70
Dopravně-politický význam stavby nové
státní silnice nebo přestavby státní silnicí
dosavadní si vyžádal podle ustanovení § 13,
odst. 1 součinnosti zúčastněných minister-
stev, mezi něž je zde počítati zejména mi-
nisterstva vnitra, financí, národní obrany,
železnic, průmyslu, obchodu a živností,
zemědělství, dále zahraničních věcí při sil-
nicích určených pro spojení se silniční sítí
některého sousedního státu, a zdravotnictví
při silnicích, jež se snaží dotýkati léčeb-
ných ústavů, léčebných zřídel a vodovodů.
účelem ustanoveni odstavců 3 až 6 je
zajistiti jednotnost silniční sítě. Dopravní
význam silnic dnešní doby, jak bylo nazna-
čeno při §§ 8 až 11, nesnáší, aby se řešení
silniční sítě omezovalo na územní obvody
těch korporací, které silnice zřizují nebo
přestavují. Nelze nadále připustiti, aby
vznikaly silnice, končící na hranici jednoho
územního obvodu a nenavazující na silniční
síť územního obvodu sousedního, ať již jde
o území obcí nebo okresů nebo zemí. V zá-
sadě se ponechává rozhodnutí o tom, zda
má býti silnice nebo cesta zřízena resp.
přestavěna, v pravomoci orgánů, které jsou
k tomu podle § 13, odst. 2 povolány podle
své územní příslušnosti. Toliko v těch pří-
padech, kdyby se kompetentní zastupitel-
stva v rámci své územní příslušnosti ne-
dohodla na zbudování resp. přestavbě sil-
nice takovým způsobem, aby tvořila jednot-
nou1 silniční trať na území dvou nebo více
zúčastněných územních svazků, zajišťuje
osnova harmonické uspořádání silniční sítě
zásahem moci úřední.
Bylo by poukázati na rozdíl mezi ustano-
veními odstavců 3 až 6 a § 14, který sta-
noví povinnost obcí stavěti obecní silnice
a cesty. I podle § 13, odst. 3 až 6 může býti
obec přinucena zříditi obecní silnici nebo
cestu, avšak jen takovou, která současně
navazuje na síť obecních silnic nebo cest
obce sousední. Kromě toho je tu na rozdíl
od § 14 třeba jednak iniciativního návrhu
některého zúčastněného obecního zastupi-
telstva, jednak slyšení okresního výboru.
Konečně nevyžaduje nucené zřízení obecní
silnice, nebo cesty podle § 13, odst. 3 až 6
její nezbytnosti ve smyslu § 14.
Plánování celostátního silničního pro-
gramu, i pokud jde o důležité silnice ne-
státní, při němž by byl brán zřetel i na
hlediska jeho účelné a hospodárné etapové
realisace, zabezpečuje odstavec 7.
K §14:
Komunikace obecní jsou základním
prvkem silniční sítě. Silnice vyšších tříd
představují jen zdokonalení dopravy. Proto
osnova ukládá obcím v tomto ustanoveni
povinnost zřizovati silnice a cesty, kterých
je v jejich obvodu třeba, a proto také dává
silničnímu úřadu pravomoc naříditi zří-
zení obecní komunikace, kdyby obec svoji
zákonnou povinnost neplnila.
Povinnosti, uložené obcím v § 28 obec-
ního zřízení a ztotožňující se s povinností
tímto paragrafem osnovy stanovenou, ne-
jsou jim ovšem ukládány absolutně, nýbrž
jen potud, pokud mohou býti obcemi opa-
třeny a provedeny vlastními silami, tedy
pokud to připouští finanční únosnost obce
(srv. nález nejvyššího správního soudu ze
dne 18. května 1934, č. 10. 169/34). Proto
osnova výslovně připoutala stanovenou po-
vinnost obcí k jejich finančním poměrům.
K§ 15:
Zvláštní povaha silnic, které slouží jako
silnice příjezdné, je příčinou toho, že povo-
lovací řízení bylo upraveno odlišně od po-
volovacího řízení stanoveného pro silnice,
které nejsou příjezdnými. Při tom se činí
- jako v dosavadních předpisech o zřizo-
vání příjezdných silnic k železnicím - roz-
díl mezi tím, zda jde o příjezdnou silnici
k nově zřizovaným nebo již zřízeným že-
lezničním stanicím, nákladištím nebo za-
stávkám, veřejným přístavům a přístaviš-
tím a k veřejným letištím.
Intensivní zájem železnice na příjezd-
ných silnicích vedl k tomu, aby úřadu, jenž
vykonává veřejnou železniční správu, byl
zajištěn vliv při rozhodování zemského
úřadu resp. aby ve věci zřizování príjezd-
ných silnic rozhodlo přímo ministerstvo
veřejných prací v dohodě se železničním
správním úřadem. Související s tím kompe-
tence ministerstva vnitra je odůvodněna
tím, že v průběhu řízení podle tohoto para-
grafu se rozhoduje také již o tom, zda sil-
nice bude zřízena jako okresní či obecní,
a tedy vlastně pro budoucnost i o tom, který
samosprávný svazek postihne napříště
udržování této silnice.
Přesun kompetence na úřad ústřední po-
dle odstavce 6 byl vyvolán kompetencí
ústředního úřadu, pokud jde o veřejné pří-
stavy, přístaviště a letiště podle předpisů
71
vodních či leteckých. Resortní příslušnost
ministerstva průmyslu, obchodu a živností
ve věcech plavebních si vyžádala, aby mi-
nisterstvo veřejných prací rozhodovalo ve
věcech příjezdných silnic k veřejným pří-
stavům a přístavištím v dohodě s tímto
ministerstvem. Potřebná dohoda s minister-
stvem vnitra je odůvodněna stejnými mo-
tivy jako u příjezdných silnic k Železničním
stanicím, nákladištím a zastávkám.
K § 16:
Potřeba povoleni k přípravným pracím
pro stavbu silnice nebo cesty je vázána na
předpoklad, že příprava prací vyžaduje
vstupu na cizí nemovitosti.
Nemovitosti železniční jsou vyňaty
z kompetence silničního úřadu k vydávání
povolení. Ne snad jen z důvodů zvláštní
ochrany zájmů železničních, nýbrž i v zá-
jmu bezpečnosti těch, kdož mají za úče-
lem přípravných prací vstoupiti na želez-
niční pozemky, bylo dáno rozhodování o po-
volení k přípravným pracím na železnič-
ních nemovitostech do rukou železničního
správního úřadu.
Tímto odlišným postavením nemovitostí
železničních od nemovitostí ostatních nemá
ovšem býti oslaben zřetel na jiné zájmy
veřejné, k nimž bude nucen silniční úřad
při svém rozhodování přihlížeti, na př. zře-
tel na ochranu památek.
K §§ 17 až 22 (všeobecně):
Dosud je toliko pro země Slovenskou a
Podkarpatoruskou předepsáno žák. čl. I/
1890 (§§ 55 až 69) zvláštní vrchnostensko-
právní povolovací řízení, jde-li o stavbu
nebo přestavbu veřejných silnic a veřej-
ných cest.
Silniční zákony platné pro zemi českou
a Moravskoslezskou takových ustanovení
nemají, nížení podle těchto zákonů obme-
zovalo se - a to ještě ne vždycky - na
schválení směru projektované silnice (ces-
ty), na vodoprávní schválení stavby a ně-
kdy i na vyvlastnění pozemků, kterých
nebylo možno získati dohodou; jinak orgá-
nové stavbu provádějící nebyli po stránce
stavební a konstruktivní vázáni žádnými
předpisy a nebylo vlastně ani žádného úřa-
du, který by byl zkoumal projekt, prová-
děl příslušné úřední jednání za účasti zá-
jemníků, stavbu povoloval, rozhodoval o ná-
mitkách interesentů a pod.
Teprve řízení o vyvlastnění pozemků, po-
třebných pro stavbu nebo úpravu silnic,
bylo v zemích české a Moravskoslezské
první příležitostí, kdy interesenti mohli po
právu činiti námitky i proti trase projek-
tované silnice.
Pouze v případech, kdy běželo o uděleni
státní nebo zemské subvence na stavbu sil-
nice nebo mostu, vyhrazovaly si státní
úřady resp. orgány zemské samosprávy
schválení projektu po stránce stavební a
konstruktivní, řídíce se při tom v nedostat-
ku vlastních zákonných ustanovení pouze
všeobecnými zásadami technickými nebo
svými úředními předpisy. Docházelo při
tom i k častým zmatkům, neboť se stávalo
na př., že projekt vypracovaný jedním sub-
venčním úřadem nebyl druhým subvenčním
úřadem schválen nebo že projekt vypraco-
vaný soukromým technikem a jedním úřa-
dem schválený nebyl druhým úřadem uznán
za správný.
Tento závadný a nedokonalý normativní
stav, jakož i rychlý vzrůst dopravy motoro-
vými vozidly a z toho zejména plynoucí
nebezpečí pro uživatele silnic a adjacenty,
zejména v uzavřených osadách, vedou ne-
zbytně k tomu, aby zřizování silnic a cest
bylo na celém státním území podrobeno
úřednímu 'povolovacímu řízení, v jehož
rámci by byl netoliko řádně posouzen sta-
vební projekt s hledisek právě uvedených,
nýbrž by byla dána obcím a interesentům
možnost obrany zájmů právem chráněných
a projektem dotčených.
K § 17:
Není úkolem silničního zákona řešiti
spornou nebo nevyřešenou otázku, kteří
odborníci jsou oprávněni silniční (čestní)
projekty pracovati, pokud se týče prová-
děti; proto osnova zabývajíc se úvahou, kým
má býti vypracován projekt stavby silnice
nebo cesty, volila stylisaci takovou, která
by konečnému vyřešení této věci nepreju-
dikovala.
Vzhledem k právní konstrukci zájemnic-
kých silnic a cest a jejich správy a vzhle-
dem k tomu, že tyto silnice a cesty mají
požívati všech výhod, jež osnova stanoví
pro ostatní veřejné silnice a cesty, je třeba
v prvním stadiu jejich zrodu zabezpečiti
úhradu nákladů na jejich zřízení a udržo-
vání a upraviti jejich správu (§ 19, odst. 1).
72
K § 18:
S výjimkou případů uvedených v % 20,
odst. 1 a 2 provede silniční úřad nebo de-
legovaný úřad podřízený před udělením po-
volení ke stavbě místní jednání.
Který ze silničních úřadů provede místní
jednání, jde-li o stavbu v obvodech dvou
nebo více silničních úřadů, příslušných k je-
jímu povolení, rozhodne podle odstavce 2
úřad 'bezprostředně jim nadřízený. Silniční
úřad, určený k provedení místního jednání
(a povolaný podle § 19, odst 2 i k vydání
povolení ke stavbě), bude ovšem postupo-
vati za účasti ostatních silničních úřadů.
Pozváni k místnímu jednání je dvojího
druhu: osobní - zvláštním pozváním -
a generelní - vyhláškou.
V pozvání i ve vyhlášce jest upozorniti
zájemníky, že mohou své námitky proti pro-
jektů stavby podati nejpozději při míst-
ním jednání.
Pod pojmem "úředního znalce" je pro
konkrétní případy zahrnut na př. též orgán
tesnicko-technické služby.
Zájmy obrany státu, ochrany památek,
horní a železniční jsou zabezpečeny povin-
ností zváti k místnímu jednání příslušné
úřady.
Ochrana předmětů historické nebo umě-
lecké ceny a přírodních památek není vá-
zána jen na případ, kdy tyto předměty nebo
památky leží přímo v navrhované silniční
trati, nýbrž i na případ, kdy leží při ní.
Který úřad je příslušný pro ochranu pamá-
tek, ponechal zákon dosavadním předpisům,
resp. osnově zákona o památkách.
Pojem "úřadu, jenž vykonává veřejnou
železniční, správu" se shoduje s termino-
logií zákona o drahách.
V odstavci 5 je pamatováno na to, aby
místní Jednání, které je třeba konati podlé
jiných předpisů, bylo provedeno pokud
možno zároveň s místním jednáním podle
zákona silničního. Má tím býti zajištěno
úspěšné uskutečnění silničního projektu, je-
muž by mohly býti v budoucnosti v cestě
překážky s hlediska jiných předpisů (na př.
vodních, živnostenských, lesopolicejních), a
přizpůsobeni projektu jiným právním před-
pisům, s jichž hlediska nutno projekt také
posuzovati. Tytéž cíle sleduje i odstavec 7.
"Zájmem veřejným" podle odstavce 6 je
rozuměti přirozeně též ochranu památek a
na př. zabezpečení -bezvadného odvádění
dešťových vod.
Podle odstavce 8 jest místní jednání
uspořádati tak, aby jeho výsledek byl pod-
kladem i k vyvlastnění (§§ 41 až 44). Před-
pis ten je v úzkém vztahu zejména s usta-
novením § 41, odst. 2, věta druhá, podle
něhož nemá býti při vyvlastňovacím řízení
zjišťována potřeba vyvlastnění podle § 41,
odst. 1, byla-li stavba silnice nebo cesty po-
volena podle § 19.
K § 19:
V § 19 byla mezi jiným stanovena též
zvláštní směrnice pro povolování přívozu.
Směrnice ta, odůvodněná zvláštní povahou
tohoto dopravního zařízení a vztahující se
na přívozy veřejné a jejich povolování jen
s hlediska komunikačního, nijak nepreju-
dikuje potřebnému snad povolení s hlediska
vodního práva (§ 18, odst. 5).
Jde-li o stavbu v obvodech dvou nebo více
silničních úřadů, je podle odstavce 2 vá-
zána kompetence k vydání povolení na ten
silniční úřad, který byl podle § 18, odst. 2
určen k provedení místního jednání.
V odstavci 3 je řešen režim kompetenč-
ního vlivu ministerstva národní obrany a
železničního správního úřadu co do ochra-
ny zájmů obrany státu nebo zájmů železnič-
ních. Připomínky k projektu s hlediska do-
tčených zájmů obrany státu nebo zájmů
železničních nemůže ovšem vojenská správa
nebo úřad, jenž vykonává veřejnou želez-
niční správu, uplatňovati absolutně, nýbrž
v souvislosti s projektem a v mezích hájení
veřejného zájmu, které tomu neb onomu
orgánu přísluší.
Předpis odstavce 4 o zániku povolení
stavby po uplynutí úřadem stanovených
lhůt je odůvodněn zkušeností, že mnohdy
od navržení a projednání stavebního pro-
jektu do dne zahájení resp. provedení stav-
by uplynula dlouhá doba, průběhem
níž se změnily původní předpoklady ze-
jména pro směr silnice (cesty) nebo způsob
jejího vybudování. Je jistě odůvodněno,
aby v takových případech býk) zabezpečeno
nové projednání stavby a aby bylo pama-
továno případně i na to, co se má státi
s provedenými již pracemi a stavebním
místem, zaniklo-li povolení po zahájení
stavby.
73
K § 20:
Odstavec 3, mající na zřeteli případ, kdy
jde o stavbu v obvodu dvou nebo více sil-
ničních úřadů, navazuje na úpravu obsaže-
nou v § 18, odst. 2 a v § 19, odst. 2.
K §21:
Dokončení stavby silnice nebo cesty ne-
musí ještě býti samo o sobě zárukou její
způsobilosti pro službu veřejného užívání.
Proto dobu, do které jest silnici nebo cestu
odevzdati veřejnému užívání, určí silniční
úřad. Toto určení ovšem odpadá v přípa-
dech, kdy šlo na př. o přestavbu dosavadní
silnice nebo cesty a kdy tato silnice nebo
cesta je již ve veřejném užívání.
K§ 22:
Účinnost ustanovení §§ 16 až 21 bylo
omeziti jeti na přestavby a na určité kvali-
fikovanější úpravy a opravy na silnicích
nebo cestách, aby bylo zřejmo, že pod pro-
cesuální předpisy citovaných ustanovení ne-
náležejí běžné úpravy, opravy a práce, kte-
ré jsou stále na silnicích a cestách prová-
děny.
Vynětím zvláštních zařízení v zájmu
obrany státu (§ 23) z platnosti ustanovení
§§ 16 až 21, i pokud jde o přestavby a vý-
znamnější úpravy (odstavec 1), sledován
byl cíl utajení těchto zařízení v zájmu
obrany státu.
K §23:
Pro zvláštní zařízení na silnicích a ces-
tách v zájmu obrany státu recipoval sil-
niční zákon ustanovení § 90, odst. 7 zákona
ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n.,
o obraně státu, a vládního nařízení ze dne
9. července 1936, č. 203 Sb. z. a n.
Nad zákon o obraně státu šel silniční zá-
kon tím, že silniční úřad může zvláštní
zařízeni v zájmu obrany státu provésti na
vrub správy silnice a cesty. Prakse, čer-
paná z provádění zákona o obraně státu,
vyvolává toto opatření ne snad jen z titulu
zabezpečení možnosti náhradního úkonu,
nýbrž i proto, že v určitých případech pro-
vedení zvláštních zařízení v zájmu obrany
státu silničním úřadem na vrub správ sil-
nic a cest může býti hospodárnější a účel-
nější.
K §24:
Stálý vývoj stavební techniky silniční ne-
dovolil, aby došlo k podrobné úpravě před-
pisů o stavbě, přestavbě a úpravě silnic pří-
mo v osnově.
Proto návrh zákona vytkl jen hlavní
směrnice, ponechávaje detailní úpravu věci
vládnímu nařízení resp. vyhlášce ministra
veřejných prací, které se budou moci v bu-
doucnosti snadněji přizpůsobovati potře-
bám doby.
Přirozeně nic nestojí v cestě tomu, aby
vládní nařízení resp. vyhláška ministra ve-
řejných prací vhodnou úpravou technic-
kých předpisů pro jednotlivé třídy silnic
zajistily v nutné míře způsobilost silnic pro
dopravu automobilovou, a to i těžkou.
Předpisům prováděcího nařízení, které
bude podle § 24 osnovy silničního zákona
vydáno, mají býti silniční správy v prin-
cipu podrobeny tenkráte, když dojde ke
stavbě, přestavbě a úpravě silnic. Bezpeč-
nost dopravy po silnicích si může ovšem vy-
nutiti, aby bezpečnostní zařízení (na př.
patníky) na silnicích již zřízených bylá
provedena již dříve, než dojde k jejich pře-
stavbě nebo úpravě z vlastní iniciativy sil-
niční správy. Zajištění této bezpečnostní
potřeby sleduje odst. 2, § 24.
K hlavě IV.
Udržování silnic a cest.
K §25:
Odstavec 2 ukládá udržovatelům silnic
a cest povinnost udržovati je ve stavu
schůdném a sjízdném.
Odstavec 3 omezuje tento dosti široký
pojem povinnosti správ silnic a cest před-
pisem, že se tyto správy mají snažiti od-
straňovati náledí se silnic a cest a posypá-
vati je za náledí jen potud, pokud je to
účelné, časově proveditelné a hospodářsky
možné. Při průjezdních tratích (§ 27,
odst. 1) připadá tato snaha obcím (§ 27,
odst. 2).
Osvětlování vůbec nepatří k udržování
silnic a cest. Osvětlování komunikací
v uzavřených osadách náleží nadále do po-
vinností obcí v oboru místní policie, kte-
réžto předpisy ponechává § 88 výslovně
v platnosti.
10
74
K § 26:
Ukládá-li § 25, odst. 2 udržovatelům sil-
nic a cest povinnost udržovati je ve stavu
schůdném a sjízdném, je předpis § 26,
odst. 1 o povinnosti opatřovati nebezpečná
místa na silnicích, po případě cestách, vý-
stražnými tabulkami či výstražnými čer-
venými světly, jen logickým důsledkem po-
vinnosti -vymezené v § 25, odst. 2. Za do-
pravní zavadil podle tohoto předpisu nelze
ovšem považovati náledí (§ 25, odst. 3).
úprava obsažená v odstavci 2 se ukázala
nutnou proto, že se pro tento účel nedá po-
užíti ani ustanovení zákona o organisaci
politické správy, jednajících o naturálním
plnění na úhradu nákladů, patřících do
působnosti zemského a okresního zastupi-
telstva (§§ 32 a 76 zák. č. 125/1927 Sb. z.
a n. ), ani ustanovení § 39 finanční novely
k obecním zřízením o naturálních plněních;
předpisy ty mají totiž na mysli naturální
plnění jako jistý druh příjmů zmíněných
korporací, která mají vždy postihnouti
všechny k nim zavázané osoby, kdežto v od-
stavci 2 jde jednak o plnění resp. povin-
nosti, za něž se má poskytnouti vždy ná-
hrada a které v praksi nebudou moci býti
často požadovány ode všech zásadně k nim
zavázaných, jednak o plnění resp. povin-
nosti, jejichž účelem je rychlé a účinné od-
stranění vzniklých závad a škod.
Které osoby jsou v zásadě povolány
k plněním resp. povinnostem podle odstav-
ce 2, předepisuje odstavec 3. Vládní naří-
zení stanoví ovšem osvobození určitých osob
a určí směrnice pro výběr a povolávání
osob, povinných k plněním podle odstav-
ců 2 a 3.
Naléhavost opatření podle odstavce 2,
pokud se týče podle odstavce 4, který nor-
muje pravomoc starostů obcí s hlediska pro-
zatímních opatření k ochraně silnic a cest
a k zajištění bezpečnosti dopravy, plně odů-
vodňuje, aby okresní úřad rozhodoval v pří-
padech podle odstavce 6 s konečnou plat-
ností. Případné trestní sankce jsou umož-
něny čl. 2 a 3 zákona o organisaci politické
správy.
Nad meze přiměřené náhrady podle od-
stavce 2 zajišťuje odstavec 7 držitelům do-
pravních prostředků a vlastníkům nebo
uživatelům nářadí nebo hmot zvláštní ná-
hradu v případě zničení, podstatného po-
škození nebo opotřebení v neobyčejné míře
dopravních prostředků, nářadí a hmot,
ovšem jen tenkráte, nemají-lí na takovém
zničení, poškození nebo opotřebení viny
sami držitelé dopravních prostředků nebo
jejich zaměstnanci, anebo vlastníci nebo
uživatelé nářadí nebo hmot.
K §27:
Jak stavba, tak i udržováni průjezdných
tratí silnic v obcích a uzavřených osadách
bývají zpravidla nákladnější než na tratích
mimo zastavěné části obce. Je proto spra-
vedlivé, aby obce buď přiměřeně přispívaly
na tyto větší výdaje, způsobené jednak za-
stavěním plochy, přiléhající k silnici, jed-
nak většími požadavky čistoty, bezpečnosti
a pohodlí obyvatelstva obcí, nebo aby samy
převzaly některé úkony při udržování
silnic.
Toto hledisko není neznámé předpisům
dosud platným. Je uplatněno, pokud jde
o země českou a Moravskoslezskou, v de-
kretech dvorní kanceláře ze dne 26. září
1835, č. 158 sb. zák. pol., a ze dne 24. listo-
padu 1836, Č. 150 sb. zák. pol., kterými byly
upraveny povinnosti obcí, jimiž procházejí
státní silnice, jakož i měrou více méně do-
konalou v ustanoveních §§ 10 a 11 zák.
č. 46/1864 čes. z. z., §§ 17 a 25 zák. č. 41/
1866 čes. z. z., §§ 16, 17 a 18 zák. č. 38/
1877 mor. z. z. a § 16 zák. č. 33/1898 slez.
z. z., týkajících se silnic nestátních, a pokud
jde o země Slovenskou a Podkarpatoruskou
v §§ 7 a 14 zák. čl. 1/1890, vztahujících se
na silnice státní a zemské.
§ 27 osnovy upravuje otázku tak, že se
povinnost k udržovacím pracím na průjezd-
ných tratích silnic rozděluje mezi obce a
správu silnice, upouští se však od dosavad-
ního požadování příspěvků obcí k nákladům
na udržování průjezdných tratí, aby od-
padlo často obtížné rozhodování o výměře
příspěvků.
Uzná-li to správa silnice za účelné, může
žádati, aby obec převzata - a to za ná-
hradu - na průjezdných tratích i to jejich
udržování, které náleží podle § 27, odst. 5
silniční správě, ovšem jen za předpokladu,
že obec bude moci obstarati toto udržování
stejně dokonale a hospodárně jako silniční
správa. Podklady pro zjištění a určení ná-
hrady za to obsahuje § 36, odst. 5.
Sankci na řádné plnění povinností obcí
obsahuje odstavec 6, věta druhá.
76
K §28:
Až na prohazování sněhu náleželo udržo-
vání silnic mimo zastavěné části obecního
území podle dosavadních předpisů silnič-
ním správám.
Povinnost obcí prohazovati sníh na vol-
ných tratích silnic byla uložena obcím leží-
cím poblíže silnice, pokud se týče při sil-
nici. Povinnost tu plnily obce buď za ná-
hradu výdajů s tím spojených (srov. zákon
č. 33/1877 ř. z. o odklízení sněhu na stát-
ních silnicích, § 11 zák. č. 46/1864 čes. z. z.,
obsahující předpis o odstraňování sněhu
na silnicích zemských a okresních v Če-
chách, § 11 zák. č. 38/1877 mor. z. z. upra-
vující odstraňování sněhu na okresních sil-
nicích I. tř. na Moravě) nebo bez náhrady
(či. VII zák. č. 20/1886 mor. z. z., jednající
o odstraňování sněhu na okresních silni-
cích II. třídy na Moravě a § 123 zák. čl.
I/1890 týkající se odstraňování sněhu na
silnicích státních a zemských). Jedině § 17
zák. č. 33/1898 slez. z. z. ponechával od-
straňování sněhu na silnicích okresních
silničnímu okresu na jeho vlastní náklad.
§ 28, odst. 1 osnovy řeší věc jednotně tak,
že za uloženou povinnost obcí k úkonu pro-
hazovat sníh na silnicích, pokud nejde o je-
jich průjezdní tratě, přiznává přiměřenou
náhradu.
Podle odstavce 2 se nově ukládá obcím,
aby svým nákladem opatřily skládky pro
sníh, bláto a prach; jde o povinnost pro
obce snadno splnitelnou bez citelného ná-
kladu, uváží-li se, že volba místa skládky
se zřením ke stylisaci věty druhé odstav-
ce 2 je vlastně ponechána uvážení obcí.
K hlavě V.
Správa silnic a cest.
Správu státních silnic přikazuje osnova
povšechně ministerstvu veřejných prací.
Rozdělení výkonné služby technické a
správní, svěřené zemským a okresním úřa-
dům, upraví vládní nařízení. Příklad ta-
kové úpravy možno najíti ve vládním na-
řízení ze dne 17. září 1926, č. 191 Sb. z.
a n., p úpravě výkonné služby pro veřejné
státní cesty na Slovensku. Směrnice pro vý-
konnou službu a o dozoru na ni vydá mi-
nisterstvo veřejných prací.
Pokud u státních silnic vykonávají je-
jich správu též úřady politické, je
v pravdě jejich činnost omezena na funkci
hospodářsko-správní, nikoli na pravomoc
vrchnostenskou.
Správní orgány, jimž se v odstavcích 2
a 3 přikazuje správa silnic zemských a
okresních a silnic a cest obecních, odpoví-
dají plně struktuře zákona o organisaci po-
litické správy a obecních zřízení. Funkce
jejich je čistě hospodářsko-správní; vrch-
nostenské pravomoci, která je zákonem při-
kázána jen úřadům politickým, nemají.
Úpravu výkonné služby je hledati rovněž
v ustanoveních zákona o organisaci poli-
tické správy a obecních zřízení.
K §31:
Osnova, rozdělujíc silnice na silnice stát-
ní, zemské, okresní a obecní, stanoví tím
i roztříštěnost jejich správy. Převážná
technicko-hospodářská povaha této správní
agendy, potřeba usměrniti rozvoj veřejných
silnic, důležitost této složky národního
jmění a nastalé a ještě očekávané změny
v dopravě po silnicích mluví pro to, aby
tato roztříštěnost byla paralysována tím, že
se po technické stránce zabezpečí jednotný
rozvoj všech hlavních druhů veřejných sil-
nic. Toho lze dosíci do značné míry tím, bu-
dou-li odbornou službu technickou na silni-
cích zemských a okresních vykonávati zem-
ské a okresní úřady státními techniky,
kteří, byť i budou nuceni dbáti direktiv da-
ných zemskými a okresními zastupitelstvy,
přece jen, majíce potřebný přehled o všech
hlavních druzích veřejných silnic, budou
moci postupovati při výkonu této své čin-
nosti s jednotného hlediska odborného.
Podobným způsobem jest upravena tech-
nická služba bývalých župních, nyní zem-
ských silnic na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi, která je podle § 21 zák. čl. 1/1890 a
vládních nařízení č. 190/1926 a č. 100/1928
Sb. z. a n. rozdělena mezi okresní a zemské
úřady, resp. jejich technická oddělení, ne-
boť i když cit. § 21 dával byv. municipiím
možnost, aby si zřídily- vlastní municipální
úřady inženýrské, nikdy k tomu nedošlo.
Výhodou takovéto úpravy technicko-
hospodářské služby zemských a okresních
silnic bude dále, že jednak bude postaráno
o odbornou technickou péči, zejména silnic
okresních, které pro nákladnost zřízeni
zvláštního technika musily se dosud spoko-