V celku musí zemědělství trvati na vyřešení nejnutnějších požadavků. Je to především oddlužení, neboť v tomto směru není možno činiti dalších odkladů, zvláště když zemědělství z největší části má opatřiti fond ze svých prostředků. Nechci poukazovati, že k podobným účelům stala se řada finančních opatření na záchranu mnohých jiných ústavů.

Cena obilí vzhledem k neobvykle vysokým cenám jiných států a vzhledem k očekávané úrodě, která nebude rekordní, by měla býti posuzována nejen s uvedených hledisk, nýbrž hlavně s toho, že výrobní prostředky jsou u nás tak vysoké a naprosto neodpovídají dnešním cenám obilí.

Samo "Večerní České slovo" pod nadpisem "velký pokles cen dobytka" uvádí v čísle z 26. června: Co dostává zemědělec za dobytek? Ceny hovězího dobytka, které dostane zemědělec na trhu, klesají. - Černokostelecký list "Průboj" píše: V zimě prodávali vykrmené jalovice za 6-6,50 Kč za 1 kg živé váhy, dnes nabízejí už jen 4,50. - Kdyby měli aspoň 4,50 Kč! Máme dnes případy, že se trží sotva 3-4 Kč za 1 kg živé váhy. - Ceny dobytka dosáhly opět nejnižší úrovně. Ceny hovězího dobytka strhávají také ceny vepřů a jejich ceny probíhají obdobím klesající vlny.

Jsme povděčni za toto konstatování a přáli bychom si, aby následovaly skutky. Nechceme darů, nechceme vysokých cen, domáháme se jen průměrných cen rentabilních, s nimiž by mohl počítati chovatel dobytka i konsument. Kdyby nebylo výstředních zpráv v novinách a bylo možno se v této věci domluviti, nebylo by překážek.

Třetina republiky čeká na mzdu za vykonanou práci, a třeba že se již na Slovensku otvírá žatva, neznáme dodnes ceny obili z příští sklizně. Budeme trvati nejen na zvýšení cen, nýbrž i na úplném odbourání přirážek. Konečně nemůžeme ustoupiti od oprávněného požadavku, tak minimálně stanoveného, po usměrnění cen na trhu dobytčím.

Co se týká předlohy samé, máme určité námitky, a to pokud jde o str. 4, § 3, kde je slovo "věno" a "výbava". Kdyby zasedala posl. sněmovna, jistě by nebylo možno, abychom tato slova schválili, aby i nadále zůstala v tomto zákoně. Proto podáváme resoluci, která odůvodňuje, aby toto slovo "výbava" bylo v prováděcím nařízení vysvětleno, jak se vlastně má vykládati.

Ohledně toho, jak si to představuji, uvádím toto: V §u 3 se uvádí, že od daně z obohacení je osvobozena hodnota věnování, pokud nepřesahuje 30.000 Kč, a v případech, kde tato hodnota věna jest 30.000 až 50.000 Kč, platí se polovina daně, při čemž se uvádí zároveň slovo "výbava". Tato stylisace mohla by býti v budoucnosti příčinou velkých nedorozumění a nepříjemností při vyměřování daní. Pod slovem "výbava" myslí se pravidelně věci, které slouží buď přímé potřebě ženicha nebo nevěsty, jako je šatstvo, prádlo atd., anebo věci, které slouží potřebám společné domácnosti, jako je nábytek, nádobí, peřiny atd. Na venkově pracují rolnické dcery po léta, před vdaním, na hospodářství svých rodičů téměř bezplatně, poněvadž nedostávají hotových peněz a jen při různých příležitostech po částech výbavu. Je to tedy vlastně náhrada za vykonanou práci. Bylo by tedy nespravedlivé, aby tyto věci podléhaly dani z obohacení. Z těchto důvodů doporučuji tuto resoluci s připomenutím, že budeme pro tento zákon hlasovati. (Potlesk.)

Předseda: Poněvadž si pan zpravodaj nepřeje slova k doslovu, přikročíme ke hlasování.

Byl mně podán pozměňovací návrh pana sen. Mikulíčka.

Prosím pana tajemníka senátu o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka:

Titulní označení "Poplatek nemovitostní a daň z obohacení při převodech menších zemědělských usedlostí a menších stavení" budiž nahrazen zněním: "Poplatek nemovitostní a daň z obohacení při převodech nemovitostí".

