29
řízení na podkladě odhadu znalců náhradu
za vyvlastnění, může-li o ní ihned rozhod-
nouti, jinak rozhodne jen o vyvlastnění, ne-
prodleně vykoná další šetření o náhradě a
rozhodne o ní; při odhadu jest dbáti zásad
odhadního řádu pro odhady nemovitostí v ří-
zení exekučním.
(7) Vyvlastňovací řízení a výměr působí
i proti právním nástupcům osoby, proti níž
vyvlastňovací výměr směřuje.
(8) Náklady vyvlastňovacího řízení nese
vyvlastňovatel.
(9) Neprokáže-li osoba, proti níž vyvlast-
ňovací výměr směřuje, vyvlastňovateli, že ti,
kdož mají k vyvlastůovánému předmětu
práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jí
byla náhrada stanovená v penězích přímo
vyplacena, složí vyvlastňovatel náhradu
u knihovního soudu. Průkaz ten jest podati
buď listinou veřejnou nebo takovou sou-
kromou listinou, na níž je podpis oprávně-
ného ověřen soudem nebo veřejným notářem.
(10) Soud rozvrhne složenou náhradu v ne-
sporném řízení podle zásad o rozvrhu nej-
vyššího podání v řízení exekučním.
(11) Jakmile vyvlastňovací výměr nabude
moci práva a vyvlastňovatel poskytne ná-
hradu (odstavec 6), uvede okresní úřad vy-
vlastňovatele v držení předmětu vyvlastnění.
§ 44.
Kdy pozbývá vyvlastňovací
výměr účinnosti.
(1) Nepoužije-li vyvlastňovatel v určené
lhůtě (§ 43, odst. 6) vyvlastněného předmětu
k účelu, pro který byl předmět vyvlastněn,
vysloví silniční úřad na žádost osoby, proti
níž vyvlastňovací výměr směřuje, že výměr
ten pozbyl účinnosti. V tom případě má
osoba, proti níž vyvlastňovací výměr smě-
řoval, nárok na náhradu škody, která jí
vznikla vyvlastněním, a vyvlastňovatel nárok
na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími
užitky. Nedojde-li k dohodě o vzájemném vy-
j-ovnání těchto nároků, lze je uplatniti po-
řadem práva.
(2) Převod vyvlastněného předmětu do
vlastnictví původního vlastníka je osvobozen
od převodního poplatku a od dávky z pří-
růstku hodnoty nemovitostí.
(3) Silniční úřad může lhůtu (§ 43, odst. 6}
z důležitých důvodů přiměřeně- prodloužiti,
30
zažádá - li o to vyvlastňovatel ještě před jejím
uplynutím.
Hlava VIII.
Povinností vlastníků a uživatelů pozemka při-
lehlých a nemovitostí v okolí silnic a cest.
Stavby při silnicích.
§ 45.
(1) Nové stavby, přístavby, přestavby
nebo hrazení podle stavebních řádů (statutů)
při silnici, která je již zřízena nebo aspoň
pravoplatně povolena, musí býti vzdáleny od
vnitřní hrany příkopu nebo od vnější hrany
rigolu aspoň 7'5 m, jde - li o silnici se silnou
dopravou, jinak aspoň 5 m; při hrazení bez
podezdívky musí vzdálenost činiti aspoň 5 m,
pokud se týče 2´5 m. O tom, zda jde o silnici
se silnou dopravou, rozhoduje silniční úřad
(§ 70) v rámci směrnic, které vydá minister-
stvo veřejných prací v dohodě se zúčastně-
nými ministerstvy; silničnímu úřadu náleží
dále zpraviti příslušné stavební úřady
o pravoplatném povolení stavby silnic, po
případě o jeho zániku.
(2) U nových staveb, přístaveb, přestaveb
nebo hrazení v zatáčkách, na křižovatkách
nebo při zaústění silnic a v přiměřené vzdá-
lenosti od nich buďtež kromě toho za účelem
potřebného rozhledu, pokud se týče snadného
vjezdu s jedné silnice na druhou stanoveny
větší vzdálenosti než nejmenší vzdálenosti
podle odstavce 1. Nedojde - li o tom k dohodě
se silniční správou, rozhodne silniční úřad.
Stavební povolení nesmí býti v takovém pří-
padě vydáno před pravoplatným rozhodnutím
silničního úřadu.
(3) Jsou - li v pravoplatném plánu polohy
(upravovacím) stanoveny alespoň vzdále-
nosti podle odstavce 1 nebo větší, buďtež za-
chovány vzdálenosti určené tímto plánem.
(4) Pokud by to nebylo na újmu zájmům
veřejným, může silniční úřad povoliti menší
vzdálenosti než nejmenší vzdálenosti podle
odstavce 1, přihlížeje zejména k místním
poměrům terénním nebo k hospodářským
poměrům stavebníka; jde - li však o stavby
prováděné podle pravoplatného plánu polohy
(upravovacího), smí tak učiniti jen tenkráte,
je - li odchylka přípustná i podle tohoto plánu.
(3) Ke stavebním komisím o nových stav-
bách, přístavbách, přestavbách nebo hráze-
31
nich při silnicích v případech podle odstavce
1 a 2 a v případech, kdy by mohly býti do-
tčeny zájmy silniční, buď pozvána vždy. sil-
niční správa.
§ 46.
(1) Pro účely rozšíření silnic dopravně
zvlášť významných může býti vládním naří-
zením stanoveno, že vzdálenosti nových sta-
veb, přístaveb, přestaveb nebo hrazení podle
stavebních řádů (statutů) od takových silnic
mají býti v úsecích mimo průjezdné trati
(§ 27, odst. 1 a 4) větší než předepisuje § 45,
a to v mezích ustanovení odstavce 2; vládním
nařízením bude v tom případě určeno, o kte-
rou silnici nebo o který její úsek jde a jaké
vzdálenosti jest zachovávati.
(2) Větší vzdálenosti stanovené vládním
nařízením podle odstavce 1 nesmí přesaho-
vati míru 24 m od osy silnice. Povinnost do-
držovati vzdálenosti takto stanovené počíná
dnem vyhlášení tohoto vládního nařízení a
končí dnem, kdy bylo o projektu na rozšíření
silnice pravoplatně rozhodnuto podle § 19,
nejpozději však uplynutím 5 let ode dne vy-
hlášení vládního nařízení; po pravoplatném
rozhodnutí o projektu, pokud se týče po uply-
nutí lhůty 5 let, platí nadále ustanovení § 45.
(3) Ustanovení § 45, odst. 2 až 5 platí zde
obdobně.
(4) Podrobnosti o provádění tohoto usta-
novení mohou býti stanoveny vládním naří-
zením.
§ 47.
(1) Pravoplatná povolení k rozdělení po-
zemků na staveniště, povolení staveniště je-
diného a povolení stavební, pokud nebyla
provedena a byla udělena před účinností § 45,
pokud se týče po jeho účinnosti, avšak před
povolením silnice (§ 45, odst. 1), nebo před
vyhlášením vládních nařízení vydaných podle
§ 46, odst. 1, nesmějí býti, odporují-li usta-
novením §§ 45 a 46, uvedena ve skutek bez
souhlasu silničního úřadu. Příslušné povolení
předkládá za tím účelem úřadu silničnímu
úřad stavební, a to buď z moci úřední nebo
z podnětu oprávněného. Nevysloví-li se sil-
niční úřad do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo
povolení to předloženo, jest míti za to, že sou-
hlas udělil. Odepřel-li silniční úřad souhlas
zcela nebo z části, přísluší oprávněnému vůči
silniční správě nárok na přiměřenou ná-
hradu, kterou stanoví, nedojde-li k dohodě,
32
silniční úřad, řídě se ustanovením § 42,
odst. 2.
(2) Silniční správě nevzniká povinnost
k náhradě zhodnocení, kterého nabyly nemo-
vitosti uskutečněním uděleného povolení,
stalo - li se tak bez souhlasu silničního úřadu
(odstavec 1). Byla - li bez souhlasu tohoto
úřadu provedena stavba, může silniční úřad
naříditi její zbourání; za škody z odstranění
takových staveb nepřísluší náhrada vůči sil-
niční správě.
(3) Uplynula - li lhůta 5 let ode dne vyhlá-
šení vládního nařízení podle § 46, odst. 1,
aniž bylo v ní o předloženém projektu pravo-
platně rozhodnuto, nebo zanikla - li povolení
udělená podle předpisů silničních (§ 19,
odst. 4), možno povolení udělená podle před-
pisů stavebních (odstavec 1) uvésti ve sku-
tek, neodporují - li ustanovení § 45. Silniční
správa má v takových případech nárok na
vrácení náhrady dané oprávněnému podle
odstavce 1, pokud by tu bylo v ponechání ná-
hrady bezdůvodné obohacení toho, jemuž ná-
hrada byla poskytnuta.
§ 48.
Opatření na přilehlých po-
zemcích.
Pokud je toho třeba k udržování silnic
nebo cest anebo k zajištění bezpečnosti na
nich, jsou vlastníci a uživatelé přilehlých
pozemků povinni bez nároku na náhradu
škody odstraniti stromy a větve přečnívající
na silniční nebo čestní pozemek a vymýtiti
nebo prosvětliti určitý pruh přilehlého lesa;
rovněž jsou povinni bez nároku na náhradu
škody zdržeti se všeho, co by značně ztěžo-
valo udržování silnic nebo cest.
§ 49.
úpravy na pozemcích v okolí
silnic a cest.
(1) Vlastníci a uživatelé pozemků v okolí
silnic a cest jsou povinni trpěti, aby správa
silnice nebo cesty postavila na těchto pozem-
cích ploty na ochranu silnice nebo cesty před
sněhovými závějemi, a mají nárok na ná-
hradu škody vzniklé v důsledku tohoto opa-
tření.
(2) Kromě toho jsou vlastníci a uživatelé
pozemků v okolí silnic a cest povinni trpěti,
83
aby správa silnice nebo cesty provedla na
těchto pozemcích úpravy potřebné k zabez-
pečení silnice nebo cesty nebo dopravy na
nich proti padání kamenů, sesouvání skal
nebo země a pod. Kdyby těmito úpravami
bylo vlastníkům a uživatelům pozemků zne-
možněno nebo podstatně ztíženo jejich uží-
vání, mají nárok na náhradu škody vzniklé
v důsledku provedených úprav; kdyby na-
proti tomu provedené úpravy byly potřebné
i k řádnému užívání pozemků v okolí silnic
a cest, může býti jejich vlastníkům a uživa-
telům se zřetelem k jejich finančním pomě-
rům uloženo, aby přiměřeně přispěli na pro-
vedené úpravy a na jejich udržování.
§ 50.
Znehodnocení nemovitostí.
(1) Vlastníci (držitelé) budov nebo jiných
nemovitostí jsou povinni trpěti bez nároku
na náhradu škody - nejde-li o znehodnocení
podstatné - též znehodnocení co do nepří-
znivější polohy těchto nemovitostí, co do
zhoršení přístupu a příjezdu k nim, ztížení
přístupu světla nebo vzduchu anebo přívodu
neb odvodu vody a pod., způsobených stav-
bou, přestavbou nebo úpravou silnice nebo
cesty.
(2) Jde-li o znehodnocení podstatné, pří-
sluší vlastníkům (držitelům) budov nebo ji-
ných nemovitostí nárok na náhradu škody;
při stanovení náhrady jest však přihlížeti
k výhodám, které těmto vlastníkům (držite-
lům) přinese stavba, přestavba nebo úprava
silnice nebo cesty.
§ 51.
Spory o povinnostech.
(1) Spory o povinnostech stanovených
v §§ 48 až 50 a o jejich rozsahu, jakož i spory
o škodě podle § 49, odst. 1 rozhoduje silniční
úřad, dojde-li ke sporu v řízení o povolení
ke stavbě (§§ 17 až 20, § 22), jinak okresní
úřad.
(2) Při rozhodování sporů o povinnostech
stanovených v § 48 a jejich rozsahu jest při-
hlížeti k důležitosti a poloze silnice nebo
česly, ke způsobu vybudování a udržování
silnice, povaze půdy, poměrům klimatickým,
požadavkům veřejné bezpečnosti, potřebám
lesního a polního hospodářství a pod.
34
Hlava IX.
Přistup a příjezd se silnic a cest na přilehlé
nemovitosti a na jiné silnice a cesty.
§ 52.
(1) Zřizovati a udržovati přístup a příjezd
se silnic a cest na přilehlé nemovitosti náleží
vlastníkům těchto nemovitostí. Připojuje-li
se silnice nebo cesta na jinou silnici nebo
cestu, náleží zřizovati a udržovati přístup
a příjezd na tuto jinou silnici nebo cestu
správě silnice nebo cesty, která se připojila.
(2) Jestliže se však stavbou, přestavbou
nebo úpravou silnice nebo cesty podstatně
ztíží dosavadní přístup nebo příjezd (od-
stavec 1), je stavebník této silnice nebo cesty
povinen hraditi náklad na zřízení přístupu
nebo příjezdu.
Hlava X.
Vysazováni stromořadí podél silnic.
§ 53.
Způsob vysazování stromořadí.
(1) Podél silnic jest vysazovati stromořadí
po obou stranách nebo, kde to není možné,
aspoň po jedné straně, vyjma úseky, které
vedou obcemi a spojenými řadami domů nebo
lesy, jakož i úseky, kde by stromořadí bylo na
závadu bezpečnosti vozby, zejména v ostrých
zatáčkách, na křižovatkách nebo u železnič-
ních přejezdů, a úseky, jichž osázení vzhle-
dem k povaze a útvaru terénu, nebo k vysoké
nadmořské výšce není účelné.
(2) Stromořadí jest vysazovati zpravidla
za příkopem. Bylo-li by vysazování stromů
na pozemku silničním na újmu udržování
silnice nebo dopravy po ní, jest silniční
stromořadí vysazovati na pozemcích, přileh-
lých k silnici.
(3) Na banketu je dovoleno sázeti stromy
jen výjimečně, jestliže povaha nebo útvar
terénu nepřipouští vysazování za příkopem
a je-li silnice v koruně nejméně 7 m široká.
Na užších silnicích je dovoleno sázeti na ban-
ketech stromy jen tehdy, je-li toho třeba pro
bezpečnost dopravy, jako na hrázích, vyšších
násypech, podél roklí, potoků, řek a rybníků.
(4) Silniční úřad (§ 70) rozhodne, zda
stromy mají býti vysazeny, zda za příkopem
nebo na banketu a v jakých druzích.
35
(5) Silniční úřad může rozhodnouti v pří-
padech, kdy stromořadí jest již na banketu
a neodpovídá předpisům odstavce 3, zda se
má staré stromořadí na banketu vykáceti,
jakož i zda se má vysázeti nové stromořadí
za příkopem. Jsou-li dvě stromořadí, a to za
příkopem i na banketu, může silniční úřad
rozhodnouti, zda a které z nich se má vyká-
ceti. V obou případech přihlíží silniční úřad
k bezpečnosti dopravy, jakož i ke zdraví
stromu a jejich užitku.
§ 54.
Kdo vysazuje stromořadí; po-
vinnosti s. tím spojené.
(1) Nejde-li o stromořadí za příkopem,
vysazuje je na svůj náklad silniční správa,
které připadá užitek ze stromů.
(2) Stromořadí za příkopem jsou povinni
vysazovati na svůj náklad vlastníci nebo uži-
vatelé přilehlých pozemků, a to ať na po-
zemku vlastním či silničním; jim připadá
veškerý užitek z těchto stromů, nemají však
nároku na náhradu škody za znehodnocení,
jež jim způsobují tyto stromy na pozemcích.
Silniční úřad může však z důvodu veřej-
ného zájmu přikázati určitý silniční úsek
k osázení stromořadím za příkopem silniční
správě na její náklad. Veškerý užitek ze
stromů připadá v tomto případě silniční
správě; vlastníkům nebo uživatelům přileh-
lých pozemků náleží za znehodnocení, jež
způsobí stromy na těchto pozemcích, vůči
silniční správě nárok na přiměřenou náhradu
jednou pro vždy.
(3) Zpravidla jest vysazovati stromy
ovocné. Nedovolují-li to místní poměry, ze-
jména půdní, podnebí nebo jiné důvody, a
mělo-li by dojíti k výsadbě stromů jiných
druhů, provede tuto výsadbu silniční správa.
Silniční správa bere z těchto stromů veškeré
užitky; vlastníkům nebo uživatelům přileh-
lých pozemků náleží za znehodnocení, jež
způsobí stromy na těchto pozemcích, vůči
silniční správě nárok na přiměřenou náhradu
jednou pro vždy.
(4) Vysazování stromů děje se podle po-
kynů silničního úřadu, vydaných v mezích
platných předpisů.
(5) Ti, kdož jsou povinni stromy vysazo-
vati, jsou také povinni podle pokynů silnič-
ního úřadu je ošetřovati, chrániti před škod-
36
livými činiteli, klestiti, a jsou - li vadné, od-
straňovati a nahrazovati novými.
§ 55.
Kácení živého stromoví.
(1) Káceti jednotlivé stromy je dovoleno
jen se svolením silniční správy.
(2) Ke kácení celých stromořadí, jejich
značných souvislých částí a jednotlivých
stromů památných nebo pro ráz kraje vý-
značných, jakož i k takovému kácení, jímž
by stromořadí na větší délku prořídlo, je
vždy třeba povolení silničního úřadu, který
vyslechne před rozhodnutím silniční správu,
není - li sama žadatelkou o povolení.
§ 56.
Dozor silničních úřadů.
Silničním úřadům náleží dohlížeti na to, aby
stromořadí podél silnic byla předepsaným způ-
sobem vysazována, ošetřována, kleštěna, a
je - li třeba, odstraňována a doplňována, a při-
držeti k odstranění shledaných nedostatků ty,
kteří jsou k tomu povinni.
§ 57.
Podrobnější předpisy.
Podrobnější předpisy, zejména o tom, jaké
druhy a odrůdy stromů jest voliti, čeho jest
při tom dbáti, v jakých vzdálenostech, jak a
v které době roční jest stromy sázeti, ošetřo-
vati, klestiti a novými nahrazovati, budou vy-
dány vládním nařízením.
§ 58.
Stromy vy sázené před účinností
tohoto zákona.
Právní poměry týkající se stromů podél
silnic před účinností tohoto zákona již vysá-
zených nemění se tímto zákonem, avšak vlast-
níci nebo uživatelé těchto stromů jsou povinni
je ošetřovati, klestiti, a je - li třeba, odstraňo-
vati podle ustanovení tohoto zákona a před-
pisů podle něho vydaných. Jinak platí usta-
novení tohoto zákona.
37
Hlava XI.
Zrušeni silnic a cest.
§ 59.
Kdo rozhoduje o zrušení
silnic a cest.
(1) Pozbyla-li silnice nebo cesta významu
pro dopravu, může býti zrušena vyloučením
z veřejného užívání.
(2) O zrušení státní silnice rozhoduje mi-
nisterstvo veřejných prací v dohodě se zúčast-
něnými ministerstvy.
(3) O zrušení zemské silnice se usnáší
zemské zastupitelstvo; k platnosti tohoto
usnesení je třeba schválení ministerstva veřej-
ných prací. O zrušení okresní silnice se usnáší
okresní zastupitelstvo; k platnosti těchto
usnesení je třeba schválení zemského úřadu.
Ustanovení §§ 43 a 80 zákona o organisaci
politické správy zůstává nedotčeno.
(4) O zrušení obecní silnice nebo cesty se
usnáší obecní zastupitelstvo; k platnosti
tohoto usnesení je třeba schválení okresního
úřadu.
(5)O zrušení zájemnické silnice nebo cesty
rozhoduje okresní úřad na návrh těch, kdož
. ji udržují a spravují.
(6) O zamýšleném zrušení silnice státní vy-
rozumí ministerstvo veřejných prací země,
okresy a obce, jejichž územím silnice probíhá;
obdobné vyrozumí zemský úřad o zamýšleném
zrušení silnice zemské příslušné okresy a obce,
a okresní úřad o zamýšleném zrušení silnice
okresní příslušné obce. Při tom úřad upozorní
uvedené svazky územní samosprávy, že mohou
u něho podati proti zamýšlenému zrušení ná-
mitky ve lhůtě, kterou úřad určí a která nesmí
býti kratší 30 dnů.
(7) Zrušení silnice nebo cesty dá okresní
úřad vyhlásiti v příslušných obcích.
§ 60.
Postoupení vlastnictví
k částem zrušených silnic
a cest.
(1) Byla-li zrušena silnice nebo cesta, jsou
oprávněni žádati za postoupení vlastnictví
k jejich částem, pokud vlastnictví neb užívací
právo k nim nepřísluší třetím osobám anebo
38
pokud jich není zapotřebí ani pro účely
správy silnice nebo cesty ani pro veřejný
zájem vůbec:
a) vlastníci pozemků, k nimž části ty tvoří
jediný přístup,
b) není-li takových vlastníků, vlastníci po-
zemků k částem těm přímo přilehlých, a to
především vlastníci, jichž pozemky nebo jejich
části byly postoupeny pro novou silnici nebo
cestu.
(2) Nedošlo-li k postoupení části zrušené
silnice nebo cesty podle odstavce 1, jsou vlast-
níci pozemků ležících v přímé souvislosti s ne-
potřebnými částmi zrušené silnice nebo cesty
povinni převzíti na žádost správy nové silnice
nebo cesty do vlastnictví části zrušené silnice
nebo cesty. Při stanovení ceny přejímané časti
zrušené silnice nebo cesty budiž přihlíženo
k nákladům spojeným s úpravou nutnou
k tomu, aby zrušená část se stala způsobilou
k řádnému užívání. Vlastníci, jichž pozemky
nebo jejich části byly postoupeny pro novou
silnici nebo cestu, jsou povinni dáti si hodnotu
části zrušené silnice nebo cesty započísti do
náhrady za pozemky nebo jejich části jimi
postoupené.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují
i na dílce, ležící mezi zrušenou a novou silnicí
nebo cestou, které správa nové silnice nebo
cesty musila podle předpisů o vyvlastnění pře-
vzíti nad svoji potřebu.
(4) Jsou-li splněny předpoklady odstavce 1
a hodlá-li správa silnice nebo cesty postoupiti
vlastnictví k částem zrušené silnice nebo
cesty, upozorní vlastníky pozemků, uvedených
v odstavci' 1, že mohou u ní do 90 dnů žádati
za postoupení vlastnictví k příslušným částem
zrušené silnice nebo cesty. Neučiní-li tak
vlastníci v této lhůtě, zanikne jejich nárok.
(5) Dohodu o postoupení vlastnictví a-
o ceně, sjednanou mezi správou silnice nebo
cesty a žádajícími vlastníky pozemků, schva-
luje silniční úřad. Tento úřad též rozhoduje
o žádostech vlastníků pozemků (odstavec 4),
nedojde-li k dohodě.
(6) Podobně schvaluje silniční úřad dohodu
o převzetí části zrušené silnice nebo cesty
podle odstavce 2 a rozhoduje o povinnosti
k převzetí a o ceně, nedojde-li k dohodě.
(7) Ustanovení odstavců 4, 5 a 6 platí též
v případech-uvedených v odstavci 3,
39
§ 61.
Zrušení úseků silnic a cest.
Ustanovení této hlavy platí obdobně i pro
zrušení pouhého úseku silnice nebo cesty.
Hlava XII.
Mýta a poplatky za užíváni silnic a cest.
§ 62.
Dosavadní mýtní práva.
(1) Dosavadní mýtní práva soukromých
osob, založená na zvláštních oprávněních,
trvají po dobu platnosti těchto oprávnění,
podléhají však nadále ustanovením této hlavy.
Pokud se tato mýtní práva vztahují na sil-
nice státní, zemské a okresní a na silnice a
cesty obecní anebo na jejich součásti (na př.
mosty, přívozy), jsou správy silnic a cest
povinny starati se o jejich urychlené odstra-
nění.
(2) Dosavadní mýtní práva státu, zemí,
okresů a obcí, vztahující se na silnice státní,
zemské a okresní a na silnice a cesty obecní
anebo na jejich součásti, zanikají uplynutím
roku po dni, kterého tento zákon nabude účin-
nosti, nezaniknou-li již dříve z jiného důvodu.
Týmž dnem zanikají i povinnosti spojené
s mýtními právy, pokud se netýkají silnice
náležející do silniční sítě korporace, jíž
patřilo zaniklé mýtní právo.
§ 63.
Nová mýtní práva.
(1) Nová mýtní práva mohou býti povolo-
vána jen na zájemnických silnicích a cestách
a na jejich součástech, a to vždy jen na urči-
tou dobu. O povolení rozhoduje zemský úřad
(§ 71, odst. 1), který může na žádost, podanou
aspoň šest měsíců před uplynutím doby, na
kterou bylo mýtní právo povoleno, právo to na
přiměřenou dobu prodloužiti.
(2) V povolení jest uvésti zejména způsob
a rozsah mýtního práva, závazky a břemena,
k jejichž úhradě má mýtní právo sloužiti, a
sazby mýtních poplatků.
(3) Povolení mýtního práva a každou jeho
pozdější změnu, jakož i jeho prodloužení jest
40
vyhlásiti způsobem obvyklým pro vyhlášky
zemského úřadu.
(4) Oprávněný je povinen vyvěsiti seznam
povolených mýtních sazeb na místě, kde se
poplatky vybírají a to tak, aby seznam byl
přístupný a dobře čitelný. Týmž způsobem
budiž vyvěšen též seznam osvobození od mýt-
ních poplatků.
(5) Pokud za užívání silnic zemských a
okresních a silnic a cest obecních anebo jejich
součástí lze vybírati zvláštní poplatky, stanoví
zákon o organisaci politické správy a předpisy
o úpravě finančního hospodářství obcí. Vybí-
rání takových poplatků při každém jednotli-
vém použití silnice nebo cesty jest však povo-
lovati jen zcela výjimečně.
§ 64.
Mýtní poplatky.
(1) Při stanovení mýtních poplatků jest
přihlížeti k ročním částkám potřebným na
přiměřené úročení a umořování zřizovacího
nákladu, k udržovacím a provozovacím výda-
jům, k době trvání mýtního práva, k očekáva-
nému dopravnímu ruchu, k příjmu, který při
tomto ruchu lze čekati z vybírání mýtních
poplatků, a k prospěchu, který má oprávněný
z užívání mýtního předmětu. Rovněž jest při
tom dbáti, aby se mýtní právo nestalo zdrojem
zisku.
(2) Sazby mýtních poplatků jest stanoviti
podle počtu osob, zvířat a povozů nebo podle
váhy dopravovaných předmětů a hmot a jest
je podle možnosti přizpůsobiti i míře užívání
a opotřebení mýtního předmětu.
(3) Mýtní poplatky jest platiti i při každém
jednotlivém použití mýtního předmětu, pokud
v povolení mýtního práva nebylo stanoveno
nebo dohodou s oprávněným nebylo sjednáno
placení paušálem.
(4) Mýtní poplatky mohou býti zemským
úřadem kdykoli znovu přezkoušeny s hlediska
ustanovení odstavce 1, a shledá - li se, že výnos
jejich je větší, než vyplývá ze zásad stanove-
ných v odstavci 1, jest je přiměřeně snížiti;
oprávněný je povinen předložiti úřadu údaje
a doklady potřebné k přezkoušení. Podobně
může zemský úřad na odůvodněnou žádost
oprávněného mýtní poplatky přiměřeně
zvýšiti.
(5) Bylo - li mýtní právo prodlouženo, musí
býti mýtní poplatky se zřetelem k ustanovení
odstavce 1 znovu stanoveny.
41
§ 65.
Osvobození od mýtních
poplatků.
(1) Od mýtních poplatků jsou osvobozeni:
a) osoby, jimž podle mezinárodního práva
přísluší právo exteritoriality, konsulové z po-
volání a osoby jim na roven postavené, ne-
jsou-li československými státními občany,
jejich zvířata a vozidla, avšak za předpokladu,
že vzájemnost je zaručena;
b) osoby, zvířata a vozidla, při výkonu
služby vojenské, zdravotní, poštovní a tele-
grafní (telefonní) a požární, jakož i osoby,
zvířata a vozidla při výkonu služby pomocné
při živelních pohromách;
c) zvířata a vozidla státu, zemí, okresů a
obcí; to platí i o dopravních prostředcích opa-
třených k vojenským účelům podle zákona ze
dne 12. května 1932, č. 68 Sb. z. a n., o poža-
dování dopravních prostředků pro vojenské
účely v míru, zákona ze dne 13. května 1924,
č. 117 Sb. z. a n., o požadování dopravních
prostředků pro účely vojenské, v úpravě pro-
vedené zákonem ze dne 4. února 1936, č. 25
Sb. z. a n., a zákona č. 131/1936 Sb. z. a n.;
d) státní, zemské, okresní a obecní orgány
ve výkonu služby jim přidělené, dále vězňové,
káranci, chovanci veřejných výchoven, zajatci
a hnanci a osoby je provázející, jakož i zví-
řata a vozidla určená k jejich dopravě;
e) průvody pohřební vůbec a dále průvody
poutnické, jdou-li ve skupinách a s církevními
odznaky;
f) dopravní prostředky předváděné ke
klasifikační komisi nebo na přejímací místo
(při nařízeném povolání dopravních pro-
středků, počítajíc v to i povolání na mobili-
sační cvičení na zkoušku) a zpět podle zákona
č. 117/1924 Sb. z. a n., v úpravě provedené
zákonem č. 25/1936 Sb. z. a n.
(2) Zemský úřad (§ 71, pdst. 1) může po
slyšení oprávněného rozšířiti osvobození od
mýtních poplatků ještě na jiné případy.
(3) Není-li vlastnost osob, zvířat a vozidel,
jež zakládá jejich osvobození od mýtních po-
platků, zevně patrná, musí býti prokázána
úředním osvědčením.
§ 66.
Zánik a odnětí mýtního práva.
(1) Mýtní právo je právem osobním a ne-
může býti na jiného převedeno. Zaniká smrtí
6
42
oprávněného, zánikem oprávněné právnické
osoby a dobou, na kterou bylo povoleno. Mýtní
právo zaniká dále, nebylo-li přikročeno k jeho
vykonávání do roka ode dne, kdy podle povo-
lení bylo možno s jeho výkonem započíti,
nebo byl-li jeho výkon přerušen nepřetržitě
po tři roky; toto ustanovení se nevztahuje na
případy vyšší moci.
(2) Mýtní právo může býti odňato (§ 71,
odst. 1 a 2) před uplynutím doby, na niž bylo
uděleno,
a) z důvodu veřejného zájmu,
b) jestliže oprávněný přes výstrahu dozor-
čího úřadu (§ 71, odst. 3) jedná proti pod-
mínkám povolení.
§ 67.
Převod předmětu mýtního
práva.
(1) Zaniklo-li dosavadní mýtní právo
(§ 62) nebo bylo-li dosavadní mýtní právo
odňato, přejde jeho předmět do správy a
udržování toho, kdo jej před vznikem mýt-
ního práva spravoval a udržoval; nebyl-li
předmět mýtního práva před vznikem tohoto
práva spravován a udržován jiným než
oprávněným, bude odevzdán do správy a
udržování a, pokud je ve vlastnictví opráv-
něného, i do vlastnictví státu nebo některého
svazku územní samosprávy, a to podle toho,
ke které třídě silnic nebo cest by měl svou
polohou náležeti.
(2) Bylo-li mýtní právo povolené podle
§ 63 odňato z důvodu veřejného zájmu [§ 66,
odst. 2, písm. a)], bude jeho předmět ode-
vzdán do správy a udržování a, pokud je ve
vlastnictví oprávněného, i do vlastnictví státu
nebo některého svazku územní samosprávy,
a to podle toho, které třídě silnic svým do-
pravním významem (§7, odst. 2) odpovídá.
(3) Bylo-li dosavadní mýtní právo (§ 62)
nebo mýtní právo povolené podle § 63 od-
ňato z důvodu veřejného zájmu [§ 66, odst. 2,
písm. a)], je ten, kdo podle odstavců 1 a 2
přejímá předmět mýtního práva do správy
a udržování, pokud se týče do vlastnictví,
povinen nahraditi oprávněnému zbytek in-
vestovaného kapitálu dosud neumořeného vy-
branými mýtními poplatky, při čemž se po-
čítá s přiměřeným zúročením kapitálu. Bylo-li
mýtní právo odňato podle ustanovení § 66,
odst. 2, písm. b), nemá oprávněný nárok na
náhradu.