20
přičleněných; dále a ústavů, svazové ne-
organisovaných (t. zv. divokých), revi-
soři zřízení obchodním sou-
dem nebo zemským úřadem a
konečně u ústavů, revisím zemského výboru
se podrobivších (zpravidla tak činí svazy)
nebo ze zemských prostředků subvencova-
ných, zemský výbor. Osnova, vychá-
zejíc z nabytých zkušeností, že řádně vyko-
návati kontrolní funkce jest s to toliko nále-
žitě vybudovaná revisní instituce svazová,
pověřuje dozorčími funkcemi, v § 18 uvede-
nými, pouze revisní svazy, arciť s odchyl-
kou, zmíněnou napřed ve výkladu o Revisní
jednotě bank, a pokud jde o svazy (ústředí),
též zemský výbor.
Zřetel, že řádné plnění povinnosti udržo-
vati vlastní zásobu státních půjček dotýká
se zájmů, o něž pečovati náleží především
ministerstvu financí, odůvodňuje, aby -
jak to §§ 19 a 20 navrhují - bylo minis-
terstvu financí přiznáno právo dozírati,
zdali sami dozírající orgánové náležitě plní
svou kontrolní funkci.
Trestní ustanovení, která přicházejí
v §§ 21 a 22, vyslovují trestní sankce smě-
řující k prosazení řádného plnění povin-
nosti udržovati vlastní zásobu státních
půjček a řádného výkonu dozoru na plnění
této povinnosti.
Vzorem pro tyto trestní sankce jsou na
obdobné delikty přiléhající trestní ustano-
vení, která jsou dána v § 30 a), odst. 2 až 5
zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl.
XXXIII zák. č. 54/1932 Sb. z. a n. ). Tento
vzor byl sledován i po té stránce, že se tu
delikty konstruují jako návrhové, a to
v záměru, aby se předešlo zbytečným šika-
nám třetími osobami; dále, pokud specielně
jde o trestní čin, záležející v porušování
povinnosti udržovati vlastní zásobu stát-
ních půjček v náležité výši [viz § 21,
odst. 1, písm. a) osnovy], byl sledován
i v tom, že s ekvitních hledisk vyhledává
se ke skutkové podstatě tohoto deliktu, aby
nedodržování této povinnosti bylo provini-
lému ústavu dozírajícím orgánem písemně
vytknuto s pohrůžkou, že nedojde-li
v určené lhůtě k nápravě, bude navrženo
zavedení trestního řízení, a aby tato lhůta
marně prošla.
V jakém rozsahu rozšíří se odbyt stát-
ních půjček v důsledku navrhovaného za-
vedení povinné vlastní zásoby státních
půjček, nelze spolehlivě odhadnouti, poně-
vadž jednak nejsou po ruce přesná statis-
tická data o nynějším umístění státních
půjček u subjektů, jimž se zmíněná povin-
nost ukládá, jednak nelze bez individuelního
zkoumání u těchto subjektů, které by si
vyžádalo přílišného času, zjistiti jaké výše
dostoupí úhrn takových zásob po doplnění
na předepsanou výši. Proto, nemá-li selhati
záměr v té příčině osnovou sledovaný, ne-
zbývá jiného než - jak to § 23 navrhuje
- zmocniti vládu, aby po slyšení zájmo-
vých kruhů, zastoupených v Poradním
sboru ve věcech peněžnictví, mohla v pří-
padě potřeby nařízením zvýšiti, ovšem
s platností jen přechodnou (totiž jen do
konce roku 1942), percentuelní sazby sta-
novené v §§ 4 až 10 a 14 až 17, o dalších až
25% těchto sazeb (tedy na př. z 12% na
15%, z 20% na 25% a pod. ), a podle toho
poměrně zvýšila i sazby, vyjádřené pod
písm. c) v §§ 5, 6 a 9 peněžitými částkami
(6 mil. Kč a 11 mil. Kč). Může se však
také objeviti, že překážkou žádoucího rych-
lého odběru státních půjček bude příliš
liberální lhůta, poskytnutá podle § 12,
odst. 1 k doplnění povinné zásoby na plnou
výši; proto se uznává nutným umožniti
vládě, aby také nařízením tuto lhůtu při-
měřeně zkrátila. Konečně zájem na tom,
aby především byly umístěny půjčky
dlouhodobé (viz vysvětlivky k § 2), vyža-
duje, aby řečené zmocnění vlády připou-
štělo též zvýšiti podíl půjček tohoto druhu
ve složení povinné zásoby.
V § 24 rozšiřuje se dosavadní oprávnění
k vydávání státní unifikační půjčky, která
podle zákona ze dne 15. května 1936, č. 128
Sb. z. a n., mohla býti vydávána jen za úče-
lem výměny, splacení nebo výkupu jiných
státních dluhů, t. j. k účelům konversním
v nejširším slova smyslu. Nové ustanovení
dává ministru financí oprávnění, aby ve
formě státní unifikační půjčky opatřoval
i nové úvěry zákonně povolené, které by
jinak mohly býti opatřeny jen vydáním
zvláštních půjček. To však není vždy - ne-
hledíc ani k zbytečnému tříštění státního
dluhu zjednodušeného nedávno teprve uni-
fikací - tak účelné, jako pokračovati
v emisi již zavedené. Podobně v býv. mon-
archii před válkou byly úvěrové potřeby
po mnoho let hrazeny vydáváním korunové
renty a stejná prakse byla i v jiných stá-
tech. Platná zákonná zmocnění k úvěrovým
operacím se tím nikterak nerozšiřují, jde
21
jen o formu jejich využití. Zařazení tohoto
nového ustanovení do osnovy lze odůvodniti
tím, že právě při provádění navrhovaného
zákona vznikne větší poptávka po státních
půjčkách, která snad vytvoří - vedle umís-
tění flotantního materiálu do pevných ru-
kou - i možnost opatření nových úvěrů.
Dostatečně shovívavá přechodná ustano-
vení připouštějí, aby nový zákon, jak toho
vyžadují eminentně důležité zájmy jím sle-
dované, nabyl platnosti hned dnem svého
vyhlášení. Stanoví tak závěrečné ustano-
vení § 25, jež zároveň pověřuje provedením
tohoto nového zákona veškerá ministerstva,
která jsou příslušná ve věcech jím upravo-
vaných.
V Praze dne 3. dubna 1938.
Předseda vlády:
DrM. Hodžav. r.
Ministr financí:
Dr Ealfus v. r.
Státní tiskárna v Praze. 2264-38.