodí.

Tato změna rozdělovacího návrhu byla provedena zcela ve shodě s platnými předpisy a ještě před odevzdáním náhradných pozemků účastníkům do prozatímního užívání. Nestalo se tu nic nezákonného a takové změny v přídělu pozemků ještě před odevzdáním jejich účastníkům jsou po zákonu přípustny a mnohdy za účelem uspokojení účastníků i nutny.

Úřední bonitér Bedřich Kabrhel neměl na uvedenou změnu rozdělovacího návrhu vůbec žádného vlivu, poněvadž řídil jen odhad půdy, kdežto nové přidělení pozemků prováděl operující technik vrchní zemědělský komisař Ing. Húska. Dlužno proto odmítnouti domněnku, že změna rozdělovacího návrhu byla provedena proto, aby pozemek Milostného mohl býti přidělen občanu, u kterého bonitér Kabrhel byl na bytě.

Když byly náhradné pozemky vytýčeny, počal Vladislav Milostný orati nové pozemky libovolně, nedbaje vytýčených hranic. Tím zasáhl do držby Augustina Bartejse, na jehož stížnost operující technik Ing. Húska hleděl rušivé činy zameziti a upozornil Milostného na následky rušené držby. Tvrzení interpelace, že Milostnému bylo vyhrožováno četníky, nezakládá se na pravdě.

4. Pokud interpelace uvádí, že scelovací komise chtěla odebrati Vladislavu Milostnému část jeho zahrady pro Ladislava Zahradníčka, bylo úředním vyšetřováním zjištěno, že Zahradníček v průběhu scelování žádal za úpravu příjezdu k stodole a že k tomu účelu bylo by bývalo třeba použíti malé části zahrady Vladislava Milostného. Operující technik zaměřil tuto část, aby měl podklad technický pro případnou dohodu mezi účastníky, poněvadž šlo o plochu ze scelování vyloučenou.

Ježto pro odpor Milostného k dohodě nedošlo, bylo od zamýšlené úpravy upuštěno a Vladislav Milostný nebyl na výměře své zahrady nijak zkrácen.

5. V interpelací se dále uvádí, že Jan Svoboda č. d. 7 nemá při stavění žádného místa k provozu hospodářství. K tomu dlužno předeslati, že Svoboda neměl před scelováním ani možnosti otevříti zadní vrata stodol, kterou obklopovaly úplně cizí zahrady. Při scelování byla Svobodovi za stodolou přidělena plocha umožňující volný příjezd k stodole a byla mu i zřízena cesta k stodole. Mimo to byla Svobodovi přidělena ze sousedovy zahrady menší záhumenice, z které je rovněž příjezd na veřejnou cestu. Konečně obdržel Svoboda ve vzdálenosti 200 m od místní trati další záhumenku.

Náhradné pozemky Jana Svobody jsou o 256 m blíže, než byly jeho staré pozemky.

Dostalo se tedy Svobodovi scelováním podstatného zlepšení jeho pozemkové držby.

Při úředním místním ohledám dne 1. prosince 1936 prohlásil Jan Svoboda, že závady spatřuje pouze v tom, že jeho záhumenice u hospodářského stavení je příliš úzká a druhá záhumenice příliš vzdálená. Nehledě k tomu, že podle platných předpisů není vůbec zákonného právního nároku na přidělení nějaké záhumenky, musí býti opětně konstatováno, že Svobodovi dostalo se shora uvedenými výhodami značného zlepšení jeho pozemkové držby a že za daných místních poměrů nebylo možno poskytnouti mu scelovacím plánem ještě větších výhod.

6. K případu Antonína Svobody č. d. 34, který dle interpelace za staré pozemky I. a II. odhadní třídy obdržel při scelování jen půdu IV. a V. odhadní třídy, se připomíná, že Svoboda měl při usedlosti o 65 měřicích ve starém stavu jen 14 a 40 m² půdy I. a II. odhadní třídy; tato nepatrná výměra těchto odhadních tříd nemohla mu býti opět přidělena, poněvadž účastníkům s větším pozemkovým majetkem byly přidělovány zase náhradné pozemky velké výměry. Ztrátou nepatrné plochy I. a II. odhadní třídy nemůže býti Antonín Svoboda hospodářsky poškozen.