V §u 1, odst. 1 budiž v řádce 10 za slovo "patřících" vloženo "malých živnostenských a obchodních provozoven a dělnických domků".

Po této úpravě bude míti odst. 1 §u 1 toho znění:

Převody pozemků věnovaných zemědělství, které vzdělávají vlastník nebo jeho rodina sami, třeba i za pomoci jiných pracovníků, nebo kterých takto vzdělávají jen proto, že byla na tyto pozemky uvalena exekuce, že vlastník je pod poručenstvím nebo opatrovnictvím nebo že na jeho jmění byl prohlášen konkurs, jakož i převody budov (obytných i hospodářských) k takovým pozemkům hospodářsky patřících, malých živnostenských a obchodních provozoven a dělnických domků, kterých užívá zcela nebo z části vlastník, podléhají těmto poplatkům nemovitostním:".

Předseda (zvoní): Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu p. sen. Mikulíčka hodlám dáti hlasovati takto:

Nejprve budeme hlasovati o §u 1 podle návrhu sen. Mikulíčka; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati najednou o §§ 1 až 7, a to podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o nadpisu zákona podle zprávy výborové. Pak dám hlasovati o nadpisu §u 1, a to nejprve podle návrhu sen. Mikulíčka; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o všech nadpisech paragrafů a o úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto pořadu hlasování námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tedy tak postupovati.

Přikročuji ke hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 7 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby nadpis zákona zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby nadpis §u 1 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby nadpisy paragrafů a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku: (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím jest schválena právě projednávaná osnova, její nadpis, nadpisy paragrafů a úvodní formule ve čtení prvém podle zprávy výborové, ve shodném znění s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 528.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, aby se hlasovalo ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Modráčka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Modráček: Nikoli.

Předseda: Není návrhů.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 528.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Přistoupíme nyní k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový p. sen. Foit, za výbor národohospodářský p. sen. Jakubec.

Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu sen. Foitovi.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte!

Letošní rok byl zvláště bohatý na povětrnostní změny. Na jaře dlouhotrvající zima, později nepřetržitý déšť nedovolovaly zavčas a pečlivě připraviti půdu, a tyto zjevy měly podstatně nepříznivý vliv na příští úrodu. Po krátkém jarním počasí nastala náhle vedra, a to již v květnu, která se jindy dostavují až koncem června a v červenci. Jiná léta vzcházející obilí zakotvuje svým vzrůstem za pozvolně stoupající teploty a vydatných dešťových srážek, kdežto letos vysušila tropická vedra půdu a ohrozila místy zčásti anebo zcela budoucí úrodu. Později dostavivší se deště hodně napravily a vyrovnaly.

Vedle uvedených poruch vyskytla se na mnoha místech četná krupobití, která postihla řadu okresů, obcí a jednotlivců. Vláda si zajisté všimne zoufalého volání postižených a poskytne vedle mimořádné podpory možnost zavedení daňových úlev, zlevnění dovozu všech potřeb, a to nejen sama, nýbrž i v dohodě se zemskými a okresními výbory najde tak větší a širší možnost na opatření prostředků pro strádající. Doporučovalo by se, aby v postižených krajích byla zmírněna nezaměstnanost všemi možnými prostředky, a to nejen úpravou potřebných silnic a cest, nýbrž i urychleným prováděním meliorací a tak opatřen výdělek nejpotřebnějším.

Velká většina postižených zemědělců je zadlužena a nyní, kdy nebudou míti žádnou tržbu, jsou nuceni si vypůjčiti. Ovšem jest otázka, najdou-li peněžní ústav, který jim na prodlužené hospodářství půjčí. Již tato smutná okolnost se přimlouvá za urychlené řízení při vybudování stále a stále dožadovaného fondu, který by především měl povinnost podchytiti postižené, kteří utrpěli nezaviněně ztráty. Živelní pohromy stále se opakující, před nimiž není nikdo jist, vyžadují si zveřejnění živelního pojištění, po němž tak dlouhá léta voláme.

