Pátek 27. března 1936

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 97 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Franke.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

 

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 37 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzí sen. Ballovi, Brodeckému, Dytrychovi, dr Hrubanovi, Chalupníkovi, inž. Keilovi, Korvasovi, Křížovi, inž. Löhnertovi, Mackovi, Nedvědovi, Nejezchlebu-Marchovi, Stodolovi, Tschakertovi, Zemanovi; od 24. do 27. t. m. sen. Hokkymu; na tento týden sen. Šelmecovi.

Ustavení výboru soc. politického.

Dne 25. března t. r. ustavil se výbor soc.-politický takto: předseda sen. Němeček; I., II. a III. místopředseda sen. Riedl, Hackenberg, Machovský; I., II. a III. zapisovatel sen. dr Žiška, Rušavý, Horák.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad.

Prvním odstavcem je:

1. Zpráva, výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 154) k vládnímu návrhu zákona, o podporách pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (tisk 168).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., změněným a doplněným zákonem ze dne 13. července 1922, č. 215 Sb. z. a n., upraveny byly požitky zaměstnanců, kteří buď již požívali zaopatřovacích požitků z důvodu trvalého služebního poměru na velkém majetku pozemkovém nebo nabyli nároku dříve, než zákon začal působiti. Nároku nabyli ti, kdo po určité době služební před 6. květnem 1921 vstoupili do neaktivního stavu.

Nároky těchto zaměstnanců vznikly proti majitelům půdy a mají povahu soukromoprávní.

Jde tu o spravedlivé zvýšení zaopatřovacích požitků bývalých zaměstnanců a jejich pozůstalých o 50% příplatky, tedy o opatření sociální.

Příplatky budou vypláceny toliko zálohové z Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků a vyplacené částky budou každoročně tomuto fondu uhrazovány z fondu náhradového, po případě Státního fondu kolonisačního.

Udělovati příplatky svěřuje osnova ministerstvu zemědělství, výplatu povolených příplatků Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků.

Má se pomoci nejpotřebnějším a nejchudším a proto žadatelům o příplatky bylo poskytnuto osvobození od kolků a poplatků.

Soc.: politický výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve schůzi, konané dne 25. března 1936, a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil usnesení posl. sněmovny beze změny tak, jak je otištěno v sen. tisku 154. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pí sen. Plamínková. Dávám jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Pane předsedo, slavný senáte!

Zákon o pozemkové reformě nutně si vyžádal také zákonnou úpravu zaopatřovacích požitků bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, a to i těch, kteří již požívali zaopatřovacích požitků nebo nabyli na ně nároku. To stalo se zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., který byl změněn a doplněn zákonem ze dne 13. července 1922, č. 215 Sb. z. a n.. Z těch, kdo nabyli nároku na vyplácení pense nebo provise, spadají do této zákonné úpravy ti, kdo přešli z pracovního poměru do stavu neaktivního před 6. květnem 1921.

O tyto poživatele jde při vládním návrhu tisk 334 posl. sněm. a usnesení posl. sněmovny tisk 154 senátu N. S., o kterém dnes jednáme. Nároky těchto zaměstnanců jsou povahy soukromoprávní, neboť vznikly proti původním majitelům půdy před pozemkovou reformou. Návrh zákona předkládá však ministerstvo zemědělství, poněvadž není jiných prostředků než fondy z pozemkové reformy, z nichž by bylo možno poněkud upraviti požitky těchto staropensistů, neboť prováděním pozemkové reformy došlo k zásadním změnám vlastnických poměrů bývalých majitelů půdy. Jde tedy o návrh sociální pomoci.

Před podáním návrhu osnovy prováděl Statistický úřad sčítací akci, z níž patrno, že ke dni 1. ledna 1933 bylo 1069 staropensistů a 3228 vdov, pro něž předložený zákon chce provésti úpravu. Z toho 473 mužů bylo odkázáno jen na požitky podle zákona č. 130 z r. 1921, jak jsem o něm dříve mluvila, požitky větší, od 101 až 200% mělo 575 mužů. Ze žen bylo 1297 odkázáno jen na požitky podle zákona č. 130 a 1722 žen mělo požitky vyšší. Nemáme zpráv o 21 mužích a 209 ženách.

Pokud jde o věk v době sčítání k 1. lednu 1933, bylo 699 staropensistů nad 73 let, u žen 2343 staropensistek nad 62 leta, nepřihlížeje k 73 mužům a 287 ženám, u nichž stáří nebylo zjištěno, poněvadž neodpověděli na sčítací akci.

