283/4.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci senátorů J. Kvasničky, dr Budaye, inž. J. Havlína
ve věci zrovnoprávnění IV. etapy staro-pensistů (tisk 150/7).
Ad 1. V částce č. 49 Sbírky zákonů a nařízení státu československého byl publikován zákon ze dne 23. června 1936, č. 182, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich.
Podle §u 1 prvně citovaného zákona příslušejí odpočivné a zaopatřovací platy podle zákona č. 70/1930 Sb. z. a n., a podle předpisů ku provedení tohoto zákona vydaných od 1. července 1936 oprávněným zaměstnancům narozeným v roce 1875 nebo později a oprávněným vdovám narozeným v roce 1880 nebo později; zároveň příslušejí oprávněným dětem příspěvky na výchovu podle tohoto zákona.
Ad 2. Poukazuji na důvodovou zprávu k zákonu ze dne 23. června 1936, č. 182 Sb. z. a n., v níž jsou žádaná data uvedena podrobně.
V Praze dne 16. července 1936.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně v.r.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
283/5.
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci senátora Vojt. Dundra
ve věci protizákonného postupu okresního úřadu v Semilech (tisk 170/1).
Proti trestnímu nálezu v interpelaci uvedenému byl podán řádný opravný prostředek, takže zákonnost postupu okresního úřadu v Semilech bude instančně přezkoušena zemským úřadem v Praze, jemuž urychlené projednání záležitosti bylo zvláště uloženo.
Za tohoto stavu věci není zatím podkladu k dalším opatřením.
V Praze dne 31. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
283/6 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci senátora Bally
ve věci urychlené výplaty vkladů, uložených československými příslušníky do býv. uh. král. poštovní spořitelny před převratem (tisk 170/3).
Po diplomatické intervenci zástupců zúčastněných států u maďarského ministerstva financí předala poštovní spořitelna v Budapešti ke konci března t. r. československým zástupcům úhradu hlavní části československého pohledávkového bloku za býv. uherskou poštovní spořitelnou v Budapešti. Příslušné renty byly odvedeny ředitelství státního dluhu do úřední úschovy podle vládního nařízení č. 355/1921 Sb. z. a n. a přihlášeny k záměně za náhradní renty podle zákona č. 104/1928 Sb. z. a n. a podle prováděcího nařízení č. 64/1929 Sb. z. a n.
Jakmile obdrží poštovní spořitelna v Praze náhradní renty, zpeněží je a přistoupí po stanovení kvóty, připadající na starokorunové pohledávky v Kč, ihned k výplatě řádně přihlášených pohledávek.
V Praze dne 25. června 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
Překlad ad 283/6.
Válasz
a kormánytól Ballá szenátor interpellációjára
a csehszlovák állampolgárok volt magy. kir.
postatakarékpénztári betétjeinek sürgős
kifizetése tárgyában (170/3. nysz.).
Az érdekelt államok képviselőinek a magyar pénzügyminiszternél eszközölt közbenjárása után a budapesti postatakarékpénztár a volt budapesti magyar postatakarékpénztár iránti csehszlovák követelésblokk főrészének fedezetét a csehszlovák képviselőknek f. é. március vége felé átadta. Az illető járadékok a 355/1921. Tgysz. kormányrendelet értelmében az államadósságok igazgatóságának őrizetébe helyeztettek és a 104/1928. Tgysz. törvény valamint a 64/1929. Tgysz. végrehajtási utasítás értelmében pótjáradékokra leendő becserélésük iránt bejelentettek.
A Prahai postatarékpénztár, mihelyt a pótjáradékokat megkapja, azokat pénzzé teszi s régi koronára szóló követelés Kč-kvótájának megállapítása után azonnal hozzálát a szabályszerűen bejelentett követelések kifizetéséhez.
Praha 1936. június 25.
A kormány elnöke:
Dr. Hodža s. k.
283/7.
Odpověď
ministra financí na interpelaci senátora R. Bergmana v záležitosti platnosti vládního nařízení č. 28 ze dne 30. ledna 1936 na poplatníky ze řad zemědělců, kteří mají nárok na náhradu pozemkové daně podle vládního nařízení č. 74 ze dne 28. května 1928 (tisk 170/4).
Na hořejší interpelaci sděluji, že znění ustanovení § 2 vládního nařízení ze dne 30. ledna 1936, č. 28 Sb. z. a n., podle něhož má nárok na dobropis pouze poplatník, který měl k 31. prosinci 1935 splatné daně přímé s přirážkami, jakož i daň z obratu a přepychovou za léta 1934 a dřívější zcela vyrovnány, nepřipouští žádné výjimky, tedy ani pro zemědělce, jimž nebyla včas poukázána náhrada pozemkové daně podle vládního nařízení č. 74/1928 Sb. z. a n. za r. 1934 a léta dřívější.
