Vracím se k bodu 3 požadavků, který pošle hraničářského časopisu, jenž vychází v Železném Brodě, zní: "Státní úřady v pohraničním území buďtež obsazeny spolehlivými, energickými českými úředníky a za přednosty buďtež jmenováni výhradně Češi u vrchlabského katastrálního vyměřovacího úřadu, berního úřadu a okresního úřadu."

Přednostové těchto tří úřadů byli dne 13. září 1936 Němci. Je nyní podivno, že přednosta vyměřovacího úřadu ve Vrchlabí byl přeložen do Hořovic u Prahy a pro Vrchlabí jmenován byl český úředník správcem vyměřovacího úřadu. V posledních dnech byl také německý přednosta berního úřadu ve Vrchlabí přeložen do Jablonce. Snad se bude někdo dovolávati toho, že tito pánové přeložením byli povýšeni. Dlužno však vyčkati, zdali se také najdou cesty, aby jinak nepřesaditelný přednosta okresního soudu ve Vrchlabí obětován byl sjezdu hraničářů ze dne 13. září 1936.

Pánové! - Dámy nejsou přítomny - Tak se ujednání ze dne 18. února, nesmějí obcházeti. Takovéto skutečnosti netvoří smířlivou, nýbrž podrážděnou náladu od národa k národu. Máme-li my Němci věřiti, že zde ve státě poroučí vláda a jen vláda, pak nesmí docházeti k případům, jako jest vylíčený. My němečtí křesťanští sociálové převzali jsme spoluodpovědnost za to, co se děje ve státě. Povolili jsme státu jeho rozpočet, hlasujeme

pro úhradu částky, které se nedostává. Žádáme však, aby německé obyvatelstvo ve státě nebylo ještě více znepokoj ováno a aby hospodářská existence německého obyvatelstva nebyla podkopávána. (Potlesk.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo má dále pan sen. Földesi.

Sen. Földesi (rusky): Slavný senáte!

K novým daňovým návrhům zákona nemohu mnoho říci, neboť již často jsme zde mluvili o bídě karpatoruského obyvatelstva za 50 let.

My výborně chápeme, že každý stát v nynější těžké době usiluje se chrániti, že potřebuje peněz na svou obranu. Ale pravdou jest i to, že stát musí při ukládání nových daní přihlížeti k hospodářskému stavu obyvatelstva. 18 let existence republiky dokázalo, že obyvatelstvo Podkarpatské Rusi není schopno platiti více daní než dosud. Když jsme se připojovali k Československé republice, byli jsme přesvědčeni, že nám bratři Češi budou pomáhati hospodářky a kulturně, že u nás postaví továrny, aby náš lid nebyl nucen jezditi za prací do Ameriky, nýbrž pracoval ve své zemi, ale dud sel z našich plánů nic neuskutečnilo.

Po převratě byl spáchán těžký omyl, že do naší země poslala vláda 35.000 českých a cizích úředníků, jejichž otcové žili nikoliv v historických zemích, nýbrž kdesi v Bosně a Hercegovině a tito úředníci nepracují k tomu, aby nám pomohli, nýbrž aby naplnili svou kapsu.

Viděli jsme, že si Češi na Podkarpatské Rusi dovážejí všecko zboží z historických zemí a naopak 12 až 15 milionů Kč měsíčně vyvážejí, že tyto miliony ochuzují náš hospodářský život na 85 %, neboť jen 15 % našich ruských úředníků nechává své peníze u nás. Viděli jsme i to, že zde v Praze mělo býti 170 našich lidí jmenováno úředníky u ministerstev a jiných úřadů, ale dosud je zde nemáme, máme sotva 3 lidi. Pochopili jsme, že musíme platiti daně, ale že za ně skoro nic nedostáváme.

Ujišťuji vás, pánové, že tak dobrého lidu jako je karpatoruský, nenajdete na celém světě. Podejte mu jen jednu ruku, ukažte mu dobrou vůli a on vám dá své srdce. Ale musím říci, že tito vaši úředníci nezískají srdcí našeho lidu. Nedávno jsem byl na veřejném schůzi v Červenově, kde bylo vzpomenuto, jak před 30 lety maďarští četníci trýznili náš lid. A u nás také nedávno exekutor v Čerteži chtěl exekvovati chudou ženu a lid se vzbouřil. Do obce přišlo 400 četníků, kteří zatkli 80 našich lidí, ztloukli je a vsadili do vězení. Řekněte, prosím, jaký je rozdíl, když našeho člověka bije maďarský nebo náš četník. Nejsme k tomu, abychom se bili, nýbrž abychom si porozuměli.