Dosavadní výše zaopatřovacích požitků pohybuje se v 11 skupinách (podle služebních kategorií) od ročního příjmu 1500 Kč do výše 14.000 Kč po dokonané 40tileté službě. Úhrn důchodů činil 4,474.172 Kč r. 1933, kdy sčítací akce byla dělána.

Návrh zákona chce poskytnouti staropensistům příplatek 50tiprocentní, počítaný ze zaopatřovacích požitků, nejméně však 1800 Kč. Původní vládním návrhem žádané omezení příplatků na nejvyšší částku 4800 Kč bylo posl. sněmovnou zrušeno, a to z toho důvodu, že jde vesměs o osoby značně staré a že ve vyšších Skupinách požitkových je počet staropensistů poměrně malý. Ve skupině VII (dosavadní roční požitky 6000 Kč) bylo k 1. lednu 1933 26 mužů; ve skupině VIII (roční požitky 8000 Kč) 134 mužů, ve skupině IX (ročně 10.000 Kč) 48 mužů, ve skupině X (ročně 12.000 Kč) 46 mužů, ve skupině XI (14.000 Kč) 67 mužů. Skupina IX až XI bude moci míti výhody ze zlepšení provedeného v posl. sněmovně a v těch je celkem 161 osoba. Ze všech skupin VII až XI jest podle statistiky z roku 1933 jen 58 osob dnes mladších 70ti let.

Důvodová zpráva, kde bylo tedy počítáno s minimálním příplatkem 1800 Kč a maximálním 4800 Kč, uvádí na základě statistiky z r. 1933, že pro první rok bylo by potřebí 2,237.086 Kč, a úhradní jistina, která by podle pojistné matematiky stačila na příplatky až do vymření staropensistů a vdov a do dospělosti 18ti let sirotků, kterým se dosud dává tento příplatek, byla by 12,246.808 Kč. Poněvadž však za 3 roky od doby zjišťování přirozeným úbytkem zmenšil se stav poživatelů nejméně o 15% (roční průměr úbytku jest 5 % ), bude náklad i pro první rok menší.

Rozhodování o žádostech o příplatek ponecháno ministerstvu zemědělství, neboť má zapracované úřednictvo, které od počátku pozemkové reformy provádělo zaopatřování zaměstnanců postižených reformou. Výplatu příplatků má konati Fond pro zaopatřování zaměstnanců, a to z téhož důvodu, že má zapracované úřednictvo. Avšak fond pro zaopatřování zaměstnanců velkostatků (zřízený podle §u 73 zákona č. 329 z r. 1920 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 220 z r. 1922 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 8. února 1923, č. 29 Sb. z. a n.) bude vypláceti příplatky jen zálohou, protože jen stěží stačí plniti vlastní úkoly. Proto § 3, odst. 2 návrhu stanoví, že vyplacené částky budou Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků každoročně uhrazovány fondem náhradovým, po případě Státním kolonisačním fondem.

Pro státní rozpočet přímo nevyplývá tedy z předlohy zatížení. Ze znění návrhu i z uvedených statistických dat je patrno, že jde o opatření sociální, které má pomoci nejstarším, nejpotřebnějším.

K tomu zajisté budou přihlížeti - jak doufá rozpočtový výbor - také podrobné předpisy, jež předpokládá také § 4 předlohy, o podmínkách pro poskytování příplatků. Doufám také, že budou přihlížeti zejména k soukromému majetku poživatelů.

Rozpočtový výbor projednal usnesení posl. sněmovny ve schůzi dne 25. března t. r. a po provedené debatě se usnesl navrhnouti plenu senátu přijetí osnovy ve znění sen. tisku 154. Při tom pojednával rozpočtový výbor také o situaci těch lidí z pozemkové reformy, kteří nemají příjmů vůbec, kdežto zde jde o nadlepšení požitků, tedy už nějakých příjmů. Při tom jsme viděli, že jsou lidé, kteří byli přestárlí, kteří tedy nepatřili do sociálního pojištění při pozemkové reformě, a že je řada lidí, kteří nemají vůbec nic, ani pense, ani příplatků přestárlých. Proto žádá rozpočtový výbor vládu resolucí, aby vykonala šetření v tom směru, aby bylo možno jednati také o nějaké pomoci lidem postiženým pozemkovou reformou, kteří nemají příjmu ze žádné strany, tedy ani ze sociálního pojištění, ani z dobrovolné pense. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. Stellwag. Dávám mu slovo.

