8

bylo dne 8. dubna 1938 zjištěno, provedli zaměst-
nanci zmíněného družstva další těžbu dříví.

Vzhledem k tomuto zjištění zastavil zemský
úřad v Bratislavě další kácení. Těžby, jež byly pro-
vedeny nad přípustnou míru, musí majitelé lesa
zašetřiti v příštích letech. Pro přestupky platných
předpisů (nehlášení roční těžby a pro nedovolený
přerub) je zavedeno trestní řízení, jež dosud není
skončeno.

V Praze dne 16. června 1938.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

1382/XV.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslance Ing. F. Schwarze

podanou ministru vnitra stran postupu
okresního úřadu v Třeboni proti Spole-
čenstvu mlynářů (tisk 1308/IV).

Zemská jednota společenstev mlynářů v Cechách
uvedla podáním ze dne 2. března 1938 okresnímu
úřadu v Třeboni, že společenstvo mlynářů v Tře-
boni oznámilo jí vystoupení z členského svazku
jednoty, avšak že toto oznámení postrádá potřeb-
ných formálních náležitostí podle stanov jednoty,
a že společenstvo dosud jednotě nezapravilo
členské příspěvky za běžný rok. Proto žádala zem-
ská jednota, aby ve věci byla sjednána náprava.

Okresní úřad v Třeboni, aby si získal nestranný
názor na věc, vyslechl ve věci starostu spole-
čenstva mlynářů v Třeboni, což byl povinen jako
věcně i místně příslušný živnostenský úřad podle
§ 127 živn. řádu.

Výslovně konstatuji, že se strany okresního
úřadu nedošlo k žádnému dalšímu opatření smě-
řujícímu proti uvedenému společenstvu.

Podle § 24 schválených stanov jmenované zem-
ské jednoty, má každé společenstvo, které hodlá
z jejího (dobrovolného) svazku vystoupiti, učiniti
o tom výboru jednoty písemné oznámení a zároveň
zapraviti dosud snad dlužné roční příspěvky.

Bylo proto zcela na místě, že okresní úřad v Tře-
boni při výslechu starosty společenstva mlynářů
přihlédl k formální otázce, zda se na vystoupení
z této dobrovolné zemské jednoty usnesla spole-
čenstevní hromada, neboť podle § 119 c) lit. s)
živn. řádu jest k takovému rozhodnutí příslušný
jedině tento orgán společenstva.

Nelze proto činiti výtek proti postupu okresního
úřadu v Třeboni v této věci, neboť jmenovaný
úřad má podle zákona povinnost bdíti nad spořá-
danými poměry a zachováváním předpisů ve spo-
lečenstvu mlynářů v Třeboni.

Protože okresní úřad v Třeboni neporušil žádný
zákonný předpis, není důvodu, aby v tomto směru
bylo učiněno další opatření.

Odpověď tuto přejímám, ježto se jedná o pří-
slušnost ministerstva průmyslu, obchodu a živ-
ností.

V Praze dne 23. června 1938.

Ministr obchodu:
R. Mlčoch v. r.

1382/XVI.

Odpověď

ministra zahraničních věcí

na interpelaci posl. Šaláta o vymáhání za-
držené mzdy Gabriela Duhovaná ve Francii
(tisk 1330/XI).

K této interpelaci sděluji na základě provede-
ného setření toto:

Gabriel Dukovan obrátil se na generální kon-
sulát v Paříži dopisem ze dne 23. května 1937.
V tomto dopise sděloval, že přijel do Francie na
pracovní smlouvu dne 30. října 1936 k p. Emile
Hervieu v Beaumontel (Eure), že smlouvu skončil,
a vzhledem k těžké práci u p. Hervieu našel si pak
jiné, lepší místo. Ačkoliv dal předepsanou výpo-
věď, zaměstnavatel ho nechtěl propustiti a při od-
chodu mu prý zadržel mzdu za 1 měsíc a B dní ve
výši Frs 380--. Na tento dopis odpověděl mu ge-
nerální konsulát v Paříži již dne 27. května 1937:

"V odpověď na Váš dopis sděluje generální kon-
sulát, že Váš zaměstnavatel musí Vám zaplatit
zadrženou mzdu. Obraťte se na starostu obce
(Maire) a požádejte ho o zakročení. Kdyby Vál
zaměstnavatel starosty neuposlechl, napište to
znovu zdejšímu úřadu, jenž zakročí u ministerstva
práce. "

Dne 22. června 1937 obdržel generální konsulát
od Duhovaná další písemnou zprávu, že ačkoliv
starosta obce intervenoval písemně u pana Her-
vieu, tento neodpověděl, ani zadrženou mzdu ne-
vyplatil. Na tuto zprávu zaslal generální konsulát
v Paříži a to ihned příštího dne, t. j. 23. června
1937 písemnou intervenci francouzskému mi-
nisterstvu práce, ve které generální konsulát žádal
o vyšetření případu a zakročení ve prospěch čes-
koslovenského dělníka, pák-li jeho údaje budou
shledány správnými.

Ačkoliv francouzské ministerstvo práce vyřizuje
vždy intervence čel. generálního konsulátu s velkou
pečlivostí a poměrně dosti rychle, zvlášť uváží-
me-li, že nekoná šetření svými vlastními orgány,
nýbrž za pomoci prefektur, zprostředkovatelen
práce a případné i četnictva, v tomto případě od-
pověď nepřicházela a generální konsulát byl nucen
proto vyřízení případu již šestkráte urgovati.

Poslední písemná urgence gen. konsulátu z 8.
června 1938 byla předložena francouzskému mi-
nisterstvu práce osobně u přednosty sekce, před-
nostv oddělení pro najímání zemědělského děl-
nictva. Francouzské ministerstvo práce obrátilo se
teď přímo na prefekta a žádá ho, aby v případě
Duhovaná bylo příslušné šetření ihned zavedeno.

9

Generální konsulát v Paříži vede tento případ ve
zvláštní patrnosti a neopomine ihned podati
zprávu, jakmile obdrží odpověď ministerstva
práce.

Podotýkám, že jak Je zřejmo z vylíčených faktů,
náš zastupitelský úřad věnoval případu Duhovaná
veškerou možnou péči a pozornost.

V Praze dne 8. července 1938.

Ministr zahraničních věcí:
Dr K. Krofta v. r.

1382/XVII.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance dr A. Neumana,
F. Zeminová, H. Bergmanna a F. Richtra

ve věci dokonalejšího zabezpečení přejezdů
místních drah (tisk 1338/II).

Státní správa železniční věnuje bezpečnostním
poměrům na přejezdech pečlivou pozornost nejen
proto, že jí to ukládají zákonné předpisy k udr-
žení pravidelného, nerušeného a bezpečného pro-
vozu, nýbrž i z vlastního zájmu, mířícího k uvaro-
vání kolisí s veřejností a k ochraně lidských ži-
votu, jakož i drážního a cizího majetku.

Bylo proto již zařízeno, aby všechna ředitelství
Státních drah pověřila sledováním otázek, týka-
jících se přejezdů, zvláště schopné úředníky, kteří
by měli důkladnou znalost místních poměrů na
přejezdech a na základě toho dávali iniciativní
podněty k potřebným úpravám a zlepšením.

Také orgány dohlédací služby exekutivní jsou
povinovány sledovati stále bezpečnostní poměry
na dráze a všecko, co by na ně mohlo míti vliv,
tedy zejména křižovatky dráhy se silničními ko-
munikacemi. Rovněž dozorčí úředníci ministerstva
železnic jsou povinni všímati si při revisích trati,
zda jsou přejezdy chráněny předepsaným způso-
bem, zda je služba uzavírání závor vykonávána
bezvadně, zda jsou dávána náležitě výstražná zna-
mení a zda jsou dodržována předepsaná omezení
rychlosti jízdy vlaků.

Tato soustava dohledu umožňuje železniční sprá-
vě, aby měla trvale náležitý přehled o všech změ-
nách v provozu a na silnici, jakož i aby mohla
z nich vyvozovati potřebná opatření zabezpečo-
vací.

Za těchto okolností nepovazuje ministerstvo že-
leznic za nutné, aby poměry na přejezdech byly
všeobecně ještě zvláště přezkoumány.

V konkrétních případech, kde má dojíti ať už
z vlastního podnětu železniční správy, či na žá-
dost mimodrážidch činitelů ke změnám v zabezpe-
čení přejezdů, předchází uskutečnění změny vždy
místní šetření za účasti zástupce příslušného
okresu. Při soukromých komunikacích je to zá-
stupce obce, jenž hájí spadající sem veřejné
zájmy.

Přejezd státní silnice Čes. Budějovice-Vod-
ňany v km 4'233 trati Číčenice-Haidmuhle smí
býti pojížděn vlaky sníženou rychlosti pouhých
20 km/hod. Kromě toho dávají všecky vlaky před
přejezdem výstražné znamení pískáním. Na pře-
jezd jsou řidiči silničních vozidel upozorněni vý-
stražnými kříži a trojúhelníkovými značkami, po-
stavenými silniční správou. Nově budou ještě ve
smyslu vládního nařízení ze dne 13. V. 1938 č.
100 Sb. z. a n. postaveny po obou stranách pře-
jezdu výstražné značky s bezbarvými odrazovými
skly. Kromě toho byla zlepšená i přehlednost na
přejezdu tím, že byly odstraněny v mezích možno-
sti všechny překážky, rušící rozhled se silnice na
dráhu a naopak. Zúčastněnými veřejnými činiteli
jest zde tudíž učiněno všecko, čeho je k ochraně
frekvence na silnici zapotřebí. Za těchto okolností
by opatření přejezdu závorami bezpečnost nijak
nezvýšilo.

Neštěstí, k němuž na vodňanském přejezdu
došlo 10. XI. 1936, kdy posunující vlak zachytil
3 ženy, nemůže odůvodniti nutnost závor. Zeny
přebíhaly trať přes varování zaměstnance, který
přejezd při posunu hlídal, takže si neštěstí za-
vinily samy. Také jest velmi rozšířen zlozvyk pod-
bfliati závory, takže zabezpečovací hodnota spuš-
těných závor pro pěší pasanty tím v mnohých
směrech trpí. Avšak i vozidla si nepozornosti ři-
dičů přivodí podle zkušeností nehody častěji na
přejezdech závorami chráněných, než na pře-
jezdech nechráněných. Tím lze vysvětliti, že i v kru-
zích motoristů dochází ke změně smyšlení, pokud
jde o potřebnost závor.

Z uvedených důvodů neshledávají železniční
úřady požadavek uzávorováuí vodnanského pře-
jezdu za odůvodněný.

V Praze dne 30. června 1938.

Ministr železnic:
Rudolf Bechyně, v. r.

1382/XVIII.

Odpověď

ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Stefana Snroviaka

ve věd stranické konfiskace časopisu

"Hlas slovenských železničiarov" č 8 ze

dne 15. dubna 1938 (tisk 1342/VI).

Zabavení čísla 8 časopisu "Hlas slovenských že-
lezničiarov" z 15. dubna 1938 pro místo v inter-
pelaci uvedené, jež zařídil okresní úřad v Zilině,
bylo krajským soudem v Trenčíně přezkoumáno a-
v plném rozsahu potvrzeno.

Opravné prostředky podány nebyly a minister-
stvo spravedlnosti nemá se zřetelem k ustanovení
§ 98 ústavní listiny možnosti k nějakému opatření.

V Praze, dne 17. června 1938.

Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.

10

Překlad ad 1382/I.

В!дповщь

министра шкiльництва I народно! освети
на iнтерпеляцiю посла Ю. Ревая

о несправедливiм поступованию шаль-
ного инспектора Федора I школьного рефе-
рату в Ужгород/. (Друк 1196/IV. )

Закидуване поступовання школьного
инспектора в Ужгородi можна пояснити
стараниям о те, - тому що чим далi тим
бiлыые надходили скарги, що, мовляв, сей
чи той напрямок карпаторуськоi мови
в школi не вiдповiдае настроям i ба-
жанням родичiв - щоби не псувалася
гармошя мiж школою i родичами. Се ста-
лося коротко перед виданням постанови
шшстерства шкшьництва i народноi освi-
ти дня 14. вересня 1937, ч. 119. 512/37-1,
яка загально постановляла, що по вiдно-
шенню мови учебниюв слiд перед iх заве-
дениям збагнути бажання родичiв шкiль-
них дiтей i на се звертати належну увагу.

О сюльки йде о поведiнку учительок
Марп Тимканич i Анни Желтвай, то в сему
випадку булр поступовано теля зобовя-
Зуючих дисцшлшарних приписав. Суспен-
довання настало теля 137 §, уступ 2,
службовоi прагматики учительства народ-
них шкiл i про се ще дос дефiнiтивно не
рiшено, тому що дисцшлшарний заступ-
ник ВЩКЛИКаВСЯ ПрОТИ ii ЗруШСННЯ ДИС-

цшлшарною комiсiею. Питания пору-
шенця лрипиав згаданими учительками
е зараз предметом дисцшлшарного слiд-
ства, до яногоне можна адмшiстративною
дорогою встрявати.. За даного огану рi-
чей йе було би в службовому !iнтерес!,
щоби згаданi учительки остали и дальше
на свому первiсному мiсц!.

В П р а зi, дня 30. квiтня 1938.

Мiнiстр шкiльництва i народноi освiти:
Д-р Франке в. р.

Překlad ad 1382/11.

Antwort

des Ministers für nationale Verteidigung

auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. S. Králíček

wegen der ungeklärten Todesursache

des Soldaten Anton Schicker aus Enken-

grün, Bezirk Tepl, vom Art» Reg. Nr. 2,

Abt. 3, 8. Batterie in Brunn

(Druck 1324/VII).

Der Soldat Anton Schicker hat im Mannschafts-
raume am 4. III. 1938 Selbstmord durch Erhängen
begangen. Obwohl er bereits unmittelbar darauf
um 8. 15 Uhr abgeschnitten wurde und unter Auf-
sieht des Arztes alle möglichen Wiederbelebungsr
versuche unternommen wurden, hat er das Be-
wußtsein nicht mehr erlangt und ist am nächsten
Tage gestorben.

Zum Zwecke der Ermittlung der tatsächlichen
Ursache des Selbstmordes wurde sogleich die
diesbezügliche administrative Ermittlung einge-
leitet und der Fall gleichzeitig dem Militärproku-
rator in Pilsen übergeben, um auch durch ein un-
parteiisches Gerichtsverfahren zu ermitteln, ob
jemand und wer an dem Selbstmorde Schuld hat.

Dem Ergebnisse der Erhebung zufolge war der
verstorbene Soldat sehr ordentlich, diszipliniert
und vertraglich. Während der ganzen Zeitides Mi-
litärdienstes ist er nie gerügt und nie disziplinär
gestraft worden und hat sich über den Militär-
dienst oder über schlechte Behandlung niemals be-
klagt. Beim Militär war er sehr zufrieden und
sagte, daß es ihm besser gehe als daheim.

Demgegenüber war er menschenscheuer, ver-
schlossener Natur und hat mit niemanden Freund-
schaft geschlossen. Auf der neurofogisch-päychm-
trischen Klinik sind bei ihm Agravationsneigungen
und angeborene Hypochondrie festgestellt worden.

Die Herzkrankheit Schickers war nicht so ernst,
daß'sie dessen Entlassung aus dem Präsenzdienste
begründet hätte. Er befand sich zweimal auf der
Fachklinik zur Beobachtung, doch wurde nichts
wesentliches festgestellt. Vielleicht hat auch bei
dieser Krankheit seine Charakterveranlagung und
sein Nervensystem mit gewirkt.

Im Hinblicke darauf kann die wahrscheinliche
Ursache des Selbstmordes in einem plötzlichen
psychischen Affekte erblickt werden, der infolge
krankhafter Vorstellungen über seine, ernste, je-
doch nicht wirkliche Krankheit seinen Höhepunkt
erreichte. Für diese Annahme sprechen einerseits
der Grad der erwähnten gewissen psychischen Ab-
normalität (er wurde einmal angetroffen, als er
über seine Krankheit weinte), andererseits einige
tragische Fälle in seiher Familie, denn sein Onkel
erhängte sich gleichfalls wegen Krankheit, seine
Schwester starb im Alter von 22 Jahren an Tuber-
kulose und sein Bruder im Alter von 6 Jahren an
allgemeiner Körperschwäche.

11

Ein Zusammenhang des Selbstmordes mit dem
Militärdienste wurde nicht festgestellt.

Aus diesen Gründen hatte auch der Militärpro-
kurator keine Ursache zu einer weiteren Ver-
fügung.

Die Mitteilung über den Selbstmord wurde den
Eltern, wie die Interpellation selbst angibt, noch
am selben Tage gemacht, also mit der größtmögli-

chen Beschleunigung, so daß auch in dieser Be-
ziehung in dem Vorgehen der Militärorgane kein
Anstand erblickt werden kann.

Prag, am 8. Juni 1938.

Der Minister für nationale Verteidigung:
Machnik m. p.

Státní tiskárna v Praze. - 4712-38.