Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 6. zasedání.

1265.

Interpelace:

I. posl. Petráška min. nár. obrany vo veci úmrtia vojína Vendelína Macho,

II. posl. dr Fencika předsedovi vlády a min. pošt a telegrafů o zabavení časopisu "Naš Puť"
a o činnosti rozhlasové stanice v Košicích,

III. posl. dr Korlátha a inž. Karmasina min. spravedlnosti o terorizovaní zamestnancov hotela
"Carlton" v Bratislavě,

IV. posl. Jarossa celej vládě o křivdách páchaných na jazykových právach maďarských v okrese
tornalskom,

V. posl. Šaláta předsedovi vlády o zaradení Banskej Bystrice do vyššieho činovného,
VI. posl. Drobného min. pošt a telegrafov vo veci zavedenia doručovacej služby do osady Jakubie,
VIL posl. Drobného min. pošt a telegrafov vo veci zriadenia poštového úřadu v osadě Brenner,

VIII. posl. dr Zippeliuse min. soc. péče o nesprávné tiskové opravě článku "Poměrnost v minister-
stvu sociální péče", který vyšel dne 1. března 1938 v časopisu "Zeit",

IX. posl. dr Wolfa min. soc. péče o jednání zprostředkovatelny práce v Novém Bohumíně,

X. posl. Kliebra min. vnitra o četných, zákonem neodůvodněných přehmatech proti shromažďo-
vacími zákonu,

XI. posl. dr Köllnera min. železnic, že se proti zákonu užívá četnických orgánů k šetření soukromo-
právní povahy,

XII. posl. Nepomuckého min. spravedlnosti ve věci protizákonné konfiskační prakse státního za-
stupitelství v Praze.

1265/I.

Interpelácia

poslanca Augustína Petráška

ministrovi národnej obrany

vo veci úmrtia vojína Vendelína Macho.

Vendelín Macho, voják maďarskej národnosti,
narodený r. 1915 vo Výčapoch-Opatovciach nastúpil
vojenskú službu 1. októbra 1937 v Nitře, u peš.
pluku Tatranského č. 7, rota 7. Koncom januára a
začiatkom februára 1938 trpiac na bolenie hlavy,
viackrát sa hlásil ako chorý u vojenského lekára.
Tento však Vendelína Machu za chorého neuznal.

Macho na to zašiel do rodnej obci Výčapy-Opa-
tovce dru Varsányimu, ktorý vidiac nebezpečnu
chorobu, radil vojákovi, aby si ľahnul do postele

a že mu vystaví svedectvo. Vojak sa obával prí-
padného predĺženia vojenskej služby, azda i trestu,
vrátil sa do Nitry a drom Varsányim vystavený
recept predložil svojmu vojenskému lekárovi. Ten-
to však recept roztrhal so slovami: "Civilný lekár
za 20 Kč vystaví hoc aké svedectvo - nedám na
to nič!"

Choroba vojaka následkom cvičenia pochodového
sa zhoršila, takže 14. februára b. r. vzali ho na
roentgen do krajinskej nemocnice v Nitre, kde
roentgenolog dr Linder v prítomnosti dra Varsá-
nyiho ustálili "meningitis tbc". 18. februára ako
nevyliečiteľného doviezli ho matke-vdove do Výčap-
Opatoviec, kde 24. februára zomrel.

Zrejmé je, že dotyčný nemusel zomrieť, keby ho
bol vojenský lekár uznal za chorého a liečil. Ne-
obstojí ani tá námietka, že vojak bol tuberkulóz-
ny už z domu, teda nie počas vojančenia padol do
choroby, lebo keď bol nebezpečne tuberkulózny,
prečo bol odvedený za vojaka? A keď bol odve-
dený a chorý, prečo ho vojenský lekár považoval
za simulanta? Tuberkulóza sa zjavila v modzgu
ako "loco minoris resistentiae" v mieste menšej

---

2

odolnosti. Civilní lékaři to uznali, a vojenský nie!
Matka zemřelého vojáka je vdova, má ešte dvě
maloleté děti, jedno jutro rolí a 8000 Kč dlžoby,
tedy úplné chudobná, 49ročná, tiež chorťavá.

Keďže tento vzrušujúci případ vzbudil nepokoj
v kruhoch obyvatelstva a tiež v kruhoch vojen-
ských, pýtám sa pána ministra či je ochotný:

1. tento případ co najrýchlejšie dať vyšetřit',
vinu vojenského lekára ustáliť a náležitými opa-
treniami zamedziť opakovanie podobných prípadov
v budúcnosti?

2. postarať sa o to, aby matka zemřelého vo-
jáka, vdova Machová, rod. Kuna Borbála v podobě
penzie, alebo ináč od eráru takú sumu dostala,
ktorá by postačila k výživě rodiny. Nebohý voják
bol totiž živiteľom rodiny, veď na základe toho
mál slúžiť iba 5 mesiacov.

V P r a h e dňa 4. februára 1938.

Petrášek,

Esterházy, dr Szüllo, Szentiványi, Jaross, A.

Nitsch, dr Korláth, dr Porubszky, inž. Künzel,

G. Böhm, dr Holota, Hollube, Fischer, May, Jobst,

Obrlik. Kundt, Gruber, Stangl, Nickerl,

dr Zippelius.

1265/II. (překlad).

Interpelace

poslance dr Š. A. Fencika

předsedovi vlády a ministrovi pošt
a telegrafů

o zabavení časopisu "Náš Puť" a o činnosti
rozhlasové stanice v Košicích.

1. Dne 9. prosince letošního roku bylo zabaveno
č. 286 časopisu "Náš Puť" v Užhorodě pro tento
projev: "Všem rozhlasovým předplatitelům a po-
sluchačům. Do té doby, dokud hlasatel karpato-
ruského oddělení rozhlasového vysílání bude uží-
vati ukrajinského žargonu, vyzýváme vás, abyste
bojkotovali rozhlas a vzdali se licencí. Jazyk roz-
hlasového vysílání slyší celý svět a my nedovo-
líme, aby nás kompromitovali negramotní jedinci
před kulturními národy světa. "

2. Tento projev byl výsledkem vyzývavého a ve
státním ohledu zločinného pohrdání jazykem
původního obyvatelstva Podkarpatské Rusi roz-
hlasovou stanicí v Košicích, která pro Podkar-
patskou Rus vysílá v ukrajinském žargonu. Letos
v únoru, bez ohledu na četné protesty, byl v roz-
hlasové stanici v Košicích propuštěn karpatoruský
hlasatel a nahrazen ukrajinským. Letos na podzim
mohlo karpatoruské obyvatelstvo projeviti svou
vůli, pokud šlo o jazyk, při dotazování rodičů dětí
školou povinných, jaký má býti jazyk učebnic

v karpatoruských školách. Dotazování se provedlo
podle nařízení ministerstva školství a národní
osvěty a ukázalo ohromnou většinu hlasů ve pro-
spěch ruského jazyka, a ruských učebnic. Dějiny,
tradice, písemnictví karpatoruského národa, úřední
soupis lidu z r. 1930 a konečně výsledky zmíněného
dotazování nepoučily rozhlasovou stanici v Koši-
cích, která do dneška dále znásilňuje vůli obyva-
telstva a svých předplatitelů ukrajinským žargo-
nem, nemajícím žádného kulturního významu ani
hodnoty. Mimo to rozhlasová, stanice v Košicích si
troufá, abychom neužili silnějšího slova, vydávati
ukrajinský žargon za karpatoruský jazyk. Karpa-
toruské obyvatelstvo by neprotestovalo, kdyby
ukrajinským žargonem pod jménem ukrajinského
vysílání vysílala pražská nebo nějaká jiná rozhla-
sová stanice a kdyby se karpatoruskému lidu ne-
připisovalo to, proti čemu skoro 20 let vytrvale
bojuje.

3. Rozhlasové vysílání, ačkoliv jest státním pod-
nikem, přece nepatří mezi správní, policejní a jiná
zařízeni, jejichž účelem jest správa a udržení po-
řádku v republice. Rozhlasové vysílání jest zařízení
kulturního rázu, jest tedy zařízením obchodním a
konečně má obrovský význam mimo republiku.
Předplatitelé platí a mají právo žádati rozhlaso-
vé vysílání rodným jazykem. Mohou a musí pro-
testovati, když rozhlasové vysílání systematicky
překrucuje jazyk původního obyvatelstva a tím
hluboce uráží národ. Správa rozhlasové stanice
v Košicích vysílajíc tvrdošíjně jazykem v republice
neexistujícím působí rozhořčení lidu, které se
může změniti y rozhořčení i proti jiným státním
zařízením. Že si rozhlasová stanice v Košicích ne-
přeje dbáti vůle lidu, jest ještě jednou ranou do
konsolidace uvnitř republiky a jest to protidemo-
kratické a protistátní jednání. Mimo hranice stá-
tu, rozhlasové vysílání v jazyku, který neexistuje
a nevydobyl si místa v kulturním světě, který jest
protislovanským výmyslem rakousko-uherského a
německého generálního štábu, dokonce republiku
kompromituje. O nějakém kulturním významu ta-
kového vysílání nelze vůbec mluviti.

4. Podle toho, co bylo uvedeno, každý věrný
občan československé republiky je povinen pro-
testovati, a když stálé a nesčetné protesty se ne-
přijímají na vědomí, bojkotovati protistátní a
protikulturní zařízení, neboť jiného legálního způ-
sobu není. Protistátní věc může býti i ve státním
zařízení, slovo "bojkot" v zabaveném projevu se
vztahuje na protistátní, protikulturní a obchodní
podnik, kterým bohužel jest pro karpatské Rusy
rozhlasová stanice v Košicích.

Ochrana cti karpatoruského národa, konsolidace
a jednotnosti Československé republiky a její
prestiže mne nutí, abych se tázal:

1. Vědí páni ministři o vyzývavé činnosti roz-
hlasové stanice v Košicích, která uráží karpato-
ruský národ, rozbíjí konsolidaci uvnitř republiky a
podkopává její prestiž za hranicemi?

2. Vědí páni ministři, že č. 286 časopisu "Náš
Puť" bylo zabaveno pro projev vlastneckého rázu,
směřující proti protistátní činnosti rozhlasové sta-
nice v Košicích?

3. Nepovažují páni ministři za nutno pohnati
k přísné odpovědnosti jak orgány správy rozhla-

---

3

sové stanice v Košicích, tak i orgány, které zaba-
vily časopis "Naš Puť" pro vlastenecký projev?

V Praze dne 24. února 1938.

Dr Fencik,

dr Pješčak, Danihel, Dembovský, dr Sokol, Florek,

Slušný, Drobný, Suroviak, Šalát, R. Schwarz,

Turček, Longa, inž. Schwarz, Kut, dr Branžovský,

Trnka, Zvoníček, Gajda, Ivák, Smetánka.

1265/III. (překlad).

Interpelácia

poslancov dr Korlátha a inž. Karmasina
ministrovi spravedlnosti

o terorizovaní zamestnancov hotela
"Garlton" v Bratislave.

Medzi hotelami na Slovensku zaujíma najpred-
nejšie miesto, ako je to všeobecne známo, brati-
slavský hotel "Carlton-Savoy", ktorý sa pokladá
za prvotriedny hotel i vo vzťahoch medzinárod-
ných.

Tento hotel vystavala a pozdvihla na úroveň
veľkomesta známa odveká rodina bratislavská.
Táto odveká rodina musela, aby mohla hotel po-
zdvihnúť na úroveň veľkomestskú, vyzdvihnúť pô-
žičku. Keď potom rodina nebola v stave pôžičku
zaplatiť, prešiel hotel do vlastníctva akciovej spo-
ločnosti Slovenský hotel, ktorá spoločnosť patrí do
koncernu banky Tatry.

Akc. spoločnosť Slovenský hotel zamestnáva
y hoteli "Carlton-Savoy" asi 300 ľudí, z ktorých
je určitá časť národnosti maďarskej a nemeckej.

Dňa 1. februára 1938 bol vydaný dôverný roz-
kaz. Správa hotela totižto nariadila, že zamest-
nanci hotela musia v rozhovoroch medzi sebou uží-
vať jazyka slovenského, a zároveň vyslovila, že
nakoľko o niektorom zamestnancovi sa zistí, že
hovoril s iným zamestnancom po nemecky, zaplatí
po prvýkrát pokutu 20 Kč, a hovoril-li po ma-
ďarsky, vtedy po prvýkrát 30 Kč. Ak zamestnanec
poruší tento zákaz opätovne, ihneď dostane vý-
poveď z miesta a bude zo služby prepustený.

Keďže medzinárodná smluva zaručuje Maďarom
právo, aby mohli svojho jazyka voľne používať
a keďže toto ich právo je položené i do ústavnej
listiny, ktorá zakazuje i odnárodňovanie, je už
samo sebou nezákonné ustanovenie, podľa ktorého
zamestnanci vo vzájomných stykoch nesmú užívať
jazyka maďarského.

Ustanovenie podniku však, ktoré vyhrožuje za-
mestnancom, používajúcim jazyka maďarského či
nemeckého, peňažnou pokutou a prepustením, na-
ráža na § 1 tak zv. zákona o terore, a preto povin-
nosťou pána ministra spravedlnosti ako strážcu
zákona a poriadku je, uložiť štátnemu zastupiteľ-
stvu, aby zaviedlo pokračovanie.

Pán minister spravedlnosti má zakročiť z úrad-
nej povinnosti tým väčšmi, lebo od zastrašených

zamestnancov, ktorí sa boja straty svojho miesta,
nemožno požadovať, aby oni podali oznámenie
proti správe podniku, lebo táto správa, ktorá bola
v stave takýto zákaz vydať, dozaista by zaraz
prepustila každého zamestnanca, ktorý by sa od-
vážil iba slovíčko pozdvihnúť proti tomuto zákazu.
Znie neuveriteľne, že akciová spoločnosť, patria-
ca do záujmovej sféry banky Tatry, podporovanej
štátom, môže v dnešnej dobe, kde počínajúc hla-
vou štátu každý úradný činiteľ nalieha na dohodu
s národnými menšinami, kde vláda štátu českoslo-
venského ohlasuje, že zjedná nápravu vo všetkých
krivdách, páchaných na národných menšinách -
vydať podobný zákaz beztrestne.

Na základe toho, čo sme uviedli, tážeme sa pána
ministra spravedlnosti:

1. či viete o tom, že správa hotelu "Carlton-
Savoy" pod pokutou a pod následkami prepustenia
zakázala svojim zamestnancom používať jazyka
maďarského a nemeckého v rozhovoroch medzi
sebou?

2. Či hodláte, pane minister spravedlnosti, uložiť
štátnemu zastupiteľstvu v Bratislave, aby ono na
základe zákona č. 309/1921 o terore z úradnej po-
vinnosti zakročilo proti osobe, zodpovednej za vy-
danie toho rozkazu, a konečne

3. Či hodláte postarať sa o to, aby banka Tatra
ihneď uložila hotelovej akciovej spoločnosti, pa-
triacej do jej koncernu, aby tento zákaz bez
meškania odvolala?

V Prahe dňa 28. februára 1938.

Dr Korláth, inž. Karmasin,

Szentiványi, dr Holota, Jäkel, Esterházy, dr Po-

rubszky, Kundt, inž. Peschka, May, Sogl, Birke,

dr Jilly, dr Zippelius, dr Eichholz, Franz Nemec,

Illing, Gruber, Petrášek, dr Sziillo, Jaross,

A. Nitsch.

1265/IV. (preklad).

Interpelácia

poslanca Jarossa
celej vláde

o krivdách páchaných na jazykových prá-
vach maďarských v okrese tornalskom.

Páni ministri!

Podľa sčítania ľudu z r. 1930 v súdnom okrese
v Tornale priznalo sa k maďarstvu 17. 701 obyva-
teľov z úhrnného počtu 22. 187 obyvateľov, čo činí
83'12%. V tomto okrese tedy podľa jazykového
zákona, poťažne nariadenia každý úrad je povinný
vydávať maďarským obyvateľom expedity i v ja-
zyku maďarskom. Toto však tamojšie úrady od
rokov dôsledne a systematicky zanedbávajú, z čoho
má tamojšie maďarské obyvateľstvo značné škody,
lebo nerozumie jednoznačným vybaveniam, ktoré
sú mu doručované, a preklady spôsobia im trovy.

---

4

Posledne berné úrady vydaly na maďarsky písané
a podané daňové odvolania čisté jednojazyčné vy-
bavenia, čo sa tiež prieči zákonu.

Teraz, keď vláda stále hlása, že takéto krivdy
dajú sa odčiniť administratívne jediným škrtom
pera, tážem sa pána predsedu vlády a pánov mi-
nistrov:

1. či ste ochotní učiniť súrne opatrenia, aby prá-
va maďarského jazyka plne sa uplatňovaly v okrese
tornalskom a vôbec vo všetkých okresoch s ma-
ďarskou väčšinou?

2. či ste ochotní dať po tejto stránke svojim
podriadeným úradom prísne príkazy?

3. a či ste ochotní čo najprísnejšie potrestať
orgánov, ktorí sa po tejto stránke dopustia opo-
menutí?

V Prahe dňa 28. februára 1938.

Jaross,

dr Holota, Szentiványi, Esterházy, dr Szüllö, dr
Porubszky, dr Korláth, Sogl, Stangl, inž. Könzel,
dr Peters, Wollner, Birke, Illing, dr Kellner, dr
Rosche, dr Eichholz, Hollube, dr Zippelius, inž.
Schreiber, Sandner, A. Nitsch, Petrášek.

1265/V.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta
predsedovi vlády

o zaradení Banskej Bystrice do vyššieho
činovného.

Zástupcovia spolkov a úradov v Banskej By-
strici nedávno v mene celého obyvateľstva svojho
mesta predostreli vláde republiky československej
žiadosť, aby v smysle §u 12, odst. 7. zák. č. 103/26
Sb. zák. a nar. mesto Banská Bystrica bolo vlád-
nym nariadením zaradené do vyššej skupiny miest
a to do skupiny "B" odst. 2. citovaného paragrafu,
poťažne odst. 5, veta 2. citovaného paragrafu.

Žiadosť svoju odôvodňujú takto:

V smysle §u 12, odst. 5. veta 3. zák. 103/26 Sb.
zák. a nar. mesto Banská Bystrica bolo zaradené
do skupiny miest "C". Toto zaradenie, ktoré spo-
číva na strnulej číslici počtu obyvateľstva, zaiste-
ného pri poslednom úradnom sčítaní ľudu, neod-
povedá mimoriadnym drahotným pomerom, vyplý-
vajúcim zo zvláštnych a pozoruhodných okolností
mesta a jeho okolia.

Od posledného sčítania ľudu počet obyvateľov
mesta Banskej Bystrice vzrástol najmenej o 1. 500
duší, takže Banská Bystrica s obcami Radvaňou,
Kráľovou, Majerom a Šašovou, ležiacimi v jej bez-
prostrednom susedstve, číta približne 15. 000 oby-
vateľov.

Mesto Banská Bystrica je po Bratislave a Ko-
šiciach jedným z najvýznamnejších miest Sloven-
ska. Je sídlom početných úradov:

Je tu krajský súd, okresný súd, štátne zastupi-
teľstvo, okresný úrad, okresné finančné riaditeľ-
stvo, berná správa, riaditeľstvo štátnych lesov a
statkov, obchodná a priemyselná komora, expono-
vaná kancelária zemedelskej rady pre Slovensko,
zemedelsko-technická stavebná správa krajinského
úradu v Bratislave, berný úrad, dôchodkový kon-
trolný úrad, katastrálny mernícky úrad, cejchový
úrad, okresný revírny banský úrad, banský inšpek-
torát, štátny elektrolitický ústav, odbor pre udržo-
vanie trati, stavebná správa ČSD. pre trať Ban-
ská Bystrica-Diviaky, stavebná správa Zvolen
úsek č. 4.

Je tu: veliteľstvo 10. pešej divízie, veliteľstvo
delostreleckej brigády, vojenská škola pre zálož-
ných dôstojníkov, divízny a brigádny súd, vojen-
ský prokurátor, peší pluk 26, náhradný prápor peš.
pluku 26, automobilná rota 10, evidencia koňstva,
doplňovacie okresné veliteľstvo, veliteľstvo četnic-
kého oddelenia, okresné četnické veliteľstvo, poho-
tovostný oddiel, pátracia četnícka stanica a čet-
nícka stanica.

Je sídlom početných stredných škôl: je tu chla-
pecké gymnázium Andreja Sládkoviča, dievčenské
gymnázium dr. Karia Kuzmányho, štátna obchod-
ná akadémia, obchodná škola, vyššia priemyslová
škola, koedukačný učiteľský ústav, odborná škola
pre ženské povolania, vysoká škola bohoslovecká,
stredoškolský seminár, 2 mešťanské školy, 4 školy
ľudové, internát notárov na Slovensku, internát
milosrdných sestier "Vincentínum" internát štát.
chlapeckého gymnázia Andreja Sládkoviča a in-
ternát dievčenského gymnázia dr Karia Kuzmá-
nyho.

V meste Banskej Bystrici sú tieto peňažné ústa-
vy: Národná banka Československá, filiálka, Ná-
rodná banka uč. spol., Tatra banka, filiálka, Slo-
venská banka, filiálka, Obchodná banka uč. spol.,
Mestská sporiteľňa pražská, filiálka, Roľnícka
vzájomná pokladnica, družstvo s r. o., Legiobanka,
filiálka, Živnostenský úverný ústav, družstvo
s r. o. a okrem týchto 3 ľudové peňažné ústavy.

Sú tu aj mnohé dôležité obchodné a priemyselné
podniky: Antimonové banské a hutné závody,
Autoškoda, továreň Karola Benyátsa, štátna parná
píla, parné píly D. Druckera, mestská elektráreň,
stredoslovenské elektrárne, továreň Fatra, Slo-
vensko - česká stavebná uč. spol., Harmanecká
továreň na papier, továreň na ocot Maxa Löwyho,
roľnícka družstevná mliekáreň a syráreň, sjedno-
tený hôrny priemysel, Industria uč. spol., továreň
na nábytok fy Reich, továrne na súkno fy Ján
Furgyik a fy Pavel Ruttkay, továreň Steiner a
Löwy uč. spol.

Ako je všeobecne známe, stáva sa mesto Banská
Bystrica aj jedným z najdôležitejších centier tu-
ristického ruchu, je strediskom zimných športov a
v poslednej dobe zriadená bola tu odbočka cudzi-
neckého svazu.

Nová rozhlasová vysielacia stanica T. G. Ma-
saryka a mnoho ďalších okolností dokazuje, že
Banská Bystrica je prirodzeným a uznávaným
centrom stredného Slovenska.

Jej mimoriadny význam dokazuje aj to, že štát
práve dokončil stavbu železničnej trati červená
Skala-Margecany, takže sa Banská Bystrica pri-
pojuje na novú železničnú traf na východ. Výstav-
bou železnice Banská Bystrica-Diviaky dostane

---

5

sa na hlavnú železničnú trať a nadobudne tým zvý-
šeného významu strategického a hospodárskeho.

So stanoviska vojenskej obrany štátu je Banská
Bystrica zaiste jedným z najdôležitejších miest
stredného Slovenska, keďže tu ministerstvo národ-
nej obrany už dostavuje veľavýznamnú budovu
pre vojenské sborové veliteľstvo. Na Slovensku
okrem Košíc a Trenčína bude iba Banská Bystrica
sídlom sborového veliteľstva.

Pán prezident dr. Eduard Beneš pri návšteve
v Banskej Bystrici prehlásil:

"Banská Bystrica je jedno z tých našich miest,
ktoré majú pred sebou veľkú budúcnosť... "

Návšteva vynikajúcich štátnikov a cirkevných
hodnostárov najdôraznejším spôsobom nasvedčuje
tomu, že Banská Bystrica má mimoriadny význam
na poli politickom, hospodárskom a kultúrnom.
V revolučnom parlamente sa o ňom jednalo ako
o sídle Slovenska.

(V žiadosti uvedené sú mená hodnostárov, ktorí
navštívili Banskú Bystricu. )

Banská Bystrica bola už pred vyhlásením samo-
statnosti letným sídlom a klimatickým miestom
bohatých občanov z Budapešti a je i teraz najvy-
hľadávanejším letoviskom a veľmi dôležitým stre-
diskom turistického ruchu, ktorá leží v blízkosti
chýrnych kúpeľov sliačskych, je tiež bydliskom
hostí z týchto kúpeľov, a tým je vlastne priamo
s týmito svetochýrnymi kúpeľmi spojená, takže
sliačske kúpele sú priamo predmestím Banskej
Bystrice.

V nieste, mnohými úradmi a školami silne obsa-
denom, hojne navštevovanom cudzincami, panuje
neustály, čulý ruch. Pálčivá otázka bytová nebola
doteraz uspokojivé riešená, poneváč stavebný ruch
vzrastu mesta nestačí a naliehavá poptávka po
bytoch zvyšuje činže.

Drahota bytov a potravín je v Banskej Bystrici
hrozivá. Priemerná cena bytov i v hygienicky a
slušne vypravených novostavbách dnes dostúpila
takej výšky, že štátny zamestnanec 2. platovej
stupnice za "C" činovné pomaly sotva by si mohol
dopriať 3izbového bytu, ak uvážime to, že len za
jednoizbový byt (bez kúpeľne) v staršom dome sa
platí v Banskej Bystrici 2. 800 Kč. za dvojizbový
4. 800 Kč, trojizbový byt 6. 700 Kč, štyrizbový byt
8-10. 000 Kč ročite.

Iné väčšie mestá, majúce priaznivejšie drahotné
pomery, sú odškodnené tým, že obdržia štátni a
verejní zamestnanci činovné vyššej skupiny miest,
kdežto zamestnanci v Banskej Bystrici udržujú
svoju existenciu len najväčším sebazaprením a
v mnohých prípadoch zadĺžením. Preto pevne ve-
ríme, že vláda nášho štátu v blahovoľnom uvážení
spomenutých okolností uzná náš žalostný stav a
pomôže nám.

Z načrtnutých a doložených dát plynie, že v Ban-
skej Bystrici zavládly mimoriadne drahotné po-
mery, ako i má na mysli odst. 7 §u 12. zák. č.
103/26 Sb. z. a n. a je preto zákonom daná mož-
nosť odpomôcť.

Ku žiadosti je pripojený podrobný výkaz trž-
ných cien z marca 1937, sostavený na základe
úradných údajov z miest: Banská Bystrica, Brati-
slava, Užhorod, Plzeň, Opava, Prostějov, České
Budějovice, Liberec, Mukačevo, Znojmo, Moravská
Ostrava, Olomouc, Pardubice, Košice, Most, Sliez-
ska Ostrava, Teplice-Šanov.

Uvedené sú značky tried, do ktorých sú zara-
dené jednotlivé mestá čo do činovného. Uvádzajú
sa ceny najhlavnejších požívatín a ceny bytov
1-4izbových.

Z výkazu pripojeného k žiadosti je zrejmé, že
v Banskej Bystrici ceny životných potrieb sú
vyššie, alebo rovnaké ako sú v mestách, zarade-
ných čo do činovného do tried "A", alebo "C".

Sociálna spravodlivosť vyžaduje, aby sa čo do
ustaľovania činovného pre verejné zamestnanectvo
stala náprava tak, ako si zástupcovia spolkov,
korporácií a úradov v Banskej Bystrici žiadajú.

Preto v záujme pridržovania sa sociálnej spra-
vedlivosti pýtanie sa p. predsedu vlády Českoslo-
venskej republiky:

Či je ochotný povšimnúť si a čím prv pomocou
celej vlády vyhovieť oprávnenej žiadosti zástupcov
spolkov, korporácií a úradov v Banskej Bystrici?

V Prahe dňa 11. marca 1938.

Šalát,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,

Haščík, Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský,

Sidor, Sivák, Slušný, Suroviak, Schwarz, dr Sokol,

dr Tiso, Turček, dr Wolf, dr Pješčak, Brody.

1265/VI.

Interpelácia

poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pôšt a telegrafov

vo veci zavedenia doručovanej služby do
osady Jakubie.

Obyvatelia osady Jakubie sa už dávnejšie domá-
hajú u poštovej správy, aby im bola pošta doru-
čovaná poštovými zamestnancami. Osada leží od
poštového úradu Veľké Krškany na 1% km. Na-
koľko žiadosť obyvateľov osady Jakubie z nepo-
chopiteľných príčin je odmietaná, pýtam sa úctivé
pána ministra pôšt:

Či je ochotný potrebné zariadiť, aby žiadosť bola
priaznivé vybavená?

V Prahe dňa 10. marca 1938.

Drobný,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Haščik,

dr Sokol, Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský,

Sidor, Sivák, Slušný, Suroviak, Schwarz, Šalát,

dr Tiso, Turček, dr Wolf, Brody, dr Pješčak.

---

6

1265/VII.

Interpelácia

poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pôšt a telegrafov

vo veci zriadenia poštového úradu v osade
Brenner.

Občania, bývajúci v osade Brenner, ležiacej blizo
Bratislavy, sa domáhajú zriadenia poštového úra-
du, nakoľko sú nútení so svojimi zásielkami vy-
hľadávať filiálny poštový úrad Bratislava 3. Táto
osada má podľa udania miestnych občanov 1. 500
obyvateľov a 150 domov. V osade sú usídlení i nie-
koľkí obchodníci a remeselníci. Nakoľko zriadenie
poštového úradu v tejto osade prípadne zavedenie
cezpoľného doručovania by bolo skutočne potrebné,
pýtam sa úctivé pána ministra pôšt:

1. či je ochotný dať túto záležitosť vyšetriť?

2. a čo mieni v tejto veci zariadiť?

V Prahe dňa 10. marca 1938.

Drobný,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Haščík,

dr Sokol, Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský,

Sidor, Sivák, Slušný, Suroviak, Schwarz, Šalát,

dr Tiso, Turček, dr Wolf, Brody, dr Pješčak.

1265/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr F. Zippeliuse
ministrovi sociální péče

o nesprávné tiskové opravě článku "Po-

měrnost v ministerstvu sociální péče",

který vyšel dne 1. března 1938 v časopisu

"Zeit".

Dne 1. března 1938 vyšel v časopisu "Zeit" věc-
ný úvodník a názvem "Poměrnost v ministerstvu
sociální péče", kde bylo podle úředních údajů
v "Sociální revue", ve "Věstníku ministerstva so-
ciální péče" a v kapitole ministerstvo sociální péče
ve státním rozpočtu toto prokázáno:

1. Že podle loňského rozpočtu bylo ve jmenova-
ném ministerstvu 365 systemisovaných úřednic-
kých míst, z nichž 9, t. j. 2. 46% bylo obsazeno
německými úředníky.

2. Že podle usnesení vlády ze dne 4. března 1937
bylo povoleno rozmnožení o 86 míst na 451 míst,
že však při obsazování těchto nových 86 míst se
nedbalo vládních usnesení ze dne 18. února, jeli-
kož až do vyjití shora uvedeného úvodníku v ča-

sopise "Zeit" bylo jen 10 místo 100 míst ze 461
systemisovaných míst v ministerstvu sociální péče
obsazeno Němci, jak by to žádala zásada poměr-
nosti a že se proto podíl Němců v tomto minister-
stvu nejen nezvýšil oproti loňskému roku, ale na-
opak zmenšil.

3. Že si uvedené ministerstvo upravilo jmeno-
vací praksi, podle které se povolávají čeští úřed-
níci z jiných úřadů do ministerstva nebo se při-
jímají čeští smluvní úředníci, kteří potom postup-
ně obsazují uprázdněná místa. Důkaz byl veden
posledním číslem 1-2/1938 uvedeného věstníku,
podle kterého bylo jmenováno: 16 českých smluv-
ních úředníků na systemisovaná místa a 16 dal-
ších českých úředníků jako smluvní zaměstnanci,
kterýžto postup přirozeně vyřazuje na dlouhou
dobu německý živel.

K tomuto článku zaslalo ministerstvo sociální
péče tuto opravu, která byla otištěna v časopise
,, Zeit" a v ostatním tisku:

"Ministerstvo sociální péče přesně zachovává
vládní usnesení ze dne 18. února 1937, jak vy-
svítá z přehledu sil, které byly přijaty na syste-
misovaná služební místa:

Počet nově přijatých sil po 18. únoru 1937:

Služební kategorie:	Česi	Slov	Nem.	Rus.	Dohro- mady
Právní služba I b .....	4	2	Z	__	8
Techn. služba I b .....	1			__	1
Účetní služba II .....	9	____	4	3	16
Vyšší pomocná správní služba II	5	3	3	1	12
Kancelářská pomocná služba	25	7	6	6	44
Zřízenci ........	1	1	-	-	2
Dohromady .......	45	13	15	10	83

Poměr pro německou národnost byl by ještě
mnohem příznivější, kdyby byl dostatečný počet
kvalifikovaných uchazečů do služeb resortu soci-
ální péče. Pokud se článek časopisu "Die Zeit"
zmiňuje o jmenování smluvních úředníku na syste-
misovaná místa, upozorňuje ministerstvo sociální
péče, že zde nejde o přijímání nových sil do stát-
ních služeb, ale o přeřazení zaměstnanců do stát-
ních služeb již přijatých na systemisovaná místa,
tedy o další stadium vývoje služebního poměru. "

Bez ohledu na to, že tato oprava se vůbec ne-
zabývá jádrem věci, jímž tvrzení uvedeného úvod-
níku v časopise "Zeit" vyvrcholilo, že se totiž po-
díl Němců v ústředním úřadě od 18. února loň-
ského roku zhoršil, neodpovídá úřední oprava mi-
nisterstva sociální péče v těchto bodech skuteč-
nosti:

1. Pokud se týče počtu 15 nově přijatých sil do
ústředního úřadu po 18. únoru 1937. Neboť potom
by musilo v ministerstvu sociální péče býti s oně-
mi 9 Němci, kteří tam již byli dne 18. února,
v den opravy, t. j. dne 2. března 1938 24 Němců,
což neodpovídá skutečnosti. Zdá se, že zde minis-
terstvo započítává německé úředníky, již byli nově
přijati v úřadech jemu podřízených, jež však ne-
měli býti pojati do výpočtu, který se týká jedině
úředníků ministerstva, protože jinak vyjde ne-
správný obraz skutečného podílu Němců v ústřed-
ním úřadě. Do počtu do ústředního úřadu nově při-