Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1366.
Interpelace:
I. posl. Franka min. vnitra o protizákonném zabavení obsahu vývěsní skřínky nakladatelství
K. H. Franka v Německém domě v Praze II., Příkopy 26,
II. posl. Kliebra min. národní obrany o štvavém článku v časopise "Naše vojsko XI. 9-10" na
stránce 77,
III. posl inž. Jobsta min. vnitra o neodůvodněném zabavení periodického tiskopisu "Zeit am Mon-
tag" v Českých Budějovicích,
IV. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty o nezákonných poměrech na II. chlapecké
měšťanské škole v Bratislavě,
V. posl. inž. Künzla min. spravedlnosti, že president krajského soudu v Opavě dr Reinelt proti
zákonu ovlivňuje právo svobodného projevu mínění,
VI. posl. Illinga min. železnic, že se nedbá jazykového složení obyvatelstva v okrese žateckém,
který jest z 79' 5% německý,
VII. posl. inž. Peschky min. vnitra, že opavská státní policie obtěžuje státní občany,
VIII. posl. Knorreho min. vnitra o ztýrání Gerharda Knappa na četnické stanici v Hanušovicích,
IX. posl. dr Porubszkyho vládě o naliehavom usporiadaní penzijných vecí železničných zamest-
nancov,
X. posl. dr Porubszkyho min. národnej obrany o naliehavom vybavovaní povolení k exploitácii le-
sov v okrese Feledince,
XI. posl. Jarossa min. vnútra o koloniách v obvode obce Veľký Fedýmeš, reorganizovaných v sa-
mostatnú obec,
XII. posl. dr Holotu min. pošt a telegrafov a železnic o úprave vecí býv. uhorských poštových a
železničných zamestnancov, prepustených po převrate.
1366/I. (překlad).
Interpelace
poslance K. H. Franka
ministrovi vnitra
o protizákonném zabavení obsahu vývěsní
skříňky nakladatelství K. H. Franka v Ně-
meckém domě v Praze II., Příkopy 26.
Dne 5. května 1938 dostavil se k vrátnému
Německého domu v Praze II, Müllerovi, vrchní
policejní rada dr Drašner s policejním komisařem
a žádal, aby mu vrátný vydal klíč k vývěsní
skřínce nakladatelství K. H. Franka, která visí
v průjezdu Německého domu. Ve vývěsní skřínce
byl ručně malovaný plakát, představující mapu
sovětského Ruska, připevněnou na ni knihu
"Smrtelná lože v SSSR", a další čtyři knihy téhož
názvu. Vrátný odpověděl, že se nejdříve musí do-
tázati ve spolkové kanceláři domu, ale vrchní po-
licejní rada se legitimoval jako policejní úředník
a znovu žádal, aby mu klič byl vydán. Potom
otevřel vývěsní skříňku a její obsah sebral.
Bylo by bývalo možno při provedení této úřední
činnosti vyčkati, až přijde odpovědný činovník
spolku. Mimo to měl býti o zabavení obsahu vý-
věsní skříňky vydán výměr, což se však do dneška
nestalo.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vylí-
čený případ?
2. Jest pan ministr ochoten připomenouti orgá-
2
nům policejní správy platné předpisy o zabavo-
vání předmětů?
V Praze dne 21. května 1938.
Frank,
Axmann, Hollube, Sogl, Kundt, Hirte, inž. Schrei-
ber, Rosler, Sandner, Jäkel, Illing, Stangl, Jobst,
Knorre, Kunz, Obrlik, Fischer, E. Köhler, dr Ho-
dina, Birke, Knöchel, dr inž. Lokscha, dr Luschka,
F. Nitsch, Schlusche, dr Mayr-Harting, Schütz.
1366/II. (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi národní obrany
o štvavém článku v časopise "Naše
vojsko XI. 9-10" na stránce 77.
Odmítnutí usměrnění americkými nakladateli.
V Lipsku v Sasku bude se v nejbližší době konati
mezinárodní sjezd nakladatelů. Je samozřejmé, že
též do americké Unie byly rozeslány pozvánky.
Odtamtud přišlo však odřeknutí 48 největších na-
kladatelských firem, které obsahuje trpkou kri-
tiku poměrů v Německé říši, neboť v připíšu se
praví:
"Náš obdiv německého nakladatelství trvá ne-
změněn. Německé knihkupectví bylo odjakživa pří-
kladné pro celý svět, ale dnes je nakladatelství
v Německu spoutáno právě tak jako tisk. Žádné
německé nakladatelství se neodváží v Lipsku pro-
jeviti jiné mínění, než ono, které mu vláda před-
pisuje. Bude to předvedení břichomluveckých pro-
dukcí, co se bude díti v Lipsku. Účast na takovém
sjezdu byla by popřením našich nejvyšších po-
vinností jako nakladatelů. Naše povolání je živým
symbolem ideálu svobodného projevu mínění. Ne-
můžeme ze zdvořilosti v Německu říci své mínění,
avšak na druhé straně se nemůžeme tak ponížiti,
abychom jeli do Lipska a své mínění zatajili. " To
je stanovisko největších amerických nakladatelů,
které svou jasností vylučuje veškerou pochybnost.
T. zv. "usměrnění", príp. tiskovin je všeobecně od-
mítáno jako potlačení svobody myšlení a svobod-
ného projevu mínění. Staví do špatného světla nás
Němce, označované často jako národ básníků a
myslitelů, pokud ještě německost byla pěstována
ve smyslu našich klasiků. Onen směr však, který
se teď v našem národě dostal k moci, jej činí ne-
oblíbeným v celém kulturním světě, takže každý,
kdo svůj národ miluje, přisvědčí žalobě Petra
Roseggera: "Jaké to neštěstí, tento národnostní
boj, který prožíváme, který činí náš život tak su-
rovým, tak nedůstojným! Přes to, že jsme se již
dávno shodli na tom, že lidé jsou si o sobě rovni,
přišla nyní tato strašlivá doba. Rasa! Krev! Kdo
z nás může říci: "Má krev je čistě germánská",
nebo "Má krev je čistě slovanská", nebo "je čistě
románská"? Jaký je to nacionalismus, který vždy
směřuje k tomu, aby znepřátelil vlastnímu národu
národy cizí?" O Petru Roseggerovi, světoznámém
štýrském básníku, nemůže nikdo tvrditi, že je
snad neněmecký. Od něho přece kdysi vyšla myšlen-
ka ke známé sbírce spolku "Schulverein" "Dva
tisíce korun rovno dvěma milionům". Přes to též
on cítil se povolán býti svému národu varovným
hlasem. Chování 48 prvých nakladatelství v Unii
dokazuje, jak měl pravdu. "
Nelze nahlédnouti, co má společného stanovisko
48 prvých amerických nakladatelství k mezinárod-
nímu sjezdu nakladatelů v Lipsku s brannou vý-
chovou a s výchovou vojínů na dobré státní obča-
ny republiky, tím spíše, když se při tom nejpust-
ším způsobem hanobí největší sousední stát re-
publiky. Jak se shoduje ujištění pana ministra
pro věci zahraniční, že trvají s tímto státem ko-
rektní vztahy, s bezcharakterním projevem štva-
vého článku v časopise československé armády,
určeném branné výchově?
Interpelanti se táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti způ-
sob psaní časopisu "Naše vojsko"?
2. Jaké záruky jest pan ministr ochoten dáti,
aby se tento časopis zabýval skutečně pouze svý-
mi cíli a aby se nestával orgánem nekontrolova-
telných štvavých pověstí?
V Praze dne 12. května 1938.
Klieber,
Axmann, Hollube, Jobst, Obrlik, Kundt, F. Nitsch,
inž. Schreiber, dr Hodina, Hirte, Fischer, Rösler,
Kunz, Jäkel, Illing, Stangl, Sandner, Knorre,
Sogl, E. Köhler, Birke, Knöchel.
1366/III. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o neodůvodněném zabavení periodického
tiskopisu "Zeit am Montag"
v Českých Budějovicích.
Dne 2. května 1938 v 10. 08 hod. došlo do čes-
kých Budějovic číslo 4 periodického tiskopisu
"Zeit am Montag" ze dne 2. května 1938. Na ná-
draží zabavila státní policie všechny výtisky, ač-
koliv toto vydání bez závady prošlo censurou a
teprve v 16. 30 hod. bylo vydáno prodejně novin
firmy L. C. Hansen, knihkupectví v Českých Bu-
dějovicích.
Zabavením, které dne 2. května 1938 nařídil
státní policejní úřad v
Českých Budějovicích, byly
obyvatelstvu vědomě a naprosto proti zákonu za-
drženy zprávy o událostech dne 1. května. Tako-
vými opatřeními státních policejních orgánů,
která mohou býti diktována jen nemístnou před-
pojatostí proti německým časopisům, se mimo to
porušuje ústavně právní zásada svobodného pro-
3
jevu mínění, nepřihlížíme-li k hmotné škodě způ-
sobené nakladatelství a prodejnám.
Interpelanti se táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčenou věc
vyšetřiti?
2. Jaká opatření učinil pan ministr proti tomu,
aby podřízené orgány z vlastního popudu z ni-
cotných důvodů nezadržovaly zprávy, o které se
obyvatelstvo zajímá?
3. Jest pan ministr ochoten uvésti jména poli-
cejních činovníků, kteří v této věci zakročili, a
dáti zahájiti proti nim disciplinární řízení?
V Praze dne 21. května 1938.
Jobst,
Axmann, Hollube, Sogl, Kundt, Knöchel, Hirte,
Rösler, Jäkel, Illing, dr Hodina, Stangl, Sandner,
Kunz, Fischer, inž. Schreiber, Birke, E. Köhler,
Knorre, F. Nitsch, Obrlik.
1366/IV. (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty
o nezákonných poměrech na II. chlapecké
měšťanské škole v Bratislavě.
II. chlapecká měšťanská škola v Bratislavě se
skládá z 5 slovenských a 14 německých tříd. Ře-
ditelem této školy, ačkoliv německých tříd je vět-
šina, jest Slovák. 5 slovenských tříd má kromě
ředitele ještě 7 učitelů. 14 německých tříd má jen
14 učitelů. Z těchto 14 učitelských sil se hlásí
4 k české národnosti a to učitelka Marie Dvořá-
ková a učitelé Káceti, Zelený a Plitzka. Učitelé
Dvořáková, Zelený a Plitzka vyučují mimo to
ještě němčině. Kromě toho vyučují 2 učitelé ze
slovenských pobočných tříd 37 hodin týdně v ně-
meckých třídách.
Přes četné jazykové stížnosti jest úřední ra-
zítko, kterého se na ústavě užívá, jednojazyčně
slovenské. Rovněž nápis na budově jest jednoja-
zyčně slovenský.
Pan ministr školství a národní osvěty ve své
odpovědi na interpelaci v prosinci 1936 prohlásil,
že
státní školní správa osamostatní II. státní měš-
ťanskou školu v Bratislavě, až budou k tomu dány
zákonité předpoklady. Poněvadž se od té doby,
kdy byla dána tato odpověď na interpelaci, vůbec
nic nezměnilo, tážeme se:
1. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten urychleně provésti osamostatnění němec-
kých pobočných tříd?
2. Jest pan ministr ochoten postarati se o od-
stranění učitelů cizí národnosti a o jmenování do-
statečného počtu německých učitelů?
3. Jest pan ministr ochoten dále pečovati, aby
všechny zákonité předpoklady německé národní
skupiny byly přesně plněny?
V Praze dne 21. května 1938.
Inž. Karmasin,
Axmann, Hollube, Sandner, Obrlik; Birke, F. Nitsch,
Hirte, Kundt, Sogl, Jäkel, Illing, Stangl, Jobst,
Rösler, dr Hodina, inž. Schreiber, E. Köhler,
Fischer, Knorre, Kunz, Knöchel.
1366/V. (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Künzla
ministrovi spravedlnosti,
že president krajského soudu v Opavě
dr Reinelt proti zákonu ovlivňuje právo
svobodného projevu mínění.
Dne 9. května 1938 dal si předseda opavského
krajského soudu dr Reinelt zavolati soudního kan-
celářského kontrolora Bruna Ballka, ukázal mu
časopis "Svobodná republika" ze dne 6. května
1938, ve kterém na stránce 4 byl Bruno Ballek
uveden proto, že dne 1. května 1938 ozdobil svůj
dům praporem sudetskoněmecké strany a požádal
ho, aby zaujal k tomu stanovisko. President kraj-
ského soudu dr Reinelt připomínal soudnímu kan-
celářskému kontrolorovi nepravdivé údaje o Kon-
rádu Henleinovi a tázal se ho, kdy ke straně při-
stoupil. Když Bruno Ballek odpověděl, že přístup
k sudetskoněmecké straně považoval za samozřej-
mou povinnost každého Němce, prohlásil dr Rei-
nelt, že tak může mluviti teprve tehdy, až vy-
stoupí ze státní služby.
V prohlášení presidenta opavského krajského
soudu dr Reinelta tkví nepřípustné ovlivňování
ústavně zaručeného práva svobodně projevovati
své mínění, zvláště když § 117 ústavní listiny
v odst. 3 ještě ustanovuje, že výkon práva svo-
bodně projevovati své mínění nesmí býti nikomu
na újmu v jeho zaměstnaneckém poměru.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpřísněji
vyšetřiti vylíčenou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti dis-
ciplinární řízení proti presidentovi krajského sou-
du dr Reineltovi?
3. Učinil pan ministr již opatřeni, aby před-
nostové soudů přiděleným soudcům a kancelář-
ským úředníkům v jejich službách nedělali na-
prosto žádných těžkosti a nepříjemnosti pro je-
jich příslušnost k sudetskoněmecké straně, před-
seda Konrád Henlein?
V Praze dne 21. května 1938.
Inž. Künzel,
Axmann, Hollube, Jäkel, Illing, Jobst, Stangl,
Knorre, Birke, Hirte, E. Köhler, Sogl, Nickerl,
inž. Peschka, dr Jilly, F. Nitsch, Sandner, May,
Kundt, inž. Schreiber, Fischer, Obrlik.
4
1366/VI. (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministrovi železnic,
že se nedbá jazykového složení obyvatel-
stva v okrese žateckém, který jest z 79, 5%
německý.
Ve svých odpovědích ze dne 19. října 1937, tisk
1092/II a ze dne 20. října 1937, tisk 1092/V, pro-
hlásil pan ministr, že státní dráhy v oblastech
s 20%ní národnostní menšinou berou k ní přimě-
řený zřetel při užívání jejího jazyka. Označeni
stanic, ležících v soudním okrese žateckém, a to
v Milostíně, Deštnici, Sádku a Želči a všechny jiné
nápisy na staniční budově a staničních zařízeních
v těchto stanicích a také v Měcholupech, které
jsou určeny pro cestující obecenstvo, jsou jedno-
jazyčně české. Poněvadž se zdá neudržitelným,
aby označení stanic a nápisy určené pro cestující
obecenstvo k udrženi bezpečnosti provozu přes
převážnou většinu německého obyvatelstva byly
uvedeny jen ve státním jazyku, interpelanti se
táží:
1. Jest pan ministr ochoten dáti přezkoumati,
dodržují-li se na uvedených stanicích zásady,
které sám uvedl ve svých odpovědích na inter-
pelace?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby byl napraven vytýkaný stav, překážející pro-
vozu?
V Praze dne 21. května 1938.
Illing,
Rösler, Hollube, Jäkel, Stangl, Kunz, R. Böhm,
Obrlik, Jobst, inž. Lischka. Franz Němec, Hirte,
Fischer, Sogl, inž. Schreiber, May E. Köhler,
F. Nitsch, Kundt, Sandner, Birke.
1366/VII. (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra,
že opavská státní policie obtěžuje státní
občany.
Dne 2. května 1938 zadržel Herberta Glatzla,
který měl na svém automobilu M-12. 674 prapore-
ček sudetskoněmecké strany, krátce po 12. hodin i
na Horním náměstí v Opavě dopravní policista,
který tou dobou konal službu na rohu Horního
náměstí, Hrnčířské ulice a Zavřené ulice a vytkl
mu praporeček sudetskoněmecké strany. Strážník,
který se mohl německy jen velmi těžce dohovořiti,
žádal od Herberta Glatzla pro tento praporeček,
aby mu předložil svůj vůdčí list a uvedl všechny
osobní údaje. Při této událostí se shromáždil ko-
lem automobilu zástup lidí, jejž rozptýliti se po-
licistovi nepodařilo, neboť kromě českých slov
"Běžte pryč" nedovedl k lidem pronésti německé
srozumitelné výzvy.
Naskýtá se otázka, proč vůbec státní policejní
zaměstnanci neznající němčiny konají službu ve
městech převážně německých, když neovládají ně-
meckého jazyka obyvatelstva a mimo to považují
ještě za část svých služebních povinností obtěžo-
vati a šikanovati německé státní občany, protože
vykonávají své ústavně zaručené právo svobodně
projevovati své mínění.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkaný pří-
pad vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti dis-
ciplinární řízení proti státnímu policistovi, který
dne 2. května 1938 ve 12 hodin konal službu na
rohu Horního náměstí, Hrnčířské ulice a Zavřené
ulice?
3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby taková
nepřípustná obtěžování a šikany byly odstraněny?
V Praze dne 21. května 1938.
Inž. Peschka,
Hollubec Jäkel, Stangl, Jobst, Axmann, Sogl,
Obrlik, Sandner, R. Böhm, inž. Schreiber, Fischer,
Nickerl, Kundt, Knorre, Schütz, May, Viereckl,
Kunz, dr Hodina, Rösler.
1366/VIII. (překlad).
Interpelace
4
poslance R. Knorreho
ministrovi vnitra
o ztýrání Gerharda Knappa na četnické
stanici v Hanušovicích.
Dne 4. května 1938 pozdravil Gerhard Knappe
svého kamaráda Bittnera, učně u firmy František
Kosch v Hanušovicích, pozdviženou rukou a čet-
níci ho odvedli na četnickou stanici. Když přišel
do pokoje, pozdravil, ale asi mu nerozuměli. Čet-
ník Pospiech na něho zařval, neumí-li zdraviti a
uhodil ho a častoval ho kopanci do pravého steh-
na, následkem čehož Gerhard Knappe podle lékař-
ského vysvědčení MUDr Adolfa Tutsche ve Sta-
rém Městě utrpěl omezení pohyblivosti ohýbacích
svalů na pravém koleně.
Jednání četníka Pospiecha nelze již odbýti slo-
vem přehmat, nýbrž vyžaduje příkladného po-
trestání.
Interpelanti se táží pana ministra:
5
1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčený pří-
pad co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti dis-
ciplinární řízení proti četníku Pospiechovi od ha-
nušovické četnické stanice?
3. Jest pan ministr ochoten oznámiti tuto věc
příslušnému státnímu zastupitelství, aby zkouma-
lo, jde-li o trestný čin stíhaný z úřední moci?
V Praze dne 21. května 1938.
Knorre,
Hollube, Jäkel, Stangl, Birke, Hirte, Jobst, Obrlik,
Axmann, Fischer, E. Köhler, inž. Schreiber, Kundt,
Sandner, inž. Lischka, Sogl, inž. Peschka, Franz
Němec, dr. Köllner, Rösler, May.
1366/IX. (překlad).
Interpelácia
poslanca dr Porubszkyho
vláde
o naliehavom usporiadaní penzijných vecí
železničných zamestnancov.
Pane predseda vlády!
Augustín Baliga, bytom v Bratislave, a niekoľ-
ko jeho druhov patrili do stavu personálu uhor-
ských štátnych železníc a vykonávali službu
v štátnych železiarniach v Hronskej Breznici. Po
prevrate prevzalo železiarne ministerstvo verej-
ných prác a keď potom Baliga a jeho druhovia
žiadali o úpravu svojich penzií, došlo ku sporu
medzi ministerstvom verejných prác, minister-
stvom železníc a ministerstvom financií o tom,
ktorý z týchto rezortov má vyplácať tieto penzie.
Tento spor trvá už 18 rokov a títo penzisti z väč-
šej časti - a sú medzi nimi i 80roční starci -
zápasia s najväčšou biedou preto, že im nebola
poukázaná penzia. Tohoto času sú penzijné žiado-
sti v ministerstve financií u referenta odb. radu
dr Mergla.
Tážeme sa pána predsedu vlády, či hodlá túto
vec súrne predniesť ministerskej rade a postarať
sa o to, aby ona sa o veci usniesla v tom smysle,
aby niektorý rezort týchto úbohých staropenzistov
prevzal a ich penzie bez odkladu upravil. Podo-
týkam ešte, že dotyční penzisti nemôžu použiť ani
opravných prostriedkov, lebo dosiaľ neobdržali
ešte žiadne vybavenie, čo vrhá veľmi nepekné
svetlo na vybavovanie vecí a na toľkokrát zdôraz-
ňované uplatňovanie humanizmu.
V Prahe, dňa 20. mája 1938.
Dr Porubszky,
A. Nitsch, Szentiványi, dr Korláth, Esterházy,
dr Rosche, Jaross, dr. Szüllö, Wollner, Jobst,
Jäkel, Petrášek, dr Holota, Illing, dr Peters,
inž. Kichter, dr Kellner, May, dr Zippelius, Birke,
Hollube, inž. Künzel.
1366/X. (překlad).
Interpelácia
poslanca dr Porubszkyho
ministrovi národnej obrany
o naliehavom vybavovaní povolení
k expoitácii lesov v okrese Feledince.
Pane minister!
Väčšina obcí v okrese Feledince má svoje lesné
statky, ich exploitáciou nabývajú obce príjmov
nezbytných k udržovaniu svojej finančnej rovno-
váhy. Keďže okres tento leží v pohraničnom pás-
me, zasiela okresný úrad žiadosti o povolenie ex-
ploitácie, ktoré dochádzajú do jeho lesníckeho od-
delenia, príslušnému vojenskému úradu. Vybavo-
vanie týchto žiadostí je mimoriadne zdĺhavé, ba
niekedy i naprosto odpadá, takže ani obce ani
jednotlivci, ktorí chcú rúbať drevo vo svojich le-
soch pre vlastnú potrebu, nemôžu tak činiť, z čoho
majú veľkú škodu.
Tážem sa pána ministra, či hodláte súrne za-
kročiť, aby vojenské úrady ihneď vybavily žia-
dosti podané o exploitáciu lesov a aby nabudúce
nedošlo k podobným opomenutiam.
V P r a h e, dňa 20. mája 1938.
Dr Porubszky,
A. Nitsch, dr Holota, dr Szüllö, Petrášek, Jaross,
Szentiványi, Esterházy, dr Korláth, dr Rosche,
Jobst, dr Peters, Birke, Jäkel, Hollube, Wollner,
Illing, inž. Richter, dr. Kellner, inž. Künzel,
dr Zippelius, May.
1366/XI. (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi vnútra
o kolóniách v obvode obce Veľký Fedýmeš,
reorganizovaných v samostatnú obec.
V obvode obce Veľký Fedýmeš, okres Galanta,
bolo medzi českých a moravských kolonistov roz-
parcelované za prevádzania pozemkovej reformy
2315 kat. jutár, kým z obyvateľov tejto rýdze ma-
ďarskej obce obdržali iba sluhovia rozparcelova-
ného veľkostatku úhrnom 50 kat. jutár pôdy. Vý-
mera celého obvodu obce Veľký Fedýmeš činila
7232 kat. jutár. Po prevedení pozemkovej reformy
utvárila sa situácia tak, že 3309 duší obdržalo pre
svoju výživu 4917 kat. jutár pôdy, kým 428 duší
malo svoju výživu zaistenú v kolóniách na výmere
2315 kat. jutár pôdy. Táto nová situácia zname-
6
nala zmenu i v domácnosti obce Veľký Pedýmeš,
lebo kolonisti už neprispievali k verejným breme-
nám obecným a takto sadzba obecnej prirážky čo-
skoro sa zvýšila so 160% na 350%.
Avšak na obec Veľký Pedýmeš prikvapily nové
nesnádze. Dve kolónie, zriadené v obvode obce
z dvoch dvorov, ležiacich od seba na 3 km, za-
hájily akciu, aby sa mohly pretvoriť v samostatnú
obec. Prakticky bolo to možné len tak, jestliže by
z katastrálnej mapy obce Veľký Fedýmeš bola
vylúčená výmera 703 kat. jutár pôdy, ktorá je
majetkom maloroľníkov vo Veľkom Fedýmeši, a
bola by pridelená ku kolóniám, čím by jednak za-
istené bolo súvislé katastrálne územie novej obce
a jednak výmerou 703 kat. jutár boly by zvýšené
príjmy na obecných prirážkach, čím by podstatne
bolo uľavené obecným bremenám beztak už favo-
rizovaných kolonistov.
Pre naše politické nazeranie a pre ducha našej
verejnosti, ktorá sa toľkokrát dovoláva spravedli-
vosti a demokracie, je príznačné, že ministerstvo
vnútra už vyhovelo prianiam kolonistov, keďže
svojím výnosom zo dňa 21. januára 1938, č.
88. 680/1937/9 nariadilo zriadenie novej obce s ná-
zvom Švehlovo, čím si naprosto osvojilo prianie
vyslovené kolonistami. Krajinský úrad svojím vý-
merom zo dňa 24. februára 1938, č. 168-5/1938
úradne dal na vedomie obci Veľký Fedýmeš roz-
hodnutie ministerstva vnútra, a nariadil, aby ono
bolo prevedené. Podľa tohoto rozhodnutia tedy
môže 3309 obyvateľov obce Veľký Fedýmeš znášať
verejné bremená s výmerou 4214 kat. jutár, kým
428 obyvateľov obce Švehlovo môže si zariadiť
svoju samostatnú obecnú domácnosť s držbou
3018 kat. jutár pôdy.
Prípad tejto veľkej maďarskej obce je smutným
a krikľavým príkladom, ako sa prevádzala pozem-
ková reforma v krajoch maďarských. Rozparce-
lovaná bola jedna tretina chotára obce, avšak
obyvateľom obce dostalo sa z toho iba 50 jutár
pôdy. Do obvodu obce nasťahuje sa 428 kolonistov,
títo dostanú pôdu, avšak neprispievajú k breme-
nám obce. Začína nový život, na výmere 2314
jutár pôdy už sa nedostáva práce proletariátu
veľkej maďarskej dediny, lebo noví statkári sami
si vykonávajú svoje práce pomocou svojich ro-
dinných členov. Vo Veľkom Fedýmeši stále vzra-
stá počet nezamestnaných, ktorých musí podpo-
rovať z časti obec. Prijde ministerské nariadenie,
ktoré odoberá chotáru obce ešte ďalších 703 kat.
jutár pôdy, aby sa tie dve kolónie mohly spojiť,
čím vnútorná hmotná sila veľkej obce sa o to
zmenšuje a o to ťažšie bude môcť sháňať vysoko-
vzrastlé obecné prirážky a nebude vedeť, ako so-
hnať peniaze na sociálne potreby. Odvekí majitelia
703 kat. jutár pôdy, samí maloroľníci, budú platiť
dane nie na svoju obec, lež na obec kolonistov, aby
uľavili ich bremenám.
Pane minister! Položte ruku na srdce. Kto Vás
informoval? Akej šiaľbe ste padol v osidlá vo
Vašom vysokom úradnom postavení, lebo veď ne-
možno mi predpokladať, že ste rozhodli na základe
správnej znalosti skutočného stavu. My, Maďari,
už sme si zvykli tomu, že len ťažko vyhrabávame
svoju pravdu u úradov, avšak tuná leží táto krik-
ľavá nespravedlivosť jasne na dlani. A podľa
výmeru niet odvolania, leda že by bola iba jedna
náprava, keby ste totiž, pane minister, nahliadol,
že jedno Vaše rozhodnutie bolo založené na ne-
správnej znalosti skutku. 428 kolonistov, ktorí sa
nasťahovali na územie Maďarmi obývané, môže
znášať v obecnej relácii svoj menšinový osud,
jestliže tak široká vrstva ľudí, ktorú tvorí % mi-
lióna Maďarov, môže ho znášať na širokej plat-
forme života štátneho. Dôležitým je vždy záujem
veľkej pospolitosti, v tomto prípade tedy záujem
veľkej obce, a nie vedľajší záujem nacionálnej prí-
chuti malej obce kolonistov.
Pane minister! Vy musíte si byť vedomý toho,
koľko morálnej škody spôsobí, koľko horľavín vy-
tvorí a aké hlboké roztrpčenie vyvolá v dnešných
dobách takéto opatrenie, a ja verím, že to dnes
nemôže byť účelom, ba tým menej prostriedkom
k dosiahnutiu nejakého cieľa.
Pane minister! Dovolávajúc sa Vašej odpoved-
nosti a spravodlivosti, tážem sa Vás, či hodláte
v dobe čo najkratšej
1. dať vyšetriť vec rozdvojenia obvodu obce
Veľký Fedýmeš,
2. súrne nariadiť, aby prevedenie ministerského
výnosu, vydaného v tejto veci, bolo odložené?
3. a či hodláte pohnať k zodpovednosti tých,
ktorí dali v tejto veci ministerstvu vnútra infor-
mácie politickej tendencie?
V Prahe dňa 19. mája 1938.
Jaross,
dr Korláth, A. Nitsch, dr Sziillö, Petrášek, Ester-
házy, dr Holota, dr Porubszky, Szentiványi, Jobst,
Birke, inž. Richter, Wollner Illing, dr Peters,
Stangl, Jäkel, dr Zippelius, dr Rosche, Franz
Němec, inž. Künzel.
1366/XII. (preklad).
Interpelácia
poslanca dr Holotu
ministrom pôšt a telegrafov a železníc
o úprave vecí býv. uhorských poštových a
železničných zamestnancov, prepustených
po prevrate.
Vec býv. uhorských poštových a železničných
zamestnancov, prepustených po prevrate, ešte ani
dnes nie je vyriešená, a je ich ešte i dnes niekoľko
sto, čo iba so dňa na deň živoria. Okolnosti pre-
pustenia sú známe. Vláda sa dovoláva proste
"stávky" jako "obecne známeho skutku", ač
o obecne známom skutku nemôže byť ani reči.
Istá časť prepustených bola po prevrate znova
prijatá do aktívnej služby a vec veľkého počtu
úradníkov, obzvlášte tých, čo nemali osobných
nepriateľov v "informačných" úradoch, bola vy-
bavená neskoršie. Je však veľa takých, ktorí
v dôsledku zlovoľných informácií ešte ani dodnes
nedostali penzie ani odbytné. Proti týmto však
nebolo nikdy zavedené ani disciplinárne pokračo-
7
vanie. Pre situáciu je prízračné, že rozhodnutie
padlo vo veľa prípadoch na základe posudku ta-
kých činiteľov, ktorí skončili svoj život v blázinci.
Márne bolo každé dožadovanie, každá intervencia,
konečným vybavením bolo zamietnutie. Tí, kto-
rých vec je ešte i dnes nevyriešená, sú bez vý-
nimky vyše 50 rokov starí a títo už nebudú sa
môcť dlho vyživovať svojimi príležitostnými prá-
cami a budú museť poklesli na zdraví žobrať. Ich
jediným hriechom je, že sa priznali za Maďarov.
Jestliže trpeli už dve desaťročia, bolo by slušné,
aby aspoň ich posledné roky života boly učinené
znesiteľnejšími hospodársky i morálne do tej
miery, aby mohli byť rehabilitovaní a neboli po-
kladaní za boľševikov.
Tážeme sa pánov ministrov pošt a železníc:
či ste ochotní podrobiť revízii vec býv. uhor-
ských poštových a železničných zamestnancov,
prepustených bez príčiny po prevrate, a v tomto
jubilejnom roku poukázať všetkým týmto záujem-
com bud'to penzie, alebo odbytné?
V Prahe, dňa 23. mája 1938.
Dr Holota,
Szentiványi, A. Nitsch, dr Szüllö, Jaross, Petrášek,
Esterházy, dr Porubszky. dr Korláth, E. Köhler,
Fischer, Stangl, Jobst, Obrlik, May, inž. Králiček,
Sandner, Schütz, Sogl, Franz Němec, Knorre,
Jäkel.
Původní znění ad 1366/I.
Interpellation
des Abgeordneten K. H. Frank
an den Innenminister
wegen gesetzwidriger Beschlagnahme des
Inhaltes des Aushängekastens des Verlages
K. H. Frank im Deutschen Haus Prag II.,
Příkopy 26.
Am 5. Mai 1938 erschien bei dem Portier Müller
im Deutschen Haus in Prag II der Oberpolizeirat
Dr. Drašner mit einem Polizeikommissär und ver-
langte von dem Portier den Schlüssel zu dem
Aushängekasten des Verlages K. H. Frank, der in
der Einfahrt des Deutschen Hauses angebracht
ist. Im Aushängekasten befand sich ein handge-
maltes Plakat, darstellend eine Karte Sowjetruß-
land, ein an ihr befestigtes Buch "Die Totenlager
in der UdSSR" und vier weitere Bücher desselben
Titels. Der Portier erwiderte, daß er zuerst die
Vereinskanzlei des Hauses befragen müsse, doch
der Oberpolizeirat legitimierte sich als Polizei-
organ und verlangte neuerdings die Herausgabe
der Schlüssel. Sodann öffnete er den Aushänge-
kasten und nahm den Inhalt mit sich.
Es wäre möglich gewesen, beim Vollzuge dieser
Amtshandlung die Ankunft des verantwortlichen
Vereinsfunktionärs abzuwarten. Außerdem hatte
über die Beschlagnahme des Inhaltes des Aus-
hängekastens ein Bescheid herausgegeben werden
müssen, was jedoch bis heute nicht erfolgt ist.
Die Interpellanten fragen deshalb den Herrn
Minister:
1. Ist der Herr Minister bereit, den geschilder-
ten Vorfall untersuchen zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, den Organen
der Polizeiverwaltung die bestehenden Vorschrif-
ten über die Beschlagnahme von Gegenständen in
Erinnerung zu bringen?
Prag, am 21. Mai 1938.
Frank,
Axmann, Hollube, Sogl, Kundt, Hirte, Ing. Schrei-
ber, Rösler, Sandner, Jäkel, Illing, Stangl, Jobst.
Knorre, Kunz, Obrlik, Fischer, E. Köhler, Dr. Ho-
dina, Birke, Knöchel, Dr. Ing. Lokscha, Dr. Luschka,
F. Nitsch, Schlusche Dr. Mayr-Harting, Schütz.
Původní znění ad 1366/II.
Interpellation
des Abgeordneten G. Klieber
an den Minister für nationale Verteidigung
wegen eines Hetzartikels im "Naše vojsko"
XL 9-10 auf Seite 77.
"Ablehnung der Gleichschaltung durch ameri-
kanische Verleger. Zu Leipzig in Sachsen findet
demnächst der internationale Verlegerkongreß
statt. Es ist selbstverständlich, daß auch nach der
amerikanischen Union Einladungen versendet
worden sind. Von dort aber kam eine Absage von
48 der größten Verlaghäuser, die herben Tadel
an den Zuständen im Deutschen Reiche beinhaltet,
da es in jener Zuschrift heißt:. Unsere Bewunde-
rung des deutschen Verlagswesens ist unverän-
dert. Deutschlands Buchhandel war seit jeher vor-
bildlich für die ganze Welt, aber heute ist das
Verlagwesen in Deutschland geknebelt ebenso wie
die Presse selbst. Kein deutscher Verlag wird es
wagen, in Leipzig eine andere Meinung auszu-
drücken, als die, die ihm von der Regierung vor-
geschrieben wird. Es wird eine Darstellung von
Bauchrednerkunststücken sein, die in Leipzig
stattfindet. Die Teilnahme an einem solchen Kon-
greß wäre eine Verleugnung unserer höchsten
Pflichten als Verleger. Unser Beruf ist ein leben-
diges Symbol des Ideals der freien Meinungs-
äußerung. Wir können aus Höflichkeit in Deutsch-
land nicht unsere Meinung sagen, wir können uns
aber andrerseits nicht so erniedrigen, nach Leip-
zig zu fahren und unsere Meinung zu verheimli-
chen'. Das ist eine Stellungnahme der größten
Verleger Amerikas, die an Klarheit nichts zu
wünschen übrig läßt. Die sog. Gleichschaltung',
bezw. der Druckwerke wird als Unterdrückung
der Gedankenfreiheit und freien Meinungsäuße-
rung allgemein abgelehnt. Sie wirft ein schlechtes