Jestliže chci ukončiti své vývody, pak bych žádal, aby žádný Čechoslovák, ať přijde cokoliv, žádným způsobem neuhýbal před těmito věcmi, které- na Slovensku v budoucích letech nemohou míti žádného opodstatnění. My máme příležitost jíti na Slovensko mezi drobný lid, mezi dělnictvo. Já jsem měl na př. schůzi až v Utěkáči, v horách, kde dělnictvo a ostatní občanstvo není informováno o veřejném životě. Když jsem jim vysvětlil pravou skutečnost, která se u nás projevuje ať z hospodářského, politického, sociálního nebo kulturního hlediska, přesvědčil jsem se, že tito prostí lidé mají tolik smyslu pro vzájemné spolužití s každým, kdo se jmenuje Čechoslovák, že se skutečně před jejich charakterem člověk musí.sklonit. Jsou to vesměs Slováci. Proto nám nebude nikdo namlouvat, že na Slovensku je nějaký zvláštní národ. Na Slovensku jsou pravda Slováci, ale jedině v tom správném pojetí jako Čechoslováci. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo p. sen. Kreibich. Prosím, aby se ho ujal.

Sen. Kreibich (německy): Dámy a pánové proti řečem, které jsme zaslechli jak v poslanecké sněmovně, tak také zde v senátě se strany sudetskoněmecké, nutno především zjistiti toto: N

Není to nic jiného, nežli obrovský podvod na německém lidu. Je to podvádění sebe sama, když se nynější události v souvislosti s Rakouskem vyličují, jako Kdyby zde šlo o národní věc německého lidu, německého národa. Právě tak málo jako, svatá římská říše německého národa byla národní věcí německého lidu, právě tak jako Prusko Bedřicha II., který si střídavě dával platiti od Francie, Anglie, Ruska, aby bojoval proti jiným německým knížatům, právě tak málo jako toto Prusko bylo národní věcí německého lidu, stejně málo jako německý svaz Metternichův byl německou národní věcí, právě tak málo jako německá říše z r. 1871 byla národní věcí a právě tak málo jako obrovské imperialistické výbojné šílení z r. 1917 a 1918 bylo národní věcí německého lidu, právě tak málo máme dnes co činiti s národní věcí, s věcí, která může sloužiti k sloučení německého národa. Všem těmto opanovatelům Německa ve všech těchto případech, které jsem uvedl, nešlo nikdy o národ, šlo jim vždy o feudální, o dynastické zájmy, později o zájmy kapitalistů a junkerů a od r. 1914 jde výhradně o imperialistickou mocenskou politiku německého finančního kapitálu a dnes není fašismus nacistů ničím jiným nežli nástrojem německého finančního kapitálu. Nejde zde o národnostní frontu, která byla zřízena mezi německým národem a jinými n,rody, nýbrž jde zde o třídní frontu, se skutečností, že německý kapitál vydává národ fašismu nacistů, aby tento národ mohl znovu vésti za německý imperialismus na bojiště jako potravu pro děla. Jde dnes o imperialismus a fašismus, jde o frontu mezi demokracií a fašismem, mezi imperialismem a mírem. A touto frontou imperialismu a fašismu jsou ohroženi všichni druzí národové Evropy, a ještě více jest ohrožen německý národ sám. Německý národ je v prvé řadě ohrožen německým imperialismem a fašismem, Evropa stojí před strašlivou katastrofou, která však především bude katastrofou německého národa. Proto je zapotřebí pro všechny příslušníky německého národa, a to je jedinou národní věcí německého národa, o kterou dnes jde, se všemi národy Evropy sjednati válečné spojenectví německého lidu proti německému imperialismu, proti německému fašismu. To jest jediná záchrana před největší a nejstrašlivější národní katastrofou, která kdy ohrožovala německý národ v celých jeho dějinách.