V Praze dne 5. září 1936.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v r.
283/8.
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci senátora R. Bergmana
v záležitosti čelení rozmáhajícímu se pytláctví (tisk 170/6).
Četnictvo, v jehož obvodě k pytláctví dochází, věnuje zvýšenou pozornost jeho stíhání; na tuto povinnost, obsaženou ostatně v §§ 26 a 107 služební instrukce, a na podporu strážního lovčího personálu bylo nedávno znovu a důrazně upozorněno.
Podle potřeby bude počet četnictva v obvodech nejvíce ohrožených rozmnožen.
Pro budoucnost nutno počítati při potlačování pytláctví s účinností nového zákona o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské ze dne 5. března 1936, čís. 57 Sb. z. a n. Zneužívání střelných zbraní má býti čeleno novým zákonem o zbraních a střelivu, jehož osnovu ministerstvo vnitra již připravilo.
V Praze dne 17. srpna 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
283/9.
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci senátora R. Bergmana
ve věci nedovoleného překročování našich hranic říšskoněmeckými vojíny a důstojníky (tisk 170/7).
V zimních měsících letošního roku se vyskytlo několik případů, v nichž menší skupiny příslušníků říšskoněmeckého vojska překročily svémocně československé státní hranice. Nebylo zjištěno, že by při tom němečtí vojíni cvičili na našem území. Rovněž nebyly - při nejpečlivějším šetření, jež bylo v každém případě ihned provedeno - zjištěny další okolnosti, které by podle platných předpisů mohly býti vzaty za podklad trestního řízení před řádnými soudy. Bylo proto možno zakročiti proti vojínům zde zadrženým pouze pro přestupek zákona o cestovních pasech (překročení hranic bez radných cestovních dokladů), který podle zákona trestají politické úřady I. stolice peněžitým trestem nebo trestem na svobodě do 14 dnů. V těchto zákonných mezích bylý také říšskoněmeckým vojínům uloženy tresty na svobodě a tyto byly podle povahy zavinění odstupňovány, až dosáhly, nejvyšší, podle zákona přípustné míry. Pro vyměření vyššího trestu nebylo tudíž zákonného podkladu. V tomto směru bylo by posuzovati otázku případného retorsního opatření, jak je má na mysli interpelace vzhledem k případu čs. důstojníka, u něhož však byl německými soudy vzat za podklad odsouzení jiný trestný čin než pouhé neoprávněné překročení hranic.
Mimo potrestání vinníků byla pravidlem též podniknuta diplomatická intervence u německého zahraničního úřadu.
Příslušné úřady věnují účinné ochraně hranic největší péči a soustavně ji stále zdokonalují, jak pokud jde o osobní stav bezpečnostních orgánů v pohraničí, o jich umístění a výcvik, tak i pokud jde o jejich vyzbrojení způsobilými technickými prostředky četnické stanice v pohraničí jsou udržovány v plném stavu a k jejich podpoře jsou zřízeny na více místech četnické pohotovostní oddíly. Vedle toho jest v pohraničí ve značné míře již vybudována a buduje se dále souvislá síť stát nich policejních úřadů a jich expositur.
Veškerým v úvahu přicházejícím úřadům a orgánům dostalo se též vhodných dalších instrukcí, směřujících k zajištění neporušitelnosti státních hranic.
V Praze dne 27. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
283/10.
Odpověď
ministra Vnitra na interpelaci senátora Mikulíčka
o censurní praksi komisaře dra Kožiny v Hodoníně (tisk 170/9).
Okresní úřad v Hodoníně provádějící tiskovou prohlídku časopisu "Rudé Slovácko" zabavil č. 7 ze dne 19. října 1935, č. 8 ze dne 26. října 1935, č. 9 ze dne 2. listopadu 1935, č. 10 ze dne 9. listopadu 1935, č. 1 ze dne 4. ledna 1936, č. 6 ze dne 8. února 1936 a č. 7 tohoto časopisu ze dne 15. února 1936, shledav v místech v těchto číslech otištěných a uvedených v interpelaci, skutkovou podstatu přečinů a přestupků zákona na ochranu republiky.
Krajský jako tiskový soud v Uh. Hradišti všechna tato zabavení potvrdil a tak uznal, že zabavení se stalo právem.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k nějakému opatření.
Zodpovědění interpelace převzal jsem sám, ježto zabavení bylo nařízeno okresním úřadem v Hodoníně, jenž jest podřízen ministerstvu vnitra.
V Praze dne 4. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
283/11.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministra spravedlnosti
na interpelaci senátora Nedvěda ohledně falšování potravin (tisk 170/11).
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vyžádalo si v interpelované záležitosti vyšetření zemského úřadu v Praze, který podal tuto zprávu:
"Zemský úřad zařídil nepředvídané úřední odebrání 9 vzorků mléka ze dvora statkáře Jana Böhma v Horním Četně při dovezení do radlické mlékárny v Praze a vyšetření těchto vzorků ve Státním ústavu pro zkoumání potravin v Praze.
Podle sdělení tohoto ústavu vykazují odebrané vzorky analytická čísla mlék neporušených a nad to jsou značně bohatá tukem. Není tedy proti nim se stanoviska zák. č. 89/1897 ř. z. námitek."
Patřičná kontrola mléka jest nařízena podřízeným úřadům a opětovně byla zdůrazněna zvláště po vydání vlád. nařízení č. 75/1934 Sb. z. a n.
Pokud interpelace se týká ministerstva spravedlnosti, odpovídá ministerstvo spravedlnosti:
Postup státního zastupitelství v případě v interpelaci uvedeném byl správný a odpovídal výsledkům trestního řízení i zákonu.
Výsledky přípravného vyhledávání totiž nepotvrdily údaje trestního oznámení. Samotnému udavači nebylo možno uvěřiti, poněvadž jde o člověka již opětovně trestaného.
Není proto důvodu k zakročení.
V Praze dne 27. července 1936.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Czech v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
283/12 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci senátora dr Turchányiho
o zastavení křivdivých pokračování pro
cesty státních pensistů do ciziny (tisk 175/1).
Při posuzování otázky pobytu pensistů v cizině a požívání pense tamtéž nutno vycházeti z dosud platného dvorního dekretu ze dne 23. července 1827, čís. 30.120, jenž stanoví, že osoby požívající pensí, provisí a darů z milosti, které se chtějí odebrati do ciziny, potřebují kromě cestovního pasu od politického úřadu také povolení od příslušného zemského úřadu dle předpisů v pensijních věcech, pokud nechtějí plně ztratiti své požitky.
V tomto dekretu je tedy zcela jasně vysloven důsledek nedovoleného odcestování do ciziny. Není třeba, aby percipient trvale sídlil v cizině bez povolení, nýbrž sám fakt nedovoleného odcestování resp. opuštění státního území má za důsledek ztrátu pense. Na tento dvorní dekret navazují všechny pozdější předpisy a tak také § 18 nařízení vlády čís. 247/22 Sb. z. a n., kterým rozšířeny byly býv. předpisy rakouské i na Slovensko. Toto vládní nařízení bylo řádně vyhlášeno ve Sbírce zákonů a nařízení a je proto právně závazné.
Nejvyšší správní soud také stále podle tohoto ustanovení rozhoduje o podaných stížnostech. Neplatnost tohoto paragrafu nebyla žádným soudem vyslovena. Proto platí právní pravidlo, že neznalost právní normy neomlouvá. Ostatně poživatelé odpočivných a zaopatřovacích platů byli o ustanovení citovaného paragrafu uvědomeni zvláštním poučením, které obsahuje všechny informace o způsobu výplaty, o pravidelných jejich podmínkách a náležitostech. Odstavec XVI tohoto poučení zní:
"Podmínkou výplaty odpočivných (zaopatřovacích) platů je, že budou pobírány a užívány v Československé republice. K cestě do ciziny a k pobytu tam třeba si vyžádat podle platných předpisů předem dovolení. Žádosti opatřené kolkem za 5 Kč třeba podati u generálního finančního ředitelství v Bratislavě a jedná-li se o poživatele náležejícího do resortu ministerstva vnitra, u zemského úřadu v Bratislavě. V žádosti třeba uvésti též účel cesty a dobu pobytu v cizině. Odcestováním bez tohoto povolení ztrácí se nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy. Za povolení dovolené netřeba pak žádati, jestliže zamýšlený pobyt v cizině nebude přesahovati dobu 14ti dnů. Kdo však cestuje do ciziny častěji - byť jen na 14 dní nebo na kratší dobu - musí vždy žádat za povolení."
Jsou tedy všichni percipienti dostatečně poučeni o tom, jak mají jednati, hodlají-li odcestovati do ciziny.
Platnost předpisů jednajících o cestách pensistů do ciziny, byť i to předpisy byly velmi staré, nelze zrušiti, neboť musí býti přední snahou finančních úřadů, brániti tomu, aby pense vyplácené z prostředků veřejných byly vyváženy z bezpodstatných důvodů do ciziny, kterážto snaha nesporně vedla také bývalou vládu Rakouskou k vydání omezujícího předpisu před značnou dobou a k dalšímu jeho zachování i za poměrů daleko lepších. Tato snaha, vysvětlitelná za poměrů zcela normálních, je plně odůvodněna u států nástupnických hospodářskými a politickými poměry.
Ostatně finanční správa blahovolně vyřizuje odůvodněné žádosti za povolení pobytu a požívání odpočivných nebo zaopatřovacích požitků v cizině. Právě tak téměř ve všech případech, kdy o to bylo žádáno, prominuty byly straně následky nedovoleného pobytu v cizině, čímž i oživl ztracený nárok na odpočivné nebo zaopatřovací požitky.
V Praze dne 21. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
Překlad ad 283/12.
Válasz
a kormánytól dr. Turchányi szenátor interpellációjára
az állami nyugdijasok külföldi utazásai miatt indított séredmes eljárások beszüntetése tárgyában (175/1. nysz.).
A nyugdijasok külföldi tartózkodása s ottani nyugdijélvezete kérdésének megbirásánál a jelenleg még hatályban levő 1827. július 23-i 30-120 sz. udvari dekrétumból kell kiindulni, amely megállapítja azt, hogy nyugdijat, ellátást és kegydijat élvező és külföldre kiutazni szándékozó személyeknek, amennyiben járandóságaikat teljesen elveszteni néni akarják, a politikai hatóság által kiállított útlevélen kívül a nyugdijszabályzat értelmében az illetékes országos hivatal engedélyét is szükségelik.
E dekrétumban tehát az engedély nélküli külföldi utazás következménye teljes világossággal van kimondva. Nem kell, hogy a nyugdíjas a külföldön engedély nélkül állondóan lakjék, mert az engedély nélküli kiutazásnak illetőleg az államterület elhagyásának puszta ténye a nyugdíj elvesztésének következményét vonja maga után. Ehhez az udvari dekrétumhoz kapcsolódnak az összes későbbi előírások, úgy a 247/22. Tgysz. kormányrendelet 18. §-a is, amely a volt osztrák szabályzatokat Szlovenszkóra is kiterjesztette. Az idézett kormányrendelet a törvények és rendeletek gyűjteményében szabályszerűen kihirdettetett s ezért jogilag kötelező.
A legfelsőbb közigazgatási bíróság is a benyújtott panaszokról állandóan a jelzett előírás szerint határoz. Az idézett paragrafus hatálytalanságát egyetlen biróság sem mondotta ki. Egyébként a nyugdíjellátást élvező személyek az idézett paragrafus rendelkezése felől külön felvilágosíttattak s e felvilágosítások a kifizetés módozatát, annak szabályszerű feltételeit és követelményeit illető valamennyi tudnivalót tartalmazzák. Eme felvilágosítások XVI. bekezdése így szól:
"A nyugdijjárandóságok (nyugellátások) kifizetésének feltétele az, hogy azok a Csehszlovák köztársaságban vétetnek fel és használtatnak. Kuli-földi utazáshoz és külföldi tartózkodáshoz a fen-álló előírásokhoz képest előleges engedélyt kell kikérni. Az 5 Kč okmánybélyeggel ellátott kérvények a bratiszlavai vézérpénzügyigazgatóságnál, illetőleg, amennyiben a belügyi tárcához tartozó nyugdíjasról van szó, a bratiszlavai országos hivatalnál nyújtandók be. A kérvényben az utazás célja, valamint a külföldi tartózkodás tartama is megadandó. Emez engedély nélküli kiutazás a nyugij-igény elvesztésével jár. Aki külföldre gyakrabban - még ha 14 napnál rövidebb időre is - utazik, mindannyiszor engedélyért kell folyamodnia."
Valamennyi nyugdíjas tehát kellőleg fel van világosítva arról, hogyan kell eljárnia, ha külföldre utazni szándékozik.
A nyugdijasok külföldi utazásairól szóló rendelkezéseket tehát, még ha oly régiek is volnának, hatályuktól megfosztani nem lehet, mert a pénzügyi hatóságok első törekvésének annak a megakadályozására kell irányulnia, hogy a közpénzekből fizetett nyugdijak alapos okok nélkül ne szállíttassanak a külföldre, is kétségen kívül ez a szándék már jelentékeny idő előtt és sokkal kedvezőbb viszonyok közöttvezette a volt osztrák kormányt is ezen korlátozó rendelkezés kibocsátására és hatályának további fentartására. A teljesen normális viszonyok között is érthető eme törekvés az utód államokban a gazdasági és politikai viszonyokkal teljesen indokolva van.
A pénzügyigazgatás egyébiránt a ťkülföldi tartózkodás és a nyugdíjnak külföldön leendő élvezete iránti indokolt kérvényeket jóindulatulag intézi el. Ugyanekként valamennyi esetben, amidőn aziránt kéretett, a meg nem engedett külföldi tartózkodás következményeitől eltekintetett, amiáltal az elvesztett nyugellátási járandóságokra szóló igény is feléledt.
Praha, 1936. augusztus 21.
A kormány elnöke:
Dr. Hodža s. k.