Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 6. zasedání.
1222.
Interpelace:
I. posl. dr Wolfa min. vnitra o zabaveních časopisu "Dziennik Polski",
II. posl. Jobsta mim. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, že státní obvodní lékař MUDr.
Adolf Orlík v Nové Bystřici nedodržuje zákonná ustanovení o potíráni nakažlivých nemocí,
III. posl. Jobsta min. financí, že berní úřad v Prachaticích porušuje jazykové právo,
IV. posl. Jobsta mim. školství a nár. osvěty o stranicko - politickém působení na žáky státních
učilišť,
V. posl. dr Eichholze min. školství a nár. osvěty o vypsání místa ředitele na německé dívčí
měšťanské škole v Horním Litvínově,
VI. posl. Axmanma min. spravedlnosti, že okresní soud v Zábřehu nedbá jazykových předpisů,
VII. posl. dr Hodiny předsedovi vlády, min. zemědělství a min. vnitra o úpravě prohlídky masa
a dobytka v Městečku Trnávce,
VIII. posl. Kliebra min. železnic a min. spravedlnosti, že traťmistr stanice československých
státních drah v Měděnci odmítl přijmouti k odklizování sněhu nezaměstnané, kteří jsou
členy sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein,
IX. posl. dr Wolfa min. vnitra o nespravedlivém jednání censury v Českém Těšíně,
X. posl. F. Nitsche min. spravedlnosti, že se protahuje trestní řízení proti činovníkům
ústavu "Deutsche Landbank", zaps. spol. s r. o. v Děčíně,
XI. posl. Stangla min. pošt a telegrafů a min. spravedlnosti o porušení listovního tajemství,
XII. posl. Nickerla min. soc. péče, že Léčebný fond veřejných zaměstnanců porušuje jazykový
zákon,
XIII. posl. Franze Němce min. národní obrany o ztýrání vojínem,
XIV. posl. Jobsta min. pošt a telegrafů o nešvarech u poštovního úřadu Hůrka na šumavé,
XV. posl. Jobsta min. financí a min. spravedlnosti o neuvěřitelném chování berního exekutora
při výkonu daňové exekuce,
XVI. posl. Kundta min. pošt a telegrafů, že na obrázkových korespondenčních lístcích, které
vydala poštovní správa, jsou i německá místa tam vyobrazená označena jen jednojazyčně
česky,
XVII. posl. Stangla min. vnitra o nepatřičném chování policejního úředníka,
XVIII. posl. E. Köhlera min. nár. obrany, že se vojíni dopouštějí přehmatů na občanských
osobách,
XIX. posl. Röslera min. spravedlnosti, že se u okresního soudu ve Štětí nedbá ustanovení ja-
zykového nařízení z r. 1926,
XX. posl. Axmanma min. vnitra o protizákonném příkazu státní policie, aby byly sňaty vý-
věsné skřínky a odevzdány četnictvu,
XXI. posl. Illinga min. vnitra o protizákonných opatřeních státního policejního úřadu v Kadani,
XXII. posl, dr Hodiny min. vnitra, že policejní orgány předčasně oznamují tisku, jaká trestní
řízení byla zavedena,
XXIII. posl. dr Kellnera mim. veř. prací o dodržování tak zv. poměrnosti,
XXIV. posl. dr Kellnera min. pro sjednocení zákonův a organisace správy o dodržování tak zv.
poměrnosti,
1
2
XXV. posl. dr Kellnera min. vnitra o dodržováni tak zv. poměrnosti,
XXVI. posl. dr Kellnera min. průmyslu, obchodu a živností o dodržováni tak zv. poměrnosti,
XXVII. posl. dr Kellnera min. pošt a telegrafů o dodržování tak zv. poměrnosti,
XXVIII. posl. dr Kellnera min. financí o dodržování tak zv. poměrnosti,
XXIX. posl. dr Kellnera min. železnic o dodržováni tak zv. poměrnosti,
XXX. posl. dr Kellnera min. veř. zdravotnictví a tělesně výchovy o dodržování tak zv. po-
měrnosti,
XXXI. posl. dr Kellnera min. soc. péče o dodržování tak zv. poměrnosti.
1222/I. (překlad).
Interpelace
poslance dr. L. Wolfa
ministrovi vnitra
o zabaveních časopisu "Dziennik Polski".
Policejní censura v českém Těšíně zabavuje
zpravidla všechny články v časopise "Dziennik
Cieszyňski", které dokazují, jak nestejně se za-
chází s polskou národností v poměru k jiným ná-
rodnostem. Tento postup působí, že úřady repu-
bliky ani veřejné mínění nemůže míti ponětí o sku-
tečném stavu a situaci polské menšiny, nemůže
tedy dojíti k nápravě poměrů.
Poslední dobou byly zabaveny informace tohoto
druhu:
I. V časopise "Dziennik Polski", č. 10 ze dne
13. ledna 1938, byl zabaven v článku nadepsaném
"Porubá", který jednal o nestejném zacházení
s polskými a českými úředníky a o nestejném
zacházení s polskou a českou školou, i nápis "Po-
rubá" a tyto odstavce:
"(po jejich činech je poznáváme). Stane-li se
řídký případ, že Polák dostane místo ve státním
nebo veřejném úřadě, děje se to pod podmínkou,
že se vzdá činnosti v polském národním životě. "
"Na české školy vynakládá obec ročně přes
100 tisíc Kč, ale Polákům za 19 let trvání re-
publiky dali dva tisíce.
Stejně jest příznačný fakt, že okresní úřad ve
Fryštátě si netroufal rekursy tohoto druhu od-
mítnouti. Rekursy byly vráceny s poukazem, že
obec měla právo vyplatiti peníze Polákům, ale
odvolavatelé se mohli ohraditi v obecním zastupi-
telstvu. Takové vyřizování rekursů jen podněcuje
příliš bujný šovinismus a zasluhuje odsouzení, byť
s parlamentní tribuny. Dokazuje totiž, že refe-
renti okresního úřadu mají se shora instrukce,
že nesmějí negativně vyříditi český rekurs proti
Polákům, třeba by byl úplně bezdůvodný. "
II. V časopise "Dziennik Polski", č. 13 ze dne
16. ledna 1938, v článku nadepsaném "Volyň a
Těšínsko", kde se srovnávala situace polského lidu
na Těšínsku se situací českého lidu na Volyni,
byl zabaven tento odstavec:
"V poměrech mnohem horších jest polský lid
ve Slezsku, který se mimo to soustavni vytlačuje
z lepších pracovních míst.
Jsou i jiné rozdíly: Na Volyni neexistuje žádná
polská organisace, jejímž cílem by bylo popolšťo-
vati české obce tím, že by tam zakládala polské
školy, která by nedovolovala českým rodičům za-
pisovati své děti do soukromých českých Skol pod
pohrůžkou hospodářské závislosti. Autor zmíněné
korespondence v "Národních listech" se nezmiňuje
ani slovem o takových polských odnárodňovacích
úsilích a nestěžuje si, že by se rodičům, kteří
posílají své děti do českých škol, odnímala práce.
Češi jsou tam po stránce národnostní uvědoměli
a nehrozí jim obava, že by jejich mladé pokolení
bylo odnárodněno.
Jaké po všech těchto stránkách jsou poměry
u nás na Těšínsku, jest všeobecně známo a ne-
musíme se o tom šířiti. Ukážeme jen na české
školy v polských obcích a na způsob, jak se za-
plňují polskými dětmi. Píše se mnoho o tom neb
onom polském požadavku, který se dočkal splnění,
ale češi nikdy vážně neuváží, že tylo české školy
v polských obcích budou vždy dráždivým bodem.
ve vzájemném poměru. "
Poněvadž český tisk stále uveřejňuje články
mířící proti zájmům polské národnosti, aniž se
do toho policejní censura vměšuje, považuji postup
policejních úřadů při zabavování takových zpráv
za nespravedlivý, ba dokonce Škodlivý pro vyrov-
nání národnostních poměrů na Těšínsku.
Táži se tedy pana ministra,
je-li ochoten uděliti policejnímu ředitelství
v Českém Těšíně příslušné poučení a pokyn, aby
zanechalo podobné konfiskační prakse, pokud jde
o časopis "Dziennik Polski"?
V Praze dne 27. ledna 1938.
Dr Wolf,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Haščík,
Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský, Sidor, dr
Sokol, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Florek,
Schwarz, dr Tiso, Turček, dr Pješčak, Bródy.
1222/II. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy,
3
o
že státní obvodní lékař MUDr. Adolf Orlík
v Nové Bystřici nedodržuje zákonná usta-
novení o potírání nakažlivých nemoci.
Dne 19. září 1937 v 10 hod. dopoledne přijela
otevřeným autem do Nové Bystřice paní Schuhová
z Navař se svým dítětem, které za převozu ze-
mřelo. Na dítěti, osmileté Johanně Schuhové, bylo
lze anamnesticky s poměrnou jistotou konstato-
vati záškrt. Rovněž bylo lze nahmatati na mrtvole
zřetelné otoky žláz, jak se vyskytují při záškrtu.