Rozpočtový výbor pojednal o věci ve schůzi dne 15. června 1937 a prozkoumal podané návrhy na podporu postiženým živelními pohromami, uvedené v tiscích 321, 357, 435, 453, 462 až 464. Poněvadž po vytištění zprávy tisk 514 byly předloženy ještě další iniciativní návrhy, týkající se téhož předmětu, které pro nedostatek času nemohl rozpočtový výbor projednati, a to návrhy: sen. Rohleny tisk. 471, sen. dr Soboty tisk 472, sen. Steinera tisk 489, sen. Sehnala tisk 494, sen. Sechtra tisk 495, sen. Kříže tisk 496, sen. Schmidta tisk 501, sen. Bergmana tisk 517, sen. Pfeiferové tisk 518, sen. Donáta tisk 519, sen. Rejmona tisk 520 a sen. Karpiškové tisk 529, doporučuje rozpočtový výbor senátu, aby citované návrhy byly postoupeny s touto zprávou vládě s tím, aby k petitům v ní obsaženým rovněž bylo přihlíženo a zařízeny další potřebné kroky ke zmírnění následků dotčených živelních pohrom.

Rozpočtový výbor pojednal 15. června t. r. o těchto věcech, a doporučuje zmíněné návrhy slavnému senátu ke schválení a k bezodkladnému vyřízení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Jakubcovi.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte!

Každoročně setkáváme se s těmi zjevy, že celé kraje bývají postiženy živelními pohromami, které zničí úrodu více nebo méně, mnohdy však úplně, takže pak nestojí ani za sklizeň.

Živelní pohromy jsou různého rázu. Je to krupobití spojené s průtrží mračen, zátopy, způsobené dlouhými a vydatnými dešti neb při jarním tání, dále je dlouhotrvající a velkými parny způsobené sucho, které může snížiti nebo i úplně zničiti předtím slibnou úrodu, jindy jsou to opět vytrvalé deště, které hlavně v době sklizně obilí nebo sena dovedou silně poškoditi sklizeň, jako se to v mnohých krajích stalo v roce minulém. Někdy vyskytnou se také pohromy způsobené různými nemocemi plodin, na př. rzí, kterážto choroba dovede v několika dnech zničiti tu nejkrásnější pšenici neb jiný druh obilí a obrana rolníka je proti ní marná. Také živočišní škůdcové mnohdy napadnou úrodu v takovém množství, že škody jimi způsobené dosahují té míry, jako u některé jiné živelní pohromy; jsou to hlavně myši, zelenoočka, různé druhy hmyzu a housenek a pod. U domovního majetku jsou to pak požáry způsobené bleskem nebo i rukou zločinnou, které mnohdy, jsouce podporovány silným větrem, zničí nejen jednotlivé budovy, nýbrž i celé čtvrti osad. Živelní pohromy ničí úrodu velmi často neočekávaně a náhle, jako krupobití, smrště a zničí v několika minutách celou sklizeň, v níž je uložena nejen celoroční práce zemědělcova, nýbrž i náklady během roku do půdy vložené. Velmi často při těchto pohromách bývá odplavena i ornice, zejména na pozemcích svahovitých, a tím je ničen i základní majetek rolníka. A proti těmto přírodním silám stojí zde člověk bezmocný. Výsledek celoroční práce, který leží často již jen na dosah ruky, je zničen v půlhodině a majitel půdy neb domu ocítá se v situaci, že často existence jeho rodiny je ohrožena, což v této době je tím tíživější a častější, když si uvědomíme, že po letech hospodářské krise je většina držitelů nemovitostí zadlužena.

Je to příkaz spravedlnosti a lidskosti, že těmto postiženým, kteří do neštěstí přišli bez vlastní viny, je nutno přispěti ku pomoci a záchraně z veřejných prostředků. Za tím účelem jsou zřízeny u zemědělských rad dva fondy, a to fond pro podporu škod živelními pohromami vzniklých a fond pro náhradu daně pozemkové. Postižení zemědělci mají možnost ve stanovené lhůtě u správy těchto fondů o podporu se ucházeti prostřednictvím obecní a okresní komise pro živelní pohromy. Peněžní prostředky, které mají fondy k disposici, jsou však nedostatečné a nemohou uspokojivě přispěti k úhradě škod, jak by bylo zapotřebí, zvláště pak v těch letech, kdy rozsah škod způsobených živelními pohromami dosahuje velkých rozměrů.

Podpora právě se omezuje jen na nějakou stokorunu. Stokoruna však není podporou, nýbrž vlastně jen malou almužnou. Na příklad v r. 1934 bylo v důsledku škod způsobených trvalým suchem jenom na Moravě podáno 160.000 žádostí o podporu. Kdyby v průměru bylo poskytnuto na každou žádost jenom po 100 Kč, pak bylo by zapotřebí v celku 16,000.000 Kč a podpůrný fond má ročně k disposici pouze asi 3,000.000 Kč. Stokorunová podpora při škodě několika tisíc není podporou, je vlastně jenom malou almužnou. Je tedy na místě, aby při podobných mimořádných případech byly pomocné fondy dotovány ze státní pokladny mimořádným příspěvkem. V každém případě je pak nutno, aby postiženým poskytnuty byly finančními úřady všechny možné úlevy a odklady, případně i odpisy daňové a zastaveny exekuce. Škody způsobené živelními pohromami jsou velkým risikem zemědělské práce. Musí býti povinností všech odpovědných činitelů, aby toto risiko bylo sníženo na míru co nejmenší, jak to vidíme u jiných druhů práce a jiných vrstev našeho občanstva. Je to jenom věcí spravedlnosti, jestli zemědělci volají po zveřejnění živelního pojištění, které za přiměřené podpory příspěvky státními umožnilo by všem zemědělcům pojistiti se proti škodám způsobeným živelními pohromami. Pojištění krupobitní u soukromých pojišťoven, jak se nyní provádí, je pro vysokou sazbu širokým vrstvám zemědělským těžko přístupné. Nemožno v budoucnu trvale ponechati postižené v případě neštěstí v posici prosebníka, nutno je postaviti do posic občanů plným právem se domáhajících náhrady škody.

V tomto roce předložena byla řada návrhů na udělení podpory postiženým živelními pohromami, a to ze všech částí našeho státu. Podané návrhy týkají se škod způsobených krupobitím, zátopami, suchem a požárem.

Návrhy na udělení podpory postiženým jsou podávány jednotlivými kluby senátorů, někdy o jedné škodě jsou podány návrhy několika kluby, a uvážíme-li, že o těchže pohromách jsou i v posl. sněmovně podávány také návrhy a často také několika kluby o jedné pohromě a že tisk těchto návrhů vyžaduje desetitisícových nákladů, jež neodpovídají výsledkům, pak je nutno, aby tato věc byla jinak, rozumněji a hospodárněji řešena.

Podané návrhy dožadují se pro postižené peněžitých podpor, poskytnutí osiva a krmiva, při požárech poskytnutí potravin a šatstva, dále žádají o úlevy daňové a zastavení vymáhání nedoplatků daní a exekucí, provádění nouzových prací v postižených krajích, a to stavby silnic, regulací toků a jiné pozemní stavby, na nichž by se postižení mohli zúčastniti jako dělníci, dále poskytnutí levného, případně i bezúročného úvěru. Návrhy tyto možno jenom vřele doporučiti.

Národohospodářský výbor doporučuje plenu senátu, aby návrhy podané pod čís. tisku 321, 357, 435, 453, 462, 463 a 464 byly předloženy vládě, aby ve smyslu návrhů postiženým podporu poskytla.

Výbor národohospodářský zároveň doporučuje, aby další návrhy, které nebylo možno pro krátkost doby projednati, a návrhy, které byly v poslední době podány, jak byly vyjmenovány p. kol. gen. Foitem za rozpočtový výbor, také byly postoupeny vládě k dalšímu opatření pro zmírnění následků živelních pohrom. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil p. sen. Mikulíček. Uděluji mu slovo.

Sen. Mikulíček: Vážený senáte!

Máme se dnes rozejet domů. Je to poslední schůze zákonodárného sboru a projednávaný právě odstavec denního pořadu jest velice malou kapkou do moře na to, co všechno jak vládním programem na toto zákonodárné období, tak také zejména vládními sliby bylo venkovanům slibováno. Bylo schváleno, aby se předložilo vládě, aby uvažovala nad tím, má-li tam neb onam dáti pár set nebo tisíc Kč na zmírnění několika milionů škod. Mluvíme o tom každý rok, co jsem členem zákonodárného sboru. Již tolikráte jsme doporučovali, aby náhrada škod živelními pohromami způsobených nebyla almužnou, nebyla milostí, nýbrž aby byly veškeré plodiny na poli i dobytek ve stájích pojištěny, aby nad určitý příjem si musil pojištěnec premie platiti sám, a pro ty, kteří nejsou schopni premie platit, aby bylo použito těchto peněz. Z otázky náhrady škod živelními pohromami způsobených, jako ze všeho ostatního, dělá se politicum a vykládá se: Vlivem toho a onoho dostali jste podporu. To není správné, vždyť prostředky pro ty, kteří bez vlastní viny byli ten rok zničeni, jimž byla zničena celoroční námaha, nedává nikdo z milosti. Vždyť ty zdroje vyplývají ze zákona č. 76/1927 a ze zákona č. 75/1928, a na prvé z nich musí platit jen určitá třída lidí s určitým příjmem, ale na ty podle zákona čís. 75/1928 všichni, kdo platí pozemkovou daň. Ale jak se s tím jedná? Zemědělský výbor posl. sněmovny zabýval se několik dnů otázkou rozdělování náhrady postiženým živelními pohromami a pánové ze všech koaličních stran musili přiznati, že v zemědělských radách se děje s touto věcí v pravém slova smyslu nepoctivý obchod. Jak to vypadalo, když koaliční poslanec Stanislav obvinil pana Běliče v zemědělské radě v Brně, který má 3.100 Kč měsíční gáže - já mu ji nezávidím, není mladý, je mu asi 45 nebo 48 let - při tom je členem zemského zastupitelstva za agrární stranu v Brně, že za nadpráce dostal za rok 40.000 Kč, tu ho opravil agrární poslanec dr Fulík, že to není pravda, že dostal jen 16.500 Kč. My jsme tu věc zde neprojednávali, ale v zemědělském výboru posl. sněmovny se dokázalo, že na mimořádné odměny v zemědělské radě brněnské se vyplatilo přes 200.000 Kč. Kdo jste sledovali projednávání účetní uzávěrky za r. 1934, víte velmi dobře, že zemědělské rady v Praze, v Brně, v Bratislavě a zemský úřad v Užhorodě dostávají okrouhle na 30 mil. Kč na úhradu škod způsobených živelními pohromami. Vláda vyplatila bez předchozího schválení zákonodárných sborů za r. 1934 mimořádně 100 mil. Kč. Uvážíte-li, vážení, že podle účetní uzávěrky platba veškeré zemědělské daně z polí, lesů, luk a pastvin činí 65 až 70 mil. Kč a že na živelní pohromy v r. 1934 přišla dvojnásobná částka, jaká plyne ze zemědělských daní do státní pokladny, myslím, že můžeme říci, že to byla částka dosti úctyhodná.

A jak vypadalo rozdělování? My jsme podali v této věci se soudr. Juranem v únoru interpelaci, na niž jsme dostali odpověď od pana ministra zemědělství asi před týdnem. Pan ministr musí sám přiznat, že byly rolníkům zaúčtovány naturálie, kterých oni nedostali. Pan ministr praví v odpovědi, že nařídil, aby to, co jim bylo zaúčtováno přes, bylo jim vráceno. Máme spoustu materiálu. Je smutný zjev, že když jsme šli v únoru a v březnu ty věci vyšetřovati - jsme zde všichni členy zákonodárných sborů a každý má přece právo a povinnost, přijíti do styku se svými voliči... (Sen. Sechtr: Děkujeme za upozornění!) Někomu duní i ve studni, pane kolego!

Když jsme si svolali takovou poradu interesentů, přišli četníci a rozehnali nás, ačkoliv já sám jsem účastníky přivítal jako své voliče na tomto shromáždění, řekl jsem jim: O politice dnes ani slova, jdu mezi vás vyšetřiti, kolik jste měli škod způsobených hlavně katastrofálním krupobitím v r. 1935 na Břeclavsku, které bylo tenkrát celé zničené. Chci od vás jen jména a čísla domu, na kolik si odhadujete škodu a kolik jste na to dostali. Podařené to bylo v Hruškách. Pan starosta - ze které strany byl, to se samo sebou rozumí - rozpouštěl moji schůzi, aniž řekl, že je starostou obce, ale i kdyby byl, nemá právo ji rozpouštět, neukáže-li mi, že je zplnomocněn úřadem. Když jsem mu to vysvětlil - rozumí se, ostřejším způsobem -četníci schůzi rozpustili a jednotlivé lidi udali pro nedovolené shluknutí a pak odešli páni četníci i s panem starostou do vinného sklepa, pomodlit se pravděpodobně za hříšníky...

Mám na Břeclavsku několik set případů, kde byly vyúčtovány brambory jednotlivým lidem jako náhrada zaviněných škod za 108 Kč 1 q. Řeknete, že to není možno. Jak se to stalo? 3 q dostal a 6 mu účtovali. Mám zjištěn případ z prostějovské obce Třebčína, mohu posloužiti nejen jmény rolníků, nýbrž i čísly domů, a nejsou to malí rolníci, když dostávali krmivo zvlášť, poněvadž to byli chovatelé klisen, pro rozmnožování ušlechtilých koní, a rovněž jim odúčtovali z určené podpory určitou částku za naturálie, které buďto, bylo-li to osivo, po žních vrátili, nebo bylo-li to krmivo nebo sláma, do krejcaru podle běžných cen na trhu zaplatili. Mám případ z Kyjovska, kde na př. v obci Stražovicích bylo postižených 40, ale 5 lidí, poněvadž patřilo jiné politické straně, jsou to rolníci mezi 15 a 20 měřicemi, nedostalo nic.

Zkrátka, s náhradami živelních škod se dělá nepoctivý politický kšeft a máme zjištěno z Břeclavska, že přišli k nám jak do sekretariátu zemědělců u nás v Brně, tak do sekretariátu politické strany v Hodoníně, postižení rolníci a stěžovali si; že se žádalo na těch, jimž byla převýšená částka účtována, aby dodatečně podepsali, že ji věnují na náklady spojené s volbami do parlamentu a senátu, čili ty pytle mouky, svetry a bačkory, za které dělaly "demokratické" volby r. 1935, ty prostě měly býti zaplaceny na účet postižených rolníků z Břeclavska.

Tedy bylo toho velmi mnoho naslibováno, teď se rozcházíme, ale podstatné věci nejsou hotovy. Pánové, co je s otázkou cen obilí? Již několikráte jsme jednali osobně s panem ministrem Zadinou o cenách obilních, aby nebyli zase rolníci zaskočeni, jako se to stalo loňského roku, kdy byli zaskočeni v pravém slova smyslu. Poněvadž na obilí se vydělávalo, odpočítáme-li režii, o 150 až 180 Kč na měřici více než na řepě, a velkostatky a zbytkaři naseli ohromné množství pšenice, zbylo jí ještě 1. srpna 1936 7 mil. q ve skladištích obilní společnosti a pak každému podniku a drobnému domkáři sráželi 18 Kč na jednom q za uskladnění.

Byl jsem nedávno ve Dřínově za Zdounkama. Je tomu 10 dní. Tam má statek téměř 1800 měřic potomek jednoho krkavce, kteří se slétli v době pobělohorské na českou zemi. ¹/₂ hodiny jdete mezi jeho krásnými lány země, v pravém slova smyslu je zde ohromně bohatá úroda, ale více než ¹/₃ půdy je oseta pšenicí. A podívejte se na takový za babku pronajatý zbytkový statek syndikátu Stoupalova na Židlochovsku, který neplatí ani 81 kg pšenice nájmu z měřice prvotřídní půdy, zatím co rolníci platí 150, 160 kg nájmu. Pak takoví pánové vydělají těžké stamiliony na pšenici, aby se chudákům srazilo 18 Kč na uskladnění.

My žádáme dvojí ceny obilí a opíráme se o výpočty bývalého ministra a nynějšího poslance agrární strany prof. dr Brdlíka, který prokázal, že velkostatky mají při racionálním hospodaření, za použití strojů, chemických prostředků a ostatních vědeckých vymožeností, daleko menší režii při pěstování obilnin než drobný člověk, který pracuje s kravkami, koňmi a ručně seče a mlátí část svého žita, aby měl na povřísla. Chceme to, co dokázal vědec jimi uznaný, přece když ho agrárníci poslali do ministerstva zemědělství, nepošlou tam jistě - nechci říci koho. Tedy my žádáme vyšší ceny obilí pro ty, kteří mají větší režii, čili pro drobné zemědělce až do 20 ha půdy, a nižší ceny obilí pro ty, kteří využívají veškerých technických a chemických vymožeností výrobních. (Sen. Sechtr: Dvojí ceny mouky!) Aby nás Pán bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil! (Sen. Sechtr: To je hotová věc!)

Dvojí ceny obilí má dnes rolník francouzský. Pokud prodává pod 100 q obilí, dostává o 20% více než ten, který prodává nad 100 q, a kdo prodává nad 300 q, dostane o 30% méně. Je to správně propočteno; možná, že tam také v tom působil propočet pana ministra mimo službu posl. Brdlíka.

