Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 374.

Odpovědi:

1. vlády na interpelaci sen. Hokkyho o odstranění odporu, který stává mezi §§ 2 a 3 zákona č. 193/1920 a § 8 zákona č. 52/1935 Sb. z. a n. (tisk 284/18) .

2. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Franka stran zatlačování německých soudců u okresního soudu v Mariánských Lázních (tisk 284/20).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Jurana pro nezákonný postup obecního úřadu ve Střílkách a okresního úřadu v Kroměříži ve věci vyhoštění člena obecního zastupitelstva Front. Lagy z obce Střílek (tisk 284/21).

4. ministra vnitra na interpelaci sen. Pfrognera stran porušení shromažďovacího zákona a jazykového zákona, jakož i jazykového nařízení okresním úřadem v Kralovicích (tisk 284/22).

5. ministra železnic na interpelaci sen. Franka stran plánovitého obsazování úřednických a zřízeneckých míst na železniční trati Cheb-Plzeň Čechy (tisk 284/23).

6. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Franka a Pfrognera stran číselného národnostního poměru poštovních a telegrafních úředníků a zřízenců u poštovních úřadů v Mariánských Lázních (tisk 284/24).

7. ministra železnic na interpelaci sen. Franka o tom, že personál československých státních drah šikanujícím způsobem nepoužívá německého jazyka při výzvě k předložení jízdenek (tisk 284/25).

8. ministra vnitra na interpelaci sen. Krczala stran "čtrnácti bodů", ve kterých zemský úřad v Brně jako odvolací úřad porušil jazykový zákon (tisk 284/26).

9. ministra zemědělství na interpelaci sen. Bergmana, ing. Havlína ve věci zřízení Pomocného fondu zemědělského (tisk 304/6).

10. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Bergmana, ing. Havlína v záležitosti valorisace platového přídavku pro odborné učitele na školách měšťanských (tisk 322/4).

374/1 (původní znění).

Odpověď

vlády na interpelaci senátora Hokkyho

o odstranění odporu, který stává mezi §§ 2 a 3 zákona č. 193/1920 a § 8 zákona č. 52/ 1935 Sb. z. a n. (tisk 284/18).

Není odporu mezi ustanoveními § 2, odst. 2 a § 3 branného zákona č. 193/1920 Sb. z. a n. a ustanovením § 8 zákona č. 52/1935 Sb. z. a n. o pobytu cizinců, neboť oba zákony týkají se různých okruhů osob a upravují zcela odlišné právní otázky.

Ustanovení § 8 zákona č. 52V1935 Sb. z. a n. vymezuje pojem "cizince" pouze pro účely tohoto zákona tak, že zahrnuje jak osoby, které mohou prokázati cizí státní příslušnost, tak i osoby, které cizí státní příslušnost a ovšem ani státní občanství republiky Československé prokázati nemohou. Zákon tento upravuje pouze povolování pobytu a hlášení cizinců; že by jím běženci ? míněny jsou patrně osoby bez státní příslušnosti ? byli vyloučeni veškerých práv, neodpovídá skutečnosti.

Ustanovení § 2, odst. 2 branného zákona, stanovící brannou povinnost osob trvale bydlících v republice Československé, které nemohou prokázati jiné státní příslušnosti než československé, a ustanovení § 3 tohoto zákona a povinnosti takovýchto osob k zvláštním úkonům za mobilisace a války postihuje zřejmě mnohem užší okruh osob než § 8 zákona č. 52/1935 Sb. z. a n., důležitými předpoklady zmíněných povinností jsou totiž nedostatek průkazů cizí státní pří příslušnosti a trvalé bydlení na území republiky Československé. Jest úkolem úřadů, rozhodujících podle zákona č. 52/1935 Sb. z. a n., aby při povolování pobytu blahovolně zkoumaly zejména ony případy, v nichž přicházejí zároveň v úvahu zmíněná ustanovení branného zákona.

