7

1344/IX. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Hunkovcích, okres Stropkov.

Podle úředního maďarského soupisu lidu z r.
1890 bylo ze 194 řeckých katolíků v Hunkovcích
napočítáno 190 Rusů, t. j. s výjimkou čtyř všichni
řečtí katolíci se dali zapsati jako Rusové. Něco
jiného vidíme již v úřední statistice z r. 1930, kdy
z 313 místních obyvatelů komisaři při soupisu lidu
zapsali jako Rusy pouze 152 osoby, nehledě na to,
že v Hunkovcích žije 273 řeckých katolíků, kteří
všichni mluví stejnou ruskou řečí. Tato okolnost
způsobila neblahé poměry, jaké nyní jsou na obecné
škole v obci Hunkovcích po zavedení slovenského
vyučovacího jazyka místo ruského.

Není možno si představiti, aby přes 100 Rusů
bylo dobrovolně zapsáno jako Slováci. Vždyť ještě
při soupisu lidu z r. 1921 z 255 řeckých katolíků
bylo napočítáno 251 Rusů.

Zavedení slovenského vyučovacího jazyka vzbu-
dilo v místním obyvatelstvu nepřízeň a nedůvěru
ke školským úřadům, které více roků provozují
v Hunkovcích násilné odnárodňování.

Při nynějším stavu školství v Hunkovcích se pro-
vozuje odnárodňování mladé ruské generace, odná-
rodňování, které vylučuje § 134 ústavní listiny, jenž
stanoví: Jakýkoliv způsob násilného odnárodňování
je nedovolený.

Tím, že rodiče nemohou vyjádřiti svou vůli,
v jaké řeči se mají vyučovati jejich děti, se poru-
šuje i právoplatné ustanovení § 58 zák. čl. XXXVIII
z r. 1868, podle jehož znění děti školou povinné
musejí se vyučovati v jejich mateřštině.

Zavedení ruského vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Hunkovcích jest minimálním požadav-
kem, který může rovnoprávný ruský národ před-
ložiti ve svém vlastním zájmu.

Uvádějíce to, tážeme se pana ministra školství
a národní osvěty:

1. Ví - li o těchto okolnostech?

2. Jaká opatření učiní, aby se učinila přítrž ná-
silnému odnárodňování ruského lidu obecnou
školou?

3. Jest ochoten ihned se postarati o změnu slo-
venského vyučovacího jazyka v ruský?

V P r a z e dne 26. dubna 1938.

Dr Pješčak, Bródy,

Szentiványi, Jaross, dr Korláth, Esterházy, dr Po-
rubszky, Wollner, Illing, Jobst, Jäkel, Sogl, dr
Zippelius, G. Böhm, inž. Karmasin, May, Petrášek,
dr Szüllö, inž. Künzel, Sandner, A. Nitsch, dr Ho-
lota, Fischer.

1344/X. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Vagrinci, okres Stropkov.

Bývalá maďarská úřední statistika z r. 1890 uka-
zuje, že v obci Vagrinci žily 154 osoby ruského pů-
vodu. Mimo Židy všichni byli Rusové. Podle úřední
statistiky z r. 1921, která již byla pořízena stati-
stickým úřadem československé republiky, z celko-
vého počtu obyvatelů 223 se počítalo 186 Rusů,
totiž v obci žilo pouze 37 osob jiné národnosti.
Podle úřední statistiky z r. 1930, která jest roz-
hodující pro zabezpečení národnostních práv, z 228
občanů Vagrince jako Rusové se dalo zapsati 207
osob a našlo se pouze 16 osob jiného původu.
A přece v obci jest obecná škola se slovenským
vyučovacím jazykem. Uvědomělé ruské místní oby-
vatelstvo dosud pětkráte podávalo memoranda,
ve kterých prosilo o změnu vyučovacího jazyka na
obecné škole, ale školní úřady si četných žádostí
dokonce ani nepovšimly, což jest patrno z toho,
že do dneška ruský vyučovací jazyk ve škole nebyl
zaveden a tím bylo porušeno právoplatné ustano-
vení § 58, zák. čl. XXXVIII z r. 1868, podle jehož
znění rodiče sami se mohou usnésti na tom, v ja-
kém jazyku mají býti vyučovány jejich děti. Ne-
dodržením tohoto ustanovení školní úřady hrubě
porušily i § 134 ústavní listiny, ve kterém se sta-
noví, že jakýkoliv způsob násilného odnárodňování
je nedovolený.

A na obecné škole ve Vagrinci se provádí ná-
silné odnárodňování zavedením slovenského vy-
učovacího jazyka a nedbáním vůle lidu, který se
tolikrát domáhal své školy.

Podle toho, co jsme uvedli, tážeme se pana mi-
nistra školství a národní osvěty:

1. Ví - li o těchto okolnostech?

2. Jaká opatření učiní, aby se učinila přítrž ná-
silnému odnárodňování ruského lidu slovenskou
školou?

3. Jest ochoten ihned se postarati o změnu slo-
venského vyučovacího jazyka v ruský?

V Praze dne 26. dubna 1938.
Dr Pješčak, Bródy,

Szentiványi, Jaross, dr Korláth, Esterházy, dr Po-
rubszky, G. Böhm, Wollner, Jäkel, Sogl, Jobst,
dr Zippelius, May, Sandner, inž. Karmasin, inž.
Künzel, Petrášek, Illing, Fischer, dr Holota, A.
Nitsch, dr Szüllö.

1344/XI. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. Pješčaka a A. Bródyho

---

8

ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Kapišové, okres Stropkov.

Demokratický duch, demokratické zásady, na
kterých je zřízena československá republika, zdály
se zabezpečením spravedlivého chování úřadů ke
všem národům žijícím v republice. Netendenční za-
bezpečení národnostních práv pro všechny národy
republiky ústavní listinou jest podmínkou bratrs-
kého spolužití československého a ruského národa
- toho ruského národa, který ani nemůže býti po-
kládán ve státě za menšinu, jelikož spolu s cechy
a Slováky zřizoval svůj stát, který pak připojil
jako autonomní zemi k československé republice.
Ale přes to faktické poměry dokazují něco jiného.
Nepříznivý školní stav, který existuje v obci Kapi-
šové, jasně svědčí o tom, že v ruském kraji školní
úřady provádějí násilné odnárodňování.

To jest příčinou toho, že lid již ztrácí naději
v mírné spolužití. Je rozčarován. Jinak ani nemůže
býti, když vezmeme zřetel na to, že na obecné škole
v obci Kapišové vyučovacím jazykem je slovenský
místo ruského, který jest mateřskou řečí tajnějších
občanů.

Podle úřední statistiky z r. 1930 z 572 místních
obyvatelů žije ve vesnici 328 osob ruského původu
a pouze 74 Čechoslováků. Kolik procent obyvatel-
stva tvoři Čechoslováci, tolik přibližně tvoří i Židé,
kterých je v obci 57 a dokonce i cizinci, jichž bylo
napočítáno 109. Je při tom zajímavé, že v tomto
skoro čistě ruském obvodu stropkovského okresu,
expositury Vysní Svidník, ve kterém statistické
úřady napočítaly 11. 419 Rusů a pouze 1. 418 Čecho-
slováků, se tolik nadržuje slovenské škole, že do-
konce i plnoprávný ruský národ je nucen posílati
své děti do slovenské školy. To je nespravedlivost
a křivda, jejíž náprava nestrpí odkladu. Místní oby-
vatelstvo dvakráte podávalo žádosti, aby vyučovací
jazyk na obecné škole byl změněn ze slovenského
v ruský, ale na žádosti nedošla vůbec odpověď.
Podobným počínáním školních úřadů byl porušen
klid a mír, který by měl existovati při spolužití
slovanských národů v jednom státě.

Zabezpečení národnostních práv ústavní listinou
probouzelo naději na opravdové osvobození a pak
náhle se objevilo nařízení školského referátu v Bra-
tislavě ze dne 1. července r. 1921, č. 27. 519/21,
a nové nařízení ze dne 18. září r. 1921, č. 62. 791/21.
Tato nařízení určovala, že "ve školách, ve kterých
podle znění zák. Čl. XXVII z r. 1907 (byl to zákon
Apponyiho s tendencí pomaďaršťovací) ruský ja-
zyk byl povolen jako vyučovací, i nyní nemůže býti
zaveden jako takový".

Těmito nařízeními byl hrubě porušen platný 8 68
zák. čl. XXXVIII z r. 1868, podle jehož znění rodiče
mohli sami rozhodnouti, v jakém jazyku se má ko-
nati vyučování jejich dětí. Podle téhož nařízení se
má vyučování konati v mateřském jazyku dětí ško-
lou povinných.

Hrubě porušivše právoplatné nařízení, školní
úřady porušily i § 134 ústavní listiny, který usta-
novuje, že jakýkoliv způsob násilného odnárodňo-
vání je nedovolený.

Takovým nedodržováním základních práv rus-
kého národa na východním Slovensku byla způso-
bena velká škoda i ruskému lidu v obci Kapišové,

ve které děti školou povinné jsou vydány na po-
spas násilnému odnárodňování, a to školními
úřady, jelikož odnárodňování je zavedeno do
obecné školy.

Podle toho, co jsme uvedli, tážeme se pana mi-
nistra školství a národní osvěty:

1. Ví-li o těchto okolnostech?

2. Jaká opatření učiní, aby se ukončilo násilné
odnárodňování ruského lidu obecnou školou?

3. Jest ochoten ihned se postarati o změnu slo-
venského vyučovacího jazyka v ruský?

V P r a z e dne 26. dubna 1938.

Dr Pješčak, Brody,

dr Szüllö, Szentiványi, Jaross, Esterházy, dr Po-
rubszky, Petrášek, dr Korláth, G. Böhm, Jäkel,
Sogl, inž. Künzel, Sandner, dr Zippelius, Wollner,
inž. Karmasin, Fischer, dr Holota, A. Nitech, May,
Illing, Jobst.

1344/XII. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. L Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Vápeníku, okres Stropkov.

Českoslovenští politikové často zdůrazňují nejen
uvnitř státu, nýbrž i v cizině, že se u nás nikdo
neodnárodňuje. Bohužel jsme nuceni uvésti fakt,
který jasně odporuje těmto slovům.

Obec Vápeník od pradávna je ruská. Podle sta-
tistiky z r. 1890 žilo v obci 128 Rusů; r. 1921 bylo
116 Rusů a r. 1930 je 130 Rusů. Podle statistiky
Slováků v obci vůbec není. Nehledě na to, v obci je
škola se slovenským vyučovacím jazykem.

Tento fakt jest důkazem toho, že slovenskou ško-
lou ruské děti jsou odnárodňovány. To odporuje
platným zákonům.

Podle toho, co jsme uvedli, tážeme se pana mi-
nistra školství a národní osvěty:

1. Ví-li o těchto okolnostech?

2. Jest ochoten se postarati o změnu slovenského
jazyka v ruský?

3. Jaká opatření učiní, aby se podobné zjevy ke
škodě ruského národa neopakovaly?

V P r a z e dne 26. dubna 1938.

Dr Pješčak, Brody,

Esterházy, dr Porubszky, dr Szüllö, Petrášek,
Fischer, Sandner, dr Zippelius, May, Illing, G.
Böhm, Jobst, Wollner, inž. Künzel, Sogl, inž. Kar-
masin, dr Korláth, Jäkel, Jaross, Szentiványi, dr
Holota, A. Nitech.

---

9

1344/XII. (překlad).

Interpelácia

poslanca dr. Porubszkyho

ministrovi národnej obrany

o úmrtí dragúna Zoltána Mihálya.

Pane ministre !

Zoltán Mihály, roľník v Majome (okres Fele-
dince) nastúpil aktívnu službu vojenskú u dragún-
skeho pluku v Hodoníne dňa 1. októbra 1930.
V máji 1931 utrpel pri jazde úraz na nohe, a ač
vojenský lekár ho niekoľkokráť vyšetril, neposlal
ho do nemocnice, následkom čoho sa jeho zdravotný
stav zhoršil a dňa 21. mája 1931, t. j. tretieho dňa
po jeho odvedení do nemocnice, zomrel následkom
otravy krvi. Jeho otec Andrej Mihály dal dopraviť
domov mŕtvolu svojho syna a požadoval od dra-
gúnskeho pluku t. 7 v Hodoníne náhradu nákladov
tejto dopravy, svoju žiadosť niekoľkokráť opako-
val, avšak nedostal na svoje žiadosti odpovedi.
Andrej Mihály je roľník naprosto nemajetný a
strata jeho syna ako i doprava jeho mŕtvoly spô-
sobilý mu ťažkú hmotnú krízu. Keďže je tu dôtkli-
vé podozrenie, že Zoltán Mihály utrpel otravu krvi,
ktorá privodila jeho smrť v dôsledku nedbalosti
vtedajšieho plukovného lekára, tážem sa pána mi-
nistra:

1. Či ste ochotný dať tento prípad vyšetriť?

2. Či ste ochotný učiniť vhodné opatrenie, aby
vojenský erár nahradil náklady dopravy a pohrebu
Zoltána Mihálya?

3. Či ste ochotný pohnať k zodpovednosti vojen-
ských lekárov, ktorí svoju povinnosť zanedbali,
aby nabudúce nemohlo k takýmto prípadom do-
chádzať?

Opomenutia, ktoré sa vyskytly za nemoci a
smrti Zoltána Mihálya, môžem dokázať svedkami.

V Prahe, dňa 29. apríla 1938.

Dr Porubszky,

A. Nitsch, Jaross, dr Szüllö, dr Korláth, Esterházy,
Petrášek, dr Holota, Szentiványi, Sandner, dr Pe-
ters, Illing, inž. Künzel, inž. Peschka, dr Zippelius,
Birke, Wollner, dr Rosche, Jäkel, Jobst, Stangl.

Původní znění ad 1344/I.

Interpellation

des Abgeordneten Adolf lobst
an den Eisenbahnminister

wegen der Weigerung des Beamten beim
Bahnhofsamt in Böhm. -Budweis, Schalter

"Legitimationsbestätigungen", ordnungs-
gemäß ausgefüllte Eisenbahnlegitima-
tionen zu bestätigen.

Am 13. April 1938 sprach Frau Marie Hengster,
B. -Budweis, Masarykplatz 18, um 11 Uhr vor-
mittag beim Bahnhofsamt in B. -Budweis, Schalter
"Legitimationsbestätigungen", um die Legitima-
tion für Wochenarbeiterrückfahrkarten für ihren
Sohn Franz Hengster, der beim Arbeitsamt der
Sudetendeutschen Partei in Prag beschäftigt ist,
bestätigen zu lassen. Dieses Arbeitsamt steht
unter der Leitung des Abgeordneten Dr. Fritz
Köllner und wird unter dem Namen "Dr. Fritz
Köllner, politische Kanzlei, Arbeitsamt Praha",
geführt. Der Ausweis für die Wochenarbeiter-
rückfahrkarten ist im Kontrollabschnitt und auf
Seite 3 in der Rubrik "Podpis (a razítko) zaměst-
navatele (jeho zmocnence)" sowie im Abschnitt
für April mit dem vollkommenen deutlichen Stem-
pel "Dr. Fritz Köllner, politische Kanzlei, Arbeits-
amt Praha", versehen. Der diensthabende Beamte
lehnte die Bestätigung mit der Begründung ab,
daß der Stempel des Arbeitsgebers unklar sei, ob
es sich um einen JUDr. oder MUDr. handelt,
weiters um welche politische Kanzlei es sich
handle. Auch als nachmittag um 2 Uhr der Be-
zirksgeschäftsführer der Sudetendeutschen Partei,
Franz Prautsch, am gleichen Schalter vorsprach,
erhielt er dieselbe Auskunft.

Da die Arbeiterlegitimationen zu dem Zwecke
eingeführt sind, damit die sozial schwächer Ge-
stellten in ihrem Broterwerb unterstützt werden,
ist die Ablehnung der Legitimationsbestätigung
durch das Bahnhofsamt in B. -Budweis als unbe-
gründete Schikane zu bezeichnen, umsomehr, als
die Staatsbahndirektion in Prag mit Schreiben
vom 10. Feber 1938, Zahl 579/3-VI-38 der Sude-
tendeutschen Partei in Prag II., Hybernská 4, den
Erlaß des Eisenbahnministeriums vom 29. Jänner
1938, Zahl 69. 014-III/3-37 mitgeteilt hat. In
diesem Erlaß wird festgestellt, daß keine Ein-
wendungen dagegen bestehen, daß in Analogie zu
der Bestimmung des Punktes 216, lit. b) des
Eisenbahntarifes den Angestellten der politischen
Kanzlei der Sudetendeutschen Partei in Prag der
Anspruch auf Arbeiterermäßigung gewählt wird,
wenn als Arbeitgeber nach Punkt 238 desselben
Tarifes Dr. Fritz Köllner, politische Kanzlei der
Sudetendeutschen Partei, Praha, angegeben wird.

Die Interpellanten stellen an den Minister die
Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, die Amtierungs-
weise des Bahnhofsamtes in B. -Budweis hinsicht-
lich der Bestätigung von Arbeiterlegitimationen
einer Prüfung zu unterziehen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die notwendigen
Verfügungen zu erlassen, daß nicht grundlose
Schikanen gegen die arbeitende Bevölkerung ins-
besondere gegen die deutscher Nationalität, vor-
genommen werden?

3. Ist der Herr Minister bereit, gegen den am
13. April 1938 um 11 Uhr vormittag und um 2 Uhr
nachmittag im Bahnhofsamte in B. -Budweis an
dem mit "Legitimationsbestätigungen" bezeichne-
ten Schalter diensthabenden Beamten das Diszi-
plinarverfahren einleiten zu lassen?

---

10

4. Ist der Herr Minister weiters bereit, dafür
Vorsorge zu treffen, daß dem geschädigten Franz
Hengster der entstandene Schaden durch das
Eisenbahnärar oder durch den oben bezeichneten
Beamten ersetzt wird.

P r a g, am 23. April 1938.

Jobst,

Franz Němec, Hollube, Stangl, Illing, Jäkel, Röster,

Knöchel, E. Köhler, Fischer, Ing. Schreiber, F.

Nitsch, (Knorre, Dr. Hodina, Ing. Králiček, Obrlik,

Sandner, Sogl, G. Böhm, Axmann, Nickerl.

Původní znění ad 1344/II.

Interpellation

des Abgeordneten Georg Wollner
an den Justizminister

wegen Nichtgewährung der Möglichkeit

für Julius Rödlbach, ein Strafaufschie-

bungsgesuch einzubringen.

Am 31. Jänner 1938 wurde Julius Rödlbach in
Karlsbad wegen des Vergehens nach § 18, Zahl 2
und 3 des Schutzgesetzes zu Tk VII 1684/37,
Hp 10/38 des Kreisgerichtes Eger zu einer Arrest-
strafe von 8 Tagen verurteilt. Über Berufung der
Staatsanwaltschaft Eger wurde die bedingte Ver-
urteilung in Stattgebung des Berufungsverfah-
rens durch das Obergericht in Frag mit Urteil
vom 25. März 1938, G. -Z1. Tov 80/38, in eine un-
bedingte umgewandelt. Dieses Urteil, unterfertigt
von JUDr. Karl Pražák, wurde dem Verteidiger
des Verurteilten, JUDr. Lass; erst am 4. April
1938 zugestellt. Nach der Gepflogenheit erhält
der Verurteilte ebenfalls eine Urteilsausfertigung,
der nach einigen Tagen die Aufforderung folgt,
binnen einer bestimmten Frist die Strafe anzu-
treten, sodaß ihm in der Zwischenzeit auch die
Möglichkeit bleibt, ein begründetes Strafaufschub-
gesuch zu überreichen. Obzwar das Berufungs-
urteil dem Verteidiger erst am 4. AprH 1938 zu-
gestellt wurde, suchte bereits am 31. März 1938
die Polizei den Verurteilten in seiner Wohnung,
traf ihn jedoch nicht an. Am 1. April 1938 wurde
Julius Rödlbach um 10 Uhr vormittag zur Polizei-
direktion Karlsbad gebracht und noch am selben
Tage mit Gendarmeriebegleitung ins Kreisgericht
Eger eingeliefert, ohne daß ihm die Möglichkeit
geboten worden wäre, vorher mit seiner Frau zu
sprechen und sich Wäsche und dergleichen mit-
zunehmen. In dieser Angelegenheit hatte das
Kreisgericht Eger an die Polizeidirektion Karls-
bad den Auftrag gerichtet, Julius Rödlbach das
Urteil des Berufungsgerichtes zuzustellen, ihn
augenblicklich zu verhaften und auf keinerlei
Aufschubgesuch Rücksicht zu nehmen. Zur Be-
gründung wurde beigefügt, daß das Obergericht
in Prag auf sofortigen Strafvollzug dringe.

In der augenblicklichen Verhaftung und in der
Weisung, auf keinerlei Aufschubgesuch Rücksicht

zu nehmen, liegt eine Abweichung von den für
andere. Staatsbürger geltenden Verfahrungs-
grundsätzen. Es besteht jedem Staatsbürger das
Recht zu, unter gewissen, im Gesetze angeführten
Voraussetzungen einen Strafaufschub zu erhalten.
Wenn dem einen die Möglichkeit, ein Strafauf-
schubsgesuch einzureichen, gegeben, einem an-
deren, noch dazu wohlverhaltenden Staatsbürger,
der den besten Leumund genießt, diese Möglich-
keit abgeschnitten wird, so liegt darin eine Ver-
letzung des in der Verfassung ausgesprochenen
Grundsatzes der Gleichheit Aller. Die Maßnahme
des Kreisgerichtes Eger kann wohl nur damit er-
klärt werden, daß man Herrn J. Rödlbach die
Vorteile der angekündigten Amnestie nicht zu-
kommen lassen wollte.
Wir fragen den Herrn Minister:

1. Ist der Herr Minister bereit, den geschilder-
ten Fall untersuchen zu lassen?

2. Welche Garantien ist der Herr Minister be-
reit dafür zu geben, daß der Grundsatz der Gleich-
heit aller Staatsbürger vor dem Gesetze in allen
Stadien des Strafverfahrens von allen Strafge-
richten eingehalten wird?

P r a g, am 23. April 1938.

Wollner,

Dr. Hodina, Kunz, Obrlik, Hollube, E. Köhler,

Stangl, Nickerl, Birke, Ing. Kralicek, F. Nitsch,

Rösler, Franz Nemec, Sandner, May, Sogl, Knorre,

Illing, Jäkel, Jobst, Axmann.

Původní znění ad 1344/III.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Franz Earmasin
an den Eisenbahnminister

wegen Mißachtung der sprachlichen

Zusammensetzung der Bevölkerung in der

Slovakei von Seiten der Staatsbahnen.

In seinen Antworten vom 19. Oktober 1937,
Druck Nr. 1092/II, und vom 20. Oktober 1937,
Druck Nr. 1092/V, hat der Herr Minister erklärt,
daß die Staatsbahnen in Gegenden mit 20%iger
nationaler Minderheit beim Gebrauch der Sprache
derselben entsprechend Rücksicht nehmen. Bei
der Behandhing der deutschen Bevölkerung in der
Slovakei wird jedoch diese Rücksicht vermißt.
In einer Reihe von Stationen, wo über 20%
deutsche Einwohner leben, sind nicht nur die Auf-
schriften in den Eisenbahnzügen, auf den Statio-
nen, Fahrkarten' und sonstigen Druckseiten ein-
sprachig, sondern es ist auch die Kenntnis der
deutschen Sprache bei den Bediensteten vielfach
überhaupt nicht vorhanden. Es erscheint auch
unhaltbar, daß die Stationsbezeichnung in Ge-
meinden mit qualifizierter deutscher Mehrheit
oder Minderheit nur- in der Staatssprache ange-
bracht' sind.

---

11

		deutscher Einwohner
Strecke 251		Sv. Jur - St. Georgen..	24, 0%,
251		Grinava - Grünau...	45, 0%,
" 251		Pezinok - Bösing....	22, 0%,
266		Čela- Waltersdorf...	70, 0%,
252		Horná Štubňa- Ober-
			87, 3%,
"	252	Turček - Oberturz bzw.
		Unterturz ......	58, 4%
		bzw.	73, 3%,
252		Piargy - Johannisberg..	91, 0%,
" 273		Handlová - Krickerhäu..	51, 8%,
" 273		Sklené- Glaserhäu...	88, 5%,
273		Horná Štubňa - Ober-
		stuben .......	87, 3%,
"	270	Německé Pravno - Deutsch- Proben .......	67, 9%,
99	309	Podolinec - Pudlein	28, 5%,
309		Toporec - Topporz	43, 4%,
309		Maldur - Malthern	89, 7%,
" 309		Bušovce - Bauschendorf	58, 5%,
309		Sp. Belá - Bela	36, 1%,
309		Strážky - Nehre.	65, 9%,
309		Kežmarok - Käsmark	39, 9%,
309		Huncovce - Hunsdorf	54, 2%,
309		Velká Lomnica - Groß-
309		Lomnitz .......	69, 1%, 66, 4%,
		Milbach - Mühlenbach.
309		Matejovce - Matzdorf.	74, 5%,
309		Sp. Sobota - Georgenberg	29, 7%,
309		Poprad - Deutschendorf	28, 6%,
290		Gelnica - Göllnitz...	49, 7%,
290		Gelnica mesto - Göllnitz
		Stadt ........	49, 7%,
"	290	Mníšek n. Hnilcom - Ein-
			91, 9%, 25, 5%,
99	290	Stará Voda - Altwasser.
290		Vondrišel - Wagendrüssel.	52, 8%,
317		Medzev, Štos - Metzen-
		seifen, Stoß ......	62, 8%,

die Interpellanten richten daher an den Herrn
Eisenbahnminister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, die genannten,
in der Slovakei gelegenen Stationen bezüglich der
Einhaltung der von ihm selbst in Interpellations-
beantwortungen dargelegten Grundsätze über-
prüfen zu lassen?

2. Welche konkreten Verfügungen hat der Herr
Minister zur Behebung des gerügten, verkehrs-
hindernden Zustandes getroffen?

Prag, am 23. April 1938.
Ing. Karmasin,

Hollube, Ing. Schreiber, Stangl, Sandner, Jobst,

E. Köhler, Ing. Králíček, Obrlik, Sogl, Dr. Hodina,

Kunz, F. Nitsch, Knöchel, Stangl, Axmann,

Nickerl, Rösler, G. Böhm, Jäkel, May, Illing.

Původní znění ad 1344/IV.

Interpelacja

posła Dra Leona Wolfa

do Pana Ministra Spraw Wewnętrznych

w sprawie nieodpowiedniego postępowania

policji i żandarmerii na śląsku Cieszyńskim

odnośnie do Związku Polaków

w Czechosłowacji.

W ostatnim czasie nastąpiło zlanie się istnieją-
cych dotychczas 2 stronnictw polskich prawie o tym
samym programie, a mianowicie Związku śląskich
Katolików i Stronnictwa Ludowego w jedno stron-
nictwo pod nazwą "Związek Polaków w Czechosło-
wacji". Trzeba było wskutek tego przeprowadzić
spis członków na podstawie deklaracji przystą-
pienia. Zabraniem tych deklaracji zajęli się w po-
szczególnych gminach mężowie zaufania nowo-
powstałego Naczelnego Zarządu Związku Polaków
w Czechosłowacji. Z bardzo wielu gmin dochodzą
nas skargi, że żandarmerja oraz członkowie cy-
wilnej policji państwowej Ekspozytury w Jabłon-
kowie zatrzymują tych mężów zaufania, odprowa-
dzają ich na posterunki, przesłuchiwują a w wielu
wypadkach przychodzą także i do prywatnych do-
mów i tam przeprowadzają dochodzenia.

W Bystrzycy n. Olzą przeprowadzili urzędnicy
tajnej policji dnia 11. kwienia 1938 przeszukanie
domu Jerzego Czernka w jego nieobecności, następ-
nie samego Czernka zaprowadzono na posterunek
żandarmerji i tak samo Pawła Bielesza, studenta
Szkoły Rolniczej w Bernie, a później Karola Ra-
kowskiego, Pawła Heczkę i Ferdynanda Kożdonia.
Do kupca Józefa Wantuły przybyli owi trzej urzęd-
nicy tajnej policji, chcieli go zmusić do zamknięcia
sklepu i domagali się wydania jakichś ulotników.
Wszystkim wymienionym osobom odebrano znale-
zione przy nich deklaracje przystąpienia do
Związku Polaków w Czechosłowacji, przeglądano
je a dopiero po dokładnym przeglądnięciu po pew-
nym czasie deklaracje te zwrócono. Przy tem osoby
te badano a w szczególności dowiadywano się także

o ich stopniu w wojsku czeskosłowackim i o ich
zatrudnieniu. Wszystkie osoby przesłuchiwane są
zdania, że chodziło tu o zastraszenie ich, aby nie
zajmowali się sprawą werbowania członków do
Związku Polaków w Czechosłowacji.

W różnych gminach, jak na przykład w Górnej
Suchej, Karwinie, Frysztacie, Wędryni, Nydku
żandarmi zatrzymywali mężów zaufania Związku
Polaków w Czechosłowacji, przeglądali deklaracje
przystąpienia, odradzali im, aby nie werbowali
członków do tego stronnictwa, a we wielu wypad-
kach wypytywali się, gdzie dane osoby pracują,
względnie gdzie pracuje ich ojciec.

Wskutek tego postępowania żandarmerji ludzie
są zastraszeni i uważają, że przyznawanie się do
Związku Polaków w Czechosłowacji jest przez żan-
darmerję, jako czyn karygodny ścigane. Wiele osób
jest tego zdania, że żandarmerja wypytuje się
tych, którzy zbierają te deklaracje, jak również

i osoby, które deklaracje podpisały, dlatego, aby
wywołać wrażenie, że osoby przyznające się do
tego stronnictwa, będą albo karane, albo stracą
posadę, względnie pracę. Dlatego także zdarzały
się i wypadki, że jednostki przyszły prosić z pła-
czem, aby im deklarację zwrócono.

W Dziećmorowicach odbyło się dnia 10. kwietnia
b. r. poufne zebranie 30 osób, zwołane zupełnie
prawidłowo według przepisów ustawy w sprawach

---

12

narady nad powstaniem w tej gminie oddziała
miejscowego Związku Polaków w Czechosłowacji.
Po niespełna 1 tygodnia po tem obchodzili żan-
darmi poszczególne osoby, które brały udział w
tym zebraniu, przeprowadzając z nimi śledztwo
i czyniąc im w ostrych słowach wyrzuty, dlaczego
na takie zebranie chodzą i dlaczego tego nie zgło-
sili żandarmerji.

W gminach Nowym Bohumíně i Karwinie zo-
stały bez powodów rozwiązane zebrania poufne
zwołane zupełnie prawidłowo według ustawy.
W wielu wypadkach urzędnicy policji państwowej
badając, czy zebranie ma charakter poufny, doma-
gają się różnych rzeczy, które wogóle w żadnej
ustawie nie są przewidziane, n. p. jedni urzędnicy
chcą, ażeby nietylko była lista zaproszonych gości,
ale aby także każdy obecny podpisał się na liście
prezencyjnej osobiście, inni zwonu twierdzą, że na
poufnym zebraniu może być najwyżej 50 osób,
jeszcze inni domagają się, ażeby zwołujący nie-
tylko znał osobiście zaproszonych, ale aby ich po-
znał nawet po głosie i t. p. Ze wszystkiego tego wi-
dać, że urzędnicy ci nie mają odpowiednich in-
strukcji.

Ponieważ takie postępowanie policji i żandar-
merji wywołuje wielkie rozgoryczenie wśród pol-
skiej ludności, dlatego zwracamy na to uwagę i za-
pytujemy się,

czy Pan Minister Spraw Wewnętrznych zechce
zwrócić policji i żandarmerji na Śląsku Cieszyń-
skim uwagę na niewłaściwość takiego postępowa-
nia i wydać odnośne instrukcje, ażeby policja i żan-
darmerja nie mieszała się do spraw przynależności
partyjnej ludności Śląska Cieszyńskiego i ażeby po-
stępowała w sprawach zebrań jednolicie według
ustawy.

W Pradze, dnia 26. kwietnia 1938.

Dr. Wolf,

Hlinka, Dr. Sokół, Čavojský, Suroviak, Dr. Pješčak,

Brody, Sivak, Turček, Schwarz, Šałát, Longa,

Dr. Tiso, Dembovský, Drobny, Slušný, Dr. Pružin-

ský, Danihel, Sidor, Haščík, Kendra.

Původní znění ad 1344/V.

Interpellation

des Abgeordneten Ernst Kundt
an die Regierung

. wegen der staatsgefährdenden Praxis

der Zensurbehörden gegenüber

der deutschfeindlichen Emigrantenpresse

in Prag.

Am Montag nach der Abstimmung im Deut-
schen Reiche brachte der "Prager Illustrierte
Montag", herausgegeben von dem bekannten Emi-
granten Walter Tschupik, einen Leitartikel, be-

titelt "Freiwillige Knechtschaft", in welchem das
deutsche Volk in Österreich und seine führenden
Männer in der niederträchtigsten Weise beleidigt
werden.

Am Dienstag den 12. April 1938 brachte der
"Prager Mittag", ebenfalls herausgegeben von
reichsdeutschen in Prag lebenden Emigranten
einen Artikel mit der Überschrift in Balkenlettern
"Wahlwunder entschleiert", in welchem die Tat-
sache, daß einige österreichische Deutsche bei der
Wahl aus ihrer Jastimme kein Hehl machten,
sondern als Ausdruck ihrer Freude und ihres be-
wußten Jasagens zum Anschluß, die Stimmzettel
öffentlich ausfertigten und in die Wahlurne
warfen, als Beleg dafür angeführt wurde, daß
die Volksabstimmung im Deutschen Reiche nicht
nach den vorher angegebenen und nach der ein-
stimmigen Meinung der Presse des In- und Aus-
landes bestehenden Grundsätzen der geheimen
Wahl durchgeführt worden sei. Diese Tatsache
kommt jedoch in allen Ländern vor. So konnte es
vor allem bei den Wahlen in das čechoslovakische
Parlament am 19. und 26. Mai 1935 festgestellt
werden, daß genau soviel sudetendeutsche Wähler
aus ihrer Wahl kein Hehl machten, obzwar diese
Wahlen unter der schärfsten Kontrolle der cecho-
slovakischen Behörden und der sich feindlich
gegenüberstehenden Parteien standen und sich
trotzdem 70% der sudetendeutschen Wählerschaft
zu dieser Partei bekannte.

Die oben bezeichneten Artikel sind geeignet, die
wiederholt von offiziellen Stellen des Staates ver-
sicherten korrekten Beziehungen zum Deutschen
Reiche ernstlich zu gefährden und beleidigen
außerdem die deutsche Bevölkerung in der Čecho-
slovakischen Republik. Jeder Zensor mußte sich
dieser Tatsachen klar sein, trotzdem wurden aber
beide Zeitungen nicht beschlagnahmt. Erst um
1/28 Uhr abends am 12. April 1938 konnte bemerkt
werden, daß der "Prager Illustrierte Montag",
Herausgeber Walter Tschupik, von der Prager
Polizei bei den Trafiken beschlagnahmt wurde,
nachdem er den ganzen Tag zum Verkaufe frei
stand. Dagegen lag der "Illustrierte Montag" in
den Kaffeehäusern weiter auf.

Diese Handhabung gegenüber der deutschfeind-
lichen Emigrantenpresse steht im schärfsten
Widerspruch zu der unerbittlichen Strenge, mit
welcher die Zensurbehörden gegenüber den sude-
tendeutschen Zeitungen vorgehen. Tagtäglich wird
die sudetendeutsche Presse in Prag und im übri-
gen sudetendeutschen Gebiet von den Staats-
anwaltschaften beschlagnahmt und zwar aus
Gründen, welche, gemessen an der Größe der
Tatsachen, als nichtig erscheinen. Bei dieser
Praxis der Zensurbehörden muß unwillkürlich
die Vermutung entstehen, daß die brunnenver-
giftende Schreibweise der Emigrantenpresse von
offizieller Seite gebilligt wird.

Es muß daher einmal klar ausgesprochen wer-
den, daß diese Zensurpraxis die korrekten Bezie-
hungen zum Deutschen Reiche ernstlich gefährdet,
die sudetendeutsche Bevölkerung in der cechoslo-
vakischen Republik beleidigt und den cechoslova-
kischen Staat selbst gefährdet.

Die Interpellanten richten daher an die Regie-
rung die Anfrage:

1. Ist die Regierung bereit zu erklären, ob sie
weiterhin die Praxis der cechoslovakischen Zensur-
behörden billigt?