Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1377.
Interpelace:
I. posl. Esterházyho celej vláde o povolení verejného spievania hymny,
II. posl. dr Jillyho a Sogla min. vnitra, národní obrany, veř. zdravotnictví a tělesné výchovy
a sociální péče o zhoršení zdravotních a sociálních poměrů opatřeními správních úřadu
ve státním území osídleném Němci, ------,
III. posl. Klímy min. národní obrany o politické persekuci v brněnské Zbrojovce,
IV. posl. Klímy min. školství a národní osvěty o protirepublikánském smýšlení a výrocích
ředitele obecné a mesiánské školy v Jedovnicích,
V. posl. dr Eichholze min. železnic o slavnostním vyzdobení železničních budov při sokol-
ském sletu,
VI. posl. Jarossa min. spravedlnosti o vydražení nehnuterností Štefana Papa a jeho manžel-
ky rod. Alžběty Szücsovej v Tekovských Šarluhách,
VII. posl. Jarossa min. školstva a národnej osvěty o menovaní riaditeľa učňovskej školy ma-
ďarskej v Leviciach,
VIII. posl. dr Porubszkyho min. vnútra o tom, prečo boly odopreté legitimácie pre malý po-
hraničný styk Viktorovi Bartalosovi, Juliusovi Sághymu, Jozefovi Scheiringerovi, Ladi-
slavovi Skribovi, Veronike Skribovej, rod. Horváthovej a Imrichovi Zelinkovi, obyvate-
ľom v Mliečnom,
IX. posl. Suroviaka předsedovi vlády o nepřípustnom vynucovaní podpisov od železničných
zamestnancov socialistickými organizáciami na strannícke ciele,
X. posl. Suroviaka predsedovi vlády o neoprávnenom odpredaji Potravného skladišťa želez,
zamestnacov v Košiciach ministerstvom železnic socialistickým Veľko-družstevným pod-
nikoin v Prahe,
XI. posl. Suroviaka predsedovi vlády o preložení Frant. Koníčka, dielenského z Prahy do vý-
hřevné v Žiline,
XII. posl. Šaláta min. spravedlivosti, vnútra, školstva a národnej osvěty o předvolebnej, proti-
zákonnej agitácii štátneho učiteľa Píscha v Hriňovej (okres Zvolen),
XIII. posl. Šaláta min. spravedlivosti a vnútra o protizákonnom predvolebnom prechmate Ko-
lomana Miššuru, obchodníka v Hriňovej (okres Zvolen),
XIV. posl. Danihela min. vnútra o zakázaní valného shromaždenia Družiny Kresťanského roľ-
níckeho sdruženia v Nemšovej,
XV. posl. dr Sokola vláde o nesprávnom účtovaní »Obecne prospešného stavebného a bytové-
ho družstva kolonistov zo Slavíkova a Bottova v Slavíkové, zapísaného společenstva
s ručením obmedzeným,
2
XVI. posl. Drobného min financií o neprístojnom chovaní sa a vyhrožovaní finančného stráž-
nika Kubového v Gajaroch,
XVII. posl. Drobného min. financií o vyhrožovaní sa finančného strážníka Jozefa Ribína v Ga-
jaroch,
XVIII. posl. Drobného min. vnutí a o odobratí cestovného pasu Pavlovi Zelenkovi a jeho man-
želke Helene rod. Zalecovej, obyvateľom z obce Gajary čp. 169,
XIX. posl. Drobného min. vnútra o týraní Františka Vismeka, obyvateľa v Gajaroch čp. 833
miestnými četníkmi vrch. strážm. Tománkom, strážm. Sekaninom, strážm. Benešom a
strážm. Jurajom Ledvinom dňa 16. apríla 1938,
1377/I (překlad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
celej vláde
o povolení verejného spievania hymny.
Pane predseda vlády!
Verejné prednesenie, zaspievame alebo rá-
diové vysielanie hymny veľkého maďarského bás-
nika, pred sto rokmi zosnulého Františka Kol-
cseyho kvalifikujú príslušné úrady ako poburova-
nie, odporujúce zákonu na ochranu republiky, a
všetci tí, čo túto hymnu prednášajú, spievajú ale-
bo počúvajú, sú, ako je známo, už od doby utvo-
renia štátu trestaní. Nie je mojím cieľom, aby som
sa púšťal do debaty strán nesprávnosti judikatu-
ry s tým spojenej, lež chcem poukázať iba na
toto:
Hymna Františka Kolcseyho stala sa modlit-
bou maďarského národa. Nech sa ona spieva či
prednáša kdekoľvek pri slávnostnej príležitosti,
nie je a nebude ona nikdy a proti nikomu urážli-
ve a provokatívne zahrotená. Je to modlitba,
vznášajúca sa k Bohu a prosí sa v nej o požeh-
nanie pre tých, čo sú v nej zmienení, ovšem pro-
sí sa v nej tiež o ich ochranu, a proti tomu môže
niečo vytýkať len ten, kto má zlé svedomie.
Keď František Kolcsey napísal viac než pred
sto rokmi svoju hymnu, spomínal vo svojom po-
vzdychu utrpení a skúšok, ktoré museli Maďari
podstúpiť v dobách predchádzajúcich, a tedy je
naprosto násilný a neobstojný výklad, ktorý chce
priania, pojaté v modlitbu, uviesť v súvislosť s
dnešnými pomery.
Do akej miery je text hymny - i pri naj-
prísnejšom ohľade na záujmy štátu - neškodný,
po tejto stránke chcem mimo iného zmieniť sa
iba o tom, že ak sa spieva verejne maďarská
hymna v krajinách zamoravských, na pr. v Prahe,
tu úrady nikdy nepokladajú za nutne zahájiť z
toho dôvodu pokračovanie, iba na Slovensku a
Podkarpatskej Rusi sa zavádza pokračovanie pro-
ti tým, čo hymnu verejne prednášajú, spievajú
alebo počúvajú.
Dnes, kde kdekto a kdekoľvek, trebárs kaž-
dý deň môže počúvať v rádiu maďarskú hymnu,
nemá
ani praktickej ani inej významnosti, tresta-
li sa verejný spev hymny, čím sa v podstate za-
kazuje odriekať modlitbu národa, modlitbu, ktorá
sa stala nezbytnou časťou a charakteristikou ci-
tového a duchovného sveta národa maďarského.
Vy, pane predseda vlády, ktorý ste svádzal
dlho trvajúce boje za práva Vášho národa, doza-
ista najlepšie pochopíte, že práve v dnešných do-
bách nemožno spútať prejavy národného cítenia.
Veľmi dobre je Vám, pane predseda vlády, zná-
me i to, že met moci, ktorá by také putá mohla
utužiť na trvalo. Usmierenie národov republiky,
ktoré je dnes už na programe vlády, a prepotreb-
ná vnútorná pacifikácia štátu imperatívne si vy-
žadujú, aby bolo odstránené všetko, čo by mohlo
utvrdzovať vieru, že plnému rozvinú národnej
myšlienky má byť zabránené úradnou mocou
Avšak jestliže sa národu zakáže, aby kedykoľvek
pri slávnostnej príležitosti mohol predniesť alebo
zaspievať svoju národnú modlitbu, tak je to váž-
né naštrbovanie jeho práv, založených na národ-
nej myšlienke. Kde sa takéto niečo môže stať.
tam nemôže byť reči o tom, že by menšiny ob-
držaly plnosť svojich práv, a tým menej o tom,
že by boly naprosto rovnoprávnymi a rovnocen-
nými občany štátu, lebo to je nevyvratiteľným
dôkazom toho, že národnostiam chcete stále dať
pociťovať ich podradnosť, a aby na to ani na mo-
ment nezabudly, - vláda stále švihá nad nimi
korbáčom trestných paragrafov.
Tážem sa tedy pána predsedu vlády:
1. Či ste ochotný čo najsúrnejšie zakročiť,
aby nabudúce pre zaspievame maďarskej hymny
nebolo proti nikomu zavedené úradné pokračova-
nie a nikto nebol z tejto príčiny vydaný šikánam
a prenasledovaniu, a aby bez odkladu boly za-
stavené pokračovania, vedené týchto čias pre
spievame hymny?
3
2. Čl. hodláte učiniť opatrenia, aby nabudúce
pri slávnostných príležitostiach, ktorým sú prí-
tomní i Maďari boly vojenské a iné štátne alebo
úradné hudobné a spevácke sbory povinné zahrať
či zaspievať, i hymnu maďarskú?
V Prahe dňa 17. júna 1938.
Esterházy,
Petrášek, A. Nitsch, Jobst, Knöchel, May, Kunz,
dr Porubszky, dr Holota, dr Hodina, F. Nitsch,
Jäkel, Szentiványi, Jaross, Hirte, Knorre, Sandner,
dr Korláth, dr
Szüllö, Nickerl, Obrlik, Schütz,
inž. Králíček.
1377/II (překlad).
Interpelace
poslanců dr T. Jillyho a A. Sogla
minisitrům vnitra,
národní obrany,
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a sociální péče
O zhoršení zdravotních a sociálních po-
měrů opatřeními správních úřadů ve stát-
ním území osídleném Němci,.
Obec------, zamýšlela pro rok 1938 řadu
opatření ke zvýšení veřejného blahobytu. Obcí
protéká malý potok. který nutně vyžaduje regula-
ce, poněvadž se při průtržích mračen často roz-
vodňuje a pak nejen způsobuje škody na stavbách
a komunikacích, nýbrž také poškozuje a zanáší
bahnem pole, nalézající se na blízku.
Další vážnou starostí pro obec je nedostaču-
jící a nehygienické zásobování obyvatelstva zdra-
vou pitnou vodou. Je po ruce pouze několik pra-
menu pitné vody, poněvadž část je bažinatá nebo
znečištěna odpadovými vodami. Není tedy divu,
že obec patří k tyfem ohroženým obcím Podyjí.
Aby obec čelila těmto nebezpečím, zamý-
šlelo obecní zastupitelstvo provésti rozsáhlou ka-
nalisaci, vysušení bažin, jakož i zachycení pra-
mene pitné vody a položení jednoduchého vodo-
vodního potrubí.
Přes zmíněné škody při průtržích mračen tr-
pí obec za normálních dob, zejména však při su-
chých létech nouzí o vodu a je tudíž stav vody
příliš nízký. Proto měla by býti zřízena pro případ
potřeby stoka a velká nádrž na vodu.
Obci tíž okresní úřad ve Znojmě udělil po-
volení k těmto stavbám a vypracování projektu
těchto staveb bylo zadáno civilnímu geometru.
Toto pokolení bylo také schváleno zemským úřa-
dem. Tím neuvěřitelnější jeví se výměr okres-
ního úřadu ve Znojmě ze dne 11. dubna 1938 č.
12622-IV, kterým se zapovídají zaměřovací práce,
nutné pro projekty v obvodu obce------.
Týž úřad tedy, který krátký čas před tím
povolil návrh na provedení zamýšlených staveb,
znemožňuje je nyní zákazem vyměřovacích prací.
Následků tohoto nezákonného postupu správ-
ních úřadů pro obec, podnikatelství staveb a oby-
vatelstvo zaměstnané a tím spíše pro nezaměst-
nané, nelze dohlédnouti. Zejména může se vynu-
cené opomenutí potřebných zdravotních a osta-
tních opatření projeviti y podobě epidemie tyfu
nebo katastrofálního požáru, který by mohl ztrá-
viti půl obce.
Avšak tento postup správních úřadů zname-
ní těžké poškození též pro stavební podniky, po-
věřené vyměřením a pozdějším provedením sta-
vebních prací, které stejné nejsou zaměstnány a
pro nepřímo postižené nezaměstnané, kteří mo-
hli býti přijati na tyto práce.
Poněvadž úvahy vojensko-tecnnického rázu,
které v tomto případě přiměly správní úřady k
zákazu vyměřovacích prací, platí více méně pro
celé Němci osídlené pohraniční území státu, zna-
mená to vlastně faktické zrušení produktivní péče
o nezaměstnané pro tyto Němci osídlené oblasti
státu, udivování beztak nepřiměřeně veliké neza-
městnanosti v sudetskoněmeckém území a hospo-
dářské poškozování tamějších podniků a státních
občanů jimi zaměstnaných.
Podepsaní se tedy táží pánů ministrů:
1. Jsou interpelovaným pánům ministrům
známy vylíčené neudržitelné poměry ve státním
území, osídleném Němci?
2. Jsou páni ministři ochotni co nejrychleji
a nejdůkladněji vyšetřiti tyto poměry a pohnati
k odpovědnosti příslušné činitele?
3. Jsou páni ministři ochotni postarati se ne-
prodleně o nápravu a zaříditi vše k tomu, aby
mohly býti ihned zahájeny práce, určené ke zvý-
šení veřejného blahobytu a aby správní úřady
nadále již nečinily žádné překážky?
4. Co zamýšlejí učiniti páni ministři, aby za-
hranili jednou provždy takovýmto zlořádům a
přehmatům správních úřadů?
V Praze dne 14. května 1938.
Dr Jilly, Sogl,
Obrlik, Illing, Knorre, E. Köhler, Jäkel, Klleber,
inž. Králíček, inž. Schreiber, inž. Karmasin, dr inž.
Lokscha, Jobst, Axmann, Hirte, Kundt, Sandner,
Fischer, Hollube, Viereckl, Rösler, Nickerl,
Stangl.
4
1377/III.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministrovi národní obrany
o politické persekuci v brněnské
Zbrojovce.
Dne 13. ledna 1938 odpověděl pan ministr
národní obrany na interpelaci, týkajíc! se nepři-
jímání příslušníků komunistické strany do brněn-
ské Zbrojovky těmito slovy:
Tvrzení interpelace, že příslušníci komuni-
stické strany a Průmyslových svazů dělnických
nejsou do Československé státní zbrojovky v Brně
přijímáni, nebo že jsou propouštěni a persekvo-
váni pro svou politickou příslušnost, neodpovídá
skutečnosti, neboť v Československé státní zbro-
jovce v Brně jsou toho času zaměstnáni ve znač-
ném počtu i příslušníci KSČ. Nejsou persekvová-
ni a nehrozí jim propuštěni, pokud svědomitě
pracují a nezavdávají jiných příčin k propuštění,
o nichž byla výše řeč. «
V poslední době byla do Československé zbro-
jovky v Brně přijata řada nových dělníků a děl-
nic. Rada žádostí byla také podána sekretariátem
Průmyslových svazů v Brně.
Není však možno konstatovat, že by správa
závodu postupovala ve shodě s výše uvedenými
slovy pana ministra. Z dělníků, kteří podali své
žádosti prostřednictvím obvodního sekretariátu
Průmyslových svazů v Brně, nebyl doposud při-
tat do zaměstnání v brněnské Zbrojovce nikdo.
Podepsaní se táží:
1. Jsou tyto skutečnosti panu ministru zná-
my?
2. Zařídí pan ministr, aby jeho stanovisko,
formulované v odpovědi ze dne 13. ledna 1938,
sněmovní tisk 1211/III, bylo správou Zbrojovky
respektováno?
V Praze dne 14. června 1938.
Klíma,
Široký, dr Clementis, Zápotocký, Hodinová-Spur-
ná, Beuer, Kopřiva, Nepomucký, Šverma, Kosík,
B. Köhler, Slánský, Kopecký, Krosnář, Vodička,
Schenk, Procházka, Vallo, Machačová-Dostálová,
Dölling, Zápotocký, Zupka.
1377/IV.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru školství a národní osvěty
o protirepublikánském smýšlení a výro-
cích ředitele obecné a měšťanské školy
v Jedovnicích.
Ředitel obecné a měšťanské školy v Jedovni-
cích Jan Kysela se nijak neskrývá se svým proti-
republikánským a protidemokratickým smýšlením.
Právě v okamžicích pro československo nej-
kritičtějších, dne 20. května 1938, použil podle vý-
povědi žáků a žákyň II. třídy měšťanské školy
během vyučování takových výroků, které napro-
sto jasně dokazují, že musí býti se svého místa
ihned odstraněn.
Označil československého vojáka za ulejváka,
český národ označil za nespolehlivý a dával ra-
kům této třídy za vzor dnešní Německo. Za kaž-
dým Cechem prý má stát policajt. O velkých
protihenleinovských manifestacích se vyjádřil slo-
vy: Československá banda vytlouká okna.
Občanstvu Jedovnic je beze sporu cizí duch
národního šovinismu. Nijak nepropadá sklonům
nekriticky zastírat nedostatky a slabiny českého
národa. Ale výroky ředitele Kysely nebyly kri-
tikou nedostatků, nýbrž vychvalováním hitlerov-
ského Německa Proto vzniklo v Jedovnicích spon-
tánní pobouření. Občanstvo bez rozdílu politického
přesvědčení se obrátilo na místní četnickou stani-
ci. Současně podalo stížnost zemské školní radě
v Brně.
Poněvadž však do dnešního dne nebylo v té-
to věci nic podniknuto, obrací se podepsaní na
pana ministra školství a národní osvěty a tá-
ží se:
Nařídi pan ministr neprodleně přísné vyšetře-
ní výroků ředitele Jana Kysely a jeho suspen-
dování?
V Praze dne 30. června 1938
Klíma,
Zápotocký, Široký, dr Clementis, Hodinová-Spur-
ná, Šverma, Slánský, Fuščič, Procházka, Kosík,
Schmidke, Vodička, Machačová-Dostálová, Nepo-
mucký, Dölling, B. Köhler, Beuer, Schenk, Bor-
kaňuk,
Šliwka, Kopřiva, Synek.
6
1377/V (překlad).
Interpelace
posl. dr L. Eichholze
ministrovi železnic
o slavnostním vyzdobení železničních
budov při sokolském sletu.
V době sokolského sletu byly všechny stanice
a strážní domky státních drah ozdobeny symboly
spolku »Sokol«, četné i jednojazyčnýni českým
pozdravem »Sletu zdar!* a symboly českúho ná-
roda.
»Sokol« jest spolek jako každý jiný. Má vůči
státním úřadům a ústavům táž práva jako každý
jiný spolek.
Je zásadně povážlivé, trpí-li stát, aby se na
jeho úředních budovách dělala propaganda pro
spolek, sloužící cílům jen jedné části obyvatelstva
státu.
Když však se připouštějí takové agitace pro
spolky, pak musí stejné právo platiti pro všechny.
Musilo by se tedy dovoliti i Německému tělocvič-
nému svazu, aby při svých slavnostech ozdobil
svými symboly nádraží na území celého státu.
Jest odůvodněna obava, že by železniční úřady
odmítly takové žádosti Německého tělocvičného
svazu.
Vytýkaný stav věcí, jejž pozorovali všichni
státní občané všech národností, dává problesk-
nouti smýšlení železničních úřadů: Považují se
za mocenské orgány českého národa a nikoliv
za nositele odpovědnosti státu vázané přísahou.
Považují se za průkopníky oné ideologie národ-
ního státu, která dochází výrazu v bojovných
heslech: »Náš stát«, »Naše republika*, »První ná-
rod ve státě
, "Hranice státu - hranicemi českó-
ho národa.
Všechny národy a národní skupiny ve státě,
nepatřící k vládnoucímu českému národu, musí
naplniti hlubokým rozhořčením, když státní moc
vysílá na hlavni slavnosti jejich vlastních spolků
bodáky a gumové obušky, zatím co český národ
při stejných příležitostech pozdravuje jeho sym-
boly, květinami a jásavými barvami.
Pan ministr železnic může rozptýliti pochyb-
nosti interpelace, odpoví-li na ni takto:
»Německý tělocvičný svaz má stejně jako
spolek »Sokol« právo ozdobiti při svých slav-
nostech všechna nádraží v republice symboly
svého národa a jednojazyčnými německými hes-
ly. Nařídil jsem všem úřadům, které mi jsou pod-
řízeny, aby takovým žádostem ihned vyhověly.
Ručím jako ministr za současné odpovědnosti
celé vlády, že se tohoto pokynu bude dbáti a kaž-
dého úředníka, který jej poruší, ihned zbavím služ-
by a v kárném řízení přísně potrestám.
Interpelanti se táží pana ministra železnic:
1. Jest pan ministr ochoten odpověděti na tu-
to interpelaci tak, jak si toho přejeme?
2. Jaké zásadní stanovisko má pan ministr
k vytýkanému stavu věcí?
3. Jaká konkrétní opatřeni učinil pan ministr
vyřizuje tuto interpelaci?
V Praze dne 30. června 1938.
Dr Eichholz,
Hollube, Knorre, Jäkel, Stangl, Sogl, Kundt, Fi-
scher, Franz Němec,
Obrlik, Sandner, Axmann,
dr Kollner, Illing, Inž. Schrelber, inž. Králíček, dr
Hodina, May, Schtitz, Birke, Jobst
1377/VI (preklad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi spravedlnosti
o vydražení nehnuteľností Štefana Papa
a jeho manželky rod. Alžbety Szücsovej
v Tekovských Šarluhách.
Okresná nemocenská pokladnica v Leviciach
požiadala počiatkom tohoto roku u okr. súdu v
Želízi o vydraženie nehnuteľností Štefana Papa
a jeho manželky Alžbety Szücsovej na základe
pohľadávok 43 Kč 25 h a príslušenstva a 785 Kč
15 h a príslušenstva. K tomuto dražebnému pokra-
čovaniu pridružil sa ako veriteí levický peňažný
ústav Barsmegyei Népbank R. T. (Ľudová banka
tekovská akc. spol. ), ktorému menovaní dlhovali
na pozemnoknižnú záruku. Okresný súd v Želízi
vo svojej dražebnej vyhláške č. E 661/36/9 uznal
pohľadávku peňažného ústavu vo výške 40. 030 Kč
s príslušenstvom, kým pohľadávka činila v dobe
vypísania dražby iba 26. 000 Kč.
Štefan Páp a jeho manželka rod. Alžbeta
Szucsová prevzali už počiatkom tohoto roku dra-
žebnú vyhlášku, dľa ktorej dňa 6. mája t. r. vy-
draží súd ich dom ako aj ich poľnosti vo vý-
mere 6 uhorských jutár. Táto vyhláška však bola
napísaná výlučne po slovensky, strany jej ne-
rozumely a tedy ju proste odložily. Dražba sa
odbývala tak, že strany o nej nevedely nič a
až asi za 20 dní po dražbe zdesila ich skutočnosť,
že ich dom zakúpili v súdnej dražbe dr Alexander
Pestramenko a jeho manželka rod. Maria Kubi-
sová za kúpnu cenu 20. 000 Kč, kým ich poľnosti
vo výmere 6 úhor. jutár Juraj Németh a jeho
manželka Alžbeta Hugyecová, bytom v Hontian-
skych Darmotách, za kúpnu cenu. 17. 400 Kč.
Dražba je právoplatná, kedže Štefan Páp a
jeho manželka nepoužili opravných prostriedkov,
ktoré možno uplatňovať v lehote, stanovenej za-
6
koňom. Svoj majetok stratili. Dražební kupci do-
stali sa k tomuto majetku za cenu neuveriteľne
nízku. Dom, ktorý zakúpili dr Alexander Pestra-
menko a jeho manželka za 20. 000 Kč, má hodnotu
najmenej 45. 000 Kč a tých 6 jutár pozemkov na
miesto 17. 400 Kč najmenej 54. 000 Kč.
Strany, podľahnuvšie dražbe, stratily svoj
majetok výlučne preto, lebo nevedely slovensky,
nepoznaly dôležitosť doručenej im listiny, kľudne
ju odložily a nedaly si ju preložiť. Ťažkej chyby
dopustil sa okr. súd v Želízi, keďže znajúc prí-
slušné ustanovenia jazykového zákona a od tých
čias odznelé vládne prejavy dal doručiť súčast-
nelým stranám v okrese s veľkou maďarskou väč-
šinou usnenenie výlučne v jazyku slovenskom. Je
nemožné si prestaviť, že by strany, podľahnuvšie
exekúcii, neboly sa snažily, keby boly obdržaly
usnesenie v jazyku maďarskom, čeliť dražbe pou-
žitím vhodných prostriedkov, veď keby boly svo-
je nehnuteľnosti alebo ich časť odpredaly, mohly
svoje dlžoby vyrovnať.
Štefan Pap a jeho manželka stratili svoj ma-
jetok výlučne v dôsledku jazykovej praxe okr.
súdu v Želízi, lebo v Želízi veľmi dobre vedia,
že v obci Tekovské Šarluhy sotva je niekto, kto
by znal štátny jazyk a tedy súd bol nado všetku
pochybnosť povinný doručiť takéto dôležité usne-
senie aspoň tiež v preklade maďarskom.
Manželia Papovi vo svojom zúfalom položení,
keďže iného opravného prostriedku už nemali,
obrátili sa na ministerstvo spravedlnosti, aby ono
dalo zrevidovať vykonanú dražbu nehnuteľností a
zrušilo ju ako protizákonnú. Tak sa vec dnes sku-
točne má a musím k tomu ešte podotknúť, že Šte-
fan Pap môže novým nabyvateľom kedykoľvek
byť donútený, aby sa z domu vysťahoval a aby
pozemky ešte pred žatvou vydal dražebnému kup-
covi, ktorý môže skludiť i úrodu týchto lacných
pozemkov. Táto rodina tedy nestráca iba svoj
majetok, lež môže vyjsť nazmar i všetka jej na-
máhavá práca bežného hospodárskeho roku.
Tážem sa pána ministra spravedlnosti:
1. Či viete o tejto nemožnej a morálne tak-
mer ojedinelej situácii, v ktorej sa octla maďar-
ská rodina len preto, lebo okresný súd v Želízi,
v okrese s maďarskou väčšinou, ešte sa nepri-
spôsobil duchu jazykového zákona a jazykového
nariadenia?
2. Či hodláte prísnym vyšetrovaním presved-
čiť sa o tom, že Štefan Pap a jeho manželka sú
skutočne nevinnými obetmi dnešnej právnej
praxe?
3. Či ste ochotný zrušiť dražbu, nariadenú pod
č. E 681/36/9, ktorá medzitým už nadobudla prá-
voplatnosti?
V Prahe dňa 26. júna 1938.
Jaross,
Szentlványi, dr Korláth, dr Porubszky, Illlng, Ing.
Künzel, Ing. Richter, dr Peters, Ing. Peschka, ing.
Lischka, dr Rosche, dr Kellner, dr Szüllö, dr Ho-
lota, Franz Němec, Stangl, Jäkel, Jobst, Kundt,
Petrášek, Esterházy, A. Nitsch.
1377/VII (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi školstva a národnej osvety
o menovaní riaditeľa maďarskej učňovskej
školy v Leviciach.
V Leviciach pôsobí od roku 1885 maďarská
učňovská škola, zriadená na základe zák. čl. XV/
1885, ktorú vydržuje politická obec. Učiteľskými
silami na učňovskej škole maďarskej môžu byť
podľa zákona iba učitelia, ktorí sú spôsobili k vy-
učovaniu v jazyku maďarskom. Tak tomu bolo
dosial, dnes však už pôsobia na tejto učňovskej
škole dve učiteľské sily, ktoré am k maďarskému
ani k inému jazyku spôsobilosti nemajú. Učiteľ-
ské sily maly by podľa zákona nadobudnúť spô-
sobilosti na učňovskú školu vo zvláštnych kur-
zoch, avšak takého kurzy maďarské sa už od
19 rokov nekonajú. Maďarskú učňovskú školu
spravoval dosiaľ ako riaditeľ ku všeobecnej spo-
kojnosti Alexander Dóka, učiteľ ľudovej školy
cirkvi reformovanej.
Ministerstvo školstva a národnej osvety vy-
dalo nariadenie dňa 8. februára t. r., č. 17. 367'938
-III/2, a odborný inšpektorát učňovskej školy,
dovolávajúc sa tohoto nariadenia, sdelil školské-
mu výboru, aby dal výpoveď terajšiemu riadite-
ľovi. Školský výbor vo svojej schôdzi dňa 2. má-
ja t. r. zabýval sa s týmto dopisom a zistil, že
terajší riaditeľ práve vo smysle hlavy VII, § 46,
č. 4 nariadenia ministerstva školstva a národnej
osvety z roku 1925, č. 96. 000-111 je zamestnaný
vo smluvnom pomere a že tento jeho smluvný
pomer bol výnosom ministerstva zo dňa 4. de-
cembra 1936, č. 162. 123/1936-III/1 potvrdený, v
dôsledku čoho služebný pomer »môže byť iba jed-
noročnou výpoveďou zrušený, čo sa môže stať
iba pred počiatkom školského roku«. Za týchto
okolností školský výbor nemohol pokynu vyhoveť
pre jeho právne a materiálne dôsledky, avšak vý-
bor poukázal tiež na ten bod ministerského na-
riadenia, ktorým sa výslovne ukladá, že vyučo-
vanie na škole učňovskej má byť sverené v prvom
rade učiteľom meštianok a ľudových škôl, a len
keby takýchto nebolo, tiež iným k tomu vhod-
ným jednotlivcom. Výbor zistil zároveň, že v Le-
viciach je dostatočný počet učiteľov meštianskych
a ľudových škôl, ktorí sú spôsobilí k plneniu to-
hoto úkolu. Výbor zdôraznil i to, že v prípade,
ak by na učňovskú školu maly byť menované
zvláštne interné učiteľské sily, môžu byť meno-
vaní iba jednotlivci, ktorí absolvovali nemaďar-
ský kurs a tedy ich spôsobilosť nemôže vyhovo-
vať predpisom zákona. Svoje stanovisko dal vý-
bor odbornému inšpektorátu na vedomie proto-
kolom.
Inšpektor učňovských škôl na to svojím do-
pisom zo dňa 4. júna t. r., č. 1323/1938
predca len
7
sdelil školskému výboru, že minister školstva a
národnej osvety výnosom zo dňa 28. mája 1938,
č. 81. 392/38-III/2 menoval bratislavského inter-
ného učiteľa Alexandra Nádašdiho riaditeľom uč-
ňovských škôl v Leviciach s platnosťou od 1. sep-
tembra 1938. Ustanovuje jeho plat ako smluvného
zamestnanca, povinný počet jeho týždenných ho-
dín a nariaďuje, aby prevzal školský inventár a
úradné spisy od dosavádneho externého riadi-
teľa.
Školský výbor vo svojej schôdzi dňa 9. júna
t. r. zabýval sa s touto novou situáciou a musel
zistil, že učňovská škola levická ako maďarská,
tak i slovenská má svojich riaditeľov, ktorí sú
s obcou vo smluvnom pomere, z ktorých Ale-
xander Dóka, riaditeľ maďarskej učňovskej školy,
v každom ohľade vyhovuje predpisom zákona J
pôsobí s úspechom výtečným, výbor mu výpoveď
nedal a preto nemôže vziať na vedomie meno-
vanie Alexandra Nádašdiho. Nariadenie ministra
je vo dvoch smeroch krivdivé: jednak je pravde-
podobné, že menuje v čelo maďarskej učňovskej
školy jednotlivca, ktorý nemá spôsobilosti k vy-
učovaniu v jazyku maďarskom, čo sa protiví zá-
konu, a jednak že spojí dva samostatné vyučo-
vacie ústavy, ktoré boly národnostne oddelené a
od seba nezávislé, a teraz je pravdepodobné, že
maďarská učňovská škola podľa známych príkla-
dov dostala by sa ku škole slovenskej ako ústav
podriadený.
Školský výbor zistil i to, že učňovské školy
v Leviciach sú samostatné školy obcou vydržo-
vané, so zvláštnym imaním, zariadením, knihov-
nicou a dielenskými pomôckami a že ich výluč-
ným vydržovatelom je mesto Levice, keďže štát
hradí od roku 1926 iba náklady osobné. Ne-
možno tedy pripustiť, aby nezávislosť týchto škôl
bola bez vypočutia či už mesta ako vydržova-
teľa a či školského výboru ako dozorčieho orgá-
na zrušená. Školský výbor pokladá rozhod-
ne za potrebné, aby maďarskej učňovskej škole
bola i naďalej zachovaná jej samostatnosť a ma-
ďarská povaha, a konštatuje, že za takýchto o-
kolností nemôže vziať na vedomie menovanie Ná-
dašdiho a že mu inventár a úradné spisy ne-
vydá. Výbor konečne, zasielajúc protokoly, podá-
va odvolanie proti opatreniam školského inšpek-
torátu.
Vzhľadom na situáciu, ktorá sa vytvorila kôl
učňovských škôl a zvlášte kol učňovskej školy
maďarskej v Leviciach, pokladám za svoju povin-
nosť, ako jeden z poslancov toho okresu, abych
vyzval zvláštnu pozornosť pána ministra touto
svojou interpeláciou na tieto snahy, ktoré vyvo-
lávajú miestne roztrpčenie, v širšom okruhu však
vzbudia značnú nedôveru voči dispozíciám mini-
sterstva. Nemôže byť záujmom pedagogickým
rozrušovať mocenskými opatreniami rovnováhu
vyučovacieho ústavu, pôsobiaceho kľudne, ne-
môže byť záujmom štátnym dať znova pociťovať
národu maďarskému, že štátna moc nerada vidí,
aby sa možnosti jeho autonómneho života i v
okruhu čo najmenšom uplatňovaly, a nemôže to
byť záujmom ani s hľadiska správy školy, lebo
u učňovskej školy v Leviciach sa
nevyskytlig
žiadne dôvody k nespokojnosti. Zbýva tedy po-
znatok, že tejto zmeny vyžadujú si výlučne zá-
ujmy určitých osôb, oproti čomu však je tu roz-
rušený kľud mesta, oprávnená nedôvera časti jed-
ného národa a nespravodlivé odstavenie niekoľko
ľudí, ktorí vykonali vážnu prácu. O bilancii ne-
môže byť pochybnosti.
Tážem sa pána ministra:
1. či viete o dnešnej situácii maďarskej uč-
ňovskej školy v Leviciach?
2. Či hodláte učiniť predmetom nového uvá-
ženia dosavádné opatrenia, ktorými má byť v če-
le levickej učňovskej školy postavený ako riadi-
teľ jednotlivec, ktorý sotva má k tomu vhodnú
kvalifikáciu?
3. Či hodláte i naďalej zaručiť samostatnosť
maďarskej učňovskej škole?
4. Či hodláte vo spojitosti s týmto opatrením
prevziať na seba plnú hmotnú odpovednosť za
záväzky mesta, ku ktorým je smluvne zaviazanú?
V Prahe dňa 26. júna 1938.
Jaross,
Szentiványi, dr Korláth, dr Porubszky, dr Rosche,
Illing, ing. Richter, ing. Peschka, Ing. Künzel, ing.
Lischka, dr Peters, dr Kellner, Kundt, Stangl,
Jobst, Franz Němec, Petrášek, dr Szüllo, Ester-
házy, A. Nitsch, dr Holota.
1377 VIII (preklad).
Interpelácia
poslanca dr Porubszkyho
ministrovi vnútra
o tom, prečo boly odopreté legitimácie
pre malý pohraničný styk Viktorovi Bar-
talosovi, Júliusovi Sághymu, Jozefovi
Scheirhigerovi, Ladislavovi Skribovi, Ve-
ronike Skribovej, rod. Horváthovej a
Imrichovi Zelinkovi, obyvateľom
v Mliečnom.
Pane minister !
Krajinský úrad v Bratislave v dôsledku od-
volania, ktoré podali v ceste okresného úradu v
Šamoríne Viktor Bartalos, Július Sághy, Jozef
Scheiringer, Ladislav Skriba, Veronika Skribová
rod. Horváthova a Imrich Zelinka, všetci bytom
v Mliečnom, vo veci legitimácie pre malý pohra-
ničný styk, s konečnou platnosťou odoprel dať im
povolenie k prekročeniu hraníc do Maďarska.