Překlad ad 304/4.

Interpelace

senátora O. Krommera

na pana ministra vnitra

stran přehmatů státní policie v Moravské Ostravě.

Na základě anonymního udání provedla dne 25. dubna 1936 státní.policie v Mor. Ostravě u členů sudetoněmecké. strany Emila Hoppa, dělníka, a Roberta Walenty, dělníka, kteří bydlí v oddělených domácnostech ve Svinově, domovní prohlídku.

Při prohlídce zabavila státní policie různé věci sudetoněmecké strany, na příklad členské výkazy, členské lístky, seznamy členů, příspěvkové známky a jiné věci, jichž držení v žádném zákoně není zakázáno.

Dne 27. dubna 1936 zabavila státní policie radiový přijímač obou členů sudetoněmecké sírany. Po policejním výslechu byly zprvu uvedené předměty sice vráceny, radiové zařízení však zůstalo zabaveno.

Jako důvod bylo uvedeno, že majitelé radiového přijímače poslouchali voličskou řeč německého říšského kancléře.

Je zjištěno, že dotyční posluchači rozhlasu nikdy neměli okna nebo dveře otevřeny, takže tedy všechno vysílání poslouchali v uzavřeném bytu. Mimo to byli postižení posluchači rozhlasu potrestáni správním trestem 2000 Kč; z těch byla cena zabaveného přístroje odečtena.

Při poslouchání rozhlasu byla okna zavřena, dolejší okraj oken je vzdálen 2 m od země. Přístroj byl při vysílání nařízen na mírnou sílu zvuku.

I kdyby řeč německého říšského kancléře bývalo slyšeti mimo obytnou místnost, nemohla tato skutečnost vzbuditi pohoršení, poněvadž řeč nebyla nikterak namířena proti ústavní jednotě a demokratickým základům československé republiky. Policie však vůbec nepřezkoumávala obsah řeči a skutečnost poslouchání řeči kancléře Německé říše - tedy státu, který s námi podle opětovného prohlášení našeho ministra věcí zahraničních jest nejen v korektních, nýbrž jako soused v.přátelských stycích. - zavdala jí podnět k tomu, aby radiové přístroje zabavila a nad to chudé dělníky potrestala nadmíru krutými pokutami.

Administrativa musí si býti vědoma toho, že každý takovýto případ nezůstane omezen na resort pana ministra vnitra, nýbrž že podstatně ohrožuje poctivé snahy ministerstva věcí zahraničních o zlepšení poměru k sousednímu Německu; neboť takováto krutá trestní opatření, jimž vůbec nepředcházelo zkoumání stavu věci, obzvláště obsahu řeči hlavy sousedního státu, rovnají se netoliko snižování Německé říše, nýbrž také snižování šéfa její vlády, jehož čest také československým zákonodárstvím, a to zákonem na ochranu cti 108/33, výslovně jest chráněna.

Tážeme se tudíž pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti stav věci?

2. Je pan ministr ochoten pečovati o to, aby v budoucích případech zkoumán byl nejdřív obsah řeči zahraničního státníka, rozhlasem šířené, nežli se vydají trestní opatření?

3. Je.pan ministr ochoten dát zavěsti disciplinární řízení proti policejnímu úředníku dr Hoblíkovi v Moravské Ostravě pro zjevně nedbalé a nedostatečné šetření?

V Praze dne 30. září 1936.

Krommer,

Krczal, Keil, Fritsch, ing. Lohnert, Patzak, Liehm, Enhuber, Garlik, Stellwag, Schmidt.

304/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Otto Krommer

an den Herrn Minister des Innern

betreffend Übergriffe der Staatspolizei in Mähr. Ostrau.

Auf Grund einer anonymen Anzeige wurden am 25. April 1936 von der Staatspolizei in Mährisch Ostrau bei den Mitgliedern der Sudetendeutschen Partei Emil Hopp, Arbeiter, und Robert Walenta, Arbeiter, welche beide in getrennten Haushalten in Schönbrunn wohnen, eine Hausdurchsuchung vorgenommen.

Bei der Durchsuchung beschlagnahmte die Staatspolizei verschiedene Sachen der Sudetendeutschen Partei, z. B. Mitgliedsausweise, die Mitgliedskarten, die Mitgliederlisten, Beitragsmarken und andere Dinge, deren Besitz durch kein Gesetz verboten ist.

Am 27. April 1936 beschlagnahmte die Staatspolizei den Rundfunkempfänger der beiden Mitglieder der Sudetendeutschen Partei. Nach dem Polizeiverhör wurden zwar die zuerst angeführten Gegenstände zurückerstattet, die Rundfunkgeräte jedoch blieben beschlagnahmt.