Před 80 lety byly u nás zavedeny první pozemkové knihy. Dosud se s nimi nic nestalo. Na jednom pozemku žije 10 rodin a nikdo neví, co mu patří. A daně se vybírají od něho a vedou se exekuce. Je nutno udělati pořádek v tomto sboru na Podkarpatské Rusi, je nutno zaslati do našich obcí zeměměřiče, vyměřiti pozemky na 3-4 části, aby lidé věděli, na čem mají hospodařiti, a mohli platiti daně.

Prosím, aby vláda ukázala v této obci dobrou vůli a dala vyměřiti půdu.

Stran zabavováni našich novin musím upozorniti vládu na toto: Tyto dny vydavatelství časopisu "Karpaatorusskij Věstnik" dostalo oznámí od místní užhorodské vrchnosti, že náš časopis může býti zastaven. V této věci jsem zakročil u užhorodského prokurátora, který mi řekl, že v této věci nemůže nic udělati, a poradil mi, abych se obrátil na ministerstvo spravedlnosti. V ministerstvu mi prohlásili, že tam nejsou příslušní, aby rozhodovali o této věci, a poradili mi, abych se obrátil na ministerstvo vnitra nebo na pana Mezníka v Užhorodě. Řekněte, prosím, kde máme tedy hledati ochranu, a spravedlnost proti rozhodnutí místních úřadů a komu máme vysvětliti, že toto jejich rozhodnutí není prospěšné republice a mezi lidem šíří nespokojenost a neklid?

Chci říci několik slov o kulturních věcech. Za Maďarska sne měli v Užhorodě gymnasium, které bylo 330 let staré, měli jsme reálné gymnasium, měšťanskou a obecnou školu. Bratři Češi nám vzali měšťanskou školu na guberniální úřad, reálné gymnasium k vojenské potřebě, takže naše děti byly nuceny choditi do škol v soukromých místnostech. Od té doby, jak píší "Podkarpatské hlasy", jest v Užhorodě jen jedna nová škola, a to pro české děti a jiné školy musí si najímati místnosti. Potřebujeme, aby v Užhorodě byly postaveny nové školy, neboť dětí přibývá a místností nikoliv.

Po převratu v Užhorodě byly školy, které I tam dosud byly, postupně proměněny, t. j. místo maďarštiny byla zavedena ruština, slovenština a čeština. Do převratu byla ve všech obecných, měšťanských, středních a odborných školách maďarština, vyučovacím jazykem. K umístění škol byly po ruce stavby státní a církevní.

Školy, kde byla většina žáků řecko-katolických, byly proměněny ve školy ruské, a kde byla většina římsko-katolických, ve školy slovenské. Část římsko-katolických škol zachovala ráz maďarské školy až dosud. K umístění škol, a to státních, byly v době převratu po ruce tyto budovy: pro gymnasium dvoupatrová budova se 20 učebnami, pro reálné gymnasium budova s 8 učebnami, pro měšťanskou školu budova s 15 učebnami, pro obecné školy byly 2 budovy, jedna na náměstí Masarykově (tehdy Košutově) a druhá na náměstí Drugetově. Budovu na Masarykově náměstí obsadila státní ruská obecná škola a na Drugetově náměstí slovenská škola.

Tyto školy měly ráz smíšených škol nehledě k tomu, že maďarské ministerstvo při organisaci a rozšiřování škol systemisovalo zvláštní třídy pro děvčata a pro chlapce.

Keramická škola jest na ulici Samovolského (dříve ul. Šerház). Průmyslová škola neměla zvláštní budovy, byla umístěna v budově obecných škol, neboť se na ní vyučovalo jen večer. K umístění žactva byl v této.době dostatečný počet učeben, také již proto, že nebylo rozdílu ve vyučovacím jazyku.

Po převratu, když byly školy rozděleny podle různých vyučovacích jazyků a když obyvatelstvo rychle vzrůstalo, tyto školy nestačily k umístění všech žáků.

Pro nedostatky při umístění škol v Užhorodě bylo mnoho útoků na školské úřady, a přece nebyl školní mládeži poskytnut dostatečný počet školních místností. Za 20 let byla postavena zvláštní budova pro českou státní školu "Jubilejní školu na Tyršově náměstí" s 13 učebnami. Zde dlužno především přihlížeti k obecným a měšťanským školám.

Při umístění škol se ukazuje nesnesitelný stav. R. 1919 býv. maďarskou měšťanskou školu s 15 učebnami obsadilo vojsko, později zde byly úřadovny "Civilní správy". Ruské měšťanské škole byla odevzdána budova bývalé reálky. Budova postavená pro reálné gymnasium nebyla vhodná a postačitelná pro umístění ruské měšťanské školy, která má ještě i maďarské pobočky. Vyučuje se až dosud jen střídavě. Po přestěhování "Civilní správy pro zemi Podkarpatoruskou" do jiných místností byla bývalá měšťanská škola odevzdána k umístění české a slovenské měšťanské školy bez ohledu na to, že již tehdy ruská měšťanská škola, mající při tom i maďarské pobočky, měla více tříd než česká škola.

Letos byla ukončena stavba II. patra na slovenské škole na nám. Drugetově. Tato stavba byla provedena původně pro ruskou školu, po ukončení prací bylo 6 nových učeben přiděleno slovenské měšťanské škole. Ruská obecná škola zase zůstala bez vyhovujících místností a dnes jest 22 ruských tříd umístěno v 6 učebnách vybudovaných ke školským účelům. Dále je tato škola umístěna na rozličných místech a v rozličných nevhodných, najatých místnostech.

Aby bylo lze uspořádati školské věci v Užhorodě, bylo by si přáti, aby byl proveden tento program. Aby pro státní ruskou měšťanskou školu byla postavena nová školní budova s 22 učebnami, počítaje k tomu i tělocvičnu a kreslírnu. Pro státní ruskou obecnou školu by se měla postaviti nová budova na pravém břehu Uže, nejméně s 9 třídami. Pro státní českou školu na levém břehu Uže by se měla postaviti nová budova s 16 třídami. Při stavbě těchto škol by bylo možno se postarati o vhodné umístění škol, při čemž by se vyhovělo každé národnosti.

Ve stavbě nových budov byl dosud udělán pokrok a dosáhlo se tohoto výsledku: Městská správa hlavního města preliminuje 1,000.000 Kč, okres 300.000 Kč, ministerstvo školství a národní osvěty 1,000.000 Kč, k tomu poskytuje podporu i zemský úřad v Užhorodě neméně než 600.000 Kč. Z těchto peněz bylo by lze postaviti nutné budovy a tak by byla ruská měšťanská škola i s maďarskými pobočkami vhodně umístěna. Pro ruskou obecnou školu nutno udělili subvenci v takové míře, aby bylo lze postavili novou budovu s dostatečným počtem učeben, a uděliti ji aspoň podobně, jak tomu bylo při nástavbě patra na slovenskou školu, t. j. 510.000 Kč, další peníze by poskytlo město Užhorod. Jde o školu, při které lze užíti zákona o menšinových školách, stavba by byla tedy provedena čistě jen na účet státu.

Budova, ve které je umístěna ruská měšťanská škola, dala by se užíti pro obchodní školu, jinak by měla býti odevzdána státní ruské škole. Zdůrazňuji, že ruská obecná škola, umístěná na Masarykově nám. a mající 10 tříd, by musila přenechati 3 učebny české škole.

Pro statistiku zde uvádím: V měšťanských školách je zapsáno: V ruské s maďarskými pobočkami 926 žáků a pro ně je 22 tříd s 13 učebnami. Pro státní českou školu se slovenskými pobočkami je pro 1070 žáků 26 tříd s 21 učebnami. V obecných školách ruských je pro 701 žáků 23 tříd, 6 učeben vystavěných pro školské účely a 7 místností najatých. Státní česká škola I. má 646 žáků, 16 tříd a 13 místností, státní česká škola II. má 502 žáky, 13 tříd a 3 učebny ve státní ruské škole, pro ostatní má pouze najaté místnosti.

Pro ruské útulky jsou ve 2 budovách pouze 2 místnosti a tříd jest úhrnem 6. Pro nedostávající se třídy jsou učebny v najatých budovách.

Po stránce hospodářské se chci ještě zmíniti o vinařství. Většina našich zemědělců kolem Užhorodu, Mukačeva a Sevluše má drobné nebo větší vinice, ale naše víno se necení. Vinař nemůže u nás prodati litr vína za 1 Kč a při tom musí platiti z 1 l vína 1,80 Kč daně. Vláda se nestará, aby se naše víno dostalo do Prahy. Zde najdete všelijaké víno jugoslávské, maďarské a Bůh ví jaké za drahé peníze, po 18 až 30 Kč, jen našeho kvalitního vína nenajdete. Ale daně musíme platiti a exekutoři exekvují chudý lid.

Před 4 lety jsem byl ve Varšavě a tam jsem mluvil s jedním svým dobrým známým Polákem. On mi řekl: Kdyby Podkarpatská Rus byla naše, nedovolili bychom vám pěstovati nic jiného než víno, tabák a ovoce. Chleba bychom vám dali tolik, kolik byste chtěli. Já jsem mu poděkoval za dobrou radu a odpověděl: Já bych Podkarpatskou Rus nedal za celé Polsko, protože celé Polsko nemá to, co máme my.

Nemůžeme pochopiti, proč bratři Češi se o to nestarají a jen žádají od nás daně. Jak máme platiti daně, když před válkou naše víno, naše ovoce šly do Holiče a my jsme je dobře prodávali a nyní vše hyne a zadarmo své plody dávati nemůžeme? Naši bratři Češi, hlavně agrárníci, by tomu měli věnovati svou pozornost, chtějí-li, aby karpatoruský zemědělec miloval a ctil své bratry Čechy a chránil republiku.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, společná rozprava o odst. 1 až 12 dnešního pořadu je skončena.

