Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1374.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Stangla o nepatřičném chování policejního úředníka (tisk 1222/
XVII),
II. min. sociální péče na interp. posl. Nickerla, že Léčebný fond veřejných zaměstnanců poru-
šuje jazykový zákon (tisk 1222/XII),
III. min. národní obrany na interp. posl. Petráška ve věci úmrtí vojína Vendelína Macho (tisk
1265/I),
IV. min. vnitra na interp. posl. Axmanna o protizákonném příkazu státní policie, aby byly sňaty
vývěsné skřínky a odevzdány četnictvu (tisk 1222/XX),
V. min. vnitra na interp. posl. dr Hodiny, že policejní orgány předčasně oznamují tisku, jaká
trestní řízení byla zavedena (tisk 1222/XXII),
VI. min. vnitra na interp. posl. Illinga o protizákonných opatřeních státního policejního úřadu
v Kadani (tisk 1222/XXI),
VII. min. vnitra na interp. posl. Schenka o nepřípustných metodách státní policie v Mikulově
(tisk 1244/IX),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Nickerla, že Jindřichu Reichlovi z Jáchymova, č. 642, byl proti
zákonu odebrán cestovní pas (tisk 1244/X),
IX. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. dra Luschky, že nebyla dána odpověď
na dotaz o tom, proč živnostnice paní Marie Tuscherová z Opavy nebyla přijata do Svazu
čsl. dentálních depot (tisk 1220/VI),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci Andrejové v okrese bardějovském (tisk 1220/ VII),
XI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci
Vyšním Orlíku v okrese stropkovském (tisk 1220/IX),
XII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci Kalné Roztoce v okrese sninském (tisk 1220/XIII),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci Ladomírové v okrese sninském (tisk 1220/XIV),
XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího ja-
zyka na obecných školách v obci Dubové v okrese stropkovském (tisk 1220/XV),
XV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o násilném odnárod-
ňování v ruských obcích na východním Slovensku (tisk 1220/XVI),
XVI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci Vyšnia Olšava v okrese stropkovském (tisk 1220/XVII),
XVII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Pješčaka a Bródyho o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci Malcově v okrese bardějovském (tisk 1220/XXVI).
2
1374/I. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Stangla
o nepatřičném chování policejního úřed-
níka (tisk 1222/XVII).
Provedeným zevrubným úředním šetřením ne-
bylo prokázáno, že aktuárský elév Adolf Bauer
pronesl dne 31. října 1937 inkriminovaný výrok.
Není proto důvodu k žádaným opatřením.
V P r a z e dne 31. května 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1374/11. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance P. Nickerla,
že Léčebný fond veřejných zaměst-
nanců porušuje jazykový zákon
(tisk 1222/XII).
Interpelace zaměňuje dvě různé věci: korespon-
denci Léčebného fondu veřejných zaměstnanců
s pojištěnci a jeho korespondenci s veřejnoprávní
korporací, jejichž právní postavení v ohledu jazy-
kového práva se podstatně liší.
Pokud jde o písemný styk Léčebného fondu
s pojištěnci, uvedl jsem již v odpovědi tisk 1060/II,
že Léčebný fond veřejných zaměstnanců vyřizuje
podle svého autonomního jednacího řádu podání
pojištěnců učiněná v menšinovém jazyku ze soud-
ních okresů s kvalifikovanou menšinou v úředním
jazyce československém s překladem v jazyku
menšiny. Totéž platí o korespondenci se smluv-
ními lékaři a lékárníky. To činí Léčebný fond
dobrovolně, protože podle jazykového zákona je
povinen taková podání jen přijmouti a vyříditi,
nikoliv však vyříditi v jazyku menšiny.
Při korespondenci Léčebného fondu s všeobec-
nou veřejnou nemocnicí v České Kamenici však
nejde o písemný styk s pojištěncem, nýbrž s ve-
řejnoprávní korporací, která jest povinna podle
ustanovení čl. 91, odst. 1 vládního nařízení ze
dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., korespon-
dovati s Léčebným fondem v jazyku státním, ne-
boť cit. vládní nařízení platí pro obor ministerstva
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a tedy
i pro veřejné nemocnice, jež podléhají správě to-
hoto ministerstva.
V Praze dne 20. května 1938.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
1374/III.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Augustina
Petráška
ve věci úmrtí vojína Vendelína Macho
(tisk 1265/1).
Vojín Vendelín Macho hlásil se po prvé ne-
mocným počátkem měsíce února a stěžoval si na
bolesti v hlavě a později na žaludeční obtíže a
zácpu. Hned od začátku byla mu věnována vše-
možná lékařská péče, a byl ponechán na ošetřovně
za účelem pozorování. Avšak Macho prosil, aby
byl z ošetřovny propuštěn k vykonávání vojenské
služby, poněvadž, jak prohlásil, se necítí vážně
nemocným. Protože kromě bolestí hlavy a zácpy
nedaly se na něm zjistiti žádné další příznaky,
propustil jej lékař z ošetřovny, avšak léčil jej
i dále ambulantně. Zároveň jej určil k vykonávání
toliko lehčí služby.
Jak patrno, neodpovídá skutečnosti tvrzení in-
terpelace, že Macho nebyl uznán chorým. Do-
stalo se mu vždy ošetření a úlevy ve službě, když
již nechtěl zůstati na ošetřovně, patrně z obavy,
aby nemusel vojenskou službu nasluhovati.
Není také pravda, že vojenský lékař roztrhal
přinesený recept od civilního lékaře a že tohoto
kritisoval.
Dne 14. února t. r. večer, když se Macho před
tím 3 dny nehlásil nemocným, byla u něho zji-
štěna horečka, a byl proto již příštího dne ode-
slán do posádkové nemocnice v Nitře za účelem
odborného léčení. Tam na základě zevrubného po-
zorování byl zjištěn tuberkulosní zánět
mozkových blan, na který Macho později
zemřel.
Na tvrzení interpelace, že vojín Macho ne-
musil zemříti, kdyby ho byl vojenský lékař uznal
nemocným a náležitě léčil, podali vojenští lékař-
ští odborníci toto vysvětlení:
"Pokud se jednalo o prodromální stadium zá-
nětu mozkových blan, které se jevilo jedině bo-
lestmi hlavy a zácpou, nebylo možno z těchto
necharakteristických příznaků stanoviti diagnosu
zánětu mozkových blan, a nelze proto viniti vojen-
ského lékaře, že v tomto stadiu nemoc nerozpo-
znal. Tuberkulosní zánět blan mozkových je cho-
robou nevyléčitelnou, takže Macho byl by ze-
mřel i tehdy, kdyby byl převezen do nemocnice
dříve a i kdyby nebyl konal vojenskou službu.
3
Že stanovení diagnosy nebylo snadné ani ještě
po převozu do nemocnice v Nitře, o tom svědčí
okolnost, že nebyli s počátku lékaři v nemocnici
jednotní v nazírání na případ, a teprve labora-
torní vyšetření potvrdilo podezření, že by se
mohlo jednati o tuberkulosní zánět blan moz-
kových.
Zhoršení choroby nemohlo nastati vlivem po-
chodování, poněvadž Macho od 5. února se po-
chodových cvičení nezúčastnil; konal lehkou službu
u setniny.
Z celého případu je zřejmo, že se jednalo o roz-
voj choroby získané v době předvojenské, a že se
choroba nezhoršila vinou vojenské služby. K pro-
puknutí latentní choroby bylo by došlo i v životě
občanském. Otázka stížnosti, proč byl odveden,
když byl nebezpečně
tuberkulosní, je zodpověděna
předchozími odstavci. "
Za těchto okolností nemohl jsem v postupu vo-
jenských orgánů shledati nějakých závad.
Pokud jde o nárok matky zemřelého na inva-
lidní důchod, sděluji:
Podle zákona čís. 41/1922 Sb. z. a n. přísluší
péče o vojíny, kteří se stali invalidními následkem
služby vojenské, jakož i o jejich příslušníky nebo
pozůstalé, výhradně ministerstvu sociální péče.
Žádost nutno podati do jednoho roku od vzniku
události u okresního úřadu pro péči o válečné
poškozence příslušného podle bydliště poškozen-
cova. Nebyl-li nárok ohlášen v předepsané lhůtě
a u předepsaného úřadu, zaniká.
Praha, 11. května 1938.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
1374/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Axmanna
o protizákonném příkazu státní policie, aby
byly sňaty vývěsné skřínky a odevzdány
četnictvu (tisk 1222/XX).
Vývěsní skříňka byla úřadem sňata za účelem
provedení šetření o závadnosti plakátu s heslem
uvedeným pod č. 2 interpelace v souvislosti se za-
bavením provoláni uvedeného pod č. 1 interpelace.
Po vyšetření věci byla skříňka majiteli vrácena.
V Praze dne 2. června 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1374/V. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dra F. Hodiny,
že policejní orgány předčasně oznamují
tisku, jaká trestní řízení byla zavedena
(tisk 1222/XXII).
Domněnka, že státní policejní úřad (v daném
případě policejní ředitelství v Opavě) poskytl
tisku v případech, jež jsou vylíčeny v interpelaci,
předběžné informace, jest nesprávná.
U samotných pisatelů dotyčných článků bylo
zjištěno, že pramenem jejich zpráv nebyly infor-
mace od státních policejních orgánů.
V Praze dne 31. května 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1374/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Illinga
o protizákonných opatřeních státního
policejního úřadu v Kadani
(tisk 1222/XXI).
Jmenovaný úřad nenařídil povinné hlášení všech
shromáždění a tanečních zábav, nýbrž pouze in-
formoval interesenty na jich dotazy o své kom-
petenci v uvedených věcech.
Rovněž nevydal příkaz, aby si hostinští opatřili
dvojjazyčné cizinecké knihy; doporučil
jim pouze,
aby si cizinecké knihy opatřili, a dal jim žádané
bližší informace.
V Praze dne 2. června 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1374/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
4
na interpelaci poslance Schenka
o nepřípustných metodách státní policie
v Mikulově (tisk 1244/IX).
Údaje interpelace o nesprávném postupu poli-
cejních orgánů při výslechu Louise Nissla neod-
povídají, jak bylo provedeným šetřením zjištěno,
skutečnosti.
Louis Nissl sám protokolárně tvrzení interpe-
lace vyvrátil.
Není tudíž důvodu k dalšímu opatření.
V Praze dne 31. května 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1374/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance P. Nickerla,
že Jindřichu Reichlovi z Jáchymova
č. 642 byl proti zákonu odebrán cestovní
pas (tisk 1244/X).
Na základě provedeného šetření byl cestovní
pas Jindřichu Reichlovi vrácen.
V P r a z e dne 31. května 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1374/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslance dr. Luschky,
že nebyla dána odpověď na dotaz o tom,
proč živnostnice paní Marie Tuscherová
z Opavy nebyla přijata do Svazu čsl.
dentálních depot (tisk 1220/VI).
Stížnost paní Marie Tuscherové z Opavy,
která byla všeobecného rázu a podána minister-
stvu obchodu dne 20. února 1934, byla zkoumána
vzhledem k tomu, že se neopírala o určité zákonné
ustanovení, s hlediska možností daných jednak
zákonem kartelovým, jednak zákonem o nekalé
soutěži.
Při provedeném šetření zaujala sice obchodní a
živnostenská komora v Opavě stanovisko stěžo-
vatelce příznivé, avšak toliko z důvodů všobec-
ných, které se rovněž konkrétně neopíraly o určitá
zákonná ustanovení. Svaz dentálních závodů čsl.
v Praze, který trval od r. 1927 a byl mezinárod-
ním velkoobchodním kartelem se 110 smluvními
stranami, předložil k úřední výzvě kartelovou
úmluvu, která byla zapsána v kartelovém rej-
stříku. Podle této se mohl původně státi členem
Svazu, kdo měl nejméně 5 let obchodní praxe
v dentálním oboru a kapitál aspoň 200. 000 Kč.
Později stanoven byl požadavek desetileté praxe
a 400. 000 Kč kapitálu v důsledku nepříjemných
zkušeností, které postihly členské firmy Svazu
insolvencemi a konkursy některých ne dosti fi-
nančně silných odběratelů.
Paní Tuscherová uplatňovala svoji 7 letou praxi
zubní asistentky, střední obchodní vzdělání a
5 letou obchodní praxi, po stránce kapitálové však
vykazovala pouze prostředky ve výši 80. 000 Kč.
Kartelový zákon dává možnost úředního zá-
kroku v případě důvodné obavy, že by prováděním
kartelové úmluvy byl ohrožen veřejný zájem ne-
přiměřeně vysokými cenami nebo obchodními pod-
mínkami, které nepřiměřeně zvyšují ceny velko-
obchodní nebo detailní, nebo neodůvodněnými zá-
věrami. Otázku, zda kartel jest povinen přijmouti
někoho za člena, či nic, nelze posuzovati s hle-
diska kartelového zákona. Závěrou (výlukou) po-
dle kartelového zákona není totiž nepřijetí stěžo-
vatelky do kartelu, nýbrž takové jeho opatření,
které je namířeno proti těm, s nimiž jest kartel
ve spojení jakožto s odběrateli nebo dodavateli,
a kterým tedy kartel někoho omezuje nebo vylu-
čuje z obvykle jinak jím udržovaných obchodních
styků v zájmu účelu kartelové úmluvy. Ze by byl
kartel nějaké takové opatření učinil, toho stěžo-
vatelka ani sama netvrdila. Vyznělo tedy úřední
šetření s hlediska příslušných ustanovení kartelo-
vého zákona negativně a jako jediná cesta k ná-
pravě zbývala v daném případě žaloba podle
§ 1 zákona o nekalé soutěži pro případ, že by
odmítáním žadatelky bylo její podnikání znemož-
něno nebo ohroženo.
Bylo však věcí stěžovatelky samé, aby tuto
cestu nastoupila, ježto ve věcech nekalé soutěže
zákrok z moci úřední není možný. Vzhledem
k tomu vyrozumělo ministerstvo obchodu výnosem
ze dne 13. července 1934, č. j. 42. 932/34 stěžo-
vatelku o svém úředním stanovisku a upozornilo
ji zároveň na jedinou možnost nápravy, t. j. na
soukromoprávní zákrok u řádného soudu.
Z dotazu krajského trestního soudu v Praze
a z podání stěžovatelky kanceláři presidenta re-
publiky, odstoupeného zdejšímu ministerstvu, vy-
plývá však, že ani soud neshledal se svého hle-
diska protizákonnosti.
Další podání Ústředního svazu živnostenských
společenstev s německou řečí jednací v Praze,
podané přímo kartelové komisi, bylo této před-
loženo a kartelová komise o něm pojednala ve
svém sezení dne 12. června 1935. Poněvadž úřední
šetření s hlediska kartelového zákona skončilo
negativně, jak již vpředu uvedeno, stalo se další
jednání o této záležitostí před kartelovou komisí
bezpředmětným.
5
K tomuto meritornímu rozboru věci přistupuje
nyní ještě formální okolnost, že případ nelze už
vůbec posuzovati s hlediska kartelového zákona,
poněvadž po zavedení kartelového poplatku byla
zmíněná kartelová úmluva z kartelového rej-
stříku vymazána a Svaz dentálních závodů se
rozešel.
Vydání živnostenského listu okresním úřadem
v Opavě nepřineslo straně právní nároky na ob-
chodování určitým druhem zboží, jehož získání
odvisí od určitých jiných předpokladů. Stěžova-
telce není pak vzata možnost nákupu zboží od-
jinud, jak ukazuje její dosavadní zaměstnání.
Návrh odpovědi na dotaz poslance dr Luschky
byl vypracován počátkem roku 1937, nebyl ale
mým předchůdcem v úřadě schválen, a tak vzhle-
dem k tomu, že pro zodpovídání dotazů není jed-
nacím řádem stanovena určitá lhůta, nebyla zá-
ležitost vyřízena. Zařídil jsem však, aby napříště
v resortu ministerstva průmyslu, obchodu a živ-
ností byly i dotazy pp. členů Národního shro-
máždění zodpovídány nejdéle ve lhůtě stanovené
pro interpelace.
V Praze dne 4. května 1938.
Ministr obchodu:
Mlčoch v. r.
1374/X. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr. I. Pješčaka a
A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Andrejové v okrese
bardějovském tisk 1220/VII).
V obci Andrejová jest lidová škola církevní,
a to řeckokatolická. Se strany vydržovatele školy
nebyl dán podnět ke změně vyučovacího jazyka.
Vzhledem k tomu neměla státní školská správa
dosud řádného důvodu věcí se zabývati.
Žádost některých občanů ve věci změny vyučo-
vacího jazyka podaná nemohla býti pro státní
školskou správu podkladem dalšího jednání, a to
pro pochybnosti, které při místním šetření vznikly
o autentičnosti podpisů na této žádosti připo-
jených.
V P r a z e dne 13. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1374/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvity
na interpelaci poslanců dr. L Pješčaka
a A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Vysním Orlíku v okrese
stropkovském (tisk 1220/IX).
Ve věci vyučovacího jazyka na řeckokatolické
dvoutřídní lidové škole ve Vysním Orlíku jest
v proudu již jednání o takovou úpravu, aby při
zápise na příští školní rok bylo umožněno rodičům
dáti zapsati své děti do třídy buď s českosloven-
ským či ruským jazykem vyučovacím.
V P r a z e dne 24. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1374/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr. I. Pješčaka
a A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Kalné Roztoce v okrese
sninském (tisk 1220/XIII).
Státní ludová škola s československým jazykem
vyučovacím v Kalné Roztoce byla zřízena v roce
1937 k žádosti obecního zastupitelstva jmenované
obce. Na škole vyučuje se jazyku podkarpatorus-
kému jako nepovinnému vyučovacímu předmětu.
Kromě uvedené státní školy jsou v obci také dvě
řeckokatolické veřejné ludové školy s vyučovacím
jazykem podkarpatoruským. Podle platného práv-
ního stavu je věcí rodičů, do které z těchto škol
přihlásí své děti.
O změnu vyučovacího jazyka na státní ľudové
škole v Kalné Roztoce nebylo dosud žádáno. Po-
dají-li v tom směru příslušní činitelé žádost, bude
o věci zahájeno úřední řízení.
V Praze dne 29. dubna 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
6
1374/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr. I. Pješčaka a
A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Ladomírová v okrese sninském
(tisk 1220/XIV).
Státní ľudová škola s československým jazykem
vyučovacím v Ladomírové byla zřízena v roce
1936 k žádosti obecního zastupitelstva.
Podle výsledků konaného šetření požádali sice
občané z Ladomírové za změnu vyučovacího ja-
zyka na této škole, avšak později žádost o své
újmě odvolali s prohlášením, že ji považují za
bezpředmětnou. Tvrzení interpelace o agitaci
učitele Štěpána Obžery nebylo šetřením proká-
záno a nemůže býti správné již z toho důvodu,
že náklad na věcné potřeby státní školy posti-
huje obec již od zřízení školy.
V Praze dne 6. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1374/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr. I. Pješčaka a
A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecných
školách v obci Dubové v okrese stropkov-
ském tisk 1220/XV).
Ve věci vyučovacího jazyka na řeckokatolické
lidové škole v Dubové jest již v proudu jednání,
aby jím byl od počátku příštího školního roku
stanoven jazyk ruský.
V Praze dne 24. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1374/XV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka a
A. Bródyho
o násilném odnárodňování v ruských
obcích na východním Slovensku
(tisk 1220/XVI).
Státní školská správa upustila sama již před
lety od uplatňování předpisů § 18 zák. čl. XXVII/
1907, pokud se v tom může opříti o objektivně
projevenou vůli příslušných místních činitelů. Od
roku 1931 byl na východním Slovensku v 59 ob-
cích změněn k odůvodněným žádostem vyučovací
jazyk československý v jazyk podkarpatoruský.
Tato skutečnost nesvědčí o násilném odnárodňo-
vaní Podkarpatských Rusů ve východoslovenských
školách, jak to povšechně tvrdí interpelace.
Pokud se interpelace zmiňuje o konkrétních
případech, bylo provedeným šetřením zjištěno, že
průtahy v řízení netkví v neochotě školské správy,
nýbrž v příčinách mimo ni ležících, a to hlavně
v obtížném jednání s obcemi o úhradu věcných
nákladů na školu, vedle toho však i v nedostat-
cích formálních, týkajících se zvláště řádného
instruování žádostí, nutného pro jednání vedoucí
k nemalým trvalým finančním závazkům státu.
V Praze dne 13. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1374/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka a
A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Vyšnia Olšava v okrese
stropkovském (tisk 1220/XVII).
Ve věci vyučovacího jazyka na řeckokatolické
dvoutřídní lidové škole ve Vysní Olšavě jest
v proudu již jednání o takovou úpravu, aby při
zápise na příští školní rok bylo umožněno rodičům
dáti zapsati své děti do třídy buď s českosloven-
ským či ruským jazykem vyučovacím.
V Praze dne 24. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
7
1374/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra Školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka a
A. Bródyho
o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Malcově v okrese bardějov-
ském tisk 1220/XXVI).
Ve věci vyučovacího jazyka na státní lidové
škole v Malcově jest v proudu již jednání o ta-
kovou úpravu, aby při zápise na příští školní rok
bylo umožněno rodičům dáti zapsati své děti do
tříd buď s československým či ruským jazykem
vyučovacím.
V Praze dne 24. května 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
Překlad ad 1374/I.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Stangl
wegen ungebührlichen Verhaltens eines
Polizeibeamten (Druck 1222/XVII).
Durch die gepflogene eingehende behördliche
Erhebung ist nicht nachgewiesen worden, daß der
Aktuareleve Adolf Bauer am 31. Oktober 1937 den
inkriminierten Ausspruch getan hätte.
Darum liegt kein Grund zu den verlangten
Maßnahmen vor.
Prag, am 31. Mai 1938.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
Překlad ad 1374/II.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten
P. Nickerl
wegen Verletzung des Sprachengesetzes
durch den Heilfonds der öffentlichen
Angestellten (Druck 1222/XII).
Die Interpellation verwechselt zwei verschiedene
Angelegenheiten: die Korrespondenz des Heil-
fonds der öffentlichen Angestellten mit den Ver-
sicherungsnehmern und seine Korrespondenz mit
einer öffentlichrechtlichen Korporation, deren
Rechtsstellung sich in Ansehung des Sprachen-
rechtes wesentlich unterscheidet.
Soweit es sich um den Schriftenverkehr des
Heilfonds mit Versicherungsnehmern handelt,
habe ich bereits in der Antwort Druck 1060/II
angeführt, daß der Heilfonds der öffentlichen
Angestellten gemäß seiner autonomen Geschäfts-
ordnung die in der Minderheitssprache abge-
faßten Eingaben der Versicherungsnehmer aus
Gerichtsbezirken mit qualifizierter Minderheit in
der čechoslovakischen Amtssprache mit einer
Übersetzung in der Minderheitensprache erledigt.
Dasselbe gilt für die Korrespondenz mit den Ver-
tragsärzten und Apothekern. Dies macht der
Heilfonds freiwillig, da er nach dem Sprachen-
gesetze nur verpflichtet ist, solche Eingaben an-
zunehmen und zu erledigen, nicht aber sie in der
Minderheitensprache zu erledigen.
Bei der Korrespondenz des Heilfonds mit dem
allgemeinen öffentlichen Krankenhause in Böh-
misch Kamnitz handelt es sich jedoch nicht um
den Schriftenverkehr mit einem Versicherungs-
nehmer, sondern mit einer öffentlichrechtlichen
Korporation, die gemäß der Bestimmung des Art.
91, Abs. 1, der Regierungsverordnung vom 3.
Februar 1926, S. d. G. u. V. Nr. 17, verpflichtet
ist, mit dem Heilfonds in der Staatssprache zu
korrespondieren, denn die zit. Regierungsverord-
nung gilt für den Bereich des Ministeriums für
öffentliches Gesundheitswesen und körperliche
Erziehung und daher auch für die öffentlichen
Krankenhäuser, die der Verwaltung dieses Mini-
steriums unterstehen.
Prag, am 20. Mai 1938.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Jar. Nečas m. p.
Překlad ad 1374/IV.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
R. Axmann
wegen gesetzwidrigen Auftrages der
Staatspolizei, Aushängekasten abzu-
nehmen und der Gendarmerie abzuliefern
(Druck 1222/XX).