Při místním ohledání dne 1. prosince 1936 udal Svoboda, že je poškozen větším přídělem lehčích půd a že bonita půdy v trati "Příčky" neodpovídá třídám tam odhadnutým. Svoboda žádal proto záměnu některých pozemků.

Podle posudku hospodářského znalce zemské komise pro agrární operace je odhad Svobodova pozemku v trati "Příčky" správný a stížnost jeho je proto neodůvodněna.

Ostatně je Antonínu Svobodovi volno podati námitky proti scelovacímu plánu pro jeho vyložení. Námitky budou podrobně přezkoumány a bude o nich pak pořadem instancí rozhodnuto.

7. Tvrzení interpelace, že František a Anna Urbanovi obdrželi při scelování půdu úplně neplodnou a jsou tím citelně poškozeni, neodpovídá skutečnosti.

Podle provedeného vyšetření a scelovacího operátu dostali Urbanovi náhradné pozemky v lepších odhadních třídách, než měli ve starém stavu; to se jeví zejména ve výměře nižších odhadních tříd, v kterých obdrželi proti starému stavu plochu o 43 a 78 m menší. Naproti tomu v lepších odhadních třídách obdrželi výměru o 11 a 65 m větší, než měli ve starém stavu.

Při místním ohledání dne 1. prosince 1936 nestěžovala si Anna Urbanová zastupujíc svého manžela vůbec do bonity náhradních pozemků, nýbrž prohlásila pauze, že jim nebyl přidělen náhradný pozemek v trati "Trávní polodíly", jak si přáli, a že by byli spokojeni, kdyby jim pozemek přidělený u lesa byl posunut o jeden celek blíže k dráze.

Podle posudku hospodářského znalce zemské komise nebyl manželům Urbanovým přidělen žádný pozemek s několika palouky ― jak se uvádí v interpelaci ― nýbrž byly jim přiděleny pozemky lepší bonity, než měli ve starém stavu. Jen v pozemku v trati "Skalková" vyskytuje se místo o výměře 5 a rozbahněné vodními prameny, kteréžto místo lze snadno odvodniti jednoduchou drenáží. Za to obdrželi Urbanovi záhumenku o výměře 2 měřic s pšeničnou půdou hned u hospodářských budov. Podle znaleckého posudku nejsou Urbanovi scelováním hospodářsky nijak poškozeni.

Také manželé Urbanovi budou moci podati námitky proti scelovacímu plánu po jeho vyložení a uplatniti; v jakém směru se pokládají za poškozené. Námitky budou podrobně přezkoušeny a bude o nich pak pořadem instancí rozhodnuto.

8. Pokud interpelace vytýká, že pro úředníky zaměstnané při scelavání v Mastníku odváženy byly na nákladním automobilu životní potřeby, na př. drůbež, dobytek, vejce, brambory, žito, atd. a že občané v Mastníku mají proto podezření, že se scelovalo za úplatky, bylo podrobným vyšetřováním zjištěno, že 2 úředníci, kteří po dobu letních polních prací měli své rodiny v Mastníku, stěhovali své věci na podzim roku 1933 do Brna společně nákladním automobilem; při čemž odvezli si též nějaké životní potřeby pro domácnost nakoupené od jednotlivých zemědělců v Mastníku. Tak zakoupila manželka vrchního zemědělského komisaře Ing. Húsky pytel brambor, mouky a jablek. Mouku koupila ve mlýně Aloise Zukala v Řípově, brambory od rolníka Františka Novotného a jablka po několika kg od více rodin v Mastníku. Bylo prokázáno výslechem těchto osob a stvrzenkami, že vše to řádně zaplatila za běžnou cenu v Mastníku obvyklou. Nešlo tu tedy o žádné úplatky.

Pomocný technik zemědělský asistent Josef Brázda zakoupil při svém odjezdu v Mastníku od rolníka Františka Dokulila vepříka za 600 Kč, pak od Františka Urbana brambory a menší množství životních potřeb od jiných zemědělců. Všechny tyto nákupy obstarala manželka Brázdova.

František Dokulil potvrdil prodej vepříka i zaplacení kupní ceny.

Anna Urbanová potvrdila, že manželka Josefa Brázdy koupila od ní asi 1 q brambor za 25 Kč, které však dosud nezaplatila.

Také Vladislav Milostný udal, že prodal manželce Josefa Brázdy 2 q brambor, něco mouky a krupice, peníze však dosud neobdržel.

K těmto výpovědím prohlásil zemědělský asistent Josef Brázda, že tyto dluhy vyrovná, jakmile určitě zjistí, že jeho manželka dodané věci nezaplatila. Manželka Brázdova nemohla býti úředně vyslechnuta, poněvadž je již delší dobu na léčení v sanatoriu pro plicní choroby.

Třebas v tamto případě podle tvrzení Anny Urbanové a Vladislava Milostného nebylo jim dosud za prodané životní potřeby zaplaceno a povinností Josefa Brázdy byla postarati se o vyrovnání dluhu, nelze ani zde míti podezření z nějakého úplatkářství, poněvadž Josef Brázda jako pomocná síla technická konal v Mastníku jen podružné měřické a jiné práce a neměl žádného vlivu na příděl náhradných pozemků ani na rozhodnutí o tom, kde a jaké pozemky jednotlivým účastníkům mají býti přikázány. To bylo všem účastníkům známo a nelze ani předpokládati, že Anna Urbanová a Vladislav Milostný prodali Brázdovi zemědělské produkty, aby si zajistili jeho přízeň.

O všech úřednících, kteří v Mastníku po dobu polních prací scelovacích bydleli a tam se stravovali, byla podrobným vyšetřováním zjištěno, že byt i stravu po celou dobu svého pobytu řádně platili.

Podle zkušenosti již sama skutečnost, že úřední personál je nucen po dobu polních praní v obci bydliti a opatřovati si tam potřeby k výživě, je velmi odiosní a bývá často pramenem neodůvodněného podezřívání úředního personálu ze stranictví neb dokonce z braní úplatků. Podezření takové vychází zejména se strany protivníků scelování neb i se strany účastníků, kteří nedosáhli, resp. nemohli dosáhnouti při scelování všeho, co si přáli a již proto se domnívají, že jsou poškozeni a že snad jiným účastníkům bylo nadržováno.

O podezření, že se scelovalo za úplatky, bylo provedeno v Mastníku rozsáhlé vyšetřování, při kterém byla vyslechnuta celá řada účastníků scelování, mezi nimi také jmenovaní` již Vladislav Milostný, Anna Urbanová, Jan Svoboda a Antonín Svoboda. Všichni vypověděli, že nemohou žádného z úředníků viniti z nějakého stranictví neb z braní darů a úplatků a že také o tom ničeho neslyšeli. Naopak bylo prokázáno samými účastníky, že operující inženýr Húska hned při zahájení scelovacích prací výslovně zakázal donášení jakýchkoliv darů jemu neb jiným úředníkům.

9. Tvrzení, že stížnosti zaslané na zemskou komisi pra agrární operace v Brně proti scelování v Mastníku byly bezvýsledné, není správné a zakládá se patrně na omylu, poněvadž podle provedeného vyšetřená po celou dobu scelovacích prací v Mastníku nebyla účastníky scelování vůbec žádná stížnost u zmíněné zemské komise podána.

K dotazům, jimiž interpelace končí, odpovídám takto:

Provedené scelování v Mastníku bude jako ve všech jiných případech podrobeno přezkoušení vyššími instancemi u příležitosti projednání zákonných opravných prostředků, jakmile scelovací plán obce Mastníku bude úplně vypracován a vyležen k veřejnému nahlédnutí. Pak bude moci každý účastník scelování uplatniti námitky proti náhradným pozemkům jemu přiděleným i proti všem opatřením scelovacího plánu a bude moci si stěžovati, má-li za to, že nebylo scelovacím plánem jeho zákonitým právním nárokům a hospodářským potřebám vyhověno.

