Překlad ad 374/4.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Senators A. Pfrogner
betreffend Verletzungen des Versammlungsgesetzes und des Sprachengesetzes sowie der Sprachenverordnung durch die Bezirksbehörde in Kralovice (Druck 284/22).
Das Gesetz über das Versammlungsrecht vom 15. November 1867, R. G. Bl. Nr. 135, sieht, sofern es sich um das Programm der Versammlung handelt, nur Kundgebungen durch Wort vor. Es können somit unter den Begriff einer Versammlung im Sinne dieses Gesetzes solche Versammlungen nicht subsunimiert werden, auf deren Programm sich auch Gesangseinlagen befínden.
Der Bescheid der Bezirksbehörde in Kralovice vom 25. Juni 1936, Z. 15.142, kann daher nicht als gesetzwidrig angesehen werden.
Insoferne es sich um die sprachliche Seite dieses Bescheides handelt, wurde der Partei über deren Beschwerde ein neuer, im ganzen Text auch ín deutscher Sprache ausgefertigter Bescheid ausgefolgt.
Gegen eine andere Verletzung des Sprachenrechtes durch die Bezirksbehörde in Kralovice wurde überhaupt keine Beschwerde erhoben.
Mit Rücksicht darauf finde ich aus Anlaß dieser Interpellation keinen Grund zu irgendwelcher Verfügung.
Prag, am 5. Jänner 1937.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
374/5 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci senátora L. Franka
stran plánovitého obsazování úřednických zřízeneckých míst na železniční trati Cheb-Plzeň Čechy (tisk 284/23).
Místa přednostů a správců stanic se obsazují zásadně v soutěži. Při obsazování těchto míst není snad sledován plán, který by z propůjčení místa vylučoval uchazeče některé národností menšinové. Není proto překážek, aby se místa přednostenského na trati Plzeň?Cheb dostalo i úředníkům národnosti německé, jestliže v soutěži budou vykazovati potřebné předpoklady, rozhodné pro výběr uchazečů při kterékoli soutěži, t. j. náležité služební pořadí, kvalifikaci a příslušnou průpravu, jakož i důvěryhodnost pro obsazované místo. Nemůže ovšem býti žádáno, aby na určitá místa byli dosazeni úředníci národnosti německé, kteří by preferovali schopné úředníky jiné národnostní příslušnosti.
Zejména mimořádné zásahy, požadované v závěru interpelace, neposloužily by zájmům železničního podniku, který musí míti nutně volnost disponovati personálem podle služební potřeby. Jest snahou přihlížeti při těchto disposicích ve slušné míře k národnostnímu rozvrstvení v jednotlivých krajích státu, nicméně nemůže býti toto rozvrstvení kriteriem rozhodujícím.
I na trati Plzeň?Cheb jest zaměstnán větší počet zaměstnanců národnosti německé. Tak na příklad stav zaměstnanců služby staniční a traťové v úseku Plzeň exkl.?Cheb činí 763 síly a z nich jest 241 československých státních občanů německé národnosti. Náleží zde tudíž k národnosti německé 31,6 % zaměstnanců.
V Praze dne 6. ledna 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
Překlad ad 374/5.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Senators L. Frank wegen planmäßiger Besetzung der Beamten- und Angestelltenstellen an der Bahnstrecke Eger?Pitsen durch ?echen (Druck 284/23).
Die Stellen der Stationsvorstände und Stationsleiter werden grundsätzlich im Konkurswege besetzt. Bei der Besetzung dieser Stellen wird nicht etwa ein Plan verfolgt, welcher die Bewerber einer nationalen Minderheit von der Verleihung der Stelle ausschließlich würde. Es besteht somít kein Hindernis, die Vorstandsstellen an der Strecke Pilsen?Eger auch Beamten deutscher Nationalität zu verleihen, falls dieselben im Konkurse die erforderlichen für die Auswahl der Bewerber bei jedem Konkurse maßgebenden Voraussetzungen, d. i. den gebührenden Dienstrang, die Qualifikation, und die erforderliche Vorbereítung sowie die Vertraüenswürdigkeit für die zu besetzende Stelle aufweisen. Es kann natürlich nicht gefordert werden, daß auf bestimmte Stellen Beamte deutscher Nationalität bestellt werden, welche die fähigen Beamten einer anderen nationalen Zugehörigkeit preterieren würden.
Namentlich würden die zum Schluß in der Intenpellation geforderten außerordentlichen Eingriffe in keiner Weise den Interessen der Eisenbahnunternehmung dienen, welche dringend der Freiheit bedarf, mit dem Personal nach Erfordernis des Dienstes zu disponieren. Es besteht das Bestreben, bei diesen Dispositionen billiger Weise die nationale Schichtung in einzelnen Gegenden des Staates zu berücksichtigen, doch kann diese Schichtung nicht das entscheidende Kriterium bilden.
Auch auf der Strecke Pilsen?Eger ist eine gr??ere Anzahl Bediensteter deixtscher Nationalität beschäftigt. So zum Beispiel beträgt der Stand der Bediensteten des Stations und Strekkendienstes ira Abschnitte. Pilsen exkl.?Eger 763 Kr?fte und sind von denselben 241 čechoslovakosche Staatsbürger deutscher Nationalität. Es sind hier somit 31.6 % der Bediensteten Angehörige der deutschem nationalität.
Prag, am 6. Jänner 1937.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně m. p.
374/6 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci senátorů L. Franka a A. Pfrognera
stran číselného národnostního poměru poštovních a telegrafních úředníků a zřízenců u poštovních úřadů v Mariánských Lázních (tisk 284/24).
Vybavování poštovních úřadů potřebnými úřednickými a zřízeneckými silami bez ohledu na to, v kterém místě jsou zřízeny, nemůže se díti podle nějakého klíče, nýbrž musí býti prováděno za náležitého zřetele ke všem potřebám toho kterého úřadu. Má-li však býti tomuto základnímu požadavku vyhověno, není možno vyhrožovati nějaký určitý počet služebních míst zaměstnancům té či oné národnosti.
Protože se poštovní správa skutečně stará o to, aby se poštovním úřadům dostalo podle potřeby kvalifikovaných sil úřednických i zřízeneckých, nevidím důvodu pro to, abych v té věci činil ještě nějaká zvláštní opatření.
V Praze dne 18. prosince 1936.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
Překlad ad 374/6.
Antwort
des Ministers für Post und Telegraphenwesen
auf die Interpellation der Senatoren L. Frank und A. Pfrogner
betreffend das zahlenmäßige nationale Verhältnis der Post- und Telegraphenbeamten und Angestellten bei den Postämtern in Marienbad (Druck 284/24).
Die Ausstattung der Postämter mit den erforderlichen Beamten- und Angestelltenkräften kann ohne Rücksicht darauf, in welchem Orte dieselben errichtet sind, nicht nach irgendeinem Schlüssel erfolgen, sondern muß unter gebührender Berücksichtigung aller Erfordernisse des betreffenden Amtes durchgeführt werden. Soll jedoch dieser grundlegenden Forderüng entsprochen werden, so ist es nicht möglich, eine bestimmte Anzahl von Dienststellen den Bediensteten der einen oder der anderen Nationalität vorzubehalten.
Nachdem die Postverwaltung tatsächlich darum Sorge trägt, daß die Postämter dem Erfordernisse entsprechend qualifizierte Beamten- und Angestelltenkräfte erhalten, finde ich keine Veranlassung, in dieserAngelegenheit noch irgendwelche weitere Verfügungen zu treffen.
Prag, am 18. Dezember 1936.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.
374/7 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci senátora L. Franka
o tom, že personál československých státních drah šikanujícím způsobem nepoužívá německého jazyka při výzvě k předložení jízdenek (tisk 284/25).
V daném případě jde o podnikový styk zaměstnanců dopravního podniku s cestujícím obecenstvem. Železniční personál nemá tedy v takovém případě podle příslušných norem povinnosti používati jiného jazyka než státního. Přesvědčili jsme se však, že k výzvám adresovaným cestujícím neznalým státního jazyka jest ochotně užíváno vždy i jazyka jiného, v němž se v tom kterém případě nejsnáze možno dorozuměti.
Ježto státní správa železniční jest pochopitelně vedena snahou, aby vzájemné vztahy mezi státním podnikem železničním a cestujícím obecenstvem se i po této stránce rozvíjely co nejuspokojivěji, jsou průvodčí vlaků k postupu v naznačeném smyslu dále interně nabádáni.
V Praze dne 6. ledna 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
Překlad ad 374/7.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Senatora L. Frank
wegen sehikanöser Nichtanwendung der deutschen Sprache durch das Personal der cechoslovakischen Staatsbahnen anläßlich der Aufforderung zum Vorzeigen der Fahrkarten (Druck 284/25).
Im gegebenen Falle handelt es sich um einen im Betriebe erfolgenden Verkehr der Bediensteten der Transportunternehmung mit dem reisenden Publikum. Das Eisenbahnpersonal ist somit in einem solchen Falle nach den bezüglichen Normen nicht verpflichtet, eine andere als die Staatssprache anzuwenden. Wir haben uns jedoch überzeugt, daß zu den an Fahrgäste, welche der Statssprache nicht mächtig sind, gerichteten Aufforderungen bereitwillig auch eine andere Sprache angewendet wird, in welcher im betreffenden Falle die Verständigung am leichtesten ist.
Nachdem die staatliche Eisenbahnverwaltung begreiflicherweise von dem Bestreben geleitet íst, daß sich die gegenseitigen Beziehungen zwischen der staatlichen Eisenbahnunternehmung und dem reisenden Publikum auch in dieser Hinsicht womöglichst zufriedenstellend entfalten, werden die Kökdukteure fernerhin intern angewiesen, im angedeuteten Sinne vorzugehen.
Prag, am 6. Jänner 1937.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně m. p.
374/8 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora G. Krczala
stran "čtrnácti bodů", ve kterých zemský úřad v Brně jako odvolací úřad porušil jazykový zákon (tisk 284/26).
Interpelace nemá pravdu v tom, že označení zemského úřadu v záhlaví výměru musí býti také v jazyku německém. Podle judikatury nejvyššího správního soudu stačí, když jen jinde z textu v jazyku menšinovém je zřejmý název úřadu vyřízení vydávajícího; v daném případě je tomu tak.
Pokud jde o ostatní vytýkané formální nedostatky, došlo k nim nedopatřením písárny v návalu práce. Zemský úřad učinil opatření, aby dvoujazyčná vyřízení i v podřadných částech vyhovovala předpisům. Aprobant nepodpisoval čistopis výměru vlastnoručně a nemůže proto býti činěn odpovědným za jeho nedostatky. Strana neutrpěla újmy a sama si nestěžovala.
V Praze dne 22. prosince 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Překlad ad 374/8.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Senators G. Krczal
betreffend die "vierzehn Punkte", in denen die Landesbehörde, Brünn als Rechtsmittelbehörde das Sprachengesetz verletzt hat (Druck 284/26).
Die Interpellation hat in der Beziehung nicht Recht, daß die Bezeichnung der Landesbehörde in der Überschrift des Bescheides auch in deutscher Sprache sein muß. Nach der Judikatur des Obersten Verwaltungsgerichtes genügt es, wenn nur anderswo aus dem Texte in der Minderheitssprache die Bezeichnung der die Erledigung herausgebenden Behörde ersichtlich ist; im gegebenen Falle trifft dies zu.
Insofern es sich um die übrigen beanständeten formalen Mängel handelt, wurden sie. durch eir, Versehen der Schreibstelle im Drange der Geschäfte verursacht. Die Landesbehörde hat die Verfügung getroffen, daß zweisprachige Ausfertigungen auch in den untergeordneten Teilen den Vorschriften entsprechen. Der Approbant fertigte die Reinschrift des Bescheides nicht eigenhändig und kann daher für die Mängel derselben nicht verantwortlich gemacht werden. Die Partei erlitt keinen Nachteil und hat sich selbst nicht beschwert.
Prag, am 22. Dezember 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
374/9.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci senátorů R. Bergmanna, Ing. Jos. Havlína
ve věci zřízení Pomocného fondu zemědělského (tisk 304/6).
Je mi známo, že dosavadní normy vydané ve prospěch zadlužených zemědělců, týkající se snížení úrokové míry, prodloužení splátek a ochrany proti exekucím, nepřinášejí v podstatě zadluženým zemědělcům zvláštní materielní pomoci a že zemědělské vyrovnání, závislé na vůli věřitelů, není dosažitelným pro všechny zadlužené zemědělce a že, i když bylo soudem schváleno, ukládá zemědělcům těžké závazky, často nesplnitelné. Proto předložil jsem ministerské radě osnovu zákona o Pomocném fondu zemědělském a Kolonisačním fondu, která v hlavě I jedná o zřízení Pomocného fondu zemědělského, čímž mají býti shora uvedené předpisy doplněny individuelní pomocnou akcí. Cílem této akce má býti jednak podchycení a záchrana zadlužených zemědělců, aby se mohli na svém majetku udržeti, pokud bez svého zavinění dostali se do neutěšené situace, jednak částečná úhrada ztrát peněžních ústavů ze zemědělského vyrovnání.
Teprve těmito předpisy uzavřen by byl okruh pomocných norem a teprve jimi by bylo umožněno plné využití výhod, které přinesly zemědělcům tyto normy a zejména zemědělské vyrovnací řízení.
Jsem přesvědčen, že překážky, které staví se v cestu projednání uvedené osnovy, zejména pokud spočívají v potížích zajistiti úhradu prostředků pro činnost Pomocného fondu zemědělského, podaří se mi v dohledné době překonati a že budu moci co nejdříve předložiti Národnímu shromáždění osnovu shora uvedeného zákona ku projednání.
Pokud jednotlivých otázek se týče:
1. Okolnosti v interpelaci uvedené jsou mi velmi dobře známy. Tyto okolnosti přiměly mne také k tomu, že docílil jsem prodloužení lhůt ve vládním nařízení ze dne 21. prosince 1935, č. 250 Sb. z. a n., o úlevách při splácení pohledávek za zemědělci a ve vládním nařízení ze dne 31. března 1936, č. 76 Sb. z. a n., o zemědělském vyrovnacím řízení v očekávání, že do té doby bude projednána a uzákoněna osnova zákona o Pomocném fondu zemědělském a Kolonisačním fondu.
2. Podle vyšetření bylo do 31. října 1936 podáno žádostí o zahájení zemědělského vyrovnacího řízení celkem 9.189, z toho bylo vyhověno zahájením řízení celkem 4.161 žádostem; a vyrovnání bylo skončeno v 513 případech. Ovšem toto skončení jest následkem zpětvzetí návrhu nebo zastavením, nikoli však, že by šlo o ukončení vyrovnání ve smyslu vyrovnacího řádu.
3. Mou největší snahou jest, aby celý komplex norem ve prospěch zadlužených zemědělců byl co nejdříve uzákoněn a zvláště pak ty předpisy, které mají přinésti zadluženému zemědělci positivní, materielní pomoc. Poukazuji k tomu, že již v listopadu loňského roku jsem vypracovala do meziministerského řízení předložil osnovu zákona o zřízení a působnosti Zemědělského ústavu, která byla později přepracována a předložena v červnu t. r. ministerské radě k projednání jako osnova zákona o Pomocném fondu zemědělském a Kolonisačním fondu.
V Praze dne 5. prosince 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
374/10.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci senátorů R. Bergmanna, Ing. J. Havlína
v záležitosti valorisace platového přídavku pro odborné učitele na. školách měšťanských (tisk 322/4).
Sleduji se zvýšeným zájmem předpoklady řádného zabezpečení žádoucího rozvoje měšťanských škol. V tomto směru vstupuji také již v jednání s kompetentními činiteli o změně dosavadních zákonných předpisů, týkajících se přestupových přídavků odborného učitelstva měšťanských škol.
V Praze dne 12. ledna 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.