Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období, 7. zasedání.

1344.

Interpelace:

I. posl. Jobsta min. železnic, že se úředník u přepážky "Potvrzování legitimací" staničního úřadu
v českých Budějovicích zdráhal potvrditi řádně vyplněné železniční legitimace,

II. posl. Wollnera min. spravedlnosti, že se Juliovi Rödlbachovi neposkytla možnost podati žádost
o odklad trestu,

III. posl. inž. Karmasina min. železnic, že státní dráhy nedbají jazykového složení obyvatelstva na
Slovensku,

IV. posl. dr Wolfa min. vnitra o neodpovědném postupu policie a četnictva na Těšínsku proti
Svazu Poláků v Československu,

V. posl. Kundta vládě, že censurní úřady tak provádějí censuru Němcům nepřátelského emigrant-
ského tisku v Praze, že to ohrožuje stát,

VI. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Jakubianech, okres Stará Lubovňa,

VII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
státní měšťanské škole ve Vysním Svidníku, okres Stropkov,

VIII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka
na obecné škole v obci Šemetkovcích, okres Stropkov,

IX. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka
na obecné škole v obci Hunkovcích, okres Stropkov,

X. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka
na obecné škole v obci Vagrinci, okres Stropkov,

XI. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka
na obecné škole v obci Kapišové, okres Stropkov,

XII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka
na obecné škole v obci Vápeníku, okres Stropkov,

XIII. posl. dr Porubszkyho min. národnej obrany o úmrtí dragúna Zoltána Mihálya.

1344/I. (překlad).

Interpelace

poslance A. Jobsta
ministrovi železnic,

že se úředník u přepážky "Potvrzování

legitimací" staničního úřadu v Českých

Budějovicích zdráhal potvrditi řádně

vyplněné železniční legitimace.

Dne 13. dubna 1938 v 11 hod. dopoledne přišla
paní Marie Hengsterová z Českých Budějovic, Ma-
sarykovo náměstí č. 11, na staniční úřad v Českých
Budějovicích k přepážce "Potvrzování legitimací",
aby si dala potvrditi legitimaci na dělnické týdenní
zpáteční jízdenky pro svého syna Františka Heng-
stera, který jest zaměstnán u pracovního úřadu
sudetskoněmecké strany v Praze. Tento pracovní
úřad řídí poslanec dr F. Köllner a jest veden pod
jménem "Dr. F. Köllner, politická kancelář, pra-
covní úřad Praha. " Výkaz pro dělnické týdenní
zpáteční jízdenky jest na kontrolním ústřižku a
na stránce 3. v rubrice "Podpis (a razítko) za-
městnavatele (jeho zmocněnce)" a v odstavci pro
duben opatřen úplně zřetelným razítkem "Dr. F.
Köllner, politická kancelář, pracovní úřad Praha. "

---

2

Úředník konající službu odmítl jej potvrditi proto,
že razítko zaměstnavatele prý je nejasné, není
zřejmo, jde-li o JUDra nebo MUDra, dále o kte-
rou politickou kancelář jde. I když se odpoledne
ve 2 hodiny dostavil k této přepážce okresní jed-
natel sudetskoněmecké strany, František Prautsch,
dostalo se mu téže odpovědi.

Poněvadž dělnické legitimace jsou zavedeny
proto, aby osoby sociálně slabší byly podporovány
ve své výdělečné činnosti, dlužno odmítnutí sta-
ničním úřadem v Českých Budějovicích potvrzení
legitimace považovati za neodůvodněnou šikanu,
tím spíše, že ředitelství státních drah v Praze do-
pisem ze dne 10. února 1938, č. 579/3-VI-38 ozná-
milo sudetskoněmecké straně v Praze II, Hybern-
ská č. 4, výnos ministerstva železnic ze dne 29.
ledna 1938, č. 69. 014-III/3-37. V tomto výnosu se
konstatuje, že není námitek, aby se obdobně
k ustanovení bodu 216, písm. b) železničního sa-
zebníku poskytl zaměstnancům politické kanceláře
sudetskoněmecké strany v Praze nárok na dělnic-
kou slevu, když jako zaměstnavatel podle bodu 238
téhož sazebníku bude uveden dr F. Köllner, poli-
tická kancelář sudetskoněmecké strany v Praze.

Interpelanti táží se ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti prozkoumati
úřadování staničního úřadu v Českých Budějovi-
cích, pokud se týká potvrzování dělnických legiti-
mací?

2. Jest pan ministr ochoten učiniti nutná opat-
ření, aby se neprováděly neodůvodněné šikany
proti pracujícímu obyvatelstvu, zvláště německé
národnosti?

3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti disci-
plinární řízení proti úředníkovi, který dne 13. dub-
na 1938 v 11 hod. dopoledne a ve 2 hod. odpoledne
konal službu na staničním úřadě v Českých Budě-
jovicích u přepážky označené "Potvrzování legi-
timací"?

4. Jest pan ministr dále ochoten se postarati,
aby železniční erár nebo výše zmíněný úředník
nahradil škodu, kterou utrpěl postižený František
Hengster?

V P r a z e dne 23. dubna 1938.

Jobst,

Franz Němec, Hollube, Stangl, Illing, Jäkel, Rösler,

Knüchel, E. Köhler, Fischer, inž. Schreiber, F.

Nitsch, Knorre, dr Hodina, inž. Králíček, Obrlik,

Sandner, Sogl, G. Böhm, Axmann, Nickerl

1344/II (překlad).

Interpelace

poslance G. Wollnera
ministrovi spravedlnosti,

že se Juliovi Rödlbachovi neposkytla
možnost podati žádost o odklad trestu.

Dne 31. ledna 1938 hýl Julius Rödlbach z Kar-
lových Varů pod č. VII-1684/37, Hp 10/38 odsou-
zen krajským soudem v Chebu pro přečin podle
§ 18, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky k trestu
vězení osmi dnů. Poněvadž se chebské státní za-
stupitelství odvolalo, vrchní soud v Praze rozsud-
kem ze dne 25. března 1938, č. j. Tov. 80/38, vy-
hovuje odvolacímu řízení, změnil podmíněné od-
souzení v nepodmíněné. Tento rozsudek, jejž po-
depsal JUDr Karel Pražák, byl obhájci odsouze-
ného, JUDr Lassovi, doručen teprve dne 4. dubna
1938. Podle zvyku dostává odsouzený rovněž jedno
vyhotovení rozsudku, po kterém v několika dnech
přichází výzva, aby v určité lhůtě nastoupil trest,
takže mu zatím zbývá i možnost podati odůvod-
něnou žádost o odklad trestu. Ačkoliv odvolací
rozsudek byl doručen obhájci teprve dne 4. dubna
1938, hledala policie dne 31. března 1938 odsouze-
ného v jeho bytě, ale nezastihla ho. Dne 1. dubna
1938 byl Julius Rödlbach v 10 hod. dopoledne při-
veden na policejní ředitelství v Karlových Varech
a ještě téhož dne v doprovodu četníka dovezen ke
krajskému soudu v Chebu, aniž se mu poskytla
možnost promluviti dříve se svou ženou a vzíti si
s sebou prádlo a podobné. V této věci se krajský
soud v Chebu obrátil na policejní ředitelství v Kar-
lových Varech, aby Juliovi Rödlbachovi doručilo
rozsudek odvolacího soudu, ihned ho zatklo a ne-
ohlíželo se na žádnou žádost o odklad. K odůvod-
nění bylo připojeno, že vrchní soud v Praze naléhá,
aby trest byl ihned vykonán.

V zatčení ihned provedeném a v pokynu, aby
se nepřihlíželo k žádné žádosti o odklad, jest od-
chylka od zásad řízení, platných pro jiné státní
občany. Každému státnímu občanu přísluší právo
za jistých, v zákoně uvedených předpokladů získati
odklad trestu. Poskytuje-li se jednomu možnost
podati žádost o odklad trestu, druhému však,
mimo to ještě zachovalému státnímu občanu, který
požívá nejlepší pověsti, se tato možnost odnímá,
jest to porušení vyslovené v ústavě zásady rov-
nosti všech. Opatření chebského krajského soudu
dá se jistě vysvětliti jen tím, že nebyl úmysl po-
voliti panu J. Rödlbachovi, aby využil výhod ohlá-
šené amnestie.

Tážeme se pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
líčený případ?

2. Jaké záruky jest pan ministr ochoten po-
skytnouti, že všechny trestní soudy budou do-
držovati zásadu rovnosti všech státních občanů
před zákonem ve všech obdobích trestního řízení?

V Praze dne 23. dubna 1938.
Wollner,

dr Hodina, Kunz, Obrlik, Hollube, E. Köhler,

Stangl, Nickerl, Birke, inž. Králíček, F. Nitsch.

Rösler, Franz Němec, Sandner, May, Sogl, Knorre,

Illing, Jäkel, Jobst, Axmann.

1344/III. (překlad).

Interpelace

poslance inž. F. Karmasina

---

3

ministrovi železnic,

že státní dráhy nedbají jazykového
složení obyvatelstva na Slovensku.

Ve svých odpovědích ze dne 19. října 1937, tisk
1092/II a ze dne 20. října 1937, tisk 1092/V, pro-
hlásil pan ministr, že státní dráhy v krajinách
s 20%ními národními menšinami přiměřeně při-
hlížejí k užíváni jejich jazyka. Při zacházení s ně-
meckým obyvatelstvem na Slovensku však tohoto
ohledu postrádáme. V četných stanicích, kde žije
přes 20% německých obyvatelů, jsou nejen nápisy
v železničních vlacích, na stanicích, jízdenky a jiné
tiskopisy jednojazyčné, nýbrž zaměstnanci často
vůbec neovládají němčiny. Zdá se také neudržitel-
ným, aby označení stanic v obcích s kvalifikovanou
německou většinou nebo menšinou bylo provedeno
jen ve státním jazyku.

	obyvatelstva německého
Trať 251 Sv. Jur ......	. 24, 0%,
" 251 Grinava ......	. 45, 0%,
" 251 Pezinok ......	. 22, 0%,
" 266 Čela .......	. 70, 0%,
" 252 Hornia Štubňa....	. 87, 3%,
" 252 Turček Horní a Dolní.	. 58, 4%
	a 73, 3%,
" 252 Piargy ......	. 91, 0%,
" 273 Handlová .....	. 51, 8%,
" 273 Sklené ......	. 88, 5%,
" 273 Hornia Štubňa....	. 87, 3%,
" 270 Německé Pravno...	. 67, 9%,
, 309 Podolinec ......	. 28, 5%,
, 309 Toporec ......	. 43, 4%,
, 309 Maldur ......	. 89, 7%,
, 309 Bušovca ......	. 58, 5%,
, 309 Spišská Bělá....	. 36, 1%,
, 309 Strážky ......	. 65, 9%,
, 309 Kežmarok .....	. 39, 9%,
, 309 Huncovce ......	. 54, 2%,
, 309 Velká Lomnica....	. 69, 1%,
, 309 Milbach ......	. 66, 4%,
, 309 Matejovce .....	. 74, 5%,
, 309 Spišská Sobota...	. 29, 7%,
, 309 Poprad ......	. 28, 6%,
, 290 Gelnica ......	. 49, 7%,
, 290 Gelnica město....	. 49, 7%,
, 290 Mníšek nad Hnilcom..	. 91, 9%,
, 290 Stará Voda .....	. 25, 5%,
, 290 Vondrišel .....	. 52, 8%,
, 317 Medzev-Štos .....	. 62, 8%.

Interpelanti se tedy táží pana ministra železnic:

1. Jest pan ministr ochoten dáti přezkoumati,
zdali se ve stanicích výše uvedených, na Slovensku
ležících, dodržují zásady, které sám vylíčil v od-
povědích na interpelace?

2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby byl napraven vytýkaný, provoz brzdící stav?

V P r a z e dne 23. dubna 1938.

Inž. Karmasin,

Hollube, inž. Schreiber, Stangl, Sandner, Jobst,

E. Köhler, inž. Králíček, Obrlik, Sogl, dr Hodina,

Kunz, F. Nitach, Knöchel, Stangl, Axmann,

Nickerl, Rösler, G. Böhm, Jäkel, May, Illing.

1344/IV. (překlad).

Interpelace

poslance dr. L. Wolfa
ministrovi vnitra

o neodpovědném postupu policie a četnictva

na Těsínsku proti Svazu Poláků
v Československu.

Poslední dobou došlo ke spojení dosavadních
dvou polských stran majících skoro týž program,
totiž svazu slezských katolíků a strany lidové,
v jednu stranu pod jménem "Svaz Poláků v Česko-
slovensku". Následkem toho bylo nutno provésti
soupis členů podle prohlášení o přistoupení. Sbí-
ráním těchto prohlášení se zabývali v jednotli-
vých obcích důvěrníci nově zřízené vrchní správy
Svazu Poláků v Československu. Z velmi četných
obcí dostáváme stížnosti, že četnici a členové ci-
vilní státní policie, expositury v Jablunkově, za-
držují tyto důvěrníky, odvádějí je na četnické sta-
nice, vyslýchají a v četných případech přicházejí

i do soukromých domů a tam konají šetření.

V Bystřici provedli úředníci tajné policie dne
11. dubna 1938 prohlídku domu Jiřího Czernka
v jeho nepřítomnosti, potom téhož Czernka za-
vedli na četnickou stanici a rovněž Pavla Bielesze,
studujícího rolnické školy v Brně, později pak
Karla Rakouského, Pavla Heczku a Ferdinanda
Koždonie. Ke kupci Josefu Wantulovi přišli tito
tři úředníci tajné policie, chtěli ho donutiti, aby
zavřel krám a žádali, aby vydal jakési letáky.
Všem těmto osobám byla odňata nalezená u nich
prohlášení o přistoupení ke Svazu Poláků v Česko-
slovensku, byla přehlížena a teprve po důkladné
prohlídce byla po jistém čase tato prohlášení
vrácena. Při tom byly tyto osoby vyšetřovány
a zvláště se jich také vyptávali, jakou hodnost
zaujímají v československém vojsku a jaké mají
zaměstnání. Všechny vyslechnuté osoby se domní-
vají, že šlo o to, aby byly zastrašeny a aby se ne-
zabývaly náborem členů pro Svaz Poláků v Česko-
slovensku.

V některých obcích, jako na příklad v Horní
Suché, Karvinné, Fryštáté, Vendryni, Nýdku čet-
níci zadržovali důvěrníky Svazu Poláků v Česko-
slovensku, radili jim, aby nezískávali členy této
straně, a v četných případech se vyptávali, kde
tyto osoby pracují nebo kde pracuje jejich otec.

Tímto postupem četnictva jsou lidé zastrašeni
a domnívají se, že přihlašování ke Svazu Poláků
v Československu stíhá četnictvo jako trestný čin.
četné osoby se domnívají, že četnici se vyptávají
těch, kdož sbírají tato prohlášení, stejně jako
osob, které přihlášku podepsaly, proto, aby se
působil dojem, že osoby hlásící se k této straně
budou buď trestány nebo ztratí místo či práci.
Proto také se stávaly i případy, že jednotlivci při-
cházeli prositi s pláčem, aby jim prohlášení bylo
vráceno.

V Dětmarovicích se konala dne 10. dubna t. r.
důvěrná schůze 30 osob, svolaná úplně správně
podle předpisů zákona, na které se mělo jednati

---

4

o zřízení v této obci místního odboru Svazu Po-
láků v Československu. Asi po týdnu chodili čet-
níci k jednotlivým osobám, které se účastnily této
schůze, vyšetřovali je a ostrými slovy jim vyčí-
tali, proč chodí na takové schůze a proč to ne-
ohlásili četnictvu.

V obcích Novém Bohumíně a Karvinné byly
bez důvodu rozpuštěny důvěrné schůze svolané
úplně správně podle zákona. V četných případech
úředníci státní policie zkoumajíce, má - li schůze dů-
věrný ráz, vyžadují rozličné věci, o kterých se žádný
zákon nezmiňuje, na př. někteří úředníci chtějí,
aby byl sepsán nejen seznam zvaných účastníků,
nýbrž aby se také každý přítomný osobně pode-
psal na presenční listině, jiní zase tvrdí, že na
důvěrné schůzi může býti nejvýše 50 osob, ještě
jiní žádají, aby svolavatel nejen znal osobně
zvané, nýbrž aby je dokonce poznával podle hlasu
a t. p. Z toho všeho je zřejmo, že tito úředníci
nemají vhodných instrukcí.

Poněvadž takový postup policie a četnictva pů-
sobí mezi polským obyvatelstvem velké roztrpčení,
proto na to upozorňujeme a tážeme se,

je - li pan ministr vnitra ochoten upozorniti po-
licii a četnictvo na Těšínsku, že takový postup
jest nepatřičný, a vydati příslušné instrukce, aby
se policie a četnictvo nevměšovalo do toho, ke
které straně patří obyvatelstvo na Těšínsku, a
aby ve věcech týkajících se schůzí jednalo jed-
notně podle zákona?

V Praze dne 26. dubna 1938.

Dr Wolf,

Hlinka, dr Sokol, Čavojský, Suroviak, dr Pješčak,

Brody, Sivák, Turček, Schwarz, Šalát, Longa,

dr Tiso, Dembovský, Drobný, Slušný, dr Pružin-

ský, Danihel, Sidor, Haščík, Kendra.

1344/V. (překlad).

Interpelace

poslance E. Kundta
vládě,

že censurní úřady tak provádějí censuru

Němcům nepřátelského emigrantského

tisku v Praze, že to ohrožuje stát.

V pondělí po hlasování v Německé říši uveřejnil
časopis "Prager Illustrierte Montag", jejž vydává
známý emigrant Valtr Tschupik, úvodní článek
nadepsaný "Dobrovolná poroba", v němž jsou
německý národ v Rakousku a jeho vedoucí mu-
žové velmi hanebně uráženi.

V úterý dne 12. dubna 1938 uveřejnil časopis
"Prager Mittag", jejž rovněž vydávají říšsko-
němečtí emigranti žijící v Praze, článek s ná-
pisem provedeným hůlkovým písmem "Volební
zázraky odhaleny", ve kterém se fakt, že se ně-
kolik rakouských Němců při volbách se svým hla-

sováním "ano" neskrývalo, nýbrž že na znamení
své radosti a svého vědomého souhlasu s připo-
jením své volební lístky veřejně vyplnili a hodili
do volebního osudí, uváděl jako důkaz, že prý
lidové hlasování v Německé říši nebylo provedeno
podle předem ohlášených a podle souhlasného mí-
nění domácího i cizího tisku platných zásad pro
tajnou volbu. To se však děje ve všech zemích.
Tak bylo lze především při volbách do Českoslo-
venského Národního shromáždění dne 19. a 26.
května 1935 zjistiti, že právě tolik sudetskoněmec-
kých voličů se netajilo svou volbou, ačkoliv se
tyto volby konaly pod velmi přísnou kontrolou
československých úřadů a stran nepřátelsky proti
sobě stojících a přesto se 70% sudetskoněmeckých
voličů přihlásilo k této straně.

Výše zmíněné články jsou schopny vážně
ohroziti korektní styky s Německou říší, trvající
podle několikerého ujištění oficielních míst státu,
a mimo to urážejí německé obyvatelstvo v česko-
slovenské republice. Každý censor by si měl býti
vědom těchto faktů, přesto však nebyly obojí no-
viny zabaveny. Teprve o 1/2 8. hod. večer dne 12.
dubna 1938 bylo lze pozorovati, že pražská policie
zabavuje v trafikách časopis "Prager Illustrierte
Montag", jejž vydává Valtr Tschuppik, když se již
celý den prodával. Naproti tomu byl časopis "Illu-
stierter Montag" dále vyložen v kavárnách.

Tento postup proti emigrantskému tisku, Něm-
cům nepřátelskému, velmi ostře odporuje ne-
úprosné přísnosti, s níž censurní úřady jednají
proti sudetskoněmeckým novinám. Denně zaba-
vují státní zastupitelství v Praze a ostatním
sudetskoněmeckém území sudetskoněmecký tisk
a to z důvodů, které, měříme - li je velikostí faktů,
zdají se nicotnými. Při této praksi censurních
úřadů musí mimovolně povstati domněnka, že
oficielní místa schvalují tento otravný způsob
psaní emigrantského tisku.

Dlužno tedy jednou jasně vysloviti, že toto pro-
vádění censury vážně ohrožuje korektní styky
s Německou říší, uráží sudetskoněmecké obyvatel-
stvo v Československé republice a ohrožuje i česko-
slovenský stát.

Interpelanti táží se tedy vlády:

1. Jest vláda ochotna prohlásiti, schvaluje - li
i dále praksi československých censurních úřadů?

2. Jsou příslušní páni ministři ochotni podati
proti censurním úřadům trestní oznámení pro
zneužívání úřední moci?

3. Jaká konkrétní opatření byla učiněna?

V Praze dne 23. dubna 1938.

Kundt,

Hollube, inž. Králíček, Kunz, Obrlik, Axmann,

dr Hodina, Knöchel, Nickerl, Sogl, dr Jilly, E.

Köhler, Knorre, G. Böhm, Franz Němec, F. Nitsch,

Jäkel, Wollner, Sandner, May, Illing.

1344/VI. (překlad).

Interpelace
poslanců dr. Pješčaka a A. Bródyho

---

5

ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na obecné

škole v obci Jakubianech, okres Stará

Ľubovňa.

Českoslovenští političtí činitelé často přesvěd-
čují veřejnost, že se u nás neprovozuje odnárodňo-
vání. Ale tato slova vůči ruskému národu na vý-
chodním Slovensku nejsou ospravedlněna, jelikož
se u nás odnárodňování provozuje hromadně. Toto
odnárodňování se provozuje již plných dvacet let,
aniž ministerstvo školství a národní osvěty jednou
již učinilo přítrž násilnému odnárodňování rus-
kých dětí slovenskými školami. Ruský lid na vý-
chodním Slovensku plných 19 let stále žádá, aby
do jeho škol byl zaveden ruský vyučovací jazyk.
Ale všechno to bylo marné. Ruský lid nedostal ani
patřičné odpovědi. Tak ruský lid ztrácí důvěru
k bratrskému československému národu, který ne-
chtěl přiznati svému slovanskému bratru Rusí-
novi právo na vlastní školu.

Obec Jakubiany je stará ruská obec. Podle sou-
pisu lidu z r. 1890 bylo v Jakubianech 2662 řec-
kých katolíků a a toho bylo ruského původu 2659.
Podle soupisu lidu z r. 1921 bylo zde 1581 řeckých
katolíků, ale podle statistiky bylo zde již jen
179 Rusů. V Jakubianech lid mluví čistým kra-
kovským ruským nářečím, ale není známo, proč
tato řeč byla zapsána jako slovenská. Že Jaku-
bianci jsou Rusové, to se ukázalo r. 1930, kdy lid
částečně opravil svou chybu při soupisu lidu. Ale
i podle soupisu z r. 1930 skoro polovice obyvatelů
obce je zapsána jako Slováci.

V obci je podle posledního soupisu lidu 950 Rusů
a 941 Slováků, ačkoliv řeckých katolíků je 1781.
Všichni řečtí katolíci jsou Rusové. Všichni mluví
stejnou řečí, ruskou. Ale i kdyby v Jakubianech
bylo tolik Rusů, jak to ukazuje statistika, i tehdy
by 950 Rusům patřila ruská škola. Bohužel v obci
je 11 učitelů, dvě třídy církevní školy a 9 tříd
státní školy, ale ve všech třídách vyučovacím ja-
zykem jest jazyk slovenský. Ruské děti jsou tedy
zbaveny svého základního práva, aby byly vyučo-
vány ve své mateřštině. Je prostě nemožné, aby
se ministerstvo školství a národní osvěty tak cho-
valo k ruskému lidu a nevyhovovalo jeho žá-
dostem.

Obec Jakubiany již několikrát podávala žádosti
o změnu vyučovacího jazyka jak ministerstvu
školství a národní osvěty, tak i samému panu
presidentovi, ale nemůže se dočkati svého přiro-
zeného práva. Obec podala asi 8 pamětních spisů
podepsaných rodiči, obecním zastupitelstvem a
školním senátem. Ale všechno se zdá marným,
jelikož ministerstvo školství a národní osvěty za-
vírá oči před odnárodňováním ruských dětí. V pa-
mětních spisech ruští rodiče obce Jakubiany žá-
dali, aby vyučovací jazyk byl změněn v ruský ve
dvou třídách církevní školy a v pěti třídách státní
obecné školy. Tak by se vyhovělo aspoň nynějším
statistickým údajům.

Taková žádost obyvatelů obce Jakubian jest
zcela odůvodněná. A to tím spíše, že § 134 ústavní
listiny zakazuje jakékoliv odnárodňování. Proto
slovenský vyučovací jazyk v ruské obci Jakubia-
nech odporuje ustanovením ústavní listiny a
ruský lid nemůže déle snášeti takový stav.

Podle toho, co jsme uvedli, tážeme se pana mi-
nistra školství a národní osvěty:

1. Ví-li o těchto okolnostech?

2. Jaká opatření učiní, aby zabránil násilnému
odnárodňování ruských dětí v obci Jakubianech
slovenskou obecnou školou?

3. Jest ochoten ihned se postarati o změnu vy-
učovacího jazyka na obecné škole v Jakubianech
a tak učiniti přítrž násilnému odnárodňování?

V Praze dne 26. dubna 1938.

Dr Pješčak, Brody,

dr Korláth, Szentiványi, dr Sziillo, Esterházy,
dr Porubszky, Wollner, G. Bolím, Jobst, May,
Jäkel, dr Zippelius, Sandner, Sogl, Fischer, dr
Holota, A. Nitsch, Illing, Jaross, Petrášek, inž.
Kiinzel, inž. Karmasin.

1344/VII. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na státní

měšťanské škole ve Vysním Svidníku,

okres Stropkov.

Takového nepříznivého stavu školních věcí, s ja-
kým se setkáváme na východním Slovensku, jistě
není na žádném jiném místě v naší republice. Všem
menšinám čas od času se vychází vstříc v jejich
kulturních požadavcích, ale spravedlivé požadavky
ruského lidu, žijícího na východním Slovensku, zů-
stávají bez povšimnutí.

Ačkoliv Rusů na Slovensku je podle statistiky
91. 000, tento národ dosud nemá ani jediné státní
měšťanské školy, tedy, když Rus chce posílati své
dítě do měšťanské školy, musí je dáti zapsati do
slovenské školy. Tak se provádí odnárodňování
ruských dětí. Takový způsob odnárodňování jest
násilným odnárodňováním, které podle znění § 134
ústavní listiny je nedovolené.

Příkladem násilného odnárodňování může býti
i ten fakt, který existuje ve školních věcech Vyš-
ního Svidníku, ve kterém jest státní měšťanská
škola se slovenským vyučovacím jazykem.

Na území expositury okresního úřadu ve Vyš.
Svidníku žije podle statistických údajů 1. 418 Če-
choslováků a 11. 419 Rusů. Pro 1418 Čechoslováků
jest jedna státní měšťanská škola a pro ruskou
většinu okresu, pro 11. 419 osob není měšťanské
školy. Ruské děti tedy jsou nuceny docházeti do
slovenské školy a tak se odnárodňují.

Do zřizovaného Újezdu měšťanské školy ve Vyš.
Svidníku budou patřiti tyto obce: Vyš. Svidník,
Niž. Svidník, Niž. Orlík, Niž. Jedľová, Hrabovčík
a Mergeška. Když se podíváme na poměr mezi
jednotlivými národnostmi podle posledního soupisu

---

6



lidu v těchto obcích, patřících k Újezdu měšťanské
školy, pozorujeme toto:

	Rusů	Čechoslováků
Ve Vysním Svidníku..	. 420	124
V Nižním Svidníku..	. 289	37
V Nižním Orlíku...	. 326	3
V Nižní Jedľové...	. 189	-
V Hrabovčíku....	. 294	8
V Mergešce .....	. 115	-
Úhrnem..	. 1633	172.

Z toho je jasné, že Rusové jsou ve velké většině.
A přes to měšťanská škola je slovenská, není ani
pobočných ruských tříd. Takový hrubý poměr
školních úřadů k ruskému národu odporuje plat-
ným zákonným ustanovením a ústavní listině re-
publiky. Vždyť § 58 zák. čl. XXXVIII z r. 1868
stanoví, že se děti musejí vyučovati ve své mateř-
štině.

Odnárodňování ruských dětí je patrné z výkazu
žáků školního roku 1937/38. Podle národnosti se
žáci měšťanské státní školy ve Vyš. Svidníku
v běžném školním roce dělili takto:

		I. tř.	II. tř.		III. tř.	úhrnem
			A	B
Rusů	  	. 41	18	24	26	109
Čechoslováků		. 11	1	1	3	16
Židů	  	. 3	5	7	8	23

A národnostní poměr žáků, docházejících do
kursu měšťanské školy, je takový:

Rusů 18, Čechoslováků 1, Židů 4.

Tato fakta odporují prohlášením některých
státních činitelů, kteří tvrdí, že se u nás nikdo ne-
odnárodnuje. Když ještě k tomu dodáme, že za
jedno ruské slovo jeden učitel na měšťanské škole
ve Vyš. Svidníku vybíral od ruských dětí jako po-
kutu 20 h, směle můžeme prohlásiti, že státní or-
gán provádí násilné odnárodňování. O hanebném
jednání tohoto učitele věděl i ředitel školy, o tom
kdysi psal i karpatoruský tisk, ale ředitelství
školy to nepopřelo.

Podle toho, co jsme uvedli, jménem blaha a spra-
vedlnosti ve státě, tážeme se pana ministra škol-
ství a národní osvěty:

1. Ví-li o těchto okolnostech?

2. Je-li ochoten okamžitě změniti vyučovací ja-
zyk na měšťanské škole ve Vyš. Svidníku?

3. Jaká jiná opatření hodlá učiniti, aby sprave-
dlivé požadavky ruského národa byly uspokojeny?

V Praze dne 26. dubna 1938.

Dr Pješčak, Brody,

Szentivdnyi, Jaross, Esterházy, Petrášek, Illing,
Wollner, Jobst, inž. Kiinzel, dr Porubszky, May,
dr Sziilló, dr Korláth, G. Böhm, A. Nitsch, dr Ho-
lota, Fischer, inž. Karmasin, Sogl, Sandner, Jäkel,
dr Zippelius.

1344/VIII. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty

o změně vyučovacího jazyka na obecné
škole v obci Šemetkovcích, okres Stropkov.

Bez zřetele k mnohokráte opakovaným projevům
některých československých činitelů, ze u nás nikdo
není odnárodňován, přece nejsou tato slova vůči
ruskému národu na východním Slovensku odůvod-
něná. Odnárodňování se u nás provozuje, školské
úřady prostě zavírají oči před odnárodňováním
ruského lidu a nechtějí ho viděti. Jenom tak si lze
vysvětliti okolnost, že v obci Šemetkovcích sloven-
ský vyučovací jazyk nebyl dosud změněn v ruský.

Šemetkovce je ruská obec. Podle statistických
údajů z r. 1921 z celkového počtu obyvatelů 232
bylo původem Rusů 225 a řeckých katolíků bylo
226. To znamená, že všichni řečtí katolíci podle ná-
rodnosti jsou Rusové. Podle statistických údajů
z r. 1930 v Šemetkovcích bylo napočítáno úhrnem
265 osob. Z nich řeckých katolíků bylo 255, ale za
Rusy statistika uznala pouze 164 osoby a je vyká-
záno i 93 Slováků. Tito Slováci jsou vykázáni na
účet snížení počtu Rusů. Ale toto značné snížení
počtu ruského obyvatelstva působí nepříznivým
dojmem. Vždyť všichni zde mluví stejnou řečí a
stejně se cítí Rusy.

Slovenský vyučovací jazyk byl zaveden na obecné
škole v Šemetkovcích násilně ještě přímo po pře-
vratu na základě špatného vykládání maďarských
zákonů školským referátem v Bratislavě, který se
postavil na stanovisko, že tam, kde před převratem
vyučovacím jazykem byl státní - maďarský, tam
nyní vyučovacím jazykem má býti také státní -
slovenský. Podobný nesmysl ministerstvo školství
a národní osvěty trpí i dosud.

Tento stav odporuje základním zákonům repu-
bliky - ústavní listině, která v § 134 zapovídá ja-
kékoliv odnárodňování.

Podle toho, co jsme uvedli, tážeme se pana mi-
nistra školství a národní osvěty:

1. Ví-li o těchto okolnostech?

2. Je-li ochoten se postarati o změnu slovenského
vyučovacího jazyka v ruský?

3. Jaká opatření učiní, aby příště ruské děti ne-
byly odnárodňovány slovenskou školou?

4. Ví-li pan ministr, že občané a rodiče školních
dětí obce šemetkovců podali již pět pamětních spisů
o změně vyučovacího jazyka a nedostali ani pa-
třičné odpovědi?

V P r a z e dne 26. dubna 1938.

Dr Pješčak, Brody,

May, Szentiványi, Jaross, Esterházy, dr Porubszky,
Wollner, dr Zippelius, Petrášek, dr Sziilló, Jäkel,
dr Korláth, inž. Kiinzel, Sandner, G. Böhm, A.
Nitsch, dr Holota, Fischer, inž. Karmasin, Illing,
Jobat, Sogl.