XXVI

platba na přímých daních a přirážkách a dani obratové, dosažená v letech 1936 a 1937
při likvidování dlužné povinnosti za roky 1933 a předchozí - 779, 857. 615 Kč 80 h - je
ve srovnání se snížením nedoplatků za tyto roky - o 3. 681, 389. 949 Kč 40 h - poměrně
nízká. Zejména jest to patrno u daně z obratu (platba 126, 196. 795 Kč 55 h, snížení nedo-
platků o 1. 076, 039. 082 Kč 05 h).

Odpisování nedoplatků za roky 1933 a předchozí pod podmínkou, že budou zaplaceny
nedoplatky za roky 1934 a pozdější spolupůsobilo příznivě na výši brutto plateb v roce
1937, jak je patrno ze srovnání těchto plateb s platbami za rok 1936. Hrubé platby činily
totiž:

Poměrně nízká celková náležitost daní v roce 1937 se vysvětluje tím, že byly v roce
1937 provedeny velké mimořádné odpisy, zejména v důsledku akce upravovací (odpisy či-
nily v roce 1937 u přímých daní celkem 793, 607. 411 Kč 85 h a u daně z obratu a přepy-
chové celkem 617, 387. 030 Kč 10 h).

XXVII

Vpředu bylo již poukázáno na nepříznivý poměr mezi platbou na přímé daně za roky
1933 a předchozí a platbou na přirážky za tyto roky a jako hlavní příčina toho uvedeno ze-
jména, že v upravovací akci docházelo v prvé řadě k odpisům úroků z prodlení, na nichž
samosprávné svazky a fondy neparticipují a jejichž platba by byla tedy jinak cele při-
padla státu. To mělo podstatný vliv na celkový výnos přirážek v roce 1937, který jest re-
lativně v porovnání s výnosem přímých daní nepoměrně vyšší. Srovnáme-li hrubý výnos
dosažený v roce 1935 (kdy ještě nepůsobily mimořádné okolnosti upravovací akce) s hru-
bým výnosem roku 1937, činil hrubý výnos (brutto platba):

Tento neúměrně velký přírůstek výnosu na přirážkách proti přírůstku hrubého vý-
nosu na přímých daních vysvětluje se též tím, že při likvidaci nedoplatků starších ročníků
v upravovací akci docházelo také k dodatečným přesunům plateb, v dřívějších rocích již
súčtovaných v případech, kde nedoplatky nebyly v dotčených rocích zjištěny na daňových
kontech přesně podle ročníků a v důsledku toho nebyly správně vykázány na jednotli-
vých druzích daní a přirážek. K dodatečným přesunům docházelo také v případech, kde
platby á konto za léta minulá (po případě přeplatky) byly v dřívějších rocích vadně súčto-
vány jako platby á konto za rok běžný. Mimo to projevil se též důsledek změny ustanovení
§ 273, odst. 3, zákona o přímých daních, provedené zákonem čís. 226/1936 Sb. z. a n.
v tom, že z plateb na daňovou povinnost (s přirážkami) za rok 1937 nebylo možno hra-
diti v roce 1937 poplatek z prodlení, poněvadž nebyl za rok 1937 ještě předepsán (počína-
jíc rokem 1937 byla instituce úroků z prodlení nahrazena poplatkem z prodlení, který však
smí býti z plateb na daně uhrazen jen, byl-li vypočten a předepsán). Úroky z prodlení za
rok 1936, předepsané v roce 1937, byly pak ze značné částky uhrazeny z plateb á konto roku
běžného již v roční daňové bilanci za rok 1936. Ke zvýšení přirážkového výnosu přispěly
též značné dodatečné předpisy zvláštní daně výdělkové, provedené v důsledku zpracování
nedoměrků.

V roce 1937 byly také v roční daňové bilanci vyrovnány rozdíly mezi provisorním a
definitivním súčtováním plateb, které byly odvedeny na povinnost předchozího roku 1936.
V důsledku změny berního roku byly v roce 1937 předepsány daně i za tento rok a v da-
ňové bilanci byly proto platby súčtovány definitivně. Z té příčiny nevznikly u plateb na
povinnost z roku 1937 již významnější rozdíly mezi provisorním účtováním během roku a
definitivním vyúčtováním v roční závěrce.

Na vyšší výnos přirážek v roce 1937, na nějž působily vylíčené okolnosti, nemohl
býti vzat zřetel již během roku při stanovení měsíčních přirážkových podílů. Tím se stalo,
že ve výnosech přímých daní, vykazovaných během roku 1937 v seznamech dosažených
příjmů koncem jednotlivých měsíců, byly obsaženy z velké části i částky patřící do přirá-
žek, a to, jak podle výsledků dílčích účetních závěrek pro přímé daně bylo pak zjištěno,
dohromady 857, 617. 825 Kč 65 h.

Důvod, pro nějž nemohlo býti během roku 1937 přihlíženo při stanovení měsíčních
přirážkových podílů ke zvýšenému výnosu přirážek, byl tento:

XXVIII

Přirážkové podíly, které se poukazují samosprávným svazkům měsíčně, jsou s hle-
diska účtování zálohami. Koncem jednotlivých měsíců jest znám pouze úhrnný výnos do-
sažený na přímých daních včetně přirážek, nikoliv však výnos jednotlivých druhů těchto
daní a přirážek. Účtování přímých daní a přirážek jest totiž kumulativní; spočívá v tom,
že platby na daně a přirážky jsou účtovány jednou částkou jak na daňových kontech po-
platníků, tak i v pokladních záznamech. Z měsíčního úhrnu plateb na daně a přirážky sta-
noví se pak provisorně podle posledně známého jednoročního předpisu daní a přirážek
částky připadající na přirážky. V jednotlivých měsících se definitivní vyúčtování mezi
státem a samosprávnými svazky a fondy neprovádí. Toto definitivní vyúčtování přiráž-
kových podílů provádí se teprve až je v roční daňové bilanci zjištěn skutečně dosažený vý-
nos na přirážkách.

Ježto v důsledku upravovací akce, změny berního roku a zmíněných již jiných okol-
ností, jež působily v roce 1937 na zvýšení výnosu přirážek, bylo možno očekávati větší do-
datečně převody plateb z přímých daní na přirážky samosprávných svazků a fondů
(schodky na přirážkách), informoval se núkúřad předběžně ještě před předložením dílčích
účetních závěrek u zemských finančních úřadů o stavu věci. Vzhledem k značné výši zmí-
něných schodků na přirážkách, zjištěné u zemských finančních ředitelství v Praze a
v Brně, požádal núkúřad ministerstvo financí dopisem ze dne 2. května 1938, čís. 7. 952/
367-II/38, aby vyšetřilo u těch berních úřadů, u kterých se jeví značnější schodky na při-
rážkách, zda nebyly zaviněny snad též nesprávným postupem v rocích dřívějších. Dal-
ším dopisem ze dne 14. května 1938, čís. 8. 436/403-II/1938 požádal dále ministerstvo fi-
nancí, aby dalo u velkých odpisů přezkoušeti, zda částky slevené poplatníkům na nedoplat-
cích přímých daní zejména v akci upravovací, byly v odpisném poukaze správně rozvrženy
na jednotlivé druhy daní a přirážek a aby toto přezkoušení bylo vzhledem k jeho vý-
znamu provedeno s největším urychlením; při nesprávném rozvržení odpisů na daně,
k nimž se nevybírají přirážky, a na daně ostatní, mohl by totiž stát býti trvale zkrácen.

V důsledku zavedení příspěvku na obranu státu a mimořádné daně ze zisku, k nimž se
nevybírají přirážky, bude v roce 1938 poměr předpisu státních daní kumulativně účto-
vaných k předpisu přirážek samosprávných svazků a fondů příznivější pro stát. Minister-
stvo financí učinilo vynesením ze dne 19. dubna 1938, čís. 49. 295/38-III/9a také opatření,
aby berní úřady při zjišťování základu pro výpočet měsíčních podílů na přirážkách již pře-
dem vylučovaly platby na zmíněné dvě nové daně.

Zvýšení nedoplatků vysvětluje se hlavně zvýšeným výnosem spotřebních daní z lihu,
cukru a minerálních olejů, v důsledku čehož byly vyšší i úvěry těchto daní povolené
podle zákona (náležitosti z posledních měsíců závěrkového roku, které byly odvedeny
do státní pokladny teprve počátkem r. 1938).

XXIX

Z těchto nedoplatků připadá na dlužnou daň z uhlí 2, 397. 611 Kč 35 h, na úroky z pro-
dlení u daně z uhlí 2, 191. 554 Kč 35 h, na úroky z prodlení u daně z vodní síly 5, 631. 012 Kč
45 h a na všechny ostatní spotřební daně s přísl. 1, 391. 411 Kč 30 h.

Během r. 1937 nedoplatky na dani z uhlí a na úrocích z prodlení u této daně značně
poklesly, jak vyplývá z tohoto srovnání:

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sleduje depuraci nedoplatků na dani z uhlí a na úrocích
z prodlení podle zvláštních výkazů, předkládaných mu pololetně finančními úřady I. stolice.

Nedoplatky na úrocích z prodlení u daně z vodní síly per 5, 631. 012 Kč 45 h týkají se
z převážné části vodních děl, která uplatňují nárok ha osvobození od daně z vodní síly
podle zákona čís. 338/1921 Sb. z. a n. a u kterých jde pouze o evidenční předpis úroků.
Nedoplatky na samotné dani z vodní síly nepřicházejí v příjmech na spotřebních da-
ních, poněvadž daň z vodní síly byla zákony čís. 49/1931 a 50/1931 Sb. z. a n. o zřízení
státních vodohospodářských fondů přikázána těmto fondům a nedoplatky na ni jsou vy-
kazovány ve skup. III. Depurace nedoplatků na dani z vodní síly a na úrocích z prodlení
jest závislá na vyřízení žádostí o osvobození. Na potřebu uspíšeného vyřizování těchto
žádostí nejv. účetní kontrolní úřad poukázal již v r. 1935 při dohlídce u účtárny 4 b min.
financí a vede věc v patrnosti. Během r. 1937 byla již řada případů skoncována.

Nedoplatky déle než rok předepsané na ostatních spotřebních daních a příslušenství
(mimo daň z uhlí, úroky z ní a úroky na dani z vodní síly) činily celkem 1, 391. 411 Kč 30 h

XXX

a vznikly většinou v posledních rocích před rokem závěrkovým; týkají se z valné části
množství drobných trestních případů, které se nepodařilo do konce roku 1937 skoncovati.
Postup vymáhání jednotlivých větších nedoplatků nejv. účetní kontrolní úřad sleduje.

Značná částka běžných nedoplatků z roku 1937 (167, 742. 992. 95 Kč) vysvětluje se
povahou resp. způsobem vybírání spotřebních daní. Podle zákona mohou totiž býti ně-
které spotřební daně na dostatečnou záruku bezúročně uvěřeny až na několik měsíců
(daň z lihu, cukru, minerálních olejů a zapalovadel), jiné se odvádějí hromadně pozadu
během příštího měsíce (daň z droždí, kyseliny octové, umělých jedlých tuků, elektr. zdrojů
záření a uhlí). Následkem toho obdrží státní pokladna platby na daňovou náležitost z po-
sledních měsíců závěrkového roku teprve počátkem roku následujícího; běžné nedoplatky
z roku 1937 byly tedy zaplaceny z převážné části počátkem roku 1938.

Podstatného snížení stavu nedoplatků na právních poplatcích a kolcích bylo dosaženo
konsolidováním poměrů u percepčních úřadů, odstraňováním vad, které byly u těchto úřadů
shledány při dohlídkové činnosti hlavně v agendě exekuční a zejména v důsledku pořád-
kové akce v poplatcích, zavedené výnosem ministerstva financí ze dne 16. listopadu 1937,
č. 119. 669/37-V/16. Akce tato spočívá ve zjednodušení a zintensivnění řízení odpisova-
cího i exekučního; bylo ho dosaženo slučováním poplatkových nedoplatků váznoucích za
jedním poplatníkem, rozšířením kompetence k odpisování, úlevami při vybírání úroků
z prodlení, a zejména přechodným přidělením většího počtu sil k exekuční agendě poplat-
kové. Akcí zamýšlí se oprostiti percepční úřady od prací spojených 3 evidencí a vymá-
háním starých nedoplatků tak, aby stačily na plynulé zdolávání běžných úkolů. K tomu
konci zamýšlí se provésti některá reformní opatření v organisaci služby exekuční, spočí-
vající zejména v soustřeďování všech druhů nedoplatků jednotlivých poplatníků a infor-
mací o exekučních možnostech, zjednodušení služby úrokové, v intensivnějším vymáhání při
dožadovacím řízení a pod. tak, aby bylo pro příště zabráněno hromadění nedoplatků. Po-
řádková akce byla zahájena teprve koncem r. 1937; lze proto očekávati, že její výsledky
se projeví významnějším snížením nedoplatků až v roce 1938.

Likvidování nedoplatků věnoval Nejvyšší účetní kontrolní úřad všeobecně pozornost
na podkladě účetních závěrek a výkazů, zejména u daně z obchodu cennými papíry, u po-
platkového ekvivalentu, u velkých převodních poplatků, daně z obohacení a u dávek za
úřední úkony. Podrobně sledoval nedoplatky u percepčních úřadů, u nichž provedl do-
hlídky. Četné z těchto nedoplatků byly pak urychleně zlikvidovány.

XXXI

Přehled o účinech na právních poplatcích v rocích 1929-1937.

1) V dílčích dietních závěrkách 1929-1931 jsou vykazovány nedoplatky v ryzích částkách, t. j. po odečteni přeplatku; teprve
od roku 1932 jsou z podnětu nejvyššího účetního kontrolního úřadu vykazovány přeplatky jako negativní aktivní zbytky.

2) Vyšší odpisy pro nedobytnost následkem intensivnějšího likvidování nedoplatků prováděného na základě poznatků nejvyš-
šího účetního kontrolního úřadu při individuální kontrole nedoplatků a při dohlídkové činnosti.

3) Vyšší odpisy z důvodů úpravy náležitosti snížením poplatného základu při platbách dluhopisy půjčky práce podle i 12 zák.
č. 48/33 Sb. z. a n. Z téhož důvodu Jest vyšší platba v r. 1934, poněvadž platby dluhopisy půjčky práce, vykonané v r. 1933, byly
na poplatky zúčtovány teprve v r. 1934.

4) Oproti zůstatkům koncem r. 1935 zmenšeno o zůstatky na úrocích z prodleni k dopravním daním z motorových vozidel,
které byly v r. 1936 převedeny k těmto daním.

5) Vyšší odpisy pro nedobytnost a z důvodu úpravy náležitosti následkem pořádkové akce v poplatcích zavedené výnosem min.
fin. ze dne 16. listopadu 1937, č. 119. 669/37-V/16. Odpisy z důvodu úpravy náležitosti nastávaly ještě také snížením poplatného
základu při platbách dluhopisy půjčky práce podle 5 12 zák. č. 48/33 Sb. z. a n.

Z přehledu jest patrno, jak dalece působí na snížení stavu nedoplatků platby a od-
pisy. Při zvýšení náležitosti oproti r. 1936 o 6'17%, zvýšila se platba o 6'71%. Stav od-
pisů pro nedobytnost (23, 643. 156 Kč 55 h) se oproti roku 1936 (17, 908. 430 Kč 50 h)
zvýšil o 32. 02%, tedy několikrát více, než se zvýšila náležitost. Příčinou toho byla po-
řádková akce, zavedená výnosem ministerstva financí ze dne 16. listopadu 1937, č. 119. 669/
37-V/16, jejímž účelem bylo zmenšení stavu i počtu nedoplatků, jichž evidence a vymá-
hání značně zaneprazdňovalo percepční úřady, takže nestačily plynule zdolávati běžné
úkoly. Při této akci došlo k odpisům četných starých nedoplatků, zaviněných v dřívěj-
ších dobách nedostačujícím vybavením výběrčích úřadů po stránce osobní, některými pří-
činami legislativními (na př. promlčováním přednostního zástavního práva za poplatky
immobilární na Slovensku a v Podk. Rusi, opatřeními obmezujícími exekuci u zemědělců a
nezaměstnaných), snahami poplatníků oddáliti placení a nedostatkem vhodných a jednot-
ných norem berních, kterýžto nedostatek byl odstraněn teprve zákony č. 65/1933 a
178/1937 Sb. z. a n. o změně a doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a
jiných dávkách, aplikujícími pro poplatky normy platné pro přímé daně. Zmíněné nedo-
platky jsou jen nesnadno dobytelné. Sama povaha poplatků, objektivních to dávek, ne-
přihlížejících k subjektivnímu stavu poplatníků (při nichž není kromě soudních poplatků
na př. zavedena instituce práva chudých, existenčního minima a pod. ) a postihujících
podstatu majetkovou, nese s sebou více příčin pro tvoření nedoplatků, než tomu je na
př. u přímých daní. Poněvadž u poplatků také nedochází narovnáním s poplatníky jako
u přímých daní, jsou u nich dány ve větší míře předpoklady pro odpisy z důvodu ne-
dobytnosti.