Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938,
IV. volební období. 6. zasedání.
1223.
Odpovědi:
I. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Šaláta o provedení novostavby budovy
stát. reál. gymnasia v Lučenci (tisk 1094/IV),
(I. mm. železnic na interp. posl. Ježka o reaktivaci vysloužilých maďarských zaměstnanců
čs. státních drah v Mukačevě (tisk 1115/VII),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Krosnáře a Vodičky ve věci bezdůvodné konfiskaci
tiskopisu »Obžalovací spis proti nepřátelům lidu a republiky (tisk 1139/XI).
IV. mm. vnitra na interp. posl. Esterházyho o jazykové praxi u okresního úřadu ve Vráblech
(tisk 1062/X),
V. mm. vnitra na interp. posl. Esterházyho o oběžníku zemského úřadu na Slovensku že dne
12. srpna 1937 (tisk 1062/XI).
VI. min. vnitra na interp. posl. dr Holoty o křivdivém zakazování schůzí (tisk 1062/XXX)
VII. min. vnitra na interp. posl. Kosíka, Vallo a Zupky o protizákonných činech policejního ic-
ditelství v Košicích (tisk 1069/XIV),
VIII. mm. vnitra na interp. posl. E. Kohlera o omezení svobody pohybu při cestě Konráda
Henlema volebním krajem VI. (tisk 1069/VIII),
IX. mm. spravedlnosti na interp. posl. Schenka, Beuera a Vodičky o zabavení časopisu *Rote
Fahne« (tisk 1152/IX),
X. mm. vnitra na interp. posl. dr Eichliolze o tom, že se nevypisují volby do Léčebného fon-
du (tisk 1115/XV),
XI. mm. vnitra na interp. posl. Jarosse o nepravidelnostech, které se staly s finanční úhra-
dou na stavbu mostu přes Hron v obvodu obce Hron. Sv. Jur (tisk 1094/VI),
XII. min. financí na interp. posl. Šaláta o svévolném vyměřování daní berní správou ve
Zvoleni (tisk 1039/III),
XIII. mm. národní obrany, Školství a národní osvěty a vnitra na interp. posl. Klimenta a Sliw-
ky ve věci nesprávného postupu při zadávání dostavby kasáren ve Slezské Ostravě,
které mají býti postaveny z rozestavěné školní budovy (tisk 1080/VIII),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Klimenta a Schenka ve věci zákazu branného srazu v Ko-
pistech (tisk 1094/VIII),
XV. mm. veřejných prací a min. železnic na mterp. posl. dr Neumana, Hintermullera a Dlou-
hého ve věci stavby železničních podjezdů v Českých Budějovicích (tisk 1122/X).
2
12231/1
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Antona Šaláta
o provedení novostavby budovy st. reál.
gymnasia v Lučenci (tisk 1094/IV).
Podrobný projekt novostavby pro státní če-
skoslovenské reálné gymnasium s maďarskými
pobočkami v Lučenci byl již vypracován. Státní
Školská správa jedná nyní o jeho konečné schvá-
lení a o příslušný souhlas k provedení předmětné
novostavby.
V Praze dne 20. ledna 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
1223/II.
Odpověď
ministra železnic
na Interpelaci poslance Františka Ježka
o reaktivisaci vysloužilých maďarských
zaměstnanců čs. státních drah v Mukače-
vě (tisk 1115/VII).
Informace, které daly podnět k interpelaci,
nejsou v souhlase se skutečností, která již sama
o sobě vyvrací závěry z nich vyvozované.
Oba v prvním odstavci uvedení strojvůdci
byli pensionováni v době krise ve věku 48 let a
byli reaktivováni v době vzrůstu potřeby strojvůd-
ců při zvětšujícím se rozsahu železniční přepravy
ve stáří 50 let, tedy ve věku, kdy ještě mohou pro-
kázati platné služby na svých služebních místech.
Vlakvůdce Zsigmond byl reaktivován ke své
žádosti ve věku 49 let po předchozí lékařské pro-
hlídce, provedené s výsledkem uspokojivým. Po-
zději snad vzniklá tělesná vada připisovaná mu
v interpelaci jest předmětem nového šetření.
Ani ostatní zaměstnance v interpelaci zmí-
něné nelze označiti za přestárlé. Nejstarší z nich
jest stár teprve 50 let, všichni jsou živiteli rodin
a vyhovují služebně i zdravotně. Jejich pensiono-
vání nebylo by toho času odůvodněno.
V Praze dne 4. února 1938.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
1223/ III.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců J. Krosnáře a
Vodičky
ve věci bezdůvodné konfiskace tiskopisu
»Obžalovací spis proti nepřátelům lidu a
republiky (tisk 1139/XI).
Zabavení v interpelaci uvedených mist z le-
táku »Obžalovací spis proti nepřátelům lidu a re-
publiky« zařízené státním zastupitelstvům v Pra-
ze bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu
potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze dne 26. ledna 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1223/IV (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Esterházyho
o jazykové praxi u okresního úřadu ve
Vráblech (tisk 1062/X).
Okresní úřad byl podle čl. 21, odst. 1., jaz.
nař. oprávněn vydati straně výměr ve státním
jazyku, protože výměru nepředcházelo podání
strany a okresnímu úřadu nebyla známa její ja-
zyková příslušnost. Z vyžádaného spisu jsem
zjistil, že strana nebyla pod trestními následky
vyzvána dokázati svou příslušnost k maďarské
menšině, nýbrž jen upozorněna na trestnost ne-
pravdivého údaje. K upozornění takovému jsou
úřady podle čl. 16., odst. 4., jaz. nař. povinny.
Strana přijala výměr po vysvětlení jeho obsahu v
maďarském jazyku, jak to připouští čl. 21., odst. 2.
jaz. nař. a upustila sama od žádosti, aby jí byl
vydán také písemně v jejím jazyku. Okresní úřad
bude upozorněn, aby nezjišťoval jazykovou pří-
slušnost strany, není - li závažných pochybnosti.
V Praze dne 27. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
3
1223/V (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Esterházyho
o oběžníku zemského úřadu na Slovensku
ze dne 12. srpna 1937 (tisk 1062/ XI).
Národohospodářské ústředí pro Slovensko se
sídlem v Bratislavě zkráceně (NARUŠ) je spol-
kem, jenž byl schválen po zručně stanov svého
předchůdce, Národohospodářského ústavu pro
Slovensko a Podkarpatskou Rus v Bratislavě, vý-
nosem zemského úřadu v Bratislavě ze dne 2.
srpna 1936, č. 204. 712/8/1936. Podle § 4, odst. 4
stanov politikou se nezabývá.
Národohospodářské ústředí a jeho jednotlivě
sbory pracují pro hospodářský rozvoj celého Slo-
venska a jeho obyvatelstva bez rozdílu politické-
ho a náboženského přesvědčení i bez ohledu ná-
rodnostního. Všechny národohospodářské sbory a
zvláště ty, které zahrnují oblasti s maďarským
anebo německým obyvatelstvem, pracují kolek-
tivně i v zájmu těchto menšin a stýkají se s ni-
mi prostřednictvím okresních poradních národo-
hospodářských sborů, které o tuto činnost proje-
vují zájem a obracejí se na sbory, majíce mož-
nost zde uplatňovati svoje požadavky hospodář-
ské a sociální. Podobně i orgány sborů sledují ty-
to zájmy a podnikají akce ve prospěch celku. Je
to činnost, kterou ani není možno dobře rozděliti
podle národností, ale musí býti prováděna kolek-
tivně bez ohledu na národnostní příslušnost oby-
vatelstva.
V důsledku významné práce NÁRUSU, ko-
nané v zájmu celého Slovenska, země Slovenská
usnesením zemského zastupitelstva čís. 176. 775/
1934-4 odd. -35 zast. uznala NÁRUS za svůj po-
radní orgán v hospodářských a sociálních otáz-
kách Slovenska.
NARUŠ se udržuje z příspěvků členů, z pod-
por a subvencí. Význam a posláni národohospo-
dářských sborů pochopily okresy a obce a do-
brovolně poskytuji finanční podporu na jejich čin-
nost. Také okresy a obce z krajů maďarských
podporovaly takto činnost NÁRUSU.
Oběžník zemského úřadu v interpelaci uve-
dený není podle svého znění příkazem, nýbrž u-
pozorněním na činnost národohospodářských sbo-
rů a doporučení pro okresní výbory, aby přispěly
k podpoře jejich činnosti. Za tohoto stavu věcí
nelze v něm spatřovati nic závadného.
V Praze dne 27. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1223 VI (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr Holoty
o křivdivém zakazování schůzi (tisk
1062/XXX).
Odůvodnění vymění okresního úřadu, jímž,
byla schůze v Dolním Baru zakázána, má na
mysli výroky pronesené na veřejném shromáž-
dění v Beši tajemníkem Rudolfem Méhesem, jenž
byl též úřadu oznámen jako řečník na zmíněnu
schůzi. Uvedený výměr byl v cestě instančni zem-
ským úřadem v Bratislavě potvrzen.
Přezkoumav věc, neshledal jsem, že by po-
stup okresního úřadu nebyl v souhlase s platný-
mi předpisy.
V Praze dne 21. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1223 VII (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kosíka, Vallo
a Zupky
o protizákonných činech policejního ředi-
telství v Košicích (tisk 1069/XIV).
Odůvodnění v interpelaci uvedených zákazů
veřejných shromáždění i zákazu rozšiřování le-
táku je ve shodě s platnými předpisy.
Vyřízeni žádosti o povolení večírku španěl-
ské kultury se zdrželo nikoli vinou úřadu, nýbrž
vinou oznamovatele, který prohlásil, že netrvá
na jejím vyřízení, avšak přes opětovné úřední
vyzvání žádosti neodvolal, takže úřad byl poslé-
ze nucen vydati výměr, jímž bylo konání večír-
ku zakázáno. Výměr o dodatečném povolení ve-
čírku vydán nebyl, neboť oznamovatel ohlásil úřa-
du, že se večírek odkládá na neurčitý čas.
Odvolání podané proti zákazu pochodového
cvičení v rámci »Dne lidové brannosti* bylo zem-
4
ským úřadem v Bratislavě zamítnuto; tím bylo
pravoplatně rozhodnuto, že opatřeni policejního
ředitelství bylo zákonné.
V Praze dne 21. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1223/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. E. Köhlera
o omezení svobody pohybu při cestě
Konráda Henleina volebním krajem VI.
(tisk 1069/VIII).
Zástupci sudetskoněmecké strany v Bílině
dostavili se 9. června 1937 k okresnímu hejtma-
nu v Bílině a ohlásili mu, že dne 12. června
1937 přijede do Bíliny Konrád Henlein a že dne
13. června projede částí okresu při své cestě na
Litoměřicko, ale že ani v prvém, ani v druhém
případě nedojde při tom k žádným projevům.
Toto sdělení okresní hejtman vzal na vědomí.
V zápětí však okresní úřad z příprav k uví-
tání Konráda Henleina zjistil, že návštěva nemá
míti soukromý ráz, ale že ve skutečnosti připra-
vují se okázalé projevy pod širým nebem ve
smyslu § 3 shromaždovacího zákona.
Poněvadž o povolení takovýchto podniků ne-
bylo vůbec žádáno, předvolal si okresní hejtman
zástupce jmenované strany na den 10. června
1937, upozornil na rozpor mezi daným ujištěním
a mezi prováděnými přípravami a prohlásil, že
podobné projevy úředně nepovolené nebude trpě-
ti nejen proto, že o ně nebylo žádáno, ale také
z důvodu veřejného klidu a pořádku.
Zároveň učinil přiměřená opatření, aby za-
bráněno bylo porušení právního řádu, zejména
předpisů o shromažďování, i veřejného klidu a
pořádku vůbec a vyrozuměl o tom také příslušné
obecní úřady.
V rámci těchto opatření byl odmítnut poža-
davek, aby pořadatelé strany SdP. konali službu
na ulicích, ježto bezpečnostní služba na ulicích
vyhrazena jest orgánům bezpečnostním, kdežto
t. zv. pořadatelé mohou spolupůsobiti při udržo-
váni pořádku jenom při povolených veřejných
shromážděních a jen v rozsahu, vymezeném dle
§ 11 shrom. zákona. Ostatně pořadatelé tito byli
v daném případě oblečeni ve stejnokrojích, úředně
nepovolených a nebylo by jich vystoupení také
z tohoto důvodu přípustno.
Městský úřad v Bílině na dotaz okresního
úřadu o účelu praporové výzdoby radnice sdě-
lil, že radnice byla tak vyzdobena vzhledem k
chystanému zahájení filatelistické výstavy a jež-
to v době příjezdu Henleinova výstava dosud
otevřena nebyla, prapory sejmul a vyvěsil je až
před jejím zahájením.
Konrád Henlein nepřijel do okresu bilinského
sám, nýbrž v průvodu asi 30 motorových vozidel.
Poněvadž šlo o průvod, uspořádaný bez úředního
povolení, kterým i provoz na silnici byl rušen, by-
lo učiněno opatření, aby předpisy shromažďovací-
ho zákona i silniční policie nebyly porušovány.
Slavnost svěcení praporu spolku vysloužilých
vojínů v Merumcích konala se ráno. Ponechání
slavobrány do pozdních hodin večerních jevilo
se nevhodným, a mohlo za daných poměrů vé-
sti k porušení veřejného klidu a pořádku. Odstra-
nění slavobrány se četnictvo nesúčastnilo.
Anně Dresslerové byl pouze připomenut zá-
kaz projevů, výroku, v interpelaci uvedeného,
použito však nebylo.
Pokud bylo četnictvo nuceno rozptýliti oby-
vatelstvo, shluklé na ulici a silnici, byly při tom
zachovány přesně služební předpisy i náležitý
takt.
Tvrzení, že část obyvatelstva byla při vy-
klizování osady zatlačena až 500 m od osady a
směla se vrátiti teprve po odjezdu Konráda Hen-
leina, neodpovídá skutečnosti. Intervenující úřed-
ník v Hrádku nezakazoval volání »Heil«. O tom.
že místní vedoucí strany sudetskoněmecké v
Hrádku byl zahnán ze svého vlastního pozemku,
není úřadům ničeho známo.
Že by se české obyvatelstvo pokoušelo o ne-
dovolené shromáždění, zjištěno nebylo a nebylo
proto příčiny zakročovati.
Tvrzení interpelace, jakoby při cestě Kon-
ráda Henleina v okresu bilinském byla státním
úřadem, pokud se týče státními orgány omezo-
vána svoboda pohybu členů sudetskoněmecké
strany a německého obyvatelstva, nebo porušo-
vána zásada rovnosti, neodpovídá v žádném smě-
ru výsledku provedeného šetření.
V Praze dne 28. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
5
1223/IX (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Schenka, Beuera
a Vodičky
o zabaveni časopisu »Rote Fahne«
(tisk 1152/IX).
Rozhodnutí krajského soudu trestního v Pra-
ze z 21. října 1937, č. j. TI 397/37/6, jímž zaba-
vení v interpelaci uvedeného článku bylo částeč-
né potvrzeno a částečně zrušeno, stalo se pravo-
platným, ježto se strany opravného prostředku
vzdaly.
V Praze dne 29. ledna 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1223 X (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr Eichholze
o tom, že se nevypisují volby do
Léčebného fondu (tisk 1115/XV).
Poslední volby orgánů Léčebného fondu by-
ly provedeny v roce 1927. Nové volby nebyly
dosud vypsány jen se zřetelem k chystané no-
velisaci zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. o Léčebném
fondu veřejných zaměstnanců, resp. vládního na-
řízení č. 146/1926 Sb. z. a n. (volební řád), při
kteréžto příležitosti má býti uzákoněn i nový
úspornější systém volební do orgánů Léčebného
fondu. Novelisaci se však nepodařilo dosud usku-
tečniti. Jakmile se tak stane, budou volby vy-
psány.
V Praze dne 31. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1223 XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jarosse
o nepravidelnostech, které se staly s fi-
nanční úhradou na stavbu mostu přes
Hron v obvodu obce Hron. Sv. Jur
(tisk 1094 VI).
Konaným šetřením bylo zjištěno, že stavba
mostu přes Hron v obci Hron. Sv. Jur byla po-
volena výnosem zemského úřadu v Bratislavě č.
j. 4452-14/1930 a uskutečněna v létech 1932-
1934.
K úhradě nekrytého zbytku stavebních ná-
kladů ještě v částce 151. 200 Kč měl býti podle
dohody zájemců obce Hron. Sv. Jur ze dne 18.
listopadu 1928 vybírán příspěvek 200 Kč z jed-
noho jitra pozemků ležících na pravém břehu
řeky Hronu. Sjednaná dohoda byla podepsána
97 zájemci a veřejně v obci vyhlášena. Protože
proti ní nebylo námitek, byla pokládána za zá-
vaznou a proto obec, když po skončení stavby
musila plniti své platební povinnosti, počala od
zájemců, kteří příspěvku ještě nezaplatili, pří-
spěvky vymáhati. Téměř po 6 letech podal Jarel
Juhász a spol. stížnost k okresnímu úřadu, v níž
mimo jiné tvrdili, že ve schůzi dne 18. listopadu
1928 k zmíněné dohodě nedošlo a že zápis o do-
hodě je nesprávný. Teprve z podnětu této stíž-
nosti okresní úřad v Želiezovcích zjistiv, že pla-
cení příspěvků zájemců nebylo projednáno podle
platných předpisů, vymáhání těchto zastavil, dal
obci právní poučení ve věci a stěžovatele o tom
vyrozuměl.
Když pak obecní zastupitelstvo ve schůzi dne
23. února 1935 se usneslo vybírati příspěvek
200 Kč z jednoho jitra pozemku jednou pro vždy
jako mimořádný příspěvek, bylo proti tomuto
usnesení podáno odvolání, jež bylo zamítnuto
usnesením okresního výboru v Želiezovcích ze
dne 26. října 1937. Další odvolání, o němž bude
rozhodovati zemský výbor v Bratislavě, je podle
zprávy zemského úřadu v Bratislavě bezdůvod-
né i bezpředmětné, neboť obec Hron. Sv. Jur
v mezidobí sjednala s více nežli dvěma třetina-
mi zájemců - čítáno podle výměry pozemků -
o placení příspěvku zvláštní dohodu, jež byla těž
schválena usnesením obecního zastupitelstva ze
dne 18. srpna 1935. Nevybírá tudíž obec příspěv-
ky podle naříkaného usnesení obecního zastupi-
telstva ze dne 23. února 1935, nýbrž na základě
dobrovolné dohody, schválené ve smyslu § 16
zákona č. 77/1927 Sb. z. a n. usnesením obecního
6
zastupitelstva ze dne 18. srpna 1935, jež nabylo
právní moci.
Výtky, obsažené v interpelaci nejsou tudíž
odůvodněny a proto není příčiny k opatřením v
interpelaci požadovaným.
V Praze dne 25. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1223/XII.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance Šaláta
o svévolném vyměřování daní berní
správou ve Zvoleni (tisk 1039/III).
V interpelaci uvedený případ zdanění Stefa-
na Černeckého a spol. (Juraje Luptáka) byl vy-
šetřen a bylo zjištěno toto:
Jmenovaní rolníci ze Stožku dodávali spolu
pod firmou Štefan Černecký a spol. pro zemskou
silniční správu štěrk na úpravu silnice Zvolen-
Lučenec. Za rok 1934 přiznání k dani z obratu
vůbec nepodali a nebyli také zdaněni, ač podle
výpisů, jež měla berní správa ve Zvoleni k dispo-
sici, obdrželi pod firmou Juraj Lupták a spol. již
v tomto roce za dodávky pro zemskou silniční
správu určité částky vyplaceny. Rovněž za rok
1935 přiznání k dani z obratu včas nepodali,
nýbrž učinili tak teprve na vyzvání berní sprá-
vy. V přiznání podaném dne 7. dubna 1936 -
tedy dávno po lhůtě - přiznali celkový obrat
za rok 1935 částkou 12. 120 Kč. Berní správa měla
o jejich obratu za dodávku štěrku k disposici
výpisy jednak od zemského úřadu v Bratislavě
a jednak od okresního úřadu ve Zvoleni. Částky
uvedené v jednotlivých výpisech se neshodovaly
s přiznaným obratem; poněvadž pak úhrn úplat
podle výpisů značně převyšoval celkový obrat
uvedený v přiznání a z výpisů nebylo zcela
zřejmo, že by šlo o tytéž úplaty, vyzvala berní
správa písemným dekretem stranu, aby svoje
příjmy z dodávky štěrku podrobně rozvedla.
V dekretu byla strana výslovně upozorněna,
že nevyhoví-li bez omluvy této výzvě, bude zá-
klad daně i daň stanovena bez dalšího jejího spo-
lupůsobení podle pomůcek, které má úřad po ru-
ce. Zároveň bylo v dekretu straně sděleno, že
podle odhadu berní správy docílili oba spoludo-
davatelé celkového obratu 40. 000. - Kč a čistého
zisku 10. 278. - Kč. Ač bylo v dekretu také sdě-
leno, že kromě toho může býti straně uložena
pořádková pokuta v částce 100. - Kč, jestliže na
výzvu neodpoví, strana na výzvu vůbec nereago-
vala.
Berní správa pak vyměřila straně platebním
rozkazem, doručeným Stefanu Černeckému dne
28. července 1936, daň z obratu na rok 1935 ze
základu
40. 000. - Kč. Proti platebnímu rozkazu
podal Stefan Černecký stížnost teprve dne 12.
ledna 1937, tedy dávno po uplynutí odvolací lhů-
ty. Berní správa tuto stížnost zamítla pro o-
požděné podání a stěžovatelé už dalšího oprav-
ného prostředku nepodali.
Z dodávek štěrku byla Stefanu Černeckému
a spol. předepsána též daň výdělková na rok
1935, a to ze základu 10. 278 Kč sazbou 25. 50 Kč,
- tedy nikoliv ze základu 40. 000. - Kč, jak uvá-
dí interpelace. Oběma společníkům byla zároveň
předepsána také daň důchodová a to Stefanu Čer-
neckému sazbou 112. - Kč a Jurajovi Luptákovi
sazbou 154. - Kč. Proti předpisům těchto daní
nebyla odvolání vůbec podána.
Pravoplatně předepsané daně berní úřad pak
od poplatníků ovšem vymáhal, ježto na daň z o-
bratu a na daň výdělkovou nebylo placeno vůbec
nic; rovněž na daň důchodkovou Juraje Luptáka
nebylo ničeho zaplaceno a Stefan Černecký ne-
zaplatil ani tolik, aby vyrovnal jemu předepsa-
nou daň pozemkovou. V interpelaci uvedená upo-
mínka C 1. 728/36 se však vůbec netýkala těchto
daní, nýbrž dědického poplatku z pozůstalosti po
Jurajovi Luptákovi st.
Z vylíčeného postupu jest zřejmo, že k vy-
týkanému vyměření daní na rok 1935 došlo hlav-
ně proto, že strana na vyzvání berní správy, kte-
rá v důsledku nesouhlasu přiznaného obratu s
úředními výpisy měla o správnosti přiznání váž-
né pochybnosti, vůbec neodpověděla a proti před-
pisu daní podala odvolání opožděně, resp. pokud
jde o daň výdělkovou a daň důchodovou nepo-
dala odvolání vůbec.
Ministerstvo financí po vyšetření případu už
zařídilo, aby předpis daně z obratu a daně vý-
dělkové za rok 1935, jakož i předpisy daně dů-
chodové obou poplatníků za rok 1935, byly me-
ritorně přezkoumány, třebas jde již o předpisy
pravoplatné, a aby věcné nesprávnosti byly rea-
sumaci předpisů odstraněny.
K všeobecným tvrzením interpelace, že na
zvolenském kraji jsou mnohé stížnosti o tom. jak
svévolně postupuje berní správa ve Zvoleni při
vyměřování daní a pokut, podotýkám, že kromě
řádných odvolání, jichž počet ani rozsah u berní
správy ve Zvoleni poměrně není větší než u ji-
ných berních správ, nebylo proti postupu berní
správy ve Zvoleni dosud žádných stížností.
Tvrzení interpelace, že prakse berní správy
ve Zvoleni jest všeobecně známa jako bezohled-
ná, že berní správa na základě ledajakých zlo-
myslných, záškodných udání vyměřuje kdekomu
velké daně, musím odmítnouti jako neodůvodně-
né. Označuje-li interpelace posudkv znalců a
zpráw osob přezvědných za zlomyslná záškod-
ná udání a znalce a osoby přezvědné jako zá-
škodné udavače, jest toto označeni jistě nevhod-
7
né a nemístné. Podle výslovného ustanovení § 331
odst. 3 zákona o přímých daních a prováděcího
nařízení k cit. ustanovení může poplatník nahléd-
nutím do vyměřovacích spisů seznati obsah pro-
tokolů sepsaných s osobami přezvědnými, při
čemž ani podpisy těchto osob nejsou z nahléd-
nutí vyloučeny. Jest tedy bezdůvodné tvrzení in-
terpelace, že berní správa nechce jejich jména
poplatníkům sděliti. V případě výše vylíčeném
však vůbec nebylo podkladem vyměření daní do-
brozdáni osob přezvědných, nýbrž odhad berní
správy podle výpisů o vyplacených úplatách,
když poplatnici na vyzvání berní správy nespráv-
nost tohoto odhadu nenamítali.
V Praze dne 31. ledna 1938.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1223/ XIII.
Odpověď
ministrů národní obrany,
školství a národní osvěty
a vnitra
na interpelaci posl. Klimenta a Šliwky
ve věci nesprávného postupu při zadá-
vání dostavby kasáren ve Slezské Ostra-
vě, které mají být postaveny z rozesta-
věné školní budovy (tisk 1080/VIII).
Ve Slezské Ostravě bylo v roce 1931 přikro-
čeno ke stavbě nové školní budovy Na Hraneč-
niku. Průběhem stavby se ukázalo, že obec nemá
dostatečných finančních prostředků, aby mohla
ve stavbě pokračovati, a rovněž nepodařilo se
opatřiti potřebný úvěr. Tak zůstal celý objekt
nedostavěn až do dnešní doby, a bylo nebezpečí,
že povětrnostními vlivy velmi ztratí na své hod-
notě.