Žijeme v Československu. Jakou zde máme úlohu? Pro nás Němce v tomto státě, kteří -pravím to zjevně - v této situaci máme štěstí, že jsme v tomto státě, pro nás může býti jen jedna věc. Jsme zde v silném státě, který je vojensky silně,vyzbrojen, jehož národ v dřívějších stoletích a vždy v dějinách ukázal, že dovede bojovati o svou existenci, o svobodu. Proto se v tomto ° státě na život a na smrt spojíme s tímto národem, s tímto státem, v hájení republiky a demokracie, proti každému útoku německého fašismu a imperialismu uvnitř i zvenčí. Jiná otázka pro nás nemůže existovati. To je nejdůležitější národní otázka, všechno ostatní musí dnes ustoupiti.

Očekávali jsme v těchto dnech slovo od vlády. Nejsme spokojeni s tím, že vláda zase jako po řeči německého říšského kancléře otálela říci, pracujícím masám v tomto státě nějaké slovo. Důvěřujeme tomu, že generální štáb - československé armády bude jednati rychleji, že vojenská obrana bude organisována, i když ministr nár. obrany Machník vyslovil neblahé slovo, že nikomu ani zdaleka nenapadá, aby nás nějak ohrožoval. Ale nestačí, že se vojensky připravuje to, co nás každého dne může očekávati potřebujeme také dobré politické přípravy. A tu nevidíme ani ve vládní koalici, ani ve vládě, ani v jednání parlamentu. Vidíme zde otálení, kdežto venku bleskurychle po rozhodnutí nastává jedna rána za druhou. A musíme říci: S obavou vidíme, že se ve vládní koalici šiří nerozhodnost a bezřadnost. Ale nejen to, nýbrž také, a to je příčina všeho váhání: nálada pro kapitulaci. A vždy zřetelněji se projevuje, že agenti nepřítele, kteří stojí před branami, mají své zástupce až uvnitř ve vládní koalici. Jsme přesvědčeni a právě zkušenost poslední doby nám to ukazuje jasně a zřetelně: Tímto útvarem, vládní koalicí v tomto složení, republika nebude obhájena. V hodině nebezpečí bude muset přijíti jiná vládní koalice a čím dříve přijde před hodinou krajního nebezpečí, tím lépe to bude pro obranu republiky. Musíme se z tohoto důvodu rozhodně ohraditi proti snahám části vládní koalice, přibrati do léto koalice ještě více reakcionářských sil, než jich tam již beztoho je. Otálení a povolnost se na straně demokracie již strašlivě vymstily.

Situace, jakou dnes máme, je také odměnou za politiku t. zv. nevměšování vůči Španělsku. A co vidíme dnes? Jaké starosti mají určité vládní kruhy dnes v této vážné chvíli? Místo aby se politický život republiky přizpůsobil obraně republiky, místo aby -se všechny síly soustředily na obranu republiky, mí,sto aby se politický život - řekl bych - etapy a zázemí včas vyklidil ode všech kapitulantů, vyzvědačů, přeběhlíků a zrádců, ode všech agentů nepřítele, místo toho bojují určité vládní kruhy proti komunistické straně, především nehoráznou tiskovou censurou proti komunistickému tisku. Jakákoli kritika postupu Německa proti Rakousku se v komunistickém tisku systematicky zakazuje. Fašistickému tisku, henleinovskému tisku je každý jásot nad obsazením Rakouska dovolen. Tu není žádné censury. Pouhé zprávy se v našem tisku zabavují, také takové, které jsou v jiných novinách. Viděli jsme v posledních dnech, že československá censura škrtla v časopise "Rote Fahne" dokonce báseň německého revolučního básníka z r. 1848, Jiřího Herwegha, jednu z nejkrásnějších, známou báseň "1840 und acht, als im Lenze das Eis gekracht", poněvadž se básník v této básni v poslední sloce obrací proti německému císaři Vilémovi. Proto byla tato báseň v Československé republice zabavena, táž báseň, kterou jsme ve válce v německém soc. demokratickém tisku v Rakousku a Německu stokráte v březnových publikacích mohli otiskovati a která při oslavách byla nezávadně recitována. Dnes ve středu byla u nás v časopise "Rote Fahne" konfiskována prostá zpráva bez jakéhokoli komentáře, která stála ve všech ostatních novinách, že zlato a devisy rakouské národní banky byly převezeny do Berlína. V našem časopise byla zpráva censurou škrtnuta. Zpráva, že se v posledních bojích ve Španělsku zase ukazují němečtí letci, byla škrtnuta, škrtnuta byla zpráva o drancování ve Vídni, kde není ani slova o nějakých oficielních kruzích, nýbrž jen, že schátralé proletářské živly a štváči drancovali židovské obchody. Škrtnuta byla věta z projevu francouzského politika Renauda, kde stojí: "Nikoli Stalin, nýbrž Hitler obsadil Vídeň." Tato věta byla škrtnuta. (Výkřiky: Skandál!)

