|
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926. |
|
|
IV. volební období. |
3. zasedání. |
Tisk 283.
Odpovědi:
1. předsedy vlády na interpelaci sen. Hokkyho o zažehnání, resp. zmírnění těžké bídy málo-živnostníků a maloobchodníků (tisk 150/2)..................str. 2
2. předsedy vlády na interpelaci sen. Hokkyho o provádění zákona č. 224/1925 Sb. z. a n. (tisk 150/3)................................str. 3
3. ministra zemědělství na interpelaci sen. Hokkyho o rychlé pomoci majitelům vinic, aby mohli co nejdříve zavésti nové odrůdy révy, které začínají vytlačovat z trhu odrůdy staré (tisk 15074)...........................str. 4
4. předsedy vlády na interpelaci sen. Kvasničky, dr Budaye, inž. Havlína ve věci zrovnoprávnění IV. etapy staropensistů (tisk 150/7)..................str. 6
5. ministra vnitra na interpelaci sen. Dundra ve věci protizákonného postupu okresního úřadu v Semilech (tisk 170/1).........................str. 6
6. vlády na interpelaci sen. Bally ve věci urychlené výplaty vkladů, uložených československými příslušníky do byv. uh. král. poštovní spořitelny před převratem (tisk 170/3).. Str. 6
7. ministra financí na interpelaci sen. Bergmana v záležitosti platnosti vládního nařízení č. 28 ze dne 30. ledna 1936 na poplatníky ze řad zemědělců, kteří mají nárok na náhradu pozemkové daně podle vládního nařízení č. 74 ze dne 28. května 1928 (tisk 170/4)... str. 7
8. ministra vnitra na interpelaci sen. Bergmana v záležitosti čelení rozmáhajícímu se pytláctví (tisk 170/6)...........................str. 7
9. ministra vnitra na interpelaci sen. Bergmana ve věci nedovoleného překročování našich hranic říšskoněmeckými vojíny a důstojníky (tisk 170/7)............str. 7
10. ministra vnitra na interpelaci sen. Mikulíčka o censurní praksi komisaře dra Kožiny v Hodoníně (tisk 170/9)...........................str. 8
11. ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Nedvěda ohledně falšování potravin (tisk 170/11)..............str. 8
12. vlády na interpelaci sen. dr Turchányiho o zastavení křivdivých pokračování pro cesty státních pensistů do ciziny (tisk 175/1)...................str. 9
13. ministra vnitra na interpelaci sen. Hokkyho o zákazu vystupování umělců z Maďarska na Slovensku (tisk 175/2)..........................str. 10
14. ministra zemědělství a ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Nedvěda ohledně ničení a ožebračení malých pachtýřů velkostatkářem Jaroslavem Lískou v Cerhenicích (tisk 175/3) str. 11
15. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda ohledně zákazu nezávadné divadelní hry a persekuce mladoboleslavským okresním úřadem (tisk 175/4)...........str. 11
16. ministra vnitra na interpelaci sen. Kvasničky a Bergmana ohledně vyplacení nocležného a stravného příslušníkům státní policie v Mostě a v ostatních městech na severu Čech (tisk 185/3)...............................str. 12
17. předsedy vlády na interpelaci sen. Kvasničky ve věci provedení resystemisace míst ve státní službě a o vydání prováděcího nařízení k §§ 142, 146, 147 platového zákona č. 103, 104 z r. 1926 (tisk 18574)........................str. 12
18. ministra zemědělství na interpelaci sen. dra Polyáka o způsobu provádění pozemkové reformy v Ořechové u Trenčína (tisk 185/5)..................str. 12
19. ministra vnitra na interpelaci sen. Bergmana, ing. Havlína ve věci snížení poplatků za zbrojní pasy (tisk 198/2).........................str. 13
20. ministra financí na interpelaci sen. Bergmana, mg. Havlína v záležitosti příliš vysokých poplatků a daní v případě převodu zemědělských usedlostí (tisk 198/4).........str. 13
21. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Paulusa v příčině zřízení čsl. reálného gymnasia v Brně-Židenicích (tisk 198/5)................str. 14
22. ministra vnitra na interpelaci sen. Jurana ohledně ztýrání Josefa Urbana ze Suchdolu u Blanska štábním strážmistrem Filkou z Blanska (tisk 198/7)..........str. 14
23. ministra sociální péče na interpelaci sen. Bergmana, dra Matouška, ing. Havlína v záležitosti zajištění dělnictva pro sklizňové práce v roce 1936 (tisk 225/1)........str. 14
283/1 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády na interpelaci senátora Hokkyho
o zažehnání, resp. zmírnění těžké bídy
maloživnostníků a maloobchodníků (tisk 150/2).
