Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1339.
Interpelace:
I. posl. Jobsta min. spravedlnosti, že nebylo zavedeno trestní vyšetřování zřejmých přečinů
proti zákonu na ochranu republiky, které spáchali státní občané české národností,
II. posl. Jobsta min. železnic a min. spravedlnosti, že se železniční zaměstnanci v činné službě
dopustili hanobení hlavy cizího státu a neuctivých projevů o ústředních místech,
III. posl. Esterházyho celej vládě o vyslovení zakázateľnosti listu "Prágai Magyar Hirlap",
IV- posl. Kliebra min. národní obrany, že vojenské hlídky bez důvodu obtěžují lidi a snižují je ve
veřejné vážnosti,
V. posl. Birkeho min. vnitra, že se proti zákonu omezuje vyvěšování stručných, ručně psaných
výzev,
VI. posl. E. Köhlera min. vnitra o protizákonném jednání státního policejního úřadu v Duchcově
při domovní prohlídce, provedené u Josefa Köhlera v Hrdlovce,
VII. posl. Grubra min. pro věci zahraniční a min. vnitra o nepatřičném zacházení aktuára Hummla,
správce státního policejního úřadu v Prachaticích, s říšskoněmeckou státní příslušnicí paní
Kristinou Rennerovou,
VIII. posl. Maye min. spravedlnosti, min. financí a min. železnic o hrubě nedbalém chování řidiče
autobusové trati
Ččeská Kamenice-Prácheň a o chování soudního exekutora Mansfelda
z české Kamenice,
IX. posl. Stangla min. pošt a telegrafů, že se poštmistr Jan Kořínek v Horšovském Týně ne-
právem zdráhal vydati došlé německé noviny odběratelům,
X. posl. Jobsta min. pro věci zahraniční a min. vnitra o vyjádření oficiála Laubendorfa od po-
licejního ředitelství v
Českých Budějovicích, které může poškoditi mezinárodní styky Česko-
slovenské republiky,
XI. posl. Jobsta min. vnitra, že z nicotných důvodů byl Konrádu Hoffmannovi odepřen pohra-
niční průkaz.
1339/I. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi spravedlnosti,
že nebylo zavedeno trestní vyšetřování
zřejmých přečinů proti zákonu na ochranu
republiky, které spáchali státní občané
české národnosti.
Dne 20. října 1937 podala četnická stanice v Čes-
kém Krumlově pod č. 3410 trestní udání na Fran-
tiška Tomschiho, kováře v Přídolí, jejž krajský
soud v českých Budějovicích vyšetřoval a odsoudil
pro přečin podle § 14, 6. 1 a 5 zákona na ochranu
republiky. Z četnického oznámení je patrno, že
uvedený jako svědek František Cibulka se vy-
jádřil takto: ----------
V trestním řízení, které se vedlo pod č. j. Tk
V 1029/37 krajského soudu v Českých Budějovi-
cích, vypovídal František Cibulka u soudu takto:
Četnická stanice v Českém Krumlově byla by
bývala povinna podati trestní oznámení na Fran-
tiška Cibulku, neboť z vyjádření obsaženého v ceit-
nickém udání na Františka Tomschiho je patrno,
že František Cibulka užil výrazů, které popuzuji
k zášti a k odporu proti státním občanům jiné ná-
rodnosti. Že nebylo podáno trestní oznámení, může
otřásti vírou ve vyšetřující, soudní a žalující úřady
2
a vzbuditi ve státních občanech německé národ-
nosti dojem, že jsou bezprávní.
Mimo to nebylo proti Františku Cibulkovi za-
vedeno ani trestní řízení pro křivé svědectví, což
může vzbuditi u státních občanů německé národ-
nosti dojem, že se dokonce při trestních žalobách
užívá dvojího lokte.
Interpelanti táží se tedy pana ministra sprave-
dlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčenou věc
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi státnímu za-
stupitelství v Českých Budějovicích, aby proti
Františku Cibulkovi zahájilo předběžné šetření
pro přečin podle § 14 zákona na ochranu republiky
a pro křivé svědectví?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
i v případech, ve kterých, jak zřejmo, spáchal
trestní čin státní občan české národnosti, ihned
proti němu zahájilo vyšetřování a neposkytovala
se mu příležitost vyhnouti se podezření odvráce-
ním svědecké výpovědi?
V Praze dne 2. dubna 1938,
Jobst,
Rösler, Sogl, Knorre, inž. Karmasin, E. Köhler,
Hollube, G. Böhm, dr Jilly, dr Neuwirth, Jäkel,
May, Stangl, Obrlik, inž. Králíček, Knöchel,
Nickerl, dr Hodina, Klieber, Birke, F. Nitsch.
1339/II. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi železnic a ministrovi
spravedlnosti,
že se železniční zaměstnanci v činné službě
dopustili hanobení hlavy cizího státu a
neuctivých projevů o ústředních místech.
Dne 20. března 1938 přišel železniční zaměstna-
nec v činné službě František Simek z Dobré Vody
u českých Budějovic a železniční zaměstnanec ve
výslužbě Růžička ze Suchého Vrbného asi v 10
hodin večer do Wagnerova hostince v Suchém
Vrbném a začali mluviti o politice, ačkoliv se ni-
kdo z přítomných s nimi nepustil do řeči, a Fran-
tišek Simek prohlásil v přítomnosti: Josefa Filtze,
hostinského v Suchém Vrbném č. 74, Karla Veitse,
pensisty v Suchém Vrbném, č. 74, Teodora Ma-
touše, řezníka v Suchém Vrbném, Adolfa Zeinera,
dřevaře v Suchém Vrbném, Františka Erharda,
typografa v Hlinsku, Huberta Zabranského, obuv-
níka v Suchém Vrbném, Jana Haubera, továrního
dělníka v Suchém Vrbném a Josefa Kaisera, rol-
nického syna v Suchém Vrbném: -----------
Železniční zaměstnanec ve výslužbě na vy-
jádření přítomných, že politika je věcí pánů
z Prahy, řekl: ----------
Tento výrok vzbudil u všech přítomných dojem,
že tím míní členy pražských československých
rozhodujících úřadů.
Výše uvedené výroky obsahují těžkou urážku
hlavy sousedního státu, s nímž
Československá re-
publika podle svého tvrzení žije v korektních po-
měrech. Je jasné, že konec konců nerozhodují pro-
jevy příslušných vládních kruhů, nýbrž nálada
obyvatelstva. Nehledě k tomu popuzují výše uve-
dené výroky i k nenávisti proti československým
státním občanům německé národnosti.
Interpelanti se tedy táží pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti tento případ
co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten naří-
diti státnímu zastupitelství, aby proti Františku
Simkovi a Růžičkovi zahájilo trestní řízení?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten podati
zprávu o opatřeních, jež učinil?
4. Jest pan ministr železnic ochoten dáti zahájiti
disciplinární řízení proti Františku Simkovi a pen-
sistovi Růžičkovi?
5. Jest pan ministr železnic ochoten se postarati,
aby úředníci a zaměstnanci
Československých stát-
ních drah projevovali žádoucí úctu před nadříze-
nými úřady nejen slovy, nýbrž i činy?
V Praze dne 9. dubna 1938.
Jobst,
Klieber, Hollube, Birke, G. Böhm, dr Hodina,
Knöchel, F. Nitsch, Obrlik, Sogl, Kunz, Wollner,
Sandner, Franz Němec, Knorre, May, Illing, E.
Köhler, Jäkel, Axmann, Kundt.
1339/III. (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
celej vláde
o vyslovení zakázateľnosti listu
"Prágai Magyar Hirlap".
Vláda štátu Československého a jej predseda
dr Milan Hodža zdôrazňujú stále
v rečiach, v tlači
i v rádiu voči verejnosti tuzemskej i cudzozemskej,
že chcú v Československu zachovať demokratický
systém vládnutia, že československá vláda ne-
utiskuje národnosti, že rôznym národom v
Česko-
slovenskej republike patria tie isté práva a že
všetky orgány vládnej správy obdržaly pokyny,
aby podľa týchto zásad jednaly.
K poslednému podobnému prejavu pána pred-
sedu vlády došlo vo večerných hodinách dňa 28.
marca 1938 a za nie celých 24 hodín po tomto pre-
jave schválil trestný súd pražský na návrh štát-
neho zastupiteľstva zhabanie listu "Prágai Ma-
gyar Hirlap" zo dňa 26. marca 1938, ktorý je jedi-
ným reprezentačným listom maďarstva v Česko-
8
slovensku, a zároveň vyslovil, že vydávanie listu
"Prágai Magyar Hirlap" môže byť zakázané.
Predovšetkým sa budeme zapodievať s právnou
stránkou tohoto opatrenia, ktoré Maďarov uráža
až do krve.
Štátne zastupiteľstvo vo svojom návrhu dovo-
lávalo sa toho, že "Prágai Magyar Hirlap" bol
v dobe od 3. októbra 1937 do 17. marca 1938 zha-
baný päťkrát, a že tedy "tento list bol v pomerne
krátkej dobe viackrát zhabaný na základe zákona
na ochranu republiky. "
Tvrdiť u listu, vychádzajúceho denne, že pätero-
násobné zhabanie v skoro šesťmesačnom období je
v republike časté, hraničí s cynizmom, lebo ak
z 250 exemplárov zhabajú 5, to nemožno nazývať
viacerým zhabaním v krátkej dobe. Komunistické
"Rudé Právo" a "Slovenské Zvesti" sú zabavované
denne a ktorýkoľvek vládny list bol v tomto pol-
ročí viackrát než päťkrát zhabaný, ale poneváč
"Prágai Magyar Hirlap" bol v dnešných pohnu-
tých dobách a za nemožnej cenzúrnej prakse zha-
baný päťkrát, to je u maďarského listu zhabanie
časté a odpovedá to demokracii pána predsedu
vlády Hodžu, nín hlásanej národnej rovnopráv-
nosti, smiereniu a pokračovaniu jeho politiky, za-
hájenej dňa 18. februára 1937.
Avšak návrh štátneho zastupiteľstva ani nie je
pravdivý, keďže v deň, kedy krajský súd vydal
svoje usnesenie, bolo právoplatne schválené iba
jedno zhabanie, a to zhabanie čísla zo dňa 3. ok-
tóbra 1937, kdežto námietky, ktoré boly podané
proti ostatným štyrom súdnym rozhodnutiam, do-
dnes ešte nie sú právoplatne vybavené.
Pre činnosť štátneho zastupiteľstva, ktoré jedná
podľa pokynov sociálne demokratického ministra
spravedlnosti, je príznačné, že schvaľovacieho súd-
neho usnesenia dovoláva sa v päť prípadoch, ač
vie úradne o tom, že z týchto päť prípadov je do-
siaľ schválený len. jeden, a i tento jeden prípad
sa datuje z doby pred pol rokom. Krajský súd
pražský vyslovil tedy zakázateľnosť listu "Prágai
Magyar Hirlap" vlastne na základe jedného zha-
bania, vykonaného dňa 3. októbra 1937. Z toho od-
vodzuje záver, že list "bol v dobe pomerne krátkej
zhabaný viackrát právoplatne. "
Nič nedokazuje lepšie to, do akej miery jednaly
nesprávne štátne zastupiteľstvo i krajský súd
pražský, než rozhodnutie vrchného súdu pražského
zo dňa 10. júla 1934, č. Tsv 637/34, že sťažnosť,
podanú proti vysloveniu zakázateľnosti zamietol
z dôvodu, že za rozhodujúce treba pokladať to, či
v deň usnesenia, vyslovujúceho zakázateľnosť, sú
už právoplatné usnesenia p predchádzajúcich zha-
baniach. V deň vyslovenia zakázateľnosti, t. j.
29. marca 1938, bolo právoplatné iba usnesenie
o zhabaní čísla z 3. októbra 1937, a toto jedno
usnesenie samo o sebe nestačí k vysloveniu zaká-
zateľnosti, ako sme to už hore vyložili. Avšak
i tých päť zabavení, ktorých sa štátne zastupiteľ-
stvo dovoláva, bolo len akosi vynútené.
Tak číslo z 3. októbra 1937 bolo zabavené pre
tieto dve stati:
I. "Naproti tomu shľadávame, že v maďarských
krajoch budujú sa stále už i pre 2-5 detí česko-
slovenských nové školy, ktoré sa zaplňujú deťmi
maďarskými; maďarstvu ani dnes ešte sa nedo-
stáva z rozpočtov kvóty, ktorá mu náleží; čo do
práv jazyka maďarského zostala prax starou. Na
stranách bych mohol pokračovať... "
II. "Čo do úhrady mimoriadnych výdavkov vy-
skytol sa plán, že sa k tomu použije zahraničného
úveru. Na stole vlády ležia práve dve výhodné
oferty o tejto veci. "
Vo veci č. TI 545/37, ktorej sa štátne zastupi-
teľstvo dovoláva, musí sa krajský súd ešte zabý-
vať so zhabaním "Prágai Magyar Hirlap" zo dňa
16. decembra 1937. číslo toto bolo zhabané, keďže
istý katolícky cirkevný hodnostár pod titulom
"Cirkevneprávne a skutkové omyly okolo istej tla-
čovej opravy" odpovedá štátnemu zastupiteľstvu
pražskému na jeho tiskovú opravu, zaslanú k člán-
ku, vyšlému v liste pod titulom "Násilím sa od-
bývala smútočná omša v deň pohrebu Masaryka
v rím. -katol. kostole v Užhorode" a vecne, bez
vzbudzovania akejkoľvek nenávisti proste pouka-
zuje na cirkevneprávne a skutkové omyly štátneho
zastupiteľstva pražského. Toto zhabanie nebolo
ešte dňa 29. marca 1938 právoplatne schválené.
Vo veci č. TI 45/38, ktorej sa krajský súd praž-
ský dovoláva a proti ktorej je podaný rekurs, ide
o "Prágai Magyar Hirlap" zo dňa 5. februára
1938, ktoré obsahovalo reč vodcu maďarstva a
predsedu parlamentného klubu dr Gejzu Szullô,
z ktorej reči bola zhabaná táto Časť:
"... tak si myslí a vyznáva teraz pán predseda
vlády Hodža, že duchovný svet slovenského Fudu
môže zmeniť falošnými proroky a renegátmi, že
môže hromadným hnutím más vyhubiť historickú
dušu z týchto národov a prerobiť ich v Čechoslo-
vákov. A preca nebude zo Slováka Čechoslovák a
zostane Slovákom, a z Nemca nebude čechoslovák,
ale zostane Nemcom. "
"... to neobstojí! Práve tak neobstojí ani to, že
je tu maďarsky mluviaca, ale československý
cítiaca maďarská duša. Takej niet. "
V iných štátoch sa necenzurujú prejavy vodcu
a predsedu parlamentného klubu niektorého ná-
roda, to je možné len u nás. S tým zároveň boly
zabavené tiež dve menšie stati úvodníka, kde bola
reč o prejave dr Szullöho.
Vo veci štvrtej, v ktorej prvé pojednávanie o ná-
mietkach, podaných proti zhabaniu, je stanovené
až na 1. apríla 1938, ide o číslo listu zo dňa
27. februára 1938. Toto číslo bolo zhabané preto,
lebo jednak bol v ňom uverejnený článok podáva-
teľa tejto naliehavej interpelácie, vyšlý v "Slo-
váku", a jednak preto, lebo v ňom stálo, že vláda
nie je jednotná čo do osnovy exposé a že preto
bolo treba odročiť schôdzu parlamentu na 4. mar-
ca, a že nemecké aktivistické strany budú z vlády
vylodené. Vieme všetci, že všetko, čo bolo vo zha-
banom čísle, odpovedalo pravde, a že list, keďže
napísal pravdu, bol zhabaný v duchu demokracie,
ktorá tuná vládne.
Vo veci TI 232/38, ktorej sa rozhodnutie kraj-
ského súdu dovoláva, nevypršala ešte dňa 29. mar-
ca 1938 ani lehota, do ktorej treba podať námietky.
Toto číslo bolo zhabané preto, lebo bola v ňom
uverejnená táto časť parlamentnej reči senátora
Enhubera: -----------Pre týchto 6 slov zhabali toto
číslo a sme presvedčení, že všade na svete, kde je
parlament, budú sa diviť zpráve, podľa ktorej bol
zhabaný vážený denník preto, keďže doslovne uve-
rejnil 6 slov z reči zákonodarcu, prednesenej
v parlamente.
Vláda štátu Československého so záľubou hlása,
že tuná vládne demokracia. So záľubou sa ukazuje
na niektoré susedné štáty, že vraj tam niet demo-
kracie.
4
Nás Maďarov zaujíma po tejto stránke v prvom
rade zákonodarstvo maďarské a tu musíme kon-
štatovať, že v Maďarsku niet takého zákonného
ustanovenia, podľa ktorého by bolo možno zhabať
parlamentnú reč zákonodarcu v ktorejkoľvek sne-
movni. Vieme, že niečo také nie je možné ani
v
štátoch západných. Je to výlučne vynález de-
mokracie štátu Československého, len u nás sa
cenzurujú reči zákonodarcov, len u nás sa nesmie
dozvedeť volič, čo povedal v parlamente ním volený
poslanec. K tunajšej demokracii patrí i to, že
reč sa prednesie, listy uverejnia za niekoľko ho-
dín jej obsah a až niekoľko hodín po rozposlaní
listu sa dozvedia, čo bolo cenzurované z reči nie-
ktorého zákonodarcu a tak sú listy dané na pospas
počinom cenzúry.
Vyššie sme preukázali, že tu boly učinené samo-
voľné, neodôvodnené zákroky a sme odhodlaní, ne-
dostaneme-li plnej satisfakcie za krivdy uvedené
v tejto interpelácii, že praks, uplatňovanú vládou
československou proti maďarskej tlači, predložíme
demokraciám vzdelaného západu, a poukážeme
i na cenzúru parlamentnú, aby konečne i Anglia
jasne videla, čo sa tuná deje s maďarskou menši-
nou. Angliu spomíname preto, lebo pán predseda
vlády Hodža vo svojom rádiovom prejave dňa
28. marca 1938 jasne priznal Anglii právo, aby sa
mohla starať o osudy tak zv. menšinových náro-
dov v Československu, a tedy nikto nás nemôže
obviňovať z protištátnosti preto, keďže my volíme
stejnú cestu, ktorú nám naznačil pán predseda
vlády Hodža, a vyvolávajme pozornosť Anglie i na
tento prípad.
V danom prípade nemôže sa vláda českosloven-
ská dovolávať toho, že ide o sudcovský akt, lebo
predkladať návrhy na zhabania ako i na vyslove-
nie zakázateľnosti listov patrí do výhradného
oboru pôsobnosti štátnych zastupiteľství, a preca
podľa organizačných predpisov justičných a podľa
ustanovení trestného súdneho poriadku má minis-
ter spravedlnosti právo dávať pokyny štátnym za-
stupiteľstvám, takže za všetky počiny štátnych
zastupiteľství nesie odpovednosť minister spra-
vedlnosti.
Na základe uvedeného tážeme sa celej vlády:
1. Či vláda vie o tom, že krajský súd pražský
svojím rozhodnutím č. TI 296/38/2 vyslovil na
návrh pražského štátneho zastupiteľstva č. TIz
325/38 zakázateľnosť deníku "Prágai Magyar
Hirlap"?
2. Či vie vláda o tom, že krajský súd pražský
vyslovil zakázateľnosť na tom podklade, že list
bol od 3. októbra 1937 do 17. marca 1938 päťkrát
zhabaný, z čoho uzatvára, že list bol v pomerne
krátkej dobe viackrát zhabaný, - a o tom, že
v deň vydania vytýkaného rozhodnutia krajského
súdu bolo právoplatne schválené len jedno zhaba-
nie z 5 zhabaní tam citovaných;
3. Či vláda hodlá dať vec vyšetriť a bez odkladu
zaviesť disciplinárne vyšetrovanie proti osobám,
ktoré nesú odpovednosť za návrh štátneho zastu-
piteľstva a za rozhodnutie krajského súdu;
4. Či vláda hodlá prostredníctvom ministra
spravedlnosti súrne uložiť štátnemu zastupiteľ-
stvu v Prahe, aby ono bez meškania odvolalo svoj
návrh na vyrieknutie
zakázateľnosti listu;
5. Či vláda hodlá súrne uložiť štátnemu zastu-
piteľstvu v Prahe a vôbec všetkým štátnym za-
stupiteľstvám v republike, aby nepodávaly návrhy
na vyrieknutie zakázateľnosti listov;
6. či je vláda ochotná predložiť parlamentu bez
meškania osnovu zákona, ktorý by pozbavil plat-
nosti všetky protidemokratické ustanovenia, kto-
rými sa činí možným vyrieknutie
zakázateľnosti
listov, a konečne
7. či je vláda ochotná predložiť zákonodarstvu
osnovu, ktorou by sa nabudúce znemožnilo cenzu-
rovanie parlamentných rečí zákonodarcov.
Naliehavosť je odôvodnená sociálnymi a huma-
nitnými ohľady, lebo zakázateľnosť, ktorá stále
hrozí listu, ohrozuje v existencii početných úrad-
níkov a tlačiarenských zamestnancov podniku a
ich rodiny, čo však sa nijako nesrovnáva s demo-
kraciou, ktorá sa pokladá za dedičku humanitár-
neho ducha Masarykového.
V Prahe dňa 31. marca 1938.
Esterházy,
Szentiványi, dr Szüllo, A. Nitsch, dr Holota, dr
Korláth, Petrášek, Jaross, dr Porubszky, Wollner,
Axmann, E. Köhler, Birke, dr Köllner, inž. Kün-
zel, Kundt, inž. Lischka, May, inž. Peschka, Franz
Němec, dr Peters, inž. Richter, dr Zippelius,
Fischer, dr Neuwirth, dr Hodina, Hollube, inž.
Králíček, Jäkel, dr Jilly, Illing, inž. Karmasin, F.
Nitsch, G. Böhm, Frank, Hirte, dr Kellner, Obrlik,
Rösler, Knorre, Sogl, Gruber, Knöchel, inž.
Schreiber, Jobst, Nickerl, Klieber, dr Rosche,
Sandner, Stangl.
1339/IV. (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi národní obrany,
že vojenské hlídky bez důvodu obtěžují lidi
a snižují je ve veřejné vážnosti.
Dne 23. března 1938 konal Rudolf Hampel,
-----------na svém poli práce spojené se setím.
Po 10. hodině dopoledne ho kontrolovala vo-
jenská hlídka, které ukázal legitimaci, která
ho----------opravňuje ke vstupu do lesa -
Robert Hampel má totiž také les. Tato legi-
timace byla označena za nepostačující a
hlídka se vzdálila. Po krátké době přišla
druhá hlídka, učinila k Robertu Hamplovi stejnou
výzvu a označila rovněž lesní legitimaci za nepo-
stačující. Hlídka vyzvala pana Hampla, aby s ni
šel na četnickou stanici vzdálenou 5 km. Přesto,
že poukazoval na nutné setí a žádal, aby se
počkalo až do 12. hodiny polední, hlídka ho pod
pohrůžkou násilím odvedla s nasazenými bodly
s pole, kde musil zanechati ave dělníky samotné.
1
Na četnické stanici --------ho eskorta ode-
vzdala a podala hlášení, četníci pana Hampla
pouze vyzvali, aby si kromě lesní legitimace
opatřil ještě legitimaci polní a propustili ho.
Pan Robert Hampel je ve věku 57 let, je úplně
bezúhonný, je otcem 8 nezletilých dětí, a tímto
eskortováním jako těžkého zločince byla poškozena
jeho dobrá pověst. Jelikož přece předloženou lesní
legitimací byla jeho totožnost dostatečné zjištěna,
bylo by mělo, žádá-li se kromě ni ještě polní legi-
timace, stačiti udání na četnickou stanici.
Interpelanti se táží pana ministra národní
obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby znemožnil takové nesmyslné obtěžování bez-
úhonných státních občanů?
V Praze dne 23. dubna 1938.
Klieber,
Hollube, Birke, G. Bohm, Axmann, Fischer, Hirte,
E. Köhler, Obrlik, inž. Schreiber, Nickerl, inž.
Lischka, Franz Němec, Sogl, Jobet, dr Hodina,
Rösler, May, Illing, Jäkel, Knorre, Stangl.
1339/V. (překlad).
Interpelace
poslance H. H. Birkeho
ministrovi vnitra,
že se proti zákonu omezuje vyvěšování
stručných, ručně psaných výzev.
Jan Blaschka v Debrném, okres Hostinné, požá-
dal státní policejní exposituru v Hostinném o po-
volení vyvěsiti ve vývěsní skříňce v Debrném tuto
ručně psanou výzvu:
"Značně přes 100 organizovaných členů má
místní skupina v Debrném. Jsi již členem lidového
hnutí? Nejsi-li, vstup ještě dnes do řad Konráda
Henleina. Dne 31. května t. r. se všeobecně zasta-
vuje přijímání členů. "
Správce státní policejní expositury dr Béšťak
prohlásil, že nemůže uděliti povolení, aby byla vy-
věšena tato ručně psaná výzva, poněvadž jsou za-
kázány schůze.
Okresní vedoucí sudetskoněmecké strany z Hos-
tinného, Antonín Jatsch, a Jan Blaschka žádali
potom, aby jim vydal písemné rozhodnutí o zá-
kazu. Dr Béšťak řekl, že nemá času a že pro zákaz
schůzí toho nemůže povoliti.
Nehledíc k tomu, že státní policejní úřad v Hos-
tinném předpisuje pro ručně psané výzvy zvláštní
povolení, jsou důvody, které uvedl dr Běšťak proti
povolení k vyvěšení a pro odepření písemného vy-
hotovení rozhodnutí, protiprávní, nelogické a ne-
smyslné.
Interpelanti se táží pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti připomenouti
správci statní policejní expositury v Hostinném
ustanovení zákonů o vyvěšování ručně psaných
výzev a o vydávání písemných rozhodnutí?
V Praze dne 23. dubna 1998.
Birke,
Hollube, Axmann, Hirte, Rösler, Nickerl, Jobst,
Illing, Sogl, Jäkel, May, E. Köhler, Obrlik, F.
Nitsch, Knorre, Stangl, Fischer, dr Hodina, Franc
Němec, inž. Schreiber, Gruber.
1339/VI. (překlad).
Interpelace
poslance E. Köhlera
ministrovi vnitra
o protizákonném jednání. státního policej-
ního úřadu v Duchcově při domovní pro-
hlídce, provedené u Josefa Köhlera
v Hrdloyce.
Dne 17. března 1938 provedl duchcovský státní
policejní úřad domovní prohlídku u Josefa Köh-
lera, tesařského políra v Hrdlovce, Liebeschova úl.
č. 174, okres Duchcov; poněvadž orgány nemohly
nic podezřelého
najíti, žádal účastník, aby mu to
potvrdily. Ačkoliv několikrát zakročil u státního
policejního úřadu v Duchcově, nedostal žádaného
potvrzení, nýbrž pouze spis, jenž zní:
"V Duchcově, dne 17. března 1938.
Befehl zuř Haus- und Personen-Durchsuchung.
Durch Sicherstellung kommt hervor, daB in
Ihrer Wohnung Sachen sein konnen, welche ab-
stammen event. sich auf eine Straftat beziehen.
leh ordne an, daB auf Grund des § 141 des Str. -
Ges. in Ihrer Wohnung die Hausdurchsuchung
durchgefiihrt werde. "
(V Duchcově, dne 17. března 1938.
Rozkaz ku provedení domovní a osobní pro-
hlídky.
Šetřením bylo zjištěno, že by ve Vašem bytí
mohly býti věci, které pocházejí z trestného činu
nebo se na něj vztahují. Nařizuji, aby se podľa
§ 141 tr. zák. provedla ve Vašem bytě domovní
prohlídka. ")
Razítko, podpis nečitelný.
Státní policejní úřad v Duchcově byl povinní
podle § 142, odst. 4 trest soud. řádu vydati Josefu
Kohlerovi
potvrzení, že u něho nebylo nic pode-
zřelého nalezeno.
Znění přípisu, který mu byl poslán, odporuje
však nejen ustanovením trestního soudního řádu,
nýbrž i ustanovením jazykového nařízení č. 17/
6
1926 Sb. z. a n., neboť sloh a pravopis vydaného
spisu nelze vůbec považovati za německý překlad.
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten připomenouti stát-
nímu policejnímu úřadu v Duchcově ustanovení
trestního soudního řádu o domovních prohlídkách
a ustanovení jazykového nařízení?
V Praze dne 23. dubna 1938.
E. Köhler,
Hirte, Hollube, Knorre, dr Hodina, Nickerl, Fr.
Nitsch, Birke, Jobst, Illing, inž. Schreiber, Jäkel,
Obrlik, Stangl, May, Fischer, Rösler, Sogl, Kundt,
Franz Němec, Sandner.
1339/VII. (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi pro věci zahraniční a ministrovi
vnitra
o nepatřičném zacházení aktuára Hummla,
správce státního policejního úřadu
v Prachaticích, s říšskoněmeckou státní
příslušnicí paní Kristinou Rennerovou.
Dne 6. dubna 1938 kolem 10. hod. dopolední šla
říšskoněmecká státní příslušnice Kristina Renne-
rová soukromnice z Prachatic, Německá kolonie
č. 319, na přihlašovací úřad státního policejního
úřadu v Prachaticích, aby se u jeho správce, ak-
tuára Hummla, vyptala na jeden bod v přihlašo-
vacím formuláři, který jí byl nejasný. Aktuár
Hummel ji chytil za rámě, odstrčil ji stranou a
řekl drsným tónem, že na tyto věci nemá pro ci-
zince času. Na to odpověděla paní Kristina Ren-
nerová, že by bylo lépe, kdyby jinak zacházel
s příslušníky cizích států. Když si dala mimo úřad
nejasný bod vysvětliti tlumočníkem, přišla znovu
k aktuárovi Hummlovi, aby se odhlásila. Ten však
řekl, že prý nyní nemá času, aby přišla zase od-
poledne. Odpoledne šla znovu na přihlašovací
úřad, formulář byl zase nesprávně vyplněn a nyní
ji aktuár Hummel ukázal, kam má vepsati číslo žá-
dosti o povolení pobytu. Když již po čtvrté přišla
zase k aktuárovi Hummlovi, oznámil jí, že prý se-
psal protokol a že jej musí podepsati. Pokud jí
přeložil znění protokolu, dověděla se, že v proto-
kole byly nesprávné údaje, totiž že prý nejen
řekla, aby jinak zacházel s příslušníky cizích
států, nýbrž Že prý mimo to ještě vyslovila hrozbu,
že přijdou jiné časy a j. Poněvadž paní Kristina
Rennerová neumí česky, odepřela podepsati se.
Když ji aktuár Hummel znovu vyzval a když paní
Kristina Rennerová znovu odmítla se podepsati,
zavolal aktuár Hummel jednoho strážníka ve stej-
nokroji a dva další úředníky a v jejich přítom-
nosti hrozil paní Kristině Rennerové, že ji dá za-
tknouti, odepře - li se podepsati. Paní Kristina Ren-
nerová se znovu zdráhala podepsati nepravdivé
údaje a potom se z rozčilení zhroutila. Na to
jí
aktuár Hummel odsoudil bez písemného výměru
k pokutě 100 Kč nebo 3 dnům vězení. Její ces-
tovní pas, který byl u policejního úřadu, byl jí
vydán, teprve když zaplatila pokutu.
Interpelanti se tedy táží pana ministra pro
věci zahraniční a pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr pro věci zahraniční ochoten
dáti tento případ vyšetřiti a působiti u ústředních
úřadů státu v tom směru, aby podřízeným orgá-
nům byl přiměřeně ke korektním stykům mezi
Německou říší a Československou republikou dán
příkaz, aby s příslušníky Německé říše zacházely
před československými úřady slušně a zdvořile?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti tento
případ vyšetřiti?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahájiti
disciplinární řízení proti aktuárovi Hummlovi od
státního policejního úřadu v Prachaticích a podati
zprávu o jeho výsledku?
4. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti ihned
vrátiti paní Kristině Rennerové policejní pokutu
100 Kč, která byla od ní protizákonným nátlakem
vynucena?
V Praze dne 23. dubna 1938.
Gruber,
Hollube, Hirte, Fischer, E. Köhler, Obrlik, Rösler,
F. Nitsch, Franz Němec, Sandner, G. Böhm, dr
Hodina, Sogl, inž. Schreiber, May, Birke, Stangl,
Knorre, Jobst, Illing, Jäkel, Nickerl.
1339/ VIII. (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi spravedlnosti, ministrovi
financí a ministrovi železnic
o hrubě nedbalém chování řidiče
autobusové trati Česká Kamenice-
Prácheň a o chování soudního exekutora
Mansfelda z České Kamenice.
Otto May, továrník z Práchně, okres česká Ka-
menice, jel dne 2. dubna 1938 dopravním automo-
bilem z Práchně do České Kamenice. V Kamenic-
kém Senově přistoupil soudní exekutor Mansfeld
z České Kamenice a zapředl s řidičem hovor, do
něhož se řidič živě pustil. Pan Otto May oba upo-
zornil, že je zakázáno, aby řidič za jízdy mluvil
s cestujícími, načež oba nejdříve zmlkli. Když se
náhle Mansfeld tázal, míní - li to May vážně a May
přisvědčil, řekl Mansfeld, že on a řidič budou dě-
lati, co chtějí a že do toho Mayovi nic není. Ko-
7
nečně pravil Mansfeld: "Pane May, kdyby jen ve
Vašem obchodě bylo vše tak v pořádku, a je-li
tomu tak, o tom se přesvědčíme. "
Interpelanti se táží pánů ministrů:
Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
Jest pan ministr železnic ochoten dáti zahájiti
proti řidiči disciplinární řízení?
Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
tento případ vyšetřiti a zjistiti, není-li chování ři-
dičovo a výrok pana Mansfelda skutkovou podsta-
tou trestného činu?
Jest pan ministr financí ochoten zahájiti dis-
ciplinární řízení proti soudnímu exekutorovi Mans-
feldovi z České Kamenice?
Jaká konkrétní opatřeni učinili páni ministři
v této věci?
V P r a z e dne 23. dubna 1938.
May,
Hollube, inž. Schreiber, Hirte, Jobst, Franz Ně-
mec, Birke, Rösler, Nickerl, Sogl, E. Köhler,
Knorre, F. Nitsch, Jäkel, Illing, Stangl, dr Ho-
dina, Fischer, Sandner, Obrlik, Kundt.
1339/IX. (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministrovi pošt a telegrafů,
že se poštmistr Jan Kořínek v Horšovském
Týně neprávem zdráhal vydati došlé ně-
mecké noviny odběratelům.
Dne 26. března 1938 došlo na poštovní úřad
v Horšovském Týně číslo 71. sudetskoněmeckého
deníku "Die Zeit". První jeho vydání bylo v Praze
zabaveno a asi 70 výtisků, které došly do Horšov-
ského Týna, mělo na první straně nahoře nápis
"Po zabavení druhé vydání". Postmistr Jan Ko-
rinék v Horšovském Týně odepřel vydati došlé vý-
tisky a výslovně tvrdil, že i druhé vydání deníku
bylo
zabaveno. V ostatních soudních okresích hor-
šovskotýnského politického okresu, hostouňském a
poběžoviokém, bylo druhé vydání deníka "Die Zeit"
bez závady zasláno dále odběratelům. Opatření
poitmistra Jana Kořínka v Horšovském Týně jest
neoprávněným, jednostranným činem, aby se za-
bránilo rozšiřování sudetskoněmeekého časopisu.
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby účinně
znemožnil, aby poštovní orgány fakticky nezaba-
vovaly periodických tiskopisů, úředně uvolněných?
V Praze dne 23. dubna 1938.
Stangl,
Hollube, Sogl, F. Nitsch, Hirte, Rösler, Franz
Němec, Jobst, Illing, inž. Schreiber, Jäkel, E.
Köhler, Fischer, Knorre, dr Hodina, Birke, Obrlik,
May, Nickerl, Sandner, inž. Peschka.
1339/X. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi pro věci zahraniční a ministrovi
vnitra
o vyjádření oficiála Laubendorfa od poli-
cejního ředitelství v Českých Budějovicích,
které může poškoditi mezinárodní styky
Československé republiky.
Pani Arnoštka Westernová, řišskoněmecká státní
příslušnice, usazená od r. 1893 v Českých Budějo-
vicích, jest majitelkou domů č. 499 a 601 v Doudleb-
ské ulici. Zatím co v domě č. 499 sama bydlí, jest
v domě č. 501 jeden byt volný. Tento byt najal a
zařídil italský
státní příslušník dr Gaston Mesk
pro svou matku Bertu Meakovou, která jest rovněž
italskou státní příslušnicí. Pan dr Mesk šel dne
28. března 1938 na policejní ředitelství v Českých
Budějovicích, aby svou matku přihlásil u oficiála
Laubendorfa, který vede evidenci cizinců. Oficiál
Lauibendorf řekl panu dr Meskovi.
"Radím vám, nestehujte se do toho bytu, jinak by
mohla vaše matka míti potíže s povolením poby-
tu, když je mimo to Italkou. Což nevíte, co se v tom
domě děje? My jsme dobře orientováni o majet-
níku: On se silně exponuje po stránce politické.
Víme velmi přesně, co se tam děje. Nemohu vás
ovšem nutiti, ale radím vám, abyste se do toho
bytu nestěhoval"
Oficiál Laubendorf řekl dále, že pan dr Mesk
může toto sdělení beze všeho oznámiti lidem.
Následkem tohoto vyjádření oficiála Lauben-
dorfa od státního policejního ředitelství v Českých
Budějovicích pani Berta Mesková dala ihned vý-
pověď z tohoto bytu, aniž se tam nastěhovala.
Tímto jednáním oficiála státního policejního ře-
ditelství v Českých Budějovicích, Laubendorfa, byla
říšskoněmecká státní příslušnice paní Arnofitka
Westenová naprosto bez důvodu obviněna z piklů
státu nepřátelských a hmotně těžce poškozena.
Mimo to projev oficiála Laubendorfa obsahuje
těžké obvinění syna pani Arnoštky Westenové,
člena zemského zastupitelstva, Hanuše Westena.
Interpelanti táží se tedy pana ministra pro věci
zahraniční a pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr pro věci zahraniční ochoten
dáti tento případ vyšetřiti?