Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1368.
Interpelace:
I. posl. Kundta min. vnitra, že policejní ředitelství v Karlových Varech provádí censuru ne-
promyšleně,
II. posl. Kliebra min. vnitra, že vrchní četnický strážmistr Witaček v Nových Hamrech
v okrese nejdeckém ztýral člověka,
III. posl. Fischera min. spravedlnosti o protahování nebo zastavení trestního řízení proti těm,
kdož zavinili opavské události dne 18. března 1938,
IV. posl. inž. Peschky min. vnitra o ztýráni státních občanů v Krnově,
V. posl. Jobsta min. financí, že se na stavbě kasáren pro finančníky v Novém Údolí neza-
městnávají členové sudetskoněmecké strany jako dělníci,
VI. posl. Hollubeho min. vnitra, že policisté v Proseči nad Nisou u Jablonce ztýrali člověka.
VII. posl. Esterházyho min. školstva a národnej osvěty o zriadení maďarských rudových škôl
a detských opatrovieň v Košiciach,
VIII. posl. Kliebra min. vnitra o dalších zákonem neodůvodněných rozpuštěních schůzí po-
dle § 2,
IX. posl. Schluscheho min. pošt a telegrafu o nepřípustných změnách na adresách dopisních
obálek,
X. posl. inž. Richtra min. národní obrany o neodůvodněném vyloučení ze školy pro záložní
důstojníky a o zanedbání povinné péče v nemoci Viléma Schöna z Ústí n. Labem, Velká
valová ulice 15,
XI. posl. Maye min. financí, že finanční rada Novák od zemského finančního ředitelství v Pra-
ze pronásleduje úředníka důchodkového kontrolního úřadu ve Varnsdorfu, protože se hlásí
k sudetskoněmecké straně, předseda Konrád Henlein,
XII. posl. inž. Peschky min. financí o protiústavním jednání ministerstva financi.
2
1368/I (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
ministrovi vnitra,
že policejní ředitelství v Karlových Va-
rech provádí censuru nepromyšleně.
Časopis »Deutsche Tageszeitung« (»Karlsba-
der Badeblatt«), č. 107 ze dne 7. května 1938,
byl zabaven pro článek na stránce 3 s nápisem
»Byla na poštovním úřade rvačka?« Zdá se, ze
karlovarské policejní ředitelství věnuje zvláštní
pozornost časopisu »deutsche Tageszeitung
(»Karlsbader Badeblatt) pro jeho německé
ná-
rodní smýšlení a nikoliv tak dalece pro jeho kon-
krétní obsah, neboť na př. vývody dr Sebekov-
ského na sjezdu sudetskoněmecké strany v
Kar-
lových Varech byly bez překážky uveřejněny jak
v časopise »Zeit«, tak i v časopisech »Tschecho-
slowakische Baderzeitung«, »Komotauei Volks
blatt«, »Saazer Anzeiger« a v rozličných jiních
novinách, zatím co v časopise »Deutsche Tages-
zeitung« ("Karlsbader Badeblatt«) propadly cen-
suře.
I tento případ zase jednou jasně ukazuje, že
censurním orgánům nejde o to, aby v mezích zá-
kona prováděly kontrolu časopisů, nýbrž jen a
jen o to, aby německým novinám pro maličkou
a z nicotných důvodů působily škodu a německé
obyvatelstvo nechávaly v nejistotě o věcech, kte-
ré je zajímají.
Interpelanti se táží pana ministra:
1. Ví pan ministr, jak policejní ředitelství v
Karlových Varech provádí censuru?
2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby za-
bránil tomu, aby podřízené orgány proti zákonu
neomezovaly ústavně zaručenou svobodu
tisku:
svobodný projev mínění?
V Praze dne 28. května 1938
Kundt,
Hollube, Sandner, Obrlik, Schütz, Kunz, Stangl,
Jäkel, Axmann, Sogl, Nickerl, Knorre, Fischer,
May, E. Köhler, Knöchel, Rösler, Illing, Franz
Němec, dr Hodina, inž. Králíček, inž. Schreiber.
1368/II (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi vnitra,
že vrchní četnický strážmistr Witaček
v Nových Hamrech v okrese nejdeckém
ztýral člověka.
Dne 14. května 1938 jeli Karel Haschbergen
a jeho přítel Gottfried na kolech z Nejdku do
Huscheiistandu přes Nové Hamry. V Nových
Hamrech potkali před hotelem »Rolun« své přáte-
le Menigata, Mittelbacha a Halma, které pozdra-
vili vztaženou rukou a slovem »Herlgruss«. Asi
po 10 krocích je zastavili dva celníci, z nichž
jedním byl
vrchní strážmistr Witaček.
Vrchní strážmistr zařval na Karla Haschber-
gia, neví-li, že je zakázáno zdraviti slovem »Heil
gruss«. Když Karel Haschberger odpověděl, že o
tom neví, neboť před několika dny četl v no-
vinách právě opak toho, byl vyzván, aby šel na
četnickou stanici. Na strážnici dostal od vrchní-
ho strážmistra Witačka silný poliček se slovy,
jak si může dovolovati tu drzost a zdraviti slo-
vem »Heil«. Karel Haschberger řekl, že slovem
»Hell« pozdravil svého místního vedoucího a jeho
přátele, a potom byly sepsány jeho osobní údaje.
Jednání vrchního strážmistra Witačka v No-
vých Hamrech jednak nesouhlasí s jasnými pro-
hlášeními pana ministra stran pozdravů, jednak
jest, pokud jde o ztjrání Karla Haschbergra,
trestné.
Interpelanti se proto táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti o-
známenou věc?
2. Dal pan ministr zavésti disciplinární říze-
ní proti vrchnímu strážmistru Witačkovi od čet-
nické stanice v Nových Hamrech, okres Nejdek?
3. Připomenul pan ministr četníkům v No-
vých Hamrech svůj pokyn stran pozdravování?
V Praze dne 28. května 1938.
Klieber,
Hollube, Jobst, Nickerl, Obrlik, Knorre, Stangl,
Jäkel, Hirte, F. Nitsch, Sogl, Illing, Axmann,
inž. Lischka, dr Köllner, E. Köhler, Kundt, Birke,
Knöchel, Fischer, Sandner, May.
6
1368/ III (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi spravedlivosti
o protahování nebo zastavení trestního
řízení proti těm, kdož zavinili opavské
události dne 18. března 1938.
Dne 18. března 1938 byl v Opavě vůdce su-
detskoněmecké strany, Konrád Henlein. Před
městské divadlo se dostavilo opavské německé
obyvatelstvo, aby ho pozdravilo, a při
tom došlo
ke srážkám mezi Němci a českými komunistický-
mi demonstranty. Policie nezakročila ani proti
Čechům, kteří volali »Ať žije česká Opava«, ani
proti Němcům, kteří odpovídali voláním »Opava
zůstane německá«. Při odjezdu dva čeští demon-
stranti, ve kterých byli zjištěni Josef Husar a Ka-
rel Bryja ze železáren v Brance, napadli vůz Kon-
ráda Henleina; jeden z nich plival na vůz a dru-
hý se držel kliky a bušil do vozu. Ze železáren
v Brance bylo na podnět slevačského mistra Ke-
berleho z Branky dopraveno do Opavy ve dvou
osobních vozech asi 12 mužů, aby zde uspořádali
"Josefskou slavnost". Proti oběma českým komu-
nistům, kteří napadli vůz Konráda Henleina a se
zřejmě nepřátelským úmyslem se pokoušeli jej
poškoditi, bylo podáno trestní oznámení, ale ří-
zení »proti neznámým pachatelům«, které vedlo
státní zastupitelství v Opavě pod č. j. St 660/38,
bylo
zastaveno přes to, že byla možnost zjistiti
pachatele a jejich podněcovatele.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti
události, které se dne 18. března 1938 staly v
Opavě?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby trest-
ní řízení, zahájené pro tyto události proti českým
komunistům, bylo řádně vedeno dále a aby vin-
níci byli potrestáni?
V Praze dne 28. května 1938.
Fischer,
F. Nitsch, Hollube, llling, Kunz, Jäkel, E. Köhler,
dr Hodina, inž. Králíček. Inž. Lischka, Obrlik,
Stangl, Nickerl, Sandner, Sogl, Viereckl, Knöchel,
Axmann, Knorre, inž. Schreiber, Franz Němec.
1368/IV (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra
o ztýrání státních občanů v Krnově.
