Resortní úředníci ministerstva soc. péče se dále domnívají, že český živel v německém území většinou náleží sociálně slabším vrstvám. Pokud víme, jsou tam Češi většinou zaměstnanci a dělníky pošty, železnice, finančních úřadů, soudu, berního úřadu anebo četníky, strážníky, učiteli atd. Jestliže vedle těchto osob s pevným platem je prý v německých krajinách ještě tolik českých nezaměstnaných, nemůžeme pochopiti, proč se při mnohých veřejných stavbách a pracích v německém území přibírají někdy z daleka zrovna čeští dělníci z nitra Čech.

Nesprávný je také názor, že německá péče o mládež, právě tak jak to činí česká, do svých malých okresních péčí o mládež na jazykové hranici dává poměrně více nežli v uzavřeném německém jazykovém území, jak to analogicky činí Češi. Tuto skutečnost lze snadno přezkoumati.

Jestliže německá péče o mládež v některých okresech přihlásila nápadně málo a celkem snad příliš málo dětí k podělení ze státních prostředků za účelem stravování, pak děje se to jednoduše proto, poněvadž německá péče o mládež od let ví, že vysoká byrokracie za žádných okolností neupouští od národnostního klíče, ani tenkráte, když by německá péče o mládež přihlásila stejné množství potřebných dětí jako se děje s české strany. Bezpochyby hraje při větším počtu dětí českých péčí o mládež nikoli nepodstatnou úlohu také široký výklad prováděcího výnosu. Přepych prováděti stravování v ryze zemědělských krajinách nemůže si německá péče o mládež nikterak dovoliti.

Vysoká byrokracie ministerstva soc. péče se domnívá, že české okresní péče o mládež v německých územích nemohou počítati pro účely stravovací s prostředky veřejné dobročinnosti. Máme za to, že pro méně důležité účely na české straně jsou tu vždy ještě peníze, jde-li na příklad o to podporovati počešťovací spolky, budovati školní paláce anebo přiváděti německé dítky materiálními výhodami do českých škol. Resortní úředníci pana ministra Nečase se dále domnívají, že německým okresním péčím o mládež stojí po boku majetní soukromí činitelé. Berní úřad o tom smýšlí asi jinak. Ale nebudiž také zapomínáno, že se k malé části dobře situovaných sudetských Němců stále znovu přichází se žádostí o peněžitou podporu, ať již to je sudetskoněmecká Volkshilfe anebo Bund der Deutschen a jiné organisace, které protivou k podobným českým svazům nedostávají téměř žádné státní podpory.

K otázce místních příspěvků chtěl bych uvésti toto: Pokud je mi známo, došly státním okresním a policejním úřadům úřední příkazy, aby při povolování různých sbírek a podniků na příklad v měsíci ochrany dítek říjnu vybíraly od pořadatelů dávky ve prospěch péče o mládež. Při tom na příklad také při zadávání licencí pro biografy připadá Čechům lví podíl.

Bezpříkladná nouze mezi německou mládeží přináší s sebou, že německé organisace péče o mládež pro obory, jež na české straně stát dalekosáhle financuje, jako na příklad ošacovací a vyživovací akce, musejí bráti peněžní prostředky z takových oborů péče o mládež, jejichž obstarávání by se stanoviska moderního a velkorysého pojetí bylo mnohem důležitější.