Als Begründung wurde angeführt, daß die Besitzer der Rundfunkgeräte eine Wahlrede des deutschen Reichskanzlers angehört haben.

Es ist festgestellt, daß die betreffenden Rundfunkhörer niemals die Fenster oder Türen geöffnet haben, so daß sie also alle Sendungen in der geschlossenen Wohnung angehört haben. Außerdem wurden die betroffenen Rundfunkhörer mit einer Verwaltungsstrafe von Kč 2.000.- bestraft; von diesen wurde die Wertsumme des beschlagnahmten Apparates in Abzug gebracht.

Beim Anhören der Sendung waren die Fenster geschlossen, der untere Rand der Fenster befindet sich 2 Meter vom Erdboden entfernt. Der Apparat war bei der Sendung auf eine mäßige Lautstärke eingestellt.

Selbst wenn man die Rede des deutschen Reichskanzlers auch außerhalb des Wohnzimmers gehört hätte, konnte diese Tatsache keine Ärgernis erregen, weil die Rede auf keinen Fall gegen die verfassungsmäßige Einheit und die demokratischen Grundlagen der čechoslovakischen Republik gerichtet war. Die Polizeidirektion hat aber überhaupt nicht den Inhalt der Rede überprüft und die Tatsache der Abhörung einer Rede des Kanzlers des Deutschen Reiches - also eines Staates, der mit uns nach den wiederholten Erklärungen unserer Außenminister nicht nur in korrekten, sondern in freundnachbarlichen Beziehungen steht -, zum Anlaß genommen, die Rundfunkgeräte zu beschlagnahmen und überdies arme Arbeiter mit überaus harten Geldstrafen zu bestrafen.

Die Administrative muß sich bewußt sein, daß jeder solche Fall keineswegs auf das Ressort des Herrn Innenministers beschränkt bleibt, sondern die redlichen Bemühungen des Außenministeriums um eine Verbesserung des Verhältnisses zu dem uns benachbarten Deutschland wesentlich gefährdet; denn derart harte Straf Verfügungen, denen überhaupt keine Prüfung des Sachverhaltes, insbesondere des Inhaltes der Rede des Staatsoberhauptes eines Nachbarstaates vorangegangen ist, kommt nicht nur einer Herabsetzung des Deutschen Reiches, sondern auch einer Herabsetzung seines Regierungschefs, dessen Ehre auch durch die čechoslovakische Gesetzgebung, und zwar durch das Ehrenschutzgesetz 108/33, ausdrücklich geschützt ist, gleich.

Wir stellen daher an den Herrn Innenminister die Anfrage:

l. Ist der Herr Minister bereit, den Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sorgen, daß in künftigen Fällen vorerst der Inhalt der durch Rundfunk verbreiteten Rede eines ausländischen Staatsmannes geprüft wird, bevor Strafverfügungen erlassen werden?

3. Ist der Herr Minister bereit, gegen den Polizeibeamten Dr. Hoblik in Mähr. Ostrau wegen offenbar nachlässiger und mangelhafter Erhebungen das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

Prag, am 30. September 1936.

Krommer,

Krczal, Keil, Fritsch, Ing. Löhnert, Patzak, Liehm, Enhuber, Garlik, Stellwag, Schmidt.

304/5.

Interpelace

senátorů Jurana, Mikulíčka

panu ministru zemědělství

ve věci nesprávného provádění scelování půdy v obci Mastník, okres Třebíč.

V obci Mastník bude končit řízení o scelování půdy a proto jsou občanům postupně oznamovány konečné příděly. Výsledky scelování vyvolaly nespokojenost, ba u některých občanů téměř zoufalství.

Uvádím pouze případy, které jsem v místě osobně zjistil:

Odhadci p. Gabrhelovi, jmenovanému zemskou komisí pro agrární operace v Brně, byl přidělen místní odhadce pan Milostný Vladislav.

Posudků p. Milostného při zařazování pozemků do určité bonitní třídy nebylo vůbec dbáno. Bylo mu dáno na srozuměnou, že, nebude-li mlčeti, že sám na to doplatí a také doplatil.

Milostný měl dříve: 13 měřic písčitých, 10 měřic písčito-hlinitých, 18 měřic hlinito-písčitých, 20 měřic hlinitých pozemků.

Nyní se mu přiděluje: 30 měřic písčitých, 18 měřic písčito-hlinitých, 12 měřic hlinito-písčitých pozemků.

Tudíž samé lehké pozemky a k tomu ještě jsou vzdálené.

Milostný dostal přidělený celek, který mu byl pak bez jeho vědomí odejmut a přidělen občanu, u kterého p. komisař Gabrhel bydlel. Když se Milostný proti tomu ohradil a přidělený celek hodlal orati, bylo pohroženo, že bude odveden četníky, nebude-li mlčeti.

