Tešíme sa tomu, že táto bratská pokladnica na základe presných matematických výpočtov tak bude zostavená, že časom úplne bude sanovaná, ba nadobudne si časom i rezervy, oko má každý poriadny poisťovací ústav. Tešíme sa tomu, že pri tejto práci ministerstvo ver. prác a náš pán minister inž. Dostálek, ktorý pochodil v poslednej dobe naše bane, naše doly na Slovensku a tam na mieste sa presvedčil o stave horníctva, pri tomto zákone preukázali taký hlboký sociálny cit, za čo im bude horníctvo iste dlhé časy povďačné a tým viac aj slovenské horníctvo, o ktoré, bohužiaľ, dosiaľ macošsky bolo postarané.

Tešíme sa tomu, že pri tomto veľkom sociálnom diele štát súčasne asi s 90 mil. Kč podpory prispel, majitelia baní asi 40 mil. Kč a aj sami aktívni horníci a konzum uhlia tiež prispel značným obnosom k sanácii týchto bratských pokladieň. My v tom vidíme dielo veľké, že všetci zúčastnení uznali veľký význam tej práce, ktorú naši horníci konajú, a všetci pospiechali, aby prispeli k zlepšeniu sociálneho postavenia týchto horníkov, o ktorých vieme, že ich práca je ťažká, nebezpečná a že ich vdovy a sirotci v prípade skorej smrti sú vystavení veľkej sociálnej biede.

Keď aj uznávame, že niektoré nedostatky tento zákon má, čo sme mohli, vykonali sme týmto zákonom, a oko sme odplatili nedávno staropenzistom tej IV. etapy to, čo sme im boli dlžní, a vyrovnali sme túto sociálnu krivdu, ktorá na nich bola dlhé roky páchaná, tak myslím, že keď odhlasujeme tento zákon, s pokojným svedomím sa môžeme odobrať na prázdniny v tom povedomí, že sme vykonali veľké dielo, uspokojili sme horníkov a ich vdovy, aby sa s tým väčšou chuťou dali do práce a pracovali pre seba, pre štát a pre celý náš národ.

Keď ďakujeme všetkým tým, ktorí prispeli k tomuto zákonu, s najväčšou radosťou ho odhlasujeme a prajeme tým horníkom, aby sa tešili tým vymoženostiam, ktoré im tento zákon poskytuje. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Sechtr.

Sen. Sechtr: Slavný senáte!

Ujímaje se slova k osnově o sanaci bratrských pokladen, chtěl bych poukázati na jednu věc, která měla býti už dávno provedena a byla by jistě stála stát méně, nežli dnes oprávněné požadavky. (Sen. Modráček: Sanování!) Ano, sanování, poněvadž tato částka je vydána, pane kolego, už dávno a bohužel teprve dnes přicházíme s tím, abychom to přijali do zákona. Už dávno byla tato částka vydána pod tlakem bídy hornického lidu; ale kdyby se bylo o tom jednalo dříve a byli se přidrželi majitelé dolů k placení, mohlo to býti dnes daleko lepší pro hornické rodiny, než jsme to mohli napraviti tímto zákonem.

Znám velmi dobře celou tu otázku, jsem z toho kraje, a znám i potřeby rodin těchto nešťastníků, kteří celý svůj věk pracovali pod zemí, ale od těch, pro které pracovali, nedostávají tolik zabezpečení do budoucnosti, jak by měli právo od nich požadovati.

Nemůže býti řeči - jako se to venku tvrdí - o tom, že ta neb ona strana k tomu působila nebo učinila to a ono; i v novinách bude státi, že ta neb ona strana nebo osoba dala ten nebo onen návrh, který se stal zákonem. Všichni kolektivně budou hlasovati a hlasovali a všichni v koalici budou míti zásluhy o tento zákon, který se nyní uskuteční. (Hlasy: I mimo koalici!) I ten, kdo zvedne ruku, bude vítán, třeba nebyl v koalici. Ale nemorálně choditi ven a tvrditi: my jsme to udělali, jako se to stalo u řečníka přede mnou, tvrditi, že oni jsou původci tohoto zákona, to jistě není upřímné, neboť oni tomu sami nevěří, poněvadž ještě ani jednou nezvedli v této sněmovně ruce pro dělnické požadavky, a obviňují buržoasii, která se socialisty uskutečňovala zákony pro dělníky. Jen se nikdy nechlubit cizím peřím! (Výkřiky.)