Při projednávání všech těchto otázek přichází se jak na české tak na německé straně vždy znovu k poznání, že obětavost a veřejná dobročinnost na německé straně jsou větší. Češi si navykli mysleti takto: My jsme si vlastní stát vybojovali krví, prací a potem nejlepších lidí svého národa, nyní nechť tento náš stát pečuje o nás a naše děti. Jen z této mentality lze vysvětliti, že tolik českých dobročinných akcí končí nezdarem. Připomínám jen žalostný výsledek sbírky 20.000 Kč jedné říjnové neděle v Praze, kdy prominentní osoby českého veřejného života, jako na příklad spisovatel Karel Čapek a jiní, sami osobně sbírali a kdy vysocí státní funkcionáři měli protektorát. Vybízím vás, abyste jednou srovnali a co do dobrovolných příspěvků obyvatelstva prozkoumali výroční zprávy českých a německých organisací stejného směru. Nejmladší německá zemská komise v Bratislavě na příklad sežene asi polovinu své potřeby z vlastních prostředků, slovenská sesterská organisace sotva 10 %. V článku "Českého slova" ke konci r. 1935 vyličuje se výsledek půl milionu z německé říjnové sbírky jakožto příkladný. Připomínám konečně výsledek sbírky sudetskoněmecké Volkshilfe 14 milionů a můžete mně uvěřiti a přesvědčiti se nahlédnutím do vyúčtování o tom, že na německé straně většina místních příspěvků pochází ze soukromé dobročinnosti. Jestliže tedy resortní úředníci ministerstva soc. péče staví v deseti okresech německou kvotu na jednu osobu 60 Kč proti české kvotě 37,70 Kč, pak zdobí se tito pánové a s nimi český lid cizím peřím. Jen když se takto argumentuje, jak to činí jeho resortní úředníci, může ministr Nečas v nejlepší víře mluviti o tom, že finanční úhrnný výsledek vyživovací akce je pro německé obyvatelstvo daleko příznivější nežli pro české a že při národnostním klíči české děti jsou na tom poměrně hůře. Že při tomto konstatování ministrově a při srovnání kvot, jež jsem označil jako klamání a demagogii, čeští poslanci všech směrů a německé vládní strany co nejhlučněji tleskali a hrozili napadnouti mé kamarády, je důkazem povrchnosti, s jakou se na české straně těmito věci zabývají, a důkazem toho, jak daleko již dospěly německé vládní strany ve svém přisluhování a ve svém sebeobětování.

Přezkoumání všech opatření soc. péče, na nichž zúčastněn je stát a obzvláště ministerstvo soc, péče, a které se vám, pánové, na základě mého pravdivého vylíčení nyní snad samotným zdá býti nutným, nemělo by ovšem žádného smyslu tehdy, kdyby je prováděli tíž resortní úředníci s tímže zaujatým stanoviskem. Máme-li na mysli všechny tyto číslice a skutečnosti, jež každému prostému spolupracovníku v oboru péče o mládež jsou daleko lépe známy nežli pánům u zeleného stolu, musíme to již pociťovati jako silný tabák, když se žádalo nejen plakátování řeči ministrovy, uveřejnění plného znění ve všech novinách, nýbrž když se zaslala dokonce německé zemské komisi, a na ni se působilo v tom směru, aby tato řeč byla pokud možno nejvíc rozšířena. Zapomíná se, že tyto organisace jasně poznávají souvislosti a že se v tomto případě brzo již 8 let zápasí o změnu poměrů ve smyslu naší interpelace.

Doufám, že jsem dosud dokázal, že se úřednictvu pana ministra jednalo o to, data naší interpelace, o jejichž absolutní správnosti nelze pochybovati, přesunouti tak, že z toho musil povstati úplně falešný obraz. Pan ministr Nečas nalézá se dnes v nepříjemné situaci, aniž by na ní měl viny. Jako spravedlivě cítící člověk nebude tedy moci jinak nežli vzíti na vědomí naše věcné a prokazatelné údaje a tím uchýliti se od textu řeči, který jeho úředníci vypracovali.

Neboť i když přibéřeme číslice pro sudetské Němce nejnepříznivější ze všech možných kombinací k srovnání se stejnými číslicemi českého živlu, a to náklad stravovací akce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vypočtený na jednoho obyvatele, jest obraz stále ještě jasný: Poměr státního příspěvku k samostatně sebraným prostředkům činí u Němců 18,55 %:81,45 %, u Čechů 26,25 %:73,75 %. Úhrnný náklad Němců má se k úhrnnému nákladu čechů jako 1,55:1. Státní příspěvek pro Němce má se k státnímu příspěvku pro Čechy jako 1,09:1. Prostředky od Němců samostatně sebrané mají se k prostředkům od Čechů samostatně sebraným jako 1,7:1. Přes bezpráví na sudetských Němcích, také při této metodě výpočtu jasně se projevující, přinesly před několika dny noviny zase zprávu, že také letos bylo použito stejně neudržitelného národnostního klíče při přídělu státních subvencí českým a německým zemským komisím pro péči o mládež, ačkoliv pan ministr a jeho úředníci na základě naší interpelace měli zcela určitě možnost přesvědčiti se o tom, že se nám Němcům tím děje veliké bezpráví.

Ve vývodech páně ministrových přichází také tato věta: "Budiž zdůrazněno, že ve všech otázkách sociální péče v určitém soudním okresu vždy rozhoduje počet nezaměstnaných." Ministr Nečas přináší pak pro toto zjištění, jemuž nelze odporovati, příklady ze sedmi jiných oborů opatření soc. péče. Poskytují nám současně výborné důkazy pro správnost našeho tvrzení, opřeného v interpelaci materiálem skutečností, že se při podporování stravovací akce ze státních peněz s národnostním klíčem právě tak nevystačí jako při akcích, jež ministr cituje, při vyživovací, vánoční a bramborové akci, při mléčné akci, při přidělování naturálií, uhlí, chleba a bramborů a konečně při pomocné akci pro nezaměstnanou mládež. Neboť jestliže při všech těchto akcích Němci dostávají absolutně více anebo jen o nepatrně méně nežli Češi a zde také ani v nejmenším se národnostní klíč nezachovává,.pak to německé vládní strany ve slepém záští proti nám, resortní úředníci ministrovi však krátkozrakým způsobem a v křečovité snaze nalézti argumenty uvádějí patrně jako důkaz proti správnosti naší interpelace. Každý střízlivě myslící člověk musí však již při povrchním pozorování seznati, že pro naše tvrzení o nevhodnosti národnostního klíče při státních příspěvcích ve prospěch pomocné akce pro stravování dětí nemohl býti uveden pádnější důkaz nežli sedm pomocných akcí, jež pan ministr citoval. Neboť z podpůrných akcí let 1930 až 1935 v 50 převážně německých a 103 českých okresech v Čechách a na Moravě, jež pan ministr uvedl, a z cifer, které sám uváděl, vychází zcela jasně a každému znatelně na jevo, že národnostní klíč, zdánlivě za posvátný považovaný, všude byl překročen, a to: 1. při vyživovací, vánoční a bramborové akci o 220,427.151 Kč, t. j. o 73,40 %, 2. při mléčné akci o 21,637.445 půllitrů, t. j. o 64,44 %, 3. při přidělování naturálií (obilí, cukr, kroupy, ječná káva a mouka) o 149.009 q, t. j. o 65,87 %, 4. při přídělu uhlí o 106.008 q, t. j. o 54,16 %, 5. při přídělu chleba o 580.485 kusů, t. j. o 72,69 %, 6. při přídělu bramborů o 54.424 q, t. j. o 67,04 %, 7. při zřizování domovin pro nezaměstnanou mládež o 12 domovin, t. j. o 46,15 %.

Při všech sedmi z předu uvedených sociálních akcích ministerstva soc. péče byl národnostní klíč, od něhož se při stravovací akci dětí nechce upustiti, překročen průměrně o 63,53 %.

Při praktikování gentského systému projevuje se nedodržování národnostního klíče obzvláště zřetelným způsobem. V letech 1933 až 1935 obdržely podle číslic pana ministra Nečase české odborové organisace 959.000.000 Kč, německé odborové organisace 704,940.948 Kč a smíšené organisace 135,073.000 Kč státního příspěvku. Je všeobecně známo, že podklad pro přiznání státního příspěvku tvoří počet nezaměstnaných členů odborových organisací, tedy číslo, které samozřejmě se nemůže shodovati s národnostním, klíčem. Proč byl při všech těchto akcích překročen národnostní klíč? Odpověď zní zcela jasně: poněvadž při všech těchto pomocných akcích nebylo směrodatným volné uvážení některého resortního úředníka a jako výsledek tohoto volného uvážení fiktivní národnostní klíč, jak se to děje nezdravým způsobem při státní pomocné stravovací akci dětí, nýbrž poněvadž zde byla rozhodující skutečná nouze. Zde se vycházelo od přesně stanoveného počtu nezaměstnaných anebo přece alespoň od poněkud správného počtu nezaměstnaných a můžeme klidně tvrditi, že by byl býval národnostní klíč při všech těchto akcích překročen ještě více, kdyby bylo bývalo možno zachytiti všechny nezaměstnané a skutečnou a pravdivou tíseň sudetského Němectva.

Požadavek naší interpelace zní tudíž: Pryč s národnostním klíčem při stravování dětí, poněvadž tento národnostní klíč přece beztak nelze zachovati při žádné jiné akci, která opakem k této akci je vybudována na zákonitém podkladě a úředních číslicích.

Ve druhé části své řeči dal nám tedy pan ministr za pravdu formou, kterou jsme nikdy nemohli očekávati, máme-li na mysli na př. bezobsažnou a zdůrazněně cynickou odpověď vlády ze dne 5. listopadu 1936 na naši interpelaci ze dne 4. června 1936 stran zneužití výsledků pětihaléřové dávky z obilního monopolu pro účely péče o mládež rozdělením jednotlivým politickým stranám. V bezpříkladné neobratnosti pokoušejí se německé vládní strany jakožto iniciátoři ministerské odpovědi v prvé části elaborátu prokázati nesprávnost naší interpelace a jejího demagogického a proti státu směřujícího znění, aby nám ve druhé části daly ve všech našich tvrzeních stoprocentně za pravdu. Jsme úplně přesvědčeni o tom, že pan ministr vyvodí z přesunutí skutečností v jejich opak, vzniklého zneužitím jeho osoby, důsledky, které od něho jako objektivního a spravedlivého člověka smíme očekávati.

Když tedy české noviny a noviny německých vládních stran se navzájem předstihovaly v tom, že citují řeč pana ministra a pro naši stranu při tom padají výrazy jako "systematické štvaní proti demokratickému režimu", "naprostá neudržitelnost tvrzení", "hrubé nepravdy", "jen domnělé odstrkování" a na konec se tvrdilo že se panu ministrovi podařil "plný důkaz na základě nesmírně bohatého a přesvědčivého ciferního materiálu", a konečně se také ještě s triumfem zmiňují, že naši poslanci při řeči a po ní zaraženi seděli ve svých lavicích, pak to zaražení rádi přiznáváme. Ale zaraženi jsme byli nad tolikerou nekritičností, neznající překážek, na straně našich politických odpůrců a nad povrchností a nedostatkem logiky u iniciátorů této akce a u resortních úředníků ministerstva a konečně nad potleskem, který přes poznaný podvod přicházel z lavic všech českých poslanců a německých vládních stran Na důkaz toho, jak málo patří k tomu, aby se v novinách nám nepřátelských vyvolaly pro jevy proti nám a urážky nejhoršího druhu, chci k doplnění celého obrazu citovati následující noviny:

"České slovo" mluví o lživostí, protistátní činnosti naší strany, o velezradě a prolhanosti. "Lidové noviny" prohlašují, že ministr odpověděl jednoduchými číslicemi a skutečnostmi a že by se tak mělo státi po každé. Úplně srozuměni se prohlašujeme s návrhem tohoto listu, aby zvláštní parlamentní komise objektivně zjistila správnost všech stížností naší strany. "Sozialdemokrat" mluví o nás jako o "falešných hráčích a hazardérech" a považuje řeč páně ministrovu za bezvadný důkaz pravdy, vedený věcnými motivy. Naše interpelace na proti tomu že je nesvědomitou hrou s vynalezenými číslicemi, falšující zjevné skutečnosti, plánovitým otravováním studní. Naše strana že byla s parlamentní tribuny usvědčena z rozšiřování lží a falšování. Že jsme zasloužili, aby nás naši voliči vyhnali s mokrými hadry. Naše jednání že je příkladem morální zkaženosti, politické nezralosti a nesvědomitosti, jíž není rovno.

V opouštění národnostních zájmů jde list německých soc. demokratů dokonce tak daleko, že proti svému bezpochyby lepšímu pře svědčení tvrdí, že německé krajiny obdržely více nežli české krajiny. Za to nám ovšem týž list vytýká, že jsme "bez odpovědnosti pro národ, bez ohledu k zájmům sudetskoněmeckého lidu z ryze stranicky politických pohnutek a ve službě míst zahraniční propagandy vyvolali nejtěžší nebezpečí pro sudetské Němectvo." Že jsme se dopouštěli zrady na lidu nejhoršího druhu. Ministr že to měl snadné polemisovati s našimi mlhavými ciframi. Menšina že musí zůstati u pravdy, kdežto cifry námi přednesené že byly falešné. Když němečtí soc. demokraté touto orgií nadávek veřejnosti ukázali, kdo stojí za tímto nezdařeným útokem proti sudetskoněmecké straně, usvědčují se sami ze lži zvláštní logikou, tím že "Sozialdemokrat" v témže článku na konec píše: "Jistě je v okresech s německou většinou nouze a bída daleko větší nežli v českých, proto jsme se snažili působiti na vládu a správu, aby se snad zde nepostupovalo podle klíče obyvatelstva, nýbrž podle jediného možného klíče skutečné potřeby." Slova o jediném možném klíči a o skutečné potřebě jsou v časopisu "Sozialdemokrat" jako na posměch vytištěna proloženě.

V řadě objektivních zpravodajů nemohli ovšem chyběti němečtí křesť. sociálové. "Deutsche Presse" píše, že celý případ zase jednou dokazuje, jak málo sudetskoněmecká strana své politické akce věcně připravuje a čím dlužno vysvětliti, že tato strana, která disponuje největším stranickým aparátem, nemůže dosíci politických úspěchů. Zdali nyní všechny citované noviny, které by při trochu dobré vůli musely uznati pádnost našich argumentů, budou také míti odvahu podati o tom svým čtenářům zprávu, jest otevřenou otázkou.

Ke konci chtěl bych ještě citovati pana ministra Nečase, který řekl: "Žádám pány, kteří podali interpelaci pro domnělé utiskování německého obyvatelstva při různých pomocných akcích, aby své vývody jak v parlamentě, tak také v tisku opravili a svým čtenářům a členům vysvětlili, jaký je pravý stav věci. To žádám."

Chtěl bych zde také projeviti doslova stejnou žádost jako prosbu naší strany, neboť si přejeme, aby na základě skutečností, které musí čeliti jakékoli kritice, upraveno bylo spolužití národů ve státě na podkladě práva a úcty. Jak nesmírně je důležito při skutečném vyrovnání od národa k národu vymýtiti všechny rušivé momenty, vidíme jasně z následků své interpelace, kde se zase jednou zřetelně německé vládní strany ukázaly jako rušitelé míru z povolání. Jsme přesvědčeni o tom, že při řešení národnostního problému, kterého se dožadujeme, tak poctivou a nejlepší vůlí prodchnutý muž jako ministr Nečas nikdy nemůže se octnouti ve zlé situaci, do které ho dostaly německé vládní strany jako vodiči. Pak stane se pravdou také slovo, které rovněž doslova citujeme z řeči pana ministra Nečase: "Prosím, aby se vzalo na vědomí, že státní správa vůči všem občanům republiky bez rozdílu národnosti postupuje absolutně svědomitě, ne stranně a lidsky." (Potlesk senátorů sudetskoněmecké strany.)

Předseda (zvoní): Přerušuji rozpravu, jakož i projednávání pořadu schůze.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 16. prosince 1936 o 9. hod. s

pořadem:

Návrh k tomu podán nebyl.

Končím proto schůzi.