Co se dnes ještě stalo? Přinesli jsme zevrubný výtah z článků, které včera uveřejnily "Izvestija" a "Pravda", oficielní orgány sovětské vlády a komunistické strany Sovětské unie, našeho spojence. Z těchto článků časopisů "Izvestija" a "Pravda" byla větší část československou censurou zabavena. Cituji z "Pravdy":,;Bylo by omylem, kdyby se někdo chtěl domnívati, že jen Francie a Československo jsou ohroženy, proti kterýmžto oběma zemím chovají němečtí fašisté obzvláště nepřátelské city. S německým nebezpečím musí nyní všechny sousední státy Německa, obzvláště nové, totiž Maďarsko, Rumunsko a Jugoslavie počítati. Pro nejbližší světovou válku o hegemonii v Evropě a asijské a africké kolonie je Rakousko jen opěrným bodem německého imperialismu ve střední Evropě. Německo přirozeně vztáhne ruku po rumunské petroleji, jugoslávském obilí, maďarské pšenici a surovinách jihoevropských států. Německá vojska Rakouska jsou mávajícím mečem nad neodvislostí četných evropských národů. Do rámce německých plánů spadá také Gdánsko a polský koridor, Také Polsko přijde na řadu, s čímž se však asi polský ministr věcí zahraničních Beck již smířil. Domnívá se snad, že může hráti úlohu polského Seyss-Inquaxta."

Tyto věty byly mezi jiným československou censurou úplně zabaveny. Chtěl bych přednésti osobní vzpomínku na válečnou censuru v Rakousku. Právě nyní je tomu 20 roků, v únoru nebo březnu 1918, když jsem byl na dovolené v Liberci a redigoval list strany. Psali jsme tehdy - bylo to v době mírového jednání v Brest-Litowsku a na počátku obsazení Ukrajiny německým a rakouskouherským imperialismem - psali jsme tehdy v tomto listě nejostřejším způsobem proti míru brest-litowskému, protestovali jsme proti obsazení Ukrajiny, psali jsme - mohu vám to předložiti - tehdy: To není mír, nýbrž jen přechod k ještě krutější, horší etapě války. A my jsme tehdy v tomto listě za rakouské censury mohli psáti články, že je samozřejmé, že Češi a Slováci jako každý jiný národ mají právo na úplnou státní neodvislost. To se smělo psáti za rakouské censury r. 1918! A co škrtá dnes československá censura!

Odkud vane tento vítr? 0 tom byli jsme poučeni v sobotu. Večer před tím bylo sobotní číslo časopisu "Rote Fahne" vydáno s konfiskacemi na 15 místech. V sobotu v poledne volá nás státní zastupitelství a sděluje, že musí konfiskovati ještě jedno místo v "Rote Fahne" a to na zakročení německého vyslance Eisenlohra v Praze. (Výkřiky.) Vidíme tedy, že censuru německého komunistického tisku v Československu provádí vyslanec Německé říše v Praze. Nyní víme, kdo poručil, kdo zakazoval, aby se sudetskoněmečtí dělníci nedověděli, co psala "Pravda" a "Izvestija" o obsazení Rakouska.