Dne 1. května 1938 vyšly tisíce členů sudet-
skonněmecké strany na procházku po hlavních
krnovských ulicích. Proti policejní strážnici na
Masarykově náměstí zvolalo několik procházejí-
cích se »Sieg-Heil«, načež se vrchní policejní ta-
jemník Palig vrhl na skupinu volajících a bez
výběru vytrhl jednoho z volajících ze zástupu a
chtěl ho odvésti na policejní strážnici. Zástup
zaujal však hrozivé postavení proti vrchnímu po-
licejnímu tajemníku Paligovi pro toto svévolné
zjištění a zatčeného mu vyrval. Na to přišli ke
skupině jak uniformovaní tak i tajní členové stát-
ní policie, bili gumovými obušky nazdařbůh do li-
dí a zatkli znovu muže právě zástupem jim vy-
rvaného. Vrchní tajemník Palig vytasil při této
události svou šavli, ale nemohl jí v tlačenici, kte-
rá povstala, užíti. Zatčený byl odveden na poli-
cejní strážnici.
Arno Winter z Krnova, Opavská ulice 2/11,
chtěl tento výjev fotografovati, byl však přepa-
den
civilistou a zavlečen do předsíně policejní
strážnice. Poněvadž se domníval, že jde o civi-
listu, nejprve se bránil, ale potom šel ochotně nu
strážnici. Když vkročil na druhý stupeň v předsí-
ni strážnice, tento »civilista« ho ze zadu bez ja-
kéhokoliv důvodu uhodil gumovým obuškem. Fo-
tografický přístroj byl mu zabaven, ale později
po zakročení posl. inž. E.. Peschky zase vrácen.
Oprávněné žádosti, aby celá událost byla zjištěna
protokolárně, nebylo vyhověno. Arno Winter u-
trpěl podle lékařského vysvědčení MUDr Arnošta
Wotkeho v Krnově, Horní náměstí 13, 10 cm dlou-
hý a 4 cm široký výron krve v týle, způsobený
sečnou zbraní.
Když se na Masarykově náměstí nahromadi-
ly davy lidu. chtěl službu konající vrchní tajem-
ník Palig dáti náměstí vykliditi a proto přikázal,
aby nastoupila uniformovaná stráž bezpečnosti.
Tato se nyní pokusila shromážděné vytlačiti. Ve-
litel uniformované stráže bezpečnosti vyzval zá-
stup, aby se rozešel a při tom třikrát užil hroz-
by, že dá stříleti, nebude-li náměstí co nejrych-
leji vyklizeno.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten podrobiti vytýka-
né události přísnému prozkoumání?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti disci-
plinární řízení proti policejním zaměstnancům,
jimž chybí smysl pro správný způsob, jak udržeti
klid a pořádek?
4
3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby po-
licejní zaměstnanci konali svou povinnost skuteč-
ně nestranně a neužívali násilí ani jím nehrozili
tam, kde to je neodůvodněné, protizákonné nebo
neúčelné?
V Praze dne 28. května 1938.
Inž. Peschka,
Hollube, Nickerl, Hirte, Stangl, Obrlik, Jäkel,
Kunz, Knorre, Schütz, Jobst, Sandner, Rösler,
Sogl, F. Nitsch, Franz Němec, E. Köhler, Vier-
eckl, inž. Schreiber, May, dr Hodina.
1368/V (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi financí,
že se na stavbě kasáren pro finančníky
v Novém Údolí nezaměstnávají členové
sudetskoněmecké strany jako dělníci.
V Novém Údolí, okres Volary, staví česká
firma Aug. Křížek z Vodňan kasárny pro finan-
čníky, při čemž jsou sice zaměstnáni němečtí děl-
níci, i když jen jako přidavači, nikoliv také zed-
níci jako jejich čeští kolegové, ale jen za před-
pokladu, že nejsou organisováni v sudetskoně-
mecké straně, předseda Konrád Henlein. Třeba
že bylo několikrát ústně zakročeno u příslušných
míst, nebylo možno opatřiti pracovní možnost
dělníkům organisovaným v sudetskoněmecké
straně.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten oznámiti, proč se
na stavbě kasáren pro finančníky v Novém Údolí,
okres Volary, nezaměstnávají dělníci organiso-
vání v sudetskoněmecké straně?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se tento
stav, odporující ústavně právní zásadě rovnosti
všech, změnil?
V Praze dne 28. května 1938.
Jobst,
E. Köhler, Hollube, F. Nitsch, Knorre, Nickerl,
inž. Lischka, dr Köllner, inž. Schreiber, inž. Krá-
líček, Obrlík, Gruber, Kundt, Knöchel, Viereckl,
May, Kunz, Schütz, Sogl, Rösler, Sandner.
1368/VI (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi vnitra,
že policisté v Proseči nad Nisou u Jablon-
ce ztýrali člověka.
Když dne 6. května 1938 nezletilý Oto Knech-
tel z Vratislavic nad Nisou č. 61 ve 4. 45 hod.
odpoledne jel na svém kole z práce domů a pře-
dejel jiného cyklistu, zadržel ho státní policistu
a domlouval mu, že nosí modrou čepici se štít-
kem. Když Oto Knechtel řekl policistovi, že mů-
že nositi čepici, jakou chce, byl vyzván, aby šel
na strážnici prosečské státní policie. Tam byly
v přítomnosti policistů č. 82 a 140 sepisovány
jeho osobní údaje. Knechtel byl tázán, jak se
jmenuje. Poněvadž mu policista, který ho vyslý-
chal, po prvé nerozuměl, opakoval svou odpověď
poněkud hlasitěji. Na to zasadil mu policista čís.
140 ze zadu silnou ránu do hlavy a řekl: »My
vám již ukážeme, co dovedeme. « Knechtel musil
pak jíti domů, aby odevzdal policii svou legitima-
ci. Legitimace sociální pojišťovny, kterou měl
s sebou, nebyla uznána. Když Knechtel prohlásil,
že pracuje jen 1 1/2 dne v týdnu a proto nemá
peněz, aby si opatřil jinou legitimaci, řekl poli-
cista: »Kdybyste vydělával tak málo, neměl by-
ste tak velkou hubu. «
Postup státních policistů v Proseči nad Nisou
odporuje zákonu a nesouhlasí se zásadami, vytče-
nými v uvozovacích ustanoveních zákona č. 125/
1927 Sb. z. a n.
Interpelanti táži se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčenou věc
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti disci-
plinární řízení proti policistovi č. 140 od státního
policejního úřadu v Proseči n. Nisou u Jablonce?
3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby k po-
dobným událostem, jejichž příčinou jest jen ne-
pochopení státních orgánů pro vlastní účel jejich
služby, po přiměřeném poučení těchto orgánů již
nedocházelo?
V Praze dne 28. května 1938.
Hollube,
Jobst, E. Köhler, Nickerl, Stangl, F. Nitsch, May,
inž. Králíček, inž. Lischka, dr Köllner, Knorre,
Jäkel, Axmann, Hirte, Obrlik, Rösler, Schütz,
Franz Němec, Knöchel, Viereckl, Fischer, Kunz.
6
1368/VII (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi školstva a národnej osvety
o zriadení maďarských ľudových škôl a
detských opatrovieň v Košiciach.
Pane minister!
Mesto Košice počítalo podľa sčítania ľudu v
r. 1930 70. 117 obyvateľov, z toho podľa Štatisti-
ky 11. 504 obyvateľov maďarskej národnosti.
Ačkoľvek počet Maďarov v tomto meste je
značne väčší než počet štatistikou vykázaný,
má
mesto len jedinú ľudovú školu štátnu s 10 trie-
dami v Hunyadiho ulici, kde sa deje vyučovanie
maďarsky. Tiež štátna detská opatrovňa maďar-
ská je v tomto veľkom meste len jedna v sused-
stve zmienenej školy.
Maďarstvo mesta skladá sa z chudobnejšej
triedy, ktorá je v dôsledku nezamestnanosti tak
zničená, že bola z vnútorného mesta vytisknutá
na periférie, kde sú lacnejšie byty. Pozretne-li
sa do ktorejkoľvek menšej obce, na pr. do Stre-
dy nad Bodrokom. kde je sotva 2000 obyvateľov
a kde okrem školy slovenskej je 8-triedna ľudo-
vá škola maďarská, tu je nápadné ubíjanie ma-
ďarských škôl v Košiciach, čo nasvedčuje pred-
pojatosti školských úradov. I podľa pomeru, -
uvážime-li počet obyvateľstva v tejto malej obci.
- mala by mať ľudová škola maďarská v Koši-
ciach 45-50 tried na miesto dnešných 10 tried.
Za sychravej zimy v plieskaniciach a mraze
putujú z dialky 4-5 km úbohé vyhladovelé pro-
letárske deti maďarské do jedinej maďarskej
školy.
Maďarskí rodičia, ktorí nemôžu svoje otrha-
né a na smrť vyhladovelé deti posielať do ma-
ďarskej školy, práve z týchto príčin posielaní
svoje deti do blízkej školy slovenskej, aby neboli
trestaní.
Týmto pomerom treba ihneď odpomôcť.
Tážem sa pána ministra školstva a národnej
osvety:
a) či hodláte dať vec súrne vyšetriť?
b) keďže zákon č. 189/1919 dáva i deťom ma-
ďarským v Košiciach právo, aby mohli dochád-
zať do školy svojmu bytu najbližšej, - či ste
ochotný ihneď nariadiť, aby v 6 slovenských ľu-
dových školách, ktoré pôsobia v rôznych častiach
mesta, boly zriadené pobočky s vyučovacím ja-
zykom maďarským a aby k tomu účelu boly od
1. septembra 1938 opatrené vhodné
miestnosti?
c) či hodláte tieto nové maďarské školy pod-
robiť maďarskej správe a zamestnávať v nich uči-
teľské sily maďarské?
d) či hodláte vedľa detských opatrovieň slo-
venských, ktoré pôsobia v meste, zriadiť maďar-
ské pobočky týchto škôl, aby chudobní maďarskí
rodičia, ktorí sú vo veľa prípadoch obidvaja v
práci zamestnaní, mohli sveriť svoje deti maďar-
ským detským opatrovniam, čím by sa urobila
prítrž odnárodňovaniu.
V Prahe, dňa 2. júna 1938.
Esterházy,
inž. Peschka, dr Rosche, A. Nitsch, Jaross, Hollu-
be, Szentiványi, dr Szüllö, Axmann, dr Holota,
dr Korláth, Petrášek, dr Porubszky, dr Kellner,
Jäkel, dr Peters, Stangl, Illing, Jobst, Inž. Richter,
inž. Karmasin, inž. Künzel.
1368 VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebera
ministrovi vnitra
o dalších zákonem neodůvodněných roz-
puštěních schůzí podle § 2.
Dne 15. března 1938 pořádala místní organi-
sace sudetskoněmecké strany, předseda Konrád
Henlein, v Hojné Vodě v okrese Nové Hrady,
v hostinci Aloise Tausche ve Starých Hutích schů-
zi podle § 2 a contrario. Bylo přítomno 90 osob
a 4 muži tajné policie od státního policejního úřa-
du v Nových Hradech počali počítati přítomné,
zabavili presenční listinu a prohlásili konečně
schůzi za rozpuštěnou. Na otázku místního vedou-
cího Petra Wipplingera po důvodu rozpuštění by-
lo odpověděno. Ze bude možno se to dozvěděti
příštího dne o 10. hodině dopolední u policejní ex-
positury v Nových Hradech. Když vedoucí příští-
ho dne přišel na policejní exposituru, bylo mu pro-
hlášeno, že prý smí býti přítomno podle zákona
na schůzi podle § 2 pouze 20 až 25 osob.
Požadavek, že smí býti na schůzi dle § 2 a
contrario jen tak malý počet účastníků, není v
zákoně, není odůvodněn judikaturou a představu-
je ojedinělý náhled novohradské státní policie.
Dne 10. dubna 1938 konalo se v Horní Plané
v hostinci Griinweberově zasedání zástupců sta-
vů, svolané podle § 2 a contrario shromažďovaci-
lip zákona. Přednosta státní policie v Horní Pla-
né dr Burian provedl kontrolu, zabavil pozvánky
asi 50 účastníků i presenční listinu a zasedání
rozpustil. Jako důvod bylo udáno, že byla svo-
lavateli jména kontrolovaných napovídána. Tyto
domnělé nápovědi nezjistil dr Burian sám, nýbrž
byl na to upozorněn doprovázejícím ho státním
policistou.
6
Dne 8. dubna 1938 svolal Josef Schwarz na
7. hodinu večerní do hostince Lindenthalu v Po-
tůčniku, okres Staré Město, schůzi podle § 2 a
contrario shrom. zákona. V 8 hodin objevil se
strážmistr četnické stanice v Pustých Žibřidovi-
cích - Gerstenberger, kontroloval schůzi a pro-
hlásil ji bez udání důvodů za rozpuštěnou.
Udané případy prokazují opětně správnost
tvrzení již dříve učiněných, že orgány, kladouce
libovolně vždy nové formální podmínky, aniž by
se staraly o požadavky dané zákonem, zásadně
hledají na schůzích sudetskoněmecké strany chy-
by a nedostatky, a to i tehdy, když není možno
nějaké nalézti.
Interpelanti se proto táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti sdě-
lené skutkové podstaty?
2. Jest pan ministr ochoten disciplinární ces-
tou pohnati k odpovědnosti zakročující orgány?
3. Není pan ministr přece ochoten vydati zá-
kladní směrnice pro schůze podle § 2 a contrario,
aby přestaly konečně každodenní ústrky organi-
sací sudetskoněmecké strany podřízenými orgá-
ny?
V Praze dne 21. května 1938.
Klieber,
Sandner, Rösler, Jäkel, Kunz, Nickerl, Fischer,
inž. Schreiber, Inž. Králíček, Inž. Lischka, dr
Hodina, Sogl, Viereckl, Stangl, Schütz, Obrlik.
May, Knöchel, Franz Němec, Birke, Hirte.
1368/IX (překlad).
Interpelace
poslance A. Schluscheho
ministru pošt a telegrafů
o nepřípustných změnách na adresách
dopisních obálek.
Dne 6. května 1938 zaslal pan stavitel 1).
Kern v Opavě, Okružní třída státních
drah 42,
dopis panu Josefu Janečkovi v Praze XI, Tábo-
ritská 30. Dopis byl vrácen do Opavy s jedno-
jazyčným českým záznamem »odcestoval nezná-
mo kam«, mimo to bylo německé jméno Prag
škrtnuto a opraveno na Praha. Na označení firmy
na obálce bylo místní jméno Troppau přeškrtnuto
perem a tužkou bylo připsáno Opava.
Postup příslušných poštovních zaměstnanců
nesouhlasí s platnými předpisy, neboť německé
označení Prag je úředně přípustné, německé ozna-
čení Troppau rovněž a mimo to pan ministr ně-
kolikráte prohlásil v odpovědích na interpelace,
že se záznam nedoručitelnosti na listovních zásil-
kách, když zaměstnanci vědí, že odesilatel patří
k menšinové národnosti, uvádí i v jazyku této
menšiny.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčený pří-
pad přehmatu orgánů poštovní správy co nej-
přísněji vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten připomenouti zno-
vu zaměstnancům poštovní správy platné předpi-
sy a vysvětliti jim, že se v poštovním provozu
mají naprosto zdržovati šovinistické nesnášenli-
vosti?
V Praze dne 28. května 1938.
Schlusche,
Rösler, dr Köllner, Hollube, Stangl, Jobst, Jäkel,
Nickerl, Obrlik, F. Nitsch, Franz Němec. May,
Illing, Axmann, Knöchel, Sogl, Kunz, Knorre,
Inž. Lischka, Inž. Králíček, Fischer.
1368/X (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi národní obrany
o neodůvodněném vyloučení ze školy pro
záložní důstojníky a o zanedbáni povinné
péče v nemoci Viléma Schöna z Ústí nad
Labem, Velká valová ulice 15.
Interpelanti jsou nuceni upozorniti pana mi-
nistra na případ, kdy vinou vojenských úřadu,
které slepě reagovaly na anonymní udání proti
německému vojínu, byl člověk těžce poškozen na
zdraví a hospodářsky. Tento případ vyžaduje
okamžité nápravy a dává podnět k úsudkům, že
se s Němci u vojska nezachází jako s rovnými
mezi rovnými, jak to přikazují presidentova slova.
Dne 1. října 1936 nastoupil Vilém Schön z
Ostí nad Labem, Velká valová ulice 15, službu
v důstojnické škole pro dragouny v Dašicích u
Pardubic. Po osmiměsíční vojenské službě dostal
jeho velitel anonymní udání, na základě kterého
byl Schön po četných vyšetřovacích úkonech
uznán za politicky nespolehlivého a z důstojnické
školy propuštěn. Ukázalo se, že proti Vilému
7
Schönovi nebylo jiných námitek, než že je členem
sudetskoněmecké strany.
U pluku v Terezíně, kde pro domnělou státní
nespolehlivost byli proti Vilému Schönovi velice
předpojati, onemocněl Vilém Schön před manévry
r. 1937 a přes vysokou horečku ho štábní kapitán
Číhal donutil, aby se účastnil manévrů. Již na
prvním odpočinku měl Vilém Schön 39 stupňů ho-
řečky. Poslal pro lékaře, ale štábní kapitán Čihal-
mu vzkázal: »Myslí - li si ten chlapík, že si může
ze mne tropiti posměch, vypořádám se s ním v
Terezíně. « Teprve třetího dne byl Vilém Schön
vyrozuměn, že smí jíti k lékaři. Zůstal 4 dny
v polní nemocnici a byl potom odeslán ke pluku
do Terezína. U pluku zůstal zase 10 dní bez jaké-
hokoliv ošetření a teprve po této době se doslal
do vojenské nemocnice v Terezíně, kde u něho
zjistili zánět pohrudnice, ve kterém teprve později
byla rozpoznána spála. Vilém Schön ležel pak
ještě 80 dní v nemocnici na zánět osrdce, byl
potom superarbitrován, prohlášen za neschopného
služby na jeden rok a poslán domů.
Vilém Schön trpí stále ještě následky nemoci,
kterou spolu zavinil štábní kapitán Čihal a také
proto, že musí ještě sloužiti 11 měsíců, nemůže
najíti zaměstnání, jest tedy těžce poškozen na
zdraví i hmotně.
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zmíněnou věc
co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
Vilém Schön, až znovu nastoupí vojenskou službu,
získal příležitost odsloužiti zbytek služební doby
v hodnosti odpovídající jeho důstojnické zkoušce?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
Vilému Schönovi byla poskytnuta plná náhrada
za utrpěné újmy na zdraví a hmotné škody, které
spolu zavinil štábní kapitán Číhal?
4. Jaká opatření učinil pan ministr, aby se
podobné případy příště již neopakovaly?
V Praze dne 28. května 1938.
inž. Richter,
Hollube, E. Köhler, Stangl, Gruber, Knöchel,
inž. Lischka, May, Schütz, Sogl, inž. Schreiber,
Kunz, Viereckl, Sandner, Obrlik, G. Böhm, inž.
Králíček, dr Hodina, Fischer, Nickerl, Jäkel.
1368/XI (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi financi,
že finanční rada Novák od zemského fi-
nančního ředitelství v Praze pronásleduje
úředníka důchodkového kontrolního úřa-
du ve Varnsdorfu, protože se hlásí k su-
detskoněmecké straně, předseda Konrád
Henlein.
Finanční rada Novák, který byl vyslán zem-
ským finančním ředitelstvím v Praze, vyslýchal
na důchodkovém kontrolním úřadě ve Varnsdorfu
Josefa Reinla, úředníka tohoto úřadu, zdali v před-
večer 1. května ozdobil okna svého bytu a osvět-
lil, zdali dne 1. května šel se sudetskou stranou,
je - li členem této strany, nosil - li odznak 1. květ-
na, zdravil - li vztaženou rukou a volal - li »Sieg
Heil«.
Když Josef Reinl na tyto otázky kladně od-
pověděl, zapsal to finanční rada Novák do proto-
kolu, jejž Reinl musil podepsati.
Tento způsob výslechu, jak jej provedlo zem-
ské finanční ředitelství, rovná se porušení ústav-
ně zaručeného práva svobody svědomí a svobod-
ného projevu míněni.
Interpelanti táží se tedy pana ministra fi-
nancí:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, kdo
vyslal finančního radu Nováka do Varnsdorfu a
kdo mu přikázal, aby vyslechl Josefa Reinla?
3. Jest pan ministr ochoten zavésti discipli-
nární řízení proti příkazci nebo proti finančnímu
radovi Novákovi?
4. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby se podobné případy duševního pronásledová-
ní již neopakovaly?
V Praze dne 3. června 1938.
May,
Hollube, Stangl, Schütz, Jobst, Obrlik, Kunz,
Kundt, Sogl, Jäkel, F. Nitsch, Illing, Fischer,
inž. Peschka, inž. Schreiber, dr Köllner, dr Ho-
dina, Knöchel, E. Köhler, Knorre, inž. Králíček.