Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938,
IV. volební období. 6. zasedání.
1258.
lnterpelace:
I. posl. Suroviaka min. železnic vo veci obchádzania nariadenia o dovolenkách pre zamestnan-
cov železničnou stavebnou správou v Žiline,
II, posl. dra Fencika min. školství a národní osvěty o umístění ruské státní obecné školy v Užho-
rodě,
III. posl. Esterházyho min. vnútra o pronásledovaní a šikanovaní členov spojených strán kra-
jinskej kresťanskosocialistickej a maďarskej národnej v okrese Kráě. Chlumec,
IV. posl. Jobsta min. vnitra o potupení německého jazyka na potvrzení státní policejní expositury
ve Volarech ze dne 7. ledna 1938,
V. posl. Jobsta min. vnitra o nenáležitém jednání státního policejního úřadu ve Volarech,
VI. posl. inž. Künzla min. spravedlnosti o útocích opavského státního zastupitelství proti sudet-
skoněmecké straně, předseda Konrád Henlein,
VII. posl. Hollubeho min. vnitra o nenáležitém chování správce expositury státní policie v Novém
Městě pod Smrkem, Stanislava Fialy,
VIII. posl. dra Neumana, dra Klapky, Bergmanna, dra Fatejdla a Richtra vládě o zřízení okres-
ního úřadu v Horažďovicích,
IX. posl. Bergmanna, dra Patejdla, Zeminové a dra Neumana min. železnic o dopravních nedo-
statcích v Brandýse n. Labem.
1258/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
ministrovi železníc
vo veci obchádzanie nariadenia o dovolen-
kách pre zamestnancov železničnou staveb-
nou správou v Žiline.
Železničná stavebná správa v Žiline tento raz
pracovala nepretržite aj cez zimu. Robotníctvo,
ktoré bolo prijaté ešte na jar 1937, pracovalo do-
nedávna v nádeji, že už nebude prepustené na jar
1938 a to tým viac, keď má stavebná správa do-
statok práce.
22. februára 1938 prijala stavebná správa ďal-
ších asi 30 robotníkov, ktorí boli následkom ob-
medzenia práce prepustení v jeseni 1937. Ako sa
neskoršie ukázalo - toto prijatie bolo len na to,
aby stavebná správa mohla prepustiť tých robot-
níkov, ktorí pracovali aj cez zimu, aby nedosiahli
jednoročné nepretržité zamestnanie, následkom
čoho by si mohli činiť nárok na 6dňovú platenú
dovolenku.
Hneď na to 24. februára 1938 stavebná správa
v Žiline skutočne prepustila vyše 20 robotníkov
pred doplnením jednoročného nepretržitého za-
mestnania, - medzitým však prijala do svojich
služieb niekoľko iných robotníkov.
Stavebná správa toto prepúšťanie starých ro-
botníkov a prijímanie iných bude maskovať sociál-
nymi dôvodami, ako na príklad, že tým dala prí-
ležitosť pracovať aj iným, atď.
Skutočnosť je však tá, že stavebná správa teraz
na jar prepustila tých robotníkov len preto, aby
nedosiahli jednoročné nepretržité zamestnanie, z ti-
tulu ktorého mohli by si činiť nárok na platenú
dovolenku a pod. Stavebná správa sa tak vyhla
plneniu aj tých minimálnych povinností voči ubie-
deným robotníkom, ktoré jej predpisujú nariade-
nia a zákony našej republiky.
Pýtam sa preto pána ministra:
a) ako sa toto pokračovanie stavebnej správy
srovnáva a hlásaným demokratickým a sociálnym
režimom našej republiky?
2
b) Či je ochotný vinníkov vziať na zodpověd-
nost?
V Prahe dňa 3. marca 1938..
Suroviak,
dr Sokol, Šalát, Slušný, Dembovský, Turček,
Schwarz, Kendra, Florek, Drobný, Haščík, Brody,
dr Pješčak, dr Wolf, dr Tiso, Sivák, Sidor, dr Pru-
žinský, Longa, Hlinka, Čavojský.
1258/II (překlad).
Interpelace
poslance dr. Š. A. Fencika
ministrovi školství a národní osvěty
o umístěni ruské státní obecné školy
v Užhorodě.
1. Rodičovské sdružení při státní ruské obecné
škole v Užhorodě přes 10 let usilovalo, aby mi-
nisterstvo školství a národní osvěty vystavělo no-
vou školní budovu na pravém břehu řeky Úže
v Užhorodě. Na levém břehu řeky Úže jest na 700
školních dětí pouze jedna školní budova s 9 škol-
ními místnostmi, z nichž 3 jsou od r. 1925 zabrány
pro českou státní obecnou školu. Ruská škola,
která má na 20 tříd pouze 6 vlastních školních
místností, byla nucena najmouti si ještě v rozlič-
ných částech města 6 místností, neodpovídajících
zdravotním požadavkům. V téže době všechny jiné
národnosti kromě ruské mají pro své děti slušné
školní místnosti. Pro školní mládež české, sloven-
ské, židovské a dokonce cikánské národnosti byly
vystaveny moderní školní budovy.
2. Rodičovské sdružení při zmíněné ruské státní
obecné škole v Užhorodě podávalo v těchto 10
letech žádosti a usilovalo, aby ministerstvo škol-
ství a národní osvěty poskytlo podporu na stavbu
školy na pravém břehu řeky Úže, aby se tam
mohlo vyučovati 220 dětí tam bydlících. V r. 1935
ministerstvo školství a národní osvěty poukázalo
510. 000 Kč s tím, aby na budovu slovenské státní
obecné školy bylo přistavěno druhé patro, ve kte-
rém by byly školní místnosti pro státní ruskou
obecnou školu na pravém břehu řeky Úže v Užho-
rodě. Na jaře r. 1937 bylo započato s nástavbou
a nyní jsou školní místnosti již připraveny k uží-
vání. Neočekávaně Slovenská matice, Slovenská
liga a vedoucí slovenští činitelé v Užhorodě podali
protest proti tomu, aby nové školní místnosti byly
poskytnuty ruské škole. Pod tímto nátlakem mi-
nisterstvo školství a národní osvěty změnilo své
původní rozhodnutí a nařídilo, aby nově zbudované
místnosti byly odevzdány slovenské měšťanské
škole, která do té doby samostatně neexistovala.
Do letošního roku byla jen jediná československá
měšťanská škola, která byla v krásně zařízených
místnostech bývalé maďarské měšťanské školy na
nábřeží Roškovičově. Tak ruská státní obecná
škola znovu zůstala bez místností a jest nucena
pracovati s večerními směnami v budově, kterou
si vypůjčila od židovské cirkevní Školy na ulici
Rákóczyho.
3. Odnétí školních místností ruské statní obecné
škole v Užhorode hluboce pobouřilo a poburuje
rodiče ruských detí a ruskou veřejnost hlavního
města Podkarpatské Rusi. Užhorodu. Ruské děti
nemají své školy na pravém brehu řeky Uže, a
ruští rodiče jsou uražení ve svých lepších citech,
jejich diesítiletá práce a úsilí vedlo k tomu, že
z jejich práce měli užitek jiní, potrebami ruských
detí bylo pohrdnuto ve prospech dětí druhé národ-
ností a tím, že jim byla odňatá škola pro ně po-
stavená, byla vyjadrená neochota přihlížeti k po-
trebám a požadavkům původního ruského obyva-
telstva země. Tento nespravedlivý a protidemo-
kratický pomer k ruskému obyvatelstvu hlavního
mesta Podkarpatské Rusi, Užhorodu, podkopáva
prestíž vlády a ministerstva školství a národní
osvety a ubíjí důvěru ve vyšší orgány vlády
v republice.
I. Ví pan ministr, že částka 510, 000 Kč, kterou
poukázalo ministerstvo školství a národní osvety,
byla určená na stavbu místností pro ruskou statní
obecnou školu v Užhorode, ve kterých měly bytí
umístěny třídy pro deti bydlící na pravém brehu
řeky Uže?
II. Z jakého důvodu podepsal pán ministr zmenu
původního rozhodnutí ve prospech slovenské mě-
šťanské školy v Užhorode, která do té doby ne-
existovala a odňal ruskému obyvatelstvu školní
místnosti pro ně určené?
III. Nepovažuje pán ministr za nutné neprodlené
dáti průchod spravedlnosti a vrátiti odňaté míst-
nosti ruské statní obecné škole v Užhorode?
IV. Nepovažuje pán ministr za svou povinnost
pohnati k odpovědnosti ty zástupce vlády na Pod-
karpatské Rusi, kteří svou zaujatostí působí roz-
kol v obyvatelatvu Podkarpatské Rusi a podkopá-
vají základy demokracie a prestíž statní moci?
V P r a z e dne 26. února 1938.
Dr Fencik,
Trnka, dr Dominik, Zvoníček, dr Holota, Jaross,
dr Korláth, Szentiványi, dr. Szüllö, Petrášek, A.
Nitsch, dr Porubszky, Esterházy, Smetánka, Kut,
inž. Schwarz, dr Branžovský, Ivák, Gajda, dr
Pješčak, Brody.
1258 III. (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi vnútra
o prenasledovaní a šikanovaní členov spoje-
ných strán krajinskej kresťanskosocialis-
tickej a maďarskej národnej v okrese
Kráľ. Chlumce.
8
Pane minister vnútra!
Pred nedávnom objavila sa i v niektorých vlád-
nych listoch zpráva, že propaganda českosloven-
ského cudzineckého ruchu bude účinnejšie praco-
vať s heslom, že "Československo je vlasťou mie-
ru, jiľudu a demokracie. " Zaiste s vedomím a sú-
hlasom vlády chcú inštitúcie cudzineckého ruchu
takýmto zvučným heslom prilákať sem cudzincov,
avšak tu by bolo v prvom rade povinnosťou vlády
postarať sa o to, aby cudzincov, ktorí sa sem od-
važujú s dôverou v tunajšie mnohosľubné pomery,
nepostihlo trpké sklamanie.
My, ktorí sa môžeme chlubiť tým, že sme men-
šinou republiky Československej, to je druho- a
treťoradými občanmi tohoto štátu, vieme veľmi
dobre, čo sa tu má rozumeť "mierom, kľudom a
demokraciou. " I predmet tejto interpelácie má
vydať svedectvo o tom. Na vonok je tomu naozaj
tak, že mier, kľud a demokracia je tým súhviez-
dím, ktoré žiari s oblohy republiky, skutočnosť
však ukazuje, že úradný teror, prehnaná strohosť
cenzúry----------a našepkávanie sú tie prostriedky,
ktorými sa okliešťujú práva slobody a dusia všetky
prejavy hnutia opozdeného, o čom musí vláda bez-
podmienečne vedeť. Je chyba a hriech, že to ne-
trestá, a je ešte väčší hriech, jestliže nemá o tom
vedomosti, lebo z toho možno dovodzovať na zá-
ludnosť - - - celého administratívneho sy-
stému.
Nižšie uvedené prípady sú krivdy, spáchané iba
v užšom kraji, lebo dnes sotva sa kto odváži
úprimne odhaliť krivdu, ktorej sa dopustil úrad na
ňom, keďže dobre vie, že sa tým vydáva novým
úradným šikánam a prenasledovaniam. Za dneš-
ného prekypujúceho byrokratizmu, kde každý ži-
votný prejav môže mať v zapätí úradný zákrok,
nesmieme sa tomu ani čudovať.
Na jar r. 1937 spojené strany krajinská kresťan-
sko-socialistická a maďarská národná poriadaly
členské konferencie, pri čom dbaly predpisov zá-
konov a nariadení. Pre tieto konferencie zahájil
tamojší okresný úrad, použijúc k tomu svojho za-
mestnanca Kŕča, bez akéhokoľvek zákonného a
právneho podkladu opravdovú štvanicu proti ta-
mojším miestnym predsedom a členom strany, ku
ktorej práci našiel ku všemu ochotný nástroj
v osobe četníckeho strážmajstra Ilesika. Tento
spolu so strážmajstrom Lankom a námestkom
četníckeho veliteľa v Strede nad Bodrokom tak-
mer verejne podporuje záujmy agrárnej strany,
ačkoľvek prvou a najdôležitejšou povinnosťou
štátnych zamestnancov je nestranná objektivita.
Krikľavé prípady prenasledovania, ku ktorým
došlo oproti členom spojených strán., sú tieto:
Po pravidelnej členskej konferencii, konanej vo
februári 1937 v Strede n. Bodrogom, previedlo
retnictvo vyhľadávanie a tamojší námestník čet-
níckeho veliteľa upozornil predsedu miestnej sku-
piny Michala Gajdoša, aby nepodporoval našu
stranu, lebo že on i jeho rodina bude mať z toho
škodu. Ač priebeh členskej konferencie bol pravi-
delný, četníctvo preca podalo oznámenie.
Na členskej konferencii, konanej tiež vo feb-
ruári v Bodrogszőgu bol náhodou prítomný istý
člen strany agrárnej. Za to bol tajomník našej
strany odsúdený na 8 dní väzenia a len amnestiou
unikol tomuto bezdôvodne ťažkému trestu.
V apríli 1937 konala strana členskú konferen-
ciu v Borši. V nasledujúcom sviatočnom dni čet-
nicky strážmajster Ilcsik odvádzal ľudí, ktorí išli
do kostola, na obecný dom a tam ich vypočúval.
Bývalého člena agrárnej strany Jána Kocsisa
chcel rôznymi šikánami pohnúť k tomu, aby vy-
stúpil z našej strany a vrátil sa do strany agrár-
nej. Četníci okrem toho každému v Borši vyhro-
žovali, že im odoberú legitimácie pre menší po-
hraničný styk, jestliže vstúpia do našej strany.
Po členskej konferencii, konanej 18. apríla
v Malej Bare, strážmajster Ilcsik dvakrát pred-
volal a vypočúval predsedu miestnej organizácie
Ludvika Troju, ačkoľvek z ničoho nemohol byť ob-
viňovaný.
Toho istého dňa odpoludnia poriadala naša stra-
na členskú konferenciu v Černochove, po ktorej
četníci vypočúvali všetkých miestnych obyvateľov
a Jána Kásu večer v 9 hodín vytiahli z postele,
ako keby bol spáchal nejaký zločin.
Dňa 6. mája četnícky strážmajster Kákonyi
držal konferenciu v Bolyi pohromade oproti všet-
kým zákonným ustanoveniam do 11. hodiny v noci
a potom ju rozpustil.
Po členskej konferencii, konanej dňa 11. mája
v Ladmovciach zahájilo četníctvo vyhľadávanie a
učinilo bez akejkoľvek príčiny oznámenie. Obyva-
teľom obce a ich družstvu vyhrožovali rôznymi
újmami, jestliže sa opovážia podporovať našu
stranu.
To isté stalo sa v obciach Kaponyi a Malom
Kevežde, kde četnícke šikány boly na dennom po-
riadku.
Ostatné strany môžu v okrese Kráľ. Chlumec
nerušene konať svoje konferencie, ba na pr. v Čope
nebola vznesená námietka ani proti tomu, keď
schôdza strany agrárnej mala sa konať vo škole.
Stranícke chovanie, podobné četníctvu, dáva na-
javo tiež okresný úrad v Kráľ. Chlumci. Dr Krč,
ktorý vybavuje veci trestné, docela verejne pre-
javuje, že chce hnať vodu na mlyn strany agrár-
nej. Okrem toho protokoly dáva písať iba v ja-
zyku štátnom a nedá ich preložiť do maďarčiny,
praje-li si to niekto. Svedkov predvoláva na pojed-
návania v dobe najpernejších prác, trovy im ne-
nahradí, čím spôsobí im veľké škody.
K tomu všemu netreba komentára, lebo popísané
skutky sú klasicky krikľavými prípady prenasle-
dovania politického. Ako sa môžu diať takéto ne-
zákonnosti "vo vlasti mieru, kľudu a demokra-
cie", na to očakávam odpoveď od pána ministra.
Tážem sa tedy:
1. Či hodláte zahájiť energické vyšetrovania
v uvedených prípadoch?
2. Či hodláte administratívnych a četníckych
orgánov, ktorí svojej úradnej moci zneužili, pre-
ložiť z okresu Kráľ. Chlumec do Čiech a na Mo-
ravu a pritom ich disciplinárne potrestať?
3. Či ste ochotný a ako hodláte postarať sa
o to, aby nabudúce k takýmto a podobným prena-
sledovaniam nedochádzalo?
4. Či ste konečne ochotný túto interpeláciu
i s vašimi trestnými príkazmi a prohibitívnymi
opatreniami dať prostredníctvom československej
tlačovej kancelárie uverejniť v prvom rade v lis-
4
toch vládnych a mimo toho i vo všetkých ostat-
ných listoch v republike?
V P r a h e dňa 17. februára 1938.
Esterházy,
Szentiványi, A. Nitsch, Jaroas, dr Sziillo, dr Ho-
lota, Eundt, Sandner, dr Kellner, inž. Lischka,
dr Peters, Jobst, Wollner, Stangl, inž. Kunzel,
Illing, dr Rosche, Jäkel, inž. Richter, Petrášek,
dr Porubszky, dr Korláth.
1258/IV. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o potupení německého jazyka na potvrzení
statni policejní expositury ve Volarech
ze dne 7. ledna 1938.
Dne 7. ledna 1938 vydala státní policejní expo-
situra ve Volarech paní Gustě Blochlové toto po-
tvrzení v německém překladu:
"Státliche polizeiexpositur in Wallern.
Bestátigung
leh bestatige das Erhaltung allen Schriften
welche bei mie werend Hausuntersuchung ein-
zichen waren, aber ohne: 1 Riesepas auf die
Nahme Gusti Blöchl 2 Hefte lieder "wier Maschie-
ren" Schriften No 1, 3, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 23,
1, 2, 3, 4, 13, 16, 27, 30. Wallern am 7. I. 1938. "
Takovými potvrzeními se naprosto nevyhovuje
ustanovením jazykového nařízení, neboť jejich
zněni nejen odporuje pravidlům německého ja-
zyka, nýbrž jest přímo nesrozumitelné. Takový
překlad se rovná potupení německého jazyka.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti výše
vytýkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
u státní policejní expositury ve Volarech byly za-
městnány síly, které jsou kvalifikované i pro ně-
mecký jazyk?
V P r a z e dne 26. února 1938.
Jobst,
Hollube, Obrlik, Jäkel, Knorre, dr Zippelius,
E. Köhler, inž. Lischka, Gruber, dr Hodina, inž.
Richter, Birke, Sandner, Stangl, Fischer, Nickerl,
Illing, Axmann, Hirte, May, Kundt.
1258/V. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o nenáležitém jednání státního policejního
úřadu ve Volarech.
Dne 31. ledna 1938 provedl u paní Gusty Bloch-
lové ve Volarech přednosta volarské státní poli-
cejní expositury dr Bycan, se 4 tajnými policisty
a 3 četníky s nasazeným bodlem domovní pro-
hlídku. 62letá matka paní Blochlové se tak ulekla
této policejní pohotovosti, která se dostavila do
bytu, že dostála srdeční křeče a zhroutila se. Paní
Blöchlová chtěla zavolati lékaře, ale státní policie
jí v tom zabránila. Teprve s pomocí sousedů se
podařilo povolati pana dr Sterze, který chtěl také
vyšetřiti tuto stařenu. Ale vyšetření zamezila
státní policie tím, že se jeden policista postavil
přede dveře sousedního pokoje s odůvodněním,
že musí býti přítomen při vyšetření. Dr Sterz
potom odmítl provésti vyšetření, poněvadž v pří-
tomnosti muže nesmí prý vyšetřovati ženu.
Jednání státních policejních orgánů nejen od-
poruje všem zásadám slušnosti a lidskosti, nýbrž
příčí se i předpisům, podle kterých jest povinností
policejních orgánů zdvořile se chovati ke státním
občanům.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zavésti kárné
řízení proti těmto členům volarské státní policejní
expositury?
V Praze dine 26. února 1938.
Jobst,
Hollube, Obrlik, Illing, Gruber, Jakel, Stangl,
inž. Lischka, E. Köhler, dr Hodina, Birke, Sandner,
inž. Richter, Fischer, Nickerl, Kundt, F. Nitsch,
Sogl, Axmann, Rösler, May, Knorre, Hirte.
1258 VI. (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Kiinzla
ministrovi spravedlnosti
o útocích opavského státního zastupitelství
proti sudetskoněmecké straně, předseda
Konrád Henlein.
Státní zastupitelství u krajského soudu v Opavě
podalo na dr Huberta Preibsch* žalobu pro přečin
5
rušení obecného míru podle zákona na ochranu
republiky a pro přečin urážky presidenta repub-
liky podle § 11, č. 2, trestný podle § 14, č. 1 zá-
kona na ochranu republiky se zřetelem k § 267
trestního zákona, a na dr Roberta Jonage pro pře-
stupek podle § 17., 36 zákona ze dne 15. listopadu
1867, č. 134 ř. z., pro přečin schvalování trestních
činů podle § 16, č. 1 zákona na ochranu republiky,
trestný podle § 16, č. 1 zákona na ochranu repub-
liky se zřetelem k § 267 trestního zákona.
V odůvodnění žalobního spisu se uvádí:
"Dr Hubert Preibsch jest za sudetskoněmeckou
stranu členem zemské správy v Brně, za. tuto
stranu také přísedícím zemského výboru, členem
zemské školní rady a Středomoravských elektrá-
ren. Jest radikálního smýšlení a čilý pracovník
v sudetskoněmecké straně. Dr Preibsch se stará
o 2 děti a ženu.
Dr Jonáš není snad organisován v sudetskoně-
mecké straně, ale sympatisuje s ní a byl členem
německé národně socialistické strany dělnické, až
ji úřady rozpustily. Jest ve Vítkově znám jako
osoba nanejvýš zaujatá proti všemu českému a
netají se svým velkoněmeckým smýšlením. Pečuje
o ženu a má zaopatřenou dceru.
To bylo nutno předeslati k objasněni subjektů ní
stránky žalovaných trestních činů. "
Z toho jest zřejmo, že veřejný žalobce jest
ochoten spíše přičítati obžalovaným trestné činy
proto, že jsou členy nebo činovníky sudetskoně-
mecké strany, než kdyby jimi nebyli. Veřejný ža-
lobce jest podle ustanovení trestního soudního
řádu úřadem, který jest vázán zákonem a není
oprávněn zatahovati politické zásady do posuzo-
vání, jsou-li některé věci trestné či nikoliv. Soud
zase jest podle § 98 ústavní listiny nezávislý a
výše uvedené odůvodnění opavského státního za-
stupitelství jest tedy nezákonným pokusem ovliv-
nit soud politickými důvody.
Tážeme se tedy:
1. Ví pan ministr o vytýkaném stavu věci?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby účinně zne-
možnil zatahování zásad politického posuzování
do trestního soudnictví?
V Praze dne 26. února 1938.
Inž. Kiinzel,
inž. Richter, dr Hodina, Obrlik, Jobst, Jäkel,
Gruber, Birke, Hollube, Stangl, Kundt, F. Nitsch,
Sogl, Rösler, May, Knorre, Hirte, Nickerl, inž.
Lischka, E. Köhler, dr Zippelius, Sandner.
1258/VII. (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi vnitra
o nenáležitém chování správce expositury
státní policie v Novém Městě pod Smrkem,
Stanislava Fialy.
Ve své odpovědi ze dne 2. 2. listopadu 1937, tisk
č. 1142/XI, prohlásil pan ministr, že obvinění, že
se poslední dobou množí oprávněné stížnosti na
nenáležité úřadování u státní policejní expositury
v Novém. Městě pod Smrkem, nejsou doložena a že
jejich důvodnost nebyla potvrzena úředním še-
třením.
Interpelanti. jsou tedy nuceni panu ministrovi
jednak vypočítati řadu stížností na úřadování
státní policejní expositury v Novém Městě pod
Smrkem, jednak oznámiti nové přehmaty správce
této expositury.
1. Dne 25. prosince 1936 nařídil Almě Horní-
kové, která jest zaměstnána v Rychnově v Sasku,
celní úředník v Heřmanicích, aby šla na celní
úřad a po dvorhodinrém čekáni ji vyzval úředník
policejní expositury v Novém Městě pod Smrkem,
aby šla na nádraží, zatkl ji a odvedl k okresnímu
soudu ve Frýdlante. Než odjeli do Frýdlantv, tázal
se jí tento úředník, má-li u sebe peníze: díla mu
jednu marku, úředník peníze proměnil, koupil
jízdenku a vrátil jí 5 Kč. Potom musila nastoupiti
do voru na zavazadla a tak musila jako zatčená
sama zaplatiti svou cestu k soudu.
2. V únoru 1937 požádali Herbert a Lina Wild-
nprové z Jindřichovic č. 33, 2 státní policejní pxpo-
situru v Novém Městě pod Smrkem, aby jiní vy-
dala pohraniční průkaz a odůvodnili svou žádost
takto: Otec Herberta a Líny Wildnerových, Erich
Walter bydlí ve Volkersdorfu v Německu, jest
100% ní válečný invalida, matka postonává, bratr
jest rovněž invalidou a proto potřebuje rodina
podpory ve svém malém hospodářství. Ačkoliv to
uvedli, byl Herhertovi a Lině Wildnerovým, kteří
jsou oba bez zaměstnání, odepřen pohraničí!
průkaz, aniž byly udány důvody.
8. Interpelanti odkazují na interpelaci poslance
. J. Jakla ze dne 10. května 1937, tisk č. 918/XX,
na kterou byla dne 4. září 1937, tisk 1075/X dána
tato odpověď": "Zákroky intervenujícího úředníka
nebyly odůvodněny a bylo v tom směru učiněno
potřebné opatření. "
Jde o správce státní policejní expositury v No-
vém Městě pod Smrkem,
4. Odkazujeme na interpelaci poslance G. Obr-
lika ze dne 27. prosince 1937, tisk 1199/VII, ve
které byl uveden případ Šelmy Frankové z No-
vého Města pod Smrkem, Schillerova ulice.
Připomenuvše tyto případy, ze kterých jest
zřejmo, že jistě byla odůvodněna poznámka, že
se množí stížnosti na úřadování policejní exposi-
tury v Novém Městě pod Smrkem, oznamují inter-
pelanti panu ministrovi další případy nenáležitých
úředních výkonů aktuára Fialy od státní policejní
expositury v Novém Městě pod Smrkem.
1. Dne 14. října 1937 se konala na střelnici
v Novém Městě pod Smrkem schůze sudetsko-
německé strany, kterou aktuár Stanislav Fiala
z Nového Města pod Smrkem pro jednu řečníkovu
poznámku rozpustil. K rozpuštění došlo tak náhle,
že to všechny přítomné úplně překvapilo: Vládní
zástupce vyskočil, hodil šavli i s pochvou na stůl,
prohlásil schůzi za rozpuštěnou a hrozil, že užije
zbraní, nebude-li ihned vyhověno jeho rozkazu,
ačkoliv se nikdo nepřipravoval odporovati jeho
nařízení. Přišli četníci, kteří vyklizovali dvoranu
klidně a; šetrně. Aktuár Fiala však stále volal
k zástupu: "Ven! Ven!"
6
Je úplně zřejmo, že aktuár Fiala chovaje se
takto porušil svou povinnost, která mu jest ulo-
žena článkem zákona ze dne 14. července 1927,
č. 125 Sb. z. a n" aby hájil své důstojnosti odpo-
vídající jeho veřejnému postavení, aby se ke kaž-
dému slušně choval a ve svém oboru působnosti
stranám podle možnosti vycházel vstříc.
2. Dne 2. října 1937 se konalo v Jindřichovicích
v okrese frýdlantském shromáždění sudetskoně-
mecké strany, na kterém bylo 250 lidí a na němž
byl poslanec F. Hollube, Aktuár St. Fiala toto
shromáždění rozpustil a hned po rozpuštění nabá-
dal četnictvo, aby místnost bezohledně vyklidilo.
Vystoupil na židli, činil posunky a křičel, takže
jen poslanci dlužno děkovati, že nebyla způsobena
panika.
3. Dne 9. února 1938 se konala v hostinci
"Kreuzmann" ve Wünschendorfu měsíční schůze
sudetskoněmecké strany podle § 2 a contrario
shromažďovacího zákona. Krátce před 9. hodinou
se tam dostavil aktuár Fiala se dvěma dalšími
policisty, kontroloval schůzi a rozpustil ji s tímto
odůvodněním:
a) poněvadž při vchodu do hostinské místnosti
nestáli pořadatelé;
b) poněvadž na jedné pozvánce byl pozvaný
uveden bez křestního jména a
c) poněvadž se schůze konala v místnosti hos-
tince.
Po rozpuštění oznámil aktuár Fiala, že každý
musí zaplatiti svou útratu a že místnost musí býti
vyklizena do 5 minut, jinak že užije násilí. Potom
aktuár Fiala ještě jednou zvolal na účastníky
schůze, aby opustili místnost a užil zase slova
"násilí". Účastníkům schůze nebylo takto možno
zaplatiti svou útratu, a proto hostinský utrpěl
značnou škodu.
I z těchto případů je zřejmo, že aktuár Sta-
nislav Fiala od státní policejní expositury v No-
vém Městě pod Smrkem nekoná svých povinností,
jež jsou mu uloženy článkem 4 zákona č. 125/1927
Sb. z. a n.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vylí-
čené případy a to tak, aby přezvědnou osobou ne-
byl jen správce státní policejní expositury v No-
vém Městě pod Smrkem, aktuár Stanislav Fiala?
Z. Jest pan ministr ochoten zavésti kárné řízení
proti aktuárovi St. Fialoví z Nového Města pod
Smrkem?
V Praze dne 25. února 1938.
Hollube,
Gruber, Fischer, inž. Peschka, Obrlik, Jäkel,
Stangl, Jobst, F. Nitsch, Axmann, inž. Richter,
Sogl, dr Peters, Illing, Knöchel, Hirte, May, inž.
Králíček, E. Köhler, dr Rosche, inž. Schreiber.
1258/VIII.
Interpelace
poslance Dra Neumana, Dra Klapky,
Bergmanna, Dra Patejdla a Richtra
vládě
o zřízení okresního úřadu v Horažďovicích.
Město Horažďovice spolu s ostatními venkov-
skými obcemi soudního okresu horažďovického se
od let domáhá, aby v městě Horažďovicích byl
zřízen okresní úřad.
Město Horažďovice spolu s venkovskými obcemi
soudního okresu horažďovického odůvodňuje svůj
požadavek těmito skutečnostmi:
Soudní okres horažďovický čítá 18. 820 obyva-
telů, kteří jsou usídleni v 51 obcích a 3 osadách.
Některé z těchto obcí jsou velice vzdáleny od
sídla nynějšího okresního úřadu; tak na příklad
Kotouň 34. 3 km, Kvášňovice 81. 1 km, Vlkonice
29. 3 km. Hradešice 26. 3 km, město Rábí 25. 8 km a
samo město Horažďovice 17. 3 km. Spojení ven-
kovských obcí soudního okresu horažďovického
s městem Strakonicemi není (kromě obcí ležících
na trati) přímé a vyhovující.
Návštěva okresního úřadu ve Strakonicích vy-
žaduje celého dne, čímž vznikají občanstvu značné
ztráty nejen na hotových výlohách, ale hlavně na
ztrátě času.
Je samozřejmě, že okres složený z 54 obcí vy-
žaduje nejen návštěvy okresního úřadu se strany
občanstva, ale i úřednici sami musí za účelem
řízení dojížděti do vzdálených obcí, což jistě i po
stránce finanční přichází pro státní pokladnu
v úvahu.
Značná rozloha politického okresu strakonic-
kého, skládajícího se ze 153 obcí a 54, osad je také
na úkor řádnému a rychlému úřadování.
Horažďovice jsou ode dávna přirozeným hospo-
dářským střediskem všech okolních obcí nejen ze
soudního okresu horažďovického, ale i z přilehlých
krajů okresu sušického, plánického, blatenského a
strakonického.
Kromě železničního uzlu ve stanici Horažďo-
vice-Babin, spojujícího obec Horažďovice na tři
různé strany, jsou veškeré okolní obce spojeny
s Horažďovicemi přímými silnicemi. Již dávno se
proto město Horažďovice domáhá zřízení politic-
kého okresu horažďovického, jehož naléhavá po-
třeba objevila se nejvíce po r. 1928, kdy byl zrušen
zastupitelský okres horažďovický; okresní úřad
strakonický je prací tak přetížen, že nemůže včas
vyřizovati svoji agendu a průtahem vznikají stra-
nám nedozírné škody.
Soudní okres horažďovický jest důležité území
poblíž státních hranic.
Zřízení okresního úřadu v Horažďovicích by
nemálo přispělo nejen k rychlému a pravidelnému
úřadování, ale i značným úsporám jak se strany
občanstva, tak se strany státu.
Město Horažďovice jest v zájmu občanstva
okresu ochotno přinésti této věci všemožnou pod-
poru a to jak morální, tak po stránce věcné, pokud
se týče opatření vhodných místností ve středu
města pro úřadováni.
Podepsaní táží se proto vlády:
7
Jest vláda ochotna zřídit okresní úřad v Ho-
ražďovicích?
V P r a z e, dne 9. března 1938.
Dr. Neuman, dr Klapka, Bergmann, dr Patejdl,
Richter,
Zeminová, Stejskal, Jenšovský, Bátková-Žáčková,
dr Lukáč, Tykal, Lanc, Polívka, David, Netolický,
Šmejcová, F. Langr, Mikuláš, dr Stránský, Hatina,
Tichý, Fiala.
1258/IX.
Interpelace
poslanců Hugo Bergmanna, Dra Patejdla,
Fr. Zeminové a Dra Neumana
ministru železnic
o dopravních nedostatcích v Brandýse
nad Labem.
Přes to, že na autobusové trati Praha-Brandýs
n. Labem-Stará Boleslav byly zavedeny časté
spoje, nevyhovuje jízdní řád této trati potřebě ob-
čanstva zejména v hodinách ranních a večerních.
Autobusy jsou značně přeplňovány již v Praze
na Poříčí, takže na dalších stanicích nelze již
cestující přibírati a pokud se tak přece děje,
vzniká zde nebezpečí pro řidiče a cestující a lze
mluviti o velkém štěstí, že dosud zde nedošlo k ne-
štěstí nebo katastrofě.
Podobná situace jeví se i v Brandýse n. L.,
neboť autobusy bývají přeplněny již ve stanicích
výchozích, Mladé nebo Staré Boleslavi.
Řada cestujících, kteří se do vozu nedostali, po-
užívá pak soukromých dopravnách prostředků a
tím ucházejí příjmy podniku státnímu. Na této
vysoce frekventované trati bylo by nutno použí-
vati velkých autobusů, aby vyhověno bylo potřebě
cestujícího obecenstva.
Obecenstvo si dále stěžuje, že jízdné na této
trati je mnohem, dražší než na jiných tratích při
stejném počtu kilometrů, ku př. Praha-Vráno
trať 19. 6 km, jízdné Kč 6. -, Praha-Radošovice
trať 21. 4 km, jízdné Kč 6. -, Praha-Odolená Voda
trať 21. 8 km, jízdné Kč 6. -, Praha-Březí trať
22. 1 km, jízdné Kč 6. -, Praha-Jirny trať 22 km,
jízdné Kč 7. -, Praha-Nehvizdy trať 23 km.
jízdné Kč 7. 50, Praha-Brandýs n. L. trať 21 km,
jízdné Kč 8. -.
Jízdné je zde stejně vysoké, jako do Berouna
(trať 34 km) nebo do Kladna (trať 36 km). Bylo
by tedy účelné přizpůsobit jízdné na trati Praha-
Brandýs n. Labem-Stará Boleslav jízdnému na
tratích ostatních.
Již několikrát upozorňoval Klub čs. turistů na
tyto tarifní rozdíly. I v železniční dopravě stěžuje
si občanstvo na četné nedostatky.
Stále rostoucí nákladní a osobni frekvence vy-
žaduje postavení sedmé koleje ve stanici Brandýs
n. Labem. Odlehčení pražským nádražím bylo by
lze docíliti postavením spojky Mochov-Český
Brod tak, aby cestující ve směru Kralupy n. Vlt. -
Brandýs n. Labem. -Čelákovice-Mochov-český
Brod nemusiti objížděti přes Prahu.
Tento požadavek je společný oběma tangova-
ným okresům a je podepřen ohledy národohospo-
dářskými i strategickými, poněvadž oba okresy trpí
nedostatečným spojením silničním, přes to, že jsou
zde četné posádky.
V nádraží brandýském je zapotřebí rozšířiti
nákladní skladištní rampu, aby mohla sloužiti
i účelům vojenských železničních přesunů.
Závorami chráněný přejezd, který kříží průtah
státní silnice pražské před vjezdem, do stanice,
jest tak silně frekventován pěšími i vozidly, že
při častém posunování vlaků dochází k podlézání
závor, jemuž nelze zabrániti a které hrozí velkým
nebezpečím těžkých úrazů, zejména mládeži po-
spíchající do škol.
Zastávka Brandýs n. Labem (Královice) nemá
žádného přístřeší, kde by se mohlo obecenstvo
uschovati před deštěm, sluncem nebo sněhem.
Z důvodů estetických a mravnostních měly by býti
záchody v nádraží brandýském přemístěny.
Spojení ve směru Čelákovice-Neratovice ve
směru Kralupy-Mladá Boleslav a to oběma
směry, sem i tam, trpí dlouhým čekáním v Bran-
dýse nad Labem, jež trvá 57, 82 a 112 minut
i více.
Příjezdy vlaků od Čelákovic i od Neratovic ne-
vyhovují potřebě školních dětí, aby přišly včas do
školy.
Na trati Čelákovice-Mochov měly by býti za-
vedeny pravidelné ranní a večerní vlaky pro pře-
pravu žactva a dělnictva přímými vlaky do Čelá-
kovic, ku Praze a Brandýsu n. Labem.
Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra
železnic:
1. Jest pan ministr ochoten věnovati v předu
předneseným stížnostem a potřebám svou zvý-
šenou pozornost a zaříditi, čeho jest potřebí?
2. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným,
co v těchto věcech zařídil anebo učiniti hodlá?
V Praze, dne 9. března 1938.
Bergmann, dr Patejdl, Zeminová, dr Neuman,
dr Stránský, dr Lukáč, Babek, Tykal, dr Moudrý,
Uhlíř, Šmejcová, Bátková-Žáčkova, Mikuláš, Tichý,
Lanc, Fiala, Richter, Hatina, David, F. Langr,
dr Kozák.
Původní znění аd 1258/ П.
Интерпелляция
депутата д-ра С. А. Фенцика
Министру школъ и народнаго про-
св-&щен1я