Sen. Stellwag (německy): Slavný senáte!

Rozumí se samo sebou, že naše strana plně a zcela bude souhlasiti s dnešní osnovou zákona. Měli bychom jen malou prosbu. Navrhujeme totiž, aby se toto zlepšení neuvádělo v souvislost s podezřelým slůvkem "může" a aby toto slůvko bylo škrtnuto. Těch 1.069 ubohých lidí, tehdy nejvýš nespravedlivě o zaměstnání připravených, a těch 3.228 vdov, které zůstaly, věru sobě zasloužilo, aby se jim bez předchozích velkých nařízení přiznalo toto malé zlepšení. Nebude zde možno mluviti o nějaké nespravedlnosti, ježto tito ubozí lidé po 15 roků brali neobyčejně malý plat, který přece činí jen dvojnásobek tehdejší koruny na místě sedminásobku, jak to vlastně mělo nařízení vyjádřiti. Prosil bych tudíž, aby celý zákon vlastně automaticky vstoupil v platnost. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Dávám slovo`k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte!

Ráda bych odpověděla, že také tato věc byla projednávána v posl. sněmovně. Ale vzhledem k tomu, že tu jde skutečně o soukromoprávní poměry a nároky, je potřebí jistě velmi dobře uvažovati také sociální poměry nabyvatelů. Protože zde může býti soukromé jmění, je potřebí, aby bylo velmi dobře odhadnuto, neboť víme, že někteří zaměstnanci na velkostatcích se skutečně za svého života domohli velkého soukromého jmění. Myslím, že je velmi správné, aby zde ubyla možnost uvážiti všecky okolnosti, má-li býti poskytnut tento příplatek či nikoli. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Byl mně podán resoluční návrh sen. Donáta, inž. Wintra, dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga. Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Resoluční návrh sen. Donáta, inž. Wintra, dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga:

Vláda se vyzývá, aby provedla šetření o poměrech bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, aby bylo zjištěno, kolik osob nedostalo odbytného, aniž požívají starobní renty nebo jiného starobního opatření.

Předseda (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek pění.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 154.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o podporách pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (tisk 168).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc. politický sen. dr Havelky a za výbor rozpočtový sen. Plamínkové - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Plamínková: Rovněž nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 154.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Donáta, inž. Wintra, dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Schvaluje se.

Projednáme nyní druhý odstavec pořadu.

2. Zpráva výborů tech.-dopravního a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 145) zákona o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem (tisk 159).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní sen. inž. Marušák, za výbor rozpočtový sen. Zimák.

Dávám slovo zpravodaji za výbor techn.-dopravní, p. sen. inž. Marušákovi.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Slavný senáte!

Ostravsko-Frýdlantská dráha, dosavadní majetek akciové společnosti se sídlem v Mor. Ostravě, sestává ze tří částí, a to: z hlavní trati vedoucí z Mor. Ostravy-Přívozu přes Frýdek do Frýdlantu v délce 32,6 km, dále z místní dráhy Kunčice nad Ostravicí-Český Těšín v délce 30,2 km a konečně z vlečky, odbočující ze stanice Šumbark ve Slezsku k jámě Pokrok, v délce 3,7 km. Provoz na těchto tratích obstarávají státní dráhy na účet společnosti. Na základě smlouvy, sjednané mezi společností a státní správou, stává se čsl. stát s účinností od 1. ledna 1936 vlastníkem dráhy a přecházejí na něj, jako na universálního sukcesora, veškerá práva i závazky společnosti. Tímto dnem přejímá, stát do svého vlastnictví a správy veškerý movitý a nemovitý majetek společnosti i se všemi zásobami a fondy. Současně přejímá však také veškeré závazky společnosti, mezi které spadá zejména povinnost k zaplacení prioritní obligační půjčky z r. 1870 a 1916. Z těchto půjček byla prioritní obligační půjčka z r. 1870 slosována na základě usnesení valné hromady společnosti v roce 1928. Ze slosovaných titrů této půjčky zbývá proplatiti toliko ještě 33 obligací po 600 Kč v nominální celkové hodnotě 19.800 Kč.

Potřeba na zúročení a umoření prioritní obligační půjčky z roku 1916 obnáší ročně asi 650.000 Kč. V soukromých rukách nachází se dosud 157 akcií. Státní správa se zavázala, že za každou z těchto akcii zaplatí i s kuponem za rok 1935 a s příslušným talonem částku 1.100 Kč, to jest onu částku, kterou společnost sama platila, v posledních letech při nákupu svých akcií. K tomuto účelu bude zapotřebí částky 172.000 Kč.

