Zmíněná zpráva zjistila, že většina států má úpravu všeobecnou pro podniky s nepře tržitým provozem, při čemž je definují ponejvíce jako podniky, které "povahou věci" jsou nuceny k nepřetržitému provozu. Mimo to však některé státy, mezi nimi i Československo, Francie, Nizozemí a j. mají speciální úpravu poměrů sklářských.
V době zprávy byly tři skupiny států, pokud šlo o délku týdenní pracovní doby, totiž státy, kde se pracovalo 56, 48 a 42 hodin v týdnu. Dále existovalo ještě 12 různých způsobů výměny směn.
Vzhledem k této roztříštěnosti bylo účelno zavésti ve sklářství s automatickým provozem pokud možno jednotný systém. Tak vznikly dvě konvence: o tabulovém sklu byla dána na pořad konference práce v Ženevě r. 1934 a o výrobě lahví byla projednána konferencí v r. 1935.
Podotýkám, že se při jednání o obou sklářských konvencích vyslovili oba zástupci československé vlády pro přijetí konvencí. Na konferenci r. 1934 byla za spolupráce československého zástupce schválena úmluva o pracovní době při automatické výrobě tabulového skla a na jeho návrh přijata resoluce čsl. delegace, žádající, aby podobná úprava připravena byla i pro jiné obory sklářské.
V r. 1935 byl československý vládní zástupce z ministerstva obchodu zpravodajem subkomise pro jednání o úmluvě ve věci výroby lahví a jako takový jednal i jménem čsl. zaměstnavatelů.
Podotýkám tyto podrobnosti, poněvadž tím je řečeno, že u nás zaměstnavatelé, nejen vláda, souhlasili s těmito dvěma konvencemi již při jejich tvoření.
Výsledkem všech těchto jednání Mezinárodní organisace práce jsou konvence, jichž znění se nyní předkládá Národnímu shromáždění.
Podstatou obou navržených úmluv je:
1. Osoby, na které se úmluva vztahuje, musí býti zaměstnány alespoň ve 4 směnách.
2. Pracovní doba těchto osob nesmí překročiti v průměru 42 hodin týdně.
3. Tento průměr musí býti počítán v období nepřesahujícím 4 týdny.
4. Doba trvání pracovní střídy nesmí přesahovati 8 hodin.
5. Doba odpočinku, obsaženého mezi dvěma střídami téže směny, nesmí býti kratší 16ti hodin; avšak tato doba může býti zkrácena, je-li to nutno, při periodické záměně rozvrhu směn.
Těmito úmluvami aspoň ve 2 odvětvích sklářského průmyslu, kde racionalisací a automatisací výroby byla způsobena veliká nezaměstnanost zkrácením doby, bude možno zaměstnati více dělnictva. Protože i v Československé republice jest prováděna automatická výroba, znamená provádění úmluv úlevu i našemu dělnictvu.
Zahraniční výbor senátu projednal obě smlouvy ve schůzi 15. března a provedl obsáhlou debatu o poměrech ve sklářském průmyslu, z níž vyplynula řada cenných podnětů, načež provedl některé formální změny v překladu smlouvy, a to:
V návrhu úmluvy o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo
v čl. 1, odst. 1, ve 2. řádce za slovo "směnách" vloží se slova "(pracovních skupinách)".
V čl. 2, v 5. odst., ve 2. řádce vloží se místo slova "nemůže" slovo "nesmí".
V témže článku a odstavci ve 4. řádce vloží se místo slova "změně" slovo "záměně".
V čl. 3, odst. 1, v řádce 1 slova "Hranice zmíněné" nahradí se slovy "Meze uvedené". V čl. 6, odst. 2, v 1. řádce, v čl. 8, odst. 1,
ve 3. řádce, v čl. 9, v řádce 2 a v čl. 10, odst. 1a), v 5. řádce nahrazeno bude slovo "působnosti" slovem "účinnosti".
V návrhu úmluvy o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví byly provedeny tyto formální změny:
V čl. 1, odst. 1, ve 3. řádce za slovo "směnách" vloží se slova "(pracovních skupinách)".
V čl. 2, odst. 5, ve 4. řádce nahrazeno bude slovo "změně" slovem "záměně".
V čl. 3, odst. 1, slova "Hranice zmíněné" nahrazena budou slovy "Meze uvedené".
V čl. 7, odst. 2, v 1. řádce, v témže článku, odst. 3, v 1. řádce,. v čl. 9, odst. 1, ve 3. řádce, v čl. 10, v 2. řádce a v čl. 11, odst. 1a), v řádce 5 nahrazeno bude slovo "působnosti" slovem "účinnosti".
Přála jsem si v zahraničním výboru, aby tyto věci byly vloženy do protokolu a nikoli do mé zprávy, ale musím je uvésti, poněvadž je tu nacházím tištěné. Připojila bych k tomu přání, aby po druhé překlady smluv byly provedeny poněkud pečlivěji, abychom nemusili až ve výboru měnit některá slova k zjasnění celého překladu.
Výbor se usnesl doporučiti plenu senátu, aby vyslovilo souhlas se schvalovacím usnesením stran obou smluv podle vládního návrhu tisk sen. 644 resp. podle zprávy výborové tisk sen. 662. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Za výbor soc. politický podá zprávu pan sen. Korvas. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Korvas: Slavný senáte!
Dne 21. června 1934 v 18. zasedání Mezinárodní konference práce a dne 25. června 1935 v 19. zasedání téže mezinárodní instituce v Ženevě, byly přijaty návrhy úmluv:
a) o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo,
b) o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví.
Konference Mezinárodního úřadu práce měla i v druhém případu na mysli automatickou výrobu.
Automatická výroba skleněných tabulí způsobila, že každým dnem vyřazovala rukodílnou výrobu z podniků a tím přiváděla dělnictvo do nezaměstnanosti. Na území Československé republiky měli jsme rukodílnou výrobu skleněných tabulí v těchto sklárnách Bílina, Břasy, Duchcov, Hostivař; Hostomice, Krýry, Malý újezd, Oloví, Příbram, Rychnov, Řetenice, Trmice a Třemošná v Čechách.
Na Moravě byla jediná rukodílná výroba, v Kyjově.
Dobrý Potok, Rimavská Kokava, Trebuš a Vlčovo na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Při této rukodílné výrobě tabulářské bylo zaměstnáno přes 4000 lidí.
Stroj však způsobil, že dnes neexistuje u nás v Československu žádná sklárna, která by skleněné tabule vyráběla ručně. Skláři tabuláři museli si hledati pracovní místa v cizině a postupně jich mnoho odjelo do Rumunska, Maďarska, Jugoslavie a Polska - odkud se jich většina již vrátila dobrovolně a nebo byli vyhoštěni jako nežádoucí zaběratelé pracovních míst domácímu dělnictvu.
I když je viděti nejlepší vůli u odborových organisací dělnických, u úřadů a mnohých jiných činitelů, přece se nepodařilo dosud umístiti na pět set postižených tabulářských dělníků. Jde vesměs o dělníky odborově organisované. Sklářský tabulářský kartel na žádost odborových organisací poskytl těmto nezaměstnaným podporu, a to v r. 1937 400.000 Kč a v roce 1938 rovněž 400.000 Kč! Tento kartel však klade velkou váhu na to, aby nebyla dána do provozu na výrobu skleněných tabulí žádná sklárna, která by se nezúčastnila vývozu skleněných tabulí v témže procentu, jako tomu je u kartelu tabulářského, kde vývoz činí ca 85 % z celkové výroby.
V Československu rapidně stoupal počet strojů na výrobu skleněných tabulí. Jestliže v roce 1920 jsme u nás měli takových strojů 20, máme jich dnes 80.
V přítomné době se pracuje asi na 25 strojích - ostatní jsou pro nedostatek objednávek ze zahraničí v nečinnosti.
Při strojové tabulové výrobě pracuje cca 3000 dělníků, ačkoliv výrobní kapacita se několikanásobně zvýšila. - Jeden stroj vyrobí za 24 hodiny ca 1800 m2, propočítáno na 4/4 mm, a nahradí tak 18 ručních dílen. -Výrobní kapacita 25 strojů za 56 dní pracovních stačila by hladce krýti spotřebu skleněných tabulí v Československu ve výši 2,500.000 m2.
Výroba lahví automatickými stroji je poměrně na tom tak, jako strojová výroba skleněných tabulí, ne-li hůře. Skutečnost, že v letech poválečných až do dneška se nevyučil žádný dělník ruční výrobě lahví, ukazuje, jak stroj zapůsobil na psychologii dělnictva. Naproti tomu máme ještě dnes nezaměstnaných 800 lahvařů-foukačů. Sdružení lahváren po příkladu tabulářského kartelu poskytlo rovněž nezaměstnaným lahvařům určitou a podporu.
Podporami z jakýchkoliv pramenů není však vyřešena otázka nezaměstnanosti a proto se musí stále hledati jiné prostředky k ulehčení postižených.
V prvních letech naší samostatnosti vyráběly se skleněné tabule ručně v 18ti sklárnách. Dnes tento druh skla vyrábíme pouze ve 4 podnicích, a to strojově. Mechanickou výrobu lahví máme u nás ve 3 sklárnách.
Racionalisace a centralisace výroby tabulářské a lahvařské pronikla do všech států evropských. Proto není divu, když dělnické odborové organisace ze zemi s mechanickou výrobou daly podnět ke zkrácení doby pracovní a dožádaly se ochrany u Mezinárodního úřadu práce.
Podtrhuji zde rád skutečnost, že pro návrhy dělnických odborových organisací hlasovali v Ženevě zčásti i zástupci zaměstnavatelští a ve většině také zástupci vládní.
Úmluvu o tabulářství přijaly již státy: Norsko dne 21. května 1935, Anglie dne 13. ledna 1937, Belgie dne 4. srpna 1937, Francie dne 5. února 1938, Holandsko přijetí této úmluvy připravuje.
Úmluvu o lahvařství přijaly již státy: Norsko dne 21. července 1936, Francie dne 25. ledna 193$, Irsko dne 10. června 1937 a přípravy k přijetí úmluvy činí Mexiko.
V Československu se v průmyslu tabulářském a lahvařském s mechanickou výrobou v podstatě pracuje podle zásad nám dnes předložených úmluv. Dělnictvo má smluvně zaručenou pracovní dobu, takže není žádných překážek, aby úmluvy přijaty nebyly.
Soc. politický výbor doporučuje proto slavnému senátu, aby přijal navržené schvalovací usnesení. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Budeme hlasovati.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Přikročíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:
2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 470), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Kolumbií, podepsaná, v Bogotě dne 19. dubna 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 513 ).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. inž. Marušák, za výbor zahraniční sen. Šelmec.
Prosím zpravodaje výboru národohospodářského, p. sen. inž. Marušáka, aby nám podal zprávu.
Zpravodaj sen. inž. Marušák: Slavný senáte!
Československo vyváží do Kolumbie hlavně slad, výrobky textilní a konfekční, klobouky, sklo, porculán, zbraně, stroje a nástroje, papír a zboží železné, kovové a jablonecké.
Z Kolumbie do Československa se dováží: káva, kůže, ořechy arekové a kamenné a ropa (nafta).
Bilance obchodu je pro Československo stále aktivní. Tak vývoz z Československa do Kolumbie obnášel v r. 1929 skoro 34 milionů Kč (dovoz necelých 6 milionů Kč), v r. 1932 klesl na 6 mil. Kč (dovoz necelé 4 mil. Kč), v r. 1935 zase vzrostl na 34 mil. Kč (dovoz necelých 8 mil. Kč), v r. 1936 vývoz skoro 20 mil. Kč (dovoz 16 mil. Kč).
K poklesu vývozu do Kolumbie v r. 1936 došlo z té příčiny, že Kolumbie jednak zavedla devisovou kontrolu a kromě toho v říjnu. 1936 uvalila na československý dovoz nucené kompensace za účelem vyrovnání platební bilance. Československé vládě podařilo se ujednáním z 15. prosince 1936 dosáhnouti zrušení nucených kompensací do 15. dubna 1937 v předpokladu, že do té doby dojde mezi oběma státy k uzavření řádné obchodní smlouvy. Tím se podařilo zachrániti sjednané již značné vývozní obchody. Předpokládaná obchodní dohoda byla uzavřena 19. dubna 1937 ve znění, jak se předkládá Nár. shromáždění ke schválení. Její hlavní zásady spočívají na vzájemném a bezpodmínečném nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách.
Výjimky z této zásady jsou přípustné jedině při smlouvách, jež by některá ze smluvních stran uzavřela se zeměmi s ní sousedícími, za účelem usnadnění pohraničního styku nebo uzavření celní unie.
Předložená obchodní dohoda znamená návrat k liberálnímu dřívějšímu stavu, zajistiti co největší svobodu ve věcech obchodu.
Dohoda o nejvyšších výhodách týče se také vzájemného styku platebního.
Dohoda platí na dva roky ode dne výměny ratifikačních listů a zůstane v platnosti vždy po další rok, nebude-li některou ze smluvních stran šest měsíců před uplynutím této lhůty vypověděna.
Národohospodářský výbor doporučuje senátu N. S., aby přijal ve znění vládního návrhu sen. tisk 470 příslušné schvalovací usnesení. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas: Prosím zpravodaje za výbor zahraniční, pana sen. Šelmece, aby podal zprávu.
Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát!
Neusporiadané obchodne-politické styky republiky Kolumbie s republikou Československou maly v poslednom čase nedostatky tým, že vláda kolumbijská zaviedla devizovú kontrolu.
V októbri 193.6 obťažil sa dovoz z Československa nútenou kompenzáciou, aby sa vyrovnaly platebné bilancie.
Kolumbijská štatistika zahraničného obchodu vykazovala veľký dovoz zbožia z republiky Československej a proti tomu nevykazovala priamy vývoz kolumbijského zbožia do republiky Československej, v dôsledku čoho hrozil československému exportu do Kolumbie nebezpečný pokles. Devizová komisia kolumbijská odmietala prideľovať devizy na dovážané československé zbožie.
Československý export z Kolumbie obmedzuje sa na kávu, suroviny zvieracie, v poslednom čase aj na naftu.
Do Kolumbie vyvážame hlavne výrobky priemyselné.
Výmena tovaru bude sa diať podľa zásad bezpodmienečných a neobmedzených najvyšších výhod. Dohoda obsahuje opatrenia pre zamedzenie falšovania, napodobňovania podvodného zaméňovania produktov. Bojuje proti nekalej súťaži pokiaľ ide o názvy označenia zbožia.
Dohodou sa upravuje i vzájomný platebný styk. Kolumbijská vláda zabezpečila pre čsl. zbožie liberálny dovozný režim a čsl. vláda uviedla obchodnú dohodu v dočasnú platnosť.
Dohoda bude medzinárodne platiť po uply nutí 14 dni po výmene ratifikačných listín.
Vzhľadom na význam dohody zahraničný výbor navrhuje, aby senát prejavil súhlas s obchodnou dohodou, ktorú dňa 19. apríla 1937 uzavrela republika Československá s republikou Kolumbiou. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen druhý odstavec pořadu a přistoupíme ke třetímu odstavci, jímž je:
3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 541), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládni vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n. (tisk 577).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pí. sen. Koutková, za výbor zahraniční p. sen. Rýpar.
Prosím zpravodajku výboru národohospodářského, paní sen. Koutkovou, aby podala zprávu.
Zpravodaj sen. Koutková: Slavný senáte!
Dne 20. července 1937 byla podepsána v Praze dodatková dohoda k obchodní smlouvě, sjednané mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou dne 28. prosince 1925.
V této dodatkové dohodě přiznalo Československo Hospodářské Unii belgo-lucemburské sníženou sazbu při dovozu do Československa pro vína lucemburského původu z vinných krajů "Moselle" a "Sûre luxembourgeoise", jsou li doprovázena osvědčením původu, vydaným příslušným lucemburským úřadem, smluvní celní sazbu takto:
Vína dovážená v sudech 210 Kč za 100 kg.
Vína dovážená v lahvích 420 Kč za 100 kg.
Při tom zavázala se Unie belgo-lucemburská, že se podrobuje všem předpisům republiky Československé, týkajícím se dovozu vína do Československa.
Tato koncese byla povolena Hospodářské Unii belgo-lucemburské za obchodně-politické výhody, které přiznala již dříve Československu.
Touto dohodou jsou vína lucemburská postavena při dovozu na roveň vínům původu francouzského (též z Alžíru, francouzských osad a protektorátů), z Italie, Jugoslavie, Maďarska; Portugalská (též z Madeiry), Rakouska, Rumunska, Řecka a Španělska (též z Balearských a Kanárských ostrovů) dále vínu Carnel, pocházejícímu a přicházejícímu z Palestiny.
Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 30. listopadu 1937 o předloženém vládním návrhu, tisk 541, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou! ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n., a usnesl se doporučiti sl. senátu příslušné schvalovací usnesení ku přijetí. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas: Prosím zpravodaje výboru zahraničního, p. sen. Rýpara, aby podal zprávu.
Zpravodaj sen. Rýpar: Slavný senáte! Zahraniční výbor projednal vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. ž. a n. (tisk. 577), ve své schůzi dne 1. prosince 1937 s hlediska všech zahraničních smluv národohospodářských, připojil se k usnesení výboru národohospodářského v plném znění a doporučuje slavnému senátu navržené schvalovací usnesení k ústavnímu přijetí. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Tím je pořad schůze vyřízena Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 4. května 1938 o 10. hod. s
pořadem:
1. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 692) o vládním návrhu zákona, jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. května 1936, č. 129 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (tisk 693) [podle §u 35 jedn řádu].
2. Zpráva techn.-dopravního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 565) o civilních inženýrech (tisk 686).
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu: 1. mezinárodní úmluva o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo, jejíž návrh byl přijat dne 21. června 1934 v 18. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě, a 2. mezinárodní úmluva o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví, jejíž návrh by přijat dne 25. června 1935 v 19. zasedán Mezinárodní konference práce v Ženevě (tisk 662).
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Kolumbií, podepsaná v Bogotě dne. 19. dubna 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 513).
5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n. (tisk 577).
6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení posl. sněmovny o četnickém kázeňském a kárném právu odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 1).
Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 17 hod. 27 min.)