Neobyčejně vděčně kvituji řeč člena soc.demokratické strany, který se tu přimlouval za pojištění samostatně výdělečně činných lidí. Já zde prosím, slavný senáte, aby co nejrychleji k tomu došlo, aby také pojištění samostatně výdělečných živnostníků a zemědělců jednou se uskutečnilo. Nemůže se tvrditi, že my jsme to - nechtěli. Bylo citováno, že Švehla tenkráte, když bylo hlasováno o všeobecném pojištění dělnickém, prohlásil: Kdybych se mohl dočkati, aby i po této stránce samostatně výděleční lidé byli pojištěni a zbaveni starostí, které jsou na konec jejich stáří nahromaděny!

Já bych si přál, kdyby také po této stránce došlo k dohodě, aby jednou naši zemědělci a živnostníci mohli říci, že jsou zabezpečeni na své stáří.

Budiž mi dovoleno, abych zde uvedl na pravou míru tvrzení, která nejsou pravdivá, ale přes to byla zde tlumočena jedním panem kolegou, který potíraje monopol tvrdil, že republikánská strana po této stránce má největší vinu. Páni zapomněli, že všechny politické strany jsou angažovány na hospodářských otázkách, všechny politické strany mají svá ústředí, která tvoří t. zv. obilní obchodní společnost, to je Zádruha, to je Včela, Rovnost, ústřední jednota a je to Poštovna. Všechny jsou tam zastoupeny. Pánové, proč nejste tak upřímní, abyste venku přiznali, že i vy máte na tom podíl? Proč to stále a stále připisujete jenom a jediné republikánské straně? Chce-li někdo tvrditi, že je to na škodu, já prohlašuji, že nikoliv. Chce-li někdo tvrditi, že to stát stojí veliké peníze, já myslím, že jsme vydali těch peněz velikou spoustu na různé a různé věci, které nám neprospěly, ale přes to jsme pro ně hlasovali. Nehlasovali jsme na příklad pro zajištění vývozu průmyslových výrobků za hranice? Nestálo to peníze? Nehlasovali jsme pro sanování bank? Nestálo to peníze? Nehlasovali jsme pro stavební ruch? Ten nestál peníze? Co z toho měli zemědělci? (Výkřiky.) Nic z toho neměli; na to jste zapomněli; proto myslím, že je potřebí vám to každou chvíli připamatovati a trochu zbystřiti vaši paměť, abyste věděli, že zde nejste jenom vy, nýbrž že jsou tu také jiné vrstvy, které mají také své nároky jako vy. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Ty máš postaráno, ty jsi dostal od Bati velkou továrnu (Veselost.), ty nemusíš do toho mluvit. Proto nenaléháme na tebe, abys hlasoval pro naše potřeby, pro potřeby zemědělského lidu, ty pro ně nemáš pochopení jako továrník. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Při útoku kterékoliv koaliční strany na zemědělce je okamžitě znáti, jak to bratrství nebo sesterství se projevuje, jak se dává najevo vnitřní utajovaná nenávist proti těm, kteří stát drželi, drží a budou jej držet, poněvadž budou-li všichni opouštěti práci, zemědělci ji opouštěti nebudou.

Proto je potřebí, aby u nás jednou nastala upřímnost, pravda a poctivost po této stránce se všemi politickými stranami nebo se všemi vrstvami národa, aby nebylo na úkor jedněch nadsazováno druhým.

Doufám, že při hlasování o této osnově zákona budete také pamatovati na to, že budete také hlasovati pro osnovu zákona starobního a invalidního pojištění osob samostatně výdělečně činných. (Potlesk. Výkřiky.)

Místopředseda Donát (zvoní): Byly mně podány pozměňovací a doplňovací návrhy sen. Malíka a Pfeiferové.

Žádám, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr. Bartoušek (čte): Pozměňovací a doplňovací návrhy sen. Malíka a Pfeiferové:

I. Ke čl. I

1. Slova "§ 3 se ruší" se škrtají. 2. § 12 nechť zní

"Provise invalidní přísluší bez průkazu neschopnosti k povolání jako provise starobní:

a) členu, který dokonal 55. rok věku a byl 30 let zaměstnán v podniku povinném pojištěním u bratrské pokladny;

b) členu, který dokonal 60. rok věku a byl 15 roků zaměstnán v podniku povinném pojištěním u bratrské pokladny."

3. V §u 24 nechť odst. 1 a 2 znějí:

"(1) Za dobu příspěvkovou považuje se i doba povinné vojenské služby jak v míru, tak i za války. Pojišťovací příspěvky za tuto dobu uhradí stát. Podrobnosti o zúčtování pojistného upraví ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem financí.

