Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
4. zasedání.
Tisk 314.
Interpelace:
1. sen. Bocka na p. ministra financí stran hrubého porušení zásady národnostní rovnosti při ustanovení úředníků a zřízenců u berní správy a berního úřadu v Žatci.
2. sen. Krommera na p. ministra vnitra stran nastoupení služby 1.500 členů státní policie u policejních úřadů v Jablonci n. N., Liberci, České Lípě, Děčíně-Podmoklech, Ústí n. L., Teplících, Duchcově, Mostě, Karlových Varech, Chebu, Mariánských Lázních.
3. sen. Maixnera na p. ministra spravedlnosti stran opomíjení německých kandidátů notářství při obsazování notářských míst.
4. sen. Garlika na p. ministra vnitra stran ozbrojení domněle nepolitických spolků.
5. sen. Garlika na p. ministra spravedlnosti stran zbytečného a neodůvodněného odvolání státního zastupitelství proti osvobozujícímu rozsudku okresního soudu v Nové Bystřici.
6. sen. Krczala na p. ministra školství a národní osvěty stran obsazení místa okresního školního inspektora pro německý městský školní okres Brno.
Překlad ad 314/1.
Interpelace
senátora K. Bocka
na pana ministra financí
stran hrubého porušení zásady národnostní rovnosti při ustanovení úředníků a zřízenců u berní správy a berního úřadu v Žatci.
Interpelantům bylo z voličských kruhů sděleno, že zásada rovnosti smlouvy o ochraně menšin, ústavy a oficiosních prohlášení odpovědných politiků byla značně porušena při obsazení míst u berní správy a berního úřadu v Žatci.
V Žatci koná podle informací
a) u berní správy 16 Čechů a jen 3 Němci službu jako úředníci a zřízenci,
b) u berního úřadu jest ustanoveno 15 Čechů a ani jediný Němec.
Při poctivém zachovávání zásady národnostní rovnosti byl by se musel při obsazování těchto míst vzíti zřetel k obyvatelstvu města Žatce a okresu žateckého, největším dílem německému.
Obsazení těchto úřednických a zřízeneckých míst bylo však provedena v rozporu s opětovně hlásanou zásadou národnostní rovnosti zjevně v neprospěch domněle rovnoprávných československých státních občanů německé národnosti (etnické a jazykové příslušnosti).
Tážeme se tudíž pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten přeložením a novým ustanovením úředníků a zřízenců u berní správy a berního úřadu v Žatci zjednati takový číselný poměr, který odpovídá klíči obyvatelstva?
V Praze dne 26. října 1936.
Bock,
Schösser, Enhuber, W. Müller, Krommer, Krczal, Frank, Schmidt, Pfrogner, Liehm, Maixner, Keil.
314/1 (původní znění).
Interpellation
des Senators Karl Bock
an den Herrn Finanzminister
betr. die gröbliche Verletzung des nationalen Gleichheitsgrundsatzes bei der Einstellung von Beamten und Bediensteten bei der Steueradministration und beim Steueramte in Saaz.
Den Interpellanten wurde aus Wählerkreisen berichtet, das der Gleichheitsgrundsatz des Minderheitenschutzvertrages, der Verfasung und offiziösen Erklärungen verantwortlicher Politiker anläslich der Stellenbesetzung bei der Steueradmiuistration und beim Steueramte in Saaz erheblich verletzt wurde.
In Saaz versehen nach den Informationen:
a) bei der Steuera.dministration 16 Čechen und nur 3. Deutsche als Beamte und Bedienstete den Dienst,
b) beim Steueramte sind 15 Čechen und kein einziger Deutscher eingestellt.
Bei redlicher Beachtung des nationalen Gleichheitsgrundsatzes hätte müssen bei diesen Stellenbesetzungen auf die zum allergrösten Teile deutsche Bevölkerung der Stadt Saaz und des Bezirkes Saaz Rücksicht genommen werden.
Die Besetzung dieser Beamten- u. Bedienstetenpasten wurde jedoch im Widersprüche zu dem wiederholt verkündeten. nationalen Gleichheitsgrundsatze offenbar zu Ungunsten der angeblich gleichberichtigten Čechoslovakischen Staatsbürger deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) durchgeführt.
Wir stellen daher an den Herr Minister die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachvexhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, durch Versetzung und I Neueinstellung von Beamten und Bediensteten bei der Steueradministration und beim Steueramte in Saaz ein solches zahlenmäsiges Verhältnis herzustellen, das dem Bevölkerungsschlüsel entspricht?
Prag, 26. Oktober 1936.
Bock,
Schösser, Enhuber, W. Müller, Krommer, Krczal, Frank, Schmidt, Pfrogner, Liehm, Maigner, Keil.
Překlad ad 314/2.
Interpelace
senátora O. Krommera
na pana ministra vnitra
stran nastoupení služby 1.500 členů státní policie u policejních úřadů v Jablonci n. N., Liberci, české Lípě, Děčíně-Podmoklech, Ústí n. L., Teplicích, Duchcově, Mostě, Karlových Varech, Chebu, Mariánských Lázních.
V červnu l936 oznamoval český tisk, že 1500 členů státní policie nastoupilo svou službu u policejních úřadů v Jablonci n. N., Liberci, České Lípě, Děčíně-Podmoklech, Ústí n. L., Teplicích, Duchcově, Mostě, Karlových Varech, Chebu, Mariánských Lázních.
Je zde odůvodněná obava, že při obsazování těchto míst nebylo dbáno zásady rovnosti smlouvy o ochraně menšin a ústavy.
Tážeme se tudíž pana ministra vnitra:
Kolik Němců a kolik Čechů zaměstnáno je v přítomné době v městech s německou většinou obyvatelstva jako členové státní policie?
V Praze dne 23. října 1936.
Krommer,
Frank, Bock, Pfrogner, Schösser, Schmidt, dr Tischer, ing. Weller, Maixner, Liehm, W. Müller, Enhuber.
314/2 (původní znění).
Interpellation
des Senators Otko Krommer
an den Herr Inenminister
wegen des Dienstantrittes von 1500 Staatspolizisten bei den Polizeibehörden Gablonz, Reichenberg, Böhm. Leipa, Tetschen-Bodenbach, Aussig, Teplitz, Dux, Brüx, Karlsbad, Eger, Marienbad.
Im Juni 1936 meldete die čechische Presse, das 1500. Staatspolizisten ihren Dienst bei den Palizeibehörden Gablonz, Reichenberg, Böhm. Leipa, Tetschen-Bodenbach, Aussig, Teplitz, Dux, Brüx, Karlsbad, Eger, Marienbad. angetreten haben.
Es besteht diz begründete Besorgnis, das bei der Besetzung dieser Stellen der Gleichheitsgrundsatz des Minderheitenschutzvertrages und der Verfassung nicht hinreichend beachtet wurde.
Lir Stellin doher on den Heren Innenminister die Anfrage:
Wieviel Deutsche und wieviel Čechen sind derzeit in Städten mit deutscher Bevölkerungsmehrheit als Staatspolizisten angestellt?
Prag, am 23. Oktober 1936.
Krommer,
Frank, Bock, Pfrogner, Schösser, Schmidt, Dr. Tischer, Ing. Weller, Maixner, Liehm, W. Müller, Enhuber.
Překlad ad 314/3.
Interpelace
senátora W. Maixnera
na pana ministra spravedlnosti
stran opomíjení německých kandidátů notářství při obsazování notářských míst.
Němečtí kandidáti notářství nalézají se ve smutném postavení; jsou opětovně opomíjeni při obsazování uvolněných notářství. Praxe kloní se dokonce k tomu, že se v městech s převážně německým obyvatelstvem jmenují notáři Češi, ačkoli četní němečtí kandidáti notářství mají již více nežli 15 (! ) roků praxe a se svými rodinami nalézají se ve velké nouzi.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Je pan ministr ochoten při nejbližším jmenování notářů podle delší praxe přihlédnouti k německým kandidátům notářství, kteří přes dlouholetou praxi dosud nebyli jmenováni notáři?
2. Je pan ministr ochoten notářství v městech s německou většinou obyvatelstva obsazovati německými notáři?
V Praze dne 24. října 1936.
Maixner,
Fritsch, ing. Löhnert, Bock, dr. Tischer, Keil, Krczal, Schösser, Liehm, W. Müller, Tschakert.
314/3 (původní znění).
Interpellation
des Senators Wilhelm Maixner
an den Herrn Justizminister
wegen der Besetzung von Notariatsstellen unter Űbergehung der deutschen Notariatskandidaten.
Die deutschen Notariatskandidaten befinden sich in einer traurigen Lage; sie werden wiederholt bei Besetzung freiwerdender Notariate übergangen: Die Praxis neigt sogar dazu, in Städten mit vorwiegend deutscher Bevölkerung Čechen als Notare zu ernennen, ubwohl zahlreiche deutsche Notariatskandidaten bereits mehr als 15 (!) Jahre Praxis haben und sich mit ihren Familien in großer Not befinden.
Wir stellen an den Herrn Justizminister die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, die deutschen Notariatskandidaten, die trotz mehrjähriger Praxis noch keine Notariatsstelle erhalten haben, bei den nächsten Notariatsernennungen nach Masgabe der längeren Praxis zu berücksichtigen?
2. Ist der Herr Minister bereit, die Notariate in Städten mit deutscher Bevölkerungsmehrheit mit deutschen Notaren zu besetzen?
Prag, am 24. Oktober 1936.
Maixner,
Fritsch, Ing.. Löhnert, Bock, Dr. Tischer, Keil, Krczal, Schösser, Liehm, W. Müller, Tschakert.
Překlad ad 314/4.
Interpelace
senátora K. Garlika
na pana ministra vnitra
stran ozbrojení domněle nepolitických spolků.
Dne 28. října 1935 procházely náměstím v Mostě před udivenou sudetskoněmeckou veřejností četné ozbrojené spolky.
Od té doby nechtějí zmlknouti pověsti, že četné domněle nepolitické spolky jsou ozbrojeny a konají nepřípustná cvičení.
V novinách možno opětovně čísti o "rudé obraně", "republikánské obraně", ozbrojené "selské jízdě", občanské a národní gardě", "stráží svobody".
K obraně státu je zde armáda, ale nikoli nějaké soukromé armády, které státu nehájí, nýbrž nejvýše mohou se mu státi nebezpečnými.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten zahájiti šetření o tom, které spolky, sdružení osob a politické organizace mají, chovají a používají zbraní?
2. Je pan ministr ochoten podati zprávu o výsledku tohoto šetření a o učiněných opatřeních?
V Praze dne 24. října 1936.
Garlik,
Enhuber, Keil, Patzak, W. Müller, Pfrogner, Frank, Schösser, Krommer, Schmidt, Werner.
314/4 (původní znění).
Interpellation
des Senators Karl Garlik
an den Herrn Innenminister
wegen der Bewaffnung angeblich unpolitischer Vereine.
Am 28. Oktober 1935 sind auf. dem Marktplatz in Brüx vor der erstaunten sudetendeutschen afferitlichkeit zahlreiche bewaffnete Vereine vorübergezogen.
Seither wollen die Gerüchte nicht verstummen, das zahlreiche, angeblich unpolitische Vereine bewaffnet seien und unzulässige Übungen abhalten.
In den Zeitungen kann man immer wieder von "Roter Wehr"; Republikanischer Wehr"; bewaffneter "Bauernreíterei"; "Bürger- und Nationalgarde"; " Freiheitswache "stráž svobody" lesen.
Zur Verteidigung des Staates ist die Armee da aber nicht irgendwelche Privatarmeen, die den Staat nicht schützen, sondern ihm höchstens gefährlich werden können.
Wir richten an den Herren Innemninister die Anfrage
1. Ist der Herr Minister bereit, eine Untersuchung einzuleiten, welche Vereine, Personen vereinigungen und politische Organisationen Waffen besitzen, verwahren und verwenden?
2. Ist der Herr Miníster bereit, liber das Ergebnis dieser Untersuchung und die von ihm getroffenen Verfügungen abschliesend zu berichten?
Prag, am 24. Oktober 1936.
Garlik,
Enhuber, Keil, Patzak, W. Müller, Pfrogner, Frank, Schösser, Krommer, Schmidt, Werner.
Překlad ad 314/5.
Interpelace
senátora K. Garlika
na pana ministra spravedlnosti
stran zbytečného a neodůvodněného odvolání státního zastupitelství proti osvobozujícímu rozsudku okresního soudu v Nové Bystřici.
Okresní soud v Nové Bystřici zprostil ústy okresního soudce dr Sachse podle § 259/2/I tr. ř. obžalované Antonína Langa, domkáře v Albeři č. 64, a Františka Maresche, kováře a hostinského v Albeři č. 9, rozsudkem ze dne 25. července 1935, T 95/35-6 žaloby proti nim vynesené, že dne 15. července 1935 pořádali v Albeři všeobecně přístupnou schůzi bez omezení na zvané hosty, aniž by ta alespoň tři dny před zamýšleným konáním schůze oznámili písemně úřadu s udáním účelu, místa a času schůze, čímž se dopustili přestupku podle § 2 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.
V důvodech rozhodnutí uvedl soud v Nové Bystřici, po prvé rozhodující, toto:
"Na základě trestního udání, jakož i na základě přečtených písemných pozvání a to v Albeři dne 14. června 1935 a na základě svědeckých výpovědí četníka strážmistra Václava Hlíny, dalších svědků Františka Wespa, Karla Marzinyho, Adolfa Pelze, Karla Pötsche, Benedikta Faasta, Josefa Stalleckera., Matěje Breita, Josefa Ballische, Jana Maurera, Františka Dëutsche, Hanuše Faasta, Antonína Biegela zjistil soud a považoval za prokázané, že sudetoněmecká strana, a to místní skupina v Albeři pořádala dne 15. června 1935 v 9 hodin večer v hostinci Marzinyho měsíční schůzi, ke které vedoucí místní skupiny Antonín Lang a zapisovatel František Maresch pozvali členy písemně vývěskou na obecních vývěsních tabulích. Přístup do sálu, ve kterém se měsíční schůze konala, byl možný z kuchyně a z předsíně. Dveře předsíně byly uzamčeny a členové šli všichni do sálu kuchyní, jejíž dveře před zahájením schůze byly zamčeny. Před zahájením schůze zapsali se přítomní, vesměs jen členové místní skupiny sudetoněmecké strany, do presenční listiny. Mimo to znal svolavatel členy místní skupiny a všechny jiné osobně. Přítomno bylo asi 15 osob, čítaje v to funkcionáře, a všichni seděli u dvou k sobě přistavených stolů.
Z těchto zjištěných okolností má soud za to, že nešlo o všeobecně přístupnou schůzi, nýbrž jen o schůzi, ke které zváni byli a také se dostavili pouze členové místní skupiny.
Jde o stranu v malé vesnici, kde se všichni členové navzájem znají a byl by tudíž mohl vedoucí schůze lehce vykázati nečlena, který by byl schůzi navštívil.
I když členové místní skupiny nebyli zváni individuálně, nýbrž jen vývěskou na místní vývěsní tabuli, byla přece dána možnost vykázati nečleny ze sálu, takže šlo skutečně o schůzi, která byla omezena jen na členy sudetskoněmecké strany, čímž smyslu zákona bylo vyhověno."
Proti tomuto rozsudku státní zastupitelství nejen ohlásilo odvolání ke krajskému soudu v českých Budějovicích, nýbrž odvolání provedlo, ačkoli přezkoumání stavu věci příslušným referentem státního zastupitelství muselo ukázati, že tu nebylo nejmenšího důvodu, aby se trvalo na odvolání proti osvobozujícímu rozsudku.
Krajský soud v Českých Budějovicích, oddělení 6, jako odvolací soud uznal rozsudkem ze dne 13. srpna 1935, To 297/35-3 takto:
"Odvolání se, pokud se obrací proti výroku o vině, s poukazem na správné důvody rozhodnutí prvního soudu, stavu věci odpovídající a obzvláště v subjektivním směru ničím nevyvrácené, jako bezdůvodné zamítá."
Tento případ je pro naše státní zastupitelství přímo příznačný. Projevuje se totiž praxe, že státní zastupitelství v trestních věcech, které považují za politické, dávají funkcionářem státního zastupitelství zásadně ohlašovati odvolání a na odvolání trvají dokonce tehdy, když z celého stavu věci musejí poznati, že odvolání je neodůvodněné. Touto praxí se odvolací soudy zatěžují zcela zbytečnou prací a nad to se obžalovaným způsobuje duševní napětí, jemuž by vydáni nebyli, kdyby odůvodněná osvobození první stolice ihned vcházela v moc, práva.
Tážeme se tudíž pana ministra spravedlnosti:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten připamatovati státním zastupitelstvím prostřednictvím generální prokuratury, že se činí disciplinárně odpovědnými, jestliže se státním zastupitelstvím přezkoumaná odvolání jeví býti zřejmě neodůvodněnými a zastupitelství na odvolání přece trvají, ačkoli vidí, že tím přetížené odvolací soudy zatěžují zbytečnou větší prací?
3. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti, který úředník státního zastupitelství v Českých Budějovicích odpovídá za to, že vytýkané a zjevně neodůvodněné odvolání nebylo odvoláno, nýbrž že se na něm setrvalo?