7
ského úřadu, jímž byl tentokrát vrchní zeměděl-
ský rada Ing. Jindřich Bartoš, který má stejné
jméno s Ing. Emilianem Bartošem, ale neni
s ním v žádném příbuzenském po-
měru. Vrchní zemědělský rada Ing. Jindřich
Bartoš nemohl míti na zadání těchto prací žád-
ného vlivu, ježto od převratu až do podzimu 1928
byl exponován ve Valašském Meziříčí. Teprve
v r. 1933 po odchodu vlád. rady Poláčka, který
vedl dozor za zemi, převzal tuto funkci vrchní
zem. r. Ing. Bartoš. Při tom dlužno podotknouti,
že v kolaudované částce 12, 325. 100 61 Kč není
zahrnut obnos 273. 959'45 Kč, poněvadž nebyl sub-
vencován a vztahoval se na provedení prací regu-
lačních a melioračních pro státní velkostatek v ob-
nosu 226. 145'72 Kč a obnos 47. 813'73 Kč za bro-
didlo v Mikulčicích a stavidlo v Kosticích.
Tím vysvětluje se tvrzení v bodě II. interpelace,
že podnikatel byl o 300. 000 Kč přeplacen.
Z uvedeného je zřejmo, že veškerá zadání byla
provedena na podkladě veřejné soutěže a podle
zadávacího řádu ministerstva zemědělství a za do-
zoru státní stavební správy.
Zvýšení rozpočtu zaviněno bylo zvýšením mezd
dělnických a cen stavebních hmot, které se právě
od doby zadání regulace Kyjovky začalo projevo-
vati. Na toto zvýšení nemohlo býti v původním
rozpočtu pamatováno, neboť počítalo se spíše se
snížením cen. Jest to podobný úkaz právě v době
přítomné, kdy dosavadní rozpočty jsou při veřej-
ných soutěžích překračovány.
Jest sice pravda, že ministerstvo zemědělství
žádalo vodní družstvo, aby na subvenci státní byla
obstarána výpůjčka s úrokem a úmorem 6-6'5%
na dobu 20 roků. Neodpovídá však pravdě, že vod-
ní družstvo tento požadavek ministerstva saboto-
valo. Naopak byly podniknuty kroky skoro u všech
peněžních ústavů v republice, žádný z ústavů
nechtěl však půjčiti státu na tak nízký úrok a na
dlouhý úvěr. Skoro po ročním jednání pak ozná-
milo vodní družstvo ministerstvu zemědělství, že
zápůjčku pro ministerstvo zemědělství nelze reali-
sovat, načež ministerstvo zemědělství od svého po-
žadavku upustilo.
Vodní družstvo vykonalo co za daných poměrů
se vykonati dalo.
Ad II. Výbor vodního družstva staral se pilně
a poctivě o dobré finanční hospodaření. Zápůjčky
v tehdejší době, kdy je vodní družstvo nejvíce
potřebovalo, sjednávaly se velmi těžko a za vše-
obecných velmi nepříznivých podmínek. Zvláště
dlouhodobé úvěry nebylo možno opatřiti. Naproti
tomu požadoval výbor od členů stálé skládání zá-
loh na členské příspěvky, aby nesubvencované
úroky ze zápůjček byly co nejmenší.
O tom svědčí protokoly o schůzích výboru a val-
ných hromad vodního družstva.
Není pravda, že se půjčovalo nad míru, nýbrž
pravda jest, že se půjčovalo tak, jak toho vyžado-
val postup prací.
Jest sice pravdivé, že celkem veškeré zápůjčky
dosahovaly výše přes 10 milionů Kč, nelze však
tyto zápůjčky prostě sečítati, neboť na příklad
výpůjčky u místních peněžních ústavů v Týnci,
Mor. Nové Vsi a Mikulčicích byly povoleny jen
přechodně do doby, než se obstarají zápůjčky
u větších peněžních ústavů. Tyto zápůjčky byly
pak ihned proplaceny.
Nelze také subvence k zápůjčkám prostě při-
počítati, neboť subvence jen z malé části vyplá-
cely se na hotovosti a z velké části místo hoto-
vosti, přebírány byly družstevní zápůjčky zemí
nebo státem. Není tedy pravda, že země a stát
převzaly od družstva zápůjčky až teprve ten-
kráte, když viděly neochotu vodního družstva ob-
starati zápůjčky. Vodní družstvo při různých pří-
ležitostech informovalo zemský úřad i minister-
stvo zemědělství o pravém stavu věci a tyto úřady
uznaly, že vodní družstvo nemohlo ani jinak jed-
nati, neboť bylo jim jasno již z jiných případů,,
že není tak snadné obstarati dlouholetou zápůjčku
na tak nízký úrok.
Výtka v interpelaci uvedená, že vodní družstvo
hospodařilo zločinně a úmyslně špatně, jest tudíž
vzhledem k uvedenému úplně neopodstatněná.
Není také správné, že úroky ze zápůjček byly
vysoké. Zápůjčky z velké části jsou 6'5%, z malé
části 7'5% a jen v jednom případě u Moravské
banky 10'75%.
Pohyb výpůjček byl. tento:
1. Výpůjčka od zúčastněných obcí Kč 72. 000'-
byla realisována v záři 1917 a 17. VIII. 1921 spla-
cena obnosem Kč 75. 423*25;
2. Výpůjčka od raiffeisenky v Týnci Kč 40. 000
realisována 12. VII. 1920 Kč 20. 000 a 2. II. 1923
Kč. 20. 000, 31. XII. 1923 splacena obnosem Kč
40. 000;
3. Výpůjčka od raiffeisenky v Mor. Nové Vsi
Kč 20. 000 realisována 20. IV. 1921, 13. I. 1924
splacena obnosem Kč 20. 000;
4. Výpůjčka od raiffeisenky v Týnci Kč 10. 000
realisována 6. IX. 1925, 17. I. 1926 splacena ob-
nosem Kč 10. 000;
5. Výpůjčka od raiffeisenky v Mikulčicích Kč
1, 000. 000 realisována v době od 30. X. 1922 do
30. VI. 1928 splacena;
6. Výpůjčka od spořitelny města Vel. BíleSe
Kč 500. 000 realisována 15. XII. 1926 Kč 200. 000
a 28. II. 1927 Kč 300. 000. 2. VII. splacena (pře-
vzata) mor. zemským výborem;
7. Výpůjčka od raiffeisenky v Mor. Nové Vsi
Kč 400. 000 realisována 19. VII. 1925, 30. VI.
1928 splacena obnosem 400. 000 Kč;
8. Výpůjčka u raiffeisenky v Týnci Kč 50. 000
realisována 25. VII. 1925 Kč 40. 000 a 28. III. 1926
Kč 10. 000, splacena 30. VI. 1928 obnosem Kč
50. 000;
9. Výpůjčka u raiffeisenky v Mor. Nové Vsi
Kč 62. 580 realisována 10. IV. 1932, od 9. X. do
6. XI. 1932 splaceno Kč 62. 580;
10. Zápůjčka u spoř. kontr. fondu Hodonín Kč
400. 000 realisována 22. XII. 1931 Kč 20. 000 a 31.
XII. 1931 Kč 380. 000, od 27. XII. 1932 do 7. IV.
1936 splaceno Kč 400. 000;
11. I. Výpůjčka u první kontr. spořitelny Vyš-
kov Kč 1, 000. 000 realisována 31. V. 1927, od 14.
XII. 1927 do 3. I. 1936 splaceno Kč 1, 000. 000;
12. II. Výpůjčka u I. kontr. spoř. Vyškov
(169 D) Kč 1, 000. 000 realisována 31. V. 1927, od
14. XII. 1927 do 31. XII. 1937 splac. Kč 610. 690;
13. III. Výpůjčka u I. kontr. spoř. Vyškov
(171 D) Kč 1, 000. 000 realisována 30. VIII. 1927
Kč 824. 000 a 16. IX. 1927 Kč 176. 000, od 18. VII.
1929 do 1. VII. 1936 splaceno Kč 1, 000. 000;
8
14. IV. Výpůjčka od I. kontr. spoř. Vyškov
(177 D) Kč 2, 000. 000 realisována 28. I. 1928 Kč
1, 000. 000 a 26. III. 1928 Kč 1, 000. 000, od 18. VII.
1929 do 1. VII. 1936 splaceno Kč 2, 000. 000;
15. V. Výpůjčka od I. kontr. spoř. Vyškov
(180 D) Kč 1, 000. 000 realisována 3. XII. 1928, od
4. I. 1930 do 30. XII. 1937 splaceno Kč 1, 000. 000;
16. Výpůjčka u Městské spořitelny Hodonín
Kč 1, 000. 000 realisována 4. VII. 1928, od 25. II.
1929 do 31. XII. 1937 splaceno Kč 209. 360;
17. Směneč. výpůjčka u I. kontr. spoř. Vyškov
Kč 500. 000 realisována 31. XII. 1930, od 4. X.
1932 do 6. XI. 1933 splaceno Kč 500. 000;
18. Výpůjčka na běžném úctě u Mor. banky,
fil. v Břeclavi Kč 612. 450 realisována od r. 1931
do 31. XII. 1932, do konce roku 1933 byla celá
zaplacena.
Ad III.
Výbor vodního družstva regulace Kyjovky sna-
žil se napřed dopisováním zjistiti ústav, který by
mu poskytl potřebnou zápůjčku. Bylo dopsáno
skoro na všechny peněžní ústavy v republice.
Všechny ústavy odpověděly záporně. Vodní druž-
stvo obrátilo se pak na různé zprostředkovatelny
zápůjček, které požadovaly pak provisi až 3% při
úrokování zápůjček 8 až 9%.
Nato podařilo se uzavříti půjčky u různých pe-
něžních ústavů na 6'6-7'5%, které upraveny byly
asi po roce na 6'5% úrokování. Provise, povolená
výborem a schválená valnou hromadou, vyplacena
ve výši 2% tak, jak jest to dosud obvyklé. Státní
revise uznala, že provise nebyla přemrštěná, a že
výpůjčky měly na tehdejší poměry velmi příznivé
úrokování, takže již v jednom roce se provise
sama zaplatila a vodní družstvo těmito výpůjčka-
mi získalo, a nikoli, jak se v interpelaci praví,
bylo poškozeno. Nebylo-li by těchto zápůjček, mu-
sela by býti práce zastavena a počet nezaměst-
naných byl by se asi o 300 osob zvýšil.
Není pravda, že bylo vyplaceno na neoprávně-
ných dietách Kč 21. 660. Diety za den stanoveny
byly podle tehdejších poměrů částkou Kč 30-40
včetně cestovného. Diety vypláceny byly všem
účastníkům schůze výborové hned ve schůzi a cel-
kový vyplacený obnos potvrzen na presenční listi-
ně. Diference nejsou možné, ježto obnosy byly při-
jaty před celým výborem, a mohly by vzniknouti
jen tím, že by presenční listina opozdivším se
členem výboru nebyla dodatečně podepsána.
Jinak pro dvacetičlenný výbor, zasedající každý
měsíc v letech 1912-1933, není položka vykazo-
vaná obnosem asi Kč 131. 000 veliká, zvláště uvá-
ží-li se, že na podniku bylo zúčastněno 10 obcí,
vzdálených od sebe až 15 km.
Že tvrzení, že některé stvrzenky jsou psány
tužkou a některé nejsou vůbec podepsány
(Kč 154.
080'26), neodpovídá skutečnosti, toho do-
kladem je úřední revise. Revisoři celý zúčtovací
elaborát dopodrobna prohlédli a takovýchto ne-
přístojností nevytkli, což by zajisté byli učinili,
kdyby takové závady byli zjistili. Jak dodatečně
bylo zjištěno, nebyly asi 3 stvrzenky vidovány
předsedou, jak to stanovy předpisují. Příjemcem
obnosy byly ale řádně stvrzeny.
Regulace Kyjovky svým rozsahem a technickým
pojetím byla v letech 1920-1931 neobvykle zají-
mavým objektem, takže přilákala řadu exkursí
studentů domácích i zahraničních a také i mnohé
význačné odborníky. Že se to při této příležitosti
neobešlo bez obvyklého pohostinství, jest samo-
zřejmé. Pohostinství poskytnuto bylo výborem na
účet vodního družstva a stát, ani zemský fond,
nebyly tím nijak dotčeny.
Účty vodního družstva byly vždy před valnými
hromadami vystaveny k veřejnému nahlédnutí a
bylo o nich na valných hromadách jednáno a do-
saženo schválení.
Není pravdivé tvrzení, že byly vedeny dvojí
výplatní listiny. Toto tvrzení jest naprosto ne-
správné, neboť při výplatě bylo vždy více osob
zúčastněných a peníze pokladníkem nebo správ-
cem stavby byly vyplácejícímu jen na jednu vý-
platní listinu poukázány a také jenom jednou
súčtovány.
Ad IV. a V.
Na popud ministerstva zemědělství byly zem-
ským výborem, příp. zemským úřadem, prove-
deny o hospodaření vodního družstva 3 účetní re-
vise a finanční kontroly, o nichž byly předloženy
ministerstvu zemědělství, příp. zemskému úřadu,
příslušné revisní zprávy.
Revise byly provedeny se vší důkladností a ne-
byly při nich zjištěny nijaké podstatné závady,
takže výtky interpelantů v té příčině jsou ne-
opodstatněny.
Revisní nález 10 členné revisní komise, sesta-
vené z revisoru-laiků, nemůže padati na váhu, a
nález touto revisní komisí vydaný byl sepsán,
aniž by byli funkcionáři družstevní slyšeni a
mohli podati vysvětlení. Ostatně nabyli členové
této re višní komise, až na jednoho - zjednavše
si patřičná vysvětlení, docela jiného přesvědčení
o celém hospodářství družstva, čemuž dali výraz
prohlášením ze dne 27. XII. 1937.
Dále neodpovídá pravdě tvrzení, že býv. příse-
dící zemského výboru Viktor Stoupal činil nátlak
na členy revisní komise nějakým dopisem, nebo
že radil k tomu, aby některé doklady byly odstra-
něny. Podobný dopis neexistoval a přísedící Stou-
pal radil jen ke klidu.
Ad VI.
Na valné hromadě v r. 1933 zvolen byl neprá-
vem nový výbor vodního družstva. Volba nepro-
váděla se dle zákona, dle zájmové plochy lístky,
nýbrž k podanému návrhu a na dotaz předsedy,
kdo s návrhem souhlasí, odpovídalo několik málo
osob hlasitě "Všichni" a tím považovali odhlaso-
vání za pravoplatné. Okresní úřad tyto nezákonné
volby samozřejmě zrušil, obzvláště z toho důvodu,
že působnost starého výboru vodního družstva
měla skončiti až dne 31. prosince 1937. Do no-
vého výboru byli zvoleni i 2 občané, kteří nebyli
vůbec členy družstva.
Podotýká se, že příslušný okresní úřad nebyl
interesovanými kruhy, t. j. členstvem vodního
družstva, nikdy žádán o zakročení v záležitosti
svolání valné hromady.
Ad VII.
Sestavení stavebního nákladu, uvedeného v in-
terpelaci, není správné. Subvence státní a zemská
čini i se zvýšením 10, 871. 000 Kč, příspěvek člen-
stva na vlastní práci 2, 169. 700 Kč a interkalární
úroky činí asi 3, 500. 000 Kč.
9
Velká výše interkalárních příspěvků zaviněna
byla hlavně členstvem, ježto se neplatily pří-
spěvky a byly vypůjčovány dokonce i obnosy na
splatné úroky, částečně i tím, že 10% subvence
jest vždy zadrženo a vyplácí se až po kolaudaci.
Dle původního rozpočtu z r. 1914 byl rozpočet
příspěvků na 1 ha dle protokolu ze dne 23. IX.
1920 792 korun rakouských, čili 7920 Kč. Při 80%
subvenci připadl na zájemníky podíl 20%, t. j.
1584 Kč na 1 ha, t. j. asi 330 Kč z 1 měřice prů-
měrně. K tomuto obnosu přistupují interkalární
úroky, které činí na 1 ha asi 1500 Kč, to je asi
300 Kč na 1 měřici.
Pokud se interpelace týká ministra spravedl-
nosti, odpovídá takto:
"Hospodaření vodního družstva v Moravské
Nové Vsi bylo již v r. 1934 a 1935 předmětem pří-
pravného vyhledávání, vedeného u okresního soudu
v Břeclavi. Trestní řízení bylo však podle § 90
tr. ř. zastaveno, neboť všechny informované
osoby, slyšené jako svědci, prohlásily, že nemohou
viniti žádnou určitou osobu, zejména určité členy
výboru družstva, z nějakého trestného činu, a při
revisích, provedených zemským úřadem, bylo hos-
podaření družstva shledáno v pořádku.
K opětnému zahájení trestního řízení neposky-
tuje obsah interpelace dostatek důvodů. "
V Praze dne 22. července 1938.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
1406/X.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslanců dr Neumana,
dr Patejdla, Bergmanna a Laňce
o pomoci jihočeskému tuhovému hornictví
(tisk 1338/I).
Otázka zařazení dovozu tuhy do povolovacího
řízení byla již vícekráte předmětem jednání po-
radního sboru pro otázky dovozu a vývozu při mi-
nisterstvu obchodu. Tento sbor neusnesl se dosud
doporučiti zavedení povolovacího řízení na dovoz
tohoto zboží pro protichůdná stanoviska intereso-
vaných složek o účelnosti takového opatření. Bylo
konstatováno, že tuha s vysokým procentním ob-
sahem uhlíku musí se dovážeti pro potřebu někte-
rých tuzemských výrobních odvětví. Tato odvětví
se vyslovila proti zavedení povolovacího řízení na
dovoz těchto druhů tuhy. Pokud pak jde o tuhu
s nízkým procentním obsahem uhlíku, v Černé
na Šumavě těženou, a z některých smluvních
států dováženou, tu omezování dovozu znamenalo
by porušení převzatých a dosud platných ob-
chodně-politických závazků.
Ministerstvo obchodu s ostatními interesova-
nými činiteli záležitost tuto dále sleduje a snaží
se najíti takové řešení, jímž by se docílilo kom-
promisu v protichůdných zájmech a dosáhlo toho,
že by došlo ke zvýšení odběru tuhy domácí těžby.
V Praze dne 26. července 1938.
Ministr obchodu:
Mlčoch v. r.
1406/XI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance J. Slavíčka
ve věci truhlářských dílen při poštovní
správě (tisk 1338/III).
Poštovní správa podniká truhlářské práce ve
vlastní režii jen v takovém rozsahu, jakého si
vynucují současné provozní poměry. Tato skuteč-
nost jest na první pohled patrná z toho, že dílna
ředitelství pošt a telegrafů v Praze, jemuž pod-
léhá přes 1500 poštovních úřadů, zaměstnává
pouze 12 truhlářů a 4 lakýrníky. Její podnikové
dílny nemohou se proto co do rozsahu i vybavení
rovnatí ani zdaleka podnikovým dílnám jiných
veřejných podniků a ústavů.
Činnost zmíněné dílny omezuje se pak většinou
na opravy nábytku nepatrného rozsahu; prová-
dění větších oprav a výroba nových kusů nábyt-
kových děje se pouze v těch případech, kdy by ne-
mohly soukromé firmy dodržeti potřebné dodací
lhůty.
Ve snaze po úspornosti omezují poštovní úřady
své žádosti o příděly a výměnu nábytku na nej-
menší míru. Proto se ukáže často potřeba velmi
chatrný kus nábytku ihned vyřaditi z provozu a
nahraditi jej novým. Často se ukáže naléhavá po-
třeba opatřiti ihned vnitřní zařízení pro některý
nově zřízený poštovní úřad nebo poštovní pře-
pážku, která má býti otevřena, na př. na nějaké
výstavě nebo jiném podniku.
Ve všech těchto případech naléhavost potřeby
nábytku nepřipouští, aby na potřebný nábytek
bylo rozepisováno ofertní řízení, které spolu s ča-
sem, potřebným pro výrobu nábytku u živnost-
níka, způsobilo by průtah v neodkladné dodací
lhůtě a tím po případě i ohrozilo provoz toho kte-
rého úřadu.,
Opravy nábytku, prováděné dílnou poštovní
správy, jsou často pro desolátní stav opravova-
ných kusů velmi pracné a vyplácejí se jen proto,
že jsou prováděny ve vlastní režii a že jest při
nich využíváno i zachovalých částí starého ná-
bytku, který jest již k celkové opravě nezpůsobilý.
Zadávání těchto oprav živnostníkům bylo by pro
administrativní neřešitelnost a naprostou neren-
10
tabilnost nemožné a proto by bylo nutno v mnoha
případech značným nákladem opatřiti nábytek
nový a pokud nejsou potřebné investiční pro-
středky po ruce, ponechati u úřadu starý nábytek
až do jeho úplného zničení.
Pokud se týče konkrétní stížnosti do předělá-
vání vnitřního zařízení poštovního úřadu Praha 2
v Praze I,, Kaprová ul., poštovními zaměstnanci,
nutno uvésti, že nešlo v tomto případě o roz-
sáhlejší úpravy, nýbrž pouze o prodloužení a po-
sunutí přepážky, které musilo býti v zájmu pro-
vozu zmíněného úřadu provedeno v době co nej-
kratší.
O oprávněnosti tvrzení, že zadáváním dodávky
vnitřního zařízení soukromým firmám nelze
v mnoha případech dosáhnouti potřebné dodací
lhůty, svědčí celá řada případů, kdy firmy buď
vůbec na naše vyzvání nabídky na dodávku vnitř-
ního zařízení nepodaly, nebo dodávku splnily
dlouho po sjednané dodací lhůtě, nebo konečně
dodávku provedly špatně, neodborně nebo ze špat-
ného materiálu.
Z velmi bohatého spisového materiálu, který
v tomto směru jest k disposici, uvádíme namát-
kou:
Poštovní úřad Čakovice marně vyzýval pětkrát
čtyři místní živnostníky, aby podali nabídky na
zhotovení závětří.
Poštovní úřad Gossengrün vyzval k podání na-
bídek na opravu nábytku 4 firmy, ale nabídku
podala pouze jedna.
U. poštovního úřadu Boletice n. Labem byla za-
dána oprava kancelářského zařízení místní firmě;
firma byla o zadání vyrozuměna dne 29. srpna
1936 a bylo žádáno, aby s opravou ihned bylo
započato. Dne 2. října 1936 firma oznámila do-
pisnicí poštovnímu úřadu, že je prací přetížena
a že na nabídku nereflektuje.
Pro poštovní úřad České Budějovice 2 byla za-
dána soukromé firmě oprava a nátěr skříně a
psacího stolu dne 2. listopadu 1935. Přes veškeré
urgence dodávku firma vůbec neprovedla.
Jedním z posledních případů byl zamýšlený ná-
kup dvou velikých psacích pultů pro dvoranu
hlavní pošty pro dobu všesokolského sletu. Vzhle-
dem k naléhavosti provedení zmíněné dodávky
byla při jejím zadání sjednána s firmou 21denní
dodací lhůta. Později na žádost firmy byla tato
lhůta prodloužena o dalších 12 dní. Asi po 14 dnech
však firma zadávací dopis vrátila s poukazem, že
nemůže dodávku vyříditi.
Při zadávání opravy nábytku a zhotovení spe-
ciální skříně pro telegrafní ústřední stanici
v Praze ze tří vyzvaných firem podala nabídku
pouze jedna. Ostatní dvě firmy přesto, že předem
telefonicky poštovní správu svou účastí na sou-
těži ujistily, ani nepoužité nabídkové formuláře,
jejichž vyhotovení bylo dosti pracné, nevrátily.
Uvedené případy jsou pouze nepatrnou částí
těch, které se v posledních letech při zadávání
vnitřního zařízeni udaly.
Podrobnou kalkulací, která jest vedena o čin-
nosti zmíněných dílen, jest nezvratně prokázáno,
že jejich provoz jest rentabilní a že dílny pracují
velmi spolehlivě, odborně, dochvilně a levněji než
soukromí živnostníci. Kdyby všechny práce i men-
šího rozsahu měly býti zadávány soukromým fir-
mám, nestačily by naprosto pro opatření potřeb-
ného vnitřního zařízení dosavadní investiční pro-
středky a bylo by nutno je buď podstatně zvýšiti
anebo ponechati vnitřní zařízení poštovních úřadů
v sešlém stavu.
Ve svých dílnách zaměstnává poštovní správa,
pouze školené truhláře a lakýrníky, kteří byli na-
mnoze přijati do služeb poštovní správy na svoji
žádost a jen právě proto, že byli kvalifikovanými
řemeslníky. Svoje řemeslníky zaměstnává poš-
tovní správa jen v mezích zákonem stanovené
pracovní doby a honoruje je mzdou, postačující
k uhájení slušné životní existence.
Jest mylným názorem, že zastavením provozu
zmíněných dílen klesla by snad nezaměstnanost
v řadách řemeslníků truhlářů, neboť potom roz-
šířili by opět řady těchto nezaměstnaných ti, jichž
by nemohla zaměstnávati poštovní správa.
Zrušení dílen uvolnilo by snad několik prů-
myslově zdatných jedinců, avšak škodu by utrpěl
stát, a tím i veškeré poplatnictvo. Likvidací
těchto dílen nezískali by vůbec malí živnostníci
a podnikatelé, kteří jsou odkázáni na ruční vý-
robu, neboť nemohou nikdy ani cenově konkuro-
vati se strojní velkovýrobou, ani nemohou splniti
přijatelné dodací lhůty.
Právní theorií i konstantní judikaturou Nejvyš-
šího správního soudu není uznávána za činnost,
podléhající živnostenskému řádu, ta činnost, která
jest provozována bez úmyslu dosíci výdělku a čin-
nost, provozovaná jen pro vlastní potřebu. Stejně
není provozováním po živnostensku zaměstnání
v poměru služebním, t. j. v rámci podniku, jemuž
tato osoba slouží pouze pro účely podniku a za
pevnou mzdu, a to ani na straně osoby zaměst-
nané, ani na straně podniku, u něhož jest tato
osoba zaměstnána. (Srv. N. s. s. 6. 10. 31, č. 15. 444
a 15. 445, B 3875 12. IX. 33, č. 14. 937 B 10. 704,
rozh. 3. 4. 1925, č. 8594 atd. ).
Stejně zásadně nebrání živnostenský řád, aby
někdo, kdo není sám živnostníkem, živnostenské
práce výlučně pro svoji potřebu prováděl oso-
bami, které přijme do služebního poměru (Srv.
nálezy N. s. s. Boh. 3845 a 3875).
Z uvedeného jest patrno, že provozováním vlast-
ních truhlářských dílen nedopouští se poštovní
správa ani činnosti, která by odporovala živno-
stenskému řádu, nebo kterémukoliv jinému práv-
nímu předpisu.
Veškeré vpředu uvedené skutečnosti byly již
svého času sděleny poštovní správou jak spole-
čenstvu mistrů truhlářů v hlavním městě Praze
k jeho podání ze dne 8. dubna 1937, tak i mini-
sterstvu obchodu.
Kromě toho výnosem ministerstva pošt a tele-
grafů ze dne 28. května 1937, č. 35. 098-XIII-1937,
byla ve snaze vyhověti pokud možno požadavku,
uvedenému v citovaném podání, omezena činnost
truhlářských dílen u poštovní správy na skutečně
neodkladné práce, v první řadě udržovací a men-
šího rozsahu.
Z důvodů dříve uvedených a zejména též proto,
že jest činnosti truhlářských dílen při poštovní
správě k řádnému a bezvadnému chodu podniku