(2) Za dobu příspěvkovou považuje se i doba nemoci podle ustanovení o povinném pojištění dělníků pro případ nemoci, pokud nemoc jest spojena s neschopností ku práci a trvá více jak jeden měsíc. Pojišťovací příspěvky za dobu nemoci uhradí podnikatel."

4. Ustanovení o změnách §§ 32 až 65 se škrtají a tyto paragrafy zůstávají ve znění zákona č. 242/1922.

5. § 82 b z nějž:

"Sanační příspěvek za člena činí po dobu prvních 10 let účinnosti tohoto zákona za každý příspěvkový měsíc 1 % pracovního výdělku dosaženého za měsíc, zaokrouhleného dolů na celé čs. koruny. Tento příspěvek se vyměřuje zároveň s příspěvkem nemocenského pojištění, při čemž jest použíti ustanovení § 9 zákona ze dne 22. června, 1928, č. 103 Sb. z. a n., o soustavě drobných mincí. Tento příspěvek platí stát."

II. Ve čl. II v §u 1 škrtá se odst. 2. III. Ke čl. IV

1. V § 4 nechť odst. 1 zní

"(1) Osoby, které 30. června 1936 mají podle § 23, odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. právo zachovávati si nároky na dávky provisního pojištění placením uznávacího poplatku a pro které nenastala povinnost ústřední bratrské pokladny k převodu podle čl. II, mohou vykonávati toto právo i za účinnosti tohoto zákona placením uznávacího poplatku 3 Kč měsíčně."

2. V §u 6, odst. 1 místo roku 1937 budiž uveden rok 1936.

IV. Čl. VI budiž přečíslován na čl. VII a čl. VI znějž:

Provisionistům z radiových podniků zvyšuje se provise jak základní, tak zvyšovací částky, uvedené v §u 12a) a státní příspěvek podle §u 18a) o 100 %.

Pro zaměstnance radiových a s těmito ve výrobě spojených podniků snižuje se hranice pojišťovací a věková pro starobní provisi s 30 let na 15 let zaměstnání v podniku povinném pojištěním u bratrské pokladny a místo 55 roků věku snižuje se tato hranice na 35 roků věku pro dosažení starobní provise.

Náklady vzniklé s provedením §§ 1 a 2, čl. VI tohoto zákona uhradí zplna státní pokladna ústřední bratrské pokladně."

Místopředseda Donát (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru soc.politického sen. Rušavému.

Zpravodaj sen. Rušavý: Slavný senáte!

K některým zde vysloveným pochybnostem dovolím si znovu prohlásiti, že návrh zákona je vypracován na velmi přesném podkladě pojistně matematickém, takže absolutně není příčiny k nějakým pochybnostem.

K námitkám a přáním vysloveným v debatě zdůrazňuji, že osnova zákona je výsledkem dlouhotrvajícího jednání mezi podnikateli i odborovými hornickými organisacemi, a že přání a názory zde vyslovené budou předmětem jednání v letech pozdějších.

Jsem povinen poděkovati také jménem pana zpravodaje výboru rozpočtového pánům řečníkům, kteří se zachovali k předloze sympaticky, a zejména jsem povinen poděkovati panu sen. Korvasovi, který v přednesené statistice hornické práce a mezd velmi přesvědčivě vyvrací všechny svého času kolportované tendenční zprávy o pohádkových příjmech a mzdách hornictva.

Jsem přesvědčen, že návrhy strany komunistické jsou pouze povahy demonstrační, určené pro tisk, jak vyplývalo také z posledních slov pana sen. Malíka. Jsem přesvědčen, že zákon, který odhlasujeme, splní svůj významný úkol. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to vzhledem k pozměňovacím a doplňovacím návrhům sen. Malíka a Pfeiferové takto:

Nejprve budeme hlasovati o úvodní větě osnovy a o §§ 1 a 2 čl. I podle zprávy výborové; pak o návrhu sen. Malíka a Pfeiferové na škrtnutí ustanovení osnovy v §u 3; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 3, 5 a 11 čl. I podle zprávy výborové; pak budeme hlasovati o § 12 čl. I podle návrhu sen. Malíka a Pfeiferové; bude-li tento návrh. zamítnut, budeme hlasovati o §§ 12 až 23 c) čl. I podle zprávy výborové; pak budeme hlasovati o §u 24 čl. I podle pozměňovacího návrhu sen. Malíka a Pfeiferové; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 24 až 31 čl. I podle zprávy výborové; poté budeme hlasovati o návrhu sen. Malíka a Pfeiferové na škrtnutí změn §§ 32 až 65 a ponechání znění těchto para grafů podle zákona č: 242/1922; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 32 až 82 a) čl. I podle zprávy výborové; pak budeme hlasovati o pozměňovacím návrhu sen. Malíka a Pfeiferové k §u 82 b); bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 82 b) až 96 čl. I podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o §u 1 čl. II podle pozměňovacího návrhu sen.Malíka a Pfeiferové; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o celém článku II a III, jakož i o §§ 1 až 3 článku IV podle zprávy výborové; pak budeme hlasovati o §u 4 čl. IV podle pozměňovacího návrhu sen. Malíka a Pfeiferové; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 4 a 5 článku IV podle zprávy výborové; pak bychom hlasovali o §u 6 článku IV podle návrhu sen. Malíka a Pfeiferové; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §u 6 a zbytku články IV a o čl. V podle zprávy výborové; pak budeme hlasovati o návrhu sen. Malíka a Pfeiferové na vsunutí nového článku VI a na přečíslování dosavadního čl. VI.na čl. VII; bude-li tento návrh zamítnut. budeme hlasovati o čl. VI osnovy, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých částí a článků a o úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyli.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s tím, aby úvodní věta osnovy zákona, jakož i §§ 1 a 2 článku I zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Malíka a Pfeiferové stran škrtnutí ustanovení osnovy v §u 3, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§ 3, 5 a 11 čl. i zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 12 čl. I zněl podle návrhu.sen. Malíka a Pfeiferové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 12, jakož i §§ 12 a ) až 23 c) čl. I zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 24 zněl podle návrhu sen. Ma1íka a Pfeiferové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 24, jakož i §§ 24 a) až 31 čl. I zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Malíka a Pfeiferové, aby změny navrhované v §§ 32 až 65 byly škrtnuty a aby paragrafy tyto ponechány byly ve znění původního zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby §§ 32 až 82 a) čl. I zněly podlé zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 82 b) zněl podle návrhu sen. Malíka a Pfeiferové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To j e menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 82 b), jakož i §§ 82 c) až 96 čl. I zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku.. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 1 čl. II zněl podle návrhu sen. Malíka a Pfeiferové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby celé čl. II a III, jakož í §§ 1 až 3 čl. IV zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 4 čl. IV zněl podle návrhu sen. Malíka a Pfeiferové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby §§ 4 a 5 čl. IV zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.Schvaluje se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 6 čl. IV zněl podle návrhu sen.Malíka a Pfeiferové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 6 a zbytek čl. IV jakož i čl. V zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Malíka a Pfeiferové na vsunutí nového čl. VI a na přečíslování dosavadního čl. VI na čl. VII, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. VI, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých článků a částí zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se..)

To je většina. Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a částí a úvodní formule schváleny byly ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 247.

Z usnesení předsednictva senátu podle § 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Rušavého a za výbor rozpočtový sen. Kříže - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Rušavý: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kříž: Ne.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a částí a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 247.

Kdo souhlasí s resolucí výboru soc.politického, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Přikročíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně právní sen. Pichl, za výbor zahraniční místo sen. Šelmece sen. dr. Štefánek.

Prosím pana zpravodaje sen. Pichla, se ujal slova.

Zpravodaj sen. Pichl: Slavný senáte?

Abychom stručně mohli dojednati tuto důležitou osnovu, konstatuji tolik: Elaborát, který nám byl předložen, je veliký. Zákon sám o sobě je neobyčejně stručný, poněvadž neobsahuje celkem podstatných změn hraničn1ch. Měli jsme zde již různé případy za jiných okolností, má se to také učiniti při projednávání nynějším. Jde o úpravu státních hranic s Německem. Zní to sice velmi mohutně, ale ve skutečnosti nejde o nic jiného než o nepodstatné změny oněch hranic, na které již bylo pamatováno při jednání v mírových smlouvách. Jde o t. zv. hranice mokré, o hranice potoků a pod., kde sice břeh někde není touto hranicí, jinde je vedena čarou uprostřed, ale příroda působí, tam se břeh pohne, utrhne, a tu bylo třeba pamatovati při úpravě koryt na důležité možné změny. A o těchto různých změnách, jak to bylo třeba při povaze hraniční, tak také ze služebních důvodů, oba státy se dohodly. A poněvadž tato dohoda neznamená změnu plošné výměry, naprosto ne, na centimetr zůstává plocha úplně stejná s jedné i druhé strany, a poněvadž oba státy se dohodly o výměnách některých územních ploch, můžeme stejně, jako to učinila posl. sněmovna, s dobrým svědomím zákon tento odhlasovat. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr. Štefánkovi.

Zpravodaj sen. dr. Štefánek: Slávny senát!

Zahraničný výbor senátu N. S. v svojej schôdzi dňa 1. júla 1936 zaoberal sa s usnesením posl. snemovne N. S., ktoré sa týka osnovy ústavného zákona o úprave štátnych hraníc s Nemeckom a má zakončiť dielo, ktoré sa vlastne už prv ústavným zákonom čís. 102/1930 Sb. z. a n. započalo. Podstatu celej veci vám predniesol v krátkostí pán kol. Pichl, a z predloženej rezolúcie rešp. zprávy vidíte jednotlivé podrobnosti, o ktorých sa tu nemusím rozširovať.

Zahraničný výbor senátu N. S. uznávajúc účelnosť elsterskej smluvy s Nemeckou ríšou stavia sa na stanovisko posl. snemovne a doporučuje slávnemu senátu N. S., aby schválil ústavný zákon tak, ako ho predkladá usnesenie posl. snemovne zo dňa 26. júna 1936 v znení sen. tisku 252. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Poněvadž jde v tomto případě o změnu ústavního zákona, je podle §u 33 ústavní listiny k usnesení třeba třípětinové většiny všech členů v každé sněmovně, tedy v senátě nejméně 90 členů. Dám tudíž podle §u 59 odst. 1, lit. c) jedn. řádu hlasovati ve čtení prvém podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, že každý senátor odevzdá sedě na svém místě tištěný hlasovací lístek, obsahující jeho jméno a slovo "ano", kdo s osnovou zákona souhlasí; ten pak, kdo s osnovou zákona nesouhlasí, odevzdá hlasovací lístek obsahující jeho jméno a slovo "ne".

Žádám p. zapisovatele sen. Pichla, aby sečetl hlasy ve středu, p. sen. Sehnala, aby sečetl hlasy na levici, a p. sen. Kříže, aby sečetl hlasy na pravicí a sdělili mně pak výsledek hlasování.

Bylo odevzdáno celkem 96 hlasů, z nichž 96 vyslovilo se pro osnovu, proti ní nikdo.

Poněvadž pro osnovu zákona vyslovilo se 96 pánů senátorů, tedy více než tří pětiny všech členů senátu, jest osnova zákona schválena podle §u 33 ústavní listiny požadovanou kvalifikovanou většinou ve čtení prvém jako zákon ústavní, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 252.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pp. zpravodajů - za výbor ústavněprávní sen. Pichla a za výbor zahraniční sen. Šelmece - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pichl: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Šelmec: Rovnako nie.

Místopředseda Donát (zvoní):

I ve čtení druhém budeme hlasovati ve smyslu §u 59 odst. 1, lit. c) jedn. řádu podle jmen, a to stejným způsobem tak, jak bylo hlasováno ve čtení prvém.

Žádám tudíž p. zapisovatele sen. Pichla, aby sečetl hlasy ve středu, p. sen. Sehnala, aby sečetl hlasy na levici, a p. sen. Kříže, aby sečetl hlasy na pravici a sdělili mně pak výsledek hlasování. (Děje se.)

Bylo odevzdáno celkem 96 hlasů, z nichž vyslovilo se pro osnovu zákona 96 hlasů a proti ní žádný hlas.

Poněvadž pro osnovu zákona vyslovilo se 96 pánů senátorů, tedy více než tři pětiny všech členů senátu, jest osnova zákona schválena podle §u 33 úst. listiny požadovanou kvalifikovanou většinou také ve čtení druhém jako zákon ústavní, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 252.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

Jelikož nebylo možno tyto osnovy zákona vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůt k projednání o 6 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh jest přijat.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

mezi schůzí:

Návrhy tisky 257, 258, 263, 269 - přikázány výboru iniciativnímu.

Interpelace tisk 262/1 až 262 /7.

Naléhavá interpelace tisk 264. Zprávy tisky 265 až 268.

o 40. schůzi senátu N. S. R. Čs. schválen podle §u 72 jedn. řádu.

Do výboru soc.politického místo sen. dr. Havelky nastupuje sen. Olejník.

Místopředseda Donát (zvoní): Předsednictvo se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně neb telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

S potěšením konstatuji, že zákonodárné sbory v tomto období vykonaly velikou práci na konsolidování poměrů politických, sociálních, hospodářských a zejména na zabezpečení našeho státu a demokracie proti každému nepříteli.

Paní a páni senátoři, odcházíte ke krátkému oddechu po vykonané namáhavé práci. Přeji Vám ze srdce, abyste si oddechli a načerpali nových sil k dalším pracím, které Vás očekávají.

Děkuji i ostatním našim spolupracovníkům, zejména zástupcům veřejného tisku a všem zaměstnancům v senátě za jejich spolupráci. (Výborně! - Potlesk.)

Končím schůzi.