Kromě toho scelovací komise vnikla do zahrady p. Milostného, chtěla kus této uříznouti ve prospěch p. Zahradníčka, přesto, že zahrady byly ze scelovací akce vyjmuty.

Svoboda Jan, č. 7 tamtéž, nemá nyní při stavení žádného místa pro provozování hospodářství. Na trati Podevsi měl dosud největší výměru a dostal pouze 60 a, při tom ale 17 a u silnice.

Svoboda, č. 34 tamtéž, měl taktéž přiděleny pozemky s horší bonitní třídou. Měl ve třídě první a druhé 15 a, obdržel však půdu pouze ve 4-5 bonitní třídě.

Manželé František a Anna Urbanovi obdrželi pozemek s několika palouky, což znamená citelné poškození, neboť se jedná o půdu úplně neplodnou.

Uvádím pouze několik případů, které vyžadují nápravy.

Občané obce Mastník viděli na nákladním voze odváženou drůbež, dobytek, vejce, máslo, brambory, žito atd. ve prospěch komisařů a vyslovují silné podezření, že se scelovalo za úplatky.

Kromě toho byly různé věci pro komisary skupovány v různých hospodářstvích, aniž by byly zaplaceny.

V důsledku takto prováděného scelování je nespokojenost občanů pochopitelná a vyžaduje pozornosti povolaných činitelů.

Stížnosti, adresované na zemskou komisi pro agrární operace v Brně, byly dosud bezvýsledné.

Podepsaní se proto táží:

Jest tento případ takto prováděného scelování půdy p. ministru znám?

Hodlá pan ministr naříditi přezkoumání prováděného scelování?

Jest pan ministr ochoten naříditi opatření ve prospěch poškozených ještě před kolaudací, která má býti provedena již během několika dnů?

Jest pan ministr ochoten učiniti opatření vůči komisařům, kteří zneužili takto úředního postavení?

V Praze dne 17. října 1936.

Juran, Mikulíček,

dr Vacek, Pfeiferová, Kreibich, Dresl, Fidlík, Popovič, Zmrhal, Malík, Králka, Steiner.

304/6.

Interpelace

senátorů R. Bergmana, ing. Jos. Havlína

na p. ministra zemědělství

ve věci zřízení Pomocného fondu zemědělského.

Vládním nařízením č. 76/1936 Sbírky zákonů a nařízeni vstoupily v platnost předpisy o zemědělském vyrovnacím řízení. účelem tohoto zemědělského, vyrovnacího řízení i úmyslem zákonodárce bylo, aby se podala pomocná ruka tem zemědělcům, kteří bez vlastní viny, jen v důsledku zemědělské krise a případně i nepředvídaných nezdarů a katastrof v zemědělském podnikání octli se na pokraji hospodářské a existenční zkázy. Jmenovaným nařízením mělo se předluženým zemědělcům umožniti, aby se se svými věřiteli vyrovnali asi podobným způsobem, jako je to možné u jiných vrstev (na př. v živnostech, průmyslu a pod.) a aby jim tak umožněna byla další existence.

Tento jistě dobrý účel stává se však téměř nedosažitelným z toho prostého důvodu, že předlužený zemědělec nemá jednak dostatek peněz na složení zálohy na vyrovnací útraty, jednak ztěží se může zavázati k určitým pravidelným splátkám, vyplývajícím z vyrovnáni, jestliže neví, zda živelní pohroma, vyhynutí dobytka či jiné zlé okolnosti nepřipraví ho o odměnu za práci a tím i o možnost, svým finančním závazkům dostáti.

Bez pomocného fondu zemědělského, který by byl zemědělcům nápomocen při vyrovnacím řízení i později při splácení vyrovnacích kvót, nemá dosavadní vládní nařízení o zemědělském vyrovnání valné ceny.

Vším právem se proto ze zemědělských kruhů zdůrazňuje požadavek, aby se Pomocný fond zemědělský brzy stal skutkem.

Podepsaní se táží:

Jsou panu ministru zemědělství známy okolnosti výše uvedené?

Má pan ministr zemědělství přehled o tom, kolik žádostí o zemědělské vyrovnací řízení bylo již podáno, kolika žádostem vyhověno a kolik případů vyrovnání už skončeno?

Je pan ministr zemědělství ochoten působit k tomu, aby Pomocný fond zemědělský stal se co nejdříve skutkem? Jaké přípravy byly k tomu již vykonány?

V Praze dne 20. října 1936.

Bergman, ing. Havlín,

Vetterová-Bečvářová, Kvasnička, Záborec, dr Řehák, dr Matoušek, Trnobranský, Paulus, dr Fritz, dr Krčméry, dr Buday, Hancko.