Paní Schuhová přijela tedy a mrtvým dítětem
ke státnímu obvodnímu lékaři dr Orlíkovi v Nové
Bystřici, který prohlédl mrtvolu a vystavil umrtni
list s diagnosou záškrtu. Přes to dovolil MUDr
Orlík, aby mrtvé dítě bylo po 1 1/2 hodině zase tímž
otevřeným autem odvezeno zpět do Návar a pouze
nařídil, aby byl byt po pohřbu - tedy teprve
po nejméně dvou dnech - desinfikován. K tomu
dlužno poznamenati, že v domě č. 25 v Návarech
v kritické chvíli bydlely jeďte 3 děti ve věku od L
do 13 let a že ve vsi ještě 3 další děti ve stejné
době onemocněly záškrtem, které z důvodu potírání
nákazy musily ihned býti převezeny do nemocnice
V noci ze dne 21. na 22. října 1937 asi v 1/2
hod. přišla ke státnímu obvodnímu lékaři v Nové
Bystřici. MUDr Orlíkovi, paní Františka Trostová,
rolnice ze Mnichu č. 33, se svým dítětem, 12letým
Josefem Wohakem. Dítě si stěžovalo na bolesti
v krku. Když paní Trostová zazvonila u MUDr
Orlíka, ukázal se v okně prvního poschodí a tázal
se, co chce. Když paní řekla, že si dítě od minulého
dne stěžuje na bolesti v krku, prohlásil dr Orlík,
aniž sešel dolů nebo aniž se na dítě byť jen po-
díval, že to je záškrt a beze všeho vyšetřováni
nařídil, aby dítě bylo převezeno do okresní nemoc-
nice v Jindřichově Hradci, a napsal na odtržený
kus papírového sáčku, že dítě má záškrt a poslal
kolemjdoucího ponocného s tímto lístkem pro sa-
nitní automobil.
V nemocnici v Jindřichově Hradci se zjistilo
ihned po příjezdu, že dítě nemá záškrt, nýbrž jen
angínu a že vůbec nemá horečku. Nehledě k tomu
že dítě neodůvodněným, bez jakékoliv předchozí
prohlídky nařízeným převozem do infekčního pa
vilonu jindřichohradecké nemocnice bylo zbytečně
vystaveno nebezpečí nákazy, vznikly převozem a
vyšetřením a stravováním dítěte v nemocnici vý-
daje několika set Kč, k jejichž zaplacení byla vy-
zvána naprosto nemajetná matka dítěte, a které
byly způsobeny pouze tím, že státní obvodní lékař
MUDr Orlík jednal proti předpisu.
Poněvadž vylíčené jednání státního obvodního
lékaře MUDr Adolfa Orlíka odporuje zákonným
předpisům, tážeme se pana ministra veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby přiměl stát-
ního obvodního lékaře MUDr Orlíka v Nové Bys -
třici, aby dodržoval ustanovení zákonů?
3. Jaká opatření učinil pan ministr v této věci?
V Praze dne 3. února 1938.
Jobst,
Axmann, inž. Králiček, Hollube, Birke, Illing,
Fischer, inž. Schreiber, Sogl, Nickerl, Franz Ně-
mec, Sandner, Stangl, F. Nitsch, May, Knöchel,
Gruber. Obrlik, B. Köhler. Jäkel, Hirte.
1222 III. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi financí,
že berní úřad v Prachaticích porušuje
jazykové právo.
Ačkoliv v soudním okrese prachatickem bydlí
476%, Němců, zasílá prachatický berní úřad po-
platníkům čistě české složenky pražské poštovní
spořitelny, aby jimi platili.
Interpelanti táží se tedy pana ministra financí:
1. Ví pan ministr o této okolnosti?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby pra-
chatický berní úřad zasílal německým poplatníkům
složenky i v jejich mateřštině?
V Praze dne 3. února 1938.
Jobst,
E. Köhler, Hollube, Obrlik, Axmann, Jäkel, inž.
Králiček, Wollner, Birke, Hirte, Sogl, Rösler, inž.
Lischka, Franz Němce, May, F. Nitsch, Gruber,
Nickerl, Stangl, inž. Schreiber, Illing.
1222/IV. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi školství a národní osvěty
o stranicko-politickém působeni na žáky
státních učilišť.
Na německé průmyslové Škole v Českém Krum-
lově byla žákům doporučována německá příloha
k periodickému tiskopisu "Naše vojsko" č. XI.
kterou vydává ministerstvo národní obrany, s vý-
zvou, aby si ji měsíčně dvakrát kupovali. Nemajet-
ným žákům byl tento časopis rozdáván zdarma.
Táto německá příloha obsahuje především čtyř
sloupcový článek, který ve formě polemiky časo-
pisu "Prager Presse" proti časopisu "Völkischer
Reobachter" o stížnostech přednesených sudetsko
německou stranou obsahuje zakryté útoky proti
sudetskoněmecké straně.
Rozšiřování tohoto článku mezi žáky dlužno co
nejostřeji odsouditi již z důvodů čistě pedagogic-
kých. Interpelanti žádají, aby žáci státních uřilišť
byli vzdalováni stranicko-politického vlivu, a proto
zákaz stranicko-politického působení musí pletiti
i pro časopis,. Naše vojsko".
Interpelanti táži se teda pána ministra
4
1. Ví pan ministr o výše vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten zakázati ve školách
rozšiřovati časopis "Naše vojsko", jejž vydává
ministerstvo národní obrany?
V Praze dne 3. února 1938.
Jobst,
Jäkel, Hollube, inž. Karmasin, Gruber, Fischer,
Axmann, E. Köhler, Nickerl, Franz Němec, Obrlik,
dr Eichholz, Rösler, dr Jilly, Sandner, Stangl, inž.
Králíček, inž. Schreiber, Illing, Hirte, Knorre.
1222/V. (překlad).
Interpelace
poslance dr. L. Eichholze
ministrovi školství a národní osvěty
o vypsání místa ředitele na německé dívčí
měšťanské škole v Horním Litvínově.
Toto místo bylo po 3 léta prozatímně obsazeno
zástupci a jest od roku volné, jelikož dosavadní
ředitelka odešla do výslužby.
Vypsání o novém obsazení nebylo provedeno
v obyčejné a výnosem zemské školní rady v Praze
ze dne 14. srpna 1930, č. II A 3189 z r. 1930,
č. z. š. r. 99. 125 z r. 1930, doporučené lhůtě od
1. září do 31. října, nýbrž teprve ve Věstníku ze
dne 15. listopadu 1937, který však vyšel teprve
dne 24. listopadu 1937, při čemž byla určena lhůta
pro podávání žádostí do 30. listopadu 1937.
Německý překlad vyšel teprve dne 3. prosince,
tedy v době, když lhůta pro podávání žádostí již
uplynula.
To způsobilo, že o místo, vypsané s předností
pro ženské uchazečky, zažádali jen dva němečtí
učitelé, kteří již na tamější škole působí.
Jako jediná ženská uchazečka si podala žádost
odborná učitelka Anderschová.
Žádost Anderschové zanesl okresní školní in-
spektor Slapnička vlastnoručně do Horního Litví-
nova k místní školní radě, a on také Andersenovou
u okresní školní rady na vypsané místo navrhl,
při čemž dlužno ještě poznamenati, že Ander
schová si ještě neodsloužila předepsanou dobu
jako odborná učitelka.
Z tohoto jednání vidí interpelant úmysl vyloučiti
předem od ucházeni o toto místo širší kruhy ně-
meckého učitelstva, které mají na tom zájem.
Interpelanti se tedy táží pana ministra školství
a národní osvěty:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
vyšetřiti a jaké kroky hodlá pan ministr učiniti,
aby zabránil, aby se podobné jednání neopako-
valo?
2. Jest pan ministr ochoten zrušiti vypsání a
obsazení tohoto místa, které snad na jeho základě
bylo již provedeno?
3. Nařídí pan ministr, aby toto místo bylo vy-
psáno znovu s přiměřenou lhůtou?
V Praze dne 3. února 1938.
Dr. Eichholz,
Hollube, Jäkel, Illing, Rösler, Gruber, inž. Králí-
ček, Nickerl, Stangl, E. Köhler, May, Sandner, Ax-
mann, inž. Richter, inž. Schreiber, Sogl, Knöchel,
Birke, Jobst, Franz Němec, Wollner.
1222/VI. (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi spravedlnosti,
že okresní soud v Zábřehu nedbá jazyko-
vých předpisů.
Ačkoliv soudní okres zábřežský má 23´99%
Němců, dává okresní soudce dr štrebl, působící
u zábřežského okresního soudu, přelíčení, při kte-
rých obě strany jsou německé národnosti, proto-
kolovati česky. Všechny kancelářské síly u zá-
břežského okresního soudu s jedinou výjimkou
ovládají němčinu jen nedostatečně. Ani český
okresní soudce dr Štrebl neumí úplně německy.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr o poměrech výše vytýkaných?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby okresní
soudce dr štrebl, působící u okresního soudu v Zá-
břehu, dával líčení vedená německy také německy
protokolovati?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
k zábřežskému okresnímu soudu byli jmenováni
úředníci, kteří úplně ovládají němčinu?
V Praze dne 3. února 1938.
Axmann,
Hollube, Jobst, Knöchel, Stangl, Birke, Klieber,
dr Rosche, May, Fischer, E. Köhler, Jäkel, inž.
Schreiber, Obrlik, inž. Králíček, F. Nitsch, Franz
Němec, Nickerl, Sogl, Gruber, inž. Lischka.
1222/VII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hodiny
předsedovi vlády, ministrovi zemědělství a
ministrovi vnitra
o úpravě prohlídky masa a dobytka
v Městečku Trnávce.
K
Asi před 6 měsíci zažádal zvěrolékař Karel
Heinisch, usedlý v městečku Trnávce, u obecního
úřadu Městečka Trnávky a u okresního úřadu
v Moravské Třebové, aby mu byla svěřena pro-
hlídka dobytka a masa v obci Městečku Trnávce.
V Městečku Trnávce samém nesídlil dosud vůbec
žádný zvěrolékař a zvěrolékařské úkony prováděli
přespolně zvěrolékaři bydlící v Chornicích, Jevíčku,
Moravské Třebové a Křenově.
Podle zákona má býti prohlídka masa a dobytka
v obci rozhodně svěřena zvěrolékaři v této obci
sídlícímu a kdyby tam žádného nebylo, doktorovi
lékařství a kdyby ani ten tam nebyl, neodborní-
kovi. Tuto žádost obec nevyřídila, ačkoliv v obecní
radě nebylo odporu proti tomuto přenesení na
zvěrolékaře Heinische, takže nový člen obecní rady
byv na to tázán odpověděl: "Obecní rada nemá
žádných námitek proti tomu, aby prohlídka do-
bytka byla svěřena zvěrolékaři Heinischovi. " Já
sám jsem se obrátil na správce moravskotřebov-
ského okresního úřadu dr Hovůrku v Moravské
Třebové, který mi slíbil, že tuto věc vyřídí podle
zákona. Při náhodném rozhovoru s okresním zvěro-
lékařem pro okres lanškrounský, který jest záro-
veň předsedou "Národní jednoty" v Lanškroune,
ujistil mne on jako úřední osoba, že podle zákona
musí býti prohlídka dobytka a masa rozhodně
svěřena zvěrolékaři v místě sídlícímu.
Zakročení v této věci u zemského úřadu mi po-
skytlo tutéž zprávu, která byla doplněna ještě tím,
že okresní úřad má trvati na tom, aby v každé
obci, kde bydlí zvěrolékař, obec svěřila prohlídku
dobytka a masa tomuto zvěrolékaři.
Od té doby uplynulo úhrnem asi 6 měsíců a pro-
hlídka dobytka a masa nebyla ještě svěřena zvěro-
lékaři Heinischovi. Prohlídku dobytka koná neod-
borník. Jaký jest asi důvod toho? Asi jen ten,
že zvěrolékař jest Němec. Každá obec by měla
přece podle lidského uvážení býti ráda, když se
tam usídlí zvěrolékař. Že to ještě neučinil žádný
Čech, proto přece nelze brániti německému zvěro
lékaři proti zákonu, aby se tam neusídlil a potom
nepožadoval pro sebe zákonitých možností.
Zatím češi velmi horlivě hledali českého zvěro-
lékaře, který byl konečně nalezen v osobě ruského
státního občana, jenž ukončil svá studia v Brně.
Přes oprávněný nárok německého uchazeče byl
nyní Rus jmenován ohledačem dobytka a zase
jeden Němec připraven o svůj spravedlivý nárok.
Tento případ zase znovu ukazuje, že máme sice
zákony, že se však těchto zákonů užívá asi jen
pro Čechy, jinak by nebylo možné, aby přes do-
slovné znění zákona a přes sliby a řeči odpověd-
ných vůdčích politiků, zvláště pana předsedy vlády
v jeho projevech ke dni 18. února 1937, mohlo dále
trvati takové bezpráví.
Interpelanti táží se tedy pana předsedy vlády,
pana ministra zemědělství a pana ministra vnitra:
Vědí pan předseda vlády a páni ministři o těchto
protizákonnostech a co hodlají příslušná místa uči-
niti, aby zaručila, že nižší úřady budou jednati
podle zákona?
V Praze dne 3. února 1938.
Dr Hodina,
Nickerl, inž. Karmasin, E. Köhler, Stangl, Hol-
lube, Jäkel, Wollner, Jobst. Gruber, Knorre, dr
Eichholz, Illing, dr Jilly, Franz Němec, Kundt,
Axmann, Sandner, inž. Králíček, Rösler, dr
Rosche, Klieber.
1222/ VIII. (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi železnic a ministrovi
spravedlností,
že traťmistr stanice československých
státních drah v Měděnci odmítl přijmouti
k odklizování sněhu nezaměstnané, kteří
jsou členy sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein.
Dne 30. července 1937 vylíčil poslanec inž. W.
Richter ve své interpelaci panu ministrovi železnic
a panu ministrovi spravedlnosti pod čís. tisku
1069/ XII případ, že úřad traťmistra v Benešově
nad Ploučnicí proti zákonu odepřel práci, a žádal
o nápravu. Interpelanti vidí, že jsou nuceni znovu
panu ministrovi železnic a panu ministrovi spra-
vedlnosti oznámiti podobný případ, který dokazuje,
že odpírání práce československými státními dra-
hami členům sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, dlužno označiti již za soustavné.
Dne 11. ledna 1938 dotazovalo se několik ne-
zaměstnaných, kteří jsou členy sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein, u traťmistra
stanice Měděnce, může - li je přijmouti k odklizení
sněhu, neboť se dověděli, že pro velké sněhové
závěje se přijímají lidé k odklizování sněhu. Trať-
mistr je však odmítl slovy: "Lidé organisovaní
v sudetskoněmecké straně nedostanou práci a
mohou hned odejíti. " Při tom v téže hodině byly
osoby hledající práci a nepatřící k žádné straně
nebo patřící k jiné straně beze všeho přijaty k od-
klizování sněhu. Mezi odmítnutými jest nezaměst-
naný, jehož dva bratři slouží ve vojsku a jehož
matka jako vdova musí pečovati o 5 nezaopatře-
ných dětí. Jiný nezaměstnaný má sám svého syna
u vojska.
Toto protizákonné odepření přijmouti členy su-
detskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein,
železniční správou v Měděnci, jest křiklavým po-
rušením zásady zaručené ústavou všem státním
občanům, totiž rovnosti před zákonem a obsahuje
i dále skutkovou podstatu činu trestného podle
zákona na ochranu republiky a podle zákona proti
útisku.
Interpelanti táží se tedy pánů ministrů:
1. Jest pan ministr železnic ochoten dáti vytý-
kanou věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr železnic ochoten prohlásiti,
že jednání měděneckého traťmistra co nejostřeji
odsuzuje a že nařídil, že odeprou-li orgány česko-
slovenských státních drah práci proto, že žadatelé
patří sudetskoněmecké straně, budou disciplinárně
stíhány?
*
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten za-
hájiti vyšetřování, obsahuje-li výše vytýkaná věc
skutkovou podstatu trestné činnosti?
V Praze dne 3. února 1938.
Klieber,
Stangl, inž. Karmasin, Illing, dr Eichholz, inž.
Králiček, Knorre, Franz Němec, dr Jilly, Sandner,
inž. Lischka, Sogl, Fischer, inž. Schreiber, Franz
Nitsch, May,
Nickerl, Jobst, Obrlík, Hirte, Ax-
mann.
1222/IX. (překlad).
Interpelace
poslance dr. L. Wolfa
ministrovi vnitra
o nespravedlivém jednání censury
v Českém Těšíně.
Jednou z hlavních příčin toho, že národnostní
a společenské poměry na Těšínsku nemohou býti
vhodně upraveny jak ve prospěch státu, tak i v
prospěch obyvatelstva, jest to, že chyby a opo-
minutí rozličných úředničtí a neúředních činitelů
nejsou dostatečně známy. V určitých oborech spo-
lečenského života může poskytovati informace jen
tisk. Jde především o taková nedopatření, která se
netýkají zájmu jednotlivce, nýbrž veškerenstva.
Na území Těšínská však policejní censura ne-
dovoluje, aby tisk zdůrazňoval takové omyly, neboť
příslušné články zabavuje. V místním tisku roz-
ličných národností vyšly v poslední době články
o úpadku mravnosti a právní bezpečnosti v okre-
sech na Těšínsku. Aby tuto věc vysvětlil, úveřejnil
časopis "Dziennik Cieszynski" v č. 10 ze dne
13. ledna 1938 v této věci tento článek:
"Ohrožená mravnost a právní bezpečnost.
Již dnes české noviny naříkají, že v naší zemi
klesá mravnost, že dospíváme k tomu, že jest ve-
lice ohrožena právní bezpečnost, neboť nelze věřiti
ani tomu, co lidé vypovídají pod přísahou.
Věděli jsme již dříve, že k tomu jednou dojde
a s hrůzou jsme ukazovali na to. že příslušné
úřady a orgány by měly věnovati pozornost této
věci a usilovati o změnu jednání vůči našemu lidu,
mezi nímž se výslovně provozovala a provozuje
demoralisace.
V kostelích byl zahájen boj o místa, -----------
V obcích byla zavedena vláda rozličných poli-
tických stran, nemajícich nic společného ani s obcí
ani s jejími obyvateli. ------------jen aby se do-
kázalo, že i v našich obcích mají tyto strany své
přívržence. Naivní obyvatelé byli takto získáváni
pro strany, o nichž neměli ani ponětí, proč exis-
tují, ale--------- a vystupovali proti ideálům,
které ještě včera považovali za svaté.
--------podporami, oděvem a obuvi nebo mís-
tem. V obcích bylo postaveno mnoho cizojazyčných
škol------------Hlavním účelem výchovy mladého
pokolení se stal národní šovinismus, pohrdání ja-
zykem, vírou a mravy svých předků a zajištění
ubohé hmotné existence.
Ve veřejném životě získali nejvíce přízně cizinci
nebo ti, kteří se zachovali nejohavněji, jelikož se
zřekli ideálů svých otců, tupíce je a vyhlašujíce
jim největší boj.
Když šlo o národnost a získání pro ní byť jen
nejmenších zisků, porušovalo se právo i spravedl-
nost. Nedodržovaly se předpisy zákonů, jedni, t. j
cizinci a odrodilci byli obdařeni ohledy úřadů a
všemocných ředitelstev podniků, s jinými, a to
takovými, kteří měli největší právo na jiné zachá-
zení, se jednalo opovržlivě, nedovolovalo se jím
užívati oprávnění, která poskytuje stát, byli vy-
kazování z práce a odsuzování ke zkáze, neboť
se jim ničila jejich existence.
Ať si to ti, kteří se dnes diví, uváží a pochopí,
co zavinilo ztrátu citu pro mravnost a hrozný pro
všechny společnosti pokles právní bezpečnosti. "
Tento článek byl úplně zabaven i s nápisem
S hlediska výše uvedeného považuji toto zabavení
"a nespravedlivé a neslučitelné se zásadou svobody
slova a tisku
Táži se proto pana ministra vnitra,
co hodlá učiniti, aby českotěšínské policejní
úřady censurujíce tisk nezabavovaly články podob
ného obsahu?
V Praze dne 27. ledna 1938.
Dr. Wolf,
Čavojský, Danihel, Demborský, Drobný, Haščík.
Hlinka, dr Pružinský, Sidor, Sivák, Slušný, dr So-
kol, Suroviak, Schwarz, dr Tiso, Turček, Šalát,
Bródy, dr Pješčak, Florek, Kendra, Longa.
1222 X. (Překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi spravedlnosti,
že se protahuje trestní řízení proti činov-
níkům ústavu "Deutsche Landbank",
zaps. spol. s r. o. v Děčíně.
Ústav. Deutsche Landbank" byl kdysi otevřen
s velkým propagačním tažením a v tehdejších pro-
pagačních letácích krajských zastupitelstev svazu
zemědělců v Ústí n. L. a České Lípě bylo slibováno
vše možné, pokud jde o jistotu vkladů.
Na základě této propagandy a věříce v poctivost
nového ústavu snášeli sedláci, domkáři, výměnkáři,
sloužící a četní jiní své úspory do tohoto peněž-
ního ústavu. Ba dokonce správcové spořitelen a
záložen ukládali tam stavební přebytky těchto spo-
7
lečenstev. V jednom sporu v Šumperku vyšlo
najevo, že ústav "Deutsche Landbank" poskytl
takovému výplatčímu jisté spořitelny a záložny
osobní provisi, poněvadž proti stanovám vložil
úspory svého společenstva do této banky.
Náhle dostal ústav "Landbank" v květnu 1934
priroci a v jednotlivých časopisech jsme četli, že
ztráty prý čím asi polovici vkladu. Z hospodaření
ústavu "Landbank" vyšlo najevo, že účetní uzá-
věrka uveřejněná dnem 31. prosince 1931 ústavu
"Deutsche Landbank" skončila bilančním ziskem
110. 378 53 Kč, z kteréhožto zisku byla za rok 1931
vyplacena členům 4% ní dividenda. Ve skutečnosti
byl již tehdy ustav "Deutsche Landbank" tak pa-
sivní, že správní radě na příslušné bilanční schůzi
v roce 1931 bylo jasno, že tento ústav jest před
zhroucením a že musí žádali o povoleni přiročí.
Od tohoto zákonem nařízeného opatření bylo
upuštěno, poněvadž pan Raimund Graf, v té době
říšský tajemník strany svazu zemědělců v Praze,
jako rozhodující člen představenstva ústavu "Deut-
sche Landbank" na bilanční schůzi v roce 1931
prohlásil, že prohlášení ústavu "Deutsche Land-
bank" za insolventni lze se vyhnouti tím, že mu
bude přiznán příspěvek 20 milionů Kč, které slíbil
opatřiti pan ministr dr Spina, aby banka byla
sanována. Po tomto prohlášení se představenstvo
domnívalo, že nemusí navrhnouti přiročí pro ústav
"Landbank", k čemu by bylo podle zákona povinno.
Tato sanační půjčka 20 milionů Kč nebyla věno-
vána svému účelu, takže tedy nedošlo k sanaci
a koncem roku 1932 se zase projevila naprostá
platební neschopnost ústavu "Deutsche Landbank".
Tyto události byly přiznány a potvrzeny protokoly
zmíněného člena představenstva jako obviněného.
Přes to, ze již dávno podnik byl pasivní, bylo
zažádáno o povolení příročí teprve v květnu 1934,
když zatím nejodvážnějšími úvěrními obchody byly
pro vkladatele a věřitele ústavu "Deutsche Land-
bank" ztraceny další tucty milionů Kč a většina
vkladatelů byla zvláště připravena o poskytnutý
státem sanační příspěvek v hodnotě asi 20 mi-
lionů Kč.
Pohroma ústavu "Deutsche Landbank" byla
spoluzaviněna úvěrními obchody proti stanovám
prováděnými a lehkomyslnými. Půjčky jdoucí do
set tisíců, ba do milionů byly poskytovány bez
přiměřeného krytí a proti výslovným předpisům
společenstevního zákona pochybným průmyslovým
firmám a byly úplné ztraceny. Tak dostala Dittri-
chova rafinerie kožišin v Dobrné půjčku 5 milionů
Kč, firma Kratschmerova v Podmoklech, která má
v Berlíně továrnu na gramofonové desky, půjčku
několika set tisíc Kč. Obě firmy se již po několika
měsících zhroutily. Dále buďtež uvedeny firmy
Gaalova v Děčíně, Grunznerova ve Hřensku, Ben-
dlova v Dolních Habarticích, Schellmann a spol.
v Benešové nad Ploučnicí, závody Coriac v Bene-
šově nad Ploučnicí, Kutzmann a Kluge ve Wölms-
dorfu, Hammerle ve Wolmsdorfu, Neumann a spol.
v Podmoklech, manželé Richtrovi v cernošíně, gra-
nitové závody Zenkner a Weigend v Radobylu
v Sasku, Eitrich ve Varnsdorfu, Bónisch v Miku-
lášovicích a m. j.
Proti předpisu stanov byly poskytovány průmys-
lové úvěry dokonce nečlenům společenstva, na př.
firmě Gaalově.
Rovněž zemědělské úvěry byly poskytovány na
hypotékami zabezpečení v neodpovědné výši, aniž
byly dodržovány předpisy stanov o bezpečnosti
hypoték. Místo aby se žádala předepsaná sirotčí
jistota, byly poskytovány hypotéky na druhém,
třetím, ba dokonce na šestém a desátém místě,
čímž povstaly milionové škody pro ústav "Land-
bank" a jeho vkladatele. Buďtež uvedeny nejkřik-
lavější případy: Sponer v Kotzendorfu (3. místo),
Jurna v Bukovicícn (10. místo), Grohmann v Dolní
Poustevně, Marie Schmidtová ve Šluknově (6. mís-
to), manželé Müllerovi v Plané (bez krytí) a m. j
Ztráty ústavu "Deutsche Landbank" přesáhly
pro toto neslýchané nehospodářství asi již 50 mi-
lionů Kč.
Ale i když bylo povoleno příročí, přestupoval
se ke škodě vkladatelů a věřitelů ústavu "Deut-
sche Landbank" i zákon o přiročích, neboť se vy-
plácely peníze protěžovaným osobám a pochybné
vklady do ústavu "Landbank" byly zaměněny za
prvotřídní hypotéky. Podrobnostmi neodpovědného
hospodaření činovníků ústavu "Landbank" nelze
se zde zabývati. Budiž zde poukázáno na trestní
udání, která podali vkladatelé a společenstva a
která jsou u trestního spisu Tk XII 1214/34.
Poklesky takového druhu tvoří skutkovou pod-
statu zločinu podvodného úpadku, přečinu úpadku
z nedbalosti, přečinu proti bankovnímu zákonu a
proti zákonu o přiročích. Vkladatelé, kteří se sklá-
dali z drobných živnostníků a zemědělců a kteří
sanačním nařízením ztratili přes polovici svých
trpce vydělaných úspor, právem žádají, aby vin-
níci byli pohnáni k odpovědnosti.
Na základě výše zmíněných trestních oznámení
vede se u krajského soudu v Litoměřicích pod č.
j. Tk XII 1214/34 skoro již 4 léta trestní řízem
proti činovníkům ústavu "Deutsche Landbank" pro
podvodný úpadek, zločin zpronevěry a zločin úpad-
ku z nedbalosti. Ačkoliv jde většinou o trestní
činy, které se zákonitého a mravního stanoviska
vyžadují, aby vinníci byli co nejpřísněji potrestáni,
trestní řízení vázne. Trestní spis putuje od jed-
noho soudního správního úřadu ke druhému, po
celé měsíce jej jednotlivé správní úřady bez ja-
kéhokoliv vysvětlitelného důvodu zadržují. Rovněž
zástupce vkladatelů a členů společenstva "Deut-
sche Landbank", kteří se jako soukromí účastníci
připojili k trestnímu řízení, několikrát naléhal
a vyšetřujícího soudce v Litoměřicích, aby se
v trestním řízení pokračovalo, podával stížnosti
presidiu krajského soudu v Litoměřicích a minis-
terstvu spravedlnosti - ovšem bez úspěchu.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, proč
se v trestním řízení proti činovníkům ústavu
"Deutsche Landbank", zaps. spol. s r. o. v Děčíně,
ještě nepokračovalo?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
proti vinníkům ve věci ústavu "Landbank" byla
co nejdříve podána žaloba a určeno hlavní pře-
líčení?
3. Jest pan ministr ochoten oznámiti výsledky
svého vyšetřování?
V Praze dne 3. února 1938.
Franz Nitsch,
Hollube, dr Eichholz, inž. Králíček, Obrlík, E.
Köhler, Sogl, Franz Němec, Jobst, Gruber, Jäkel,
Hirte, Rösler, Stangl, inž. Schreiber, Axmann,
Illing, Nickerl, May, Fischer, dr Hodina.