Situaci maloživnostníků a maloobchodníků věnována jest příslušnými činiteli plná pozornost, spojená se snahou, aby působeno bylo účelně a všemi prostředky k jejímu zlepšení.
Z konkrétních akcí, které vyvolány byly bezprostředně v zájmu strádajících živnostníků, sluší zmíniti se zejména o sociální péči o živnostnictvo, k jejímuž účelu zařazena, od roku 1935 příslušná dotace v rozpočtu ministerstva obchodu. Z těchto peněz jsou udíleny podpory žadatelům z kruhů živnostenských, kteří podle výsledku šetření nepožívají státní starobní nebo invalidní podpory nebo nejsou jinak zajištěni z veřejných prostředků. Jeví se snaha, aby, jakmile stav státních financí to dovolí, byla zmíněná dotace zvýšena.
Při každé vhodné příležitosti pamatováno plnou měrou na potřebné živnostníky ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V r. 1935 na př. udělena byla podpora všem uchazečům z těchto zemí, kteří se zavčas přihlásili a splňovali předepsané podmínky. Rovněž při provádění státních dodávek přihlíženo zvláště k tomu, aby na Slovensko a Podkarpatskou Rus dostal se jejich spravedlivý díl. Z dodávek distribučních (vojenské konfekce a vojenské obuvi) dostávají živnostenští zájemci ze Slovenska a Podkarpatské Rusi zvýšené příděly podle své kvalifikace, takže na př. ze živnostenské dodávky vojenské obuvi na r. 1936 byli podle svých požadavků plně uspokojeni.
Pokud jde o prominutí dlužných daní maloobchodníkům a maloživnostníkům uvádím, že finanční správa již zahájila rozsáhlou akci, kterou mají býti daňové nedoplatky upraveny podle platební síly a schopnosti daňových dlužníků. Tato úprava nedoplatků bude ovšem prováděna individuelně a budou na ní jistě zúčastněni i maloobchodníci a maloživnostníci, jejichž hospodářské a majetkové poměry takovouto úpravu odůvodňují.
V Praze dne 20. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
Překlad ad 283/1.
Válasz
a kormány elnökétől Hokky szenátor interpellációjára
a kisiparűzők és kiskereskedők nagy Ínségének megszüntetése illetőleg mérséklése tárgyában (150/2. nysz.).
A kisiparűzők és kiskereskedők helyzetének az illetékes tényezők teljes figyelmet szentelnek, amely azon törekvéssel párosul, hogy helyzetük minden lehető eszközzel célirányosan javíttassák.
A konkrét akciók közül, amelyek közvetlenül az ínséges kisiparosok javára indítattak, megemlíteni illik az iparűzők javára folyamatba tett szociális gondoskodást, melynek céljára a kereskedelemügyi minisztérium költségvetésébe az 1935. évről fogva megfelelő dotáció van felvéve. E pénzekből azon folyamodó iparosoknak, akik a vizsgálat eredményéhez képest állami öregségi vagy rokkantsegélyt nem élveznek vagy közpénzekből egyébként sincsenek biztosítva, segélyek nyujtatnak. Fennál a szándék, hogy az említett dotáció azonnal felemeltessék, mihelyt azt az állami pénzügyi viszonyok megengedik.
A szlovenszkói és podkarpatszkaruszi Ínséges iparűzőkre minden adandó alkalommal gondunk van. Az 1935. évben pl. ezen országok valamennyi folyamodójának, akik idejében jelentkeztek s az előirt feltételeknek eleget tettek, segély nyujtatott. Úgyszintén az állami szállítások kiosztásánál figyelemmel voltunk arra, hogy Szlovenszkó és Podkarpatszka Rusz a maga igazságos részét megkapja. A disztribúciós szállításokból (katonai konfekció és lábbeli) a szlovenszkói és podkarpatszkaruszi érdekeltek minősítésükhöz képest felemelt részeket kapnak, úgyhogy pl. az 1936. évi katonai lábbeliszállítás kiosztásával követelményeikhez képest teljesen meg voltak elégedve.
Ami a kiskeresdők és kisiparűzők adóinak elengedését illeti, felemlítem, hogy a pénzügyigazgatás széleskörű akciót indított, amelyben az adóhátralékok az adófizetők teherbírása és fizetési képessége szerint fognak rendeztetni. Emez adóhátralékrendezés természetesen egyénenként lesz végrehajtva, amelyben mindenesetre azon kisiparűzőknek és kiskereskedőknek is lesz részük, akiknek gazdasági és vagyoni viszonyai az ilyen rendezést indokolttá teszik.
Praha, 1936. augusztus 20.
A kormány elnöke:
Dr. Hodža s. k.
283/2 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády na interpelaci senátora Hokkyho
o provádění zákona č. 224/1925 Sb. z. a n. (tisk 150/3).
Skutečnost, že zákon č. 224/1925 Sb. z. a n. o úpravě poměrů vzniklých z usídlení osadníků na základě poměrů námezdního anebo poměrů podobných na nemovitém státním majetku na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, krátce zvaný zákon osadnický, nebyl všude dosud úplně proveden, nelze klásti za vinu orgánům, k provedení zákona povolaným, nýbrž technickým obtížím, s nimiž se provádění tohoto zákona v praksi setkává, zejména po stránce zjišťování skutečně oprávněných a po stránce provádění měřických prací, což při neupravenosti držebnostních poměrů a nedostatcích pozemkových knih a katastrální evidence v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, z doby předpřevratové se datujících, znamená neobyčejné ztížení všech příslušných prací.
Ředitelství státních lesů a statků, v jejichž obvodu osadnická úprava přichází v úvahu, ještě v roce 1926 ve lhůtě §em 13 cit. zák. stanovené, opatřila si přihlášky osadníků a na jejich podkladě přistoupila ihned k příslušným dalším práčem zjišťovacím a měřickým.
Podle výsledku těchto prací, setkávajících se s neobyčejnými překážkami jak rázu technického, tak právního, vypracované elaboráty jsou postupně předkládány soudům k dalšímu řízení ve smyslu příslušných ustanovení cit. zákona.
Úkolům, cit. zákonem jim svěřeným, věnují jmenovaná ředitelství největší péči a snaží se o nejrychlejší uskutečnění osadnické úpravy, pokud jen zmíněné technické a právní obtíže to dovolují.
Tak v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Buštině byl zákon osadnický již zcela proveden a jedná se jen o dodatečnou úpravu nároků pensijních.
V obvodu ředitelství státních lesů a statků v Báňské Bystřici, kde jest největší počet osadnických obcí, byly již soudům předloženy elaboráty pro osady Bystrá, Bukovce, Michalova, Tajov, Osrblie, Kaliště, Baláže, Kordíky a Moštěnica a budou v nejbližší době hotovy další elaboráty pro osady Bacúch, Beňuš, Pobišovo, Gašparovo, Bravaco, Podholie, Srnkov a Filipovo. Současně pokračuje se v příslušných pracích i pro ostatní osadnické obce v obvodu tohoto ředitelství.
Rovněž z obvodu ředitelství státních lesů a statků v Rachově a v Žarnovici jsou příslušné elaboráty již soudy projednávány.
Pokud interpelace uvádí, že neprovedení cit. zákona má za následek nešetření dosavadních práv osadníků se strany ředitelství státních lesů a statků, nutno podotknouti, že mínění toto jest naprosto mylné.
Vzdor tomu, že osadníci jíž od dávných dob žádných povinností, k nimž jejich osadnický poměr je zavazoval, nekonají, ponechávají je ředitelství státních lesů a statků v užívání veškerých práv podle stavu v jakém byli v době vydání cit. zákona.
Ani v jediném případě nepožadovalo některé ředitelství státních lesů a statků placení nájemného z pozemků, na jejichž bezplatné užívání měl osadník právo před 13. lednem 1926.
Avšak ani okolnost, že nemovitosti ty nebyly dosud osadníkům do vlastnictví předány, neznamená žádné újmy pro osadníky. Užívají pozemků těch plně jako svého vlastnictví, neplatí však žádných daní a veřejných dávek, které po převedení nemovitostí do jejich vlastnictví budou musit platiti a které až do té doby platí stát.
V Praze dne 31. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
Překlad ad 283/2.
Válasz
a kormány elnökétől Hokky szenátor interpellációjára
a 224/1925. Tgysz. törvény végrehajtása tárgyában (150/3. nysz.).
Ama tény, hogy a telepeseknek munkabérviszony vagy hasonló viszonyok alapján az állami ingatlan vagyonon Szlovenszkón és Podkarpatszká Ruszban történt megtelepítéséből származó viszonyok rendezéséről szóló 22471925. Tgysz. törvény, röviden az ú. n. telepes-törvény, mindenütt és teljesen még végrehajtva nincsen, a végrehajtására hivatott közegek hibájául fel nem róható, hanem azon technikai nehézségeknek tudandó be, amelyek a törvény végrehajtását a gyakorlatban, nevezetesen a valóban jogosultak igazolása s a felmérési munkálatok eszközlése körül kisérik, ami a szlovenszkói és podkarpatszka-ruszi birtokviszonyoknak még az államfordulat előtti időből datálódó rendezetlensége s a telekkönyvek valamint a kataszteri nyilvántartás hiánya mellet az idevágó munkálatok útjába rendkívüli nehézségeket gördít.
Az állami erdők és birtokok igazgatóságai, amelyeknek körzetében a telepítési kérdés rendezése tekintetbe jön, még az 1926. év folyamán az idézett törv. 13. ában megállapított határidőben a telepesek bejelentéseit beszerezték s ezek alapján azonnal a megfelelő további felmérési és megállapítási munkához láttak.
A részint műszaki, részint jogi jellegű rendkívüli nehézségekbe ütköző eme munkák eredménye alapján megszerkesztett elaborátumok az id. törvény idevágó rendelkezéseihez képest további eljárás céljából a bíróságokhoz terjesztetnek fel.
Nevezett igazgatóságok a törvény által rajok bizott feladatok megoldásának a lehető legnagyobb gondot szentelnek s azon vannak, hogy a felepesi rendezés, amennyiben azt a jelzett műszaki és Jogi nehézségek megengedik, minél hamarább megvalósuljon.
Igy az állami erdők és birtokok bustinai igazgatóságának körzetében a telepes! törvény már teljesen végrehajtatott s itt csupán a nyugdíjigények utólagos rendezése forog szóban.
Az állami erdők és birtokok banská-bystricai igazgatóságának körzetében, ahol a telepesi községek a legnagyobb számban vannak, Bystrá, Bukovce, Michalová, Tajoy, Osrblie, Kaliste, Baláze, Kordíky és Mostenica telepesi községeket érintő elaborátumok a bíróságoknál már beterjesztettek s legközelebbi időben Bacúch, Benus, Polisoyo, Gasparovo, Bravacovo, Podholie, Strnkov és Filipovo községeket illető további eleborátumok is elkészülnek. Ezzel egyidejűleg a nevezett igazgatóság körzetében levő további telepesi községekre vonatkozó idevágó munkák is folyamatban vannak.
Hasonlólag az állami erdők és birtokok rachovói és zarnovícei Tgazgalóságamak elaborátumai is már a bíróságoknál tárgyaltatnak.
Amennyiben az interpelláció azt állítja, hogy az id. törvény végrehajtása elmaradásának az a következménye, hogy az állami erdők és birtokok igazgatóságai a telepesek már meglévő jogait nem respektálják, ehhez megjegyzendő, hogy ez a nézet teljesen téves.
Dacár annak, hogy a telepesek semmiféle kötelességüket, amelyet telepesi viszonyuk reájuk ró, már nagyon régóta nem teljesítik, az állami erdőkt birtokok igazgatóságai által valamennyi joguk evezetében a törvény életbelépésekor létező állapot szerint meghagyattak.
Az állami erdők és birtokok igazgatóságai egyetlen esetben sem követeltek haszonbért oly földektől, amelyeknek ingyenes használatára a telepesnek az 1926. január 13. előtt volt joga.
Azonban ama körülmény sem, hogy az ingatlanok a telepesek tulajdonába még át nem adattak, a telepesek rovására sérelmet nem jelent, mert eme földeket teljesen mint saját tulajdonukat használják, ezzel szemben azonban semmiféle adót §§ illetéket, amelyet az ingatlanoknak tulajdo-nukba leendő átadása után majd fizetniök kell s amelyet azideig az állam visel, nem fizetnek.
Praha, 1936. augusztus 31.
A kormány elnöke:
Dr. Hodža s. k.
283/3 (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství na interpelaci senátora Hokkyho
o rychlé pomoci majitelům vinic, aby mohli co nejdříve zavésti nové odrůdy révy, které začínají vytlačovat z trhu odrůdy staré (tisk 150/4).
Ministerstvo zemědělství zařídilo, aby v rámci akcí, směřujících k zvelebení čs. vinařství se zřetelem na jeho rozvojové možnosti byly mimo jiné stále studovány a zkoušeny nové, většinou křížením získávané révové odrůdy, které se k tomu účelu postupně také i z ciziny dovážejí; nové odrůdy jsou vysazovány k pozorování v prvé řadě v révových sortimentech státních pokusných vinic ve všech jednotlivých čs. oblastech, výminečně však v přiměřeném rozsahu i v soukromých vinicích spolehlivých zkušených vinařů. Počet zkoušených nových odrůd vzrostl během doby na několik set; spolehlivý úsudek o zkoušených odrůdách se zřetelem na různé poměry v jednotlivých oblastech lze získati odborným pozorováním po dobu několika let. Širší vinařské praxi možno doporučovati vždy jen náležitě vyzkoušené odrůdy; jinak by vznikly vinařům velké škody.
První pokusy specielně se stolní odrůdou Afus Ali byly založeny v r. 1933 na Slovensku, v zakládání pokusů na různých místech tedy i v Podkarpatské Rusi v přiměřeném rozsahu se pokračuje, k vysázení na jaře 1937 k rozšíření pokusů specielně v Podkarpatské Rusi, je zajištěno v révových školkách státních i soukromých větší množství sazenic této odrůdy. S definitivním úsudkem o vhodnosti odrůdy Afus Ali k pěstování v jednotlivých oblastech ČSR v určitém rozsahu nutno vyčkati až po získání přehledu výsledků všech založených pokusů; již nyní nutno poznamenati, že je v ČSR pěstována celá řada osvědčených stolních révových odrůd, které pro svoje znamenité vlastnosti obzvláště v získávaných selekcích právem tvoří až na další převážnou část sadby ve vinicích se stolními odrůdami.
Mezi zkoušenými odrůdami jsou také Královna vinic, Památky Alžběty, Mathiašův muškát, jichž jména jsou uvedena v interpelaci.
Rovněž balení a hlavně dopravě stolních hroznů čs. původu do konsumních středisk je věnována velká pozornost. Železniční správa zařídila, aby byly přepravovány stolní hrozny na počátku sezóny po většině osobními vlaky jako rychlé zboží s 20-30% slevou dovozného, a to ze stanic Podkarpatské Rusi a východního Slovenska do všech stanic jiných. Jakmile sezóna pokročí, takže nelze již osobními vlaky přepravu hroznů zmoci, přepravují se zvláštními t. zv. ovocnými rychlými vlaky nákladními, jichž přepravní doba je velmi krátká, na př. z Berehova do Prahy 33 hodiny.
Také ze západního Slovenska a z Moravy jsou přepravovány stolní hrozny jen osobními a rychlými nákladními vlaky, takže zásilky podané jednoho dne jsou v Praze již na trhu v časných hodinách raních druhého dne.
Hrozny cizího původu přepravují se rovněž rychlými nákladními vlaky, které však v pořadí důležitosti se řadí za rychlíky a za osobní vlaky.
Rychlost postupu zakládání nových vinic náhradou za vinice přestárlé závisí na zajištění zásob amerických révových podložek, odolávajících révokazu, které slouží k výrobě štěpovaných amerických révových sazenic. Po převratu byla veškerá roční sklizeň amerických révových podložek všech t. zv. matečných vinic na celém území ČSR založených jen asi 400.000 kusů. Státní správa zařídila, aby byly ihned zakládány nové státní matečné vinice, podporovala dále zakládání obecních, spolkových a družstevních matečných vinic, kromě toho nabádala soukromé podnikatele k zakládání vinic matečných; nyní obnáší již roční sklizeň všech matečných vinic státních, obecních, spolkových, družstevních a soukromých skoro 18,000.000 kusů amerických révových podložek, v zakládání dalších matečných vinic se ještě stále pokračuje. Ze zásob státních matečných vinic získávají vinaři příděl potřebného révového materiálu, zejména amerických révových podložek za výhodné ceny.
Na zakládání nových vinic náhradou za vinice zničené révokazem získávali dříve vinaři bezúročně půjčky, a to hlavně v době, kdy ničil révokaz předčasně a velmi rychle vinice pravokořenné, následkem čehož upadli četní vinaři do bídy, která jim úplně znemožňovala založení vinice nové, které bylo spojeno tehdy s velkým nákladem; tehdy nebylo však ani zkušeností v novém způsobu pěstování révy, vynuceném révokazovou kalamitou, t. j. pěstování révy na americké podložce, révokazu vzdorující. Nyní jsou čs. vinaři již ve všech oblastech náležitě obeznámeni s pěstováním révy na americké podložce.
O poskytování bezúročných půjček na obnovu normálně přestárlých vinic, založených již vlastně před lety na amerických podložkách, aspoň prozatím při nynějších poměrech není možno uvažovati.
V Praze dne 16. července 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
Překlad ad 283/3
Válasz
a földművelésügyi minisztertől Hokky szenátor interpellációjára a szőlőhegytulajdonosok gyorssegélye tárgyában, hogy ezek az új szőlőfajokat, amelyek a régi fajokat a piacról kiszorítani kezdik, minél előbb bevezethessék (150/4 nysz.)
A földművelésügyi minisztérium úgy intézkedett, hogy a csszl. szőlészet fejlesztésére irányuló mozgalom keretén belül és fejlődési lehetőségeire való tekintettel többek között új, nagyobbára keresztezéssel nyert szőlőfajták, amelyek e célból külföldről is behozatnak, tanulmány és vizsgálat tárgyává tétessenek; az új fajták megfigyelés céljából első sorban az egyes csszl. szőlővidékeken levő állami kísérleti szőlőhegyek szőlő-szortimentjeiben, kivételesen azonban megbízható, tapasztalt szőlőtermelők magánszőlőhegyein is megfelelő terjedelemben kiültettetnek. A vizsgált új fajták száma idő folyamán néhány százra emelkedett; a vizsgált fajtákra vonatkozó megbízható vélemény, tekintettel az egyes szőlővidékek elütő viszonyaira, csupán néhány évi szakszerű megfigyelés után alkotható. A szélesebb körű szőlészeti gyakorlatnak csupán alaposan kipróbált fajták ajánlhatók, mert egyébként a szőlőtermelők nagy károkat vallanának.
Afus Ali asztali szőlőfajtával tett első kísérletek Szlovenszkón 1923-ban kezdettek meg, a kísérletek különböző vidékeken, így Podkarpatszka Ruszban is, megfelelő terjedelemben folytatódnak; a kísérletek kiszélesbítésére, kiváltképpen Podkarpatszka Ruszban, az 1937. tavaszán leendő kiültetésre az állami és magán szőlővenyigeiskolákban a jelzett fajtából nagyobb mennyiségű szőlővessző van biztosítva. Afus Ali fajtának a Csszl. köztársaság egyes szólővidékeire vonatkozó termelési rátermettségéről szóló itélelet csak valamennyi folyamatban levő kesérlet eredményeit felölelő áttekintés nyerése után mondható ki; de már ma megjegyzendő, hogy a Csszl. köztársaságban egész sor jól bevált asztali szőlőfajta műveltetik, amelyek kitűnő tulajdonságaikra való tekintettel, kiváltképen a nyert szelekciókban joggal képezik túlnyomó részét az asztali szőlőt termelő szőlőhegyek ültetvényeinek.
A vizsgált szőlőfajták közt vannak még a Szőlőhegykirálynö, Erzsébet-emléke, Mátyásmuskotály, amelyek nevei az interpellációban is felsoroltatnak.
A csszl. eredetű asztali szőlőfajták begöngyó-lésének, főleg a fogyasztási központokba való elszállításuknak hasonlólag nagy figyelem szenteltetik. A vasutigazgatás úgy rendelkezett, hogy az asztali szőlő az idény kezdetén többnyire személyvonattal mint gyorsáru Podkarpatszka Rusz és Kelet-Szlovenszkó állomásaiból valamennyi többi állomásra 20-30%-ős viteldijleszállítással to-vábbíttassék. Az idény előrehaladtával, amidőn t. i. a szőlő szállítását személyvonatokkal már győzni nem lehet, a szőlő külön, ú. n. gyümölcs-teherárugyorsvonatokkal szállíttatik, amelyeknek menetideje igen rövid, így pl. Berehovóból Prágába csak 33 óráig tart.
Szlovenszkóból és Morvaországból származó asztali szőlő is csupán gyors tehervonatokkal szállíttatik, úgyhogy az egyik napon feladott küldemények másnap kora reggel már a prágai piacon vannak.
A külföldi szőlő szintén gyors tehervonatokkal továbbíttatik; e vonatok azonban a fontosság sorában a gyors és személyvonatokat követik.
Az elvénhedt régi szőlőültetvények pótlására hivatott új szőlőhegyek alapításának gyors menete a filoxérának ellentálló s az amerikai ojtott szőlődugványok termelésére szolgáló amerikai szőlővesszők készletének biztosításától függ. A Csehszlovák kqztársaság területén alapított valamennyi ú. n. anyaszőlőkertekben termelt amerikai szőlővenyigék egész aratása az államfordulat után kb. 400-000 darabot eredményezett. Az állami igazgatás úgy rendelkezett, hogy azonnal új állami anyaszőlőkertek alapíttassanak, továbbá a községi, társulati és szövetkezeti anyaszőlőkertek alapítását segélyezte, s ezenkívül a magánvállalkozókat is anyaszőlőkertek alapítására serkentette; ma már valamennyi állami, községi, társulati, szövetkezeti és magánanyaszőlőkert évi együttes termése 18,000-000 darab amerikai szőlődugványt eredményez s a további anyaszőlőkertek alapítása állandó folyamatban van. A szőlőtermelők a szükséges dugványanyagot, nevezetesen az amerikai szőlődugványokat az állami anyasző-lókertek készleteiből előnyös áron kapják.
A filoxéra által elpusztított szőlők pótlására alapított új szőlőhegyek berendezésére a szőlőtermelők előbb kamatmentes kölcsönökben részesültek, és pedig főleg azidőben, amikor a filoxéra az erdeti gyökerű szőlőtőkéket pusztította, aminek következtében a szőlőmüvelők nagy ínségbe jutottak, ami teljesen lehetetlenné tette új szőlők alapítását, mert ez azidőben nagy költséggel járt; azon időben azonban jártasságuk sem volt a szőlőnek filoxérajárvány által kikényszerített új művelésmódjában, t. i. a. filoxérának ellentálló amerikai dugványok kiültetésével. Ma már a csehszlovák szőlészek valamennyi szőlővidéken megfelelő jártassággal bírnak a szőlőnek amerikai dugványok igénybevétele által való müvelésében.
A normálisan elvénhedt s tulajdonképen már évekkel ezelőtt amerikai dugványra alapítót szőlők megujtására szolgáló kamatmentes kölcsön nyújtására, - legalább is a mai viszonyok mellett, - egyelőre gondolni nem lehet.
Praha, 1936. július 16.
A földművelésügyi miniszter:
Dr. Zadina s. k.