My máme u nás také dvojí ceny obilí, ano, jenomže menší pro drobné a větší pro velké. A jak? Když jste zaváděli monopol, měli jste na jeho učet opatřiti každému rolníku při nejmenším ¹/₄ q dobrého semene, když vám dal před tím svůj plán osevu ječmene, pšenice a žita. Kde si má rolník, který nevyrobí ani 100 q obilí za rok, opatřiti na osivo šlechtěná semena, když doplácí 60 až 70 Kč na 1 q? Já jsem jednou doplácel na šlechtěné obilí až 100 Kč na 1 q proti bursovním cenám. Velkostatky to mají. Diosecký cukrovar, který má spoustu tisíc měřic půdy, má svou vlastní pěstitelskou stanici pro šlechtění obilí a proto sklízí 32 až 34 q po hektaru. I mně se to jednou podařilo se žitem, že jsem klidil přes 30 q po hektaru, ale to byla originální petkutská rež a náhodou byl hodně úrodný rok.

A teď jak jste to udělali s panem Feirabendem, který by to s vámi bez vlády nebyl mohl udělat. Ten, kdo má dobré obilí, resp. kdo mohl a měl prostředky vypěstiti dobré obilí, dostane plnou cenu, která je určena, když má pšenice 82 kg hektolitrové váhy. Jak má jen 75 kg, dostane méně. To konečně člověk může ještě zkontrolovat. Ale dali tam ještě jedno ustanovení, sklovitosti. A teď bych rád viděl, páni z agrárního klubu, ať jste sedláci či profesoři, abyste rozhodli, která má nad 45% sklovitosti a která méně než 45. Zvláštní aparát na to mají. Ten velký má nejen 82 kg hektolitrové váhy, nýbrž také 75% sklovitosti a dostává, i když ji prodává v září a říjnu, až o 28 Kč na 1 q více. Ale druhá věc: drobný člověk, na kterého jde exekutor, aby zaplatil úroky, daň, musí ošatit děti a musí prodávati nejpozději v záři a říjnu, nedostane zástavní list. Ten velký, kterému půjčí na zástavní list každý peněžní ústav, oznámí do 15. prosince, kolik obilí prodá obilnímu monopolu, nechá je na sýpkách, které zadarmo získal v pozemkové reformě a odvádí je v červnu s příplatkem 12 Kč. Čili u nás jsou dvojí ceny obilí, při pšenici to dělá 35 až 38 Kč na 1 q, ale ne ve prospěch malého, nýbrž velkého, který má všechny možnosti a prostředky, aby jednak vypěstoval lepší a jednak, aby uskladnil až do června, aby dostal příplatek proti tomu, kdo musil odvésti v srpnu. Vážení, co se letos provádělo s ječmenem, to je podvod, to není jen podvod, to je lichva, jakou jsme ještě neměnili. Prosím, nemá možnost ten, který má styky, ať v tom okresním městě, ať při příjezdu do Prahy, otázat se, kolik je podle statistiky oseto ječmene a kolik bude sklizně? A nemá statistiky, kolik bude potřeba na 7¹/₂ mil. hektolitrů piva ječmene a kolik ho vyvezeme? A tomu se řekne: Nespěchej, vždyť do 15. prosince máš čas, abys ohlásil sklizeň, počkej, jak to dopadne. A tak chudáci to prodávali za 85 Kč, nejvíce 105 Kč. Mám schovaný článek ve "Venkově" od jednoho nebožtíka senátora, že jeho politický kamarád, domovinář, musil také prodat za 90 Kč, a potom houpne koncem listopadu ječmen na burse na 145 až 150 Kč, a ti, kteří o tom věděli a měli jej uskladněný, prodávali jej na jaře oficiálně za 164 a pod rukou za 180 až 190 Kč.

Pánové, co se dělalo s obilními cenami a monopolem? Tvrdili jste, že chcete vyvést rolnictvo a pracující z rukou lichvářů, ale co existují dějiny českého národa, takového lichváře, jako jsou obilní monopoly, jsme ještě neměli v historii celého českého národa s tím rozdílem, že když dříve lichvář dával za žito nebo pšenici málo, mohl jsem ho chytit za límec a poslat ho dál, aby šel, kdežto dnes nesmím prodat pod pokutou 50.000 Kč nebo vězením nikomu než oficiálnímu lichváři. Dnes, kdy se rozcházíme, žádáme zde, aby byla odměněna práce pracujících domkářů a malorolníků, aby byly dvojí ceny obili, ale po vzoru francouzském, ne po vzoru dnešním.