Na úhradu těchto závazků není třeba pro běžný rok 1936 činiti žádného úvěrového opatření, neboť se k tomu účelu použije dostačující hotovosti společnosti, které nabývá stát, jako její universální nástupce.

Poněvadž převzetí této dráhy státem odpovídá veřejným zájmům, usnesl se techn.-dopravní výbor ve své schůzi konané dne 11. března 1938 doporučiti senátu N. S. schválení vládního návrhu zákona, jak je uveden v sen. tisku 145. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. Zimák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Predloženým vládnym návrhom, ktorý senát pojednáva ako usneseme poslaneckej snemovne, má sa legislatívne schváliť úmluva, ktorú spravil štát s Ostravsko-frýdlantskou účastinárskou spoločnosťou cieľom prevzatia železničnej trati, vedúcej z Moravskej Ostravy-Přívoz cez Frýdek-Místek do Frýdlantu n. Ostravicou, ktorá je 32,651 km dlhá, a odbočujúcej trati od Kunčic n. O. do Českého Těšína, ktorá má 30,2 km, a potom je tu ešte vlečka zo stamice Šumbark v Sliezsku k jamce Pokrok, ktorá má 3,7 km, tedy celkom 66,551 km.

Úmluvou sa rozumie všetok nemovitý i movitý majetok, či je alebo nie je zapísaný v pozemkových knihách, poťažne v knihe železničnej. Zariaďovací kapitál sa hodnotil a štátnou správou bol uznaný na 25,299.804 Kč.

Podmienky odovzdania tejto železničnej trati štátu sú:

štát preberá od 1. januára 1936 všetky dlžoby, závazky a bremená spoločnosti, a to:

1. Nomin. hodnota 33 obligácií, ako zbytku priorit. oblig, pôžičky z r. 1870, ktorej slosované titry neboly dosiaľ vyplatené a ich nom. hodnota je 19.800 Kč.

2. Zúročenie a umorovanie prioritnej pôžičky z r. 1916 podľa umorovacieho plánu bude vyžadovať asi 650.000 Kč ročne.

3. V rukách tretích osôb nachádza sa ešte 157 účastín spoločností, ktoré by mal štát získať, na čo bude treba celkom 172.700 Kč.

Sumárne javí sa zoštátnenie tejto železnice takto: Zariaďovací kapitál odhadnutý a schválený je 25,299.800 Kč. Celková povinnosť, ktorú štát na seba preberá z titulu zoštátnenia, obnáša 11,908.000 Kč, z čoho pripadá na zúrokovanie a umorovanie priorit nejobligačnej póžičky 11,715.600 Kč.

Dôvodová zpráva vládneho návrhu hovorí, že prevozné výsledky na týchto tratiach sú priaznivé. A možno počítať, že tieto výsledky budú zachované aj v budúcich rokoch, vzhľadom na zaistenú prepravu uhlia, zvlášte na trati miestnej železnice.

Javia sa tedy podmienky poštátnenia tejto železnice pre štát priaznive, a to tým viac, že so zreteľom k uvedenej rentabilite nie je treba robiť opatrenia na krytie záväzkov, ktoré štát na seba z tohoto titulu preberá.

Totiž keď sú výsledky prevozné priaznivé, bude sa týchto 650.000 Kč, ktorých je treba na zúročenie a umorovanie prioritnej pôžičky z r. 1916, zaokrývať týmito prebytkami z prevozu.

Rozpočtový výbor pojednal o predloženom usnesení posl. snemovne v schôdzi konanej 24. marca 1936 a doporučuje slávnemu senátu predlohu schváliť v tom znení, ako je uvedené v tlači sen. 145. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, přikročíme tedy ke hlasování.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 145.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

I Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem (tisk 159).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor techn.dopravní sen. inž. Marušáka a za výbor rozpočtový sen. Zimáka - zda navrhují nějaké textové tměný?

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Zimák: Nenavrhujem.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 145.

Projednáme další odstavec pořadu, t. j.:

3. Návrh, aby byla prodloužena o dalších 6 měsíců lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednáni usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 1).

Jelikož nebylo možno tuto osnovu zákona vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůty k projednání o 6 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tento návrh schválen.

