7

1405/VII.

Interpelácia

poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra

vo veci surového zneužitia úradnej moci a
volebného teroru vedúceho notára Andreja
Vojtúna v Ohradzanoch (okr. Humenné).

Dňa 4. júla 1938 podal som na vedúceho no-
tára Andreja Vojtúna v Ohradzanoch (okres Hu-
menné) trestné oznámenie na štátne zastupiteľ-
stvo v Košiciach tohto obsahu:

"Dňa 3. mája 1938 dostavil sa úradne do obce
Sopkovce (okres Humenné) vedúci notár z Ohrad-
zan, notársky tajomník Andrej Vojtún. Svolal ob-
čanov k starostovi obce a dostavivších vyzval rad
- radom, aby sa podpisovali pätkrát na spisy,
ktoré ležaly pred nim na stole, takto vyzval
k podpisu aj Andreja Hodom, obyvateľa v Sop-
kovciach, ktorý však túžiac, že ho chce dostať na
kandidačnú listinu agrárnej strany, odmietol pod-
pis. Nato ho notár vyzval, aby sa podpísal ihneď,
lebo že bude nástupcom Jána Hodoru v CPO.
Andrej Hodora sa podpísal na neznáme listiny ako
vyzvaný funkcionár CPO. Keď boly kandidačné
listiny vytlačené, na agrárnej listine objavilo sa
aj meno Jána Hodoru bez jeho vedomia a súhlasu
z čoho je zrejmé, že jeho podpis notár Vojtún
vylákal nie pre úradnú potrebu pre CPO, ale na
volebné listiny agrárnej strany.

Keďže tu ide o surové zneužitie úradnej moci,
proti vedúcemu notárovi Andrejovi Vojtúnovi po-
dávam trestné oznámenie a žiadam, aby bolo proti
nemu zavedené trestné pokračovanie. Nech sú vy-
počutí očití svedkovia: Andrej Hodora, roľník,
Viktor Gajdoš a Ján Zubaj, roľníci, všetci oby-
vatelia v Sopkovciach. "

Z tohto trestného oznámenia jasne vysvitá, že
vedúci notár Vojtún, nehľadiac na svoje posta-
venie choval sa ako drzý korteš, pričom zneužil
svoje úradné postavenie notára a prevádzal po-
mocou CPO volebný teror! Notár tento je známy
v notariáte ako človek násilný, brutálny a drzý,
čím sa dá vysvetliť aj to, že občania jeho teroru
podľahli.

Pýtam sa preto pána ministra:

či je ochotný účinkovanie tohto renitentného
úradníka dať dôkladne vyšetriť?

či je ochotný notára Vojtúna pre volebný teror
a surové zneužitie úradnej moci aj pomocou CPO,
dať ihneď suspendovať?

čo hodlá pán minister zariadiť, aby sa v budúc-
nosti predišlo podobným machináciám u obecných
notárov na slovenskom východe?

Či je ochotný pán minister postarať sa konečne
o to, aby obecný notári boli skutočne vo svojich

úradoch verejnými úradníkmi a nie obyčajnými
straníckymi kortešmi, česť nepatrným výnimkám.

V Prahe, dňa 12. júla 1938.

Haščík,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,

Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský, Sidor,

Sivák, Suroviak, Slušný, Schwarz, dr Sokol, Šalát,

dr Tiso, Turček, dr Wolf, Bródy, dr Pješčak.

1405/VIII.

Interpelácia

poslanca Štefana Haščíka
ministrovi školstva a nár. osvety

vo veci surového zneužitia úradnej moci a

škandalózneho chovania sa správcu učiteľa

Müllera vo Vrbovci na prednáške o brannej

výchove.

Správca učiteľ Gustáv Müller vo Vrbovci, okres
Michalovce, dal dňa 10. júla 1938 popoludní o 16.
hod. vybubnovať v obci, aby sa všetci občania
zešli v budove štátnej ľudovej školy na prednášku
brannej výchovy. Sotva došlo niekoľko ľudí do
triedy, učiteľ Müller dal im podpisovať hárok,
o ktorom sa len neskôr dozvedeli, že je to prejav
vernosti vláde a vraj republike. Takto sbieral pod-
pisy aj vtedy, keď prevádzal v obci súpis hydiny.
Teprve potom začal v triede shromaždeným obča-
nom prednášať o brannej výchove, ale takým spô-
sobem, že to pobúrilo všetkých prítomných. Sotva
otvoril ústa, začal tým najsurovejším spôsobem
štvať proti predstaviteľom Hlinkovej slovenskej
ľudovej strany. Vyhlásil, že Hlinka je chorý na
akúsi špatnú chorobu a že miesto neho dr Tiso
a Sidor, poslanci N. S., týto darebáci a sopliaci
chcú sa dostať na vyššie stolky. Rečnil aj o po-
zemkovej reforme, pričom nadával na Hlinkovú
stranu a podobne drze a surove kritizoval aj jej
parlamentné účinkovanie.

Keď sa ľudia rozchádzali, boli naplnení nie len
odporom a hnusom, ale verejne protestovali a
vyhlásili, že ak sa má takto prevádzať branná
výchova, že nikdy viac na ňu neprídu.

Toto škandalózne chovanie učiteľa Müllera v bu-
dove štátnej ľudovej školy na prednáške brannej
výchovy je drzým a surovým zneužitím úradnej
moci a verejného poburovania, čo bude mať ná-
sledky aj pred súdom, lebo učiteľ-pedagog, ktorý
sa takto chová, patrí do blázinca, alebo do kri-
minálu, ale nie na katedru.

Pýtam sa pána ministra:

Či má o tomto neslýchanom škandále správcu
učiteľa Müllera vedomosť?

či je ochotný tohto nespratneho a dnes nemož-
ného učbára z Vrboviec okamžite odstrániť?

či je ochotný pán minister toto surové zneuži-
tie úradnej moci v školskej budove a vedomé po-


8

škodzovanie štátny interesov pri brannej výcho-
ve dať prísne vyšetriť a vinníka pohnať k zodpo-
vednosti?

Čo hodlá pán minister zariadiť, aby učebne štát-
nych škôl neboly rejdištia pre politických kor-
tešov?

Ako chce pán minister v budúcnosti zamedziť
zneužívanie brannej výchovy v štátnych školách
k surovým a drzým kortešským výstupom?

V Prahe, dňa 12. júla 1938.

Haščík,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,

Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský, Sidor,

Sivák, Slušný, Suroviak, Schwarz, dr Sokol, Šalát,

dr Tiso, Turček, dr Wolf, dr Pješčak, Bródy.

1405 IX (překlad).

Interpelace

poslance J. Révaye
ministrovi školství a národní osvěty

o disciplinární komisi pro profesory střed-
ních škol a učitelských ústavů u zemského
úřadu v Užhorodě.

Jak těžce působí skoro škodlivá nečinnost zmí-
něné komise a jak ona podkopává důvěru těch,
jimž bylo souzeno očekávati od nich spravedlivé
rozhodnutí, vidíme z příkladu níže uvedeného.

Proti dr Michalovi Hupalovskému, státnímu
profesorovi stát. reálného gymnasia v Chustu,
který jest ukrajinské národnosti, bylo zavedeno
disciplinární vyšetřování na základě udání ře-
ditele gymnasia dr Vasila Sulinčaka, jenž jest
orientován velkorusky.

O tom byl zmíněný profesor uvědomen pod č.
138. 116/20 ai 1935 zemského úřadu v Užhorodě.
To se stalo podle rozhodnutí zmíněné komise ze
dne 6. června 1935, č. 20/I disc., jímž byl mu za-
staven platový postup podle odst. 3 §u 60 pro-
fesorské služební pragmatiky. Důvody zavedení
disciplinárního řízení mu nebyly uvedeny žádné.

Na žalobní spis čekal dr Michal Hupalovský až
do 14. prosince 1937 (to jest přes 30 měsíců), a
konečně jej dostal pod č. 20/5 ai 1937, kde mu te-
prve oznámili, že podle § 121, odst. 1 služební
pragmatiky pro profesory se zavádí proti němu
disciplinární řízení, jelikož porušil své povinnosti
podle § 27 služební pragmatiky. Tohoto provinění
se prý obviněný dopustil dne 5. prosince 1934
při konferenci prof. sboru stát. reálného gymna-
sia v Chustu. Obviněnému vytkla disciplinární
komise, že prý se při této konferenci choval ne-
uctivě, netaktně ke svému bývalému řediteli, po-
dezíraje ho zároveň z jednostrannosti a předpoja-
tosti a užívaje při tom takových vyjádření, jako:
"Prosím, aby vyšší úřad mne vzal do ochrany",
při hlasování se odvolal obviněný profesor k prof.

sboru s dotazem, zda-li ředitel, který mu nedovolil
na konferenci hájiti prof. Natálii Baličkou, rovněž
ukrajinské národnosti, jednal správně či nikoliv?
Mimo to byl tento profesor obviněn, že vytýkal
řediteli jeho tón při jednání se zmíněnou prof.
Natálii Baličkou, následkem čehož ona přerušila
svou obhajobu a obviněný prý to považoval za
omezení svobodného projevu.

Mimo to vytýká disciplinární komise obvině-
nému profesoru, že považoval za omezení svobod-
ného projevu to, že profesorský sbor nemá práva
podávati na konferenci volné návrhy, neboť ře-
ditel žádá, aby byly podány na 24 hodin před
konferencí.

To jsou všechna obvinění, která byla vznesena
proti obviněnému profesoru dr Michalovi Hupa-
lovskému a pro která jest již tři léta v discipli-
nárním vyšetřování, ale nebyl ani jednou vy-
slechnut.

Takto nebyla poskytnuta tomuto profesoru
možnost rozhodně vyvrátiti své obvinění a do-
kázati svědky, profesory, bývalými žáky a ro-
diči, že ředitel dr V. Sulinčak byl skutečně jedno-
stranný a zneužíval svého úředního postavení,
hlavně tenkrát, když šlo o ukrajinské věci.

1. Ví pan ministr o výše zmíněných nepravidel-
nostech, za jaké trpí na Podkarpatské Rusi naši
pokrokoví profesorové, kteří jsou podřízeni
správě ústavu přichylné Rusům?

2. Jest pan ministr ochoten neprodleně vyše-
třiti tuto věc, aby nevinný profesor nebyl v dis-
ciplinárním vyšetřování plná tři leta a to bez je-
diného výslechu?

3. Může pan ministr klidně snášeti, že se po
celá léta zadržuje nevinným profesorům platový
postup, což musí v nich vzbuditi nedůvěru v jejich
nadřízené úřady?

V P r a z e dne 2. srpna 1938.

Révay,

Srba, Hladký, A. Langer, František Němec, Va-
verka, Neumeister, Jurnečková-Vorlová, Klein,
Ešner, Dr. Mareš, Pik, Kopasz, J. Kučera, Jaša,
Dlouhý, Tymeš, Nový, Benda, Tayerle, Polach,
Stivín.

1405/X. (překlad).

Interpelace

poslance dr. L. Wolfa
ministrovi vnitra

o nesnesitelném jednání státní policie
v Českém Těšíně.

Státní policie v Českém Těšíně se pokouší ne-
připustiti žádný projev polského lidu, týkající se
prokázání křivd na něm páchaných, a kritiky po-
stupu rozličných úřadů vůči němu. Na shromáždě-
ních je nepřípustný každý výrok, týkající se kri-


9

tiky postupu žeských úřadů a činovniků v po-
měru k polské menšině, komisaři na schůzích pří-
tomní přerušují řečníka, a potom sepisují udání
pro nepatrné projevy nejen na samého řečníka,
nýbrž i na předsedu proto, že předseda neodňal
řečníkovi slovo. Dne 19. června 1938 dokonce po-
licejní komisař z tohoto důvodu rozpustil shro-
máždění Svazu Poláků, Následkem toho se vy-
tvořila taková nejistota, že řečník vůbec neví, co
má mluviti, a polský lid trpí tímto nesnesitelným
policejním režimem. O svobodě projevu a tisku
nelze za takových podmínek vůbec mluviti.

Pan ministr ráčí zjistiti v okresních soudech
frýštátském, bohumínském, českotěšínském a ja-
blunovském a u krajského soudu v Moravské
Ostravě, že počet vyšetřování pro shromáždění
a pro úplně nevinné projevy je neobyčejně vy-
soký. Takový postup čím dále tím více pobu-
řuje lid a vzbuzuje u něho stále větší nespoko-
nost.

Stejně jedná státní policie při censurování pol-
ského tisku a to nejen časopisu "Dziennik
Polski", nýbrž i časopisů "Robotnik Slaski",
"Ewaagelik", "W Obronie Prawdy" a "Nasz
Lud".

Časopis "Dziennik Polski" byl letos do 30. čer-
vence 1938 zabaven 73 krát a to na 257 místech.
Všechna zabavení dokazují, že ti, kdož provádějí
eensuru, nemají žádné vůdčí myšlenky, ani se
zřetelem na spolužití obou národů, ani se zřete-
lem na zásady svobody tisku. V polském tisku se
zabavuje bezmyšlenkovitě, zabavují se věci otiš-
těné z jiných novin, zabavuje se každá stížnost
a každá kritika.

Jako příklad uvádíme odstavce zabavené
v č. 169 časopisu "Dziennik Polski" ze dne 20. čer-
vence 1938, a to z článku nadepsaného "Naše po-
žadavky a jejich vyřízení". V tomto článku, ve
kterém se mluví o tom, co vláda dosud z pol-
ských požadavků splnila, byly zabaveny tyto od-
stavce:

"Úvahy však, ze po dvě desetiletí trval nenor-
mální stav, odporující zákonům republiky, křiv-
dící polskému lidu v těch věcech, že jsme násled-
kem toho utrpěli ohromné hmotné škody a ztráty,
že ještě větší byly škody mravní, způsobené bojem
o ústavou zaručená práva na všechny ty úkony
státu a vlády, že v tomto boji jsme zničili a zmařili
tolik energie a životních sil, které mohly býti vy-
užity ke vznešeným cílům pro kulturu národa a
sblížení shodně kráčejících dvou slovanských ná-
rodů, ---- vůbec v nás nevzbuzují náladu plnou

radosti. "

Dále byl ponechán odstavec, že o nepočestnosti
rozhodují ti, kdož mají z odstranění některého
člověka nějaký užitek, a zabaveno:

"Dělníci propuštění z práce pro politické věci,
pro zdůrazňování své národnosti a obranu polské
věci, nemohou býti přijati - neboť jen proto byli
označeni jako "nespolehliví", nejistí z ohledu
na stát.

Dále bylo ponecháno, že jsme očekávali, že vy-
řízení našich požadavků odsoudí dosavadní zachá-
zení s polskou věcí jako s celkem jako neodůvod-
něné, nelegální a tím povznese náš lid na duchu,
a bylo zabaveno:

"To, co jsme se dosud dověděli od vlády, nemá
té tendence, nemůžeme tedy přijíti před náš lid
a říci mu, aby se nebál o svou budoucnost, neboť
bdi nad ní vláda, neboť vláda tato změní náladu
našeho okolí, neboť naši čeští spoluobčané nás
uznají za sobě rovné a rovnoprávné a budeme se
moci svobodně vyvíjeti po stránce občanské i ná-
rodní. "

Jelikož takový postup může vésti ke stále vět-
šímu zapletení poměrů na Těšínsku a k prohlou-
bení propasti mezi národem polským a českým
a tím také mezi oběma státy, proto se dožadujeme
změny a tážeme se:

Co hodlá pan ministr učiniti, aby se udělala pří-
trž tomuto postupu policie na Těšínsku, který se
neshoduje s duchem ústavy a s duchem demokra-
tické republiky?

V P r a z e dne 2. srpna 1938.

Dr Wolf,

Šalát, Sidor, dr Sokol, Hlinka, Suroviak, dr Pješ-

čak, Slušný, Bródy, Drobný, Florek, Čavojský,

Haščík, Kendra, Schwarz, Dembovský, Turček,

Danihel, dr Pružinský, Longa, dr Tiso, Sivák.

1405/XI.

Interpelácia

poslanca Andreja Hlinku
ministrovi spravodlivosti

o konfiškovaní "Slovenskej pravdy" zo dňa
22. mája 1938, číslo 119.

V 119, čísle "Slovenskej pravdy" na prvej strane
v článku "Pozor na nich!" skonfiškoval cenzor
toto:

"5. jún môže byť rozhodujúcim dňom boja za
autonómiu, čo znamená za lepšiu budúcnosť Slo-
venskej krajiny. "

Táto veta bola konfiškovaná bez príčiny, lebo
neobsahuje nič protištátneho, nič protizákonného.

Pýtame sa preto p. ministra spravodlivosti:
Či vie o tejto činnosti cenzúry v Bratislave?

V Prahe, 2. augusta 1938.

Hlinka,

Čavojský, Longa, dr. Pružinský, Suroviak, Sivák,
dr. Tiso, dr. Wolf, Bródy, dr. Pješčak, Drobný,
Turček, Schwarz, Kendra, Dembovský, Haščík,
Slušný, Šalát, Florek, Danihel, dr. Sokol, Sidor.


10

1405/XII.

Interpelácia

poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra

vo veci zneužívania okresných náčelníkov

a obecných notárov politickými stranami

k agitačným volebným úkonom.

Pri posledných obecných voľbách, prevených
dňa 22. a 29. mája, potom 12. júna 1938, vzbudilo
všeobecné pohoršenie na východnom Slovensku
chovanie veľmi mnohých okresných náčelníkov a
obecných notárov, ktorí bez ohľadu na svoj stav a
úradné postavenie, chovali sa horšie a odpornejšie,
než poslední najatí korteši.

Notár Andrej Vojtún v Ohradzanoch na pr. zne-
užitím svojho úradného postavenia vystupoval
verejne ako agitátor agrárnej strany a terorom
formálne donucoval občanov, na jeho úradnom
vlive a milosti závislých, aby podpisovali kandi-
dačnú listinu agrárnej strany ako voličia a kandi-
dáti v obciach Ohradzanoch a Sopkovciach.

Podobne sa choval aj notár Poliak vo Vyšnej
Radvani, ktorí zasa terorizoval občanov v Hra-
bovci a celý rad obecných notárov v okrese snin-
skom, sobraneckom, trebišovskom, vranovskom a
kapušianskom. Notári a okresní náčelníci, súc te-
rorizovaní vedúcimi činiteľmi agrárnej strany, vy-
konali zo strachu o holú existenciu všetko, čo im
bolo nakázané. Voličstvu sľubovali všetko možné
a nemožné a kde to nešlo podobrotky, tam sa po-
užíval teror. Podobne aj u voličstva Hlinkovej slo-
venskej ľudovej strany, ktoré nechcelo parírovať
a ktoré nebolo ochotné podrobiť sa diktátu výkon-
ných orgánov vládnych. Vedúci notár v Čergove
do zasadnutia volebnej komisie pozval na pr. po-
hraničného financa, ktorý s puškou v ruke zastu-
poval nár. soc. stranu. V takomto ovzduší bol
pravda nútený zmocnenec Hlinkovej ľudovej
strany odvolať kandidačnú listinu v Čergove už
podanú a pristúpiť na spoločnú kandidátku za ČSR
a demokraciu.

Jednotné kandidačné listiny agrárnej strany a
kand. listiny za ČSR a demokraciu v Zemplíne sú
výplodom volebného teroru okresných náčelníkov
a obecných notárov, ktorí nútení boli takto pokra-
čovať preto, lebo to bola výslovná žiadosť krajin-
ského prezidenta Országha, ktorý túto svoju žia-
dosť kategoricky zdôraznil na spoločných pora-
dách okresných náčelníkov.

Zneužívanie verejných a štátnych úradníkov na
Slovensku k partajníckym machináciám a voleb-
nému teroru nie je akciou miestnou a individuál-
nou, ale je to akcia shora organizovaná, pravda,
na nátlak strany agrárnej, ktorá využívajúc po-
stavenie ministerského predsedu a ministra vnútra
ako svojich stranníkov, takto si chcela zaistiť a
si ešte aj dnes zaisťuje primát politický, stran-
nícky a mocenský na Slovensku.

Keďže toto strannícke zneužívanie štátnych a
verejných úradníkov na Slovensku, ale menovite
okresných náčelníkov a obecných notárov, odpo-

ruje nielen princípu demokracie, ale aj slušnosti,
spravedlnosti a zákonným predpisom, pýtame sa
pána ministra:

či má o tomto zneužívaní okresných náčelníkov
a obecných notárov na východnom Slovensku ve-
domosť?

či je ochotný p. minister urobiť už raz koniec
týmto----------pomerom a volebným metódam?

či je ochotný p. minister postarať sa o to, aby
okresní náčelníci a obec. notári prestali byť kor-
tešmi agrárnej strany a plnili už raz len svoju,
zákonom predpísanú povinnosť?

či je ochotný p. minister postarať sa o to, aby
sa okresní náčelníci a obec. notári na Slovensku
nemiešali do priebehu volebných úkonov ako par-
tajní exponenti a korteši?

Či je ochotný p. minister proti stranníckym agi-
tátorom v úradoch aj trestne zakročiť?

V Prahe, dňa 14. júla 1938.

Haščik,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,

Hlinka, Kendra, Longa, dr. Pružinský, Sidor,

Sivák, Slušný, Suroviak, Schwarz, dr. Sokol, Šalát,

dr. Tiso, Turček, dr. Wolf, Bródy, dr. Pješčak.

1405/XIII.

Interpelácia

poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra

vo veci politizovania a zneužívania úradnej

moci veliteľa četníckej stanice, hlav. četn.

strm. Koláčka v Snine.

Veliteľ četníckej stanice v Snine, hlav. stráž-
majster Koláček prichytil v noci z 11. na 12.
júna mladíkov: Jána Pavlíka, Štefana Mariniča
a Michala Hrešku, obyvateľov v Snine, ako ma-
ľovali vápnom volebné číslice na chodníky po
ulici a tiež na brány a budovy. Stalo sa to okolo
3. hod. v noci 12. VI. t. r. Hlav. četn. strm. Ko-
láček hned pri pristihnutí chlapcov Michala
Hrešku bez akejkoľvej príčiny tak udrel s ve-
drom, v ktorom mali vápno, po hlave, že Hreško
4 dni ležal doma s opuchlou hlavou a nepočul ani
na ucho. Otiec ho len preto nezaviedol k lekárovi,
lebo mu chlapec zo strachu nechcel vyzradiť, že
ho omráčil veliteľ četn. stanice Koláček.

Je zaujímavé, že Koláček pristihnutých mladí-
kov hneď aj zatknúl a zaviedol na okresný úrad,
kde ích počas nočnej hodiny vyšetroval (od 3. hod.
do 6. hod. ) ako zločincov, hoci všetkých troch
osobne dobre pozná. Toto trojhodinové macero-
vanie mladíkov dialo sa, ako to Koláček v liste,
mne zaslanom sám doznáva, za účelom zistenia
totožnosti mladíkov.

Hl. strm. Koláček podal na všetkých zatknu-
tých mladíkov trestné oznámenie, že bez svolenia


11

majiteľa Michala Štofiry, bezprávne odcudzili mu
30 kg. vápna. Toto tvrdenie Koláčka je obyčajná
vymyslenina a vedomé zavádzanie úradov. Šuhaji
vzali si vápna 5-6 kg. so súhlasom brata maji-
teľa Jána Štofiru a teda nič neodcudzovali. Je ka-
rakteristické, že Koláček niekoľkokrát molestoval
Michala Štofiru na ulici a dokonca na poli pri
práci, aby sa prihlásil ako poškodený, čo prirod-
zene M. Štofira ako podlé cigánstvo odmietnúl.

Koláček podal trestné oznámenie na mladíkov
aj preto, že maľovaním volebných číslic na chod-
níky, vraj ohrozovali bezpečnosť tela chodcov, hoci
aj malé decko vie, že v lete vápno uschne behom
pár minút. Koláček však potreboval za každú cenu
"delikt", lebo sa malo podať trestné oznámenie čím
závažnejšie proti príslušníkom Hlinkovej sloven-
skej ľudovej strany.

Koláček našiel vo vedru mladíkov aj niekoľko le-
tákov "Slováci Slovenky!" ktoré krajinský úrad
zakázal kolportovať. Úradný zvestník prišiel do
Sniny dňa 11. júna, v ktorom bol publikovaný zá-
kaz, ale to Koláčkovi postačilo k podaniu trestného
oznámenia na mladíkov pre porušovanie tlačového
zákona ten deň v noci, čo mladíci vedieť nemohli.

Koláček podal trestné oznámenie na mladíkov aj
pre poškodzovanie cudzieho majetku, lebo namaľo-
vali volebné číslo na garáž Dr. Hoffmana, ktorý
vraj žiadal vyšetrovanie a oznámenie páchateľov.
Ani toto tvrdenie Koláčka nie je pravdivé, lebo Ko-
láček sám vyhľadal Dr. Hoffmana a nahováral ho,
aby sa prihlásil ako poškodený:

Pravda, Koláček už nevidel, ako tú istú noc ma-
ľovali volebné čísla korteši iných politických strán.

Z uvedených prípadov jasne vysvitá, že hláv.
četn. strážmajster chová sa v Snine nie ako veliteľ
četníckej stanice, ale ako obyčajný politický korteš,
ktorý vo svoje zaslepenosti stranníckej a vo svo-
jej nenávisti proti Hlinkovej slovenskej ľudovej
strane ide tak ďaleko, že nahovára ľudí (Michal
Štofira a Dr. Hoffman) k zlomyseľným a neprav-
divým údajom, len aby sa mohol na svojich obe-
tiach pomstiť: Fakt, že Koláček udrel vedrom po
hlave sotva 17. roč. Hrešku svedčí však aj o ne-
obyčajnej trúfalosti, surovosti a drzosti tohto poli-
tického korteša v četníckej uniforme. Tíranie mla-
díkov v nočnej hodine od 3-6 hod. len preto, aby
"zistil" totožnost, je perfidnosť a brutalita. Samo-
zrejme, že pobyt takýchto četníckych orgánov
budí na Slovensku nenávisť a odpor a je v štát-
nom záujme, aby boli zo Slovenska bez meškania
odstránené.

Pýtam sa preto pána ministra vnútra:

či má o tomto účinkovaní veliteľa četn. stan.
Koláčka vedomosť?

Či je ochotný p. minister dať uvedené prípady
čo najprísnejšie vyšetriť a vinníka pohnať k zod-
povednosti?

či je ochotný p. minister tohto politizujúceho a
svoju úradnú moc tak surové zneužívajúceho čet-
níckeho veliteľa zo Slovenska odstrániť?

Čo hodlá pán minister zariadiť, aby takéto ne-
morálne -------spôsoby četníctva boly na východ-
nom Slovensku pre budúcnosť znemožnené?

V Prahe, dňa 12. júla 1938.

Haščík,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,

Hlinka, Kendra, Longa, dr. Pružinský, Sidor,

Sivák, Slušný, Suroviak, Schwarz, Šalát, dr. Sokol,

dr. Tiso, Turček, dr. Wolf, dr Pješčak, Bródy.

Pôvodní znění ad 1405/1.

Interpellation

des Abgeordneten Adolf Jobst
an den Landwirtschaftsminister

wegen grundloser Entlassug des Alfred

Töpfl aus Schattawa No. 18 bei der staat-

, liehen Forstverwaltung in Schattawa.

Afred Töpfl aus Schattawa war bei der staatli-
chen Forstverwaltung in Schattawa als Waldar-
beiter beschäftigt und wurde am 9. Juli 1938
durch den Forstkontrollor Schebestl onne Angabe
eines Grundes fristlos entlassen.

Alfred Töpfl ist Mitglied der Sudetendeutschen
Partei und wurde wegen seines Bekenntnisses am
6. VI. 1938 von einem - trotz Versammlungs-
und Aufmarschverbotes - marschierenden Zug
von ungefähr 100 Kommunisten mit Steinen be-
worfen und mit Messern bedrängt. Es liegt der
Verdacht nahe, daß Alfred Töpfl nur wegen sei-
ner Mitgliedschaft zur größten Partei im Staate
um seinen Verdienst gebracht wurde.

Die Interpellanten fragen den Herrn Minister:

1. Ist der Herr Minister bereit, der Ursache der
Entlassung des Alfred Töpfl aus Schattawa
No 18 auf den Grund zu gehen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die Dienstent-
lassung sofort rückgängig zu machen?

3. Ist der Herr Minister bereit, den Forstkon-
tvollor Schebestl eindringlichste Belehrung ertei-
len zu lassen, in Ausübung seines Dienstes die
im § 117 der Verfassungsurkunde festgelegten
Freiheit der Meinungsäußerung auch bei seinen
Untergebenen zu achten?

Prag, am 30. Juli 1938.

Jobst,

Hollube, E. Köhler, Knorre, Illing, Ing. Králiček,

Hirte, Dr. Hodina, Kunz, Stangl, Jäkel, Kundt,

Sogl, R. Böhm, Obrlik, F. Nitsch, Franz Němec,

Sandner, Rösler, Viereckl, Ing. Schreiber.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP