Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 373.

Odpovědi:

1. vlády na interpelaci sen. Karpíškové ve věci zvýšení dovozu dobytka z ciziny a snížení cla (tisk 271/2).

2. ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Dundra ve věci kartelu výrobců dřevěných píp a postupu odborového rady ing. Urbana v ministerstvu obchodu proti nekartelovaným firmám (tisk 271/3).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Fritsche stran opožděného doručování výměrů o povolení schůzí pod širým nebem (tisk 284/1).

4. předsedy vlády na interpelaci sen. ing. Mayra stran přeložení třiceti německých rodin státních úředníků z Nového Bohumína (tisk 284/5).

5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Tischera stran protizákonné jazykové prakse u soudů vyšší stolice (tisk 284/8).

6. ministra vnitra na interpelaci sen. W. Müllera stran protizákonné kontroly veřejných schůzí lidu tajnými policisty (tisk 284/10).

7. ministra vnitra na interpelaci sen. Tschakerta stran neoprávněné tělesné prohlídky tajnými policisty bez dostatečných důvodů podezření (tisk 284/11).

8. ministra vnitra na interpelaci sen. Garlika stran protizákonného zákazu lidové šumavské písně "Wenn ich der Heimat grüne Auen" (tisk 284/12).

9. ministra vnitra na interpelaci sen. Bocka stran protizákonného zabavování a pozastavování praporů a vlajek sudetoněmecké strany (tisk 284/13) .

10. ministra vnitra na interpelací sen. Maixnera stran protizákonného omezování svobody slova poslance F. Maye (tisk 284/14).

373/1.

Odpověď

vlády na interpelaci senátorky Karpíškové ve

věci zvýšení dovozu dobytka z ciziny a snížení cla (tisk 271/2).

Situace na trhu dobytčím a masném se v posledních týdnech značně uklidnila a přichází povlovně do poměrů normálních. Příhony dobytka všeho druhu na jatečné trhy velkých průmyslových středisek jsou dostatečné, dobytek zůstává na těchto trzích i na jednotlivých trzích venkovských neprodán, přívozy zabitého dobytka a masa do velkých spotřebních středisek jsou rovněž postačující, takže celková nabídka nejenom že plně kryje poptávku, ale vykazuje v jednotlivých případech i přebytky.

Rovněž dovozy těžkých vepřů sádelných i bagounů z ciziny nabyly takového rozsahu, že značně převyšují dovozy let minulých a nabídka jest více než postačující.

Rovněž i ceny masa nabyly tendence sestupné a to nejen na hlavních trzích v Praze, Brně a Mor. Ostravě, ale i při prodeji v místech venkovských.

Pokud se živého dobytka dotýče, docházejí z jednotlivých venkovských míst zprávy, že nabídka jest velmi značná, takže větší část přivedeného hovězího dobytka zůstává neprodána a kupuje se za ceny podstatné nižší, nežli doposud.

Celková situace tržní i cenová prokázala, že dobytka hovězího máme pro krytí domácí potřeby dostatek, že masných vepřů dochází na trhy množství plně postačující, takže ceny jejich na venkově i v městech klesají, a že dovozy bagounů z ciziny povolovány jsou v takové míře, že nejen kryjí, ale převyšuji poptávku poslední doby.

Vytýká-li se, že nynější ceny dobytka a masa jsou o tolik a tolik procent vyšší, nežli byly ceny v roce 1934 a 1935, pak nutno výslovně upozorniti, že srovnávání cen nynějších s cenami let uvedených jest naprosto nesprávné, poněvadž jest všeobecně známo, že rok 1934 byl rokem katastrofálního sucha a všeobecné neúrody píce a krmiv, takže dobytek hovězí byl šmahem odprodáván za každou cenu a rovněž dobytek vepřový za cenu podvýrobní. S těmito katastrofálními cenami nelze ovšem nynější ceny srovnávati. Nebyly přece řídké případy, že byly prodávány hubené krávy za 1 Kč za 1 kg živé váhy, i méně, a že domácí vepři nakupovali se na venkově za méně než 4 Kč za 1 kg ž. v.