Místopředseda Klofáč (převzav předsednictví - zvoní): Na pořadu je dále odst. 4:

4. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového k usnesení posl. sněmovny (tisk 141) o návrhu posl. Uhlíře, dr Neumana, Bábka a Polívky na novelisaci §u 23 zákona ze dne 14. května 1869, čís. 62 ř. z., jímž se ustanovují pravidla vyučování na školách obecných (tisk 158).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní p. sen. Sladký, za výbor rozpočtový p. sen. Hubka.

Prosím zpravodaje výboru kulturního, pana sen. Sladkého, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sladký: Slavný senáte!

Hned po ustavení nového Národního shromáždění podali v posl. sněmovně posl. Uhlíř, dr Neuman, Bábek a Polívka dne 25. června 1935 osnovu zákona, kterým má být novelisován § 23 zákona ze dne 14. května 1869, čís. 62 ř. z., kterým se stanoví pravidla vyučování na školách obecných. Tento iniciativní návrh byl v poslanecké sněmovně projednáván jednak ve výboru kulturním, jednak ve výboru rozpočtovém. Ve výboru kulturním stanoven byl zvláštní subkomitét, který po delším jednání provedl důkladnou revisi tohoto iniciativního návrhu, a tato revise, v kulturním výboru schválená, byla předložena letos na jaře, zároveň s příslušnými resolucemi, takže poslanecké sněmovně bylo umožněno, aby v 3. schůzi dne 28. února mohla tuto osnovu schváliti. Dostali jsme ji do senátu, kde kulturní výbor senátu za mého referování projednal velmi podrobně meritum této osnovy, a mně nyní nastává čestný úkol, abych v plenu senátu promluvil několika slovy o významu a účelu tohoto zákona. Říšským zákonem z r. 1869 byla zavedena povinná návštěva školní pro všecky děti bez rozdílu. Poněvadž však přece jenom starý stát rakouský byl založen na určitých výsadách, zejména na výsadách rodových, byla v §u 23 tohoto říšského zákona o povinné návštěvě školní určitá výjimka pro děti z rodin zámožných, zejména šlechtických, aby nemusily při společném vyučování se stýkati s dětmi z rodin sociálně slabých, aby mohly býti vyučovány doma, v soukromém vyučování. Právě § 23, jenž byl předmětem iniciativního návrhu posl. Uhlíře a druhů, praví výslovně, že "povinnosti k chození do školy veřejné oproštěny jsou na čas anebo trvanlivě konečně takové děti, jež vyučovány jsou doma nebo v ústavu soukromém. V případě tomto jsou rodiče nebo jejich zástupcové odpovědni, že se dětem dostane vyučování obecné škole předepsaného, a to měrou dostatečnou. Jeli o tom pochybnost, tedy okresní dozorstvo školní je zavázáno, aby se přiměřeným způsobem přesvědčilo, je-li pochybnost tato podstatná čili nic. Příkazům v té věci vydaným rodiče nebo jejich zástupcové povinni jsou se podrobiti."

Podobnou výjimku pro děti z rodin sociálně zajištěných, zejména šlechtických, pro domácí vyučování najdeme v říšském zákoně uherském z r. 1868, č. 38, kde v §u 6 se dovoluje rodičům nebo jejich zástupcům, aby své děti dávali vyučovati doma v domácím vyučování. Oba zákony, i říšský zákon rakouský, i uherský dosud platný, mluvily výslovně o vyučování domácím, nikoliv soukromém vyučování (Hausunterricht, a nikoliv Privatunterricht). Ovšem, vážené dámy a pánové, válka znamená velkou světovou revoluci, to byl vlastně souboj dvou velkých myšlenkových soustav, to byl boj o novou Evropu, jak o ní píše ve svém díle profesor Masaryk, to byl boj mezi cesarským kaiserismem předválečným, založeným na zásadě moci, založeným za výsadách a předsudcích, a mezi novou Evropou, založenou na podkladě demokratickém, založenou na zásadách Ježíšových. Tam bylo heslo césarství a kaiserismu, zde končí své památné dílo náš president Masaryk a zároveň odpovídá: "Nikdy César, vždycky Ježíš'" Za světové války vynikly tři ideály, které jsou nejmocnějším dědictvím, ovšem vykoupeným krví, kalvárií utrpení lidského, a to ideál demokracie, ideál humanity a ideál sociální spravedlnosti. Století dvacáté bude stoletím sociální lásky, a je pochopitelno, že naše Československá republika, která vyrostla za světové revoluce na troskách monarchie rakouské, musí se držeti těchto ideálů, chce-li budovati trvale, aby žádného nepřítele se nemusila báti.

Plným právem odstupující pan president řekl ve své ablikační listině jako výstražné memento všem budoucím generacím: Státy se udrží těmi ideami, kterými vznikly. Naše Československá republika vznikla z ideálů nové Evropy, musí tedy býti naplněna ideály nové Evropy, ideály demokracie, humanity a sociální spravedlnosti, a jakékoliv neoprávněné výsady a neudržitelné nespravedlnosti musí býti odbourány. To je smysl zákona, který se nazývá lex Uhlíře který přijala poslanecká sněmovna, aby tato nespravedlivá výsada domácího vyučování nebyla sice úplně odstraněna, ale omezena na případy jen výjimečné, zcela zvláštní, odůvodněné tělesnou nebo duševní vadou dítěte nebo tím, že dítě navštěvuje školy soukromé, řádně zřízené, nebo střední školy, tak aby se tato výsada stala pouhou výjimkou a aby tu tak byla záruka nejen demokratisace školství po této stránce, nýbrž i toho, že výchova těchto dětí se bude díti v ideálech Nové Evropy, v ideálu mravním a státoobčanském.

Stávalo se totiž, že nejasného zákona rakouského, předlitavského, bylo zneužíváno, a že to, co mělo býti výjimkou, stalo se pravidlem, že to, co mělo platiti pouze pro jednotlivce, stalo se hromadným zjevem, že vyučováno bylo hromadně a že z tohoto hromadného vyučování soukromého, t. zv. Privatunterrichtu, vyvinuly se pokoutní školy, které nebyly řádně umístěny, které neměly řádných vyučovacích pomůcek, které neměly kabinetů, které nebyly vůbec pod řádným dozorem a kde vyučovali učitelé, řekl bych lidově, amatéři nejen nekvalifikovaní, ale velmi často po stránce státoobčanské naprosto neschopní. Cílem těchto škol pokoutních nebylo vychovávat děti, jak jsou vychovávány všude jinde ve školách Československé republiky, ať toho či onoho vyučovacího jazyka, nýbrž vychovávati je v ideálech staré Evropy, aby tyto děti byly nasáknuty neúctou k autoritě tohoto státu. Z těchto škol stalo se politikum a jejich cílem bylo nasáknouti mladé duše dětí jiným duchem, než jaký odpovídá potřebám státu československého, a zároveň je odnárodniti. Nebyly určeny pro děti německé národnosti, nýbrž především národnosti české.

Že takový návrh podali právě kolegové z volebního kraje ostravského, je pochopitelné - jak kolegové z našeho kraje dosvědčují - tím, že nejvíce hřešeno bylo v tomto smyslu na Hlučínsku.

Vážený senáte, dovolte, abych za trvání našeho Národního shromáždění po druhé zde upoutal vaši pozornost na poměry na Hlučínsku. V této síni se mluvilo o Hlučínsku po prvé r. 1919 jako o novém útvaru připojeném k Československé republice, když vláda podala zvláštní zákon o t. zv. inkorporaci území hlučínského, a nyní po druhé při tomto zákoně, který se nazývá lex Uhlíř, máme možnost promluviti několika slovy o poměrech na Hlučínsku, zejména o poměrech národnostních, aby bylo vidno, jaké škody po stránce státoobčanské, národní a kulturní tyto pokoutní školy, vydržované většinou z cizích zahraničních fondů, u nás napáchaly.

Není to po prvé, kdy se o těchto poměrech pokoutního školství na Hlučínsku v senátě mluví. Našel jsem na př., že již v minulém období byla v tomto slavném sboru podána tiskem 1136 naléhavá interpelace všech koaličních českých stran. Je to naléhavá interpelace sen. Votruby, Klofáče, Nováka (rep.), dr Reyla, Filipínského a druhů na pana předsedu vlády o protistátní činnosti pokoutních německých škol na Hlučínsku a o jejich nezákonné existenci. V této interpelaci, podané 25. října 1933, tedy více než před 2 1 rokem a podepsané, jak je vidět, členy všech státotvorných koaličních stran, se praví:

"Střediskem této protistátní činnosti jsou německé pokoutní školy, umístěné v soukromých domech. V těchto pokoutních školách schází se nejen mládež školou povinná k soukromému vyučování, ale i dospělí občané německého smýšlení, kde poslechem německého rozhlasu ze zahraničí, irredentistickými přednáškami, směřujícími proti celistvosti našeho státu, jakož i nacvičováním německých velezrádných písní u nás zakázaných posilují se v odboji a nenávisti proti státu a vychovává se mladá generace hlučínská v protistátním duchu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP