Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 7. zasedání.

1382.

Odpovědi:

I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl Révaye o nesprávném postupu školního inspek-
tora Fedora a školského referátu v Užhorodě (tisk 1196/IV),

II. min. nár. obrany na interp. posl. Ing. Králická o nevyjasněné příčině smrti vojína Anto-
nína Schickera z Jankovic v okrese tepelském od dělostřeleckého pluku č. 2, odd. 3, 8. ba-
terie v Brně (tisk 1324/VII),

III. min. zahraničních věcí, železnic a vnitra na interp. posl. dr Klímy o národnostních a jazy-
kových poměrech a o přehmatech říšskoněmeckých státních zaměstnanců na nádraží v Chebu
(tisk 1188/VI),

IV. min. financí na interp. posl. dr Domina ve věci vyclívání semen a herbářů, jakož i vědeckého
materiálu pro státní ústavy a vědecké pracovníky (tisk 1188/VIII),

V. min. vnitra na interp. posl. Florka o zamýšleném povolení filiálek Městské spořitelny Praž-
ské na Slovensku (tisk 1216/XII),

VI. min. vnitra na interp. posl. Haščíka ve věci surového útoku četnického strážmistra Tomáška
v Ložině (tisk 1216/XVI),

VII. min. vnitra na interp. posl. Vodičky o protizákonném postupu intervenujícího komisaře po-
licejního ředitelství v Praze na veřejné schůzi v Záběhlicích (tisk 1244/II),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr Neumana dr Klapky, Bergmanna a Mikuláše ve věci zřízení
expositury okresního úřadu ve Volyni (tisk 1244/V),

IX. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, min. sociální péče a min. vnitra na interp.
posl. Hatiny a Šmejcové o protizákonném postupu v. v. nemocnice v Praze II., při vymáhání
ošetřovného na pojištěncích nemocenských pojišťoven (tisk 1250/II),

X. min. železnic na interp. posl. Suroviaka ve věci obcházení nařízení o dovolených pro zaměst-
nance železniční stavební správou v Žilině (tisk 1258/I),

XI. min. železnic na interp. posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové a dr Neumana o doprav-
ních nedostatcích v Brandýse n. L. (tisk 1258/IX),

XII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Drobného ve věci zavedení doručovací služby do osady
Dvor Jakubiho (tisk 1265/VI),

XIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Drobného ve věci zřízení poštovního úřadu v osadě
Brenner (tisk 1265/VII),

XIV. min. zemědělství na interp. posl. Turčeka o schválení trhové smlouvy o prodeji biksárd-
ského lesa velkostatku Zichy v území katastrální obce Biksárd (okres Trnava) a o povo-
lení mimořádné těžby dříví v tomto lese (tisk 1292/VI),

XV. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Ing. Schwarze podanou ministru vnitra
stran postupu okresního úřadu v Třeboni proti Společenstvu mlynářů (tisk 1308/IV),

XVI. min. zahraničních věcí na interp. posl. Šaláta o vymáhání zadržené mzdy Gabriela Dubo-
vana ve Francii (tisk 1330/XI),

XVII. min. železnic na interp. dr Neumana, Zeminové, Bergmanna a Richtra ve věci dokonalej-
šího zabezpečení přejezdů místních drah (tisk 1338/II),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Suroviaka ve věci stranické konfiskace časopisu "Hlas
slovenských železničiarov" č. 8 ze dne 15. dubna 1938 (tisk 1342/VI).


2

1382/1 (původní zněni).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty
 na interpelaci poslance J. Révaye

o nesprávném postupu školního inspektora

Fedora a školského referátu v Užhorodě

(tisk 1196/IV).

Vytýkaný postup školního inspektora v Užho-
rodě lze vysvětliti snahou - když již se stále více
množily stížnosti do toho, že ten či onen ze směrů
podkarpatoruského jazyka na škole neodpovídá
smýšlení a přání rodičů - aby netrpěl soulad mezi
školou a rodiči. Stalo se tak krátce před vydáním
výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze
dne 14. září 1937, č. 119. 512/37-I, jímž bylo obecně
zařízeno, aby po jazykové stránce učebnic bylo
před jejich zaváděním zjišťováno přání rodičů
školních dětí, jež by bylo bráti náležitě v úvahu.

V příčině chováni učitelek Marie Timkaničové a
Anny Želtvajové bylo postupováno podle platných
disciplinárních předpisů. K suspensi došlo podle
§ 137, odst. 2, služební pragmatiky učitelstva ná-
rodních škol a není o ní ještě s konečnou platností
rozhodnuto, neboť proti jejímu zrušení discipli-
nární komisí se disciplinární zástupce odvolal.
Otázka porušení předpisů jmenovanými učitelkami
já pak toho času předmětem disciplinárního řízení,
do něhož nelze administrativně zasahovati. Za da-
ného stavu věci nebylo by ve shodě se služebními
zájmy, aby jmenované učitelky působily i nadále
na svém původním místě.

V P r a z e dne 30. dubna 1938.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.

1382/II. (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany
na interpelaci poslance Ing. S. Králická

o nevyjasněné příčině smrti vojína
Antonína Schickera z Jankovic v okrese
tepelském od dělostřeleckého pluku 2. 2,
odd. 3, 8. baterie v Brně (tisk 1324 VII).

Vojín Antonín Schicker spáchal sebevraždu obě-
šením ve světnici mužstva dne 4. III. 1938. Ačkoli
již záhy potom o 8. 15 hod. byl odříznut a podni-
kány za dozoru lékaře všemožné oživovací pokusy,
nenabyl vědomí a druhého dne zemřel.

Za účelem zjištění skutečné příčiny sebevraždy
bylo ihned zahájeno příslušné administrativní še-
tření a zároveň byl případ odevzdán vojenskému
prokurátoru v Plzni, aby také nestranným soudním
řízením bylo zjištěno, zda a kdo má na sebevraždě
vinu.

Podle výsledku šetření byl zemřelý vojín velmi
řádný, ukázněný a snaživý. Za celou dobu vojen-
ské služby nebyl nikdy kárán ani kázeňsky trestán
a nikdy si nestěžoval na vojenskou službu nebo
špatné zacházená. Na vojně byl velmi spokojen a
říkal, že se má lépe než doma.

Naproti tomu byl povahy samotářské, uzavřené
a s nikým neuzavíral přátelství. Na neurologicko-
psychiatrické klinice byly u něho zjištěny sklony
k agravaci a vrozená hypochondrie.

Srdeční choroba Schickerova nebyla tak závažná,
aby odůvodňovala jeho propuštění z presenční
služby. Byl dvakráte na pozorování na odborné
klinice, avšak nic podstatného nebylo zjištěno.
Snad i při této chorobě spolupůsobilo jeho pova-
hové založení a jeho nervový systém.

Vzhledem k tomu lze pravděpodobnou příčinu
sebevraždy spatřovati v náhlém psychickém afektu,
který vyvrcholil následkem chorobných představ
o jeho závažné, avšak neskutečné nemoci. Této do-
mněnce nasvědčují jednak výše zmíněné určité
psychické úchylky (byl jednou přistižen, když pla-
kal nad svojí chorobou), jednak některé tragické
případy v jeho rodině, neboť jeho strýc se oběsil
rovněž pro chorobu, jeho sestra zemřela ve věku
22 let na tuberkulosu a jeho bratr ve věku 6 let na
celkovou tělesnou slabost.

Souvislost sebevraždy s vojenskou službou ne-
byla zjištěna.

Z těchto důvodů ani vojenský prokurátor neměl
příčiny k dalšímu opatření.

Zpráva o sebevraždě byla rodičům podána, jak
interpelace sama uvádí, ještě téhož dne, tudíž
s největším možným urychlením, takže ani po této
stránce nelze v postupu vojenských orgánů spatřo-
vati závad.

Praha, 8. červen 1938.

Ministr národní obrany:
Machník v. r.

1382/III.
Odpověď

ministrů zahraničních věcí, železnic a
vnitra

na interpelaci poslance Dr. Klímy

o národnostních a jazykových poměrech

a o přehmatech říšskoněmeckých státních

zaměstnanců na nádraží v Chebu tisk

1188/VI).

Na devět bodů shora zmíněné interpelace podá-
vají ministři zahraničních věcí, železnic a vnitra
tyto úhrnné odpovědi:


3

1. Odpověď ministra železnic:

1. Pokud jde o označení německého celního a pa-
sového úřadu, poznamenávám, že tato věc nijak
nesouvisí s otázkou nové úpravy služby ve stanici
Cheb, jak ji zásadně upravuje ustanovení závěreč-
ného protokolu k čl. 13 železniční smlouvy s Ně-
meckem č. 21/1937 Sb. z. a n. a tudíž ani s tím,
že podle citovaného ustanovení této smlouvy má
býti osobní nádraží v Chebu ve správě českoslo-
venské.

Otázka označení těchto úřadů se netýká jen sta-
nice Cheb, neboť má všeobecnou platnost ve všech
přechodových stanicích českoalovensko-německých,
na československém i na německém území. Uve-
dená železniční smlouva s Německem neřeší
otázku, jakým způsobem mají býti označeny celní
a pasové úřady jednoho státu umístěné na území
druhého smluvního státu, článek 18 této smlouvy
mluví toliko o oprávnění těchto úřadů označiti
svoje úřední místnosti na cizím území úředními
štíty s vysostnými odznaky svého státu.

2. Německá výdejna jízdenek jest označena dvoj-
jazyčně, československo-německy. Stejně jest upra-
ven ceník vyvěšený u této výdejny a obsahující
ceny jízdného do jednotlivých stanic německé že-
lezniční správy. Ostatní vyhlášky německé želez-
niční správy zde vyvěšené, jak na př. o dělnických
a turistických slevách jízdného, jsou jen německé.
K tomu poznamenávám, že podle interního jednání
mezi československou a německou železniční sprá-
vou mají obě správy postupovati v přechodových
stanicích tak, aby všechny úřední vyhlášky obou
železničních správ, určené pro obecenstvo, byly
dvojjazyčné.

Kromě toho ministerstvo železnic jakožto želez-
niční správní úřad uložilo všem zúčastněným ředi-
telstvím německých drah, aby jejich služebny na
československém území uvedly svůj styk s obecen-
stvem (styk ústní, písemný atd. ) v soulad s usta-
noveními § 111 železničního zákona č. 86/1937
Sb. z. a n.

3. Postavení automatů s cukrovinkami povolila
za dřívějšího stavu firmě Hartwig a Vogel v Mni-
chově správa německých drah jakožto vedoucí že-
lezniční správa ve stanici Cheb. Dozor nad těmito
automaty a vybírání peněz v nich přijatých ob-
starávali dříve zaměstnanci německé železniční
správy za odměnu od uvedené firmy.

Když podle ujednání se správou německých
drah, opírajícího se o uvedené ustanovení závěreč-
ného protokolu k čl. 13 železniční smlouvy s Ně-
meckem, převzala v roce 1937 správa ČSD správu
hlavní nádražní budovy, vypověděla u těchto auto-
matů smlouvu mnichovské firmy Hartwig a Vogel
a sjednala o této věci novou smlouvu s firmou
Hartwig a Vogel v Podmoklech, a to podle zásad
platných všeobecně pro umístění těchto automatů
ve stanici ČSD. Obsluha a vybírání peněz u těchto
automatů odpovídalo pak sice ještě po kratší dobu
dřívější úpravě; příčinou toho byly okolnosti inter-
ního poměru mezi mnichovskou a podmokelskou
firmou Hartwig a Vogel. Od 20. prosince 1937 vy-
bírají však peníze z těchto automatů výhradně za-
městnanci ČSD.

Obdobně postupovala správa ČSD u osobní au-
tomatické váhy. Provedení nové úpravy se oddálilo
poněkud tím, že firma Hartwig a Vogel v Mni-
chové musila projednati dříve s německou celní

správou otázku bezcelného dovozu své váhy
z Chebu do Německa, neboť tato váha musila býti
z Chebu odstraněna. Nyní jsou však tam umístěny
již jen váhy firmy Hartwig a Vogel v Podmoklech,
rovněž podle zásad platných pro ostatní stanice
ČSD.

4. Služba odbavování zavazadel, obstarávaná
dříve jako společná služba správou německých
drah, byla již v roce 1937 podle citovaného ustano-
vení železniční smlouvy s Německem rozdělena,
takže správa ČSD obstarává nyní svoji službu od-
bavování zavazadel svými zaměstnanci.

Firma Zeidler a Fuchs, o níž mluví interpelace,
obstarávala podle smlouvy s německou železniční
správou službu nakládání, vykládání a překládání
zavazadel, a to také pro ČSD. Také o rozdělení
této služby jednala již československá železniční
správa s německou železniční správou a bylo o tom
docíleno již zásadní dohody. Provedení této dohody
setkává se ještě s některými nesnázemi. O jejich
odstranění se jedná.

Pokud jde o službu nosičů zavazadel, jest snahou
státní správy železniční, aby dospěla k dohodě
s německou železniční správou na tom podkladě,
že by tuto službu obstarávala správa ČSD pro
příště jako službu společnou, tedy také pro němec-
kou železniční správu. Německá železniční správa
vyhověla zatím potud, že vypověděla smlouvu
firmě Zeidler a Fuchs a sjednala novou smlouvu
s jiným podnikatelem pro dobu, dokud nebude vy-
řešena otázka služby nosičů a uvedená otázka na-
kládání, vykládání a překládání zavazadel.

Pokud jde o to, že firma Zeidler a Fuchs za-
městnávala po delší dobu nosiče, jenž byl odsouzen
podle zákona na ochranu republiky k trestu žaláře
na dobu 4 měsíců, uvádím, že tento nosič byl již
propuštěn ze služeb firmy.

Všeobecně lze k interpelaci ještě říci, že minis-
terstvo železnic sleduje velmi bedlivě otázku
úpravy poměrů ve stanici Cheb a že jest jeho sna-
hou, aby tato úprava odpovídala zájmům správy
ČSD i ostatním veřejným zájmům a aby se usku-
tečnila co nejdříve. Třeba však míti na mysli, že
československá železniční správa musí při sledo-
vání této otázky přihlížeti jak k československým
interním právním předpisům tak k ustanovením
uvedené železniční smlouvy s Německem. Jej!
ustanovení jsou však z větší části toliko rámcová,
takže k jejich provedení jest třeba podrobných
jednání a německou železniční správou.

2. Odpověď ministra vnitra:

Pokud jde o výkon služby říšskoněmeckých pa-
sových kontrolních orgánů, exponovaných na čes-
koslovenském státním území a jejich pobyt na
území Československé republiky, nebylo zjištěno,
že by tito orgánové přestupovali svoji pravomoc
nebo vybočovali na úkor suverenity českosloven-
ského státu z rámce pro ně platných předpisů.

Postavení těchto orgánů, jakož i výkon jejich
služby jsou v zásadě positivně upraveny jednak
zdejšími platnými právními předpisy, jednak usta-
noveními železniční smlouvy s Německem, a pokud
je ještě třeba úpravy některých podrobnějších otá-
zek, jsou nebo budou v tom směru navázána po-
třebná jednaní s říšskoněmeckou železniční sprá-
vou. Výkon železniční policie jest upraven před-
pisy železniční smlouvy s Německem a předpisy
železničního zákona čís, 86/1937 Sb. z. a n. o poli-


4

cejní pravomoci železničních zaměstnanců v Čes-
koslovenské republice, jakožto územním státu.
Úřady dbají pečlivě toho, aby železniční policie,
vykonávaná na čsl. území, byla v souhlasu s pří-
slušnými předpisy.

Tvrzení interpelace, že říšskoněmečtí orgánové
vyvolávají častá nedorozumění s československými
státními orgány, není správné. Ojedinělý incident,
k němuž došlo dne 22. března 1937 mezi říšsko-
německým pohraničním kontrolním orgánem a
orgánem československé celní správy, povstal
z nedorozumění na straně říšskoněmeckého orgánu
a byl na místě ihned vysvětlen a odklizen.

3. Odpověď ministra zahraničí:

Ministerstvo zahraničních věcí není přímo do-
tčeno obsahem interpelace mohu jen prohlásiti
že ministerstvo zahraničních věcí vždy se snažilo
urychlit tuto dohodu s Německem a že také se
snaží všechny zbývající detailní otázky urychlit
jednáním, pokud se vede cestou diplomatickou.

Praha, dne 30. června 1938.

Ministr zahraničních věcí:

Dr Krofta v. r.

Ministr železnic:

Rud. Bechyně v. r.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.

1382/IV.

Odpověď

ministra financí
na interpelaci poslance dra K. Domina

ve věci vydírání semen a herbářů, jakož

i vědeckého materiálu pro státní ústavy

a vědecké pracovníky (tisk 1188/VIII).

V otázce celního osvobození zásilek semen do-
cházejících z celní ciziny pro vysokoškolské ústavy
přicházejí v úvahu ustanovení § 87, odst. 1, č. 18
celního zákona a § 162 prováděcího nařízení k ně-
mu, podle nichž může býti přiznáno celní osvobo-
zení věcem vědeckým, určeným jako trvalý maje-
tek veřejným sbírkám státu patřícím nebo vědec-
kým ústavům k vědeckým pracím; výslovně však
jsou vyloučeny z celního osvobození věci spotřebi-
telné, za jaké nutno také pokládati semena se zře-
telem k jejich povaze a způsobu použití.

Zásilky herbářů (sbírek preparovaných suchých
rostlin) projednávají se - jak bylo šetřením zjiš-
těno - beze cla, pokud jsou ovšem v konkrétním
případě dány shora uvedené zákonné předpoklady,
jinak nutno je vyclíti podle příslušných sazebních
čísel.

U zásilek, z nichž celní pohledávka by nečinila
více než 50 hal., clo se nevyměřuje vzhledem

k ustanovení § 94 celního zákona a § 196 provádě-
cího nařízení k němu.

Pokud jde o celní projednávání zásilek, třeba
poukázati k § 23 celního zákona, podle něhož veš-
keré zboží, jakmile vstoupí přes hranici do celního
území, podléhá celnímu řízení. Nelze proto ani při
zásilkách, o něž jde, upustiti od jich předepsaného
celního projednání.

Vyšetřením bylo zjištěno, že celní projednávání
zásilek se děje ve shodě se shora uvedenými plat-
nými předpisy a s veškerým urychlením, takže
v postupu celních úřadů nebylo shledáno závad.

Ministerstvo financí, přihlížejíc k vědeckému
významu botanických ústavů vysokých škol, vezme
však po dohodě s ministerstvem obchodu a s mi-
nisterstvem zemědělství v úvahu řešení otázky
celního osvobození zásilek semen pro tyto ústavy
se zřetelem k jich zájmům a potřebám.

V Praze dne 20. května 1938.

Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.

1382/V.

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Pavla Florka

o zamýšleném povolení filiálek Městské

spořitelny Pražské na Slovensku (tisk

1216/XII).

Zřizování nových spořitelen případně jejich po-
boček, neb sběren a plateben jest §em 19 zákona
čís. 44/1933 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení
čís. 261/1934 Sb. z. a n. a čís. 303/1936 Sb. z. a n.
až do konce roku 1938 zakázáno.

Výjimky z tohoto zákazu může z důvodů zvlášt-
ního zřetele hodných povoliti vláda k návrhu mi-
nisterstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí
po slyšení Poradního sboru ve věcech peněžnictví.

Poněvadž při vybudování sítě spořitelen, pří-
padně jejich poboček, sběren a plateben na Slo-
vensku jest třeba věc řešiti záměrně, aby působ-
nost jednotlivých druhů peněžních ústavů se vzá-
jemně doplňovala a aby nenastalo škodlivé hroma-
dění se počtu peněžních ústavů v některé oblastí
nad skutečnou potřebu, bylo nutno sestaviti určitý
program, podle něhož se budou podané žádosti po-
stupně vyřizovati. To platí i o žádosti Mestskej
spořitelně v Žiline za povolení ke zřízení poboček
v Čadci a v Povážskej Bystřici, o níž bylo též za-
vedeno příslušné řízení.

Neodpovídá tedy skutečnosti, že by bylo pří-
znivé vyřízení této žádosti odpíráno.

Městská spořitelna Pražská nežádala o zřízení
poboček v těchto místech.

V Praze dne 20. května 1938.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.


5

1382/VI.

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Štefana Haščíka

ve věci surového útoku četnického stráž-
mistra Tomáška v Ložině (tisk 1216/XVI).

Dne 10. října nikoli 7. října 1937 došlo v hos-
tinci Edmunda Kalinovského v Ložině mezi stráž-
mistrem Pavlem Tomáškem, který tam byl mimo-
služebně v občanském oděvu, a rolnickým synkem
Tormou ke sporu, během něhož strážmistr Tomá-
šek chytil Tormu pod krkem za šaty a ve snaze
vystrčiti ho ze dveří, prudce ho odstrčil na pro-
tější stěnu; při tom natrhl Tormovi límec kabátu.

Příčinou sporu bylo, že Torma, jenž byl silně
napilý, procházeje místností, v níž seděl strážmistr
Tomášek, nezavřel za sebou dveře, čímž vznikl '
průvan, a nevyhověl vyzvání strážmistrovu, aby
dveře zavřel.

Vzhledem k tomu, že zemské četnické velitelství
v Bratislavě samo již proti strážmistru Tomáškovi
zakročilo a vedle přiměřeného érestu ho přemístilo
dnem 20. prosince 1937 na jiné služební místo, není
důvodu k dalšímu opatření.

Vrchní strážmistr Karel Masařík případ ihned
vyšetřil a hlásil nadřízenému velitelství; není tu-
díž správným tvrzení, že chtěl případ zahladiti, a
nedává příčiny k nějakému zákroku.

V P r a z e dne 20. května 1938.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

1382/VII.

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Vodičky

o protizákonném postupu intervenujícího
komisaře policejního ředitelství v Praze na
veřejné schůzi v Záběhlicích (tisk 1244/II).

Intervenující úředník dal řečníka napomenouti
dvakráte a to nikoli z důvodu v interpelaci uvede-
ného, nýbrž o výroky o pokusu reakce a pravico-
vých stran zavésti u nás násilím fašismus a o pří-
pravě puče se strany Henleinovy. Napomenutí
stala se právem, poněvadž uvedenými výroky mohl
býti ohrožen veřejný klid a pořádek.

Rozpuštěním schůze vyhrožováno nebylo, nýbrž
zástupce úřadu pouze upozornil předsedu schůze,
jenž nevyhověl opětovnému jeho vyzvání, aby řeč-

níka napomenul, že v případě neuposlechnutí byl
by nucen shromáždění rozpustiti.

V Praze dne 3. června 1938.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

1382/VIII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci dr Neumana,
dr Klapky, Bergmanna a Mikuláše

ve věci zřízení expositury okresního úřadu
ve Volyni (tisk 1244/V).

O zřízení politických expositur usilují místní
činitelé v celé řadě obcí, jež nejsou sídlem poli-
tických úřadů.

Ministerstvo vnitra koná předběžné šetření, zda
a pokud jsou v některých okresech dány podmínky
pro zřízení těchto expositur.

V P r a z e dne 31. května 1938.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

1382/IX.

Odpověď

ministra veřejného zdravotnictví

a tělesné výchovy, ministra sociální péče

a ministra vnitra

na interpelaci poslance Hatiny a Smejcové

o protizákonném postupu v. v. nemocnice

v Praze II., při vymáhání ošetřovného na

pojištěncích nemocenských pojišťoven

(tisk 1250/II).

Provedeným šetřením bylo zjištěno:
Antonii Šmrhové, dceři zemřelého Václava Sovy,
nebyly správou všeobecné nemocnice v Praze vy-
dány peníze v částce Kč 171´10 z toho důvodu, že
podle platných předpisů bylo ji nutno přihlásiti
pozůstalostnímu soudu, jemuž náleží rozhodnouti,
komu v nemocnici deponovaná částka má býti
vyplacena.

Nebylo tudíž vyplacení uvedené částky Antonii
Šmrhové odepřeno z toho důvodu, aby jí bylo po-
užito k úhradě nedoplatku ošetřovacích výloh za


6

Václava Sovu a správa nemocnice ve směru tom
taká žádného nároku neuplatňovala a neuplat-
ňuje. Ježto postup všeobecné nemocnice v tomto
případě nebyl protizákonný, není důvodů činiti
zvláštní opatření.

V Praze dne 24. června 1938.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Ježek v. r.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

1382, /X.

Odpověď

ministra železnic
na interpelaci poslance Štefana Suroviaka

ve věci obcházení nařízení o doholených
pro zaměstnance železniční stavební sprá-
vou v Žilině (tisk 1258/I).

Železniční stavební správa v Žilině zaměstná-
vala na investičních pracích, prováděných v režii,
v měsících červnu až srpnu roku 1937 několik set
dělníků. Počet dělníků stoupl ještě v měsících září
až listopadu. V prosinci však byli dělníci většinou
propuštěni, neboť stavební práce bylo nutno přes
zimu zastaviti. Jen v jednom úseku traťmistrov-
ském pracovalo se i v lednu 1938 a to s menším
počtem kvalifikovaných zaměstnanců na speciál-
ních zařízeních. Stav dělníků zde zaměstnaných
byl snižován teprve koncem ledna a začátkem mě-
síce února podle postupu stavebních prací. Po
dokončení prací byli v druhé polovině února ko-
nečně propuštěni i zbyli dělníci. Práce na želez-
ničním svršku, pro které by bylo možno tyto za-
pracované a proto i lépe placené dělníky použíti,
se tehdy jinde neprováděly.

Proti očekávání dostavilo se již koncem února
neobvykle příznivé počasí, které dovolilo zahájiti
dříve než jindy nové práce. Byly to však jen
práce zemní, které nevyžadují zvláštní kvalifi-
kace a které proto obstarávají dělníci s nižším
platem. Nemohli býti proto pro ně přijati kvalifi-
kovaní dělníci nedávno propuštění, kteří za jiných
okolností by byli bývali propuštěni již v době
podzimní, nýbrž byli přijati dělníci, zaměstnaní
při zemních pracích v roce 1937 a kteří byli bez
práce od konce tohoto roku.

Tento stav věci ukazuje, že železničním úřadům
nešlo o obcházení předpisů a že svým postupem,
směřujícím výhradně k hospodárnému provedení
prací a ke spravedlivému rozvržení práce, nesle-
dovaly cílů mylně jim v interpelaci podkládaných.
Nelze proto mluviti o vinících.

Práce, k jichž provedení jsou určeny železniční
stavební správy, jsou vždy rázu jen přechodného
a dělnictvo při nich zaměstnané nemůže počítati
se zaměstnáním trvalým.

V Praze dne 30. června 1938.

Ministr železnic:

Rad. Bechyně v. r.

1382/XI.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Hugo Bergmanna,
dr Patejdla, Fr. Zeminové a dr Neumana

o dopravních nedostatcích v Brandýse nad
Labem (tisk 1258/IX).

Náměty a stížnosti v interpelaci přednesené
byly projednány.

Z vyšetření věci jakož i z dříve již sledované
snahy státní správy železniční zdokonaliti komu-
nikační poměry v této oblasti, vzešlo již značnější
zlepšení cestovních podmínek v dopravě autobu-
sové. Novým jízdním řádem, který vstoupil v plat-
nost 15. května 1938, byly zavedeny na autobu-
sové lince 1001 Praha-Brandýs n. L. -Stará Bo-
leslav-Kostelní Hlavno resp. na lince 1002 Praha
-Stará Boleslav-Staré Benátky-Nové Benátky
-Mladá Boleslav další dva nové spoje, které tak
rozmnožují v době zvýšené sobotní frekvence do-
savadní normální spoje. Rovněž jízdní řád pro
neděle byl nově upraven. Je pamatováno na to,
aby v případě potřeby byly zaváděny ještě zvláštní
spoje posilové. Jízdní doba byla zkrácena až o 15
minut přidělením výhercích na tyto linky a
urychleným tím odbavováním cestujících.

Tato opatření nejsou bez vlivu na provozní vý-
daje těchto autobusových linek a již sama o sobě
znesnadňují uskutečnění námětu na přizpůsobení
jízdného. Ostatně již nyní. poskytuje státní správa
železniční podstatné výhody cestujícím při výdeji
jízdenek zpátečních a předplatitelům. Základní
sazba, při jejímž určení nelze se říditi jedině dél-
kou trati, činí sice 8. - Kč v trati Praha-Brandýs
n. Lab., avšak zpáteční jízdenka stojí jen 12. - Kč,
měsíční 210. - Kč, žákovská 160. - Kč, obou-
směrná týdenní jízdenka dělnická 40. - Kč.

Pokud jde o dopravu kolejovou, jsou doporučo-
vané stavební úpravy většinou předmětem úvah,
narážejí však na překážky především rázu finanč-
ního a musí se spokojiti s pořadím až za stavbami
naléhavějšími.

Potřeba spojky Mochov-Český Brod nebyla do-
posud s hlediska provozního pociťována a nebyly
proto úvahy o jejím uskutečnění zatím aktuelní.

Zrušeni přejezdu v km 0. 5/6 a nahrazení jeho
podjezdem je v 101letém programu odstranění
úrovňových přejezdů.

Lepši vybavení zastávky Brandýs n. Lab. jest
závislé na dostatečném přispění zájemců k úhradě
stavebního nákladu.


7

Ke stížností do nedostatku jízdního s řádu trati
Čelákovice-Neratovice třeba uvésti, že odjezdy
vlaků z Čelákovic a Neratovic do Brandýsa n. Lab.
jsou vázány přípojnými vlaky hlavních tratí a že
odjezdy vlaků z Brandýsa n. Lab. jsou uspořádány
tak, aby cestující stihli přípoje hlavních trati
v Čelákovicích a Neratovicích. Zájmu těchto cestu-
jících, kteří jsou daleko četnější než cestující
Brandýs n. Lab. transit, nevyhovovala by úprava
jiná.

Na potřeby školní mládeže dojíždějící do Bran-
dýsa n. Lab. bude vzat v mezích možnosti zřetel.

Zavedení osobní dopravy na vlečce Čelákovice-
Mochov nepřineslo by národohospodářský pro-
spěch úměrný značným provozním výdajům.

V Praze dne 22. června 1938.

Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.

1382/XII.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Jozefa Drobného

ve věci zavedení doručovací služby do osady
Dvoř Jakubiho (tisk 1265/VI).

Po zjištění poštovního ruchu osady Dvor Jaku-
biho (jakž zní úřední název osady Jakubie) povo-
luje se zavedení přespolního doručování do této
osady od poštovního úřadu Veľké Krškany, a to
ob den.

Každodenní doručování není provozně odůvod-
něno.

V Praze dne 13. června 1938.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

1382/XIII.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Jozefa Drobného

ve věci zřízení poštovního úřadu v osadě
Brenner (tisk 1265/VII).

Osada Brenner patří do okresu poštovního
úřadu Bratislava 1, který tam doručuje poštovní
zásilky dvakráte denně. O doručování poštovních
zásilek pro obyvatele osady je proto náležitě po-
staráno.

Pokud jde o podávání poštovních zásilek, oby-
vatelé osady podávají pouze nepatrný počet zá-
silek; zřízení poštovní služebny v osadě není proto
provozně odůvodněno a vyžadovalo by značného
nákladu.

Pro usnadnění podávání poštovních zásilek zaři-
zujeme, aby bylo zavedeno přespolní doručování
do osady Brenner. Tím se umožní obyvatelům
osady podávání poštovních zásilek přímo u přes-
polního listonoše při pochůzce a nebudou pak nu-
ceni docházeti k tomu cíli na poštovní úřad.

V Praze dne 1. června 1938.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

1382/ XIV.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Teodora Turčeka

o schválení trhové smlouvy o prodeji bik-
sárdského lesa velkostatku Zichy v území
katastrální obce Biksárd (okres Trnava)
a o povolení mimořádné těžby dříví v tomto
lese (tisk 1291/VI).

Podle dohody sjednané dne 17. června 1929
s vlastníkem velkostatku. Cifer-Báhoň Jurajem Zi-
chym bylo vlastníku velkostatku propuštěno roz-
hodnutím Státního pozemkového úřadu čís. j.
175. 661/30-11/3 ze zahoru podle § 11 i. z. dal-
ších 236 ha 48 a 01 m2, (z toho půdy zemědělské
38 ha 00 a 61 m2) vesměs v kat. území Biksárd
ležící a podle § 20 příděl, zákona ponechány plochy
tvořící lesní revír Biksárd ve výměře 804 ha 42 a
66 m2. Z toho důvodu nemohl úřad vyhověti Žá-
dostí občanů obce Biksárdu o příděl, neboť sjed-
náním dohody a následujícím propuštěním ze zá-
boru stal se jmenovaný revír volným majetkem
vlastníkovým, takže právní disposice s ním, ze-
jména prodej, nepodléhal schválení úřadu.

Trhová smlouva "Povážského lesního družstva
v Trenčíně" z roku 1937 nepotřebovala proto
schválení úřadu a nebyla také úřadu předložena.
K provedení výmazu poznámky záboru musel úřad
schváliti toliko dělící plánky těch parcel, od kte-
rých části byly již přiděleny, avšak knihovně ne-
převedeny.

Pokud interpelace vytýká nedovolené manipulace
vlastníkovy v lesním hospodářství, bylo zjištěno
šetřením, které provedl zástupce okresního úřadu
v Trenčíně dne 28. února 1938 a zástupce zem-
ského úřadu v Bratislavě ve dnech 8. -10. dubna
1938, že Povážské lesní družstvo v Trenčíně jako
majitel lesa provedlo bez úředního povolení těžbu
dříví ve větším rozsahu, než mu příslušelo podle
lesních zákonů. Za tohoto stavu nařídil zástupce
okresního úřadu v Trnavě již dne 28. února 1988,
aby další kácení bylo zastaveno. Přesto však, jak


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP