(2) Vedle povinností, které podnikům důležitým pro obranu státu již jinak vyplývají z tohoto zákona, vládních nařízení neb jiných předpisů podle něho vydaných, může býti způsobem uvedeným v odstavci 1 držitelům takových podniků uložena povinnost udržovat určité zásoby surovin, polotovarů a hotových výrobků, paliv, pohonných a provozních. hmot a podle potřeby i jiných předmětů potřebných k zajištění výroby a dodávek, a třeba-li, i povinnost zříditi neb udržovati stroje, zařízení a nástroje, potřebné k válečné výrobě nebo k výrobě a dodávce energie, které si sami opatří nebo které jim stát svěří pro jejich pozdější úkoly. Třeba-li, může jim býti uložena i povinnost vyzkoušeti pro jejich podnik náhradní paliva, náhradní pohonné a provozní hmoty a jiné náhradní prostředky a z toho vyplývající způsoby výroby. Prokázaná škoda, vzniklá nařízeným udržováním zásob materiálu neb i zřízením neb udržováním strojů, zařízení a nástrojů v míře převyšující normální běžnou potřebu podniku, bude podniku nahrazena (§ 162 ).
(3) Držitelé podniků důležitých pro obranu státu, jejich orgány a zaměstnanci jsou povinni věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany státu, zejména pak opatření učiněná podle ustanovení odstavců 1 a 2, podle §. 29, odst. 1, písm. a) a c), nebo § 31, odst. 1 uchovávati v tajnosti stejně a s týmiž trestními následky jako osoby ve veřejném postavení (§ 5, č. 2 a § 6, č. 4 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky). To platí i o jiných osobách (např. o dodavatelích), jimž podnik ve svém provozu svěřil věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany státu. Ministerstvo národní obrany může v dohodě s příslušným ministerstvem stanoviti, jak mají býti povinné údaje, týkající se výrobních poměrů podniků, činěny, aby to, co má v zájmu obrany státu zůstat utajeno, bylo utajeno. Ministerstvo národní obrany může stanovit i další opatření, jaká mají držitelé podniků důležitých pro obranu státu, jejich orgány a zaměstnanci učiniti, a to i ve styku s jinými osobami, aby bylo zabezpečeno utajení potřebné v zájmu obrany státu; stanovením takových opatření nejsou však držitelé, orgány a zaměstnanci podniků důležitých pro obranu státu zbaveni povinnosti jim v tomto odstavci uložené.
(4) Držitelé podniků důležitých pro obranu státu jsou povinni zameziti vstup do podniku neb jednotlivých jeho částí nepovolaným osobám, zvláště jsou-li tyto osoby cizinci; takový vstup anebo prohlídka podniku (jeho části) smějí býti dovoleny jen na zvláštní povolení vojenské správy.
(5) Ustanoveními předcházejících odstavců nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1935, č. 71 Sb. z. a n., o hospodářském vyzvědačství.
(6) Ustanovení odstavce 1 může býti obdobně použito i na podniky, ústavy a zařízení, které nebyly určeny za podniky důležité pro obranu státu podle ustanovení § 18, u nichž to však ministerstvo národní obrany - a to mimo dobu branné pohotovosti státu v dohodě s věcně příslušným ministerstvem - uzná v zájmu obrany státu za nutné.
§ 25.
Uplatnění zájmů obrany státu v podnicích důležitých pro obranu státu, zejména při jich zřizování.
(1) Při povolování a schvalování podniků důležitých pro obranu státu mohou býti, uzná-li to vojenská správa v zájmu obrany státu za potřebné, příslušnými úřady předepsány zvláštní podmínky nebo omezení, týkající se umístění, úpravy a vybavení (zejména co do zajištění provozu) těchto podniků, jakož i plnění povinností uvedených v § 24, nebo může býti podle okolností předepsání takových podmínek neb omezení vyhrazeno na dobu pozdější, nebo může býti schválení nebo povolení vůbec odepřeno.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce platí zejména při povolování staveb všeho druhu (novostaveb, přístaveb, přestaveb) podniků důležitých pro obranu státu, jakož i při povolování a schvalování jejich provozoven. V takových případech mohou býti též povoleny pro tu neb onu stavbu nebo provozovnu odchylky od platných předpisů; při tom třeba míti co možná zřetel na bezpečnost osob a majetku nebo na ochranu sousedství, je-li to platnými předpisy předepsáno.
(3) Na stavby podniků důležitých pro obranu státu se vztahují též ustanovení § 55, odst. 2 až 5 a po případě i § 56, odst. 4.
(4) Prohlásí-li ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra a věcně příslušným ministrem, že je v zájmu obrany státu, aby byla zachována naprostá tajnost o zařízení, uspořádání atd. provozovny podniku důležitého pro obranu státu:
a) přechází příslušnost k povolování a schvalování takové provozovny, není-li podle platných předpisů vyhrazena zemskému nebo ústřednímu úřadu, na úřad, který je přímo podřízen věcně příslušnému ústřednímu úřadu;
a) úřad příslušný k povolení a schválení provozovny zařídí v dohodě s vojenskou správou, čeho třeba k tomu, aby dotčené nařízení, uspořádání atd. takové provozovny, jakož i její povolení a schválení zůstalo utajeno;
c) dozor na takovou provozovnu po zahájení výroby (provozu) v ní, počítajíc v to i dozor orgány živnostenské inspekce, budiž v dohodě s vojenskou správou upraven a příslušným ústředním úřadem potřebně soustředěn tak, aby to, co má býti v zájmu obrany státu utajeno, zůstalo utajeno.
(5) V podnicích důležitých pro obranu státu (v jejich odděleních), u nichž je zřízen vojenský dozorčí orgán, mohou být soudní a jiné úřední úkony vykonány teprve po předchozím oznámení tomuto orgánu a jen v jeho přítomnosti; vykonání takových úkonů je nepřípustné, jestliže uvedený dozorčí orgán odepře k nim svolení. Proti odepření svolení dozorčího orgánu je přípustná dozorčí stížnost k ministerstva národní obrany. Mají-li býti soudní neb jiné úřední úkony vykonány v podnicích důležitých pro obranu státu (v jejich odděleních), u nichž není vojenský dozorčí orgán zřízen, a je-li prokázáno, listinou vydanou vojenskou správou, že tyto podniky jsou povinny zachovati co do určitých předmětů tajemství, budiž při výkonu soudního neb úředního úkonu šetřeno všech opatrností, aby věci důležité pro obranu státu zůstaly uchovány v tajnosti, a je-1i v uvedené listině vydané vojenskou správou stanoveno, že se vykonávání soudních neb jiných úředních úkonů v dotčených podnicích (jejich odděleních) váže předchozím svolením vojenské správy, lze soudní neb jiný úřední úkon v takových podnicích vykonat teprve po předchozím oznámení vojenské správě a jen v přítomnosti vojenské osoby, kterou k tomu vojenská správa určí; vykonání takových úkonů je nepřípustné, jestliže vojenská správa odepře k nim svolení. Nebylo-li rozhodnutí o tom vydáno přímo ministerstvem národní obrany, je proti rozhodnutí vojenského velitelství (úřadu, orgánu), které je učinilo, přípustná dozorčí stížnost k ministerstvu národní obrany.
Část 2.
Zvláštní ustanovení
o registrovaných podnicích důležitých pro obranu státu.
§ 26.
Všeobecná ustanovení
o registrovaných podnicích.
(1) Registrovanými podniky se rozumějí podniky důležité pro obranu státu (§ 18), které se s účinky podle tohoto zákona registrují, to jest zapíší podle ustanovení § 27 do zvláštního seznamu, vedeného u ministerstva národní obrany; tento seznam je neveřejný.
(2) Registrované podniky podléhají nejen ustanovením této části zákona a jiným jeho ustanovením daným pro registrované podniky, nýbrž - není-li jinak stanoveno - i ustanovením platným pro ostatní podniky, důležité pro obranu státu, zejména pak ustanovením části 1 této hlavy zákona.
§ 27.
Registrování podniků důležitých pro obranu státu.
(1) Registrování podniků důležitých pro obranu státu podle ustanovení § 26, odst. 1, provádí v mezích ustanovení odstavců 2 a 3 ministerstvo národní obrany.
(2) Takové registrování může býti provedeno zpravidla jen se.souhlasem držitele podniku. Bez tohoto souhlasu smí býti podnik registrován, jen když se na tom usnese vláda.
(3) Jakmile nastal stav branné pohotovosti státu, není k registrování podniku třeba souhlas jeho držitele a o registrování rozhoduje jediné ministerstvo národní obrany.
(4) Výmaz registrovaného podniku ze seznamu uvedeného v § 26, odst. 1 provádí ministerstvo národní obrany, jakmile důvody pro registrování tohoto podniku zaniknou, a to buď z vlastního uvážení nebo na žádost držitele podniku.
(5) O registrování nebo výmazu se zpraví držitel podniku a učiní se o něm oznámení též věcně příslušnému ministerstvu.
(6) Registrování je účinné nejen proti držiteli podniku v době registrování, nýbrž až do výmazu podle odstavce 4 i proti všem pozdějším držitelům podniku.
§ 28.
Sledování činnosti registrovaných podniků.
(1) Činnost registrovaných podniků sleduje vojenská správa, je-li to v zájmu obrany státu nutné, již v míru, zvláště pokud jde o způsob výroby nebo provozu, o technické zařízení, zásoby materiálu, o výkonnost, jakož i o spolehlivost zaměstnaného personálu a pracovní poměry.
(2) Za tím účelem má vojenská správa právo vysílati - podle povahy věci za součinnosti příslušného státního dozorčího úřadu - do registrovaných podniků své řádně legitimované orgány; a právech a povinnostech těchto orgánů platí ustanovení § 32. Držitelé registrovaných podniků jsou povinni poskytnouti uvedeným orgánům všechny vyžádané zprávy o poměrech a věcech uvedených v předcházejícím odstavci. Zprávy o výsledku svých šetření podávají orgány vyslané vojenskou správou přímo ministerstvu národní obrany neb úřadům, které toto ministerstvo označí.
§ 29.
Povinnosti registrovaných podniků.
(1) Držitelé registrovaných podniků jsou - nehledě k povinnostem, které jim plynou z. ustanovení. § 24 anebo z jiných ustanovení zákona nebo ze závazků dobrovolně převzatých - povinni:
a) přizpůsobiti svá technická zařízení tak, aby byla umožněna zvýšená činnost za branné pohotovosti státu;
b) dbáti, aby zaměstnanci podniku vyhovovali potřebám obrany státu;
c) připraviti podrobný program činnosti pro účely obrany státu,
a to vesměs podle pokynů, jež ministerstvo národní obrany vydá, přihlížejíc k hospodářským poměrům podniku; při vydávání pokynů podle ustanovení písmena a) postupuje ministerstvo národní obrany mimo dobu branné pohotovosti státu v dohodě s věcně příslušným ministerstvem.
(2) Za branné pohotovosti, státu jsou držitelé registrovaných podniků kromě toho ještě povinni:
a) podle pokynů ministerstva národní obrany nebo orgánu tímto ministerstvem určeného udržovati činnost podniku, a třeba-li, ji rozšířiti, přeměniti naho přenésti na jiné místo;
b) podrobiti se zvláštnímu dozoru vojenských orgánů na činnost podniku;
c) na vyzvání ministerstva národní obrany neb orgánu tímto ministerstvem určeného odevzdati podnik vojenské správě úplně nebo částečně do správy na její vlastní účet;
d) propouštěti a přijímati zaměstnance jen se svolením vojenského orgánu, jemuž je svěřen dozor na činnost podniku.
Jeli třeba, může býti uvalena na registrovaný podnik na vrub jeho držitele vnucená správa na dobu nutné potřeby úřadem stanoveným vládním nařízením, jež určí i další podrobnosti.
§ 30.
Práva a výhody registrovaných podniků.
(1) Při zprošťování osob podléhajících branné povinnosti od činné služby vojenské za mobilisace a ve válce, jichž je z důležitých zájmů branné moci nebo z jiných veřejných zájmů potřebí na místech jejich občanského zaměstnání, třeba především přihlížeti k osobám zaměstnaným v podnicích, jež byly podle tohoto zákona registrovány jako podniky důležité pro obranu státu.
(2) Rovněž při osvobozování dopravních prostředků od povinného odevzdání pro účely vojenské se přihlédne při provádění ustanovení § 13, odst. 2, § 27, odst. 3 a § 33, odst. 2 zákona ze dne 13. května 1924, č. 117 Sb. z. a n., o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské, ve znění zákona ze dne 4. února 1936, č. 25 Sb. z. a n., především k dopravním prostředkům náležícím registrovaným podnikům.
(3) Pokud se registrovaným podnikům poskytnou další výhody, stanoví se v jednání, jež předchází dobrovolnou registraci podle ustanovení § 27, odst. 2, nebo též v jiných zvláštních ustanoveních.
(4) Škoda, která registrovaným podnikům vznikne z požadavků kladených na ně podle ustanovení § 24, odst. 2, § 29, odst. 1, pístu. a) a § 29, odst. 2, pístu. a), bude jim nahrazena (§ 162), nebude-li dohodou s držitelem podniku nic jiného sjednáno.
(5) Při stanovení výše náhrady škody třeba přihlédnouti k výhodám, jichž se registrovanému podniku dostalo podle ustanovení odstavců 1 až 3.
(6) Byl-li registrovaný podnik převzat vojenskou správou do správy na její vlastní účet, poskytne se náhrada podle ustanovení § 151, odst. 4.
HLAVA IV.
Některá další všeobecná ustanovení o obraně státu.
§ 31.
Soupis osob a věcných prostředků a prohlídka těchto prostředků.
(1) K účelům obrany státu, a to již k provádění přípravných prací k tomu potřebných; může:býti vládou a za branné pohotovosti státu i nejvyšším úřadem hospodářským nebo ministerstvem příslušným podle § 106 pořízen soupis osob i věcných prostředků. Byl-li takový soupis nařízen, jsou všechny osoby, jichž se to týká, povinny učiniti předepsaná hlášení a podati žádané zprávy (zejména též pokud jde o druh, množství, jakost a místa uložení věcných prostředků) a poskytnouti i jinou požadovanou součinnost.
(2) K účelům uvedeným v odstavci 1 může býti způsobem tam uvedeným nařízena též prohlídka věcných prostředků. Byla-li tato prohlídka nařízena, jsou držitelé věcných prostředků nebo osoby, o nichž lze důvodně míti za to, že jsou držiteli věcných prostředků, povinni dovoliti řádně legitimovaným orgánům, jimž to vládní nařízení nebo předpisy vydané nejvyšším úřadem hospodářským nebo ministerstvem příslušným podle § 100 svěří, aby vstoupily na jejich pozemky, do jejich budov, do jejich obchodních a provozovacích místností i skladů a podle okolností i do jiných místností nebo míst, kde jsou nebo by mohly býti věcné prostředky chovány, provedly v nich prohlídku, odebraly na potvrzení vzorky věcných prostředků, nahlédly do obchodních a hospodářských knih a jejich příloh, dokladů a záznamů, učinily si z nich výpisy, a vykáží-li se zvláštním rozkazem úřadu stanoveného vládním nařízením anebo předpisy vydanými nejvyšším úřadem hospodářským nebo ministerstvem příslušným podle § 106, aby vstoupily i do soukromých bytů a jejich vedlejších místností a provedly v nich úkony právě vypočtené; vedle toho jsou povinni při prohlídce poskytnouti orgánům prohlídku vykonávajícím i potřebnou součinnost, jsou-li o to žádáni.
(3) K účelům uvedeným v předcházejících odstavcích je každý na úřední vyzvání povinen o skutkových okolnostech, jež jsou důležité k provedení prací uvedených v tomto paragrafu, podle pravdy a podle nejlepšího vědomí a svědomí vydati svědectví nebo vypovídati jako znalec nebo osoba přezvědná, a své svědectví (výpověď) pod trestem, stanoveným na křivou svědeckou výpověď ve věci civilní, i přísahou před soudem potvrditi.
§ 32.
Práva a povinnosti orgánů vykonávajících prohlídku nebo dozor.
(1) Orgány, kterým bylo podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona, vládních nařízení neb jiných předpisů podle něho vydaných svěřeno vykonati prohlídku nebo dozor (kontrolu), jsou oprávněny vstoupiti na pozemky, do budov, obchodních a provozovacích místností i skladů a podle okolností i do jiných místnosti nebo míst, kde jsou nebo by mohly býti věcné prostředky chovány, provésti v nich prohlídku, odebrati na potvrzení vzorky věcných prostředků, nahlédnouti do obchodních a hospodářských knih a jejich příloh, dokladů a záznamů a činiti si z nich výpisy; v legitimaci, která jim bude k vykonávání jejich poslání vydána, může býti působnost omezena jen na některé z právě uvedených úkolů. Do soukromých bytů a jejich vedlejších místností smějí uvedené orgány vstoupiti a vypočtené úkony v nich provésti jen tehdy, vykáží-li se zvláštním rozkazem úřadu stanoveného vládním nařízením anebo předpisy vydanými nejvyšším úřadem hospodářským nebo ministerstvem příslušným podle § 106. Při tom třeba vždy šetřiti ustanovení druhé věty § 8 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.
(2) Orgány uvedené v předcházejícím odstavci jsou povinny zachovati úplnou mlčenlivost o všech věcech, o kterých se dozvěděly při své činnosti, zejména o každém obchodním a výrobním tajemství. Stejnou mlčenlivost jsou povinny zachovat i jiné osoby, které se o věcech právě uvedených dozvěděly v své úřední činnosti. Povinnosti mlčenlivosti nejsou uvedené orgány a osoby zbaveny ani odchodem ze služby nebo ze svazku vojenského. Povinnosti mlčenlivosti mohou býti orgány a osoby uvedené v tomto odstavci zbaveny jen ministrem, pro jehož obor působnosti prohlídku nebo dozor vykonaly, a byly-li v té době příslušníky jiného odvětví státní správy, v dohodě s ministrem dotčeného odvětví státní správy.
(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se netýká úředních (služebních) zpráv a oznámení učiněných k účelům zabezpečení obrany státu; k jiným účelům nesmí býti těchto zpráv a oznámení použito.
§ 33.
Použití ustanovení § 32 v některých dalších případech.
Ustanovení § 32, odst. 2 a 3 platí obdobně i o hlášení a zprávách, které podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných podávají jednotlivci sami, jakož i o svědectvích, dobrých zdáních a výpovědích podle § 31, odst. 3.
§ 34.
Opatření v pohraničním pásmu.
(1) Pohraničním pásmem je území při státních hranicích, jehož rozsah stanoví vládní nařízení.
(2) V pohraničním pásmu je k provádění jakýchkoli staveb (staveb pozemních, čítajíc v to i železnice a jakékoliv cesty, staveb vodních, dále dopravních, telegrafních a jiných dorozumívacích zařízení a p.) a horních děl, k zřizování provozoven vyžadujících úředního schválení a k udělování živnostenských koncesí nebo horních oprávnění (§ 5 obecného horního zákona) zapotřebí v rozsahu, jejž stanoví vládní nařízení, předchozího souhlasu vojenské správy. Vojenská správa může při udělování souhlasu v zájmu obrany státu předepsati podmínky, za jakých má býti stavba nebo horní dílo provedeno, provozovna zřízena nebo koncese anebo horní oprávnění (§ 5 obecného horního zákona) uděleno; tyto podmínky se na žádost vojenské správy vloží do úředního povolení, jehož je k zřízení provozovny neb k udělení koncese anebo horního oprávnění (§ 5 obecného horního zákona) zapotřebí.
(3) Téhož souhlasu je v pohraničním pásmu potřebí k přeměně lesní půdy v půdu jinou, k přeměně jiné půdy v půdu lesní, jakož i k těžbám, ke kterým je třeba úředního povolení. Při schvalování a revisi lesních hospodářských plánů a hospodářských programů pro lesy v tomto pásmu může příslušný úřad na návrh vojenské správy nařídit, aby tyto plány a programy byly upraveny tak, jak toho žádá zájem obrany státu; i u lesů, v nichž se nehospodaří podle lesních hospodářských plánů nebo programů, může býti příslušným úřadem na návrh vojenské správy nařízen takový způsob těžby, jakého vyžaduje zájem obrany státu.
(4) Uzná-li vojenská správa za nutné, aby v pohraničním pásmu bylo u staveb nebo horních děl již zřízených provedeno s hlediska obrany státu nějaké stavební nebo jiné podobné opatření, je držitel stavby nebo horního díla z příkazu úřadu stanoveného vládním nařízením povinen přikázané opatření provésti nebo trpěti, aby je na svůj náklad provedl stát; je-li k takovému opatření podle platných předpisů zapotřebí souhlasu jiného odvětví státní správy, bude příkaz vydán po dohodě s příslušným úřadem této správy. škoda, kterou držitel stavby nebo horního díla provedením opatření podle tohoto odstavce utrpí, bude mu nahrazena (§ 162).
(5) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně též o jiné úpravě povrchu půdy v pohraničním pásmu.
(6) Příkazem daným podle odstavce 4 nebo 5 jsou vázány úřady, které by jinak byly příslušné k rozhodování neb jednání o opatřeních, jež se příkazem ukládají. Jsou též povinny v mezích své pravomoci pod dozorem politických úřadů (u železničních nemovitostí pod dozorem příslušného železničního úřadu) a za součinností orgánů vojenské správy zabezpečiti náležité a včasné provedení příkazu. Nemohou-li úřady, uvedené v prvé větě tohoto odstavce, v mezích své pravomoci provedení příkazu zabezpečiti, nebo není-li takových úřadů, náleží postarati se o to, aby provedení příkazu bylo zabezpečeno, politickým úřadům.
(7) Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem národní obrany v zájmu obrany státu naříditi, aby silnoproudá elektrická vedení v pohraničním pásmu, zejména pak ta, jež jdou přes státní hranice, byla přerušena; a příslušná technická zařízení v potřebném rozsahu odklizena. Toto přerušení a odklizení může státní správa provésti na vrub držitele uvedených vedení. Mělo-li by dojíti k obnovení přerušeného silnoproudého elektrického vedení a k znovuzahájení provozu na něm, třeba a to žádati u ministerstva veřejných prací, které o věci rozhodne v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(8) Je-li toho v zájmu obrany státu naléhavě třeba, mohou býti v pohraničním pásmu nemovitosti pro stát vyvlastněny; o vyvlastňovacím řízení a o náhradě za vyvlastnění platí v tomto případě ustanovení zákona ze dne 29. března 1935, č. 63 Sb. z. a n., o vyvlastnění k účelům obrany státu.
(9) Povolení k pobytu podle zákona ze dne 28. března 1935, č. 52 Sb. z. a n., o pobytu cizinců, může býti uděleno cizincům v pohraničním pásmu jen se souhlasem vojenské správy.
§ 35.
Opatření v obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst.
(1) Obvodem opevněných míst (t. zv. "opevněným pásmem"), obvodem vojenských a veřejných letišť, obvodem vojenských střelnic, obvodem továren na výrobu vojenských zbraní, střeliva (munice), výbušin a jiných předmětů vojenské výzbroje a speciálního vojenského výstroje, jakož i jejich zkušebních (závodních) střelnic, obvodem skladišť vojenských zbraní, střeliva (munice) a výbušin nebo hořlavých látek, jakož i vojenských objektů, určených k uložení jiného cenného nebo důležitého vojenského materiálu, je území, na němž je některé z uvedených míst (zařízení) pro obranu státu důležitých, jakož i jeho okolí, v rozsahu, jejž stanoví vládní nařízení.
(2) V obvodech uvedených v odstavci 1 jest k provádění jakýchkoli staveb (staveb pozemních, čítajíc v to i železnice a jakékoli cesty, staveb vodních, dále dopravních, telegrafních a jiných dorozumívacích zařízení a p.) a horních děl, jakož i k zřízení provozoven vyžadujících úředního schválení zapotřebí v rozsahu, jejž stanoví vládní nařízení, předchozího souhlasu vojenské správy. Ustanovení § 34, odst. 2, druhé věty platí i zde.
(3) O obvodech uvedených v odstavci 1 platí obdobně též ustanovení § 34, odst. 3 až 8. K úpravě povrchu půdy, o níž se zmiňuje § 34, odst. 5, patří tu zejména i způsob osázení a osetí pozemků v obvodech uvedených v odstavci 1.
§ 36.
Zvláštní ustanovení o elektrických podnicích.
(1) Držitelům elektrických podniků může býti ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem veřejných prací uložena povinnost přizpůsobiti a udržovati svá zařízení na výrobu a vedení elektřiny tak, aby jich mohlo býti použito k dodávce do rozvodné elektrické sítě, která bude k tomu jako důležitá pro obranu státu ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem veřejných prací označena, nebo k dodávce spotřebiteli, kterého k tomu označí ministerstvo národní obrany.
(2) Držitelům elektrických podniků může býti dále týmž způsobem uložena povinnost dodávati do sítě a spotřebiteli, o nichž jedná odstavec 1, elektřinu podle pokynů a za podmínek stanovených ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem veřejných prací; tyto pokyny a podmínky.se mohou týkati jak stránky technické, tak hospodářské, na př. dodávaného množství, doby dodávky nebo ceny elektřiny.
(3) Držitelům všeužitečných elektrických podniků a ve zvlášť odůvodněných případech i držitelům jiných elektrických podniků, které po živnostensku vyrábějí nebo dodávají elektřinu, může býti způsobem uvedeným v odstavci 1 uložena po předchozím slyšení držitelů uvedených podniků povinnost vybudovati v stanovené přiměřené lhůtě určitá elektrická vedeni vysokého napětí (s příslušenstvím) neb jejich části, která ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem veřejných prací označí za důležitá pro obranu státu, nebo povinnost účastniti se v určitém poměru na vybudování těchto elektrických vedení, jakož i povinnost vedení ta udržovati a provozovati. Při ukládání těchto povinností budiž přihlíženo k hospodářské únosnosti dotčených podniků. K provozování těchto elektrických vedení není třeba zvláštní elektrotechnické koncese. Pro elektrická vedení uvedená v tomto odstavci, která náležejí elektrickým podnikům všeužitečným nebo jsou těmito provozována, platí předpisy platné pro díla všeužitečných elektrických podniků, zejména předpisy zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, a to i tehdy, když tato elektrická vedení nejsou v území přikázaném takovému podniku k zásobování; pro tato elektrická vedení přísluší též právo podle § 7, pístu. b) právě uvedeného zákona. Pro elektrická vedení uvedená v tomto odstavci, která náležejí jiným elektrickým podnikům než všeužitečným nebo jsou těmito provozována, mohou býti vyvlastněna nebo omezena vlastnická práva k nemovitostem; o vyvlastňovacím řízení a o náhradě za vyvlastnění platí v tomto případě ustanovení zákona č. 63/1935 Sb. z. a n.
(4) Držitelům elektrických podniků uvedených v odstavci může býti dále způsobem uvedeným v odstavci 1 a za podmínek stanovených ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem veřejných prací uložena v zájmu zajištění dodávky elektřiny pro účely obrany státu povinnost odevzdati na dobu potřeby elektrická vedení uvedená v odstavci 3 neb i jiná zařízení na výrobu.a vedení elektřiny, do udržování a provozování. státu nebo všeužitečnému elektrickému podniku, který k tomu bude určen způsobem uvedeným v odstavci 2.
(5) Ministerstvo národní obrany může v dohodě.s ministerstvem veřejných prací uložiti držiteli elektrického podniku povinnost, že zařízení podniku na výrobu a vedeni elektřiny smí zřizovati, rozšiřovati, rekonstruovati a provozovati jen se svolením ministerstva národní obrany učiněným v dohodě s ministerstvem veřejných prací. Povinnost takto uložená přechází i na pozdější držitele podniku, nebyla-li ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem veřejných prací zrušena. Svolení k zřízení, rozšíření, rekonstrukci nebo provozování zařízení na výrobu a vedení elektřiny podle tohoto odstavce může býti odepřeno jen tehdy, kdyby se zamezením tohoto zřízení, rozšíření, rekonstrukce nebo provozování podporovalo vybudování neb využití jiných zařízení na výrobu a vedení elektřiny, která mají zvláštní význam pro obranu státu.