Před vyložením scelovacího plánu nelze prováděti žádné změny plánu a nenahou býti učiněna žádná opatření ve prospěch účastníků, kteří se pokládají za poškozeny.

Opatření těch není ohledně účastníků uvedených v interpelaci ani zapotřebí, poněvadž podle předběžného znaleckého posudku nejsou hospodářsky poškozeni tím, co se v interpelaci vytýká. Podají-li zmínění účastníci ve lhůtě k tomu určené námitky proti scelovacímu plánu a budou-li námitky ty po úředním vyšetření shledány odůvodněnými, bude o nich podle platných předpisů rozhodnuto a stěžovatelům budou upraveny náhradné pozemky tak, aby vyhovovaly výměrou, bonitou i jinak jejich právním nárokům.

Pokud se v interpelaci žádá zakročení proti úředníkům pro zneužití jejich úředního postavení, byly již shora vyvráceny výtky týkající se postupu úředního odhadce Bedřicha Kabrhela, pak domnělé nesprávné záměny náhradného pozemku Vladislava Milostného a zmenšení jeho zahrady, jakož i výtky týkající se přídělu náhradných pozemků Janu Svobodovi, Antonínu Svobodovi a manželům Urbanovým.

Úředníci pověření scelovacími pracemi v Mastníku nepřekročili tu v ničem meze svého úředního oprávnění a není proto žádného důvodu k zakročení proti nim.

Rovněž nedopustili se úřednici ti ničeho nezákonného, když v Mastníku si zakoupili nějaké životní potřeby a odvezli si je do Brna; neboť zemědělské produkty od jednotlivých rolníků mohl si v roce 1933 zakoupiti každý volně a použili-li této možnosti i úředníci exponovaní v Mastníku, nelze v tam spatřovati nic nedovoleného ani nějaké úplatkářství.

V tomto směru bylo provedena obsáhlé vyšetřování ― jak již shora bylo uvedeno ― kterým bylo zjištěna, že nelze žádného z úředníků zaměstnaných v Mastníku viniti ze stranictví neb z braní darů a úplatků.

Za tohoto stavu věci nelze také tvrditi, že úředníci exponovaní v Mastníku v tomto směru zneužili svého úředního postavení a není také důvodu, aby bylo proti nim leza stranictví neb úplatkářství zakročeno.

Aby však pro budoucnost takovému podezřívání úředních orgánů se předešlo, budou učiněna úřední opatření, aby úředníci exponovaní při polních pracích scelovacích odjíždějíce ze scelovacích obvodů žádné životní potřeby od účastníků scelování nekupovali a z obcí domů neodváželi, čímž bude zamezeno podezření, že se jim těchto životních potřeb dostalo darem neb úplatkem.

V Praze dne 22. ledna 1937.

Ministr zemědělství:

Dr Zadina v. r.

Ministři vnitra a zemědělství sledují s pozorností provádění trestního řízení pro přestupky vládního nařízení č. 173/1935 Sb. z. a n.

Pokud byla podána odvolání z trestních nálezů okresních úřadů, přihlíží se při jejich vyřizování zemskými úřady ke všem skutkovým okolnostem spáchaného přestupku i k přiměřenosti uloženého trestu; pokod pak byly podány žádosti za milost, béře se při rozhodování v úvahu, zda v konkretním případě jsou okolnosti hodné zvláštního zřetele.

Tresty uložené občanům v interpelaci jmenovaným nepřesahují zákonné trestní sazby a jsou okolnostem případu přiměřené.

František Kopecký nepodal z trestního nálezu odvolání, nýbrž žádost za prominutí trestu z milosti; rovněž Václav Cimrhakl podal žádost za milost. O těchto žádostech bude v nejbližší době rozhodnuto zemských úřadem.

V Praze dne 2. února 1937.

Předseda vlády:

Dr. M. Hodža v. r.