Vývody vpředu uvedené potvrzují tato statistická data:

a) Průměrné celoroční ceny masa v r. 1925, 1926, 1934, 1935 a za prvé pololetí 1936. (Ústřed. jatky v Praze.)

	voli:	býci:	krávy:	telata:	vepři:
1925 . . . . . .	14.38	11.95	12.01	11.38	12.41
1926 . . . . . .	13.20	9.71	9.61	9.99	12.85
1934 . . . . . .	8.50	6.73	6.41	6.82	7.06
1935 . . . . . .	9.48	8.19	8.94	7.78	9.48
1936 . . . . . .	10.49	9.37	8.77	8.76	9.79

b) Výkaz neprodaného hovězího a vepřového dobytka na Ústředním trhu dobytčím v Praze (týdně podle Dobytčí a masné pokladny):

Datum:	hovězí dobytek:	vepři dom.:	cizí vepři těžcí a bagouni:
1936
7./9. . . . . . . . .	96	221	538
14./9. . . . . . . .	87	705	613
21./9. . . . . . . .	98	193	873
29./9. . . . . . . .	52	395	307
5./10. . . . . . . .	72	483	704
12./10. . . . . . .	64	148	267
19./10. . . . . . .	83	210	721
26./10. . . . . . .	77	73	911
2./11. . . . . . . .	54	180	360
9./11. . . . . . . .	125	1.355	668
16./11. . . . . . .	76	366	421
23./11. . . . . . .	130	154	760.

c) Neprodaný dobytek na trzích venkovských:

26./10. Hodonín: 13 telat, 107 kusů mlad. dobytka, l0 volů, 104 krav,

4./11. Nymburk: 12 telat, 7 kusů mlad. dobytka, 82 krav,

26./10. Mukačevo: 15 telat, 17 volů, 47 krav. Písek, Jistebnice: na posledních trzích kupován byl pouze mladý dobytek, krávy byly bez poptávky.

16./11. Litomyšl: 2 telata, 21 jalovic, 91 krav a 2 voli.

Na ústředním trhu na vepřový dobytek v Praze VII. poklesly ceny vepřů domácích dne 9. listopadu t. r. 0 43 hal., vepřů cizích o 19 hal. a bagounů o 12 hal. na 1 kg ž. v. Na témže trhu poklesly dne 16. listopadu 1936 ceny vepřů domácích opět o dalších 15 hal. a vepřů cizích o 11 hal. na 1 kg ž. v.

Ceny hovězího dobytka doznaly na tomto trhu rovněž citelného poklesu: voli o 48 hal., býci o 21 hal., krávy dokonce o 68 hal. a mladý dobytek o 46 hal. při 1 kg ž. v.

Pokles projevil se přirozeně i v cenách masa ve velkém.

I z venku docházejí zprávy o trvalém poklesu cen dobytka hovězího i vepřového:

Plzeň, dne 12. listopadu 1936: "Ceny vepřů a telat opět poklesly následkem většího příhonu, ceny za hovězí maso jen stěží se držely".

Čes. Budějovice, dne 11. listopadu 1936: "Následkem zvětšeného příhonu ceny ve všech kategoriích poklesly".

Mor. Ostrava, dne 11. listopadu 1936: "Příhon hovězího dobytka byl o 117 kusů větší, nežli týdne minulého. Trh měl průběh mdlý, ceny poklesly, u slabšího dobytka o více jak 1 Kč na 1 kg. V masné tržnici obchod masem z hovězího dobytka rovněž vázl, atd."

Vylíčená situace potvrzuje tudíž, že i minulého roku byly zmenšené příhony dobytka v době letních měsíců zjevem sezonním v důsledku polních a žňových prací pravidelně se opakujícím, a že řádné zásobování dobytkem i masem všeho druhu není i nebylo nijak ohroženo.

V Praze dne 20. ledna 1937.

Předseda vlády:

Dr. M. Hodža v. r.

 

373/2.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností

na interpelaci senátora Vojtěcha Dundra

ve věci kartelu výrobců dřevěných píp a postupu odborového rady Ing. Urbana v ministerstvu obchodu proti nekartelovaným firmám (tisk 271/3).

Povolovací řízení na vývoz dřevěných píp zavedeno bylo po bedlivé úvaze a po provedeném šetření u veřejnoprávních i zájmových korporací. Tomuto opatření předcházelo utvoření t. zv. evidenční kanceláře vývozců, jejíž členové se zavázali vyvážeti jen za určité ceny, avšak tato organisace sama o sobě nedovedla docíliti značnějších úspěchů se zřetelem k podbízení cen, prováděnému firmami, stojícími mimo zmíněnou kancelář.

Po zavedení povolovacího řízení, které uvítala i Národní banka, se ministerstvo obchodu marně snažilo docíliti dohody mezi vývozci o cenách, a tak nezbývalo než povolovati vývoz píp pouze za směrné ceny, o nichž se dohodla většina vývozců.

V jednotlivostech se poznamenává toto:

Pouze 4 firmy mimo sdružení stojící projevily větší zájem o vývoz, zatím co ostatní jsou zcela malí výrobci, kteří pracují jen tehdy, když nastal zvláště dobrý odbyt tohoto zboží. Menší výrobci byli kromě toho postiženi důsledky devisového řízení zavedeného v Německu, při čemž zmenšení vývozu bylo neprávem připisováno zřízení evidenční kanceláře. Mezi sdruženými výrobci jest řada malých producentů živnostenských, takže neodpovídá skutečnosti názor, že sledováním dohodnutých cen se vyhovuje jen firmám velkým.

Tvrzení, že evidenční kancelář byla hlavně založena proto, aby podepřena byla posice firmy Seidler, jest vyvráceno skutečností, že vývoz této firmy v období povolovacího řízení podstatně poklesl, kdežto větší firma (Lukeš v Rovensku), mima evidenční kancelář stojící, na vývozu získala.

Neodpovídá skutečnosti, že dávány byly informace ústřednímu svazu průmyslníků o tom, které firmy mimo sdružení žádají za vývoz a do které země. Spíše sami vývozci při dohodě s evidenční kanceláří o odvodu valut tak činili, nehledíc k tomu, že konkurence se snadno může dověděti a vývozech od svých zahraničních odběratelů, resp. obchodních přátel.

Pokud se v interpelaci uvádí, že firmy, v evidenční kanceláři sdružené, resp. předseda tohoto sdružení, podbízely ceny pod úroveň cen dohodnutých, nedošly o tom ministerstvu obchodu správy. Tento podnět bude však sledován a v případě, že bude zjištěna jeho pravdivost, vyvoděny budou stejné důsledky jako proti firmám nesdruženým.

Stížnosti do postupu ministerstva obchodu se týkají pravděpodobně vývozních obtíží zmíněné již firmy Václav Lukeš v Rovensku. Této firmě vydána četná vývozní povolení za stanovené ceny, avšak při kontrole se dospělo k určitým pochybnostem o jejich dodržování. Ve skutečnosti nebyly činěny překážky, pokud dodržovány předepsané směrnice, žádné firmě a tedy ani firmám mimo sdružení, a zejména také nebyl na ně činěn nátlak, aby vstoupily do evidenční kanceláře.

Podbízením cen, o němž se interpelace také zmiňuje, získává neúměrně zakázek některá z firem, zatím co mnoho ostatních bývá z práce vyřazeno, čímž snižovány mzdy, které při výrobě píp znamenají významnou položku. Tímto stavem vzniká ovšem také nebezpečí vzrůstu nezaměstnanosti. Uvedené skutečnosti dokazují, že drobným živnostníkům se nikterak nebrání ve vývozu dřevěných píp, naopak regulací vývozu mají býti zajištěny této výrobě přiměřené vývozní ceny.

Ve věci námětu ohledně nuceného syndikátu dlužno poznamenati, že jeho vybudování nebylo se strany zájemců dosud požadováno a bylo by nutno podobný návrh v každém případě podrobiti šetření a pozorné úvaze.

Pokud jde o postup úředníků ministerstva obchodu vůči stranám nutno konstatovati, že žadatelům se dostane vždy nutného vysvětlení, při čemž nelze přehlédnouti, že referent jest vázán schválenými směrnicemi. Pokládám za zbytečno, aby těmto úředníkům se dostalo nějakého poučení o samozřejmosti, že jsou úředníky státními a nikoliv orgány organisace průmyslníků nebo kartelů výrobců.

V Praze dne 19. prosince 1936.

Ministr obchodu:

J. V. Najman v. r.

373/3 (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora M. Fritsche

stran opožděného doručování výměrů o povoleni schůzí pod širým nebem (tisk 284/1).

Žádost místní skupiny sudetskoněmecké strany ve Slatině za povolení letní slavnosti s průvodem ve Slatině dne 21. června 1936 vyřídil okresní úřad v Chebu sice již dne 13. června 1936, odsunul však doručení povolovacího výměru, protože mezi tím vyskytly se okolnosti, které by případně byly mohly klidný průběh slavnosti porušiti. Proto byl výměr doručen, až když se okresnímu úřadu podařilo tuto překážku odstraniti.

Ostatně nevznikla pořadatelům tím, že výměr byl doručen až 21. června, žádná újma, poněvadž podle jednání s funkcionáři strany u okresního úřadu mohli s povolením slavnosti určitě počítati.

V Praze dne 5. ledna 1937.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Překlad ad 373/3.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Senators M. Fritsch

wegen verspäteter Zustellung von Bewilligungsbescheiden für Versammlungen unter freiem Himmel (Druck 284/1).

Das Gesuch der Ortsgruppe der sudetendeutschen Partei in Schlada um Bewilligung eines Sommerfestes mit Umzug in Schlada am 21. Juni 1936 hat die Bezirksbehörde in Eger zwar schon am 19. Juni 1936 erledigt, die Zustellung des Dewilligungsbescheides jedoch verschoben, weil inzwischen Unvstände aufgetreten waren, welche eventuell einen ruhigen Verlauf des Festes hätten stören können. Aus diesem Grunde wurde der Bescheid erst dann zugestellt, als es der Bezirksbehörde gelungen war, dieses Hindernis zu beseitigen.

Übrigens entstand den Veranstaltern dadurch, daß der Bescheid erst am 21. Juni zugestellt wurde, kein Nachteil, weil sie nach den Verhandlungen mit den Parteifunktionären bei der Bezirksbehörde mit der Bewilligung der Feier bestimmt rechnen konnten.

Prag, am 5. Jänner 1937.

Der Minister des Innern:

Dr. Černý m. p.

373/4 (původní znění).

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci senátora Ing. Mayra stran přeložení třiceti německých rodin státních úředníků z Nového Bohumína (tisk 284/5).

Interpelace týká se patrně opatření úřadů železničních, jimiž byl ze služebních důvodů přeložen větší počest zaměstnanců dopravního úřadu v Bohumíně a výtopny tamtéž k jiným služebnám. Z nich bydlelo ? jak byla zjištěna teprve v podnětu interpelace ? 22 v Novém Bohumíně. Při tamto revirementu personálu, ve službě železniční nikterak řídkém to zjevu, nebyla přihlíženo k bydlišti přeložených a jen shodou okolností se stalo, že odchodem přeložených a jejich rodin byla ve větší míře postižena obec Nový Bohumín. Již z toho jest zřejmo, že opatřením nebyly sledovány tendenci působiti na výsledek obecních voleb v tomto místě.

Pokud se přeložení zaměstnanci proti tomuto opatření odvolali, byla odvolání v ministerstvu železnic pečlivě zkoumána. Ve dvou případech byla odvolání vyřízena příznivě.

V Praze dne 12. ledna 1937.

Předseda vlády:

Dr M. Hodža v. r.

Překlad ad 373/4.

Antwort

des Vorsitzenden der Regierung

auf die Interpellation des Senators Ing. G. Mayr

wegen Versetzung von dreißig Staatsbeamtenfamilien aus Neuoderberg (Druck 284/5).

Die Interpellation bezieht sich offenbar auf Verfügüngen der Eisenbahnbehördenl mif welchen aus Dienstesrücksichten eine größere Anzahl von Bediensteten des Verkehrsbureaus in Oderberg und des Helzhauses daselbst zu anderen Dienststellen versetzt wurde. Von diesen wohnten ? wie erst aus Anlaß der Interpellation sichergestellt wurde ? 22 in Neuoderberg. Bei diesem Revirement des Personales, einer im Eisenbahndienste nicht seltenen Erscheinung, wurde der Wohnort der Versetzten nieht ber?cksichtigt und nur durch Zusammentreffen der Umstände geschah es, daß durch den Abgang der Versetzten und ihrer Familien in größerem Maße die Gemeinde Neuoderberg betroffen wurde. Schon daraus ist ersichtlich, daß durch die Verfügung eine Tendenz auf das Ergebnis der Gemeindewahlen in diesem Orte einzuwirken nicht verfolgt wurde.

Insoferne die versetzten Bediensteten gegen diese Verfügung rekuriert haben, wurden die Rekurse im Eisenbahnministerium sorgfältig geprüft. In zwei Fällen wurden die Rekurse günstig erledigt.

Prag, am 12. Jänner 1937.

Der Vorsitzende der Regierung:

Dr. M. Hodža m. p.

373/5 (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci senátora Dr Tischera

stran protizákonné jazykové prakse u soudů vyšší stolice (tisk 284/8).

Interpelace neuvádí konkretně, které soudy porušují na neprospěch příslušníků menšinového jazyka německého předpisy jazykového práva, a obsahuje jen všeobecné výtky, které ovšem nelze podrobně přezkoumati.

Na základě zpráv, které si ministerstvo spravedlnosti vyžádalo od presidií vrchních soudů v Praze a v Brně o jazykové praksi sborových soudů, zvláště jako soudů odvolacích, musím všeobecná obvinění, učiněná v interpelaci praksi těchto soudů, odmítnouti.

Ze zpráv vyplývá, že se dbá zásady, že příslušníci jazyka menšinového mají, jsou-li dány podmínky jazykového zákona a jazykového nařízení, nárok, aby se jim dostalo také vyřízení v jejich jazyku a aby s nimi bylo při ústním jednání také v jejich jazyku projednávána. Protože při ústním jednání je podmínkou pro užití menšinového jazyka se strany soudu, aby strana, která je tohoto jazyka příslušníkem, a její právní zástupce skutečně v menšinovém jazyku jednali, není porušením jazykových předpisů, jedná-li soud jen v státním jazyku tam, kde strana nebo její právní zástupce menšinového jazyka neužívají (jak se stává, když na př. u sborového soudu, ležícího v okresu bez menšiny, vystupují místní právní zástupci, kteří jsou příslušníky, jazyka státního). Není také porušením jazykových předpisů, užívá-li soud jen jazyka státního, když strana prohlásí, že na užití menšinového jazyka netrvá, neboť takové vzdání je podle všeobecných zásad i podle výslovného předpisu čl. 24 jaz. nař. přípustné. K takovému prohlášení docházívá někdy z vlastního rozhodnutí strany nebo jejího právního zástupce. Stane-li se někde, že soud před započetím jednání se dotáže stran, zda žádají, aby se vůči ním užívalo jazyka menšinového, není to v rozporu s jazykovými předpisy a nelze v tom jmenovitě spatřovati projev právního názoru, že práva na užívání menšinového jazyka se strany soudu má strana - i když jsou jinak pro to dány všechny podmínky podle jazykových předpisů - jen tehdy, když se výslovně toho domáhá. Dokonce už nelze považovati takový dotaz za nátlak na stranu, aby se svých práv vzdala, neboť nic nebrání straně, aby na svém jazykovém právu trvala.