Nechci, aby to, co zde pravím, bylo chápáno jako stížnost. Je to protest, a my prohlašujeme, že se ani touto censurou a všemi zákazy nedáme mýliti v našem stanovisku, které, jsem před tím vyložil. Víme, že zde jde o něco mnohem vyššího. Upozorňujeme jen na to, že bezpáteřnost jistých demokratických kruhů; naprosto není způsobilá připravovati obranu republiky a demokracie. Samozřejmě ti, kdož za tuto praxi odpovídají, budou také vzati k odpovědnosti. Hodina nadejde! Anebo chcete snad v koalici brániti republiku se Spinou a Hackerem, kteří nyní pějí v "Deutsche Landpost" chvalozpěvy na obsazení Rakouska? Anebo chcete s Hilgenreinem v koalici brániti republiku, s pány z "Deutsche Presse", kteří sudetskoněmecké straně jsou bližší nežli co jiného zde v republice? A co tato politická povolnost v zahraniční a vnitřní politice? Ve vnitřní politice vůči agentům německého fašismu. Tato povolnost má vinu na tom, když určité reakcionářské české kruhy zanášejí panikářství až do vládního tábora. Připomínám, že orgán nejsilnější vládní strany, "Venkov", orgán strany ministerského předsedy zfalšoval řeč šéfa generálního štábu gen. Krejčího. Gen. Krejčí prohlásil: Jsme ve vážné době, budeme-li napadeni, poukázáni na vlastní sílu, až naši spojenci přijdou na pomoc. "Venkov" to poslední škrtla nechal pouze státi Jsme, budeme-li napadeni, poukázáni na svou vlastní sílu. (Výkřiky.)

Takováto politika povolnosti vůči těmto živlům má vinu na tom, když venku také v německém obyvatelstvu se projevují známky panikářství a kapitulantství. Slyšeli jsme již takové projevy a řeči. Naši soudruzi shledali to také v kruzích mnohých sociálních demokratů, důvěrníků a funkcionářů. To jsou výjimečné zjevy. Nabyli jsme zkušenosti, že většina sociálně-demokratických funkcionářů venku v sudetskoněmeckém území a především dělníci při každé příležitosti projevují připravenost a odhodlání ke společnému boji na obranu republiky.

Ale tyto nálady jsou povážlivým symptomem a znamením, že je svrchovaný čas také ve vnitřní politice zahájiti energický kurs pro politickou přípravu obrany republiky, tím spíše, ježto venku v sudetskoněmeckém území nebezpečí den ze dne vzrůstá. Sudetskoněmecká strana má všude pohotovost. Každého večera se její lidé scházejí a čekají na pokyny. Šeptaná propaganda je nesmírně zesílena. V Nejdku nastudovali si členové SdP a veřejně zpívali Horst-Wesselovu píseň. V Perninku členové SdP vykřikují, že udeřila poslední hodina "Čechei". V západních dechách se ilegálně připravuje pochod sudetskoněmecké strany do Karlových Varů. V Aši a Liberci, v textilních továrnách vzrůstá fašistický teror a všude říkají členové sudetskoněmecké strany socialistickým a komunistickým dělníkům a indiferentním: Vstupte do sudetskoněmecké strany, dřív než bude pozdě! Členská uzávěra, kterou nyní hlásá sudetskoněmecká strana, co znamená? Censor není přece povinen býti inteligentním člověkem a mnohý censor jím nechce býti, nechce viděti. Zprávu o uzávěře členů od 31. května nezávadně uveřejnili, to však znamená: Až do 31. května se ještě zabezpečte, kdo se nezabezpečí, bude tomu muset uvěřiti.

Nemůžete si představiti, jaký to dělá dojem, jak imponujícím způsobem to působí pro vládu Československa, jak to zvyšuje vážnost vlády venku v sudetskoněmeckém území, když dělníci musí viděti, že pro sudetskoněmeckou stranu a pro všechny fašistické projevy doma a v cizině jest úplná tisková svoboda, kdežto nejen všechny komunistické projevy naší strany, nýbrž také projevy orgánu sovětské vlády se zabavují. Signál jsme již včera slyšeli v poslanecké sněmovně v řeči pana Franka; tak drzá řeč nebyla pronesena snad ještě v žádném parlamentě, vyjma hodinu úplného rozkolu. Pan Enhuber ovšem, který jest již ve čtvrté politické straně, ve svém dnešním předčítání při svém slabikování našel tóny poněkud ztlumené. Snad je příčinou toho to, že od včerejška přišla z Moskvy a z Paříže jistá prohlášení, čemuž dlužno také přičítati, že jistý pán dnes náhle nikterak podle programu odletěl z Vídně do Berlína.

Ale nesmíme se klamati, slova "je pět minut před dvanáctou" mluví dosti zřetelně. Připomínám, co pan Enhuber řekl o libereckém starostovi Kostkovi, že totiž také Kostka bude odstraněn, a tu že bude jásot jako v Rakousku. Tedy zjevné vyhrožování odstraniti libereckého starostu, poněvadž stojí v táboře demokracie a republiky. Kdybychom měli energickou, odhodlanou vládu, pak muselo by toto panstvo již dávno seděti na Pankráci, pak byl by již svrchovaný čas tuto stranu rozpustiti, toto hnízdo vybrati, všechny agenty, vyzvědače a přeběhlíky zatknouti, etapu a zázemí vyčistiti. Je svrchovaný čas!

Můžeme říci také ještě něco jiného. Víme, a generální štáb to ví velmi dobře, že spojenci ovšem vždy na to naléhají, tak je tomu vždy mezi spojenci,,aby každý z nich měl také svou vojenskou výzbroj na výši. To je samozřejmé.

Ale pro spojence je také velmi důležitou otázka: Jak to vypadá u vás politicky se zázemím a etapou? Za každého, ať již československého vojína nebo rudoarmějce, který padne za oběť nedostatečnému čištění a pořádku v etapě a v zázemí, budou vzati k odpovědnosti ti, kdo to zavinili. Ale naší úlohou v sudetskoněmeckém území jest především pevné semknutí republikánsky demokratické fronty v sudetskoněmeckém území. Socialisté, komunisté, závodní dělníci musí,se postaviti v čelo této fronty. Sedláci, křesťané, všichni kdož chtějí mír, kdo zamítají fašismus, musí se zařaditi do této fronty. Nutno - a s naší strany se děje všechno - organisovati pořadatelskou službu, republikánská obrana, komunističtí pořadatelé, všichni musí spolupracovati, všichni musí býti v nejvyšší pohotovosti k obranné službě proti provokacím sudetskoněmecké strany, neboť tím, provokacemi sudetskoněmecké strany uvnitř státu, začne útok na Československo.

Především mají se naši pořadatelé - a to se musí provésti na celé republikánsky demokratické frontě v sudetskoněmeckém území dáti úřadům k službám pro každý případ, nastane-li nějaká provokace sudetskoněmecké strany, tak jako se samozřejmě všichni dají vojenským úřadům k službám ve vážném případě. Dlužno provokatérům již nyní věnovati ostrou pozornost, všem živlům sudetskoněmecké strany, těmto vedoucím živlům a provokatérům nutno věnovati pozornost. Všichni špiclové a vyzvědači musí býti vedeni v patrnosti, přeběhlíky, kteří, tak jako pan Hilgenreinera jiné panstvo, se chystají přeběhnouti k nepříteli, nutno v sudetskoněmeckém území umlčeti. Nemají více slova v republikánsky demokratické frontě sudetskoněmeckého území. Bezradní a kapitulami musí, ať jde o tu neb onu stranu, ven ze všech funkcí, bezradní a neodvážní, kteří říkají, že jest již všechno ztraceno, nepatří do politických funkcí republikánsky demokratického lidu v sudetskoněmeckém území, ať jde o jakoukoli stranu nebo osobu. My komunisté prohlašujeme: My ve všech těchto případech vykonáme svou povinnost, i když pánové s prava, kteří píší o obraně republiky, sebe více nás budou pronásledovati, voláme všechny, nejlepší a nejrozhodnější živly v sudetskoněmeckém území mezi pracujícími do komunistické strany na obranu míru, demokracie a na obranu německé národnosti, abychom je zachránili před nejstrašlivější katastrofou dějin. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Přerušuji rozpravu, jakož i další projednávání pořadu schůze.

Do výboru ústavně-právního místo sen. Maixnera nastupuje sen. Werner.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 17. března 1938 o 11. hod. s

1 až 5. Nevyřízené odst. 3 až 7 dnešního pořadu.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.