Přistoupíme nyní k oddělenému hlasování o každé ze společně projednávaných osnov.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme nejprve hlasovati o odst. 1 pořadu:

Byl podán návrh sen. Mikulíčka na přechod k pořadu přes tuto osnovu.

Žádám o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte): Návrh sen. Mikulíčka, Nedvěda, Kreibicha a Steinera

Navrhujeme, aby senát NSRČ přešel k pořadu přes usnesení posl. sněmovny (tisk 589), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk sněm. 1158).

Místopředseda dr Heller (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Kříž: Nikoli.

Místopředseda dr Heller: Pan zpravodaj se vzdává doslovu.

Budeme hlasovati, a to nejprve o návrhu sen. Mikulíčka na přechod k pořadu; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s přečteným návrhem sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku.

To je menšina, návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čteni prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 589.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Kříže, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kříž: Nikoliv.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 589 ve čtení druhém.

Dále budeme hlasovati ve čtení prvém o odst. 2 pořadu:

Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Kříž: Nikoli.

Místopředseda dr Heller: Není tomu tak.

Dám o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hlasovati najednou. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 590.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Kříže, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kříž: Nikoli.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení. druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 590.

Budeme nyní hlasovati o odst. 3 pořadu:

Ad 3. Hlasování o osnově zákona o úsporných opatřeních personálních (tisk 608). Byl podán návrh sen. Malíka a soudr. na přechod k pořadu přes tuto osnovu.

Žádám o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Malíka, Pfeiferové a Fidlíka:

Navrhujeme, aby senát NSRČ přešel k pořadu přes usnesení posl. sněmovny (tisk 591) o vládním návrhu zákona (tisk sněm. 1123) o úsporných opatřeních personálních (tisk sněm. 1169).

Místopředseda dr Heller: Přejí si páni zpravodajové slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Rýpar: Vyslovuji se proti návrhu na přechod k pořadu.

Soc.-politický výbor sám by byl rád vyhověl všem státním zaměstnancům, ale páni navrhovatelé sen. Malík a soudr. nelámali si nijak hlavu tím, čím by byl kryt náklad, jejž

by splnění jejich návrhu vyžadovalo. Proto doporučuji, aby jejich návrh byl zamítnut.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Budeme hlasovati nejprve o návrhu sen. Malíka a soudr. na přechod k pořadu. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově, jejím nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a dílů a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo tedy souhlasí s návrhem sen. Malíka na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a dílů a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a dílů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 591.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Rýpara, za výbor ústavněprávní sen. Pánka a za výbor rozpočtový sen. Plamínkové - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Rýpar: Ne.

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoli.

Zpravodaj sen. Plamínková: Není jich.

Místopředseda dr Heller: Návrhů není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, s jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a dílů a s úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a dílů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 591.

Kdo souhlasí s pěti resolucemi otištěnými ve zprávě výborové - totiž s resolucemi 1. výborů soc.-politického a rozpočtového, 2. výborů soc.-politického, ústavně-právního a rozpočtového, 3. výboru ústavně-právního, 4. výboru soc.-politického a 5. výboru rozpočtového - nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Budeme nyní hlasovati o odst. 4 pořadu:

Byl podán návrh sen. Zmrhala a soudr. na přechod k pořadu.

Žádám o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Zmrhala, Jurana a Králky:

Navrhujeme, aby senát přešel k pořadu přes usnesení posl. sněmovny (tisk 592) o vládním návrhu zákona (tisk sněm. 1106), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb. z. a n., o dani z umělých jedlých tuků a vládní nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých (tisk sněm. 1170).

Místopředseda dr Heller: Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Horák: Nikoli.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Budeme nejprve hlasovati o návrhu sen. Zmrhala na přechod k pořadu; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Zmrhala a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina: Zamítá se.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 592.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Horáka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Horák: Nikoliv.

Místopředseda dr Heller: Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 592.

Dále budeme hlasovati o odst. 5 pořadu:

Byl podán návrh sen. Zmrhala a soudr. na přechod k pořadu.

Žádám za jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Zmrhala, Pfeiferové a Králky:

Navrhujeme, aby senát přešel k pořadu přes usnesení posl. sněmovny (tisk 593) o vládním návrhu zákona (tisk sněm. 1107), jímž se upravuje státní monopol umělých sladidel (tisk sněm. 1171).

Místopředseda dr Heller: Přeje si zpravodaj pí. sen. Plamínková slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoli.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Budeme hlasovati nejprve o návrhu sen. Zmrhala na přechod k pořadu; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli najednou. (Námitek nebylo.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Zmrhala na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.