Pokud jde o iniciativní návrh zákona o úpravě státního občanství ze dne 21. dubna 1936 (č. t. 174/36/IV), o němž se zmiňuje bod 2. interpelace, nemůže vláda k němu zaujmouti stanovisko, dokud k tomu nemá příležitosti podle ustanovení jednacího řádu senátu. Vláda však konstatuje, že se béře, pokud to zájmy bezpečnosti státu a jiné důležité zájmy veřejné připouštějí, v rámci platných zákonů náležitý zřetel na svízelné postavení osob bez státní příslušnosti.

V Praze dne 19. ledna 1937.

Předseda vlády:

Dr M. Hodža v. r.

Překlad ad 374/1.

Válasz

a kormánytól

Hokky szenátor interpellációjára

a 193/1920 Tgysz. törvény 2. és 3. §-a s az 52/1935. Tgysz. törvény 8. §-a közt fenálló ellentét eltávolítása tárgyában (284/18. nysz).

A véderőről szóló 193/1920 Tgysz. törvény 2. § 2. bekezdése s 3. §-ának rendelkezése s az idegenek tartózkodásáról szóló 52/1535. Tgysz. törvény 8. §-ának rendelkezése között ellentmondás nincsen, mert mindkét törvény a személyek különböző köreit érinti s teljesen elütő jogi kérdések rendezésére van hivatva.

Az 52/1935. Tgysz. törvény 8. §-nak rendelkezése az "idegen" fogalinát csupán ezen törvény -céljáira határozza ineg oly módon, hogy úgy azon személyeket, akik idegen állampolgárságukat igazalni tudják, valamint azokat, akik idegen állampolgárságukat és osehszlovák köztársasági állampolgárságukat igazolni nem tudják, egybefoglalja. Eme törvény csupán az ídegenek tartózkodásának engedélyezését s azok bejelentését rendezi; hogy általá a földönfutók ? itt nyilv?n az ?llampolgárság nélküli egyének értetnek ? valamennyi jogtól megfasztatnának, az nem felel meg a valóságnak.

A véderőről szóló törvény 2 § 2. bek.- nek a Csehszlovák köztarsáság területén állandóan lakó s a csehszlovák illetőségen kivül más illetőséget igazolni nem tudó személyek védkötelezettségét megállapító rendelkezése, valamint ugyanezen törvény 3. §-ának ezsn személyek által háború és mozgosítás idején teljesítendő szolgáltatások iránti kötelezettséget megállapító rendelkezése nyilván a személyek sokkal azükebb körét érinti, mint az 52/1935. Tgysz. törvény 8. §-a; a jelzett kötelezettségek legfontosább előfeltétele ugyanis az idegen állampolgárság bizonyítékainak hiánya s az állandó tartózkodás a Csehszlovák köztársaság területén. Az 52/1935. Tgysz. törvény szerint intézkedő hatóságok feladata, hogy a tartózkodás engedélyezésénél jóindulatulag vizsgálják nevezetesen amaz eseteket, amelyeknél egyúttal a véderőtörvény említett esetei jönnek számba.

Ami az állampolgárság rendezésére vonatkazó 1936. április 21.-i (174/36/IV. nysz.) kezdeményező javaslatot illeti, amely az interpellació 2. pontjában említtetik meg, ehhez a kormány állást nem foglalhat mindaddig, amíg ahhoz a szenátus házszábályai értelmében alkahna nem lesz. A kormány azonban konstatálja, hogy az állami illetőséget nél.külőző személyek nehéz helyzetére, amenynyiben azt az állam biztonságának érdékei s egyéb fontos közérdekek megengedik, a fennálló törvények keretén belül megfelelő tekintettel lesz.

Praha, 1937. január 19.

A kormányelnök:

Dr. Hodža s. k.

374/2. (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci senátora L. Franka

stran zatlačování německých soudců u okresního soudu v Mariánských Lázních (tisk 284/20).

U okresního soudu v Mariánských Lázních jsou systemisována tři místa soudcovská, z nichž dvě jsou obsazena soudci české národnosti, kteří ovládají jazyk německý ve slově i písmě a jedno soudcem německé národnosti. Pro jmenováni na tato soudcovská místa byla především rozhodnou způsobilost, schopnost a důvěryhodnost toho kterého uchazeče, kterýmiž zásadami řídí se justiční správa při každém jmenování soudcovských úředníků.

Uvedení soudcové služebně plně vyhovují a na jich činnost nebylo stížností.

O nějakém zatlačování německých soudců z okresního soudu v Mariánských Lázních nemůže býti řeči.

Podle § 99 úst. list. soudcové z povolání jsou ustanovováni na svá místa vždy trvale a mohou býti proti své vůli přeloženi jen na základě pravoplatného kárného nálezu.

V Praze dne 6. ledna 1937.

Ministr spravedlnosti:

Dr Dérer v. r.

Překlad ad 374/2.

Antwort

des Justizministers

auf die Interpellation des Senators L. Frank betreffend die Verdrängung deutscher Richter aus dean Bezirksgerichte Marienbad (Druck 284/20).

Beim Bezirksgerichte in Marienbad sind drei Richterstellen systemisiert, von welchen zwei durch Richter čechischer Nationalität, welche die deutsche Sprache in Wort und Schrift beherrschen, und eine äurch einen Richter deutscher Nationalität besetzt sind. Für die Ernennung auf diese Richterstellen war vor allem die Eignung, Fähigkeit und Vertrauenswürdigkeit des betreffenden Bewerbers ausschlaggebend, welche Grundsätze die Justizverwaltung bei jeder Richterbeamtenernennung befolgt.

Die genannten Richter entsprechen dienstlich in vollkommener Weise und liegen gegen ihre Tätigkeit keinerlei Beschwerden vor.

Von einer Verdrängung deutscher Richter aus dem Bezirksgerichte in Marienbad kann keine Rede sein.

Nach § 99 der Verfassungsurkunde werden die Richter von Beruf auf ihre Stellen stets definitív bestellt und können gegen eigenen Willen nur auf Grund eines rechtskräftigen Disziplinarerkenntnisses versetzt werden.

Prag, am 5. Jänner 1937.

Der Justizminister:

Dr. Dérer m. p.

374/3.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora Jurana

pro nezákonný postup obecního úřadu ve Střílkách a okresního úřadu v Kroměříži ve věci vyhoštění člena obecního zastupitelstva Frant. Lagy z obce Střílek (tisk 284/21).

Obecní zastupitelstvo ve Střílkách usneslo se dne 1. února 1935 vypověděti z obce podle § 11 mor. obec. zřízení cizího příslušníka Františka Lagu, jemuž byl vypovídací výměr s důvody a poučením o opravném prostředku odevzdán do vlastních rukou dne 3. února 1935 v obecním úřadě ve Stílkách starostou obce. Výměr nabyl právní moci uplynutím 14denní zákonné odvolací lhůty, ve které se Laga nebránil žádnou stížností, kterou podal až 18. května 1935 okresnímu úřadu v Kroměříži. Tato stížnost na nezákonnost vypovědění byla však pro opožděnost odmítnuta výměrem okresního úřadu ze dne 5. srpna 1935, č. 9063/2/II/2, v němž okresní úřad neuznal důvodnost námitky o nedostatku doručení vypovídacího výměru. Fr. Laga se z tohoto výměru neodvolal, takže i tento výměr stal se pravoplatným.

Laga usiloval pak o zastavení výkonu uvedeného usnesení obecního zastupitelstva z dozorčí moci podle §§ 102 a 103 mor. obec. zřízení. Když jeho žádost byla s poukazem na nedostatek právního nároku na výkon státního dozoru odmítnuta výměrem okresního úřadu v Kroměříži ze dne 9. dubna 1936, č. 6349/1-III ? potvrzeným výměrem zemského úřadu v Brně ze dne 11. května 1936, č. 19137/II/2 ? obrátil se na zemský úřad s novou žádostí ze dne 23. dubna 1936 o přímý jeho zákrok z dozorčí moci. Zemský úřad v Brně vyslovil dalším výměrem ze dne 11. května 1936, č. 19137/ II/2, že neshledává podle § 102 a násl. mor. ob. zř. příčiny v žádném směru něco zaříditi. Zároveň pak poukázal na příslušnost okresního úřadu v Kroměříži k vyřízení v opisu připojeného podání ze dne 23. dubna 1936, jímž Laga žádal okresní úřad, aby obecnímu zastupitelstvu uložil doručiti mu usnesení o vypovězení z obce a aby věc přezkoumal také z hlediska veřejného zájmu. Výměrem ze dne 9. října 1936, čís. 9973/1-III okresní úřad této žádosti nevyhověl, poukázav jednak na své pravoplatné rozhodnutí ze dne 5. srpna 1935, č. 9063/2-III/2, jednak na nemožnost použití dozorčí moci na ochranu zájmu jednotlivce.

V postupu okresního a zemského úřadu při vyřizování stížností Františka Lagy nelze shledati závad.

Na výkon státní moci dozorčí podle § 102 a § 103 mor. obec. zřízení není právního nároku. Pro zatavení výkonu usnesení obecního zastupitelstva nebylo ani zákonných podmínek, neboť dozorčího práva vůči obcím může státní správa použíti jen v zájmu veřejném, nikoliv k ochraně individuelních zájmů a práv osob třetích.

Pokud Laga pokládal své vypovězení za nezákonné, měl se proti němu brániti řádným opravným prostředkem. Neuplatnil-li včas odvolacího práva, poškodil tím sám své individuelní zájmy.

O způsobu doručení usnesení obecního zastupitelstva o vypovězení není zvláštních ustanovení a zejména není předepsáno doručení do bytu.

Pokud interpelace vytýká provedení vypovídacího výměru, nutno poukázati na to, že obecní orgány byly k provedení pravoplatného a vykonatelného výměru o vypovězení zmocněny okresním úřadem jako úřadem exekučním v mezích platných ustanovení (§ 101 spr. řádu).

Členství v obecních sborech zastupitelských není zákonnou překážkou vypovězení z obce podle § 11 mor. ob. zř. Provedením vypovídacího výměru zaniká ovšem možnost vykonávati tyto funkce; jejich ztráta nastává pravoplatným rozhodnutím podle § 10, odst. 6 řádu volení v obcích.

Pokud interpelace zabývá se podjatostí referenta okresního úřadu, který vyřizoval podáni Fr. Lagy, bylo zjištěno, že Fr. Laga byl potrestán delegovaným okresním úřadem v Kyjově (č. 2647/ 3-VII-1933) pro přestupek podle č1. 4 org. zák., jehož se dopustil vůči tomuto referentu hrubým a neslušným chováním.

Při projednávání stížností Fr. Lagy u okresního úřadu v Kroměříži nebyla však a nemohla býti podjatost namítána (§ 11 spr. řádu).

V Praze dne 22. prosince 1936.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.

374/4 (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora A. Pfrognera

stran porušení shromažďovacího zákona, a jazykového zákona, jakož i jazykového nařízení okresním úřadem v Kralovicích (tisk 284/22).

Zákon o právu shromažďovacím ze dne 15. listopadu 1867 č. 135 ř. z. má pokud jde o program shromáždění na zřeteli pouze slovní projevy. Nelze proto zahrnouti pod pojem shromáždění ve smyslu tohoto zákona takové schůze, na jichž programu jsou také zpěvní vložky.

Výměr okresního úřadu v Kralovicích ze dne 25. června 1936 č. 15.142 nelze proto považovati za nezákonný.

Pokud jde o jazykovou stránku tohoto výměru, byl straně na její stížnost vydán nový výměr, vyhotovený v celém textu i v jazyku německém.

Do jinakého porušování jazykového práva okresním úřadem v Kralovicích nebylo si vůbec stěžováno.

Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 5. ledna 1937.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP