Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 6. zasedání.
1247.
Odpovědi:
I. min. pošt a telegrafu a min. železnic na interp. posl. Knorreho, že jejich podřízené úřa-
dy porušují jazyková práva (tisk 1069, IX),
II. min. železnic a mm. spravedlnosti na interp. posl. inž. Richtra, že úřad traťmistra česko-
slovenských státních drah v Benešově nad Ploučnicí proti zákonu odepřel práci (tisk
1069/XII),
III. min. financí na interp. posl. Dollinga o nepatřičném jednání pohraničního dozorce Cíchy
v Kraslicích (tisk 1139/III),
IV. min. vnitra na interp. posl. dr Köllnera, že orgány státního policejního úřadu v Jáchy-
mově proti zákonu provedly domovní prohlídku a proti zákonu zabavily rozmnožovací
přístroj v okresní úřadovně sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, v Jáchy-
mově (tisk 1062/XXI).
V. min. vnitra na interp. posl. Obrlika o služebních přehmatech státního policejního úřadu
v Liberci (tisk 1062/XXII),
VI. min. železnic a min. veřejných prací na interp. posl. F Nitsche o nechráněných pře-
jezdech přes železnici (tisk 1062/XXI1I)
Vil. mm. financí na interp. posl. Illinga, Wollnera a inž. Peschky o nešvarech při vyměřováni
daní u děčínské berní správy (tisk 1069'II),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Jarosse o poslovenšťovací propagandu
při školních zápisech v obcích Krátké Kesy a Hronská Kamenica (tisk 1062/XXIX).
IX. předsedy vlády na interp. posl. Esterházyho o zabavení novin »Prágai Magyar Hirlap
ze dne 3. října 1937 (tisk 1094/VII),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Korlátha o jazykove praksi u krajského soudu
v Užhorodě (tisk 1135/XI),
XI. min. vnitra na interp. posl. Kosíka a Vallo o protizákonné jazykové praksi okresního
úřadu v Král. Chlumci (tisk 1152/XI),
XII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Sokola a R. Schwarze ve věci nepřístoj-
ného chování Františka Svozila, učitele na státní ludové škole v Helpě (okres Březno
n. H. ) (tisk 1089/VI),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Sídora ve věci nepořádků na státním
učitelském ústavě v Prešově (tisk 1115/I),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora pro konfiskaci »Slovenské pravdy« z 5. pro-
since 1937 (tisk 1165/II),
XV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Petráška ve věci prodloužení pololetních
školních prázdnin na celý týden (tisk 1196/VII),
XVI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Jaši a Hladkého stran zákazu přednášky na téma
»Ideové směrnice socialismus, která měla být přednesena v československém rozhlase
(tisk 1165/VIII).
1247/I (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
a ministra železnic
na interpelaci posl. Knorreho,
že jejich podřízené úřady porušují jazy-
ková práva (tisk 1069/IX).
Československá pošta a československé stát-
ní dráhy jako státní podniky jsou povinny ozna-
čovati své služebny v jazyku státním (§ 1 záko-
na ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. podle
S 129 ústavní listiny, jimž se stanoví zásady jazy-
kového práva).
§ 2 tohoto zákona, který jedná m. j. o zev-
ních označeních služeben v jazyku národní men-
šiny, nevztahuje se na státní podniky (nález Nej-
vyššího správního soudu ze dne 16. září 1924,
č. 15. 755).
Označuje-li poštovní a železniční správa ve
velmi četných místech své služebny i v jazy-
ku německém, činí tak dobrovolně v zájmu za-
chování popřevratové prakse. Předpoklady pro
tento postup v Zábřehu nejsou.
V Praze dne 28. ledna 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
1247/II (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
a ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. inž. Richtra,
že úřad trať mistra československých stát-
ních drah v Benešově nad Ploučnici
proti zákonu odepřel práci (tisk
1069/XII).
Pokud se interpelace týká ministra sprave-
dlnosti, odpovídám takto:
Státní zastupitelství v Litoměřicích učinilo
návrh, aby ve věci, jíž se interpelace týká, bylo
provedeno soudní vyhledávání, které dosud není
skončeno.
Pokud se interpelace týká ministra železnic,
odpovídám toto:
Vytýkaný případ byl administrativně vyše-
třen. V zájmu bezvadnosti a úplnosti posouzení
věci pokládám za vhodné vyčkati ještě výsledků
zmíněného soudního vyhledávání.
V Praze dne 10. února 1938.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
5
1247/III (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Döllinga
o nepatřičném jednání pohraničního do-
zorce Cíchy v Kraslicích (tisk
1139/ III).
Věc, jež je předmětem interpelace, byla vy-
šetřena a zjištěno, že Artur Melzer přijel do
Kraslic dne 2. září 1937 v 6. 32 hodin. Prohlíd-
ka, již vykonal dozorce finanční stráže Cícha od
oddělení finanční stráže v Markhausenu, který
služebně doprovázel vlak z Markhausenu do Kras-
lic, byla provedena v revisní síni celního úřadu
v Kraslicích a trvala celkem 5 minut, takže nelze
mluviti o zbytečných manipulacích nebo úmysl-
ných průtazích resp. o nějakém šikanování, a to
tím méně, že výkon prohlídky byl - podle sou-
hlasné výpovědi přítomných osob - proveden
hladce a bez nesnází. Mezi příjezdem vlaku z
Markhausenu do Kraslic (6. 32) a odjezdem pří-
pojového vlaku na Falknov n. O. (6. 35) jest in-
terval pouhých 3 minut, který ovšem nemohl po-
stačiti k provedení prohlídky a prozkoumání o-
sobních výkazů. Ostatně - jak bylo zjištěno -
neupozornil Melzer ani dozorce Cíchu ani niko-
ho z přítomných celních orgánů celního úřadu
v Kraslicích, že hodlá pokračovati v jízdě tímto
vlakem.
Při prohlídce nalezl dozorce Cícha v aktovce
Melzerově 2 knihy: »Todesstrahl« a »Komuni-
stische Internationale*, o nichž měl pochybnosti,
nejde-li o knihy, jichž rozšiřování je v Českoslo-
vensku zakázáno. Chtěl tuto okolnost zjistiti na-
hlédnutím do příslušného seznamu, ježto však mu
již nezbýval čas k tomu - poněvadž byl povinen
služebně doprovázeti vlak z Kraslic do Klingen-
thalu, jehož odjezd právě nastával (6 hod. 50
min. ) - vzal knihy k sobě. odevzdav stvrzenku
na ně Melzerovi a sděliv mu, že mu knihy po
opětném příjezdu do Kraslic příštím vlakem vrátí,
zjistí-li, že jde o knihy nezávadné. U celního úřa-
du v Markhausenu zjistil na to dozorce Cícha, že
nejde v daném případě o knihy z dovozu a roz-
šiřování v Československu vyloučené, a dovezl
je následujícím vlakem v 7. 19 hod. zpět do Kraslic,
aby je vydal Melzerovi. Tohoto však již na nádra-
ží v Kraslicích nezastihl a odevzdal proto knihy
státnímu policejnímu úřadu v Kraslicích. Melze-
rovi nebyly tedy knihy dozorcem Cíchou zaba-
veny.
K provedení prohlídky byl dozorce Cícha
oprávněn podle ustanovení 3. odst. § 13 celního
zákona č. 114/1927 Sb. z. a n., i když nešlo o osobu
přijíždějící z ciziny, neboť citovaný předpis
opravňuje finanční stráž, aby při výkonu služby
v pohraničním pásmu směla zastavovati osoby.
poradovati předložení osobních průkazů, případné
provésti i tělesnou prohlídku. Poněvadž Melzer
nastoupil do vlaku v těsné blízkosti státní hranice,
totiž ve stanici Zelená Hora, a měl v ruce aktov-
ku, v níž, mohlo býti obsaženo cizozemské zboží,
byl postup dozorce Cíchy odůvodněn.
Z uvedených skutečností plyne, že proti do-
zorci Cíchoví nebylo třeba jakkoli zakročovati.
Rovněž celním orgánům v Kraslicích, kteří na vy-
líčeném případu vůbec nebyli zúčastněni, není
třeba dávati zvláštních pokynu ve smyslu nazna-
čeném v interpelaci.
V Praze dne 10. února 1938.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1247/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr F. Köllnera,
že orgány státního policejního úřadu v Já-
chymově proti zákonu provedly domovní
prohlídku a proti zákonu zabavily roz-
množovací přístroj v okresní úřadovně
sudetskoněmecké strany, předseda Konrád
Henlein, v Jáchymově (tisk 1062 XXI).
Domovní prohlídka v kancelářích místního a
okresního vedení sudetskoněmecké strany v Já-
chymově byla provedena na zákonném podklade
a policejní orgánové, provádějící tuto prohlídku,
se vykázali místnímu vedoucímu strany Bohumí-
ru Vogtovi řádným písemným výkazem příslušné-
ho státního policejního úřadu. Tvrzení, že policejní
orgánové žádali toliko klíče od kanceláře, se
zakládá na mylných informacích. Vedoucí Vogt
byl přímo vyzván, aby prohlídce byl přítomen.
Psací stůl místního jednatele strany Herberta
Viertela byl otevřen s výslovným souhlasem Bo-
humíra Vogta, jenž sám chtěl k tomu účelu povo-
lati zámečníka.
Rozmnožovací stroj byl policejními orgány
prozatímně zadržen k žádosti orgánů finanční
správy, aby mohl býti s hlediska finančních před-
pisů zjištěn jeho nezávadný původ.
Zúčastněné osoby nežádaly za vydání potvi-
zeni o výsledku provedených domovních prohlí-
dek, a proto nebylo potvrzení vydáno; zadrženi
rozmnožovacího přístroje bylo však Vogtovi pí-
semně potvrzeno.
4
Provedení domovní prohlídky, jakož i postup
příslušných policejních orgánů není v rozporu
s platnými zákonnými předpisy.
V Praze dne 2. února 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1247/V (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Obrlika
o služebních přehmatech státního policej-
ního úřadu v Liberci (tisk 1062/XXII).
Provedeným zevrubným úředním šetřením o
případech, jež jsou uvedeny v interpelaci, neby-
lo zjištěno, že postup a zásahy policejního ředi-
telství v Liberci a jeho orgánů byly v rozporu
s platnými předpisy, ani že při těchto případech
zúčastnění policejní orgánové se dopustili ne-
správností.
Pokud specielně jde o incident udavší se dne
21. května 1937 bylo prokázáno, že se pan inter-
pelant vykázal poslaneckou legitimací teprve po
provedeném policejním zákroku, jehož účelem by-
lo zabrániti rušení klidného předvádění zadrže-
ných osob. Zákrok policejního orgánu nevybočil
z mezí.
Rovněž nebylo zjištěno, že by některý z po-
licejních orgánů, kteří byli dne 17. ledna 1937
v kritické době přítomni na chodbě policejní stráž-
nice, byl pronesl inkriminovanou posměšnou po-
' známku. Všichni uniformovaní policejní orgánové,
kteří byli v té době na strážnici, byli ve službě
a byli vesměs opatřeni služebními čísly, takže
bylo možno bezpečně zjistiti jejich identitu.
Vytýkané případy byly policejním ředitel-
stvím v Liberci bezodkladně vyšetřeny s veške-
rou důkladnosti. V prvém případě pan poslanec
výslovně projevil u policejního ředitelství uspo-
kojení s provedeným šetřením.
V Praze dne 2. února 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1247/VI (původní zněni).
Odpověď
ministra železnic
a ministra veřejných prací
na interpelaci posl. F. Nitsche
o nechráněných přejezdech přes železnicí
(tisk 1062/XXIII).
Nehoda na přejezdu v km 1. 1 trati Petrovice
n. D. -Kouty n. D., k níž došlo dne 5. června
1937, jakož i dřívější případy nehod, jichž se
může interpelace týkati, byly podle zevrubného
vyšetření zaviněny vesměs vlastní neopatrností
řidičů silničních motorových vozidel.
Na přejezdech v interpelaci uvedených jest
zajištění bezpečnosti používatelů cest při jejich
náležité obezřetnosti postačující. V Rapotíně jsou
obě křižovatky silnice v úrovni se železnicí opa-
třeny výstražnými značkami, umístěnými na sil-
nici v předepsané vzdálenosti.
Ztížení závor by nevyloučilo - a jak zkuše-
nosti učí, ani nezmenšilo - možnost úrazu na
těchto přejezdech. Podle statistických zjištěn:
vyskytuje se poměrně vyšší počet nehod na pře-
jezdech dráhy chráněných závorami, než na pře-
jezdech nechráněných; řidiči motorových vozidel
buď přímo na závory vjedou, aneb snaží se marně
ještě projeti pod závorami, které se právě sklá-
pějí. K nehodám došlo i na takových přejezdech
které byly v poslední době na zkoušku vybave-
ny nejmodernějším zařízením signalisačním a kde
přes jeho bezvadnou funkci přivodila neopatrnost
řidiče přece střetnuti.
Řidiči autobusů ČSD jsou školeni zejména
s hlediska uložené jim péče o bezpečnost provo-
zu a musí občasnými zkouškami prokazovati jak
smysl pro opatrné vedení stroje, tak náležitou
znalost příslušných bezpečnostních předpisů.
V Praze dne 4. února 1938.
Ministr železnic:
Bechyně, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
5
1247 VII (původní zněni).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Illinga, Wollnera
a inž. Peschky
o nešvarech při vyměřování daní
u děčínské berní správy (tisk
1069/II).
V případě Leopolda Haschka, ředitele měš-
ťanské školy v. v. bytem ve Slavkově, jde o
otázku, zda měly býti za odčitatelně uznány pra-
videlné příspěvky na výživu, jež uvedený na zá-
kladě nálezu krajského soudu v Litoměřicích pla-
til své manželce. Po vyřízení odvolání zůstaly
zmíněně příspěvky neodečteny pouze za léta 1931
a 1932. Jde o otázku, zda právem.
Především nutno konstatovati, že v uvede-
ných letech nebyli manželé rozvedeni a že až
do 15. srpna 1932 bydleli v témže bytě.
Podle § 15, č. 2 zákona o přímých daních
jsou odčitatelný příspěvky, které poskytuje pra-
videlně manžel manželu, který není příslušníkem
(§ 5, odst. 3 a 4 zák. o př. d. ) jeho domácnosti.
Podmínkou však jest, že manželka nežije s man-
želem v téže domácnosti. Ježto poplatníkova man-
želka bydlela až do 15. srpna 1932 společně s
manželem, byla až do tohoto dne příslušnicí jeho
domácnosti a nelze tedy příspěvky v roce 1931
a v roce 1932 do 15. srpna placené uznati za od-
čitatelné.
Naproti tomu příspěvky placené v době od 16.
srpna do 31. prosince 1932 nutno uznati za od-
čitatelné, ježto manželka v té době nebydlela v
domácnosti poplatníkově a byla tedy od něho -
přes to, že manželství nebylo rozvedeno - sku-
tečně trvale odloučena. Proto ukládá ministerstvo
financí současně zemskému finančnímu ředitelství
v Praze, aby dalo příspěvky v době od 16. srpna
do 31. prosince 1932 vyplacené ze základu daně
důchodové na rok 1932 vyloučiti.
K neodečtení těchto příspěvků, jakož i k to-
mu, že I. i II. stolice střídavě poplatníku vyho-
vovala a nevyhovovala, došlo tím. že správnou
skutkovou základnu nebylo lze spolehlivě zjisti-
ti, poněvadž každý z obou manželů tvrdil a sna-
žil se prokázati opak toho. co tvrdil a prokazoval
druhý. Manželka poplatníkova stále totiž tvrdila,
že jest příslušnicí poplatníkovy domácnosti a že
příspěvky jí manželem placené jsou pouze ob-
vyklým poskytnutím peněžních prostředků na ve-
dení domácnosti, mezi manžely obvyklým, kte-
réžto tvrzení bylo podporováno okolností, že k
rozvodu manželství v oněch letech nedošlo. Úřed-
ní potvrzení, na př. potvrzení obecního úřadu,
nemohla vyzníti zcela spolehlivě, poněvadž oba
manželé bydleli ve společném bytě a zjišlování,
měli-li při tom společnou domácnost nebo nikoliv,
bylo zajisté neobyčejně nesnadné. Proto byla I.
i II. stolice nucena rozhodovati bez ohledu na stej-
noměrnost a kontinuitu pro každý rok tak, jak
přávě se oběma stranám průkaz o společném ži-
tí podařil resp. nepodařil.
V Praze dne 31. ledna 1938.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1247 /VIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jarosse
o poslovenšfovací propagandě při škol-
ních zápisech v obcích Krátké Kesy a
Hronská Kamenica (tisk 1062/XXIX).
V obou obcích, o nichž se interpelace zmi-
ňuje - v Krátkých Kesích i v Kamenici n. Hr. -
jsou československé i maďarské ludové školy d
obyvatelé těchto obcí mohou pro své děti zcela
svobodně voliti tu neb onu školu. Ze se tak vskut-
ku bez závad děje vyplývá i z konstatování inter-
pelace, že dosud nebyla sledována se zdarem
snahu o získání žáků jedné školy pro školu
druhou.
Pokud jde v uvedených obcích o agitaci
pro zápis do škol, odkazuji k příslušné části tře-
tího odstavce odpovědi na interpelaci o nesnesi-
telných poměrech na škole v obci Kamenici nad
Hronem, tisk 1050/I.
V Praze dne 8. února 1938.
Ministr školství a národní osvěty.
Dr Franke, v. r.
1247/ IX (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Esterházyho
o zabavení novin »Prágai Magyar Hirlap«
ze dne 3. října 1937 (tisk 1094 VII).
K nedoloženému tvrzení zabavené stati, tý-
kajícímu se zřizování škol, uvádí interpelace kon-
6
krétní případ. Jeho vylíčení však, že totiž z
dvojtřídní ludové školy maďarské v Dunajské No-
vé Vsi byla zřízena nezákonně maďarská jedno-
třídka a nová ludová škola s jazykem českoslo-
venským, neodpovídá skutečnosti. Školská stolice
této římskokatolické školy - jako autonomní
orgán - toliko přeměnila podle práva, daného jí
ustanovením § 18 zák. čl. XXVII: 1907, k žádosti
většiny rodičů školou povinných dětí a se schvá-
lením biskupského úřadu druhou třídu této školy
v třídu s vyučovacím jazykem státním, t. j. česko-
slovenským ve znění slovenském.
Státní školská správa vzala toto opatření
na vědomí. Děti maďarské národnosti, docházející
do římsko-katolické ludové školy v Dunajské No-
vé Vsi, nejsou povinny choditi do třídy, jejíž vy-
učovací jazyk byl změněn.
Se zřetelem k tomu nezavdává příčiny k ně-
jakému opatření ani zákrok státního zastupitelství,
který byl také soudy ve všech instancích přezkou-
šen a potvrzen.
V Praze dne 15. února 1938.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža. v. i.
1247/X (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr Korlátha
o jazykové praksi u krajského soudu v
Užhorodě (tisk 1135/XI).
Jazykový spor. který k interpelaci dal podnět,
vyřízen byl rozhodnutím presidia vrchního soudu
v Košicích, jímž bylo stížnosti vyhověno. K zjed-
nání nápravy stačily tedy opravné prostředky,
které podle jazykových předpisů má strana, jejíž
jazykové právo bylo porušeno, a provedeným
šetřením nebylo zjištěno, že by bylo nutno něco
dále zaříditi.
V Praze dne 9. února 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1247 XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kosíka a Vallo
o protizákonné jazykové praxi okresního
úřadu v Král. Chlumci (tisk 1152/XI).
Bylo učiněno opatření, aby vytknutá závadu
se již neopakovala. Také ostatní slovenské okres-
ní úřady s kvalifikovanou jazykovou menšinou
byly poukázány, aby přesně zachovávaly jazy-
kové předpisy.
V Praze dne 10. února 1938
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1247/XII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr Martina Sokola
a Rudolfa Schwarze
ve věci nepřístojného chování Františka
Svozila, učitele na státní ludové škole
v Helpe (okes Březno n. H. ) (tisk 1089 VI).
Stížnost v interpelaci vznesená na Františka
Svozila byla předmětem úředního vyšetřování.
Nebylo však zjištěno, že by se byl jmenovanť
učitel při státní ludové škole v Helpe dopustil slu-
žebních provinění proti platným předpisům a není
proto důvodu k jeho okamžitému suspendování
nebo pensionování pro nezpůsobilost.
V Praze dne 15. února 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
7
1247/ XIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Karola Sidora
ve věci nepořádků na státním učitelském
ústavě v Prešově (tisk 1115/I).
Paušální výtky interpelace musím odmítnou-
ti, a to tím spíže, když i konkrétní případ poměru
na státním učitelském ústavě v Prešově, jejž
interpelace na doklad svých výtek uvádí, vypadá
ve skutečnosti takto:
Na tomto ústavě studuje nyní 200 žáku, z
nichž z východního Slovenska samého je 158 žáku,
tedy daleko převážná většina.
Podle náboženského vyznání jest na řečeném
ústavě 92 (46%) žáku římskokatolického vyznání
a 45 (22. 5%) žáků řeckokatolického vyznání, 47
(23. 5%) žáků evangelického vyznám augsburské-
ho, 5 (2. 5%) žáků evangelického reformovaného
vyznání, 3 (1. 5%) žáci evangelického vyznání
Českobratrského, 1 (0. 5%) žák československého
vyznání, 6 (3%) žáku židovského vyznání a 1
(0. 5%) žák bez vyznáni.
Pokud jde o počet neprospěvších žáků ve IV.
ročníku jmenovaného ústavu je třeba uvésti:
třída, o niž jde, byla otevřena jako pobočka až
po začátku školního roku. Proto se tam dostali žá-
ci nepřijatí již při přijímacích zkouškách v červnu,
tedy žáci vesměs slabší. Z 11 žáku římskokatolic-
kého vyznání, kteří na konci školního roku propadli
anebo dostali opravnou zkoušku, bylo 9 starých
lepetentů. Z nich 6 přišlo na prešovský ústav z ji-
ných učitelských ústavů: 1 ze státního učitelského
ústavu v Levicích, 1 vyloučený ze stát. učitelského
ústavu ve Spišské Nové Vsi, 2 z řím. kat. mužské-
ho učit ústavu ve Spišské Kapitule, 1 z řím kat.
ženského učitelského ústavu v Levoči, 1 z řím. kat
ženského učitelského ústavu v Trnavě. Tyto mimo-
žádné okolnosti jistě vysvětlují velký počet pro-
padlých žáku. Jestliže 4 z propadlých žáků přešli
na ústav již jako repetenti z ústavů římskokato-
lických, které musili pro neprospěch opustiti, ne-
může býti překvapujícím, když tito neschopní žáci
propadají i na ústavě státním.
Profesorská místa na státních učitelských
ústavech, a tedy i na státním učitelském ústave
v Prešovu, obsazují se konkursem. Působí-li na
tomto ústavě jen jeden profesor Slovák, není to
vinou školských úřadů, ale tím, že se tam o uvol-
něná místa Slováci neucházejí. Nebylo takového
uchazeče ani o místo profesora filosofické prope-
deutiky a jazyka československého, vypsané na
tomto ústavě od 1 září 1937. Dva profesoři Slo-
váci odešli pak v posledních letech na vlastní žá-
dost z tohoto učitelského ústavu na střední školy
Výsledek velmi podrobně provedeného šetře-
ni rozchází se podstatně s údaji interpelace i v
ostatních jejích bodech týkajících se chováni
některých osob učitelských. Zvláště pak nebylo
zjištěno naprosto nic. z čeho by bylo možno sou-
diti na náboženskou zaujatost profesorů nebo na
šikanováni katolického žactva
V Praze dne 16 února 1938
Ministr školství a národní osvěty
Dr Franke, v. r
1247/XIV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Karola Sidora
pro konfiskaci »Slovenské pravdy« z 5.
prosince 1937 (tisk 1165/11).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čís.
277 časopisu "Slovenská pravda« z 5. prosince
1937. zařízené statním zastupitelstvím v Bratisln-
vě, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu
potvrzeno Podané námitky byly zamítnuty. Další
opravný prostředek nebyl podán.
V Praze dne 15. února 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1247/XV.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance August. Petráška
ve věci prodloužení pololetních školních
prázdnin na celý týden (tisk 1196/ VII).
Výnosem ministerstva školství a národní
osvěty č t. 2085'37-I, 1 ze dne 13. ledna 1937 byly
ve školním roce 1936/37 na zkoušku prodlouženy
pololetní prázdniny na národních, středních i od-
borných školách o dny 4.. 5. a 6. února. Zároveň
8
bylo ustanoveno, aby podřízené úřady školní
oznámily, jak se toto opatření na zkoušku učině-
né osvědčilo, zejména v jaké míře bylo použito
těchto prázdnin Školní mládeží k osvěžení.
Výnosem ministerstva školství a národní
osvěty č. j. 159. 663/37-1/1 ze dne 30. listopadu
1937 byly na zkoušku prodlouženy na týchž ško-
lách také pololetní prázdniny ve školním roce
1937/38, a to o dny 4. a 5. února. Aby tímto opa-
třením nebylo vyučování zkráceno, byly přiměře-
né omezeny prázdniny velikonoční a svatodušní.
Zkouška s prodloužením pololetních prázdnin by-
la v letošním roce opakována proto, aby před
konečným řešením této otázky byly získány dů-
kladnější a přesvědčivější zkušenosti. Teprve po
bedlivé úvaze všech skutečností a získaných
zkušeností bude učiněno konečné rozhodnutí o
úpravě prázdnin ve školním roce.
V Praze dne 16. února 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
1247/XVI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci posl. V. Jaši a J. Hladkého
stran zákazu přednášky na téma »ldeové
směrnice socialismus která měla být
přednesena v československém rozhlase.
(tisk 1165/VIII).
Přednášku, o které mluví páni interpelanti,
odmítla vysílat československá rozhlasová spo-
lečnost v odborném rozhlase dělnickém vedena
myšlenkou, aby o choulostivých otázkách, o nichž
přednáška jednala, nebyly zaradovány přednášky
do rozhlasů odborných vůbec (tedy nejen do roz-
hlasu dělnického, ale ani do zemědělského, do roz-
hlasu pro průmysl, obchod a živnosti atd. ). Podob-
ná témata, zaradovaná do odborných rozhlasů, by
totiž podle názoru rozhlasové společnosti svým
výběrem a podáním sotva unikla u průměrného
posluchačstva rozhlasu výtkám stranickosti a kro-
mě toho by bylo obtížné, aby v odborných rozhla-
sech byly takovéto otázky probrány a vysvětleny
v plné své šíři. Z těchto důvodů odmítla rozhla-
sová společnost vysílat i v odborném rozhlase ze-
mědělském rozhovor o ideových směrnicích agra-
rismu. Podle názoru rozhlasové společnosti hodí
se podobné přednášky a rozhovory jen do rozhla-
su všeobecného, který nestranným výběrem,
vhodným podáním a časovým umístěním může
posluchačstvo o takovýchto složitých otázkách
nejlépe a nejspíše poučit.
Za tohoto stavu věcí odpadá odpověď na otáz-
ky, které páni interpelanti předkládají.
V Praze dne 11. února 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
Překlad ad 1247/I.
Antwort
des Ministers für Post- und
Telegraphenwesen
und des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
R. Knorre
wegen Verletzung der Sprachenrechte
durch die ihnen unterstellten Aemter
(Druck 1069/IX).
Die čechoslovakische Post und die čechoslo-
vakischen Staatsbahnen sind als staatliche Unter-
nehmungen verpflichtet, ihre Dienststellen in der
Staatssprache zu bezeichnen (§ 1 des Gesetzes
vom 29. Februar 1920, S. d. G. u. V. Nr. 122,
gemäss § 129 der Verfassungsurkunde, womit die
Grundsätze des Sprachenrechtes festgelegt wer-
den).
Der § 2 dieses Gesetzes, der u. a. von den
äusseren Bezeichnungen der Dienststellen in der
Sprache der nationalen Minderheit handelt, be-
zieht sich auf die staatlichen Unternehmungen
nicht (Erkenntnis des Obersten Verwaltungsge-
richtes vom 16. September 1924, Z. 15. 755).
Wenn die Post- und Eisenbahnverwaltung in
sehr zahlreichen Orten ihre Dienststellen auch in
deutscher Sprache bezeichnet, macht sie dies
freiwillig im Interesse der Wahrung der Praxis
nach dem Umstürze. Die Voraussetzungen für ein
solches Vorgehen liegen in Hohenstadt nicht vor.
Prag, am 28. Jänner 1938.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný, m. p.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně, m. p.