Obec ve snaze předejíti zkáze objektu, hle-
dala cesty, jak by jej mohla zužitkovati. Proto
s povděkem přijala nabídku vojenské správy, kte-
rá byla ochotna zaručiti se za potřebný úvěr.
z něhož by byla stavba dokončena, za podmínky,
že objektů bude použito pro ubytování vojenské
posádky. Příslušná smlouva byla pak dne 5. li-
stopadu 1936 jednomyslně schválena městskou
radou a později i okresním výborem, když před
tím bylo dosaženo též schválení příslušných škol-
ních úřadů.
Stavební náklad na celou stavbu, ve kterém
byla zahrnuta i cena dosud postavených objektů
a pozemků, byl odhadnut částkou 4, 500. 000 Kč.
Obec opatřila si podle smlouvy tento obnos vý-
půjčkou, a vojenská správa se zavázala, že po
dokončení stavby bude dluh úrokovati a umořo-
vati po dobu 25 let až do úplného zaplacení.
Na dokončení stavby byla pak vypsána ve-
řejná soutěž.
Je pravda, že v této soutěži podala firma
H. Vacula ze Slezské Ostravy levnější nabídku
než firmy ostatní. Avšak průběhem jednání vyšlo
najevo, že tato firma stejně jako některé druhé
oferující firmy nemůže poskytnout s hlediska fi-
nančních a technických schopnosti dostačující
záruky hladkého průběhu stavby a jejího úspěš-
ného dokončení. Naopak podle zjištěných okol-
ností bylo nutno důvodně předpokládati, že prá-
ce nemohly by býti provedeny včas a uspokoji-
vě, jak se v jiných podobných případech již sku-
tečně stalo.
Z těchto důvodů ministerstvo národní obrany
přihlížejíc k ustanovení odst. 1, § 22 zadávacího
řádu (vlád. nař. č. 667/1922 Sb. z. a n. ), podle
něhož výše nabídky není výhradně rozhodující
pro zadání a že dále má býti přihlíženo jen
k nabídkám, které jsou v každém ohledu přija-
telné, zaručují včasné a správné provedení práce
nebo dodávky a přihlížejíc dále k odstavci 2 té-
hož ustanovení, podle něhož v podobných přípa-
dech má o zadáni rozhodnouti ústřední úřad,
zrušilo výnosem ze dne 1. července 1937 dosa-
vadní soutěž a podle § 25, odst. 2 v souvislosti
s ustanovením § 4, lit. b) téhož zadávacího řádu
nařídilo vypsati soutěž novou, omezenou. K této
soutěži nemohly již býti vyzvány výše zmíněné
firmy, poněvadž, jak již uvedeno, při prvé sou-
těži nevyhověly cit. ustanovení odst. 1, § 22 za-
dávacího řádu.
V této nové soutěži byla pak stavba se sou-
hlasem města zadána nejlevnějšímu oferentu
Bratří Špačkové, Slezská Ostrava, za částku Kč
1. 942. 383. 19.
Z vylíčeného skutečného stavu věci je zřej-
mo. že při zadávání stavby bylo postupováno v
naprostém souhlasu s platnými předpisy, a že
tudíž všechna opačná tvrzení interpelace postrá-
dají jakékoliv podstaty.
Avšak ani dalším výtkám interpelace, že obec.
resp. kmenové jmění místní školní rady, bylo po-
stupem při zadáni stavby zkráceno, nelze přiznati
důvodnosti.
Ve skutečnosti vyšla vojenská správa městu
Slezská Ostrava velmi vstříc, poněvadž převzala
nedostavěné, neužitečné a zkáze propadající ob-
jekty. Mimo to zůstanou nové kasárny majetkem
obce, a to i tehdy, až bude celý stavební ná-
klad vojenskou správou umořen. Obec má jen
povinnost dáti kasárny do užívání vojenské sprá-
vě k ubytování vojska, nejdříve bezplatně a po
umoření stavebního nákladu za náhradu stanove-
nou ubytovacím zákonem.
Místní školní rada ve Slezské Ostravě nemě-
la a nemá žádného vlastního kmenového jmění,
a ani nedokončené objekty a pozemky nebyly v